Brno aktivně předchází vzniku odpadu

Nejlepší způsob, jak s odpadem nakládat, je žádný nevytvářet. Brno proto odstartovalo rozsáhlý projekt, jehož cílem je podpořit předcházení vzniku odpadu kompostováním bioodpadu, využíváním starého textilu či znovuvyužíváním nepotřebných, ale funkčních věcí. Realizací projektu je pověřena městská odpadová společnost SAKO Brno, a.s. Projekt je podpořen příspěvkem z EU fondů prostřednictvím Operačního programu životní prostředí ve výši 15 milionů korun, město se prostřednictvím SAKO, a.s. spolupodílí 2,6 miliony korun.

Velkou „kompostovací revoluci“ zahájí město 2. května, kdy začne výdej 2 100 kompostérů, které si občané mohli rezervovat elektronicky od 16. dubna. Zájem byl tak obrovský, že všechny kompostéry byly rezervovány během pouhých 18 hodin. Výdej kompostérů bude probíhat v areálu společnosti SAKO tak, že každý den v průběhu května pracovníci odbaví až stovku zájemců.

Podmínkou přidělení kompostéru je jeho umístění a řádně užívání na území města Brna. Plnění této podmínky bude v budoucnu kontrolováno, jelikož kompostéry byly pořízeny z dotace Ministerstva životního prostředí. „Díky tomu však Brno získá dobrý přehled o tom, kde se kompostuje a kam směřovat další podporu v podobě nabídky kompostérů,“ upřesnil Martin Ander, náměstek primátora pro životní prostředí. V uplynulých letech formou prodeje kompostérů s 50% dotací město distribuovalo mezi své občany přes 1,5 tisíce kompostérů. „Vzhledem k velkému zájmu občanů budeme v této formě podpory pokračovat i v budoucnu,“ dodal Martin Ander.

Kromě kompostérů k rodinným a bytovým domům nabízí město a městské části také pravidelný mobilní svoz zahradního odpadu. Ten nyní funguje už třetím rokem v Jundrově, nově se letos přidaly i Žabovřesky a Komín. Město zároveň řeší i podporu kompostování v zahrádkářských koloniích nabídkou kompostérů a jednorázového svozu pomocí velkoobjemových kontejnerů. „Cílem je razantně snížit množství zahradního odpadu, který se pálí, protože to je spojeno s vysokým znečištěním ovzduší prachovými částicemi,“ vysvětlil Martin Ander. „Kompostování je nejekologičtější a nejekonomičtější cestou zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Odpad tak může být využíván v místě, kde vznikl, aniž by došlo k zatížení ovzduší jeho převážením. Všechny živiny v něm obsažené zároveň zůstávají přímo na místě,“ vysvětlila obchodní náměstkyně ředitele SAKO Iveta Jurenová.

Další částí projektu je rozšiřování sběrné sítě kontejnerů na textil a zbudování nových míst, kde lidé mohou přinášet věci, které už doma nepotřebují, a umožnit tak jejich další užívání někým jiným.

V rámci projektu město pořídilo 350 nových kontejnerů na textil. „V Brně aktuálně máme rozmístěno 170 kontejnerů tohoto typu. Všechny je vyměníme za nové a sběrnou sít rozšíříme o dalších 180 kusů. Našim cílem je především upřednostnit další užívání odloženého textilu před jeho skládkováním nebo energetickým využíváním. Odložený textil tak může putovat do charitativních prodejen, potřebným lidem, a pokud nejde využít k nošení, směřuje k materiálové recyklaci na výrobu koberců, izolačních materiálů a podobně,“ vysvětlil ředitel společnosti SAKO Karel Jelínek.

Na čtyřech brněnských sběrných střediscích odpadu úspěšně fungují již třetím rokem projekty založené na tzv. re-use managementu. I ty budou v rámci získané podpory expandovat na nová sběrná střediska. Jako první byl spuštěn projekt Druhý život, jehož hlavní myšlenkou je opětovné využívání starých výrobků. Lidem umožňuje přinášet drobnější věci od knih, sportovního vybavení až po různé zařízení domácností, které si jiní mohu koupit za symbolickou cenu. Výtěžek, který za dobu fungování projektu činí více než čtvrt milionu korun, putoval na výsadbu a údržbu květinových záhonů ve městě. Obdobně funguje i projekt RE-NAB s tím rozdílem, že se v něm zachraňuje starý nábytek, který pomáhá rodinám v sociální tísni.

Program předcházení vzniku odpadu postupně přináší i první výsledky. Zatímco za posledních 8 let vzrostl počet trvale přihlášených obyvatel v Brně o 2 %, za stejnou dobu se díky třídění naopak snížilo množství směsného komunálního odpadu o 6 %.