Více času na podstatné
Novelu zákona EIA, která má snížit byrokracii a zjednodušit systém, bude vládě předložena s rozpory
08.11.2016 21:05
PŘEHLED ROZPORŮ Zvýšit právní jistotu pro investory, snížit byrokracii a zjednodušit celý systém má novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Do českého právního řádu má současně přenést novelu evropské směrnice EIA. Na dnešním setkání s novináři to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Návrh novely zákona o posuzování vlivů pro životní prostředí bude vládě předložen se sedmnácti rozpory - přehled uvádíme níže.
Nově například bude v zákoně konkrétní výčet všech 13 řízení, které investora čekají. Jde například o územní řízení, stavební řízení nebo o dodatečné povolení stavby. „Aby investor věděl, do čeho jde,“ řekl Brabec.
Novela také omezuje počet záměrů, které budou EIA podléhat. Některé se přesunou z první kategorie povinného procesu EIA do druhé, kde postačí zjišťovací řízení. Jde třeba o výrobu chemických látek, zalesňování či výrobu cementu. Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů, z toho pouze 40 poslaly úřady do zjišťovacího řízení. Po novele se podlimitní záměry budou posuzovat jen ve zvláště chráněných územích.
Nově se také nebude zveřejňovat oponentní posudek, což má proces zrychlit minimálně o 45 dnů. MŽP také chce, aby autorizované osoby, které posudky dělají, dodržovaly stanovené lhůty, což se nyní občas neděje. Proces EIA trvá podle zákona půl roku, po novele by se zkrátil na 4,5 měsíce.
Evropská unie v minulosti na některé stavby v ČR odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. „Česko má neblahý primát, že jsou tady desítky a desítky záměrů především dopravních, které mají stanovisko k vlivům na životní prostředí staré 15 i více let, aniž by se začaly realizovat,“ uvedl Brabec. Evropská směrnice nyní zavádí povinnost, že se úřad, než vydá navazující rozhodnutí, musí přesvědčit, že je stanovisko EIA stále platné.
„Z meziresortního řízení novely vzešlo, že platnost stanoviska nebude pět let, ale sedm,“ řekl ředitel odboru EIA na ministerstvu Evžen Doležal. Cílem je právě předejít opakovaným problémům s historickými stanovisky EIA zejména u dopravních staveb, dodal Brabec. Ministr chce, aby poslední novela spolu s novelou stavebního zákona, která v sobě rovněž nese změny v procesu EIA a je ve Sněmovně po prvním čtení, povolování staveb zrychlila a zjednodušila.
Novely zákona EIA existují z poslední doby tři. První je z roku 2015, druhá je novela pro klíčové dopravní stavby a třetí je aktuální novela související s evropskou směrnicí. Ministr Brabec chce, aby tato novela do konce roku prošla vládou a na program Sněmovny se dostala v lednu.
Příklady zjednodušení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA:
| Záměr | Před novelou | Po novele |
| Čistička odpadních vod na 120 tisíc obyvatel | celý proces EIA | zjišťovací řízení |
| Zařízení k výrobě cementu | celý proces EIA | zjišťovací řízení |
| Zařízení k výrobě nábytku | zjišťovací řízení | nepodléhá |
| Čerpací stanice o kapacitě 150 tun | zjišťovací řízení | nepodléhá mimo zvláště chráněná území |
Nejdůležitějšími navrhovanými změnami vycházejícími z revize směrnice EIA jsou:
- zavedení definice posuzování vlivů na životní prostředí
- nová úprava výjimek z působnosti zákona EIA
- změna vymezení podlimitních záměrů podléhajících procesu EIA
- změny v rozsahu posuzování v procesu EIA
- úprava náležitostí oznámení záměru
- úprava kritérií pro zjišťovací řízení
- úprava náležitostí dokumentace
- úprava platnosti stanoviska EIA
- zavedení mechanismu pro řešení střetu zájmů
- zavedení sankcí
Nejdůležitějšími změnami, které mají přispět ke zjednodušení právní úpravy, jsou:
- výrazné omezení podlimitních záměrů podléhajících procesu EIA
- celková úprava přílohy č. 1 k zákonu EIA
- upřesnění definice navazujících řízení
- zrušení možnosti vyjadřovat se k posudku
- úpravy veřejného projednání
- upřesnění podmínek udělování, prodlužování a odjímání autorizace
- zefektivnění mezistátního posuzování
- zpřesnění pojmů v rámci strategického posuzování
- zkrácení, zefektivnění a zjednodušení procesu SEA
Návrh bude vládě předložen s rozpory v následujících oblastech:
Obecné připomínky
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) trvají na svých obecných připomínkách
Vyjádření MŽP: MPO a KZPS ve svých obecných připomínkách vyjadřují větší množství výtek směřujících vůči předloženému návrhu zákona. Tyto obecné výtky se potom odráží v konkrétních zásadních připomínkách uplatněných těmito připomínkovými místy. Přitom platí, že k většině konkrétních zásadních připomínek uplatněných MPO a KZPS bylo nalezeno kompromisní řešení, avšak vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona je především transpozičním právním předpisem v rozsahu novely, ne nového zákona, není možné uspokojit výtky požadující koncepční změnu v systému celého povolovacího procesu. Maximální možné zjednodušení, které lze učinit v rámci tohoto zákona při současném respektování pravidel evropského práva, tato novela přináší.
