Alternativní energie 1/2010

AE1  vychází 15. února 2010 (www.alen.cz)

Rozšířená témata: fotovoltaika, energetická poradna obcím, biomasa, alternativní paliva, energetické úspory.,

Další číslo AE2/2010 vyjde 19. dubna 2010

Anotace článků:

Solární liga zná své mistry
Liga ekologických alternativ
Na počátku letošního roku vyhlásila Liga ekologických alternativ (LEA) vítěze již 6. ročníku tzv. Solární ligy ČR, soutěže sídel ve využívání energie Slunce. Noví „solární mistři“ vyšli opět ze šesti kategorií, a prvenství získaly obec Ostrožská Lhota ze Zlínska (hned ve třech kategoriích), dále Plzeň, jihomoravské Dubňany a obec Rusava (rovněž ze Zlínska).

Může být fotovoltaika problémem?
Zdeněk Kučera
Více než 200 zahraničních odborníků se 26. ledna sešlo v Berlíně na 1. mezinárodní konferenci o recyklaci PV modulů. Mezi nimi byli jak zástupci výrobců a provozovatelů PV elektráren, tak i představitelé firem a sdružení zabývajících se nakládáním s odpady a recyklacemi různých materiálů. Konferenci uspořádala Evropská fotovoltaická průmyslová asociace EPIA ve spolupráci s Evropskou komisí společného výzkumného střediska. Účastníci měli možnost dozvědět se proč vznikl Program PV Cycle založený v roce 2007 v Bruselu a který se týká celého problému, jakéhosi uzavřeného kruhu, sledujícího výrobu PV modulů, prodej, instalaci na konkrétním registrovaném místě, dobu jeho životnosti a organizovaný návrat k výrobci nebo k firmě, která je oprávněna moduly likvidovat, respektive recyklovat. V PV Cycle dnes působí na 40 členů, kteří představují 75 % evropských výrobců fotovoltaické technologie. Podle studie, kterou EPIA a zakládající členové PC Cycle vypracovali, budou v Německu v letošním roce likvidovány zhruba 3000 tun PV modulů, což představuje téměř 50% všech odpadů PV, které budou letos generovány v Evropě. Ačkoli toto číslo zůstane relativně stabilní v nadcházejících dvou desetiletích, studie ukazuje, že v roce 2030 bude na konci své životnosti asi 130.000 tun PV modulů.

PV Manager vytváří projekty
IBC SOLAR
Pomůckou konstruktérů střešních konstrukcí je nejnovější verze plánovacího programu pro fotovoltaiku PV Manager v české jazykové verzi, kterou nabízí společnost IBC – SOLAR. S tímto pomocníkem mohou firmy ve velice krátké době projektovat a kalkulovat střešní fotovoltaické systémy a také provádět propočty hospodárnosti a prognózy výnosů vložených prostředků.

Hannover Messe 2010 s devíti mezinárodními veletrhy
Kdo se zajímá o nejnovější informace ze světa techniky, elektroniky, energetiky a dalších odvětví, neměl by si nechat ujít Hannoverský multiveletrh s devíti mezinárodními veletrhy, který nemá zřejmě v Evropě obdoby. Ústředním veletrhem je Energy – nejvýznamnější platforma energetických technologií, která představuje energetický mix budoucnosti. Představí se výrobní technologie jak konvenční tak obnovitelné energie. Ve veletržním komplexu jsou zařazeny letos dvě premiéry MobiliTec, který je zaměřen na technologie pro mobilitu budoucnosti. Spojí dodavatele energie, subdodavatele systémů a komponent pro elektromobilitu a výrobce hybridních a mobilních pohonů. Druhou novinkou je CoilTechnica, která sdružuje odvětví výroby cívek, transformátorů a elektromotorů.
Energetiky bude zajímat i další specializovaný veletrh Power Plant Technology nabízející novinky v oblasti plánování, stavby, provozu a automatizace uhelných, plynových, naftových a parních elektráren, představí komponenty pro elektrárny, engineering nebo spojení elektrárny a teplárny (kogenerace). Industrial Supply se soustředí na lehké stavební konstrukce. Industrial Automation je trhem s automatizační technikou od strojírenství a investiční výstavby přes spojité technologické procesy až po řešení automatizace průmyslových budov. Dalším světem blízké budoucnosti je MicroNanoTec – svět technologií nano, mikro a laserové technologie. Lákadlem bude povrchová měřící technika 3D, Energy Harvesting, ultrapřesná výroba a mikrosystémová technika, která umožňuje miniaturizaci, nižší spotřebu materiálu a menší prostorové nároky a v důsledku toho i nižší spotřebu energie. Digital Factory přináší softwarová řešení v automobilovém průmyslu, kde se informační technologie už dávno prosadily, protože se stále více uplatňuje vizualizace výrobních procesů. ve 3D. Research & Technology, to je trh inovací pro výzkum a vývoj, utváří spojení mezi všemi devíti veletrhy. Veletržní expozice budou doplněny denně přednáškami, kongresy a fóry, semináři a workshopy. Mezi nejčastějšími tématy se objevují otázky „Co přijde, až skončí věk nafty“? „Jakými auty budeme jezdit v budoucnosti a jak budeme vyrábět?“

