Čeští výzkumníci vymysleli, jak ochránit a zkvalitnit podzemní vody

Více než dvě pětiny lidské populace trpí nedostatkem pitné vody a tento stav má zhoršující se tendenci. Do budoucna to může znamenat vážný problém i pro Českou republiku. Čeští výzkumníci nyní přišli na to, jak ochránit a zkvalitnit podzemní vody. Tříletý projekt s názvem PROTĚŽ podpořila finančně Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu Alfa zaměřeného na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj.

„Závěry projektu umožňují navrhnout taková řešení optimalizace biologického čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jako jsou čističky odpadních vod, aby při následném zasakování vyčištěných odpadních vod nedocházelo k nepřijatelnému ovlivnění kvality podzemní a povrchové vody a zejména využívaných zdrojů podzemní vody,“ vysvětlila hlavní přínos projektu Rut Bízková, předsedkyně TA ČR.

O co vlastně jde? Jednou z hlavních příčin lokálních záplav je to, že dešťová voda se nemá kam vsáknout. Původně travnaté plochy, lesy, pole byly vyasfaltovány, vybetonovány, byly na nich postaveny rozsáhlé budovy. Dešťová voda se na těchto plochách nemůže vsakovat tak, jak je to běžné v krajině a odtéká do míst, kde může způsobovat povodně.

Když se voda nemůže vsakovat do půdy, nemohou se ani obnovovat zásoby podzemní vody. Voda v krajině pomáhá ochlazovat vzduch v horkých dnech – odpařováním vody z luk, lesů, mokřadů, polí se země ochlazuje. Asfaltové, betonové a další průmyslové plochy a střechy zadržování a odpar vody neumožňují, proto přispívají k místnímu oteplování v horkých dnech. „Je zřejmé, že nenajdeme-li v nejbližší době vůli a prostředky změnit dosavadní přístupy, které naši krajinu dlouhodobě zbavují vodních zdrojů, stane se nedostatek vody pro Českou republiku podobným problémem, jakým je již dnes pro řadu zemí. Proto se tímto problémem z nejrůznějších aspektů zabývá vodohospodářský výzkum,“ zdůraznila Rut Bízková.

Zásoby vody v krajině se udržují například i právě takzvaným zasakováním. „Přečištěnou odpadní vodu z domovních čistíren odpadních vod lze vypouštět buď do vod povrchových, jako jsou řeka, rybník, dešťová kanalizace, nebo vsakem do vod podzemních,“ upozornila Zuzana Boukalová, ze společnosti GIS-GEOINDUSTRY, s.r.o. Ta se na výzkumu podporovaného TA ČR podílela společně se svými kolegy ze závodu geologie pod vedením jeho ředitele Pavla Míška a s partnery z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, v.v.i.

„Nicméně zasakování přečištěných odpadních vod vždy představuje určitou zátěž pro životní prostředí,“ upozornila Zuzana Boukalová. Kontaminace podzemní vody v průběhu infiltrace může mít totiž negativní následky ve více oblastech (vliv na ekosystémy a průnik do potravního řetězce, vliv na povrchové a podzemní vody a ztížení jejího využití apod.). Výzkumné týmy v projektu PROTĚŽ zkoumaly, jak vylepšit dosavadní technologie ochrany životního prostředí při integrované ochraně vodních zdrojů v rámci malých povodí. Zaměřily se zejména na detailní výzkum procesů při zasakování vyčištěných odpadních vod do podzemí a sledování jeho dopadu na povrchové a podzemní vody.

„Problematiku zasakování vyčištěných odpadních do podzemí jsme řešili v rámci čtyř výzkumných bloků. Ty obsahovaly studie chování infiltrované vody v tomto prostředí, zhodnocení vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod v případě následné infiltrace přečištěných vod, ověřování v praxi na pilotní lokalitě, testování technologií zasakování i metodiku vedoucí k efektivnímu a jednoduchému posouzení komplexních opatření sloužících ke zmírnění extrémních jevů na povodí,“ vysvětlila RNDr. Boukalová.

Výzkumníci tak například upřesnili maximální limity pro koncentrace látek znečišťujících podzemní vody - a to pro nitráty a různé pesticidy. Nastavená kritéria mají zajistit takovou kvalitu podzemní vody, která se může čerpat s velmi nízkým rizikem pro lidské zdraví a při rozumných nákladech na čištění.

V současnosti je problematika hrozby znečištění podzemních vod řešena v rámci hned několika evropských i českých výzkumných projektů.