Obsah:

1 Úvod

2 Úspora za energii

3 Snižování energetické spotřeby

4 Energetické štítky spotřebičů

5 Štítkování budov/a>

6 Ekologická stopa

7 Měření spotřeby a energetické úspory

8 Obnovitelné zdroje energie a energetická efektivnost

9 Zajímavé odborné články

1 Úvod

Budeme-li hledat původ energie na Zemi, skončíme téměř vždy u jaderné fúze probíhající v nitru hvězd. Dokonce i uran a další radioaktivní prvky mají původ ve hvězdách, jedná se o pozůstatky výbuchu dávných supernov. Jedinou výjimkou je energie přílivu, která je vyvolána gravitačním působením Měsíce a Slunce. 

Většina zdrojů, které v současnosti využíváme, představují energii akumulovanou a jsou k dispozici v omezeném množství. Jedná se zejména o zdroje fosilní, tj. uhlí, ropu a zemní plyn, ale i o uran. Jejich zásoby jsou odhadovány na desítky až stovky let při současné spotřebě. Některé zdroje energie jsou naopak k dispozici bez ohledu na to, zda je využíváme, či nikoli, a budou k dispozici, dokud bude svítit naše Slunce, tj. miliardy let. Jedná se zejména o energii slunečního záření a větru. 

Potřebujeme uhlí, palivové dřevo, zemní plyn nebo elektřinu? Ve skutečnosti ne. Jsou to jen nosiče, pomocí nichž teprve získáváme to, co skutečně potřebujeme, nebo přesněji, co si přejeme – energetické služby. Ponechme stranou otázku, co jsou skutečné životní potřeby, a co jsou naše tužby a přání podporované reklamou. Primárně chceme mít doma příjemnou teplotu, příjemné osvětlení, šikovné pomocníky a nějakou tu zábavu.

Ve většině případů existuje více způsobů, jak energetické služby zajistit. Můžeme svítit loučí, svíčkou, petrolejkou, plynem, nebo elektřinou. V případě elektřiny můžeme použít žárovku, oblouk, zářivku nebo luminiscenční diodu (LED). A to je právě prostor pro úspory energie i důvod, proč i při nižší spotřebě je možno zachovat srovnatelný komfort. 

V některých případech skutečně lze dosáhnout stavu, že energie nebude potřeba. Například dům lze postavit tak, že vůbec nebude nutno dodávat energii na vytápění. V případě tepelné izolace ze slámy dokonce nemusíme dodávat energii ani na výrobu tepelné izolace. Přesto i do takového domu bude nutno dodávat energii pro spotřebiče. Kromě dodávek zvenčí je možno pořídit vlastní zdroj energie. 

Teplo a teplota. Říkáme, že chceme mít doma teplo, máme však na mysli teplotu. Teplo je druh energie, skrývá se v mechanickém pohybu molekul. Je samozřejmě pravda, že uzavřený systém obsahuje při vyšší teplotě více tepla. Neznamená to však, že pro dosažení vyšší teploty je nutno dodávat více tepla. To už záleží na tom, jak je vytápěný prostor tepelně izolován od okolí. 

Ke snížení účtu za energie vedou v zásadě dvě cesty: za energii je možno ušetřit přechodem na levnější zdroj nebo levnějšího dodavatele, nebo je možno snížit spotřebu energie. První cesta je nejistá, ceny energetických zdrojů jsou velmi proměnlivé, co je levné dnes, může se zanedlouho prodražit. Příkladem může být dřevní štěpka, která byla zhruba před 10 lety nejlevnějším palivem. Potom však byla zavedena podpora spoluspalování biomasy v kondenzačních elektrárnách, což vedlo k prudkému růstu ceny štěpky na trojnásobek. Jiným příkladem jsou přímotopy, které byly zpočátku podporovány, ale dnes se jedná o jeden z nejdražších způsobů vytápění a uživatelé jej logicky opouštějí. Opačným příkladem může být břidlicový plyn, který vedl k propadu ceny zemního plynu v USA. 

