Stanovisko ČAOH k návrhu nového zákona o odpadech

Česká asociace odpadového hospodářství zveřejnila připomínky k novému zákonu o odpadech. ČAOH upozorňuje, že zákon dostatečně nezohledňuje recyklační cíle, které EU nastavila ve svém balíčku oběhového hospodářství. Navrhovaná míra zdražení poplatků za skládkování je podle ČAOH zbytečná. Namísto podpory recyklace, slouží navrhované nastavení spíše k přesunu nijak neupravených směsných odpadů ze skládek do spaloven. Tíži skoro čtyřnásobného zdražení přitom ponesou zejména občané. Zákon obsahuje i vyložené absurdity, například povinnost občanů nahlásit jakýkoliv nepořádek pod sankcí 100 000 Kč.

Máme už splněno nebo ne?

Nový zákon o odpadech má podle předpokladu vejít v účinnost 1. 1. 2018. Představené paragrafové znění stanovuje pouze cíl pro recyklaci využitelných složek (papír, plasty, sklo a kovy), a to na úrovni 50 % k roku 2020. Již nyní se přitom v ČR daří recyklovat cca 46,5 % využitelných složek. Tento cíl je tedy už prakticky splněn a jiný cíl k recyklaci ministerský návrh neobsahuje. Avšak podle v prosinci vyhlášených nových cílů Evropské unie, které vycházejí z balíčku oběhového hospodářství, má být v EU k roku 2025 recyklováno 60 % celého objemu komunálních odpadů. Česká republika přitom recykluje pouhých 33,9 % komunálních odpadů. Už za sedm let od účinnosti zákona bychom tedy měli třídit a recyklovat téměř dvojnásobné množství komunálního odpadu, což návrh zákona v tuto chvíli vůbec nezohledňuje.

„Navržené recyklační cíle jsou ve vztahu k těm vyhlášeným Evropskou komisí nedostačující. Ekonomické nástroje, mezi které patří i skoro čtyřnásobné zvýšení skládkovacího poplatku, včetně poplatků za ukládání nevyužitelného odpadu, větší míru recyklace nepodporují, naopak. Pokud MŽP takto nepochopitelně zdaňuje i odpady nevyužitelné, nevyplatí se odpady zpracovávat a bude levnější celý obsah černých popelnic spálit ve spalovnách, než z nich vytřídit využitelné složky a ty dále zpracovat. Je to samozřejmě možné řešení. Bohužel plnou výši ceny této nejnákladnější odpadové technologie, vždy zaplatí občané a obce. Osobně v tomto směru návrhu MŽP příliš nerozumím, mimo jiné i ve vztahu k jeho načasování. Evropa doporučuje levnější třídění a recyklaci, návrh zákona s tím však příliš nepočítá,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Kde se vzala v ČR potřeba zrovna čtyřnásobného zdražení?

Zvýšení skládkovacích poplatků za tunu ukládaného směsného komunálního odpadu ze současných 500 Kč až na 1850 Kč v roce 2023 je podle ČAOH zbytečné. Z návrhu zákona vyplývá, že kvůli ministerstvem navrhovanému zvýšení této ekologické daně, občané zbytečně zaplatí státu ze svých peněženek jen do roku 2020 o 5,7 miliard Kč více (údaje viz kompletní text připomínek). Dle zkušeností z okolních států přitom existují řešení, která nejsou založena na represi a extrémním zdražení, ale na motivaci obcí zajistit co největší míru třídění a na motivaci odpadových firem co nejvíce odpad zpracovávat, třídit a recyklovat tak, jak požaduje Evropská unie. V Polsku k tomu stačilo navýšení poplatku na 700 - 750 Kč, které dlouhodobě doporučuje i ČAOH. Na Slovensku již zavedli aktuální recyklační cíle do svého POH a také nejdou cestou násobného zdražení.

Česká republika má navíc v již platném zákoně, jako jeden z pouhých 6 států EU, dokonce zákaz skládkování směsného komunálního odpadu. A to k roku 2024 (o 6 let dříve než EU, ta má cíl k 2030 skládkovat 10%). Komunální odpad tedy nebude možné na skládky v ČR ukládat, ať bude poplatek jakýkoliv, a takto výrazné zdražení tím pádem postrádá smysl a jen uměle navyšuje náklady lidem.

Hlásit se to musí...

Za absurditu pak lze považovat navrhovanou povinnost občanů vždy informovat o nelegálně soustředěném odpadu nejbližší obecní úřad s rozšířenou působností. Pokud tak lidé neučiní, hrozí každému z nich pokuta ve výši 100 000 korun.

