Více času na podstatné
Konference POTRAVINÁŘSTVÍ NA CESTĚ K UDRŽITELNOSTI
aneb snižování environmentálních dopadů potravinářské výroby v kontextu uhlíkové
a vodní stopy či emisí.
12. - 13. listopadu 2024, Hustopeče, hotel Amande
V čase, kdy se osa planety prohýbá pod tíhou rostoucí populace i klimatických změn, stojíme před zásadní výzvou, jak přizpůsobit rostoucí potravinářskou výrobu a současně zachovat kvalitu i bezpečnost potravin a v neposlední řadě zvýšit konkurenceschopnost. Cílem konference je seznámit účastníky s environmentálními dopady potravinářských výrob a identifikovat příležitosti k jejich nastartování udržitelným směrem prostřednictvím vědy, výzkumu a inovací, a to nejen v kontextu snížení uhlíkové stopy a emisí. Současně se podíváme na aktuální směrování evropské politiky a jak nastavit obchodně výrobní strategie v kontextu nefinančního ESG reportingu.
Potenciál je v této oblasti vskutku široký a od snižování materiálové spotřeby, přes co nejvyšší zhodnocení vedlejších produktů a současnou minimalizaci vznikajících odpadů a emisí, až po snižování energetické náročnosti. Samostatnou a v tomto oboru velmi významnou kapitolou je snižování spotřeby vody, její čištění na vstupu a výstupu, velkou výzvou pak je její recyklace a opětovné použití.
Všechny témata tvoří složitou a komplexní skládanku, nemalou výzvu, kdy na udržitelné cestě nás čeká řada překážek. Nicméně to nás nemůže odradit, ale naopak v nás vzbudit ten správný zápal, dodat potřebou energii i motivaci. Konference tak má ambici propojit potravinářský sektor a jeho potřeby s výzkumnou obcí a vytvořit platformu pro dialog mezi stakeholdery.
Hlavní témata:
- Problémy a výzvy jednotlivých oborů potravinářského průmyslu;
- Výsledy vědy, výzkumu, inovací a příklady správné praxe;
- Legislativa, trendy a aktuální směrování EU;
- Zlepšení postavení provozu/firmy v ESG reportingu;
- LCA, uhlíková stopa, vodní stopa jako kritéria udržitelnosti provozu;
- Využívání udržitelnějších surovin a zvyšování jejich výtěžnosti;
- Minimalizace odpadů a efektivní využívání vedlejších produktů;
- Využití neprodaných či znehodnocených produktů;
- Čištění odpadních vod, membránové procesy, získávání cenných složek a recyklace vod;
- Kompostování a anaerobní digesce coby jako poslední možnost využití toho, co nejde zhodnotit lépe;
- Snižování energetické náročnosti a využití alternativních zdrojů energií.
Konference je určena:
- Vědeckým pracovníkům a pedagogům k prezentaci výsledků výzkumů v předmětné oblasti formou srozumitelnou a přínosnou nejen odborné veřejnosti,
- vedoucím osobám, manažerům ESG / udržitelnosti i technologům v provozech potravinářského průmyslu, aby se seznámili s výzkumnými tématy a projekty, na kterých se v ČR a SR pracuje, s cílem převzetí nebo rozvinutí dosažených výsledků v praxi a vylepšení svého postavení v rámci ESG reportingu,
- odborným zaměstnancům státní správy a dalším zájemcům o problematiku.
Konference je připravována ve spolupráci s Potravinářskou komorou. Odborným garantem konference je recenzovaný open-access časopis WASTE FORUM, jehož šéfredaktor je rovněž programovým garantem konference. Vybrané příspěvky z konference plánujeme zařadit do tematického čísla WASTE FORUM 2025,1. Časopis je od roku 2017 indexován v databázi SCOPUS.
ODPADOVÉ FORUM / POTRAVINY NA CESTĚ K UDRŽITELNOSTI
| čas | Úterý 12. 11. 2024 Hlavní sál |
číslo příspěvku |
| 9:55 | Zahájení | |
| 10:00 | Možnosti využití vedlejších produktů a odpadů z potravinářské výroby a zemědělství při výrobě hnojiv Ing. Jaroslav Houček, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Představení legislativního rámce - požadavků pro schválení podle české a evropské legislativy hnojiv. |
202 |
| 10:20 | Možnosti využití zbytků z potravinářské výroby a potravin nevhodných k lidské spotřebě ke krmení hospodářských zvířat Ing. Michal Beránek, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce zemědělských vstupů, Oddělení krmiv Jedná se výklad možností použít potravinářské zbytky ke krmení zvířat, jak pohledu krmivářské legislativy, tak i možnosti technického zpracování a zajištění bezpečnosti krmiv. |
201 |
| 10:40 | Zemědělsko-potravinářské vedlejší produkty: zdroj živin a biologicky aktivních látek Ing. Jan Bedrníček, Ph.D., Ing. František Lorenc, Ph.D., doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D., doc. Ing. Jan Bárta, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská a technologická Při zpracování zemědělských surovin rostlinného původu vzniká řada odpadních nebo vedlejších produktů (slupky, výlisky atd.), které se kompostují, spalují či zkrmují hospodářským zvířatům. Řada těchto produktů je stále bohatá na nutričně cenné látky ale i na látky s biologickými aktivitami. Smyslem příspěvku je představit možnosti zužitkování některých materiálů v podobě suroviny pro výrobu potravin. |
205 |
| 11:00 | Jaké vedlejší potravinářské a zemědělské produkty a odpady jsou a nejsou vhodné k bioplynové digesci Ing. Petra Wojnarová, Ph.D., MSc. eng. Piotr Jachimowicz, Ing. Jiří Rusín, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, CEET, Institut environmentálních technologií Anaerobní digesce je klíčovým procesem v rámci cirkulární ekonomiky, který umožňuje přeměnu biologických odpadů na bioplyn a digestát. Tento příspěvek se zaměřuje na hodnocení vhodnosti vedlejších potravinářských a zemědělských produktů pro bioplynovou digesci. Zatímco některé organické materiály jsou ideálními substráty, jiné mohou být problematické z hlediska kontaminace a efektivity produkce bioplynu. Příspěvek vznikl za podpory projektu REFRESH - Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048 spolufinancovaného Evropskou unií z Operačního programu Spravedlivá transformace a s využitím velké výzkumné infrastruktury ENREGAT podporované MŠMT, č. projektu LM2023056“ |
214 |
|
PŘESTÁVKA |
||
