Recyklace a solidifikace cínu z odpadního kalu z výroby zrcadel

Barbora VACHOVÁ, Štěpán VINTER, Vratislav BEDNAŘÍK, Martina KOPOVÁ
Ústav inženýrství ochrany životního prostředí, Univerzita Tomáše Bati, Fakulta technologická, Vavrečkova 5669, 760 01 Zlín, e-mail: vinter@utb.cz

Tato studie se zaměřuje na získávání cínu a solidifikaci kalu ze zrcadlového broušení. K extrakci cínu z kalu se používají roztoky hydroxidů o různé koncentraci (0,1 – 10M). Kal je dále upravován technikou stabilizace a solidifikace s použitím běžného portlandského cementu jako pojiva. Vzorky byly hodnoceny pomocí rentgenové fluorescenční analýzy, vyluhovacích zkoušek a pevnosti v tlaku v případě solidifikovaných vzorků. Výsledky ukázaly, že v případě extrakce v 10M hydroxidu sodném bylo získáno téměř 57 % cínu jako sraženina. Optimální obsah pro solidifikaci kalu byl 50 % cementu. Dále byl hodnocen vliv přídavku aktivního uhlí do solidifikačních směsí. Závěrem lze říct, že kal ze zrcadlového broušení se ukázal jako vhodný pro získávání cínu a solidifikovaný odpad lze považovat za odpad, který není nebezpečný.

Klíčová slova: recyklace, cín, solidifikace, rentgenová fluorescence, pevnost v tlaku, aktivované uhlí

Změny v postojích domácností k plýtvání potravinami během pandemie Covid-19

Martina MORÁVKOVÁ, Lucie VESELÁ, Lea KUBÍČKOVÁ
Ústav marketingu a obchodu, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno

Domácnosti, tedy spotřebitelé, patří ve vyspělých zemích Evropy mezi ty články potravinového řetězce, které se největší měrou podílejí na celkovém potravinovém odpadu. To má za následek velké ekonomické, společenské a také environmentální negativní dopady.

Pandemie COVID-19, která vypukla na začátku roku 2020, přinesla v celosvětovém měřítku bezprecedentní změny, které prohloubily obavy o zdroje a vedly k ještě větší snaze o snížení plýtvání potravinami. Ačkoliv výsledky již provedených výzkumů nejsou jednotné v pohledu na reálnou změnu v množství vyplýtvaných potravin u spotřebitele vlivem pandemie, shodují se v tom, že spotřebitelé během pandemie začali o plýtvání potravinami více uvažovat, alespoň se snažili o snížení plýtvání potravinami a také začali v domácnostech více vařit.

Článek se zabývá tím, jak pandemie Covid-19 ovlivnila subjektivní postoje a návyky českých domácností při nakládání a plýtvání s potravinami a tím, k jakým skutečným změnám během pandemie v této oblasti došlo. Výsledky vychází z analýzy a porovnání primárních dat (byl využit Mann-Whitneyův test) získaných prostřednictvím dvou dotazníkových šetření mezi českými domácnostmi, jež proběhla v období před vypuknutím pandemie (395 respondentů) a během pandemie (442 respondentů).

V subjektivních odhadech množství vyplýtvaných potravin domácnostmi je možné zaznamenat změnu směrem k vyšším odhadům množství vyplýtvaných potravin. Zatímco před pandemií činil tento odhad 12,27 kg/osoba/rok, během pandemie se zvýšil na 15,43 kg/osoba/rok. Také u příčin plýtvání potravinami v domácnostech lze nalézt statisticky významné změny. I přesto, že stále platí znehodnocení potraviny během jejího uskladnění, překročení data použitelnosti i trvanlivosti k hlavním příčinám vyhazování potravin, můžeme vysledovat nárůst počtu domácností, které potraviny vyhazují také proto, že nakoupí příliš velké balení a nestihnou ho spotřebovat. Během pandemie začalo více domácností dělat nákupy potravin pravidelně, zjišťovat stav svých zásob před samotným nákupem a nakupovat velká balení potravin. Také více domácností připouští, že během pandemie je pro ně obtížnější naplánovat přípravu a konzumaci jídel doma tak, aby se nic nevyhodilo a že za nákup potravin pro přímou spotřebu a přípravu jídel vydávají více peněz než před pandemií. Z hlediska jednotlivých kategorií potravin došlo hlavně u ovoce i zeleniny ke snížení frekvence, s jakou jsou v domácnostech vyhazovány, u masných výrobky, doma uvařených příloh a přinesených hotových jídel z restaurací je to ale naopak. U pečiva nebyla pozorována žádná statisticky významná změna v obou obdobích, i když pečivo spolu s ovocem a zeleninou stále zůstává nejčastěji plýtvaným druhem potravin.

