8.30 hod. |
REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ |
8.55 hod. |
PŘIVÍTÁNÍ ÚČASTNÍKŮ A ZAHÁJENÍ KONFERENCE
Vladimír Kořen
Vladimír Študent, České ekologické manažerské centrum, z.s. |
|
I. BLOK - AKTUÁLNÍ TÉMA
Zavedení zálohového systému nápojových obalů v ČR
Novela nařízení o obalech (PPWR) |
9.00 |
Hlavní aspekty návrhu nového nařízení o obalech a povinného zálohování nápojových plastových lahví a plechovek
Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí ČR
|
9.15 |
Dobrovolnické úklidy a předcházení litteringu
Miroslav Kubásek, Ukliďme Česko z. s.
V příspěvku představíme akci Ukliďme Česko a související aktivity, jejichž společným jmenovatelem je předcházení vzniku zbytečných odpadů a prevence litteringu.
|
9.30 |
Aktuální situace a problematika rPET v ČR
Jiří Hudeček, rPET In Waste
Příspěvek se zaměří na: Výroba regranulátu ve food v kvalitě v ČR; Aktuální situace v ČR; Jak funguje systém „bottle to bottle“; Vliv zálohováni na cirkulaci PET v ČR; Přínosy cirkulace PET.
|
9.45 |
Aspekty cirkularity nápojového průmyslu
Martin Veselý, Mattoni 1873 a.s.
Jaké jsou základní aspekty a požadavky na zavedení principů circularity v nápojovém průmyslu? Je možné úspěšně bojovat s litteringem? A jak se k cirkularitě staví ti, co nápoje udávají na trh?
|
10.00 |
Lidl a jeho strategie redukce plastů
Miroslav Hrdlička a Petra Valentová, Lidl Česká republika v.o.s.
Strategie REset Plastic skupiny Schwarz představuje komplexní přístup od snižování množství plastů přes design, recyklaci, likvidaci až po inovace a vzdělávání v této problematice. V rámci této strategie se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Samotná redukce není ovšem to jediné, na co se Lidl v rámci své strategie zaměřuje; jedním ze závazků je např. i používání recyklátu v obalech privátních značek.
V rámci strategie REset Plastic také Lidl ve spolupráci se společnostní Kaufland připravil pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek. Díky tomuto pilotnímu projektu se mimo jiné racionálním způsobem ověří ochota zákazníků zlepšit sběr plechovek a PET lahví v české republice.
|
10.15 |
Zálohový systém jednorazových nápojových obalov v Slovenskej republike
Miroslav Ďurači, Správca zálohového systému n.o.
Zálohový systém na Slovensku už funguje druhý rok. Plastové fľaše a plechovky sú tak vracané naspäť do obehu vo vyššej miere ako pred jeho spustením. Už po prvom roku sme dosiahli mieru návratnosti 71%, pričom pred spustením sa darilo triedeným zberom vyzbierať približne 60% plastových fliaš. Zálohový systém je nielen nástrojom na zníženie množstva voľne pohodeného odpadu, ale aj vďaka využitiu princípov cirkulárnej ekonomiky šetrí prírodné zdroje. Slováci na systém môžu byť právom hrdí, lebo dosahuje mimoriadne výsledky a Slovensko sa tak stalo lídrom v regióne.
|
10.30 |
PANELOVÁ DISKUSE
Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí ČR |
Stella Slučiaková, Inštitút environmentálnej politiky |
Martin Veselý, Mattoni 1873 a.s. |
Miroslav Ďurači, Správca zálohového systému n.o.
|
Iva Werbynská, OBALOVÝ INSTITUT SYBA s.r.o. |
|
11.30 |
PŘESTÁVKA A PREZENTACE PARTNERŮ |
|
II. BLOK - PŘÍKLADY SPRÁVNÉ PRAXE OPĚTOVNÉHO POUŽITÍ |
12.00 |
Zpracování odpadního skla
Jitka Červenková, Sklárna Janštejn, s.r.o.