| 11:40 | Výsledky pilotního testování zahušťovače kalů v mlékárenském průmyslu Ing. Jan Pavlík, ASIO TECH, spol. s r.o.; Ing. Jakub Tobiáš, RADKA, spol. s r.o., Pardubice Tato prezentace představuje jeden z přístupů k zahušťování kalů v mlékárenském průmyslu a prezentuje výsledky pilotního testování nového zařízení navrženého k efektivní manipulaci s kalem z čistírenských procesů nejen v mlékárenském průmyslu. V průběhu prezentace budou diskutovány klíčové aspekty nového zařízení, včetně jeho konstrukce, technických parametrů a schopnosti efektivního zahušťování kalů. Zvláštní důraz bude kladen na výsledky pilotního testování, které poskytne detailní pohled na účinnost zařízení v reálném provozu. Data z testování budou prezentována ve formě grafů a srovnání se současným postupem nakládání s kalem, což poskytne účastníkům konference ucelený obraz o výhodách a možnostech implementace této technologie v jejich podnikání. Výsledky prezentace by měly poskytnout podněty pro další výzkum a implementaci inovativních řešení v oblasti zpracování odpadů v čistírenství odpadních vod a pomoci dosáhnout udržitelnějšího a efektivnějšího řízení odpadů v tomto odvětví. |
101 |
| 12:00 | Synergie při zpracování potravinářských odpadů na čistírnách odpadních vod Ing. Radka Rosenbergová, Veolia Holding ČR, a.s. Zvyšující se požadavky na energetickou soběstačnost provozu čistíren odpadních vod otevírají potenciál při využívání potravinářských odpadů. To, co dříve bylo, kvůli legislativním a také možným technologickým potížím se stabilitou anaerobního procesu, efektivní homogenizací a zpětným znečištěním vstupu do čistírenského procesu, často vnímáno jako problém, se stává cestou, jak tyto odpady využít jako cenný zdroj energie a jejich prostřednictvím dosáhnout ambiciózních cílů udržitelnosti. Integrace těchto odpadních toků do procesu čištění odpadních vod může vést k oboustranně výhodným výsledkům. Významnou částí celého procesu pak může být také valorizace vyrobeného bioplynu na biometan a jeho vtláčení do plynárenské soustavy, případně využití v dopravě. Přednáška představí reálné příklady integrace zpracování kapalných odpadů a potravinářských odpadů do provozu čistíren odpadních vod v ČR i v zahraničí. Na příkladu ÚČOV Praha pak představíme valorizaci bioplynu na kvalitu zemního plynu v tehnologii membránové separace plynů. |
210 |
| 12:20 | Využití odpadní rostlinné biomasy k inhibici fytopatogenních mikromycet Ing. Karel Fous, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s. & Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biotechnologie; prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s.; Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., Mgr. Jan Humplík, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra chemické biologie; Mgr. Kateřina Perničková, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR, Laboratoř růstových regulátorů & Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta; doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky; Ing. Jan Konečný, První Jílovská, a.s., Divize Exar Při extrakci esenciálních olejů a dalších látek z rostlin, které nacházejí své využití v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, vzniká velké množství odpadní biomasy, která již dále nemá využití. U lihovodných extraktů připravených z těchto odpadů byly zjištěny inhibiční účinky na fytopatogenní mikromycety. Na základě těchto laboratorních zjištění byly provedeny polní pokusy. Výsledky naznačují slibný potenciál těchto extraktů jako možného ekologicky šetrného přístupu k ochraně plodin před mikrobiální infekcí. Tento výzkum vzniká v rámci projektu Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost (TN02000044) v rámci programu Národní Centra Kompetence (TAČR). Výzkum je dále podpořen Badatelským studentským vědeckým projektem (A2_FPBT_2024_65) Interní grantové soutěže VŠCHT Praha. |
102 |
| 12:40 | Udržitelný protein budoucnosti Jana Vašíčková, Reploid Group, a.s. Larvy bráněnky Hermetia illucens (Diptera: Stratiomyidae) mají v přírodě nezastupitelnou roli jako přirozený likvidátor organického odpadu. Zejména proto mají obrovský potenciál pro průmyslové zpracování biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin. Pro jejich extrémní žravost a rychlý vývojový cyklus jsou dnes larvy bráněnky celosvětově používané ve farmových chovech pro výrobu udržitelného zdroje proteinu a organického hnojiva. Při nastavení optimálních podmínek jako je např. teplota, množství a typ potravy jsou larvy schopné snížit objem zpracovaného materiálu až o 60 % a zabudovat až 20 % do své biomasy za pouhých 7 dní. Nutričně bohaté larvy bráněnky mají všestranné použití v průmyslu krmiv pro domácí mazlíčky (psy a kočky) a hospodářská zvířata (ryby a slepice). Zbytky a exkrementy larev jsou využitelné jako hnojivo, vysoká koncentrace organických látek obohacuje půdu a vysoký obsah živin stimuluje růst rostlin. V průběhu přednášky budou také představeny současné trendy ve farmovém chovu hmyzu jako je automatizace celého výrobního procesu a šlechtění vlastních linií hmyzu. |
221 |
| 13:00 | OBĚD |
| čas | Úterý 12. 11. 2024 Hlavní sál |
číslo příspěvku |
| 14:00 | Vedľajšie produkty potravinárskeho priemyslu – perspektívne suroviny pre výrobu funkčných potravín Eva Ivanišová, Miriam Solgajová, Zuzana Mašková, Zuzana Barboráková, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Ústav potravinárstva a Potravinový inkubátor SPU v Nitre Odpady a vedľajšie produkty z potravinárskeho priemyslu sú produkované každoročne vo veľkých množstvách (približne 38 %) na celom svete. Medzi rastlinné odpady a vedľajšie produkty zo spracovania patria šupky, škrupiny, stonky, semená, otruby, rezky, zvyšky po extrakcii oleja a pod. Nakladanie s týmto materiálom v životnom prostredí je nepríjemné pre ekosystém, pretože má nízku biologickú a oxidačnú stabilitu (vysoká aktivita vody, enzymatická aktivita), avšak môže byť perspektívne pre ďalšie spracovanie nakoľko vykazuje tento materiál významnú výživovú hodnotu (vysoká koncentrácia bioaktívnych zlúčenín a fytochemikálií). Rastúca populácia a zmena podnebia spôsobuje dopyt po inovatívnych potravinách, čo vplýva na zmeny v stravovacích preferenciách ľudí. Repné rezky obsahujú predovšetkým významný zdroj vlákniny – hlavne polyméru L-arabinózy a bielkovín. Vláknina z cukrovej repy je jedinečná v tom, že má vynikajúcu vyváženú zmes rozpustných aj nerozpustných frakcií spolu s vyšším celkovým obsahom vlákniny, ktorý predstavuje množstvo 78-81 %, pričom pre porovnanie pšeničné otruby obsahujú 42 – 47 % celkovej vlákniny a ovsené otruby 12-19 %. Množstvo tzv. rozpustnej frakcie vlákniny v repnej vláknine je na úrovni 10 – 25 %, zatiaľ čo pšeničné otruby obsahujú 3 – 7 % a ovsené otruby 5 – 7 %. Z tohto pohľadu sa repné rezky pokladajú sa cenný a lacný zdroj vlákniny pre vývoj potravín s vyšším obsahom