Stabilizace a solidifikace nebezpečných odpadů použitím cementace

Lucia ROZUMOVÁ

Centrum výzkumu Řež, s.r.o., Hlavní 130, 250 68, Husinec – Řež, Česká republika
e-mail: lucia.rozumova@cvrez.cz

Odpad z chemického průmyslu představuje velké nebezpečí pro lidi a životní prostředí. Hlavní důvod představuje jeho složení, a tedy hlavně vysoké koncentrace těžkých kovů. Manipulace s průmyslovým odpadem musí plnit jeden základní cíl, kterým je bezpečnost všech likvidačních procesů. Nejběžnějším způsobem zneškodňování chemického odpadu v České republice je spalování. Odpady ze spaloven, jako jsou popely, strusky, popílky a aktivní uhlí, obsahují nebezpečné látky a dle toho je pak nutné s nimi zacházet a nakládat.

Popílek je odpadní materiál vznikající při spalování. Je to heterogenní materiál sestávající z částic majících různé vlastnosti, jak fyzikální, chemické, mineralogické, morfologické, tak technologické. Je to vhodný materiál pro stavební účely pro své významné pucolánové vlastnosti. Popílek se zpracovává bitumenací, vitrifikací a cementací.

V této práci byl vzorek popílku podroben procesu stabilizace využitím cementace. Pro stabilizační proces cementace byl použit cement, který byl úspěšně použit ke stabilizaci zemin. Stabilizace popílku byla hodnocena použitím tří různých množství cementové směsi a čtyř odlišných dob tuhnutí, aby se snížilo množství vyluhovatelných škodlivých prvků nebo sloučenin odpadu.

Cílem stabilizace bylo posouzení, zda je cementace vhodný způsob zpracování popílků ze spaloven nebezpečného odpadu, pro pokles koncentrací těžkých kovů, a tedy snížit jejich nebezpečí. Komplexní posouzení všech sledovaných parametrů bylo provedeno podle normy EU 2003/33 / ES pro odpady zařazující se na skládky nebezpečných odpadů.

Klíčová slova: popílek, cementace, stabilizace odpadu.

Ověření ekologické nezávadnosti odpadních pneumatik

Klára KOBETIČOVá^a, Jan FOŘT^a, Martin BÖHM^a, Jana NÁBĚLKOVÁ^b, Robert ČERNÝ^a

^a Katedra materiálového inženýrství a chemie, Fakulta stavební ČVUT v Praze;
e-mail: Klara.Kobeticova@fsv.cvut.cz

^b Katedra zdravotního a ekologického inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Odpadní pneumatiky mohou být recyklovány a využívány jako doplňkový materiál pro přípravu nových stavebních materiálů. V této studii proto byla testována ekotoxicita odpadní pneumatikové drti. Drť byla testována jako 10% výluh na vodních organismech a jako 10% pneumatiková směs namíchaná s referenční půdou na půdních organismech v souladu s vyhláškou č. 94/2016 Sb. pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 - ekotoxicita. Na základě výsledků testů se sladkovodními korýši a řasami lze námi testovanou odpadní pneumatikovou drť označit za odpad s nebezpečnou vlastností – HP 14.

Klíčová slova: ekotoxicita, odpady, pneumatiky

Přehled možných plniv a aditiv pro geopolymerní materiály

Martina NOVOTNÁ^a,,b, Ivana PERNÁ^a,*, Tomáš HANZLÍČEK^a

^a Oddělení struktury a vlastností materiálů, Ústav struktury a mechaniky hornin, v.v.i., V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8, Česká republika,

^b Ústav skla a keramiky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, Česká republika

* korespondenční autor, e-mail: perna@irsm.cas.cz

V současné době je celosvětová pozornost zaměřena na ekologické využívání materiálů, které jsou označovány jako sekundární nebo jako odpadní, protože množství odpadů i přes vývoj nových technologií neustále roste. Tento článek přehledně shrnuje nejrůznější typy přísad, které by mohly být použity ve funkci plniva nebo aditiva při přípravě nových kompozitů na bázi geopolymerů. Tyto materiály mohou být přírodního původu nebo se může jednat o některé druhy průmyslových odpadů (popílky ze spalování uhlí, vysokopecní strusku nebo odpad z použitých pneumatik atd.).

Technologie geopolymerních pojiv umožňuje inhibici jejich potenciálního negativního vlivu na životní prostředí. Materiály uvedené v tomto článku je možné zabudovat do 3D geopolymerní sítě a vytvořit tak pevné a ve vodě nerozpustné kompozity pro širokou škálu aplikací (požárně odolné, zvukově izolační a stavební materiály).