Klíčová slova: plýtvání potravinami, domácnosti, změny vlivem pandemie Covid-19, subjektivní postoje

Časová diference lokální produkce tiskových kazet cirkulárního a lineárního hospodářství v kontextu klimatických změn a politiky zaměstnanosti

Pavel HRDLIČKA, Lucie SEVEROVÁ
Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, e-mail: hrdlicka@pef.czu.cz

Příspěvek se zabývá identifikací časového rozdílu výroby náplní do tiskáren s využitím základních principů cirkulární a lineární ekonomiky v kontextu klimatických změn. Příspěvek určuje časový rozdíl ve výrobě průměrné tonerové kazety pocházející z oběhového hospodářství v rámci národního hospodářství oproti tonerové kazetě vyrobené v rámci principů lineární ekonomiky a dovezené do národního hospodářství.

Příspěvek dále uvádí příklad aplikace primárního výzkumného cíle poskytnutím odhadu počtu domácích pracovních míst vytvořených zavedením opatření zamezujících dovozu jednorázových tonerových kazet, které neumožňují proces renovace.

Bylo zjištěno, že renovace jedné jednotky průměrné tonerové kazety přispěla místnímu hospodářství o 37 minut práce navíc. Toto zjištění má klíčový význam pro modelování výhod, které přináší průmysl renovace kazet s ohledem na domácí výrobu a vytváření místních pracovních míst. Získané výsledky jsou klíčové pro usnadnění vývoje studií týkajících se sektoru renovace kazet. Odhad počtu tuzemských pracovních míst vytvořených zavedením opatření bránících dovozu jednorázových tonerových kazet do ČR má potenciál vytvořit více než 1200 místních pracovních míst.

Klíčová slova: cirkulární ekonomika, dovoz, klima, lineární ekonomika, nezaměstnanost, odpad, ochrana životního prostředí, skleníkové plyny, snižování množství odpadu, tiskové kazety, tonery, vinice, víno, výroba, zaměstnanost.

Posouzení drůbežáren na produkci, likvidaci drůbežího steliva a jeho využití jako hnojiva

Adila BASHIR^a, Mohammad NAFEES^a, Nazish Huma KHAN^{b a} University of Peshawar, Department of Environmental Sciences, Peshawar, Pákistán, ^b University of Swabi, Department of Environmental Sciences, Péshawar, Pákistán e-mail: adilabashir786@gmail.com, nafees36@yahoo.com, humakhan786@gmail.com

Odvětví chovu drůbeže je rostoucím odvětvím, které celosvětově vytváří obrovské množství drůbežího trusu (odpadu). Tato studie zkoumala současný stav chovu drůbeže, postupy likvidace podestýlky a také její účinky na produkci pšenice v okrese Haripur (Pákistán). S ohledem na to bylo provedeno dotazníkové šetření mezi 73 drůbežářskýmii podniky a 34 farmáři. Respondenti v dotazníku odhalili, že 82 % drůbežích farem chovalo brojlery, zbývajících 18 % se zabývalo nosnicemi. Drůbežáři používali jako podestýlku rýžové slupky (94 %) a piliny (6 %) s průměrnou vrstvou 6 cm. Celkem bylo chováno 802 500 ptáků, kteří ročně vyprodukovali 618 766 kg drůbežího odpadu. Podle průzkumu bylo zjištěno, že drůbeží podestýlka se používala jako hnojivo na zemědělské půdě. Z tohoto odpadu 84 % majitelů farem prodávalo drůbeží podestýlku přímo (surová podestýlka) farmářům a dalších 16 % ji dočasně uskladňovalo v prostorách svých farem. Toto šetření dospělo k závěru, že použití steliva po uskladnění jako hnojiva vedlo k 21% nárůstu produkce pšenice než použití surového steliva, zatímco otevřené skladování produkovalo nepříjemný zápach, přitahovalo mouchy, uvolňovalo jedovaté plyny a redukovalo základní živiny. Doporučuje se proto změnit způsob skladování steliva a jeho aplikaci na zemědělskou půdu, aby se z drůbežího odpadu stalo bezpečné a účinné hnojivo.