tejto zložky. Mláto – ktoré je odpadom (vedľajším produktom) pivovarníckeho priemyslu predstavuje nerozpustný pevný zvyšok získaný po výrobe sladiny. Pivovarnícky priemysel v Európskej únii vyprodukuje ročne takmer 3,4 milióna ton mláta. Mláto sa považuje za dôležitý lignocelulózový materiál obsahujúci približne 20 % bielkovín a 70 % vlákniny, s vysokým podielom tzv. rozpustnej frakcii vlákniny s preukázanými imunomodulačnými účinkami na ľudský organizmus. Mláto sa považuje za dôležitý zdroj fenolických kyselín, nakoľko obaly z jačmenného zrna obsahujú vysoké množstvo týchto zlúčenín, zastúpených predovšetkým kyselinou p-kumarovou a ferulovou. Kakaové škrupiny predstavujú odpad (vedľajší produkt) vznikajúci pri spracovaní kakaových bôbov. Ide o externý obal pokrývajúci kakaový bôb, známy tiež ako škrupina kakaových bôbov, ktorý sa vytvára počas procesu praženia kakaových bôbov a tvorí približne 10 – 17 % z celkovej hmotnosti kakaových bôbov (percentá sa líšia v závislosti od typu fermentácie kakaových bôbov). Ročne sa celosvetovo vyprodukuje viac ako 700 tisíc ton kakaových škrupín, z čoho sa viac ako 250 tisíc ton vyprodukuje v Európe – pre predstavu: pri výrobe jedného kilogramu čokolády sa vyprodukuje približne 98 g kakaových škrupín. Kakaové škrupiny sú bohatým zdrojom vlákniny, bielkovín a polyfenolických zlúčenín, ako sú triesloviny a antokyány. Obsah trieslovín v kakaovom prášku je 2 %, zatiaľ čo v škrupine 1,3 %. Škrupiny tiež obsahujú alkaloidovú zlúčeninu (so stimulujúcim účinkom na ľudský organizmus) zo skupiny metylxantínov – teobromín, ktorého množstvo v škrupine je vyššie ako v samotnom kakaovom bôbe. Štúdium nutričných a technologických charakteristík ako aj vyvíjanie receptúr využitia repných rezkov, mláta a kakaových škrupín je preto unikátne, nakoľko na slovenskom trhu nemáme doposiaľ potraviny, ktoré by tieto zložky obsahovali. Téma je vysoko aktuálna – odpady a vedľajšie produkty bohaté na bioaktívne látky sú predmetom zvýšeného záujmu nielen po stránke výskumnej, technologickej ale aj pre samotného spotrebiteľa, nakoľko si vyžaduje neustále nové produkty s pozitívnymi účinkami na ľudský organizmus. Poďakovanie: Práca vznikla s podporou projektu 06-GASPU-2021 Odpady a vedľajšie produkty potravinárskeho priemyslu – perspektívne suroviny pre výrobu funkčných potravín. |
204 |
| 14:20 | Hroznové výlisky ako funkčná prísada pri výrobe trvanlivého pečiva Eva Ivanišová, Pavol Trebichalský, Ľuboš Harangozo, Tomáš Tóth, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Ústav potravinárstva a Potravinový inkubátor SPU v Nitre, Slovensko Záujem konzumentov o výrobky s pridanou hodnotou neustále stúpa. Snahou mnohých výrobcov je uviesť na trh nové, ale aj bežné potraviny s vylepšenými nutričnými vlastnosťami s dôrazom na zachovanie ich senzorickej kvality. Cieľom práce bolo pripraviť trvanlivé pečivo – sušienky s 5, 10, 15 a 20 % prídavkom hroznových výliskov odrody Merlot získaných od slovenského pestovateľa a spracovateľa. Pre porovnanie bola pripravená aj kontrolná vzorka bez prídavku. V sušienkach bol sledovaný obsah sušiny, popolovín, hrubého proteínu, tuku, profil minerálnych prvkov a oxidačná stabilita. Množstvo sušiny stanovené vysúšaním do konštantnej hmotnosti sa pohybovalo vo všetkých vzorkách na úrovni ~ 94 %; celkový obsah tuku sa vplyvom prídavku zvyšoval, pričom najnižšia hodnota bola v kontrolnej vzorke (22,51 %) a najvyššia v sušienkach s 20 % prídavkom výliskov (24,07 %). Celkový obsah popolovín po spálení vzorky v muflovej peci (pri 900 °C) bol v rozmedzí od 0,23 % (kontrola) do 0,71 % (vzorka s 20 % prídavkom výliskov). Obsahu hrubého proteínu (metóda podľa Kjeldahla) sa úmerne s prídavkom zvyšoval – kontrolná vzorka vykazovala obsah 5,97 %, vzorka s 5 % prídavkom obsah 6,17 %, vzorka s 10 % prídavkom obsah 6,29 %, vzorka s 15 % prídavkom 6,35 % a vzorka s 20 % prídavkom najvyšší obsah – 6,41 %. Prídavok výliskov spôsobil predĺženie oxidačnej stability, čo je pozitívny ukazovateľ z hľadiska dĺžky skladovateľnosti sušienok. Kontrolná vzorka vykazovala stabilitu 18,35 hodín, pričom vzorka s 20 % prídavkom až 35,46 hodín. V sušienkach v prídavkom boli zistené výrazne vyššie množstvá minerálnych látok, predovšetkým medi, zinku, mangánu, horčíku a železa. Obsah rizikových prvkov kadmia a olova v kontrolnej vzorke a vo vzorke s prídavkom 5 a 10 % nebol zaznamenaný. Vo vzorke s 15 a 20 % prídavkom boli zistené množstvá na úrovni 0,6 resp. 0,8 mg/kg, avšak tieto hodnoty sú v súlade s legislatívou. Hroznové výlisky sú perspektívnou surovinou na obohacovanie potravín, pričom ako vhodné matrice sa javia práve pekárske výrobky. Benefity nie sú len nutričné, ale aj technologické z hľadiska skladovateľnosti, nakoľko prídavky vďaka obsahu biologicky cenných látok môžu pôsobiť ako prirodzené konzervanty. Poďakovanie: Práca vznikla s podporou projektu APVV-22-0255 Valorizácia bioaktívnych zložiek z vedľajších produktov spracovania hrozna a ich využitie v inovatívnych potravinách |
203 |
| 14:40 | Posúdenie potenciálu repkového proteínu produkovaného z repkových šrotov ako doplnku do cereálnych výrobkov a produktov s vyšším obsahom proteínov Ing. Valentína Kafková, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Ústav potravinárstva a výživy, Oddelenie potravinárskej technológie, Slovensko; Ing. Vladimír Krasňan, PhD., Ing. Ján Janošovský, PhD., Centrum výskumu a vývoja, s.r.o., Leopoldov, Slovensko; Anna Procházková, Enviral, a.s., Leopoldov, Slovensko; Ing. Zlatica Kohajdová, PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Ústav potravinárstva a výživy, Oddelenie potravinárskej technológie, Slovensko Repkový šrot, vedľajší produkt z výroby repkového oleja, obsahuje cca 35 % proteínov, čo ho robí atraktívnym zdrojom pre izoláciu proteínov. Repkový proteín predstavuje významný zdroj proteínov s vysokou výživovou hodnotou a potenciálom pre široké uplatnenie v potravinárskom priemysle. Navyše, využitie repkového proteínu v potravinárskych produktoch podporuje udržateľnosť a ekonomickú efektívnosť. Práca sa zameriava na posúdenie potenciálu repkového proteínu ako doplnku do potravinárskych výrobkov, najmä cereálnych výrobkov a produktov s vyšším obsahom proteínov. |
209 |