V příspěvku bude představena sklárna Janštejn Glass Group, lídr ve výrobě a designu skla v ČR. Dozvíte se, jak vzniká BROKISGLASS, unikátní materiál z recyklovaných střepů skla, který se využívá k výrobě originálních a ekologických produktů. Proč jsou střepy nevyhnutelnou součástí výroby a jak se využívají, včetně těch barevných, pro různé projekty bude ukázáno na videu výrobního procesu. Na závěr bude předveden BROKISGLASS Concrete, nový materiál z kombinace betonu a střepů, který otevírá další možnosti pro tvorbu skla.
|
12.15 |
Recyklace odkaliště Chvaletice–Trnávka
Jan Votava, MANGAN Chvaletice, s.r.o.
Když se řekne mangan, většina lidí si vybaví pouze prvek periodické tabulky. Přitom právě v Česku se nachází největší naleziště manganu v Evropě. Leží v haldách na odkalištích v okolí Pardubic, kde ho vytěžili už před půl stoletím společně s pyritem. Zlatá léta pro tento kov teprve nastávají, protože se ukázal jako nepostradatelný pro rychle se rozvíjející bateriový průmysl. Společnost MANGAN Chvaletice se rozhodla takto již vytěžený mangan zrecyklovat a společně s tím také zrekultivovat rozsáhlá území. Kde všude se bez manganu v poslední době neobejdeme a odkud tento méně známý kov získáváme, vysvětlí generální ředitel společnosti Jan Votava.
|
12.30 |
RE.KEEN
Jan Štika, Outdoor Concept a.s.
Téma obuvi řeší každý. Co ale s botami, když už je člověk nechce nosit? Značka KEEN představuje pilotní projekt cirkulární obchodu s obuví RE.KEEN. Společnost Outdoor concept a.s. je průkopníkem znovuvyužití obnošené obuvi. V rámci prezentace představíme vznik projektu RE.KEEN, fungování značky KEEN v ekologické výrobě obuvi, enviromentální projekty a proč je KEEN světovou jedničkou mezi ekologickými producenty obuvi.
|
12.45 |
Cirkulární ekonomika tepelných čerpadel
Tomáš Habel, DAIKIN
Tepelná čerpadla snižují energetickou náročnost vytápění i chlazení budov náhradou za fosilní paliva. Napomáhají tak významně splnění cílů dekarbonizace a zároveň navýšení podílu energie z OZE. Použitá chladiva tepelných čerpadel jsou významným odvětvím oběhového hospodářství a po ukončení životnosti TČ se i tato chladiva dají znovu využít. I proto za přispění EU vznikla mezinárodní on-line burza Retradeables. Cílem je, co nejméně použitých F-plynů zlikvidovat a co nejvíce zregenerovat a vrátit zpět. Program L∞P by DAIKIN podporuje zpětný odběr chladiv zařízení s ukončenou životností, která se po regeneraci znovu využívají v nových výrobcích.
|
13.00 |
ReUse centrum Poděbrady – digitalizace zvyšující šanci na druhý život použitých věcí
Miroslav Jakuš, INISOFT s.r.o.; Miroslav Holas, město Poděbrady
Vystoupení na téma Příklady správné praxe a zajímavé projekty. Interaktivní prezentace případové studie Města Poděbrady, konkrétně ReUse centra Technických služeb města Poděbrad, které umožňuje velmi jednoduchou a plně digitální evidenci přijetí, propagaci a vydání předmětů občanům. Interaktivní zapojení účastníků bude spočívat v tom, že si zájemci z řad diváků pomocí svých mobilních telefonů během 1 minuty vytvoří svůj vlastní záznam o předmětu re-use centra s tím, že prezentující v následné minutě ukáže vytvořené záznamy na propagačním webu a poté odprezentuje výdej několika z nich s vytištěním dokladu o přijetí hotovosti.
|
13.15 |
Možnosti sběru, třídění a recyklace pěnového polystyrenu (EPS) v praxi
Pavel Zemene, Sdružení EPS ČR
Pěnový polystyren je pro své vynikající ochranné a izolační schopnosti s oblibou využíván na výrobu obalů pro elektroniku, bílé zboží, čerstvé ryby, lidské orgány apod.