Klíčová slova: brojler; hnojivo; vrstva; drůbežářský průmysl; syrové stelivo

Ekonomické a ekologické přínosy spaloven odpadu ve srovnání s konvenčními elektrickými generátory

Josef AL ASMAR
TICKET Lab., Technická fakulta, Antonine University, Hadat-Baabda, Libanon,
e-mail: joseph.asmar@ua.edu.lb

Nakládání s pevným odpadem je jedním z hlavních problémů, kterým čelí státní orgány, zejména v zemích a městech s vysokou hustotou obyvatelstva. Jednou z nejpoužívanějších technologií zpracování odpadu je spalování, což je tepelné zpracování, při kterém se odpad přeměňuje na popel, elektřinu a teplo. Využití spalování odpadů je kontroverzní kvůli některým názorům na ekonomické a ekologické aspekty. V tomto článku je technika spalování odpadu z hlediska ekonomických úspor a emisí skleníkových plynů (GHG) porovnávána s konvenčními elektrickými generátory. Výsledky ukazují snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂) a provozních nákladů při záměně konvenčních generátorů energie za spalovny odpadu. Případová studie je aplikována na Libanon. Díky integraci tří spaloven odpadu o výkonu 1000 tun/den do libanonské elektrické sítě jsou pak snížené provozní náklady 23,03 milionů $ ročně a snížené emise CO₂ jsou 286 200 tun ročně.

Klíčová slova: odpadové hospodářství, energetické využití odpadu, emise oxidu uhličitého, spalování, elektřina

Výzvy pro nastavení odpadního toku bioplastů

Roman KOVÁŘ ^a, Vladimír KOČÍ ^a,b
a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 9, 166 34 Praha 6 – Dejvice, e-mail: KOVARRO2@fa.cvut.cz,
^b Ústav udržitelnosti a produktové ekologie, VŠCHT v Praze, Jankovcova 23, 170 00 Praha 7, e-mail: Vlad.Koci@vscht.cz

Článek je zaměřen na význam bioplastů v různých odvětvích hospodářství a na možnosti a limity s jejich nakládáním na konci jejich životního cyklu. Bioplasty nacházejí uplatnění v biomedicíně, zemědělství a dalších odvětvích. V současnosti se však nejčastěji o nich diskutuje ve vztahu k obalovému průmyslu, kde nachází uplatnění cca 53 % současné produkce bioplastů. V článku jsou uvedeny výhodné vlastnosti nejčastěji používaných bioplastů, ale zároveň i limity jejich udržitelného používání a současných možností jejich recyklace. Závěr článku přichází s návrhy nastavení odpadního toku plastů a bioplastů, tak aby byla možná efektivní separace, která je klíčovou podmínkou pro jejich recyklaci.