| 15:00 | Rekonstrukce a rozšíření odpadové bioplynové stanice EFG Vyškov BPS Ondřej Černý, Energy financial group a.s. Česká republika stále disponuje omezeným počtem zařízení, které energeticky využívají biologicky rozložitelný odpad a přeměňují jej na biometan. Vzhledem k vývoji legislativy a ekologickému přesahu využití odpadu ale přibývají. Jedním z nich je bioplynová stanice ve Vyškově. Zde se v červenci po rozsáhlé roční rekonstrukci technologie a navýšení kapacity BPS na 30 000 t odpadu / rok zahájil provoz již rozšířený o výrobnu biometanu. |
236 |
| 15:00 | Unlocking the Potential of Wine Industry By-products: Polyphenol-Rich Waste Materials for Pharmaceutical and Food Applications Ing. Michaela Ottová, doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D., UCT Prague The wine industry's waste materials hold significant potential for further utility in pharmaceutical and food industry. By-products like grape pomace, stems, and canes are rich in bioactive compounds, especially polyphenols, known for their health benefits, including effects on the microbiome. This study assessed the preparation of ethanolic extracts from Vitis vinifera waste products. The content of polyphenols, antioxidant activity and antimicrobial/prebiotic effects were studied. |
104 |
| 15:20 | Paradox luxusu a udržitelnosti českých klasických šumivých vín Ing. Mgr. Martin Prokeš, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně Cílem výzkumu je prozkoumat paradox mezi luxusním marketingem šumivých vín a udržitelností, s důrazem na výhody vytváření a rozvoje vinařských klastrů pro producenty udržitelných šumivých vín. Výzkum se zaměřuje na zvýšení motivace k zakládání nových podniků, které podporují udržitelný rozvoj v regionech. Výzkumné zdroje pocházejí zejména z Rakouska, kde dynamický rozvoj vinařského průmyslu a intenzivní spolupráce v rámci klastrů vedla k úspěchům na exportních trzích. Výsledky výzkumu také analyzují úspěšné modely klastrové spolupráce, jako je organizace CIVC v Champagne a systém Sekt G.U. v Rakousku. Sledované trendy ukazují, že hodnoty týkající se životního prostředí a společnosti jsou pro spotřebitele klíčové, a že udržitelnost se stala součástí moderního řízení a marketingu vinařských klastrů. Výzkum zároveň nabízí inspiraci pro podobné iniciativy v České republice. |
230 |
| 15:40 | Udržitelnost při výrobě piva Ing. Tomáš Kinčl, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biotechnologie Podobně jako ostatní potravinářské provozy, i pivovary se čím dál více zaměřují na zvýšení udržitelnosti výroby, minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a optimalizaci využití zdrojů, to vše při zachování kvality piva. Současné aktivity zahrnují hlavně snížení spotřeb energie a vody, snižování zátěže odpadních vod, rekuperaci oxidu uhličitého, recyklaci obalů nebo využití vedlejších produktů výroby jako jsou odpadní kvasnice a mláto. |
211 |
| PŘESTÁVKA | ||
| 16:20 | Potenciál nevyužitých vedlejších živočišných produktů tukové povahy ze zvěřiny Ing. Tereza Novotná, prof. Ing. Pavel Mokrejš, Ph.D., Ing. Jana Pavlačková, Ph.D., Ing. Robert Gál, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická Příspěvek se zabývá snižováním enviromentálních dopadů potravinářské výroby při zpracování zvěřiny. Využití málo využívaných vedlejších produktů tukové povahy může vést ke snížení nákladů na potřebnou likvidaci, jelikož tyto suroviny nejčastěji končí v kafilériích. Z čistého tuku lze následně vytvořit produkt s přidanou hodnotou. Dosavadní výsledky naší studie ukázaly, že odpadní tuková tkáň ze zvěřiny má, po vhodném zpracování, velký aplikační potenciál a může vést k eliminaci environmentálních dopadů potravinářské živočišné výroby a naplňuje filozofii cirkulární ekonomiky. |
218 |
| 16:40 | Valorization of Chicken Deboner Residues: Gelatin Extraction and Application Ing. Orsolya Bystricky-Berezvai, prof. Ing. Pavel Mokrejš, Ph.D., Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Technology, Department of Polymer Engineering; Ing. Robert Gál, Ph.D., Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Technology, Department of Food Technology; Ing. Jana Pavlačková, Ph.D., Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Technology, Department of Fat, Surfactant and Cosmetics Technology In recent decades, food industry waste has significantly increased worldwide, with animal by-products being a major contributor. This study aims to reduce these by-products by repurposing valuable components as raw materials for gelatine production. We optimized the extraction conditions for gelatine from mechanically deboned chicken meat residues and analyzed its physicochemical and rheological properties. Our findings show that the high gel strength and viscosity of the gelatine make it highly suitable for use as a gelling agent in jelly confectioneries. |
213 |
| 17:00 | Využití živočišných odpadů pro udržitelné zemědělství Ing. Milena Rousková, Ph.D., Ing. Stanislav Šabata, Ing. Olga Šolcová, DSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Hydrolýza katalyzovaná karboxylovými kyselinami je efektivní metodou využití živočišných odpadů, produkující cenné hydrolyzáty bez nežádoucích minerálních kyselin, alkálií, solí či popelovin. Kromě biostimulace půdních bakterií lze hydrolyzáty využít např. jako hnojivo, či chelatační činidlo pro odstraňování těžkých kovů z brownfieldů, což činí tuto metodu ekologicky přijatelnou alternativou pro zpracování velkého objemu vznikajících živočišných odpadů. |
217 |
| 17:20 | Neplýtvat nestačí: Gastroodpady s potenciálem materiálového a energetického využití Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí Potravinové odpady nevznikají jen plýtváním. Jejich součástí je i nevyhnutelný potravinový odpad z přípravy. Zbytky nesnězeného jídla tvoří skupinu potravinových odpadů – gastroodpady. Pro jejich variabilitu a vlastnosti je složité optimalizovat sběr, svoz a využití. V rámci příspěvku budou prezentovány specifika potravinových odpadů a gastroodpadů, legislativa ČR i EU a několik inovativních přístupů k jejich materiálovému a energetickému využití. |
228 |
| 17:40 | Gastroodpady a bioplasty: Perspektivní technologie k jejich využití Doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D., Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., Ing. Hana Burdová, Ph.D., Ing. Sylvie Kříženecká, Ph.D., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí; Ing. Radek Vurm, Ph.D., Ing. Jana Kofroňová, VŠCHT v Praze; Ing. Radek Hořeňovský, Wasten, z.s.; RNDr. Thu Huong Nguyen Thi, Ph.D., Ing. Ivana Kadlečková, Ladislav Martinovský, RNDr. Ľuboš Vrtoch, Ph.D., Mgr. Pavel Kaule, Ing. Magda Škvorová, Ph.D., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta; doc. Ing. Martin Hájek, Univerzita Pardubice Budou prezentovány výsledky několika projektů zaměřených na inovativní využití gastroodpadů a bioplastů s potenciálem pro navazující proof-of-concept. Představena bude technologie separace gastroodpadu na tuky (a inovativní bionaftu), aminokyseliny (zdroj zelených chemikálií) a zbytek (využití pro živná média v mikrobiologii). Dále bude prezentována linka pro zpracování larev Hermecia illucens krmených gastroodpadem. Posledním výsledkem je urychlovač kompostu pro odbourání PLA a PHB. |
229 |
| čas | Středa 13. 11. 2024 Hlavní sál PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE |
číslo příspěvku |
| 9:00 | Potravinový odpad z pohledu potravinářského průmyslu Ing. Jan Pivoňka, Potravinářská Komora ČR Vzhledem k rostoucímu tlaku na udržitelnost a efektivitu v potravinářském sektoru se minimalizace potravinářských odpadů stává klíčovým tématem i pro výrobce potravin. Tato sekce konference se zaměří na komplexní přístupy a inovativní strategie, které lze implementovat v rámci potravinářské výroby s cílem snížit množství generovaného potravinového odpadu. V rámci bloku se zaměříme na představení současného stavu, definice, data dostupná na EU úrovni a návrhům regulace na EU úrovni. Specifickou výzvu představuje využití odpadů v zemědělství. Diskutovány budou rovněž příklady inovací umožňující snižování množství potravinového odpadu při výrobě potravin. |
231 |
| 9:20 | V JEDNÁNÍ Madeta a.s. |
232 |
| 9:40 | V JEDNÁNÍ Penam, a.s. |
234 |
| 10:00 | V JEDNÁNÍ VŠCHT v Praze |
235 |
| 10:20 | Využití bílkovin hlízové šťávy Ing. Lenka Kotlářová, Ing. Eva Slavíková, LYCKEBY AMYLEX, a.s. Anotace: Příspěvek se zaměřuje na konkrétní kroky, které společnost LYCKEBY AMYLEX, a.s. podniká k dosažení udržitelnosti v oblasti výroby škrobu a vedlejší produktů vznikající při zpracování brambor. |
233 |
| 10:40 | Cirkulární ekonomika v potravinářství: příklady dobré praxe a směřování legislativy Mgr. Denis Bede, PhD., CYRKL Zdrojová platforma Transformace na cirkulární ekonomiku je aktuálním trendem ve všech odvětvích výroby a průmyslu. Efektivní využívání surovin pomáhá snižovat uhlíkovou stopu a produkci odpadů, případně umožňuje získání dodatečné ekonomické hodnoty. V příspěvku se budeme věnovat příkladům dobré praxe s přesahem do potravinářství, kde se nám podařilo uzavřít materiálové cykly nebo najít alternativní využití pro odpadní materiály. Shrneme si také směřování legislativy a politik EU v této oblasti. |
108 |
| 11:00 | Rekuperace kvasného CO2 v potravinářství Milan Pecka, M-ex Production a WineGAS Prezentace o tom jak lze z odpadního plynu, který nejen že zvyšuje emise CO2 v atmosféře ale je i životu nebezpečný v prostoru vinných sklepů, lze vyrábět prvotřídní potravinářské CO2 vhodné pro offset u výrobců v nápojovém průmyslu. |
216 |
|
PŘESTÁVKA Autorská prezentace vývěsek Ochutnávka produktů M-ex Production a WineGAS |
||
| 12:00 | Pokročilá metodologie výpočtu CO2 pro potravinářské produkty: Výzvy a řešení v českém kontextu Ing. et Ing. Karel Kotoun, MiM, Greenometer, s.r.o. Výpočet uhlíkové stopy podniku a potravinářských produktů v oblasti českého zemědělství jako součást nefinančního reportingu CSRD. |
224 |
| 12:20 | Cesta cukrovarnictví k udržitelnosti: Příležitosti a výzvy při výrobě cukru v souladu s ESG principy Martin Kolář, Tereos TTD, a.s. Příspěvek se zaměří na konkrétní kroky, které společnost Tereos TTD podniká k dosažení udržitelnosti v oblasti výroby cukru a lihu a vedlejší produktů vznikající při zpracování cukrové řepy - plodiny, která je z pohledu zachycování atmosférického CO2 jedna z nejproduktivnějších na českých polích. Představím, jak začleňujeme principy ESG do naší každodenní praxe, včetně snižování uhlíkové stopy, optimalizace spotřeby vody, podpory biodiverzity a zajištění odpovědných sociálních vztahů s našimi pěstiteli. Rád bych příspěvek rozšířil o naše dlouhodobé zkušenosti s certifikací lihu a snižováním jeho uhlíkové stopy. V rámci toho představím konkrétní opatření a kroky, které jsme zavedli, abychom zajistili maximální udržitelnost výroby lihu. Zároveň bych se rád krátce zaměřil na udržitelné pěstování cukrové řepy – konkrétně na postupy, které podporují efektivní využívání půdy, snížení emisí při pěstování a udržování vysoké úrovně biodiverzity. |
220 |
| 12:40 | Cirkulární ekonomika vedlejších produktů rostlinného původu Mgr. Vladimír Mráz, Mráz Agro CZ, s.r.o. Příspěvek představí aktivity společnosti Mráz Agro, jenž se již téměř 30 let zabývá mimo jiné i zpracováním vedlejších produktů rostlinného původu, vznikajících zejména v pivovarnictví, lihovarnictví a cukrovarnictví. Společnost jen v Čechách denně zpracuje až 1000 tun (40 plně naložených kamionů) podobných produktů, přičemž každé kilo najde znovu své využití a dostává tak novou příležitost, novou přidanou hodnotu. Díky aktivitám společnosti tak udržitelnost dává smysl nejen z hlediska své šetrnosti k planetě, ale i ekonomické výhodnosti a to jak pro uživatele, tak producenta. |
215 |
| 13:00 | OBĚD |
| čas | Středa 13. 11. 2024 Hlavní sál ODPADY A GASTROODPADY |
číslo příspěvku |
| 14:00 | Indikátory odpadového hospodářství Doc. Ing. Radovan Šomplák, Ph.D., Ing. Jaroslav Pluskal, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně Pro efektivní přechod na oběhové hospodářství je nutné stanovovat dílčím milníky v čase. Vyhodnocení těchto milníku není možné bez pravidelného monitoringu dat o produkci a nakládání s odpady. Proto EU stanovila značné množství indikátorů odrážející aktuální stav, které jednotlivé členské státy reportují do evropské centrály. Příspěvek shrne základní úskalí a definice výpočtu těchto indikátorů. Dále budou prezentovány vybrané indikátory, které budou doplněny o zkušenosti z jejich sestavování. |
105 |