Rozsah posuzování
Moravskoslezský kraj nesouhlasí s akceptací připomínky Ministerstva kultury a požaduje nenahrazovat v § 2 pojem „kulturní památky“ pojmem „kulturní dědictví“.
Vyjádření MŽP: Revidovaná směrnice EIA ve své příloze IV pracuje s pojmem „kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů“. Transpozičními částmi zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsou vzhledem k příloze IV § 2 a příloha č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, v nichž je v tuto chvíli použit pojem „kulturní památky“. Dle vyjádření Ministerstva kultury, do jehož kompetence otázka kulturních památek dle kompetenčního zákona náleží, je pojem „kulturní památky“ užší než pojem „kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů“. Zachováním pojmu „kulturní památky“, jak navrhuje Moravskoslezský kraj, by tak nebyla provedena správná a úplná transpozice směrnice EIA.
Navazující řízení
Ústecký kraj požaduje neuvádět jako navazující řízení tato řízení: řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami, řízení o vydání integrovaného povolení, řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje a řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
Vyjádření MŽP: Původně bylo navrhováno provést taxativní vymezení navazujících řízeních pouze v poznámce pod čarou tak, aby byla zvýšena právní jistota v otázce navazujících řízení, avšak zároveň bylo umožněno výkladově pružně reagovat na případné změny legislativy upravující navazující řízení. V mezirezortním připomínkovém řízení Ústecký kraj uplatnil zásadní připomínky týkající se výčtu navazujících řízení v této poznámce pod čarou. Na základě připomínek obdržených v rámci mezirezortního připomínkového řízení bylo nakonec přistoupeno k úpravě okruhu navazujících řízení v samotném textu zákona. Připomínka Ústeckého kraje ke znění poznámky pod čarou se tak stala bezpředmětnou a Ústecký kraj vyjádřil rozpor k okruhu navazujících řízení uvedených v novém, v textu zákona obsaženém, výčtu.
Požadavku Ústeckého kraje nelze vyhovět, jelikož přestože taxativním vymezením okruhu navazujících řízení dochází k vypuštění dosavadní definice navazujícího řízení, je nezbytné za navazující řízení i nadále nahlížet jako na řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení záměru. Za provedení záměru je nezbytné považovat nejenom jeho výstavbu, nýbrž i jeho provoz, neboť i ten spadá pod pojem „realizace záměru“ a může mít významný vliv na životní prostředí (stanovisko EIA rovněž stanovuje podmínky pro fázi realizace, které je nutno převzít do navazujícího rozhodnutí).
Výjimky z procesu EIA
Kancelář veřejné ochránkyně práv požaduje vypuštění ustanovení § 4 odst. 3, které umožňuje vyjmout konkrétní záměr z povinnosti provést posuzování vlivů na životní prostředí
Vyjádření MŽP: Ustanovení § 4 odst. 3 transponuje čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA, které zakotvuje možnost členského státu vyjmout určitý záměr z působnosti směrnice EIA. Toto ustanovení revidované směrnice EIA nemají členské státy povinnost transponovat, avšak při přípravě návrhu zákona bylo shledáno žádoucím tak učinit. Ustanovení § 4 odst. 2 je transpozičním vzhledem k čl. 1 odst. 3 revidované směrnice EIA a vztahuje se výhradně na naléhavé případy, kdy je nezbytné bezprostředně reagovat z důvodu obrany či mimořádných civilních událostí. Ustanovení čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA – a tudíž také navrhovaný § 4 odst. 3 – umožňuje řešit i situace, které nepředstavují bezprostřední reakci na určité mimořádné okolnosti, avšak stále je žádoucí, aby bylo možné na situaci pohotově reagovat.
Hlavní město Praha (Hl. m. Praha) požaduje soudní přezkoumatelnost rozhodnutí o vynětí konkrétního záměru z povinnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí.
Vyjádření MŽP: Předmětné ustanovení § 4 odst. 3 transponuje čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA, které zakotvuje možnost členského státu vyjmout určitý záměr z působnosti směrnice EIA. Revidovaná směrnice EIA stanoví povinnosti, které je nezbytné v případě rozhodnutí o takové výjimce splnit – zvážit, zda by nevyhovovala jiná forma posouzení, zpřístupnit dotčené veřejnosti stanovené informace a uvědomit Evropskou komisi před povolením vyňatého záměru o důvodech vynětí a poskytnout jí tytéž informace, které jsou poskytnuty státním příslušníkům členského státu. Revidovaná směrnice EIA tedy nevyžaduje, aby bylo rozhodnutí o vynětí záměru přezkoumatelné.
V předloženém návrhu zákona je navrženo svěřit rozhodování o vynětí záměru vládě, která tak bude činit usnesením, které není správním rozhodnutím a tudíž jeho soudní přezkum ve správním soudnictvím není možný. Při přípravě návrhu zákona byly zvažovány i jiné formy rozhodnutí o výjimkách (např. rozhodnutí Ministerstva životního prostředí), avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutím o výjimce dochází k vynětí z povinnosti stanovené směrnicí EIA, kterou jsou všechny členské státy vázány, bylo jako vhodnější možnost shledáno svěřit rozhodování vládě České republiky. Požadavku nelze vyhovět, směřuje nad rámec povinností daných směrnicí EIA.
Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
Hl. m. Praha požaduje, aby bylo v zákoně uvedeno, že ukončení záměru musí být posuzováno vždy (s výjimkou případů, kdy to objektivně není předpokládáno)
Vyjádření MŽP: Ne u všech záměrů (a platí to zejména o dopravních stavbách, terénních úpravách, odlesnění apod.) se v době přípravy záměru již počítá s jejich ukončením – naopak, naprostá většina záměrů je navrhována na dobu neurčitou. V případě, že navržený záměr má pouze omezenou dobu existence, znamená to, že se předpokládá jeho ukončení (ustanovení § 5 odst. 3 ZPV je formulováno obecně, tedy objektivně se musí předpokládat ukončení záměru – nikoli subjektivně oznamovatelem) a měly by tedy být vyhodnoceny i vlivy související s jeho ukončením. Příslušný úřad by měl v takovém případě toto vyhodnocení po oznamovateli vyžadovat (jakkoli by mohl oznamovatel tvrdit, že jej nepředpokládá). Proto v návrhu musí zůstat formulace, že se u záměru hodnotí vlivy, které vyvolá „... jeho případné ukončení,...“.
Rozesílání oznámení
Hl. m. Praha požaduje, aby byla zachována možnost dotčeného orgánu či dotčeného územního samosprávného celku vyžádat si zaslání listinné podoby oznámení
Vyjádření MŽP: V souladu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie je žádoucí redukovat množství fyzických kopií na případy, kde je opravdu nezbytné, aby bylo oznámení zasláno v listinné podobě, a to s ohledem na různorodost záměrů (rozsah, charakter, dotčené území atd.). Lze předpokládat, že zasílání informace o oznámení bude využívána především v případě dotčených orgánů, které nemají povinnost oznámení zveřejňovat ani umožnit veřejnosti do nich nahlížet, zatímco dotčeným územním samosprávným celkům budou spíše zasílány fyzické kopie. Počet potřebných vyhotovení oznámení záměru stanoví příslušný úřad, který přihlédne k počtu dotčených územních samosprávných celků a rozsahu oznámení.
Rozesílání dokumentace
Hl. m. Praha požaduje, aby byla zachována možnost dotčeného orgánu či dotčeného územního samosprávného celku vyžádat si zaslání listinné podoby dokumentace
Vyjádření MŽP: V souladu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie je žádoucí redukovat množství fyzických kopií na případy, kde je opravdu nezbytné, aby byla dokumentace EIA zaslána v listinné podobě, a to s ohledem na různorodost záměrů (rozsah, charakter, dotčené území atd.). Lze předpokládat, že zasílání informace o dokumentaci EIA bude využívána především v případě dotčených orgánů, které nemají povinnost dokumentaci EIA zveřejňovat ani umožnit veřejnosti do ní nahlížet, zatímco dotčeným územním samosprávným celkům budou spíše zasílány fyzické kopie. Počet potřebných vyhotovení dokumentace EIA stanoví příslušný úřad, který přihlédne k počtu dotčených územních samosprávných celků a rozsahu dokumentace EIA.
Posudek
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) požaduje vypuštění institutu posudku
Vyjádření MŽP: Dle revidované směrnice EIA je posouzení dokumentace jednou z obligatorních fází procesu EIA (viz čl. 1 odst. 2 písm. g) podbod iii), ve které je provedena objektivní odborná oponentura k dokumentaci EIA. Institut posudku slouží k naplnění tohoto cíle, neboť zajišťuje kontrolu informací předložených oznamovatelem.
Ačkoli odpovědnost za posouzení dokumentace leží na příslušném orgánu, neznamená to, že samotné posouzení musí provést příslušný orgán (sama revidovaná směrnice EIA předpokládá, že se jedná o tak složitou problematiku, která vyžaduje, aby bylo posouzení provedeno externě). Je tedy na vnitrostátní právní úpravě, zdali zajistí, aby na příslušném úřadu pracovali dostatečně kvalifikovaní pracovníci/experti oplývající znalostmi všech oborů životního prostředí a veřejného zdraví (v praxi by to znamenalo zaměstnat autorizované osoby, neboť takovými odborníky příslušné úřady v současné době nedisponují), nebo zdali zajistí přístup k těmto expertům.
Posouzení musí být v každém případě provedeno osobou/osobami, které mají potřebné odborné znalosti – ačkoli revidovaná směrnice EIA připouští, aby byly tyto osoby přímo součástí příslušného úřadu (tj. zaměstnanci), je z hlediska požadavků na kvalitu posudku a finanční, časové i administrativní zátěže vhodnější, aby bylo posouzení dokumentace EIA zajištěno externími odborníky, tedy autorizovanými osobami. V případě, že by někdy prováděl posouzení dokumentace EIA příslušný úřad sám a jindy zajišťoval posudek externě, by taková úprava znamenala nutnost trvale zaměstnávat autorizované osoby, jejichž reálné vytížení, které je závislé na množství připravovaných záměrů, by nebylo možno předpokládat. Posouzení dokumentace EIA příslušným úřadem bez účasti autorizovaných osob by vedlo ke dvojkolejnosti a nerovnosti mezi „posudkem“ zpracovaným pracovníkem příslušného úřadu a posudkem zpracovaným autorizovanou osobou. Vzhledem k tomu, že autorizované osoby se v praxi zpravidla soustředí na určitý druh záměrů, je vhodnější, aby byli vybíráni ad hoc dle své specializace a zkušeností.
