Analýza a rozvaha

Je jistě všeobecně známo, a zde to uvádím jen pro úplnost, že všechny tři dosavadní zákony o odpadech uvádějí, že každý (nově prvotní původce odpadů) má při své činnosti předcházet vzniku odpadů. Plyne to mimo jiné i z uváděné definice odpadového hospodářství, kde na prvém místě je uvedeno „předcházení vzniku odpadů“. Zároveň je však nutno jasně konstatovat, že nebyl tento termín a z toho vyplývající činnosti nijak konkretizovány a definovány a tím ani uváděny do reality, tedy do praxe. Šlo tedy v dosavadních zákonech o odpadech jen o proklamativní prohlášení, které nebylo nikdy konkrétně formulováno a vyžadováno.

Úvodem je nutno uvést, že již začátkem devadesátých let se tento termín a jeho praktičtější uplatňování objevuje v souvislosti s projekty čistší produkce. Zde však jde o součást řady opatření, hlavně ve výrobě, kde předcházení vzniku odpadů je uváděno jako první v řetězci mnoha dalších činností. Opět však není podrobně konkretizováno

Nová evropská směrnice

Teprve evropská směrnice č. 98/2008 ES, o odpadech (dále jen směrnice) tento termín definuje (je též takto převzat do „Rozšířených tezí rozvoje odpadového hospodářství ČR“, MŽP, červen 2010) takto:

Předcházení vzniku opadů jsou opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují:

a) množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků;

b) nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví nebo

c) obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.

Směrnice dále konstatuje, mimo jiné, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy opatření nezbytných k podpoře preventivních opatření a k provádění programů předcházení vzniku odpadů a to do konce roku 2011 a současně, že členské státy vypracují v souladu s příslušnými články směrnice programy předcházení vzniku odpadů nejpozději do konce roku 2013.

V příspěvku „Novinky z EU“ jsou uvedeny nejnovější materiály Evropského společenství k tomuto tématu a jejich dostupnost. Starší zdroje jsou uvedeny v citované literatuře v diplomové práci, ze které citujeme na jiném místě a kde je uveden na ni internetový odkaz.

Je tedy ještě čas, ale v souvislosti s přípravou nového zákona o odpadech by se na opatřeních a celém systémy předcházení s odpady mělo začít intenzivně pracovat. Jako první krok je však nutno, si vyjasnit systémové posloupnosti a terminologii.

Šestnáct příkladů opatření k předcházení vzniku odpadů jsou ve směrnici uvedeny v Příloze IV s rozdělením na rámcové podmínky, opatření, která mohou ovlivnit fázi návrhu, výroby a distribuce, a opatření, která mohou ovlivnit fázi spotřeby a užití (viz Box).

Euronovela zákona a předcházení

Souvislosti uvedené ve směrnici se pochopitelně dostaly i do tzv. euronovely zákona o odpadech (zákon č. 154/2010 Sb. – dále jen zákon). Zde se mimo jiné říká, že „zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů…“.

Dále, že movitá věc se za určitých předpokladů nestává odpadem, ale je vedlejším produktem. Což si lze vysvětlit jako první krok k předcházení vzniku odpadů zajištěný legislativně-administrativním opatřením. V této souvislosti je však nutno si uvědomit, že tím se určité množství odpadů nedostane do celkových bilancí produkce odpadů a ovlivní tak procentuální využití odpadů, které EU předepisuje a které musíme nahlašovat do evropské evidence. V této chvíli je však asi obtížné odhadnout, jaký bude mít „instituce vedlejšího produktu“ vliv na celkové bilance a tím plnění předepsaných normativů.

To, že měl tvůrce zákona na mysli spíše administrativní než skutečné omezování vzniku odpadů svědčí nedůslednost při zacházení s pojmy odpadové hospodářství, předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpady. V § 9a odst. 1 totiž je uvedena hierarchie způsobů nakládání s odpady, v níž na prvním místě je uvedeno předcházení vzniku odpadů, přestože v § 4 odst. 1 písm. d) je odpadové hospodářství definováno jako činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a… V následujícím písmenu pak nakládání s odpady = shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, tedy nikoli předcházení! Může se to zdát jako slovíčkaření, ale právě toto odhaluje skryté myšlenkové pochody autora zákona.