Zde dále uvádíme základní uvozující komentář k jednotlivým připomínkám ČAOH, kde jsou stručně shrnuty podstatné problémy aktuálního návrhu MŽP

MŽP v důvodové zprávě uvádí, že navrhovaná úprava má přispět k rozvoji recyklační společnosti, když klade větší důraz na hierarchii způsobů nakládání s odpady a nefunkční instituty (příp. špatně fungující systémy) nahrazuje novými. Deklarované naplňování hierarchie způsobů nakládání s odpady je však v kolizi zejména s navrhovanými ekonomickými nástroji, z jejichž nastavení vyplývá podpora zejména energetického využití neupravených směsných komunálních odpadů. Návrh nového zákona žádným způsobem nereflektuje již vyhlášené cíle balíčku oběhového hospodářství, které Evropská komise zveřejnila dne 2.12.2015. Vybrané evropské cíle se přitom vztahují již k roku 2025, tedy pouze 7 let od předpokládaného nabytí účinnosti zákona.

MŽP v důvodové zprávě opakovaně uvádí, že cílem navrhované úpravy je zamezení nelegálnímu nakládání s odpady. Oproti tomuto tvrzení však podrobněji upravuje institut obchodování s odpady a umožňuje, aby bylo s odpady nakládáno bez jejich fyzického držení a bez vazby na konkrétní zařízení určené pro nakládání s odpady. Zákonodárce tak umožňuje pouhé evidenční nakládání s odpady, které je dle našeho názoru v rozporu se snahou zamezit nelegálnímu nakládání s odpady (k tomu viz komentáře k jednotlivým ustanovením návrhu zákona o odpadech).

Navrhovaná úprava je problematická rovněž z hlediska absence některých institutů stávajícího zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ZOD), ve znění pozdějších předpisů. Návrh nového zákona o odpadech zatím neupravuje institut oprávněné osoby v platném zákoně (ust. § 4 odst. 1 písm. y) ZOD) a nestanoví přechod povinností v rámci řetězce nakládání s odpady (ust. § 16 odst. 4 ZOD). Povinnosti stanovené návrhem nového zákona o odpadech nepřecházejí na osoby, které odpad přebírají do svého vlastnictví.

Přebírajícím osobám vznikají povinnosti ze zákona, avšak osobám předávajícím odpady povinnosti předáním odpadu nezanikají. Namísto řetězce osob, na něž práva a povinnosti související s nakládáním s odpady přecházejí, dochází k násobení osob, které mají k témuž odpadu tytéž povinnosti. Takovéto nastavení není z právního hlediska a z hlediska možnosti vyvození jasné odpovědnosti možné. Absence uvedené úpravy se promítá do řady ustanovení návrhu zákona o odpadech.

Oproti deklarované snaze po zpřehlednění nakládání s odpady a zamezení nelegálnímu nakládání s nimi, tak může dle našeho názoru přijetím návrhu zákona o odpadech dojít k rozvolnění pravidel, když oprávnění nakládat s odpady nebude vždy vázáno na oprávnění k provozu zařízení  určeného pro nakládání s odpady.

Postrádáme řádné a dostatečné hodnocení dopadů regulace. Poukazujeme na skutečnost, že Legislativní rada vlády (Komise RIA) k návrhu věcného záměru nového zákona vyzvala MŽP k nezbytnému doplnění hodnocení dopadů regulace, viz citace jejího stanoviska: "Komise RIA důrazně požaduje, aby bylo zpracováno podrobné a pečlivé hodnocení dopadů regulace k paragrafovanému znění zákona, které bude nejen identifikovat všechny náklady a přínosy vyplývající v tu dobu již z konkrétních ustanovení, ale bude tyto náklady a přínosy hodnotit kvantitativně."

Žádáme tedy také o doplnění hodnocení dopadů regulace zákona, ve smyslu, jak jej požadovala vládní Komise RIA.

Dále s ohledem na skutečnost, že dne 2.12.2015 vyhlásila Evropská komise balíček k oběhovému hospodářství, spolu s konkrétními návrhy novel všech souvisejících směrnic, žádáme MŽP o vyhotovení přehledu a srovnání nově navrhovaných povinností v rámci nového zákona o odpadech s již známým textem souvisejících evropských směrnic. Důvod je zřejmý, cca do 1,5 roku, tedy ještě před nabytím účinnosti nového zákona, bude nutné novelizovat příslušné body dle intencí novel evropských směrnic. Čím dříve bude zřejmé, kterých částí zákona se změny týkají a jakým způsobem by měly být promítnuty, tím je to pro všechny uživatele zákona vhodnější. Ideální by bylo, po provedení srovnání, vybrané změny zahrnout již nyní do textu nového zákona.

Dokument ke stažení:

Caoh-pripominky-zoo-final-web.pdf [458.14 kB]