Aktuálně je posudek funkčním institutem, který zajišťuje vysokou odbornost stanoviska EIA, s čímž jsou ve shodě i zástupci investorů, kteří se rovněž účastnili MPŘ, a jsou pro jeho zachování s důrazem na jeho kvalitu a rychlé zpracování. Na tyto požadavky text novely reaguje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požaduje zakotvení přísnějších sankcí v případě, že zpracovatel posudku nezpracuje posudek ve stanovené lhůtě
Vyjádření MŽP: V současné době je prodlení s předložením posudku sankcionováno pouze na základě smluvních mechanismů. Za účelem zajištění včasného zpracování posudku jsou návrhem zákona navrženy další úpravy, kterými je především zakotvení možnosti přímého snížení odměny zpracovatele posudku v případě nedodržení stanovené lhůty a dále také zpřísnění podmínek pro udělování, prodlužování a odnímání autorizace, kdy je možné přistoupit k odejmutí autorizace v případě porušování povinností vyplývajících ze zákona - mezi které patří i nedodržení lhůty pro zpracování posudku.
Coherence stamp
Liberecký kraj požaduje, aby byla zakotvena povinnost příslušného úřadu informovat správní orgán vedoucí navazující řízení o tom, že v konkrétním případě na podklady pro vydání závazného stanoviska podle § 9a odst. 6 (tzv. coherence stamp) nepředložené ve stanovené lhůtě nahlíží, jako by nebyly předány (tj. coherence stamp nevydá)
Vyjádření MŽP: Navržená úprava, ke které přetrvává rozpor (§ 9a odst. 6 poslední věta), byla do zákona vložena na základě projednávání rozporů. Liberecký kraj nesouhlasí s tímto řešením, a proto k této úpravě vyslovil rozpor. Podle názoru Libereckého kraje by v případě, že příslušný úřad nebude vydávat coherence stamp z důvodu, že příslušné podklady nebyly ve stanovené lhůtě předloženy, je nezbytné toto sdělit správnímu orgánu vedoucímu navazující řízení, a to s ohledem na to, že coherence stamp je nezbytným podkladem pro navazující řízení a správní orgán vedoucí navazující řízení by byl příliš dlouhou dobu v nejistotě ohledně toto, zda tento podklad bude vydán či nikoli. Dle názoru MŽP není nezbytné povinnost příslušného úřadu informovat správní orgán vedoucí navazující řízení explicitně zakotvovat, jelikož správní orgány mají dle správního řádu postupovat dle zásady součinnosti, s níž je nepochybně v souladu i to, informovat správní orgán vedoucí navazující řízení o tom, že coherence stamp nebude vydán.
Odvolání dotčené veřejnosti, která nebyla účastníkem navazujícího řízení, proti rozhodnutí vydanému v tomto navazujícím řízení
MMR, MPO a KZPS požadují odstranění § 9c odst. 4, které zakotvuje možnost dotčené veřejnosti, která nebyla účastníkem navazujícího řízení, podat odvolání proti rozhodnutí vydanému v tomto navazujícím řízení
Vyjádření MŽP: Úprava byla zavedena zákonem č. 39/2015 Sb. (tzv. infringementovou novelou). MŽP si je vědomé nesouladnosti tohoto ustanovení se správním řádem, nicméně dle požadavků evropského práva musí mít příslušníci dotčené veřejnosti přístup k soudní ochraně i v případě, že se řízení neúčastnili v předchozím stupni. Za účelem zachování zásady subsidiarity správního soudnictví bylo při přípravě zákona č. 39/2015 Sb. na základě požadavku Ministerstva spravedlnosti těmto osobám přiznáno rovněž právo na odvolání, aby byla zajištěna možnost nápravy v rámci soustavy orgánů moci výkonné a nedocházelo tak přesunu rozhodování o věcných otázkách na orgány moci soudní.
SEA
Moravskoslezský kraj požaduje zrelativizovat použitelnost zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces SEA ke koncepcím podle stavebního zákona
Vyjádření MŽP: Moravskoslezský kraj má obavu z kolize novelizovaného znění § 10g se stavebním zákonem (vzhledem ke koncepcím dle stavebního zákona) a požaduje úpravy, které by tomuto předešly. Dle názoru MŽP tato obava není namístě, jelikož ustanovení § 10g se v plném rozsahu vztahuje pouze na tzv. obecné koncepce, tedy na koncepce, které nejsou zpracovávány podle stavebního zákona. Na koncepce zpracovávané podle stavebního zákona se toto ustanovení bude vztahovat pouze „přiměřeně“, tj. pouze pokud by stavební zákon nestanovil odlišnou úpravu – toto vychází z požadavku Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž je požadavek Moravskoslezského kraje v rozporu.