Ve srovnání s tím samotnou spotřebu energie lze v mnoha případech snížit natolik, že se vliv změn ceny stane méně významným. Například současné elektrospotřebiče jsou dvakrát až čtyřikrát úspornější, než obdobné výrobky před 15 lety. Pasivní stavby mohou mít spotřebu energie na vytápění až 10krát nižší, než standardní domy stavěné před pouhými 20 lety. O spotřebě energie je tedy dobré přemýšlet již při koupi nového spotřebiče, automobilu, případně bytu, nebo při stavbě rodinného domu. Naštěstí na pomoc spotřebitelům při rozhodování je postupně zaváděna povinnost uvádět spotřebu energie. U automobilů je uvádění spotřeby standardem již desítky let, na spotřebě nových typů je to samozřejmě poznat. V případě elektrospotřebičů je štítkování používáno méně než 20 let, přesto jsou výsledky ještě výraznější, než u automobilů. V budoucnu uvidíme, jak se v praxi projeví nedávno přijatá povinnost štítkování budov.

[Zpět na obsah]

2 Úspora za energii

Jednou z nejjednodušších cest, jak snížit platby za energii je změna dodavatele nebo tarifu. V případě elektřiny nebo zemního plynu tak lze ve srovnání s běžnými dodavateli ušetřit až desetinu nákladů. V mnoha domácnostech je možno ušetřit i prostým snížením velikosti jističe. Druhou možností je změna paliva, respektive nosiče energie.

2.1 Změna dodavatele

Většina spotřebičů v domácnostech je poháněna elektřinou. Změna zdroje v takovém případě není možná. Je však možno změnit dodavatele elektřiny nebo zemního plynu. V některých případech tak lze ušetřit významné částky, obvykle však rozdíl mezi běžným a nejlevnějším dodavatelem bývá nejvýše kolem 10 %.

 Pro porovnání nabídek dodavatelů elektřiny a zemního plynu je na internetu k dispozici celá řada kalkulátorů, většina však zahrnuje pouze některé dodavatele. Mnohé kalkulátory jsou provozovány konkrétním dodavatelem elektřiny a v některých případech vynechávají položky, které jsou sice zákazníkovi naúčtovány, nejsou však součástí ceny elektřiny.

Tip: Optimalizujte své účty za elektřinu, využijte k tomu nezávislé kalkulátory, např. kalkulátor, který je provozován Energetickým regulačním úřadem (https://kalkulator.eru.cz/), anebo Kalkulátor cen energií na odborném portálu TZB-info (https://kalkulator.tzb-info.cz/).

Pozn.: Výhodou druhého kalkulátoru je jeho komplexnost, jelikož zahrnuje celou řadu doplňkových funkcí a dokáže filtrovat nabídky relevantní v místě dodávky (na úrovni okresu). Ukázka výstupu je uvedena na níže uvedeném obrázku, přičemž je zřejmé, že většinu ceny tvoří regulované položky, a že rozdíl mezi dodavateli může být větší než příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů.

Obrázek: Porovnání plateb za elektřinu od různých dodavatelů [Kalkulátor TZB-info]

Použití kalkulátoru je velice snadné a intuitivní. Například pokud si chcete srovnat nabídky jednotlivých dodavatelů elektřiny ve vašem okolí,  vše co potřebujete je pouze poslední vyúčtování za elektřinu, ze které vyčtete nejdůležitější údaje o celkové roční spotřebě (je uváděno v kWh), o sazbě (např. nejčastěji D02d) a o jističi (např. od 3x20 A do 3x25 A). V našem modelovém příkladu - dvoupokojový byt obývaný dvěma členy domácnosti v minulém roce měl spotřebu elektřiny 1 554 kWh, přičemž bylo využíváno sazby D02d, s jističem od 3x20 A do 3x25 A. Současný dodavatel si tak cenil svých služeb na 9 240 Kč. Po zadání těchto údajů do kalkulátoru jsme zjistili, že v roce 2013 bychom přechodem k alternativnímu dodavateli ušetřili 13%, konkrétně pak 1 247 Kč!

Tip.: pokud se špatně orientujete ve faktuře za elektřinu využíte průvodce serveru CenyEnergie.cz.

Chcete-li změnit dodavatele elektřiny nebo plynu, stačí uzavřít smlouvu s novým dodavatelem a udělit mu plnou moc. Nový dodavatel pak vyřídí všechny potřebné náležitosti související se změnou. Mění-li dodavatel odběratele na základě odstoupení od smlouvy z důvodů uvedených v zákoně (zvýšení ceny nebo změna podmínek), může ke změně dodavatele dojít nejdříve do 20 dnů. V případě standardní výpovědi je výpovědní lhůta 3 měsíce, takže ke změně dojde nejpozději do 4 měsíců od uzavření nové smlouvy. Popsaný postup je možný v případě že odběratel má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, což je v případě domácností obvyklé. V případě, že odběratel má uzavřenu zvlášť smlouvu s distributorem a zvlášť smlouvu s dodavatelem, musí některé úkony provést sám, lze však očekávat, že mu nový dodavatel poradí.

