ČAOH prosazuje co nejširší možnosti nakládání s odpady

Z diskuzí o plánovaných změnách legislativy odpadového hospodářství se zdá, že máme pouze dvě možnosti, jak se vypořádat s odpady: spalování nebo ukládání na skládky. Existuje ale více technologií, jak odpad ekologicky a efektivně využít, které jsou v souladu s evropskou legislativou. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) podporuje vývoj a provoz širokého spektra různých způsobů využití a zpracování odpadu, včetně jeho materiálového využití, kompostáren či bioplynových stanic.

Na vrcholu hierarchie způsobů nakládání s odpady, která je součástí rámcové směrnice o odpadech, se nachází prevence. Cílem Evropské unie je vzniku odpadů v první řadě předcházet, a to hlavně snahou o změnu spotřebních vzorců svých obyvatel a kladením důrazu na eko-design výrobků a obalových materiálů.

„Prevence je důležitá v mnoha aspektech lidského konání. Nejinak je tomu i ve vztahu ke vzniku odpadů. Snížení jejich produkce je spojené s osvětou a s dostatkem informací nejen o odpadech, ale i o kupovaném zboží, jeho kvalitě a jeho obalech. Ty pak ovlivňují naše chování ve vztahu k předcházení vzniku odpadů,“ říká k problematice Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Po prevenci vzniku odpadů následuje jejich opětovné použití a posléze materiálové využití. K tomu  v České republice přispívá řada moderních zařízení, jako například třídicí a drticí linky či další komplexnější technologické linky na mechanickou úpravu odpadů. V sektoru odpadového hospodářství jsou dále standardně využívány technologie na chemickou, biologickou a fyzikální úpravu odpadů. Tato zařízení slouží k tomu, aby bylo možné dále využít co největší část odpadů. Až po maximální snaze odpady opětovně použít či recyklovat přichází na řadu jejich další využití, například energetické.

V poslední době se některé zájmové skupiny snaží prosadit výstavbu nových spaloven odpadů. Jedním ze zastánců této cesty je i Teplárenské sdružení ČR. Spalovny jsou jistě technologicky na vysoké úrovni a prověřené praxí, ale i když jsou relativně bezpečné a ekologické, patří mezi nejnákladnější řešení, jak s odpady naložit. Počáteční investice se pohybují v řádu několika miliard korun a zařízení pravděpodobně nebudou ani po zahájení provozu ekonomicky soběstačná, což by znamenalo výrazné zvýšení poplatků za odpadové služby pro obce, občany a firmy. Pokud se bude v České republice dále zdokonalovat systém třídění a recyklace, jak to požaduje EU, bude logicky klesat i výhřevnost odpadu (z odpadu se vytřídí energetické složky jako papír, plasty, bioodpad). S tímto problémem se již nyní potýkají např. některé spalovny komunálního odpadu v Německu. Další důležitou věcí je skutečnost, že Evropský parlament chce od roku 2020 zakázat spalování recyklovatelných a biologicky rozložitelných kompostovatelných odpadů a místo toho využít jejich materiálového potenciálu.

„Ani podle Evropské unie není spalování neupraveného odpadu ve velkých spalovnách tím nejlepším východiskem pro budoucnost. Podobně environmentálně vhodné, ale z ekonomického hlediska udržitelnější řešení představuje výroba a spoluspalování paliv z odpadu. Výhodou této cesty je respektování důrazu na třídění a materiálové využití odpadů. Paliva, která splňují definované legislativní normy, je možné spoluspalovat v již existujících vhodných zařízeních, jako jsou cementárny, teplárny či elektrárny,“ dodává k problematice energetického využití Petr Havelka.

Další technologie energetického využití odpadu, která se v České republice ve větší míře využívá, je anaerobní digesce vytříděného bio odpadu. Jedná se o proces, při kterém mikroorganismy bez přístupu vzduchu rozkládají biologický odpad. Může probíhat volně v přírodě nebo řízeně v bioplynových stanicích. Jedním z jejích produktů je bioplyn, který je nejčastěji využíván k produkci tepla nebo kombinovanou metodou k výrobě tepelné a elektrické energie. Vedlejším produktem pak může být kvalitní hnojivo vhodné pro zemědělskou půdu. Ostatně proces anaerobní digesce probíhá i v tělesech skládek komunálních odpadů. Vznikající plyn (takzvaný skládkový plyn) se z tělesa skládky odčerpává a stejně jako bioplyn se využívá jako alternativní zdroj energie. V ČR jsou odplyněním vybaveny všechny skládky ostatních odpadů.

Vytříděný biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) lze zpracovávat také kompostováním. V kompostárně dochází k přirozenému biologickému aerobnímu rozkladu organického odpadu, jehož produktem jsou stabilní humusové látky, dobře využitelná surovina, která vrací zpět do půdy nutrienty, minerály a bakterie. Kompostovat lze již nyní v rámci komunitních kompostáren obcí či klasicky v soukromých zařízeních odborných firem a v malém měřítku samozřejmě také doma.

„Podle ČAOH je vhodné, aby byly v České republice takové legislativní podmínky, které by umožňovaly vývoj a provoz širokého spektra různých technologií na využití a zpracování odpadu. Jen tak bude naše odpadové hospodářství flexibilní, a tím pádem schopné reagovat na neustále se měnící podmínky. Plošná preference pouze jedné a navíc drahé technologie, např. typu spaloven, velmi pravděpodobně zdeformuje trh jeho centralizací, zvýší ceny a vzhledem k tomu, že spalovny jsou díky investiční náročnosti stavěny nejméně na 25–30 let, zakonzervuje se technologický vývoj celého sektoru. Proto volba technologie zpracování komunálních odpadů podléhá důslednému regionálnímu posouzení.  Stanovených cílů je přitom možné dosáhnout v mnohých regionech vhodnou kombinací ostatních typů moderních technologií na úpravu a využití odpadů,“ říká Petr Havelka.

Zdroj: TZ ČAOH