Instalovaný výkon FVE v roce 2009 a snížení výkupních cen pro rok 2011
Bronislav Bechník,
Podle informací ERÚ dosáhl k 31. 12. 2009 instalovaný výkon FVE v České republice 411 MWp. Jen v posledním roce bylo uvedeno do provozu přes 350 MWp. Je to přibližně o 100 MWp více, než byly nejvyšší odhady Czech RE Agency z října 2009. Podle tohoto vývoje lze očekávat, že ke konci roku 2010 celkový instalovaný výkon FVE v České republice přesáhne 1000 – 1500 MWp. ERÚ již v loňském roce inicioval novelizaci zákona č. 180/2005 Sb., která by mu umožnila pružněji reagovat na podmínky fotovoltaického trhu. MPO připravilo a vláda 16. 11. 2009 schválila návrh na doplnění zákona: Nepoužije se ustanovení omezující pokles výkupní ceny za podmínky, že u dané kategorie obnovitelného zdroje klesá doba návratnosti pod 11 let. Zároveň vláda navrhla poprvé postupovat podle novely při stanovení výkupních cen na rok 2011 s odůvodněním, že zůstane zachován současný režim podpory pro všechny projekty, které jsou ve stadiu reálné přípravy a nedojde k ohrožení probíhajících investic, současně však bude další rozvoj limitován původními záměry, se kterými byl zákon o podpoře obnovitelných zdrojů přijat. Hospodářský výbor PSP na svém jednání 13. 1. 2010 schválil těsnou většinou 9:8 hlasů poslanecký návrh novely zákona č. 180/2005 Sb. Navrhované znění odstavce (4) v §6 zní: Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 75 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2011. Ve srovnání se sousedním Německem zůstane i v takovém případě podpora v České republice na výrazně vyšší úrovni.

Zásobníky energie z obnovitelných zdrojů energie
Dušan Hanák
Zdroje energie různých typů jsou instalovány u mnoha odběratelů energie a přispívají ke snížení znečisťování vzduchu a na podporu výroby „zelené“ energie jako je využití sluneční a větrné energie a energie z biomasy. Nicméně jedním z hlavních problémů zdrojů obnovitelné energie jen fakt, že nejsou vždy použitelné, když je potřebujeme a naopak jsou dostupné, když je nepotřebujeme. To je důvodem pro nalezení odpovídající formy zásobníků energie, pro úspěšnou realizaci solárních nebo větrných zařízení. Jedním ze zajímavých způsobů, jak uchovat energii z větrných elektráren je využít vyrobenou elektrickou energii pomocí elektrolýzy vody na produkci vodíku.