Tip: Při úvahách o změně dodavatele je důležité prostudovat i popis výhod a nevýhod spojených s různými produktovými řadami vybraného dodavatele, v některých případech jsou k cenám elektřiny nebo plynu kalkulovány náklady za služby nesouvisející přímo s dodávkou elektřiny a nejsou tedy v ceně elektřiny nebo plynu uvedeny! Naproti tomu se není třeba obávat, že nebudete mít elektřinu nebo plyn v případě krachu dodavatele. V tom případě totiž automaticky přejdete k dodavateli poslední instance. Problém může nastat jen v případě vracení přeplatku, je proto vhodné sjednat takovou výši záloh, aby přeplatky nevznikaly.

Snížit účet je také možné volbou vhodného tarifu při odběru elektřiny, avšak podmínkou je znalost své roční spotřeby, tedy je dobré mít k dispozici vyúčtování za poslední období. Při velmi malé spotřebě – v závislosti na dodavateli do 900 kWh ročně – je výhodnější sazba D01d, než obvyklá sazba D02d. U mnoha dodavatelů je při nízké spotřebě (a za předpokladu, že spotřeba je rovnoměrná v průběhu týdne) výhodnější sazba D61d, která je sice určena pro víkendový režim, tj. pro rekreační objekty, může však být přiznána i pro běžnou domácnost. Sazba je většinou výhodná pro odběratele, kteří spotřebují více než 1/3 elektřiny v době od pátku 12:00 do neděle 22:00. I u stávajícího dodavatele je možno ušetřit snížením velikosti jističe. Zajímavé je např. srovnání s Itálií, kde je běžná velikost jističe 1x16 A (3,68 kW), v ČR je naproti tomu běžné 3x20 A (13,8 kW). Tím neříkáme, že velikost jističe je nutno snížit, je to však jedna z možností jak ušetřit a určitě se vyplatí se o to zajímat (např.: https://www.cenyenergie.cz/usetrete-diky-spravnemu-jistici-az-tisicovky-rady-a-vypocty.aspx)

Tip: již netopíte el. proudem a přešli jste na jiný druh topení. Určitě jste ušetřili, ale můžete ještě ušetřit více, podívejte se na fakturu dodavatele elektřiny a zajímejte se o to, zda je pro vás sazba optimální a zda by nebylo výhodnější změnit velikost jističe. Pro vyšší sazbu je nutný lepší jistič, za který odvedeme vyšší poplatky.

Tip: Kdo má dvousazbový tarif, může ušetřit, pokud část spotřeby přesune do období nízkého tarifu. Jedná se zejména o pračku a myčku nádobí, do doby platnosti nízkého tarifu můžete naplánovat i jiné energeticky náročné aktivity, například vaření. Časy nízkého tarifu zjistíte na webu místně příslušného distributora elektřiny. Na trhu jsou rovněž zařízení, která automaticky sepnou připojené spotřebiče v době nízkého tarifu. Existují i spotřebiče, které mají tuto funkci zabudovánu. Očekává se, že do budoucna v souvislosti se zavedením chytrých sítí (SmartGrids) bude struktura tarifů pestřejší a cena elektřiny se bude měnit častěji a ve větším rozsahu.

Nejste-li spokojeni se službami dodavatele elektřiny, plynu nebo tepla, tj. nejen v případě změny dodavatele, můžete se obrátit se stížností na Energetický regulační úřad (https://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=479). Na internetu najdete mnoho rad a doporučení jak postupovat při změně dodavatele, a jaké je dobré dodržovat základní zásady, před změnou dodavatele byste se s nimi měli seznámit.

2.2 Změna zdroje energie

V některých případech je možno změnit zdroj energie. Jedná se zejména o vytápění staveb nebo pohon automobilů. Protože se jedná o vyšší investice s delší dobou návratnosti, je nutno si je dobře rozmyslet.

 Otopná soustava a její hlavní komponenty mají dlouhou životnost. V případě podlahového topení uvádějí dodavatelé trubek životnost až 50 let, u přímotopných kabelů kolem 30 let v závislosti na počtu provozních hodin. Bylo by neekonomické a samozřejmě i neekologické funkční zařízení nahrazovat novým. Změna paliva proto přichází v úvahu většinou jen při výměně kotle, jehož životnost je podstatně kratší. Možnost volby je tím samozřejmě omezena. Z širší palety možností je lze vybírat pouze u novostaveb, nebo v případě, že je nutná kompletní výměna otopné soustavy.