| 14:20 | Vzdělávání obyvatel měst a obcí v problematice oběhového hospodářství Ing. Michal Struk, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně Pro dosahování konceptu oběhového hospodářství obcí je kromě vybudování dostatečné infrastruktury potřebná i aktivní propagace a komunikaci tématu odpadů u obyvatel zaměřená jak na správné třídění, tak i na předcházení vzniku odpadů. Jako řešení pro obce navrhujeme obecnou komunikační strategii zaměřenou na zlepšení odpadového chování obyvatel. Cílem je poukázat na klíčové aspekty, které by měly být s veřejností komunikovány, představit osvědčené způsoby, jak by vzdělávání a komunikace s veřejností měla probíhat, a přidat konkrétní příklady užití komunikačních nástrojů. |
107 |
| 14:40 | Chemická recyklace jako další řešení využití plastových odpadů Ing. Radek Pjatkan, Svaz chemického průmyslu ČR I přes významné pokroky v třídících linkách a zvažované možnosti využití značení plastových obalů pro zlepšení výsledku třídění je již dnes jisté, že bez využití potenciálu chemické recyklace nebude možné v této oblasti splnit všechny požadované recyklační cíle splnit. Příspěvek si tak klade za cíl krátké shrnutí současných legislativních podmínek v rámci EU i ČR a možný dopad na obalový průmysl včetně probíhajících iniciativ České technologické platformy Plasty a Svazu chemického průmyslu ČR. Zmíněny budou i konkrétní příklady spolupráce s provozovateli jednotek chemické recyklace v ČR. Závěrem budou stručně představeny některé nové technologie, které si již nalezly cestu do průmyslové praxe. |
227 |
| 15:00 | CaviPlasma – velkoobjemová plazmová dekontaminační technika pro eliminaci sinic a dalších biologických kontaminantů Doc. Mgr. Pavel Sťahel, Ph.D., Mgr. Jan Čech, Ph.D., Mgr. Lubomír Prokeš, Ph.D., Mgr. Barbora Pijáková, Ph.D., Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta; prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Klára Odehnalová, Ph.D., RNDr. Štěpán Zezulka, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v.v.i.; doc. Ing. Pavel Rudolf, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Odbor fluidního inženýrství Viktora Kaplana; prof. MVDr. Miroslava Palíková, Ph.D., doc. MVDr. Ivana Papežíková, Ph.D., Veterinární univerzita Brno, Ústav ekologie a chorob zoozvířat, zvěře, ryb a včel; Mgr. Jan Mendel, Ph.D., Ústav Biologie obratlovců AV ČR; prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Jan Flodr, Mikrobiologický ústav FNUSA, Brno Technologie CaviPlasma představuje inovativní zařízení určené k eliminaci biologických a chemických polutantů. Její základní princip spočívá v synergické integraci hydrodynamické kavitace a nízkoteplotního plazmového výboje. V důsledku probíhajících plazmochemických reakcí jsou přímo v systému generovány reaktivní formy kyslíku, jako jsou hydroxylové radikály, peroxid, ozon či singletní kyslík. Díky širokému spektru vznikajících reaktivních látek je CaviPlasma univerzální a velmi účinnou technologií, kterou lze využít jak k přímé dekontaminaci, tak k produkci plazmatem aktivovaného média tzv PAW (Plasma Activated Water) s dezinfekčními vlastnostmi. Dosáhli jsme koncentrace peroxidu vyšší než 10 mg/l na jeden průchod a výtěžnosti peroxidu G(H2O2) = 9,5 g/kWh, což řadí CaviPlasma k vysoce účinným zdrojům plazmatu. Účinky úpravy vody pomocí CaviPlasma byly prokázány při sanaci sinic, inaktivaci nejen modelových patogenů, ale i patogenů odebraných z povrchů nemocničního prostředí nebo inaktivaci hlavních patogenních bakterií při chovu ryb. |
106 |
| 15:20 | Využití plazmatem aktivované vody v moderním zemědělství Mgr. Ing. Lubomír Prokeš, Ph.D., Mgr. Jan Čech, Ph.D., doc. Mgr. Pavel Sťahel, Ph.D., doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D., Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta; prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR Plazmatem aktivovaná voda (PAW) je inovativní technologie s aplikačním potenciálem v zemědělství. Působením plazmatu na vodu vznikají reaktivní sloučeniny kyslíku (zejm. peroxidy a ozon), případně dusíku. Ty dodávají PAW unikátní vlastnosti, užitečné zejm. v oblasti akvaponického a hydroponického zemědělství. Antimikrobiální vlastnosti PAW mohou být účinným prostředkem v boji s rostlinnými patogeny prostřednictvím dezinfekce semen či závlahové vody. Zvýšená antioxidační aktivita v rostlinách ošetřených PAW jim umožňuje se lépe vyrovnávat s environmentálními stresory. Pozitivní účinky PAW, připravené technologií CaviPlasma, byly experimentálně ověřeny na rajčatech pěstovaných ve skleníku a na hydroponicky pěstovaném salátu a microgreens. Výzkum byl podpořen projektem "Zvýšení komerčního potenciálu technologie plazmatem upravené vody v agroprůmyslu ověřením zdravotní nezávadnosti takto ošetřené rostlinné produkce" (MUNI/31/06202105/2021). |
225 |
| PŘESTÁVKA | ||
| 16:00 | Odpady ze zpracování vína a kávy jako zdroj olejů Ing. Ondřej Rudolf, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav technologie tuků, tenzidů a kosmetiky Výroba a konzumace populárních nápojů, vína a kávy, přináší nejen příjemné prožitky, ale i nezanedbatelné množství odpadů. Při představě množství zkonzumovaných nápojů není odpadních produktů jako výlisků a kávové sedliny celosvětově nejméně. Tyto rostlinné odpady mohou být zdrojem hodnotných triacylglycerolových olejů. Samy o sobě jsou přitažlivé pro kosmetický, potravinářský, ale i průmysl produkující alternativní paliva k běžnému motorovému benzínu a naftě. Současně oleje z vinných jader a kávové sedliny obsahují látky, které nejsou zcela bez ekonomického potenciálu. |
207 |
| 16:20 | Segmentace spotřebitelů ve vztahu k třídění potravinového odpadu: motivace a bariéry pro zapojení do systému sběru Ing. Irena Baláková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav marketingu a obchodu Poznání motivace a bariér spotřebitelů k třídění potravinového odpadu je prerekvizitou k úspěšné komunikaci obcí s občany. Cílem tohoto příspěvku je odhalit motivaci a bariéry spotřebitelských segmentů včetně identifikace segmentů využitelné pro cílení komunikace obcí s občany. S využitím výzkumného instrumentu v podobně dotazníkového šetření mezi spotřebiteli o velikosti 1332 respondentů bylo možné poznat postoje a preference spotřebitelů, které byly následně doplněny o data z dotazníkového šetření mezi municipalitami. Aplikovaná shluková analýza identifikovala čtyři segmenty. Pro všechny spotřebitelské segmenty je důležitá motivace v podobě vědomí, že bude odpad následně zpracován a zajištění dostatečného množství sběrných nádob. Síla dalších motivátorů a vnímaných bariér se napříč segmenty liší. Segmenty s převahou žen vnímají negativní externality spojené s tříděním potravinového odpadu jako výraznější bariéry. |