Dvě tváře boomu obnovitelných zdrojů
Martin Schreier
Zvýšený zájem uchazečů o připojení obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy, zejména u fotovoltaických zdrojů působí komplikace. Podle databáze ERÚ je v celé ČR evidováno 4 162 provozoven FVE o celkovém instalovaném výkonu 411 MW. Jen pro srovnání – na začátku roku 2009 šlo o 1 214 provozoven s celkovým instalovaným výkonem 54,29 MW. Během jednoho roku přibylo téměř 3 tisíce FVE o instalovaném výkonu cca 360 MW. I přes skutečnost, že se ve většině jednalo o malé instalace, je celkové číslo a především meziroční nárůst enormní. Podle statistik ERÚ bylo loni vyrobeno ve fotovoltaických elektrárnách 82,9 GWh, ve větrných 264,5 GWh a ve vodních 2 734,1 GWh. Pro srovnání: produkce každé z elektráren v Dukovanech a Temelíně se od ledna do listopadu pohybovala kolem 12 tisíc GWh. V roce 2008 se drtivá většina fotovoltaických projektů vešla do kategorie „do 1 MW“. Počínajíce druhou polovinou roku 2009 se začínaly objevovat větší solární parky s instalovanými výkony v jednotkách MW, které bylo nutno připojovat už do sítí vysokého napětí. Úkolem distribučních sítí je připravit se na tuto zvýšenou poptávku. Investice do zkvalitňování sítí a zvyšování jejich kapacit jen na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce ročně překročí hranici 10 miliard korun. Navzdory těmto robustním výdajům není možné v reálném čase nastavit distribuční soustavu vždy a ve všech bodech tak, aby byla schopna absorbovat zvýšené nároky na připojení, často skokově zvýšené o desítky procent.

„Solární“ parkoviště
Jaroslav Peterka
Instalace slunečních kolektorů nad většími venkovními parkovišti je např. na slunném Jadranu známá. I u nás bylo postaveno velké množství prodejních center s velkými nekrytými parkovišti, které nejsou zastřešeny a tudíž energeticky nevyužity. Vzorové „solární“ parkoviště bylo slavnostně odevzdáno městu Zreňanin v srbské Vojvodině. Velký solární „dvouprojekt“ za více než 281tisíc eur řeší ohřev pitné vody pro všeobecnou nemocnici a středoškolský internát pomocí 272 slunečních kolektorů. Instalované kolektory ze Žiaru nad Hronom mají roční energetický zisk téměř 350 tisíc KWh.

RWenergy usnadní stavbu i provoz
Současní investoři fotovoltaických elektráren by měli myslet už na to, jak bude po své životní činnosti elektrárna likvidována. Stavební úřady posuzují investici jako stavbu, protože je pevně spojena se zemí a budoucí legislativa musí zohlednit, kdo bude u konce elektrárny, zda provozovatel, majitel, nebo majitel pozemku. Fotovoltaické moduly začínají být posuzovány jako problémový ekologicky škodlivý odpad a tak je nutno koncipovat elektrárnu tak, aby na konci nečekaly na provozovatele zbytečně vysoké náklady na demontáž. Během pracovního procesu se také může stát, že bude nutno některé panely vyměnit, celou solární plochu očistit od sněhu, ale i umývat od prachu a pylu. Proto se na trhu objevují nosné konstrukce, které nejsou zbytečně vysoké, pracovníci mají možnost se k jednotlivým panelům dostat a provézt potřebnou opravu či výměnu.

Sluneční kolektory s hladkým nebo rastrovaným sklem?
Antonín Hrabec
Odborníci se často dohadují, zda je lepší používat na sluneční kolektory hladké nebo rastrované sklo. Výhoda rastrovaného skla je v tom, že dokáže (pokud je rastr otočen vně kolektoru) zachycovat sluneční paprsky i z menších úhlů dopadu. Vhodně provedený rastr může také tvořit tzv. „tepelné zrcadlo“ a zvyšovat množství zachycené sluneční energie. V zimě ale déle „drží“ sníh! Hladké sklo se při malých úhlech dopadu sluneční energie chová reflexně, tj. sluneční paprsky odráží. Větší zisky jsou až z jistého sklonu (jisté „kolmosti“) dopadu sluneční energie. Zato v zimě „nedrží“ sníh a výkon kolektoru je proti rastrovanému sklu vyšší.

Náhradní zdroj energie pro větrný mlýn, aneb jak u větrných elektráren?
Jaroslav Peterka
Článek popisuje jeden případ z Německa, kde starý větrný mlýn má náhradní elektrický zdroj, který pomáhá mlýnu pracovat, když nefouká. Ale jak by tomu mohlo být u nových větrných elektráren?

Infotherma 2010: Černá louka výrazně zezelenala
Břetislav Koč
Prvním veletrhem zaměřeným na rozvoj a využívání OZE je každoročně Infotherma v Ostravě. Výrazně se tu letos také projevil dotační program Zelená úsporám Možnosti a podíl na rozvoji ekologických energetických zdrojů nabízí výrazněji zemědělská produkce, která tu vidí lepší odbyt než v potravinářství.