Přechodná ustanovení
KZPS požaduje prodloužení přechodného období zakotveného v přechodných ustanovení ve vztahu k platnosti stanoviska EIA
Vyjádření MŽP: Návrh přechodných ustanovení byl již na základě uplatněných připomínek upraven tak, že původně navrhovaná cca 6měsíční lhůta byla prodloužena o dalších 12 měsíců a oznamovatel tak bude moci požádat o prodloužení stanoviska EIA až do 31. 12. 2018. Dokončí-li v této lhůtě povolovací proces k záměru, prodloužení nebude potřeba. Další prodloužení lhůty by znamenalo rozpor s požadavkem revidované směrnice EIA na zajištění aktuálnosti stanoviska EIA v době povolení záměru, neboť od vydání stanoviska EIA již uplynulo mnohdy i více než 10 let, aniž by byla aktuálnost stanoviska EIA jakkoli ověřována. Smyslem lhůty stanovené v přechodných ustanoveních je proto především poskytnout oznamovateli dostatek času seznámit se s novou právní úpravou a včas požádat o prodloužení stanoviska EIA, případně povolovací proces k záměru dokončit (nikoli však suplovat samotné prodloužení platnosti stanoviska EIA).
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
MZe požaduje doplnit dopady na podnikatelské subjekty do zprávy RIA
SMOČR požaduje přepracování RIA se zapracováním všech dopadů, konkrétně dopady na veřejné a soukromé rozpočty
KZPS požaduje konzultace s dotčenými subjekty a odbornými subjekty
Vyjádření MŽP (ke všem třem výše uvedeným rozporům): S ohledem na zvýšení limitních hodnot, přesun vybraných záměrů z kategorie I do kategorie II, odstranění posuzování některých druhů záměrů a podstatné části všech podlimitních záměrů nelze nárůst posuzování investičních záměrů očekávat; zde se proto očekává pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Na základě uplatněných připomínek byly zahájeny dodatečné konzultace s dotčenými podnikatelskými subjekty, avšak přes snahy MŽP nebyla obdržena reakce na žádost o odhad dopadů na tyto subjekty. Nicméně do RIA byly doplněny i negativní dopady pro podnikatelské subjekty a možné zvýšení jejich administrativní náročnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) trvají na svých obecných připomínkách
Vyjádření MŽP: MPO a KZPS ve svých obecných připomínkách vyjadřují větší množství výtek směřujících vůči předloženému návrhu zákona. Tyto obecné výtky se potom odráží v konkrétních zásadních připomínkách uplatněných těmito připomínkovými místy. Přitom platí, že k většině konkrétních zásadních připomínek uplatněných MPO a KZPS bylo nalezeno kompromisní řešení, avšak vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona je především transpozičním právním předpisem v rozsahu novely, ne nového zákona, není možné uspokojit výtky požadující koncepční změnu v systému celého povolovacího procesu. Maximální možné zjednodušení, které lze učinit v rámci tohoto zákona při současném respektování pravidel evropského práva, tato novela přináší.
Rozsah posuzování
Moravskoslezský kraj nesouhlasí s akceptací připomínky Ministerstva kultury a požaduje nenahrazovat v § 2 pojem „kulturní památky“ pojmem „kulturní dědictví“.
Vyjádření MŽP: Revidovaná směrnice EIA ve své příloze IV pracuje s pojmem „kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů“. Transpozičními částmi zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsou vzhledem k příloze IV § 2 a příloha č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, v nichž je v tuto chvíli použit pojem „kulturní památky“. Dle vyjádření Ministerstva kultury, do jehož kompetence otázka kulturních památek dle kompetenčního zákona náleží, je pojem „kulturní památky“ užší než pojem „kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů“. Zachováním pojmu „kulturní památky“, jak navrhuje Moravskoslezský kraj, by tak nebyla provedena správná a úplná transpozice směrnice EIA.
Navazující řízení
Ústecký kraj požaduje neuvádět jako navazující řízení tato řízení: řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami, řízení o vydání integrovaného povolení, řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje a řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
Vyjádření MŽP: Původně bylo navrhováno provést taxativní vymezení navazujících řízeních pouze v poznámce pod čarou tak, aby byla zvýšena právní jistota v otázce navazujících řízení, avšak zároveň bylo umožněno výkladově pružně reagovat na případné změny legislativy upravující navazující řízení. V mezirezortním připomínkovém řízení Ústecký kraj uplatnil zásadní připomínky týkající se výčtu navazujících řízení v této poznámce pod čarou. Na základě připomínek obdržených v rámci mezirezortního připomínkového řízení bylo nakonec přistoupeno k úpravě okruhu navazujících řízení v samotném textu zákona. Připomínka Ústeckého kraje ke znění poznámky pod čarou se tak stala bezpředmětnou a Ústecký kraj vyjádřil rozpor k okruhu navazujících řízení uvedených v novém, v textu zákona obsaženém, výčtu.
