Bezpečnost dodávek plynu do ČR se zvýší

Podle aktuálně dokončené studie Mezinárodního politologického ústavu (MPU) zkoumající vliv nových tranzitních plynovodů na region střední Evropy se bezpečnost dodávek zemního plynu do ČR v budoucnu zvýší. Důvodem je postupující propojování národních trhů v regionu, jakož i větší dostupnost alternativních přepravních cest. Druhým tématem, na nějž se studie zpracovaná pro účely Ministerstva zahraničí zaměřila, byly změny v evropské energetické politice po přijetí Lisabonské smlouvy. Zde naopak k významnému posunu nedošlo a zajišťování energetické bezpečnosti i nadále zůstane především v pravomoci členských států.

Studie srovnává důsledky výstavby velkých tranzitních projektů, jako jsou Nord Stream, Nabucco, South Stream a také tzv. severojižního propojení spojujícího plánované terminály na zpracování zkapalněného zemního plynu (LNG) v polském Svinoústí a chorvatském Omišajlu. Dokončení plynovodu Nord Stream, k němuž dojde v roce 2011, významně zmenší objem přepravy plynu ve východo-západním směru. V případě České republiky bude toto snížení ovšem kompenzováno plynovodem Gazela spojujícím sever Německa s Bavorskem přes území ČR. Česká republika si tak i nadále udrží svoji tranzitní pozici. Nejpříhodnějším scénářem z hlediska bezpečnosti dodávek je potom kombinace dokončení plynovodu Nabucco a vybudování obou zmíněných LNG terminálů. Tento scénář by totiž zajistil nejen významnou dopravní, ale rovněž zdrojovou diverzifikaci.

Přijetím Lisabonské smlouvy byl kodifikován stávající stav. Hlava XXI smlouvy (energetika) ustavuje samostatnou energetickou politiku a řadí ji mezi sdílené pravomoci. Nadále ovšem ponechává klíčové oblasti, jakou jsou složení energetického mixu, využívání vlastních zdrojů a fiskální nástroje plně v rukou členských států. Formulace mechanismu solidarity v případě krize je navíc značně vágní. Bez dalšího rozpracování tak nelze očekávat jeho praktické využití. Na druhou stranu je obecně patrná rostoucí důležitost energetiky, a to jak ve vnějších vztazích, tak v oblasti vnitřního trhu či environmentální politice.

Pro detailnější informace viz níže. Shrnutí analýzy zde.

Autor/zdroj: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity