Česko plánuje na podporu zvyšování energetické účinnosti do roku 2020 poskytnout až 100 mld. Kč

Ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu se směrnicí o energetické účinnosti (směrnice) v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj vytvořilo návrh Národního akčního plánu energetické účinnosti, který predikuje použití veřejných prostředků ve výši přibližně 95 mld. Kč na zvyšování energetické účinnosti.

Tato směrnice zavádí nový cíl snížení energetické spotřeby primární energie ve výši 20 % v celé EU oproti předpokládanému vývoji. Česká republika si stanovila cíl ve výši 47,94 PJ nových úspor na konečné spotřebě energie do roku 2020. V souladu s plněním směrnice vytvořilo MPO návrh Národního akčního plánu energetické účinnosti, jež obsahuje souhrnné informace o cíli zvyšování energetické účinnosti a nástrojích jeho plnění v ČR. Plnění tohoto cíle je rozloženo do sektorů průmyslu, služeb a také domácností.

Významný podíl finančních prostředků bude použit z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci připravovaného období 2014 – 2020 skrze Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program životní prostředí, Integrovaný regionální operační program
a Operační program Praha - Pól růstu. Celková alokace těchto programů je stanovena ve výši 60 mld. Kč.

Vedle prostředků ze strukturálních fondů disponuje Česká republika také výnosy z dražeb emisních povolenek. Na základě průběžně aktualizovaných odhadů výnosů lze konstatovat, že na Program Nová zelená úsporám bude k dispozici mezi 23 až 27 mld. Kč. Rovněž i část prostředků určená z výnosů pro kapitolu MPO bude využita k plnění směrnice, např. na renovace budov ústředních institucí.

V součtu s dalšími menšími dotačními tituly činí předpokládaný objem zajištěných financí do roku 2020 na energeticky úsporná opatření minimálně 95 mld. Kč. Pokud bude vynakládání prostředků nastaveno efektivně tak, jak MPO prosazuje, měla by tato částka být pro splnění cíle dostačující. Vynaložené prostředky budou mít pozitivní dopady na energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost ekonomiky, zejména pak stavebního sektoru a snižování finančních nákladů občanů na platby za energie.

Související článek:

Seznamte s novým Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR (26.6.2014)