208 |
| 16:40 | Potravinové odpady – výsledky výzkumu Ing. Dagmar Vološinová, Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. Přednáška představí metodiku měření a analýzy složení potravinových odpadů letos přijatou MŽP, včetně kategorií a procentuálního zastoupení sledovaných odpadů. Bude popsán vliv ztráty vlhkosti na vykazování jejich množství. V závěru budou představeny prvotní výsledky analýz skladby směsných komunálních odpadů v reprezentantech velikostně odlišných obcí, s cílem identifikovat trendy a výzvy v oblasti nakládání s potravinovými odpady. |
219 |
| 19:00 | SPOLEČENSKÝ VEČER |
EXKURZE
| Čas |
Čtvrtek 14. 11. 2024 |
| 9:00 - 13:00 | Exkurze: Školící o a výcvikové zařízení HZS ČR - středisko Brno |
VÝVĚSKY
| Spojovací chodba před Hlavním sálem Autorská prezentace vývěsek: Středa 13. 11. 2024 11,20 – 12,00 hod. |
číslo příspěvku |
| Komplexné spracovanie kávového odpadu na produkty s vyššou pridanou hodnotou Ing. Valentína Kafková, Združenie Energy 21, Leopoldov, Slovensko; Ing. Ján Janošovský, PhD., Centrum výskumu a vývoja, s.r.o., Leopoldov, Slovensko Spracovanie kávového odpadu na produkty s vyššou pridanou hodnotou získava čoraz väčšiu pozornosť v kontexte udržateľnosti a obehového hospodárstva. Kávový odpad obsahuje zvyškový olej, ktorý možno premeniť na bionaftu. Zvyškový odpad po extrakcii oleja môže slúžiť ako prídavná látka do pôdy. Práca sa zameriava na problematiku spracovania kávového oleja produkovaného z kávového odpadu na bionaftu a produkciu prídavných látok do pôdy. Tento výskum je financovaný z prostriedkov Agentúry na podporu výskumu a vývoja (APVV) pod registračným číslom: APVV-20-0348. |
103 |
| Algae as a substrate for biogas production: A review of key findings from literature on process optimization. Řasy jako substrát pro výrobu bioplynů: Přehled klíčových zjištění z literatury o optimalizaci procesů MSc. eng. Piotr Jachimowicz, Ing. Petra Wojnarová, Ph.D., Ing. Jiří Rusín, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, CEET, Institut Environmentálních Technologií, Ostrava Algae have gained attention as a promising feedstock for biogas production due to their rapid growth, high lipid content, and adaptability to diverse environments, including freshwater and wastewater. This review, based on an analysis of the current literature, examines the potential of various algal species in anaerobic digestion, emphasizing the importance of optimizing process parameters to enhance biogas yield. Key factors influencing methane production include the choice of algal species, temperature conditions, organic loading rate (OLR), and hydraulic retention time (HRT). Microalgae like Chlorella vulgaris have shown high methane yields, making them particularly promising. However, optimizing the carbon-to-nitrogen (C/N) ratio is crucial for preventing process issues like ammonia inhibition, ensuring stable and efficient methane production. The adaptability of algae to different anaerobic digestion conditions allows for flexibility in application, but also highlights the need for tailored approaches to maximize yield. Overall, algae present a viable and flexible substrate for biogas production, offering opportunities for process enhancement through careful control of key parameters. By integrating algae into biogas plants, it is possible to improve both the sustainability and efficiency of renewable energy production. This work was financially supported by the European Union under the REFRESH - Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries, CZ.10.03.01/00/22_003/0000048via the Operational Programme Just Transformation. Řasy získaly pozornost jako slibný substrát pro výrobu bioplynu díky jejich rychlému růstu, vysokému obsahu lipidů a schopnosti přizpůsobit se různým prostředím, včetně sladkovodních i odpadních vod. Tento přehled, založený na analýze současné literatury, zkoumá potenciál různých druhů řas v anaerobní digesci a zdůrazňuje důležitost optimalizace parametrů procesu pro zvýšení výtěžku bioplynu. Klíčové faktory ovlivňující produkci metanu zahrnují výběr druhů řas, teplotní podmínky, míru organického zatížení (OLR) a dobu hydraulického zdržení (HRT). Mikrořasy, jako je Chlorella vulgaris, vykazují vysoké výtěžky metanu, což z nich činí obzvláště slibný substrát. Nicméně optimalizace poměru uhlíku k dusíku (C/N) je zásadní pro prevenci problémů, jako je inhibice amoniakem, a pro zajištění stabilní a efektivní produkce metanu. Přizpůsobivost řas různým podmínkám anaerobní digesce umožňuje flexibilitu při aplikaci, ale zároveň zdůrazňuje potřebu přizpůsobených přístupů k maximalizaci výtěžku. Celkově řasy představují životaschopný a flexibilní substrát pro výrobu bioplynu, který nabízí možnosti zlepšení procesu prostřednictvím pečlivé kontroly klíčových parametrů. Integrací řas do bioplynových stanic je možné zlepšit jak udržitelnost, tak i efektivitu výroby obnovitelné energie. Příspěvek vznikl za podpory projektu REFRESH - Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048 spolufinancovaného Evropskou unií z Operačního programu Spravedlivá transformace. |
109 |
| Plánování sběru a svozu komunálních odpadů Ing. Vlastimír Nevrlý, Ph.D., doc. Ing. Radovan Šomplák, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně Sběr a svoz komunálních odpadů představuje významnou část nákladu na jejich celkové zpracování. Stále rozšiřující se počet sbíraných frakcí, typů nádob a vozidel atp. má za následek velké množství kombinací, jak je možné sestavit plán sběru odpadů. Tento příspěvek představuje optimalizační nástroj, který efektivně plánuje roční svoz odpadu. Plán zohledňuje různou frekvenci svozu v průběhu roku, více dep a koncovek, předvolené svozové dny v týdnu, různé typy vozidel apod. |
110 |
| Řízená selektivita fotokatalytické redukce CO2 pomocí strukturního dopování TiO2 Ing. Miroslava Filip Edelmannová, PhD., Hana Kmentová, Zdeněk Baďura, Radek Zbořil, Lucie Obalová, Štěpán Kment, Kamila Kočí, VŠB-TU Ostrava, CEET, Institut environmentálních technologií, Ostrava Tato studie zkoumá vliv různých strukturních dopantů na TiO₂ za účelem zvýšení selektivity reakčních produktů při fotokatalytické redukci CO₂. Konkrétně byl zkoumán vliv dopování dusíkem, povrchového dopování platinou a samodopování ionty Ti³⁺. Rozdíly v poměru dopantu ke kyslíku a menší krystality vedly k různým výtěžkům CO a CH₄, což zdůraznilo význam typu a distribuce dopantu. Testy stability potvrdily konzistentní fotokatalytickou aktivitu v průběhu několika cyklů, což zdůraznilo možnost opakovaného použití fotokatalyzátorů. |
