Během 30 let má město Brno produkovat jen zlomek odpadů

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Podle nedávno schválené strategie Brno 2050 by mělo město snížit množství odpadů o čtyři pětiny a ten co vznikne znovu maximálně využít. O problematice odpadového hospodářství jsme hovořili s náměstkem pro oblast rozvoje města Martinem Anderem (MA) a náměstkem pro oblast Smart city Jaroslavem Kacerem (JK).

Můžete čtenářům celkově představit odpadové hospodářství v Brně, a to včetně hlavních statistických dat?

MA: Systém sběru a svozu komunálního odpadu statutárního města Brna tvoří čtyři základní pilíře: aktivity v oblasti předcházení vzniku odpadů, plošný sběr materiálově využitelných složek komunálního odpadu, sběrná střediska odpadů a sběr směsného komunálního odpadu.

V roce 2016 bylo na území města rozmístěno celkem 55 799 sběrných nádob na směsný komunální odpad o objemu 60 až 1100 litrů. Sváží se 1–3krát týdně. Meziroční nárůst nádob činí cca 400 ks.

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu je možné vytřídit do sběrných nádob. Na konci roku 2016 jich v Brně bylo 1463 na papír, 1434 na plasty (do nichž lze ukládat i nápojové kartony a hliníkové plechovky od nápojů), 910 dvojic nádob na barevné a čiré sklo a 126 nádob na textil. Materiálově využitelné složky odpadu a také nebezpečný nebo objemný komunální odpad lze odevzdat i v celkem 37 sběrných střediscích. Na části sběrných středisek odpadů jsou odebírány za úplatu pneumatiky a stavební suť. Sběrná střediska odpadů současně slouží jako místa zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností a akumulátorů. Pro zajímavost lze uvést data z roku 2016, kdy bylo sesbíráno celkem 20 225 ks televizorů a počítačových monitorů, 602 tun elektrospotřebičů, 7,2 tun zářivek a úsporek a 5,5 tun baterií a akumulátorů.

Celková produkce komunálních odpadů v roce 2016 činila 98 802 tun, z toho produkce směsného komunálního odpadu činila 67 508 tun, materiálově využitelných odpadů 20 318 tun, nebezpečných odpadů 138 tun a ostatních odpadů (zejména objemný komunální odpad) 10 838 tun.

Co se týče aktivit, které mají za cíl předcházet vzniku odpadů, realizuje město ve spolupráci s městskými organizacemi (jako je SAKO, Veřejná zeleň města Brna) několik projektů. Jde například o projekt s názvem Druhý život, který spočívá v tom, že se na čtyřech sběrných střediscích vytvořily tzv. RE-USE POINTy, kam mohou lidé darovat předměty, které již nevyužijí, ale někomu jinému by ještě mohly posloužit. Předměty se prodávají za symbolickou částku a výtěžek z prodeje putuje na sbírkové konto Veřejné zeleně města Brna, která vybrané finance zpětně investuje do vysazování okrasných květin na území města.

Druhým takovým projektem je RE-NAB, na kterém se vedle odboru životního prostředí podílí i odbor sociální péče. Obdobně jako u předchozího projektu jsou určena místa, kam mohou občané odvéztnábytek určený k dalšímu využití. Ten je pak nabízen sociálně potřebným obyvatelům.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Město se rovněž snaží motivovat občany k třídění bioodpadu. Kromě možnosti odevzdat jej na sběrných dvorech také realizuje od roku 2013 prodej dotovaných kompostérů za poloviční cenu (v období 2013 až 2017 prodáno 1 170 ks kompostérů).

Každý den je z brněnských ulic svezeno zhruba 225 tun odpadu. Z pohledu celkového trendu za poslední roky množství odpadů klesá, stoupá, stagnuje? Kde vidíte souvislosti a jak se projevil povinný sběr bioodpadu?

MA: Roční produkce komunálních odpadů v období 2011 až 2014 měla snižující trend, naopak u materiálově využitelných odpadů byl v tomto období zaznamenán průběžný meziroční nárůst. V období 2015 až 2016 byl zaznamenán nárůst produkce komunálního odpadu a současně i nárůst množství materiálově využitelných odpadů. Stejnou tendenci vývoje produkce jako u komunálního odpadu (celkové produkované množství) má i směsný komunální odpad.

Sběr biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu je realizován od roku 2008 celoročně na všech 37 sběrných střediscích odpadů a množství sebraného odpadu meziročně narůstá (v roce 2008 sebráno 1173 tun, v roce 2016 už 2656 tun). Z vývoje produkce komunálního odpadu nelze vysledovat jakoukoliv souvislost mezi povinným sběrem bioodpadu a produkcí směsného komunálního odpadu.