Klíčová slova: biologicky odbouratelné plasty BOP, recyklace, separace, odpadní toky

Problematika vstupů na pozemky a do objektů v rámci terénních prací environmentálních projektů realizovaných ve veřejném zájmu

Zdeněk Suchánek
Česká informační agentura životního prostředí, Moskevská 63, 101 00 Praha 10,
e-mail: zdenek.suchanek@cenia.cz

Ve veřejném zájmu jsou prováděny i různé terénní činnosti, což se týká řady přírodovědeckých disciplín. V environmentálních oborech je pozorování přímo na místě, případně odběry vzorků, základním nástrojem sběru informací, které se obvykle zpracovávají do záznamů evidenčních databází. V případě projektu inventarizace kontaminovaných míst není v České republice právo návštěv lokalit a sběr informací na místě nijak specifikované zákonnými předpisy. Naopak, terénní pracovník musí respektovat zákonné požadavky, týkající se ochrany majetku, soukromí i zpracování osobních údajů. V projektu Národním inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) bylo terénní ověřování poměrů na známých nebo podezřelých lokalitách jednou ze základních metod aktualizace a doplnění evidenční databáze kontaminovaných míst. Do terénního ověřování bylo zahrnuto cca 30 tis. lokalit. Projekt NIKM byl dokončen ke konci roku 2021. Následně jsme v prezentované případové studii vyhodnotili rozsah a druhy problémů, které byly spojeny s návštěvami lokalit a analyzovali důvody pro jejich neprozkoumání „in situ“. Vzhledem k tomu, že zápis nenavštívení a/nebo neprovedení rekognoskace lokality na místě není možno v Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) povinně vyplňovat do samostatné rubriky a není ani předepsán nebo vyžadován přesný výrok, který by mohl být použit jako vyhledávací / filtrovací parametr, bylo pro analýzy databáze použito fulltextové vyhledávání v tabulkových exportech ve formátu EXCEL, a to podle různých relevantních výroků, slov a částí slov. V projektu NIKM tvořil podíl 317 případů nenavštívení lokality pouhých 1,1 % z celkového počtu schválených (hodnocených a vyloučených) lokalit a podíl 171 nenavštívených hodnocených lokalit z počtu hodnocených lokalit je 1,7 %. Počet 171 hodnocených lokalit zároveň představuje pouze 0,6 % ze všech schválených lokalit. To jsou hodnoty, které je možno považovat za přijatelné z pohledu kvality záznamů celé databáze SEKM.

Klíčová slova: inventarizace kontaminovaných míst, evidence kontaminovaných míst, databáze kontaminovaných míst, průzkum in situ, nepovolení vstupu na pozemek, nepovolení fotodokumentace, záznam důvodu nepovolení vstupu

Potenciál a ekonomické aspekty přechodu na oběhové hospodářství obcí ČR – případová studie čtyř měst Jihomoravského kraje

Dominika TÓTHOVÁ^a Jana SOUKOPOVÁ^b, Stanislav Čurda^c
aMasarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, Lipová 41a, 602 00 Brno, e-mail: dominika.tothova@econ.muni.cz
^bMasarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Institut pro udržitelnost a cirkularitu, Lipová 41a, 602 00 Brno, e-mail: jana.soukopova@econ.muni.cz,
^c Město Znojmo, Odbor životního prostředí, nám. Armády 1213/8, 669 02 Znojmo,
e-mail: stanislav.curda@muznojmo.cz

Oběhové hospodářství je současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí oběhových balíčků EU a zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech nabývá stále větší pozornosti, a to především ve vztahu ke komunálnímu odpadu. Pro ten stanovuje specifické a ambiciózní dlouhodobé cíle, které jsou právně závazné. Obzvlášť pro obce bude plnění těchto cílů velmi obtížné, protože jejich současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně omezená, a to jak z hlediska množství, tak i struktury komunálního odpadu. Cílem článku je na základě analýzy čtyř vybraných měst Jihomoravského kraje vyhodnotit jejich potenciál ve vztahu k oběhovému hospodářství včetně ekonomických aspektů za rok 2019. Výsledky analýzy ukazují, že ve vztahu k současnému nastavení cílů zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech bude plnění těchto cílů značně obtížné a bude mít dopad na ekonomiku obcí.