Klíčová slova: recyklace, geopolymer, plnivo, aditivum, odpadní materiál, přírodní materiál.

Výzkum trav pro energetické účely v oblasti Beskyd v souvislosti s nepotravinářským využitím půdy

Jan FRYDRYCH^a, Lucie JEZERSKÁ^b, Jiří ZEGZULKA^b, Lenka BRADÁČOVÁ^a

^a OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Hamerská 698, 756 54 Zubří
e-mail: frydrych@oseva.cz

^b Vysoká škola báňská – Technická univerzita, ENET Centre, Bulk Solids Centre, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava
e-mail: lucie.jezerska@vsb.cz

Výzkum trav pro energetické využití si klade za cíl nalézt náhradu ladem ležící půdy, tzv. spontánních úhorů v oblasti Beskyd, travou využitelnou pro průmyslové (energetické účely). Bylo zjištěno, že nejvhodnější trávy pro tento účel jsou v podmínkách České republiky – psineček veliký Rožnovský, kostřava rákosovitá Kora a ovsík vyvýšený Rožnovský. Průměrný výnos sušiny, resp. zelené hmoty, uvedených trav za tři sklizňové roky se pohybuje 7,54 – 9,72 t.ha^-1, resp. 15,96 – 19,61 t.ha^-1 (min. dávka hnojení). Nejvyšší výnos sušiny ve hnojené variantě u psinečku velikého 9,72 t.ha^-1 odpovídá ekvivalentu černého uhlí 6,09 t.ha^-1 na základě přepočtené výhřevnosti. Výhřevnost trav se pohybovala od 16 987 – 19 066 kJ.kg^-1 ve 100% sušině. Výnos sušiny na ladem ležící půdě se pohyboval v nízkých hodnotách, a to 0,78 – 1,35 t.ha^-1, což představuje ekvivalent 0,65 t.ha^-1 černého uhlí.

Spontánní úhory na ladem ležící půdě jsou negativním jevem z hlediska zemědělského, krajinářského i ekonomického. Jako další tráva vhodná pro energetické využití v podmínkách České republiky byla doporučená chrastice rákosovitá odrůda Chrastava vyšlechtěná v OSEVĚ PRO, s.r.o., Výzkumné stanici travinářské Rožnov – Zubří. V článku je dále také poukázáno, že nejvhodnější pro sklizeň trav pro energetické účely je období sklizně na semeno s využitím vymlácené slámy pro energetiku.

Klíčová slova: tráva, výnos sušiny, spalné teplo, výhřevnost, energetické využití

Polybromované zpomalovače hoření v diferentních skupinách tonerových kazet v kontextu klimatických změn

Pavel HRDLIČKA, Lucie SEVEROVÁ
Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Kamýcká 129, 165  21 Praha 6, e-mail: hrdlicka@pef.czu.cz

Příspěvek se zabývá skutečným obsahem pentabromdifenyl etherů, oktabromdifenyl etherů a dekabromdifenyl etheru ve dvou definovaných skupinách tonerových kazet – originálních tonerových kazetách a kompatibilních tonerových kazetách a provádí komparaci zjištěných výsledků s maximální povolenou koncentrací v zemích Evropské unie.

Příspěvek dále určuje rizika dopadů na životní prostředí v případě překračování stanovených limitů a dále dopadů na klimatické změny. Výsledky výzkumu slouží jako vstupní data pro dozorové orgány. Dopadem aplikace opatření k zamezení překračování maximálních povolených limitů je snížení zátěže životního prostředí.

Klíčová slova: dekabromdifenyl ether, globální oteplování, klimatické změny, oktabromdifenyl ethery, odpad, pentabromdifenyl ethery, perzistentní organické látky, polybromované difenyl ethery, REACH, RoHS, skleníkové plyny, skládkování, spalování, tonerové kazety, zdravotní rizika, životní prostředí

Autorská práva:

WASTE FORUM, jejímž autorem je CEMC - České ekologické manažerské centrum, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 3.0 Česko. V případě převzetí článku vždy uvádějte WASTE FORUM jako zdroj s prolinkem, děkujeme.

WASTE FORUM, authored by CEMC - Czech Environmental Management Center, is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Czechia license. When taking over the article, always mention WASTE FORUM as a source with a link, thank you.

ISSN: 1804-0195