Je pevný a zároveň velmi lehký, protože je jeho objem z 98 % tvořen vzduchem. Má tedy všechny předpoklady být recyklován. K tomu je ale potřeba vytvořit odpovídající systém sběru, třídění a recyklace.
Tento příspěvek představí úspěšné pilotní projekty sběru a třídění spotřebitelských obalů z EPS.
|
13.30 |
PŘESTÁVKA A PREZENTACE PARTNERŮ |
|
III. BLOK - PREVENCE A OPĚTOVNÉ POUŽITÍ VE MĚSTECH A OBCÍCH
Povinný sběr odpadního textilu |
14.00 |
Aktuální legislativa a dotační programy
Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí ČR
|
14.15 |
Sběr, třídění a potřeby spolupráce s charitami
Lenka Harcubová, POTEX s.r.o.
Příspěvek se zaměřuje na představení společnosti POTEX, s.r.o. a její činnosti na trhu.
Popíše důležitost sběru a třídění textilu, jak z ekologického, tak charitativního hlediska. Představen bude princip fungování se spolupracujícími neziskovými organizacemi. Zaměří se také na úskalí současného sběru, třídění a zpracování textilu a na výhledy do budoucna.
|
14.30 |
Recyklace textilií
Jakub Wiener, Technická univerzita v Liberci
Recyklace textilií je nezbytnou součástí udržitelné společnosti. Čte se to hezky, ale realizuje se to o poznání hůře. Textilie patří k nejsložitějším materiálům, které naše společnost používá. Textilie jsou samostatnou třídou kompozitních materiálů optimalizovaných pro konkrétní aplikace. Každá textilie se liší od těch ostatních například svou strukturou, použitými polymery, chemickými úpravami, barvením. Nalézt jednoduchý, levný a průmyslově realizovatelný postup recyklace bez ztráty užitné hodnoty vláken je a bude velmi obtížné. V rámci této prezentace bude diskutován současný stav poznání v této oblasti včetně výzkumných aktivit na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci.
|
14.45 |
Sběr a třídění secondhandu v zahraničí
Kamil Hallak, ETCIMEX
Přednáška bude zaměřena na sběr a třídění seconhandu ze zahraničí. Stručně popíše fungování společnosti ETCIMEX s.r.o., jako firmy, která v tomto odvětví působí již více než 30 let a patří mezi jednu z největších v Evropě, která třídí secondhandové zboží. Představí proces třídění použitého textilu a jeho specifikaci v rámci tuzemského a zahraničního trhu. Okrajově přiblíží legislativu a možnosti likvidace textilu.
|
15.00 |
Využití textilu jako suroviny pro výrobu
Pavel Hendrichovský/Tomáš Tykva, Diakonie Broumov, sociální družstvo
Příspěvek se zaměřuje na inovativní využití textilu jako suroviny při výrobě víceúčelových desek. S tzv. rychlou módu roste objem textilního odpadu a tím také roste důraz na jeho efektivní využití jako druhotné suroviny. Diakonie Broumov, sociální družstvo dlouhodobě hledá možnosti využití použitého textilu a jako perspektivní se jeví výroba víceúčelových stavebních desek, které by bylo možné využít jako alternativu k OSB deskám, případně i při výrobě nábytku a u dalších aplikací. Příspěvek obsahuje nejen podrobnější vysvětlení vzniku myšlenky, popis průběhu vývoje, bližší specifikaci těchto desek a možnosti jejich využití v praxi, ale také informaci o zapsaném užitném vzoru a o testování desek pro účely certifikace. Na místě budou k dispozici vzorky desek.