Klíčová slova: oběhové hospodářství, komunální odpad, ekonomika obcí

Tin recovery and solidification of sludge from mirror grinding

Barbora VACHOVÁ, Štěpán VINTER, Vratislav BEDNAŘÍK, Martina KOPOVÁ
Department of Environmental Protection Engineering, Tomas Bata University in Zlin, Faculty of Technology, Vavreckova 5669, 760 01, Zlin, Czech Republic,
e-mail: vinter@utb.cz , bednarik@utb.cz

This study aims on tin recovery and solidification of mirror-grinding sludge. To extract tin from sludge, different hydroxide solutions (0.1 – 10M) are used. The sludge is also treated using the stabilization and solidification technique using ordinary Portland cement as a binder. Samples were evaluated using x-ray fluorescence analysis, leaching tests and compressive strength in the case of solidified samples. The results showed that nearly 57% of tin was recovered as a precipitate in case of extraction in 10M sodium hydroxide. The 50% of ordinary Portland cement was the optimal content for the solidification of sludge. The influence of active carbon addition into solidification mixtures was also evaluated. In conclusion, the mirror-grinding sludge was suitable for tin recovery, and its solidification resulted in non-hazardous waste.

Keywords: tin recovery, solidification, sludge, mirror grinding, x-ray fluorescence, compressive strength, active carbon

Changes in households’ stances on wasting food during the COVID-19 pandemic

Martina MORÁVKOVÁ, Lucie VESELÁ, Lea KUBÍČKOVÁ
Department of Marketing and Trade, Faculty of Business and Economics, Mendel University in Brno, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno, Czech Republic,
e-mail: lucie.vesela@mendelu.cz

In developed countries in Europe, households, meaning consumers, are part of the links of the food chain that contribute the most to overall food waste. This results in considerably adverse economic, social, and also environmental impacts. The COVID-19 pandemic, which erupted at the beginning of 2020, brought with it unprecedented changes on a global scale that deepened concerns regarding resources and led to an even greater effort to reduce food waste. Although the research that has already been performed shows results that are not united in view of the real change to the amount of consumer food waste caused by the pandemic, the results do agree that, during the pandemic, consumers began to contemplate food waste more, at least tried to reduce the amount of food they wasted, and also started to cook more at home.

This article looks at how the COVID-19 pandemic influenced the subjective stances and habits of Czech households when handling and wasting food, as well as the actual changes seen in this area during the pandemic. The results are based on an analysis and comparison of primary data (the Mann-Whitney U test was used) achieved via two questionnaire surveys amongst Czech households, which were held during the pandemic’s first (395 respondents) and second outbreaks (442 respondents).

In the subjective estimates of the amount of households’ food waste, a shift may be seen towards higher estimates of the amount of food wasted. Before the pandemic, this estimate was set at 12.27 kg/person/year, however, it rose to 15.43 kg/person/year during the pandemic. Statistically significant changes may also be found in the causes of food waste in households. Although food spoiling and exceeded use-by and best before dates are still the main causes of food waste, we can track an increase in the number of households that also throw out food because they purchase packages that are too large and are unable to consume them in time. During the pandemic, more households started to purchase food regularly, inspect the condition of their supplies before going shopping, and purchase large packages of food. More households also admitted that, during the pandemic, it was more difficult for them to plan when to prepare and consume at home so that nothing would be thrown away and that shopping for food to prepare and consume immediately ended up costing more than before the pandemic. In terms of the individual categories of food, this primarily resulted in a reduced frequency of fruits and vegetables being thrown out, however, the opposite is true for meat products, home-cooked meals, and ready-made meals brought home from restaurants. No statistically significant change was observed for bakery products during either period, even though bakery products are similar to fruits and vegetables in that they remain the most often wasted type of food.

Keywords: food waste, households, changes due to pandemic, subjective opinion

The time difference of printer cartridge production in the circular and linear economy in the context of climate change and employment policy

Pavel HRDLIČKA, Lucie SEVEROVÁ
Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Economics and Management, Kamýcká 129, 165  21 Prague 6, Czech Republic, e-mail: hrdlicka@pef.czu.cz

The paper deals with the time difference of printer cartridges production using the basic principles of circular and linear economy in the context of climate change. The contribution determines the time difference in the production of an average toner cartridge originating from the circular economy as part of a national economy compared to the toner cartridge produced within the principles linear economy and imported into the national economy.