Rekonstrukce domů na nízkoenergetický nebo pasivní standard
Jiří Veselý
Energy Centre z Českých Budějovic uspořádalo exkurze věnované OZE a výstavbě v energeticky úsporném standardu. Jedna z těchto exkurzí se zaměřila na rekonstrukce domů na pasivní standard. Všechny tři vybrané příklady se nacházejí v Horním Rakousku a jsou zajímavé i tím, že představují využití netradičních technologií, nebo jsou prvními rekonstrukcemi svého druhu v regionu.

Projekt ESMA – budoucnost patří smart meteringu
Tomáš Voříšek
Intenzivní diskuse o budoucnosti organizace společného evropského trhu s elektřinou a plynem mezi institucemi EU a průmyslem vyústily v loňském roce mimo jiné v kompromisní dohodu o masovém zavedení „inteligentních“ měřidel u všech spotřebitelů do roku 2020 za předpokladu, bude-li jejich nasazení ekonomicky smysluplné, efektivní a technicky proveditelné. Tento požadavek se stal součástí tzv. třetího balíčku legislativy upravující společný evropský energetický trh jako součást nové Směrnice č. 2009/72/ES. Od „chytrých“ měřidel zejména elektřiny, ale i tepla, plynu a vody se očekává, že mají potenciál zvýšit energetickou efektivnost na straně koncových zákazníků a tím přispět k naplňování strategických cílů EU do roku 2020. Klíčem k tomu má být schopnost těchto prostředků tzv. „smart metering“ techniky poskytovat konečným zákazníkům i z řad maloodběratelů zpětnou informaci o jejich spotřebě.

Budoucnost dřevního plynu
Radovan Šejvl
Proč právě energetické zplyňování s následným využitím dřevního plynu v kogenerační jednotce, s relativně nízkou účinností, když samostatná oddělená výroba tepla běžně pracuje s mnohem vyšší účinností (cca 90 %)? Protože elektřina je mnohem ušlechtilejší a dražší energie a ve finančním vyjádření vyváží nižší tepelnou účinnost. Podrobněji se k této technologii vracíme v reálně fungujícím zařízení v rakouském okresu Güssing.

Kodaňské alternativy
Břetislav Koč
Prosincový dlouho připravovaný klimatický summit skončil rozpačitou deklarací, či nezávazným prohlášením a dohodou, že se velmoci i rozvojové země na konkrétních a kvantifikovaných opatřeních ke snížení negativních vlivů na klima dohodnou příště.
Kodaň přitom přípravami akce žila a představila řadu fungujících technologií na bázi OZE. Využití větru, zemědělské energeticky využívané produkty nebo třeba celý systém individuální městské dopravy mohl být příkladem a vodítkem celosvětové konference.

Norsko: šťastná to země s energií a invencí lidí
Břetislav Koč
Norsko je již dlouhodobě chápáno jako „energeticky zajištěná“ země, což platilo již desetiletí před objevem, ověřením a využíváním zásob ropy a zemního plynu v severomořských nalezištích. Energetické bohatství spočívalo již od začátku 20. století ve využívání nevyčerpatelných zdrojů vodní energie v desítkách malých i středně velkých hydroelektráren, pro které má Norsko výjimečné podmínky: nadprůměrné srážky na jeho západním pobřeží, velké výškové rozdíly a spády řek, sezónní zásoby vody akumulované v ledovcích. Bohatství vodní energie využitelné v hydroelektrárnách dalo možnosti vzniku v současné době ekonomicky nejsilnější norské společnosti Statoil Hydro ASA. Historie společnosti je pozoruhodnou „success story“ a stojí za připomenutí, stejně jako její současné angažmá v ropném průmyslu i ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Významným projektem společnosti je budoucnost světové energetiky – vodíkové hospodářství. Statoil Hydro zúročuje v současnosti své více než osmdesátileté provozní zkušenosti v oborech elektrolýzy, produkce, skladování a využívání vodíku. Podílí se na průmyslových a dopravních projektech využívajících vodíkových technologií. Již v minulých letech firma vyvinula a dodala technologie vodíkových čerpacích stanic s přímou výrobou vodíku na místě v Reykjavíku a v Hamburku a podílí se na výstavbě vodíkové infrastruktury v projektu HyNor (Hydrogen road in Norway) i na obdobném skandinávském projektu The Scandinavian Hydrogen Highway Partnership, zahrnujícím vedle Norska také Švédsko a Dánsko.