|
|
IV. BLOK - POTRAVINOVÉ ODPADY |
15.30 |
Aktivity Ministerstva zemědělství ve vztahu ke snížení plýtvání potravinami
Dana Tříska, Ministerstvo zemědělství ČR
Ministerstvo zemědělství zavedlo již v roce 2018 povinnost darovat potraviny z tržní sítě, které zcela nesplňují požadavky potravinového práva, ale jsou stále bezpečné, potravinovým bankám. V současné době je obdobným aktuálním tématem zlepšit možnost darovat nevyužité pokrmy z restaurací a jídelen v návaznosti na novou vyhlášku pro pokrmy. Stejně tak důležité je zlepšení informovanosti spotřebitelů, jak správně číst informace na obalech potravin a tím omezit zbytečné plýtvání potravinami, protože k největším původcům potravinového odpadu patří právě spotřebitelé.
|
15.45 |
Jak splnit legislativní cíle zavedením sběru kuchyňského odpadu?
Michaela Doskočilová, JRK, s.r.o.
Prozradíme vám, kolik kuchyňského odpadu se může skrývat v popelnicích na směsný komunální odpad, jak ho dostat do hnědých popelnic a jak zásadně to může ovlivnit rozpočet obce. Ukážeme vám konkrétní příklady z praxe a řekneme vám, proč je sběr kuchyňského odpadu krok správným směrem.
|
16.00 |
Předcházení potravinovému odpadu
Peter Daňo, Albert ČR, s.r.o.
Společnost Albert se problematikou vzniku odpadů, které souvisí s provozem sítě maloobchodních prodejen velmi intenzivně zabývá. V koordinaci s mateřskou firmou Ahold Delhaize Group je tato problematika rozpracována do několik směrů a k tomu jsou definovány závazné ukazatele, které následně podléhají reportingu a internímu i externímu auditu. Prezentovaný příspěvek se do větší hloubky zabývá především oblastí efektivního darovaní neprodaných potravin a potravinových přebytků subjektům sdružených ve Federaci potravinových bank a efektivním způsobem prodeje potravin bez obalů u komodit kde je toto možné. V prezentaci budou také okrajově uvedeny některé další interní nástroje k realizaci závazných firemních KPIs.
|
16.15 |
Inovativní přístup k shromažďování a zpracování potravinového odpadu pro česká sídliště
Lucie Veselá, Mendelova univerzita v Brně
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nový systém shromažďování potravinového odpadu pro česká sídliště, který pomůže také eliminovat nepříjemný zápach, infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Cílem je navrhnou takovou formu sběru potravinového dopadu, aby byla akceptovatelná všemi aktéry a odpad byl co možná nejlépe využitelný. Realizovaný projekt zahrnuje nové možnosti zpracování potravinového odpadu založené na principu cirkulární ekonomiky. Tento tříletý výzkum je podpořen s využitím Grantové agentury Gregora Johana Mendela. Výzkumníci již zjistili, co jsou hlavní bariéry a motivace českého spotřebitele k třídění potravinového odpadu, co lidé nejčastěji vyhazují a jak jsou ochotni třídit u nich v domácnostech. Jsou tak popsány preference českého spotřebitele, které budou základem pro doporučení v rámci intervenční kampaně. Vědci chtějí dále navrhnout možná aditiva, ta se nyní testují. Aditiva mohou napomoci eliminovat negativní externality sběru potravinového odpadu a usnadnit tak jeho sběr.
|
16.30 |
Ve školní jídelně
Ondřej Pipek, Nášup
Kde vzniká odpad ve školních jídelnách? Jak s tím souvisí strávníci, jaký je jejich pohled a co jsme se s tím rozhodli dělat se dozvíte v naší přednášce.
|
17.00 |
UKONČENÍ KONFERENCE |