Plošný sběr bioodpadu na celém území města není zaveden. Možnosti plošného sběru bioodpadu se ověřují v rámci pilotního projektu ve vymezených lokalitách (Masarykova čtvrť).

Předcházet vzniku odpadů je určitě zásadní. Co v tomto ohledu konáte a jak Vám pomáhá RE-USE centrum a plánujete jejich rozšiřování? Dávají RE-USE centra ekonomický smysl?

MA: Aktivity města v oblasti předcházení vzniku odpadů jsem již zmínil v první otázce.

Město Brno plánuje rozšíření těchto aktivit ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a. s., která v rámci Operačního programu životní prostředí obdržela dotaci na realizaci projektu zaměřeného na předcházení vzniku odpadů. V rámci projektu bude rozšířen počet RE-USE POINTů a zlepšeno jejich vybavení (kontejnery na nábytek, vybavení odkládacích prostorů policemi a regály), bude pořízeno 2600 ks kompostérů, které budou bezplatně zapůjčovány občanům a na území města bude rozmístěno 350 ks kontejnerů na textil (včetně nákupu svozového vozidla).

Co se týká ekonomického smyslu, odkloněním movitých věcí a materiálů mimo režim odpadů uspoří město finanční prostředky spojené s jejich odstraněním nebo energetickým využitím jako odpadu.

A jak se daří městu z pohledu tříděného odpadu?

MA: Město zajišťuje sběr materiálově využitelných odpadů formou plošného sběru do sběrných nádob rozmístěných na svém území (papír; směs plastů, nápojových kartonů a hliníkových obalů od nápojů; sklo tříděné na čiré a barevné). V centru města, kde nelze umístit sběrné nádoby na veřejném prostranství, je možno se souhlasem vlastníka bytového domu umístit do nemovitosti sběrné nádoby na plasty a papír.

Materiálově využitelný odpad město vysbírá také ve sběrnách oprávněných osob zapojených na základě smlouvy do systému sběru a svozu komunálního odpadu města (papír, plasty, kovy) a na sběrných střediscích odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, hliníkové fólie a obaly, textil, jedlé oleje a tuky, kovy, biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, pěnový polystyren).

Množství materiálově využitelných tříděných odpadů každoročně narůstá (v roce 2016 bylo vytříděno 20 318 tun odpadů a meziroční nárůst oproti roku 2015 činil 1716 tun). V rámci provozu brněnské spalovny se ze škváry třídí železné a neželezné kovy. Z komunálního odpadu dodávaného do spalovny městem Brnem bylo v roce 2016 vytříděno celkem 1540 tun kovů, které jsou následně materiálově využity. V kontextu odpadového hospodářství statutárního města Brna je třeba uvažovat i tyto kovy, byť nebyly sbírány v rámci separovaného sběru.

Zavedli jste před dvěma lety sběr použitých rostlinných olejů, jak celkově projekt hodnotíte? Podařilo se snížit množství tuků v kanalizaci a jak dále s oleji nakládáte?

MA: Použité rostlinné oleje se odevzdávají na sběrných střediscích odpadů, kde jsou lahve či kanystry s těmito oleji ukládány do sběrné nádoby o objemu 240 litrů. Sběr byl zahájen v roce 2013 a množství sbíraných olejů má narůstající trend. V roce 2016 bylo sesbíráno 6 tun olejů. Svozová společnost SAKO, a. s., která zajišťuje sběr olejů, tyto předává k využití na výrobu biopaliva.

V případě vylévání olejů z jednotlivých domácností do kanalizace se jedná o plošný zdroj znečištění, u něhož je těžké jednoznačně definovat vliv na kvalitu odpadních vod.

Brno nedávno představilo novou webovou aplikaci pro odpadové hospodářství. Co tímto krokem sledujete, jaké jsou cíle a přínosy pro obyvatele?

JK: Primárním cílem aplikace bylo vyhodnotit stav odpadového hospodářství z prostorového hlediska, identifikovat problematické oblasti a následně představit sérii nástrojů pro efektivnější rozhodování a plánování. Město a jeho městská společnost SAKO Brno, a. s., pomocí aplikace získaly ucelený obraz toho, jak mohou GIS technologie (prostorové analýzy) zlepšit tyto rozhodovací a plánovací procesy, tak aby z toho měli občané užitek v podobě kvalitnějších služeb. Plánujeme další rozšíření aplikace včetně pravidelné aktualizace dat.