111 |
| Králíci v srdci cirkulární ekonomiky: Zemědělsko-potravinářské vedlejší produkty jako klíčový zdroj krmiva Ing. Peter Šufliarský, doc. Ing. Zdeněk Volek, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky a Výzkumný ústav živočišné výroby v. v. i., Oddělení fyziologie výživy a jakosti produkce; doc. Ing. Lukáš Zita, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra chovu hospodářských zvířat Tento článek se zaměřuje na trávicí fyziologii králíků a jejich jedinečné vhodnosti pro zpracování zemědělsko-potravinářských vedlejších produktů v rámci oběhového hospodářství. Králíci mají vysoce účinný trávicí systém přizpůsobený zejména dietám s vysokým obsahem vlákniny, což z nich dělá ideální kandidáty pro krmiva obsahující vedlejší produkty, jako je ovocná a zeleninová dužina, otruby nebo šroty z olejnatých semen. Začleněním těchto vedlejších produktů do králičích diet chov králíků nejen snižuje náklady na krmivo, ale přispívá také ke zhodnocení odpadu a udržitelnosti životního prostředí. Článek pojednává o výzvách a příležitostech při vývoji takových krmivářských strategií a jejich důsledcích pro oběhové hospodářství v zemědělství Evropské unie. |
222 |
| Vedlejší produkty agro-potravinářského sektoru využitelné v krmivech faremně chovaných králíků Doc. Ing. Lukáš Zita, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra chovu hospodářských zvířat; Ing. Peter Šufliarský, doc. Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky a Výzkumný ústav živočišné výroby v. v. i., Oddělení fyziologie výživy a jakosti produkce; Ing. Vladimír Plachý, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky Tento článek udává rostoucí roli agro-potravinářských vedlejších produktů v chovu králíků v rámci Evropské unie. S tlakem na udržitelnější zemědělský model poskytuje integrace vedlejších produktů, jako jsou šrot z olejnatých semen, ovocné výlisky a obilné otruby, do krmiv pro králíky jak ekonomické, tak ekologické výhody. K plnému využití jejich potenciálu však musí být překonány výzvy, jako je nutriční variabilita, logistika dodavatelského řetězce a regulační omezení. Tento článek hodnotí současnou dostupnost agro-potravinářských vedlejších produktů v EU, jejich nutriční složení a jejich použití ve výživě králíků, což nabízí cestu k větší účinnosti zdrojů v chovu králíků. |
223 |
| Biovodík - palivo budoucnosti aneb studium produkce vodíku pomocí Clostridium butyricum a Clostridium tyrobutyricum Ing. Viktorie-Alexandra Pacasová, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie potravin a biotechnologií; Ing. Matěj Poulíček, prof. Ing. Josef Štětina, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav automobilního a dopravního inženýrství; prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie potravin a biotechnologií S postupující klimatickou změnou roste zájem o využití alternativních zdrojů energie, jako např. vodík, při jehož spalování vzniká pouze vodní pára. Jednou z možností produkce vodíku je využití bakterií rodu Clostridium. Tato práce se zaměřuje na popis produkce vodíku anaerobními bakteriemi Clostrodium butyricum a Clostridium tyrobutyricum s využitím odpadních uhlíkatých zdrojů z potravinářství. Dále se jeho práce zaměřuje na analýzu pomocí Hiden QGA a vývoje nové metody kvantifikace vodíku. |
226 |
| Vplyv hroznových výliskov na minerálne zloženie trvanlivého pečiva Prof. Ing. Judita Lidiková, PhD., Ing. Natália Čeryová, PhD., prof. Ing. Janette Musilová, PhD., Ing. Pavol Trebichalský, PhD., Ing. Peter Czako, PhD., prof. RNDr. Alena Vollmannová, PhD., Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Fakulta biotechnológie a potravinárstva, Ústav potravinárstva, Slovensko Medzi hlavné vedľajšie produkty vinárskeho priemyslu patrí hroznové výlisky, šupky, stopky, výhonky viniča a semená, ktoré sú cenným zdrojom minerálnych látok a prírodných antioxidantov. Využitie hroz-nových výliskov môže mať veľký potenciál pri vývoji nových funkčných potravín a inováciách súčas-ných potravinových výrobkov, čo prispieva k zdraviu ľudí. Hroznové výlisky sú najmä bohaté na draslík a obsahujú relatívne nízke množstvo rizikových prvkov, čo ich robí atraktívnymi pre každodennú stravu. V našej práci sme vyvinuli trvanlivé pečivo s prídavkom hroznových výliskov (Cabernet Frankovka) v množstvách 5, 10, 15 a 20 %. Analýza pripravených výrobkov preukázala zvýšenie obsahu draslíka, so-díka, vápnika a horčíka. Na základe získaných výsledkov môžeme konštatovať, že prídavok hroznových výliskov v dávke 20 % do trvanlivého pečiva predstavuje vhodnú alternatívu na využitie odpadu vinár-skeho priemyslu a zároveň prispieva k zvýšeniu obsahu zdraviu prospešných minerálnych látok a prírod-ných antioxidantov vo finálnom produkte. |
237 |
| Energeticky nenáročná solidifikace digestátu pro jeho možné komerční využití Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D., Ústav environmentálního a chemického inženýrství, FCHT Univerzita Pardubice Cílem výzkumu bylo ověřit možnost energeticky nenáročné solidifikace přebytečného digestátu ze zemědělských bioplynových stanic pro zjednodušení manipulace s tímto bohatým zdrojem organického uhlíku i zdrojem biogenních prvků tak, aby byl potenciálně komerčně využitelný např. jako produkt pro zkvalitňování půdního substrátů malopěstitelů, např. ovocnářů, zahrádkářů, apod. |
238 |
Partneři: |
|
 |
 |
Udělené a přislíbené záštity (v přípravě): |
|
 |
 |
Přihlášky: |
Cirkulář |
Důležité termíny: |
|
 |
 |
 |
Termín konání: 12. 11. 2024 Přihlášky příspěvků: do 30. 9. 2024 Plné texty (do sborníku): do 15. 10. 2024 Přihlášky účasti: do 15. 10. 2024 |
Kontaktní osoby:
Potravinářství na cestě k udržitelnosti
Odpadové fórum
Ing. Ondřej Procházka, CSc.
Tel.: (+420) 723 950 237
Email: prochazka@cemc.cz
Ubytování, inzerce, fakturace, přihlášky účasti:
Ing. Anna Nemergutová
Tel.: (+420) 724 685 303
Email: nemergutova@cemc.cz
CEMC - České ekologické manažerské centrum
28. Pluku 524/25, Praha 10, PSČ 101 00
www.cemc.cz, cemc@cemc.cz
Tel.: 274 784 417
IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741
Číslo účtu: 27534061/0100