Požadavku Ústeckého kraje nelze vyhovět, jelikož přestože taxativním vymezením okruhu navazujících řízení dochází k vypuštění dosavadní definice navazujícího řízení, je nezbytné za navazující řízení i nadále nahlížet jako na řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení záměru. Za provedení záměru je nezbytné považovat nejenom jeho výstavbu, nýbrž i jeho provoz, neboť i ten spadá pod pojem „realizace záměru“ a může mít významný vliv na životní prostředí (stanovisko EIA rovněž stanovuje podmínky pro fázi realizace, které je nutno převzít do navazujícího rozhodnutí).
Výjimky z procesu EIA
Kancelář veřejné ochránkyně práv požaduje vypuštění ustanovení § 4 odst. 3, které umožňuje vyjmout konkrétní záměr z povinnosti provést posuzování vlivů na životní prostředí
Vyjádření MŽP: Ustanovení § 4 odst. 3 transponuje čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA, které zakotvuje možnost členského státu vyjmout určitý záměr z působnosti směrnice EIA. Toto ustanovení revidované směrnice EIA nemají členské státy povinnost transponovat, avšak při přípravě návrhu zákona bylo shledáno žádoucím tak učinit. Ustanovení § 4 odst. 2 je transpozičním vzhledem k čl. 1 odst. 3 revidované směrnice EIA a vztahuje se výhradně na naléhavé případy, kdy je nezbytné bezprostředně reagovat z důvodu obrany či mimořádných civilních událostí. Ustanovení čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA – a tudíž také navrhovaný § 4 odst. 3 – umožňuje řešit i situace, které nepředstavují bezprostřední reakci na určité mimořádné okolnosti, avšak stále je žádoucí, aby bylo možné na situaci pohotově reagovat.
Hlavní město Praha (Hl. m. Praha) požaduje soudní přezkoumatelnost rozhodnutí o vynětí konkrétního záměru z povinnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí.
Vyjádření MŽP: Předmětné ustanovení § 4 odst. 3 transponuje čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA, které zakotvuje možnost členského státu vyjmout určitý záměr z působnosti směrnice EIA. Revidovaná směrnice EIA stanoví povinnosti, které je nezbytné v případě rozhodnutí o takové výjimce splnit – zvážit, zda by nevyhovovala jiná forma posouzení, zpřístupnit dotčené veřejnosti stanovené informace a uvědomit Evropskou komisi před povolením vyňatého záměru o důvodech vynětí a poskytnout jí tytéž informace, které jsou poskytnuty státním příslušníkům členského státu. Revidovaná směrnice EIA tedy nevyžaduje, aby bylo rozhodnutí o vynětí záměru přezkoumatelné.
V předloženém návrhu zákona je navrženo svěřit rozhodování o vynětí záměru vládě, která tak bude činit usnesením, které není správním rozhodnutím a tudíž jeho soudní přezkum ve správním soudnictvím není možný. Při přípravě návrhu zákona byly zvažovány i jiné formy rozhodnutí o výjimkách (např. rozhodnutí Ministerstva životního prostředí), avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutím o výjimce dochází k vynětí z povinnosti stanovené směrnicí EIA, kterou jsou všechny členské státy vázány, bylo jako vhodnější možnost shledáno svěřit rozhodování vládě České republiky. Požadavku nelze vyhovět, směřuje nad rámec povinností daných směrnicí EIA.
Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
Hl. m. Praha požaduje, aby bylo v zákoně uvedeno, že ukončení záměru musí být posuzováno vždy (s výjimkou případů, kdy to objektivně není předpokládáno)
Vyjádření MŽP: Ne u všech záměrů (a platí to zejména o dopravních stavbách, terénních úpravách, odlesnění apod.) se v době přípravy záměru již počítá s jejich ukončením – naopak, naprostá většina záměrů je navrhována na dobu neurčitou. V případě, že navržený záměr má pouze omezenou dobu existence, znamená to, že se předpokládá jeho ukončení (ustanovení § 5 odst. 3 ZPV je formulováno obecně, tedy objektivně se musí předpokládat ukončení záměru – nikoli subjektivně oznamovatelem) a měly by tedy být vyhodnoceny i vlivy související s jeho ukončením. Příslušný úřad by měl v takovém případě toto vyhodnocení po oznamovateli vyžadovat (jakkoli by mohl oznamovatel tvrdit, že jej nepředpokládá). Proto v návrhu musí zůstat formulace, že se u záměru hodnotí vlivy, které vyvolá „... jeho případné ukončení,...“.
Rozesílání oznámení
Hl. m. Praha požaduje, aby byla zachována možnost dotčeného orgánu či dotčeného územního samosprávného celku vyžádat si zaslání listinné podoby oznámení
Vyjádření MŽP: V souladu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie je žádoucí redukovat množství fyzických kopií na případy, kde je opravdu nezbytné, aby bylo oznámení zasláno v listinné podobě, a to s ohledem na různorodost záměrů (rozsah, charakter, dotčené území atd.). Lze předpokládat, že zasílání informace o oznámení bude využívána především v případě dotčených orgánů, které nemají povinnost oznámení zveřejňovat ani umožnit veřejnosti do nich nahlížet, zatímco dotčeným územním samosprávným celkům budou spíše zasílány fyzické kopie. Počet potřebných vyhotovení oznámení záměru stanoví příslušný úřad, který přihlédne k počtu dotčených územních samosprávných celků a rozsahu oznámení.
Rozesílání dokumentace
Hl. m. Praha požaduje, aby byla zachována možnost dotčeného orgánu či dotčeného územního samosprávného celku vyžádat si zaslání listinné podoby dokumentace
Vyjádření MŽP: V souladu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie je žádoucí redukovat množství fyzických kopií na případy, kde je opravdu nezbytné, aby byla dokumentace EIA zaslána v listinné podobě, a to s ohledem na různorodost záměrů (rozsah, charakter, dotčené území atd.). Lze předpokládat, že zasílání informace o dokumentaci EIA bude využívána především v případě dotčených orgánů, které nemají povinnost dokumentaci EIA zveřejňovat ani umožnit veřejnosti do ní nahlížet, zatímco dotčeným územním samosprávným celkům budou spíše zasílány fyzické kopie. Počet potřebných vyhotovení dokumentace EIA stanoví příslušný úřad, který přihlédne k počtu dotčených územních samosprávných celků a rozsahu dokumentace EIA.
Posudek
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) požaduje vypuštění institutu posudku
Vyjádření MŽP: Dle revidované směrnice EIA je posouzení dokumentace jednou z obligatorních fází procesu EIA (viz čl. 1 odst. 2 písm. g) podbod iii), ve které je provedena objektivní odborná oponentura k dokumentaci EIA. Institut posudku slouží k naplnění tohoto cíle, neboť zajišťuje kontrolu informací předložených oznamovatelem.
Ačkoli odpovědnost za posouzení dokumentace leží na příslušném orgánu, neznamená to, že samotné posouzení musí provést příslušný orgán (sama revidovaná směrnice EIA předpokládá, že se jedná o tak složitou problematiku, která vyžaduje, aby bylo posouzení provedeno externě). Je tedy na vnitrostátní právní úpravě, zdali zajistí, aby na příslušném úřadu pracovali dostatečně kvalifikovaní pracovníci/experti oplývající znalostmi všech oborů životního prostředí a veřejného zdraví (v praxi by to znamenalo zaměstnat autorizované osoby, neboť takovými odborníky příslušné úřady v současné době nedisponují), nebo zdali zajistí přístup k těmto expertům.
Posouzení musí být v každém případě provedeno osobou/osobami, které mají potřebné odborné znalosti – ačkoli revidovaná směrnice EIA připouští, aby byly tyto osoby přímo součástí příslušného úřadu (tj. zaměstnanci), je z hlediska požadavků na kvalitu posudku a finanční, časové i administrativní zátěže vhodnější, aby bylo posouzení dokumentace EIA zajištěno externími odborníky, tedy autorizovanými osobami. V případě, že by někdy prováděl posouzení dokumentace EIA příslušný úřad sám a jindy zajišťoval posudek externě, by taková úprava znamenala nutnost trvale zaměstnávat autorizované osoby, jejichž reálné vytížení, které je závislé na množství připravovaných záměrů, by nebylo možno předpokládat. Posouzení dokumentace EIA příslušným úřadem bez účasti autorizovaných osob by vedlo ke dvojkolejnosti a nerovnosti mezi „posudkem“ zpracovaným pracovníkem příslušného úřadu a posudkem zpracovaným autorizovanou osobou. Vzhledem k tomu, že autorizované osoby se v praxi zpravidla soustředí na určitý druh záměrů, je vhodnější, aby byli vybíráni ad hoc dle své specializace a zkušeností.
Aktuálně je posudek funkčním institutem, který zajišťuje vysokou odbornost stanoviska EIA, s čímž jsou ve shodě i zástupci investorů, kteří se rovněž účastnili MPŘ, a jsou pro jeho zachování s důrazem na jeho kvalitu a rychlé zpracování. Na tyto požadavky text novely reaguje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požaduje zakotvení přísnějších sankcí v případě, že zpracovatel posudku nezpracuje posudek ve stanovené lhůtě
Vyjádření MŽP: V současné době je prodlení s předložením posudku sankcionováno pouze na základě smluvních mechanismů. Za účelem zajištění včasného zpracování posudku jsou návrhem zákona navrženy další úpravy, kterými je především zakotvení možnosti přímého snížení odměny zpracovatele posudku v případě nedodržení stanovené lhůty a dále také zpřísnění podmínek pro udělování, prodlužování a odnímání autorizace, kdy je možné přistoupit k odejmutí autorizace v případě porušování povinností vyplývajících ze zákona - mezi které patří i nedodržení lhůty pro zpracování posudku.