Sekundárním cílem aplikace bylo zvýšit povědomí o problematice odpadového hospodářství ve městě Brně – v jakém stavu se v současnosti nacházíme a kam bychom chtěli směřovat. Záměrně byla využita interaktivní forma – občané si mohli jednotlivé technologie „osahat“ a jednoduše tak zjistit, na čem město pracuje. Doufáme, že takto dokážeme snáz vtáhnout občany do dění ve městě a zvýšíme jejich zájem o to, jak se s jejich odpady nakládá. V lednu se plánuje spuštění tzv. městského data hubu, kde bude postupně mnoho dalších aplikací, které usnadní obyvatelům přístup k informacím a případně i řešení nejasností.

Brněnští zastupitelé schválili v prosinci 2017 Strategii Brno 2050. Plánujete vytvářet jen pětinu současného množství odpadu a ten, který město vyprodukuje, pak co nejlépe znovu využít. Zdroje mají také v rámci města „cirkulovat“. Jak vznikaly jednotlivé cíle a jakým způsobem chcete vizi během následujících 32 let manažersky řídit, aby se vše podařilo naplnit? Neuvažujete třeba o postu „radní pro cirkulární ekonomiku“?

JK: Každá hodnota, která je součástí Vize a strategie #Brno 2050, má svého garanta, stejně tak je to i u hodnoty „soběstačné a cirkulární město“ a hodnoty „čisté město“, které se problematikou odpadů zabývají. Cíle byly v tomto případě navrženy garantkou Soňou Jonášovou, resp. garantem Tomášem Hlavenkou a dalšími odborníky. Průběžná setkání s garanty koordinovalo oddělení strategického plánování, které poskytovalo konzultace a nezbytné podklady k vytváření cílů a indikátorů. Dále byly organizovány jednotlivé workshopy, kde byly s dalšími odborníky diskutovány dílčí výstupy.

Následujícím krokem při tvorbě Vize a strategie #Brno 2050 je její další rozpracování na kratší období a do dílčích odvětvových koncepcí. S tím nám nyní budou mimo jiné pomáhat odborníci, kteří jsou rozřazeni do pěti pracovních skupin. Na těchto pracovních skupinách se již debatuje s garanty a odbornou veřejností a další rok se bude dále řešit nastavení jednotlivých priorit a opatření na období cca 10 let (jinými slovy „programová část“), potažmo konkrétní aktivity a projekty na období cca tří let (tedy „akční plán“). Hodnoty „soběstačné a cirkulární město“ a „čisté město“ řeší pracovní skupina s názvem „Zdroje“.

V rámci závěrečné části Vize a strategie #Brno 2050 bude při tvorbě akčního plánu také podrobně řešen mechanismus implementace a řízení realizace strategie. To, jakým způsobem bude tento mechanismus nastaven směrem k politické reprezentaci, tudíž nyní nelze předjímat.

Ve strategii uvádíte, že chcete snížit o 80 % množství SKO, dosáhnout 60–80 % recyklaci materiálových toků (nyní 20–30 %), nebo dosáhnout 100% využití bioodpadů na území města. Jak toho chcete konkrétně docílit?

JK: Jak již bylo zmíněno výše, u tvorby Vize a strategie #Brno 2050 probíhá realizace dalších částí, tudíž konkrétní aktivity a projekty, které by přesně směřovaly k naplňování těchto cílů, ještě nejsou definovány. K tematice odpadového hospodářství jsou navrženy jednotlivé priority a opatření, jež jsou diskutovány v rámci pracovních skupin. Tyto priority a opatření budou zdrojem pro tvorbu akčního plánu.

Jako příklad uvádím prioritu „Zavedení třídění, recyklace a znovuvyužití biologicky rozložitelného odpadu (BRO)“, pro kterou byla navržena tato opatření: zmapovat míru produkce BRO, zavést jeho sběr a svoz, vytvořit koncové kapacity pro svážený BRO (např. bioplynovou stanici, kompostárnu), v menších zástavbách distribuovat kompostéry a zřizovat komunitní zahrady, monitorovat a průběžně evaluovat zavedená řešení. Tato opatření mohou být následně rozpracována do konkrétních projektů.

Také zmiňujete 90% recyklaci nutrientů z odpadních vod, nebo 80% recyklaci a znovupoužití odpadních vod. Už jsou na stole nějaké konkrétní projekty, analýzy, studie?