The paper further presents an example of the application of the primary research objective by providing an estimate of the number of domestic jobs created through the introduction of measures preventing the import of disposable toner cartridges that do not allow for the renovation process.

The refurbishment of one unit of an average toner cartridge was found to contribute an extra 37 minutes of labour to the local economy. This finding is of key importance for modelling the benefits yielded by the cartridge refurbishment industry with respect to domestic production and the generation of local jobs. The obtained results are key to facilitating the development of studies related to the cartridge refurbishment sector. The estimate of the number of domestic jobs created through the introduction of measures preventing the import of disposable toner cartridges to the Czech Republic was found to have the potential to generate more than 1,200 local jobs.

Keywords: circular economy, climate, climate change, environmental protection, employment, greenhouse gases, import, linear economy, print cartridges, production, toner cartridges, vineyards, waste, waste reduction, unemployment, wine.

An assessment of Poultry Farms for Poultry Litter Production, Disposal and Its Use as a Fertilizer

Adila BASHIR ^a, Mohammad NAFEES ^a, Nazish Huma KHAN ^b
aUniversity of Peshawar, Department of Environmental Sciences, Peshawar, Pakistan,
^b University of Swabi, Department of Environmental Sciences, Peshawar, Pakistan
e-mail: adilabashir786@gmail.com, nafees36@yahoo.com, humakhan786@gmail.com

The poultry sector is a growing sector that generates a huge quantity of poultry litter (waste) worldwide. This study examined the current status of the poultry activities, litter disposal procedures as well as its effects on wheat production in the Haripur District (Pakistan). In view of this, a questionnaire survey was conducted among 73 poultry concerns and 34 farmers. The respondents to the questionnaire revealed that 82% of the poultry farms raised broilers, while the remaining 18 % were dealing with layers. The poultry farmers used rice hull (94%) and sawdust (6%) as bedding material with an average layer of 6 cm. A total of 802500 birds were raised, generating 618766 kg of poultry waste annually. According to the survey, it was observed that poultry litter was used as fertilizer on agricultural land. Among this waste, 84% of farm owners sold poultry litter directly (raw litter) to the farmers, while the other 16% disposed of it (post-storage) in premises of their farms. This investigation concluded that applying post-storage litter as fertilizer led to a 21% increase in wheat production than raw litter application while open storage produced an unpleasant smell, attraction of flies, released toxic gases and reduction of essential nutrients It is therefore recommended to alter the method of litter storage and its application to agricultural land, to make poultry waste a safe and effective fertilizer.

Key words: Broiler; Fertilizer; Layer; Poultry industry; Raw Litter.

Economic and Environmental Benefits of Waste Incinerators Comparing to Conventional Electric Generators

Joseph AL ASMAR
TICKET Lab., Faculty of Engineering, Antonine University, Hadat-Baabda, Lebanon,
e-mail: joseph.asmar@ua.edu.lb

Solid waste management is one of the main issues faced by national authorities, especially in the countries and the cities with high population density. One of the most used waste treatment technologies is the incineration, which is a thermal treatment that converts waste into ash, electricity and heat. The use of waste incineration is controversial due to several opinions regarding the economic and the environmental aspects. In this paper, the waste incineration technique is compared, in terms of economic saving and greenhouse gases (GHG) emissions, to the conventional electric generators.

The results show the reduction in carbon dioxide (CO₂) emissions and operating cost when replacing conventional power generators by waste incinerators. The case study is applied to Lebanon. Due to the integration of three waste incinerators of 1000 tons/day into the Lebanese electric grid, the reduced operating cost is then 23.03 million $ per year and the reduced CO₂ emissions are 286200 tons per year.