Coherence stamp
Liberecký kraj požaduje, aby byla zakotvena povinnost příslušného úřadu informovat správní orgán vedoucí navazující řízení o tom, že v konkrétním případě na podklady pro vydání závazného stanoviska podle § 9a odst. 6 (tzv. coherence stamp) nepředložené ve stanovené lhůtě nahlíží, jako by nebyly předány (tj. coherence stamp nevydá)
Vyjádření MŽP: Navržená úprava, ke které přetrvává rozpor (§ 9a odst. 6 poslední věta), byla do zákona vložena na základě projednávání rozporů. Liberecký kraj nesouhlasí s tímto řešením, a proto k této úpravě vyslovil rozpor. Podle názoru Libereckého kraje by v případě, že příslušný úřad nebude vydávat coherence stamp z důvodu, že příslušné podklady nebyly ve stanovené lhůtě předloženy, je nezbytné toto sdělit správnímu orgánu vedoucímu navazující řízení, a to s ohledem na to, že coherence stamp je nezbytným podkladem pro navazující řízení a správní orgán vedoucí navazující řízení by byl příliš dlouhou dobu v nejistotě ohledně toto, zda tento podklad bude vydán či nikoli. Dle názoru MŽP není nezbytné povinnost příslušného úřadu informovat správní orgán vedoucí navazující řízení explicitně zakotvovat, jelikož správní orgány mají dle správního řádu postupovat dle zásady součinnosti, s níž je nepochybně v souladu i to, informovat správní orgán vedoucí navazující řízení o tom, že coherence stamp nebude vydán.
Odvolání dotčené veřejnosti, která nebyla účastníkem navazujícího řízení, proti rozhodnutí vydanému v tomto navazujícím řízení
MMR, MPO a KZPS požadují odstranění § 9c odst. 4, které zakotvuje možnost dotčené veřejnosti, která nebyla účastníkem navazujícího řízení, podat odvolání proti rozhodnutí vydanému v tomto navazujícím řízení
Vyjádření MŽP: Úprava byla zavedena zákonem č. 39/2015 Sb. (tzv. infringementovou novelou). MŽP si je vědomé nesouladnosti tohoto ustanovení se správním řádem, nicméně dle požadavků evropského práva musí mít příslušníci dotčené veřejnosti přístup k soudní ochraně i v případě, že se řízení neúčastnili v předchozím stupni. Za účelem zachování zásady subsidiarity správního soudnictví bylo při přípravě zákona č. 39/2015 Sb. na základě požadavku Ministerstva spravedlnosti těmto osobám přiznáno rovněž právo na odvolání, aby byla zajištěna možnost nápravy v rámci soustavy orgánů moci výkonné a nedocházelo tak přesunu rozhodování o věcných otázkách na orgány moci soudní.
SEA
Moravskoslezský kraj požaduje zrelativizovat použitelnost zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces SEA ke koncepcím podle stavebního zákona
Vyjádření MŽP: Moravskoslezský kraj má obavu z kolize novelizovaného znění § 10g se stavebním zákonem (vzhledem ke koncepcím dle stavebního zákona) a požaduje úpravy, které by tomuto předešly. Dle názoru MŽP tato obava není namístě, jelikož ustanovení § 10g se v plném rozsahu vztahuje pouze na tzv. obecné koncepce, tedy na koncepce, které nejsou zpracovávány podle stavebního zákona. Na koncepce zpracovávané podle stavebního zákona se toto ustanovení bude vztahovat pouze „přiměřeně“, tj. pouze pokud by stavební zákon nestanovil odlišnou úpravu – toto vychází z požadavku Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž je požadavek Moravskoslezského kraje v rozporu.
Přechodná ustanovení
KZPS požaduje prodloužení přechodného období zakotveného v přechodných ustanovení ve vztahu k platnosti stanoviska EIA
Vyjádření MŽP: Návrh přechodných ustanovení byl již na základě uplatněných připomínek upraven tak, že původně navrhovaná cca 6měsíční lhůta byla prodloužena o dalších 12 měsíců a oznamovatel tak bude moci požádat o prodloužení stanoviska EIA až do 31. 12. 2018. Dokončí-li v této lhůtě povolovací proces k záměru, prodloužení nebude potřeba. Další prodloužení lhůty by znamenalo rozpor s požadavkem revidované směrnice EIA na zajištění aktuálnosti stanoviska EIA v době povolení záměru, neboť od vydání stanoviska EIA již uplynulo mnohdy i více než 10 let, aniž by byla aktuálnost stanoviska EIA jakkoli ověřována. Smyslem lhůty stanovené v přechodných ustanoveních je proto především poskytnout oznamovateli dostatek času seznámit se s novou právní úpravou a včas požádat o prodloužení stanoviska EIA, případně povolovací proces k záměru dokončit (nikoli však suplovat samotné prodloužení platnosti stanoviska EIA).
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
MZe požaduje doplnit dopady na podnikatelské subjekty do zprávy RIA
SMOČR požaduje přepracování RIA se zapracováním všech dopadů, konkrétně dopady na veřejné a soukromé rozpočty
KZPS požaduje konzultace s dotčenými subjekty a odbornými subjekty
Vyjádření MŽP (ke všem třem výše uvedeným rozporům): S ohledem na zvýšení limitních hodnot, přesun vybraných záměrů z kategorie I do kategorie II, odstranění posuzování některých druhů záměrů a podstatné části všech podlimitních záměrů nelze nárůst posuzování investičních záměrů očekávat; zde se proto očekává pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Na základě uplatněných připomínek byly zahájeny dodatečné konzultace s dotčenými podnikatelskými subjekty, avšak přes snahy MŽP nebyla obdržena reakce na žádost o odhad dopadů na tyto subjekty. Nicméně do RIA byly doplněny i negativní dopady pro podnikatelské subjekty a možné zvýšení jejich administrativní náročnosti.
AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ NOVELY - ZDE