Česko se nepřipojí k iniciativě Nord Stream. Obce s úložišti radioaktivních odpadů dostanou více peněz

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část I.) Vláda na svém dnešním zasedání jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské jaderné elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. V neposlední řadě vláda projednala materiál podpora pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek předložil na jednání vlády materiál, kterým informoval o tom, že byl ministrem hospodářství Slovenské republiky Vazilem Hudákem požádán, aby se připojil k dopisu odeslaném 30. listopadu jménem Slovenska, Litvy, Lotyška, Estonska, Polska, Maďarska a Rumunska místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Signatáři v dopise nastiňují možné negativní dopady projektu Nord Stream II na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu.

„Projekt by na jednu stranu pravděpodobně znamenal výrazné omezení či dokonce zastavení mezinárodního tranzitu plynu přes Ukrajinu, což by mohlo mít výrazné dopady na její hospodářskou a politickou stabilitu. Důsledkem by bylo snížení přepravních cest ruského zemního plynu do EU, a tudíž i energetické bezpečnosti České republiky, zemí středoevropského regionu a zemí Balkánu. Je ale třeba tuto věc vnímat v širším kontextu. Realizace projektu Nord Stream II by měla pro Českou republiku i určitá pozitiva. Mohlo by znamenat zvýšení současného využití tuzemské přepravní soustavy, posílení postavení ČR mezi významnými tranzitními zeměmi a minimalizaci rizika přenesení značné míry provozních nákladů přepravní soustavy do cen za přepravu pro tuzemské zákazníky,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Mládek s tím, že připojení ČR k takovému podpisu přesahuje kompetence MPO. Proto se rozhodl předložit téma k projednání na vládní úrovni. Vláda se však na svém dnešním jednání na podpoře dopisu neshodla a ČR se k signatářům nepřipojí.

"Jako ministr zodpovědný za energetiku budu podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu. Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace. Dlouhodobě pak podporujeme i diverzifikaci zdrojů. Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbajdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbajdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Jan Mládek.

Úložiště radioaktivních odpadů

Vláda ČR na svém dnešním jednání dále schválila navýšení roční částky poskytované obcím, na jejichž katastru se nachází provozované úložiště radioaktivních odpadů. Z jaderného účtu tak obce dostanou namísto 
3 miliónů korun, 4 milióny korun ročně. Poslední úprava se přitom uskutečnila v roce 2011.

Současně s navýšení částky poskytované obcím byla schválena i formální úprava týkající se plateb z ukládání radioaktivních odpadů. Od roku 2002 se tato hodnota v Nařízení vlády neměnila a úprava byla ročně prováděna s povoleným ročním navýšením o 6 %.

Ve schválené změně je uvedena přepočtená částka, která je placena v roce 2015 s tím, že další navýšení od roku 2016 bude o 2 % ročně. Důvodem je dosažení odpovídající sazby poplatků, které nyní pokrývají veškeré náklady pro ukládání a srovnání růstu této sazby s očekávanou mírou inflace.

Současná právní úprava řeší splatnost příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech, v případech, kdy lhůta k podání správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu o stanovení průzkumného území uplyne marně.

Vzniká však nepřijatelná situace, kdy není upravena splatnost příspěvku obcím v těch případech, kdy dojde k podání správní žaloby. Může tak vzniknout situace, kdy jsou průzkumné činnosti již vykonávány v průběhu řízení o správní žalobě na základě vykonatelného rozhodnutí správního orgánu, avšak obci bude příspěvek vyplacen až po skončení soudního řízení.

Bylo proto nezbytné stanovit splatnost příspěvku i pro případy, kdy správní žaloba podána je. Pro tyto případy ale musí být upravena i splatnost příspěvku v situaci, kdy správní žaloba je podána a soud žalobě přizná odkladný účinek a průzkumné činnosti tudíž nebude možné provádět.