Českápozice: Mýty kolem regulace cen vody

Konec kalendářního roku se v našich krajích nese kromě celé řady jiných tradičních mediálních a politických témat také ve znamení diskusí o cenách vodného a stočného na rok následující. „Téměř všechny však opětně prokázaly, jak málo u nás o tvorbě cen vody víme a jak je díky tomu možné velmi snadno manipulovat laickou veřejností,“ píše Petr Havel. Bohužel je třeba zdůraznit, že letitou cílenou a systémovou manipulaci v tomto směru předvádělo zejména ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to nejen vůči občanům této země, ale i navenek – při jednání s představiteli EU. Brusel tak byl léta udržován v domnění, že v tvorbě cen vody v Česku vládne nekontrolovatelný chaos. Kvůli tomu se ovšem málem uzavřely kohoutky eurodotací. Odpovědi úředníků zastupující dvě generální ředitelství Evropské komise (DG ENVI a DG REGIO), byly přitom jednoznačné: EU naši zemi k vytvoření nového regulátora nenutí, peníze na financování vodohospodářské infrastruktury na systém regulace pod ERÚ neváže a nemá ani problém s dlouhodobostí smluv mezi městy a obcemi....více ZDE

Reakce MŽP na článek: Ministerstvo životního prostředí se důrazně ohrazuje proti nepravdivým informacím Petra Havla v jeho článku na serveru Česká pozice, který se týká tématu regulace vodárenství v České republice.

1) MŽP nikdy ve svých vyjádřeních neříkalo, že jedinou cestou pro splnění podmínky pro dotace do vodovodů a kanalizací je zřízení regulátora. MŽP vždy postupovalo v souladu s tím, co minimálně rok uvádí ve svých vyjádřeních na společných jednáních zástupci Evropské komise, vládní materiály k tzv. Ex-ante kondicionalitám i samotný poziční dokument Evropské komise k české dohodě o partnerství: pro pokračování podpory vodárenství v ČR z evropských fondů jsou dvě alternativy. A to buď za stejných podmínek jako v programovacím období 2007–2013 (tedy např. podmínka úpravy nevýhodných a netransparentních smluv měst a obcí s vodárenskými společnostmi) nebo vznik nezávislého regulátora vodárenství v ČR. Tento jasný vzkaz Evropské komise (tedy dvě varianty) zazněl za poslední rok opakovaně přímo od zástupce Evropské komise na setkáních pracovní skupiny k dohodě o partnerství, která byla složená mj. ze zástupců MZe, SMO ČR, MMR ad.

2) Autor článku záměrně přehlíží, co to znamená pokračování v podmínkách programovacího období 2007–2013. Evropská komise totiž konzistentně a dlouhodobě upozorňuje na problémy českého vodárenského sektoru, tedy na dlouhé provozní smlouvy a nepřiměřené zisky provozních společností, na absenci cenových vzorců vedoucích k úsporám a vyšší efektivitě vodárenských společností a absenci výkonových parametrů při poskytování této veřejné služby. Se všemi těmito dlouhotrvajícími neduhy českého vodárenství se vypořádávají právě podmínky pro udělení dotace z evropských fondů, a to jak v období 2007–2013, tak i pro následující období 2014–2020. Těžko by nás Evropská komise nutila k této kvaziregulaci českého vodárenství skrze dotace i pro období 2014–2020, kdyby na českém vodárenském trhu bylo vše tak, jak má. Tvrzení pana Havla, že EK „nemá ani problém s dlouhodobostí smluv mezi městy a obcemi – majiteli vodohospodářské infrastruktury – a provozovateli této infrastruktury, což jsou tuzemské i nadnárodní vodohospodářské společnosti“, je tak naprosto nepravdivé.

3) Další zavádějící informací v článku pana Havla je pak informace o zápisu ze srpnového jednání s Evropskou komisí. Autor zjevně nezná úřední procedury jednání s Bruselem. Zápis z jednání standardně připravuje stálé zastoupení ČR při EK v Bruselu, které jakmile jej zpracovalo (byť vcelku později než obvykle), rozeslalo ho na dotčené rezorty v ČR. MŽP tak žádné embargo na zápis vyhlásit nemohlo. Ministerstvo životního prostředí v tomto směru hájí a vždy hájilo zájem veřejnosti a konečných uživatelů vody, otázkou je, čí zájmy hájí „nezávislý“ analytik Petr Havel.

 

Zdroj: MŽP

Zdroj: Českápozice.cz