Keywords: waste management, waste-to-energy, waste technologies, incineration, electricity

Challenges for setting the waste flow of bioplastics (in Czech)

Roman KOVÁŘ ^a, Vladimír KOČÍ ^a,b
a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 9, 166 34 Praha 6 – Dejvice, Czech Republic, e-mail: KOVARRO2@fa.cvut.cz
^b Ústav udržitelnosti a produktové ekologie, VŠCHT Praha, Jankovcova 23, 170 00 Praha 7, Czech Republic, e-mail: Vlad.Koci@vscht.cz

The article focuses on the importance of bioplastics in various sectors of the economy and on the possibilities and limits of their management at the end of their life cycle. Bioplastics are used in biomedicine, agriculture and other industries, but currently they are most often discussed in relation to the packaging industry, where about 53% of current bioplastic production is used. The article presents the advantageous properties of the most commonly used bioplastics, but also the limits of their sustainable use and current possibilities for their recycling. The article concludes with proposals to set up the waste stream of plastics and bioplastics so that effective separation is possible, which is a key condition for their recycling.

Keywords: biodegradable plastics, recycling, separation, waste streams

The issue of access to land and buildings within field works of environmental projects implemented in the public interest (in Czech)

Zdeněk SUCHÁNEK
Czech Environmental Information Agency, Moskevská 63, 101 00 Praha 10, Czech Republic, e-mail: zdenek.suchanek@cenia.cz

Various field activities are also carried out in the public interest, which concerns a few natural science disciplines. In environmental fields, on-site observation or sampling is the basic tool for collecting information, which is usually processed into records of registration databases. In the case of the contaminated site inventory project, the right to visit sites and collect information on site is not specified by law in the Czech Republic. On the contrary, the field worker must respect the legal requirements regarding the protection of property, privacy, and the processing of personal data. In the National Inventory of Contaminated Sites (NIKM) project, a field verification of conditions at known or suspected sites was one of the basic methods of updating and supplementing the registry database of contaminated sites. About 30,000 locations were included in the field verification. The project NIKM was completed by the end of 2021. Subsequently, in the presented case study, we evaluated the extent and types of problems that were associated with site visits and analyzed the reasons for not examining them "in situ". Since the entry of non-visiting and/or non-reconnaissance of the site cannot be completed in a separate section in the Contaminated Sites Registration System (SEKM) and sice there is no prescribed or required exact statement that could be used as a search / filtering parameter, a full-text search in tabular exports in EXCEL format was used for database analyses, according to various relevant statements, words, and parts of words. In the NIKM project, the share of 317 cases of non-visiting the location was only 1.1% of the total number of approved (evaluated and excluded) locations, and the share of 171 unvisited evaluated locations from the number of evaluated locations was 1.7%. At the same time, the number of 171 evaluated locations represents only 0.6% of all approved locations. These are values that can be considered acceptable from the point of view of the quality of the records of the entire SEKM3 database.

Keywords: inventory of contaminated sites, registration of contaminated sites, database of contaminated sites, in situ survey, denial of entry to land, not allowing photo documentation, record of reason for denial of entry

Potential and economic aspects of the transition to the circular economy of Czech municipalities - a case study of four municipalities in the South Moravian Region (in Czech)

Dominika TÓTHOVÁ^a Jana SOUKOPOVÁ^b, Stanislav Čurda^c
aMasaryk University, Faculty of Economics and Administration, Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: dominika.tothova@econ.muni.cz
^bMasaryk University, Faculty of Economics and Administration, Sustainability and Circularity Institute, Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: jana.soukopova@econ.muni.cz,
^c City of Znojmo, Department of the Environment, nám. Armády 1213/8, 669 02 Znojmo, Czech Republic, e-mail: stanislav.curda@muznojmo.cz

The circular economy is a current European and global phenomenon, which, especially after the adoption of EU circulation packages and Act No. 541/2020 Coll. on waste is gaining increasing attention, especially in relation to municipal waste, for which it sets specific and ambitious long-term goals that are legally binding. Especially for municipalities, achieving these goals will be very difficult, as their current practice in the field of circular economy is very limited, both in terms of volume and structure of municipal waste. Based on the analysis of four selected cities of the South Moravian Region, the paper evaluates their potential in relation to the circular economy, including economic aspects for 2019, and shows that in relation to the current objectives of Act No. 541/2020 Coll. on waste, meeting these targets will be very difficult and will have an impact on the economy of municipalities.

Keywords: circular economy, municipal waste, economy of municipalities