Konkrétněji se předcházení vzniku odpadů objevuje v zákoně u Plánů OH ČR, kde v § 42 odst. 3 je opět poněkud nejasně konstatováno, že: „Programy předcházení vzniku odpadů jsou do plánů OH zahrnuty prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu OH ČR“. Dále se konstatuje, že závazná část plánu republiky (krajů) „…stanoví rámcové (konkrétní) cíle, rámcová (konkrétní) opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení (republikový plán) pro…plnění podmínek pro přecházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.“

Tato příloha obsahuje osm cílů (opatření?) pro předcházení vzniku odpadů, které jsou doslovně převzaty, respektive vyjmuty z již uvedených šestnácti opatření uvedených ve směrnici.

Rozvaha

Jistě nyní napadá mnohé čtenáře, jaký je rozdíl mezi cíli, opatřeními a programy. Jistě by bylo srozumitelnější, kdyby již nyní bylo jasno, jaké konkrétní činnosti by měly být zahrnuty do předcházení vzniku odpadů. Než se však pokusíme alespoň částečně popsat ony činnosti, dovolte konstatovat, že lingvisticky pojato a na základě slovníku českých synonym jsou programy (rozvrh, plán, náplň) nadřazeny cílům (záměry, úmysly, úkoly) a ty jsou nadřazeny opatřením (ustanovením, nařízením). Nemusí to však být úplně pravda, může o tom být vedena polemika, ale o to tady nejde.

Plyne z toho, že při tvorbě právních předpisů zákonodárci zaplavují každého, kteří se zákony musí řídit, množstvím nejasných termínů bez přesně stanovených souvislostí. Důsledkem toho potom je, že se v tom „každý“, nově „prvotní původce odpadů“ zcela ztrácí a v tomto konkrétním případě se jinak dobře míněné náměty na předcházení vzniku odpadů utápějí v nepřesných formulacích. Toto je nutno si uvědomit při tvorbě nového zákona o odpadech.

Při studiu některých aktuálních (ne straších dvou let) podkladových materiálů zaměřených na tuto problematiku se v souvislosti s předcházením vzniku odpadů uvádí souvislosti s řadou dalších předepsaných (právními normami) nebo dobrovolných nástrojů. Jde například o integrovanou prevenci a předcházení znečištění (ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), o nejlepší dostupnou techniku (BAT), o referenční dokumenty pro BAT (BREF), o programy čistší produkce (PC), o systémy environmentálního managementu (EMS, EMAS), o odpovědné podnikání zejména v chemickém průmyslu (Responsible Care), o označování ekologicky šetrných výrobků (ekolabeling) a o hodnocení životního cyklu výrobku (LCA).

Již z tohoto přehledu je jasné, že snaha o maximální péči o životní prostředí může být komplikována přemírou snahy o zaškatulkování některých činností do řady institutů různé úrovně, závaznosti a podrobnosti. Chceme-li tedy opravdu předcházet vzniku odpadů, na čemž se jistě všichni shodneme, měli bychom si především učinit jasno „o co jde“.

Je cestou vzorec chování?

Zjednodušeně řečeno a v souladu s některými uvedenými dokumenty lze konstatovat, že předcházet vzniku odpadů je nutno ve fázi návrhu, výroby, distribuce, spotřeby a použití výrobku (potenciálního odpadu). Tedy ve sféře výroby a spotřeby, což je důležité si uvědomit. K tomu, aby došlo k předejití vzniku odpadu, musí se na každém uvedeném stupni zásadně změnit nahlížení na zajetou filozofii, zvyklost, normy a předpisy.

U občanů – spotřebitelů se mluví o změně vzorce spotřebního chování nebo vůbec o vzorci chování občanů vůči životnímu prostředí. Podobně u návrhářů, výrobců a distributorů je nutno změnit jejich vzorec chování při jejich činnosti. Zde však může být osobní názor jednotlivce jakkoli v souladu s udržitelným vývojem, ale pokud předpisy a normy určují jinak, nemohou své konání v procesu přípravy a výroby změnit.

Ať se tedy snažíme změnit svůj osobní vzorec chování jakýmkoli způsobem, evropské a z toho plynoucí domácí předpisy a normy nezměníme. Můžeme však k tomu dávat podněty. Nechci předjímat nebo dokonce radit, ale je zřejmé, že se vznikem nového zákona o odpadech, kde již by měly být daleko přesněji formulovány opatření k předcházení vzniku odpadů, se budou muset, v uvedeném smyslu změnit nejenom všechny prováděcí předpisy, ale i řada norem.

V každém případě lze ve svém osobním životě změnit mnoho zvyklostí a nevhodných návyků při předcházení vzniku odpadů, které jsou naznačeny v samostatném článku a o kterých budeme jistě diskutovat v dalších číslech časopisu.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2010

Autor: Tomáš Řezníček

Klíčová slova: směrnice 98/2008 ES, předcházení vzniku odpadů, vedlejší produkty, Plán odpadového hospodářství