JK: Ano, v rámci programové části zařazujeme prioritu: „Zvýšit míru recyklace a znovupoužívání odpadních vod“, která vyžaduje následující opatření: zmapovat míru recyklace a znovupoužívání odpadních vod, identifikovat oblasti s největším potenciálem pro zlepšení, navrhnout a uskutečnit pilotní řešení, vytyčit si závazný cíl k recyklaci a znovupoužívání odpadních vod pro roky 2025, 2035 a 2050.

Vedle toho si Brněnské vodárny a kanalizace, a. s., které provozují hlavní čistírnu odpadních vod pro město Brno a blízké okolí, dlouhodobě zpracovávají různé analýzy a studie, a to jak směrem k efektivnějšímu čištění odpadních vod, tak i směrem k jejich dalšímu využití.

Projekty vycházející ze strategie budou také znamenat finanční investice, jak budou nastavena kritéria pro rozhodování, jestli do projektu jít, nebo ne? Jaká tedy bude váha mezi ekologií a ekonomikou investice (návratností)?

JK: Tato otázka je v tuto chvíli ještě předčasná. Systém výběru projektů bude řešen až v úplném závěru realizace prací na strategii, a to v rámci dokončení akčního plánu. Nicméně se dá k tomuto tématu očekávat široká diskuse.

Brno také je aktivní z pohledu konceptu Smart City. Jak tento koncept zapadá do Strategie Brno 2050 a jaké jsou cíle?

JK: Dokument Vize a strategie #Brno 2050 je tvořen právě na základě schválené Koncepce Smart City Brno, kde je popsáno 7 hlavních principů jako Otevřenost, Odpovědnost, Modularita, Ohleduplnost, Efektivita, Diverzita a Chytrost. V rámci projektů Smart City Brno vznikl projekt BrnoiD, který obsahuje několik aplikací, a od loňského roku je tak přes tuto aplikaci například možné platit i poplatek za komunální odpad.

Chytrá řešení, tzv. systémy PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“), mají motivovat občany k odpovědné produkci odpadů. Jak se na tento systém díváte z pohledu Brna?

MA: Tzv. chytrá řešení „Zaplať, kolik vyhodíš“ mohou občany motivovat jak k odpovědné produkci odpadů, tak i k tomu, aby se chovali nezodpovědně (např. ukládání odpadů do cizích nádob). Způsob a forma platby za odpady, včetně motivačních prvků, musí být stanoveny zákonem. Pokud motivační způsob platby nepovede k nepříznivým jevům, jako je např. využívání sběrných nádob sousedů či odkládání odpadů na černé skládky s cílem snížení vlastní produkce odpadů, a motivační platbu bude možné reálně aplikovat ve městech s rozsáhlou bytovou zástavbou (vyřeší se jak nezpochybnitelně personalizovat produkovaný odpad), pak lze takový systém akceptovat. Zatím však tento systém nepřipravujeme.

Jaká je obecně poplatková politika ve městě, a neuvažujte o zavedení motivačních slev za třídění odpadu, nebo poplatky úplně zrušit?

MA: V současné době je platba za odpady realizována formou místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání komunálních odpadů. O zavedení motivačních slev nebo zrušení poplatku se zatím neuvažuje. Připravujeme systém nefinančních bonusů jako výraz poděkování těm, kteří třídí a zapojují se do projektů předcházení vzniku odpadu.

Nakonec bych se rád zeptal, jaké plánujete zásadní investice do rozvoje odpadového hospodářství v dalším období a jak této oblasti pomáhá, že primátor města Petr Vokřál je dlouholetý odpadář?

MA: Společnost SAKO Brno, a. s., která je ve 100% vlastnictví města Brna, připravuje v bezprostředním sousedství spalovny vybudování Regionálního odpadového střediska – areálu s technickým zázemím pro své aktivity v oblasti odpadového hospodářství s cílem rozšiřovat své aktivity. Bude zde např. sběrný dvůr pro občany i podnikatele, další dotřiďovací linka odpadů nebo technické zázemí pro svoz komunálního odpadu z regionu. Areál bude využívat dopravní napojení drážní vlečkou, která umožní část odpadu dopravovat po železnici. Město rovněž připravuje výstavbu tří sběrných středisek odpadů v městských částech, na jejichž území žádné sběrné středisko není v provozu.

Pan primátor je o veškerých aktivitách a připravovaných záměrech města v oblasti odpadového hospodářství průběžně informován.

Zdroj: Odpadové fórum 2/2018

Autor: Ing. Jiří Študent ml., CEMC