Tip: Pro podporu rozhodování o vhodném zdroji pro vytápění je na odborném portálu TZB-info zdarma k dispozici výpočetní pomůcka Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva, která je v tomto směru uznávaným standardem.

Pozn.: Stávající spotřebu je zde možno zadat v GJ nebo v MWh, případně zadat spotřebu paliva použitého k vytápění. Základní výpočet je nastaven pro spotřebu 65 GJ ročně, což odpovídá typické spotřebě rodinného domu, rovněž ceny paliv a energií i účinnosti vytápěcích zařízení jsou nastaveny na standardní hodnoty. V podstatě všechny parametry však lze změnit buď zadáním hodnoty do příslušného políčka, nebo výběrem z nabídky. V našem modelovém příkladu nám vyšlo, že při výše uvedené spotřebě nás vyjde nejdráž vytápění elektrickými přímotopy, a to na 53 064 Kč, zemní plyn na 38 210 Kč, černé uhlí na 26 092 Kč, centrální zásobování teplem na 26 531 Kč, dřevo na 17 808 Kč, a např. tepelné čerpadlo na 19 871 Kč. Prostor pro úspory je zde tedy značný, ale i často omezen místními podmínkami. Moderní kotle mají mimo konkrétní úspory i nezanedbatelný ekologický přínos, jelikož pracují s vyšší účinností a v případě automatických kotlů si můžete taktéž dopřát i uživatelský komfort, kdy šetříte čas a energii automatickým přikládáním. Pořizovací ceny těchto zařízení sice nejsou nezanedbatelné, avšak v dlouhodobém měřítku se vám vložené investice vrátí. Je ale vždy nutné postupovat komplexně, a tedy i při výměně kotle zvážit i ostatní aspekty jako je zateplení domu, tak aby výkon kotle odpovídal konkrétně vašim požadavkům, proto nepodceňujte konzultace s odborníky.

Obrázek: Porovnání nákladů na vytápění při spotřebě 65 GJ ročně [TZB-info]

Tip: Kdo by chtěl ušetřit tím, že například v kotli na uhlí bude topit kusovým dřevem, může zažít zklamání. Je sice pravda, že v kotli na uhlí lze spálit v podstatě cokoli, jenže s jinými palivy výrazně klesá účinnost. Konkrétně uhlí hoří v podstatě pouze na povrchu, zatímco dřevo po zapálení hoří nejdříve dlouhým plamenem a teprve později podobně jako uhlí. Kotel lze přizpůsobit jednomu nebo druhému palivu, ale jen těžko oběma.

[Zpět na obsah]

3 Snižování energetické spotřeby

Ceny jednotlivých dodavatelů elektřiny, ale i ceny paliv se v čase mění. Co je nejvýhodnější dnes, nemusí být výhodné ani příští rok, natož za 10 let. Spolehlivěji a (možná překvapivě) výrazněji lze náklady snížit snížením spotřeby! Některá opatření přitom nevyžadují žádné zvláštní investice.

3.1 Vytápění

Nejvýrazněji lze snížit spotřebu energie na vytápění. Nejjednodušeji snížením teploty v domácnosti. Spotřeba se totiž snižuje o 6 % na každý stupeň Celsia. V České republice může být něco podobného považováno za snížení komfortu, například v Británii je však běžné nosit teplé oblečení a teplotu v domácnosti nastavit nižší (17 °C i méně), lze tak dosáhnout úspory 20 až 30 % v podstatě bez investic. V našem výše uvedeném příkladu bychom v případě vytápění zemním plynem ušetřili ročně v absolutní částce, až 11 463 Kč, což je nezanedbatelná částka. V každém případě je zbytečné topit, pokud v bytě nebo domě nikdo není. Moderní termostatické regulátory umožňují naprogramovat snížení teploty v době, kdy v domácnosti nikdo nepobývá, případně v noci, kdy je i ze zdravotních důvodů nižší teplota vhodnější. I pro období dovolené existuje funkce stálého snížení teploty.

Pozn.: V případě pasivních staveb snížením teploty můžete dosáhnout úspory kolem 10 %, v absolutní hodnotě je to však méně. Dobře navržený pasivní dům nemůže vymrznout, i bez vytápění teplota v neobydleném domě neklesne pod 10 °C, v obydleném domě bude pokles teploty ještě menší. Pokud jde o snížení teploty v noci, v případě pasivních staveb je podstatě zbytečné. Teplota v pasivním domě klesá velmi pomalu, jen o desetiny °C za den. Naopak, pokud je nastavena zvýšená teplota jen na kratší časové úseky, po přerušení vytápění se relativně rychle vrátí na původní hodnotu.

Tip: Finančně nákladnější způsob, jak snížit spotřebu energie na vytápění, je kvalitní zateplení. Zateplením na úroveň pasivního standardu je možno spotřebu energie snížit až o 90 %. Je však nutno zvážit, zda se zateplení stávajícího domu vyplatí. V některých případech může být z dlouhodobého hlediska ekonomicky výhodnější starý dům zbourat a postavit nový.

3.2 Domácí spotřebiče

Spotřebu energie nejefektivněji snížíte, pokud se na ni zaměříte. Vhodné je proto pravidelně spotřebu měřit. Celkovou spotřebu domácnosti lze snadno odečítat na příslušných měřidlech. Když spotřebu znáte, můžete vyhodnotit, které činnosti nebo spotřebiče se na výsledku podílejí nejvýrazněji. Nebo můžete sledovat, co spotřebu zvyšuje nebo snižuje. Pokud budete sdílet své poznatky s přáteli, můžete se vzájemně inspirovat.

Tip: Primárně se zaměřte na spotřebiče s nejvyšší spotřebou, přičemž se udává, že nejvíce energie spotřebují chladničky a mrazničky - 21 %, osvětlení - 16 %, vaření - 16 %, praní 13 %, mytí nádobí - 13 %, elektronika - 8 %, ostatní spotřebiče - 8 %, žehlení - 5 % (zdroj: PRE).

Aby úvahy o úsporách byly konkrétnější, je vhodné změřit příkon jednotlivých spotřebičů v různých provozních režimech. Měřič, který se zapojuje mezi zásuvku a spotřebič stojí řádově 500 Kč, např. v Centru energetického poradenství PRE si jej můžete zapůjčit zdarma. Například automatická pračka má příkon kolem 2 kW pro ohřev vody, naproti tomu příkon motoru se pohybuje u moderních praček do 100 W při ždímání a ještě méně v ostatních fázích pracího cyklu. Celkově ve spotřebě energie pračky převažuje ohřev vody (kolem 1 kWh) nad ostatní spotřebou (řádově 0,1 kWh). Pokud použijete některý, na internetu z volně dostupných kalkulátorů, snadno si vypočtete, zda se vám vyplatí investovat např. do nové pračky, pokud je ta stávající ještě funkční. V našem případě jsme pro srovnání využili kalkulátoru PRE, kde při srovnání pračky z roku 1990 o orientační denní spotřebě elektrické energie 2 kWh, s aktuálně dostupnou pračkou o spotřebě pouhých 0,55 kWh (cena 9 500 Kč), vychází návratnost na 4 roky a 2 měsíce (při současných cenách elektřiny). Aby byl výpočet co nejsprávnější, měli bychom ještě uvážit nižší spotřebu vody. V každém případě vám vřele doporučujeme použití podobných orientačních kalkulátorů, které vám při výběru nového spotřebiče pomohou udělat si rámcovou představu o tom, zda uspoříte či nikoliv.

Tip: Mohlo by proto být výhodné připojit pračku na teplou vodu ohřívanou jiným zdrojem. Problém je, že pračky s touto možností se na trhu přestaly vyskytovat. K amatérskému řešení tohoto problému můžete přistoupit, ale pozor, jen za podmínky, že to výrobce pračky nezakazuje! Proto se dobře seznamte s manuálem a reklamačním řádem výrobku. Pokud prádlo není příliš špinavé, lze prát i při nízké teplotě vody, proto se seznamte s pracími programy.

Při výběru nového spotřebiče obecně platí - vybírejte spotřebiče v co nejvyšší energetické třídě. V současnosti se například u chladniček a mrazniček jedná o třídu A++ nebo A+++, podrobněji v následující kapitole.

Tip: Chladničky a mrazničky umístěte co nejdál od zdrojů tepla, ideálně do nevytápěné místnosti. Pozor však na klimatickou třídu spotřebiče, viz tabulka dole. Při příliš nízké teplotě mohou nastat problémy s regulací u jednokompresorových kombinací chladničky s mrazničkou, kromě toho se může snižovat životnost kompresoru.

Tabulka: Klimatické třídy chladniček a mrazniček

Jiný příklad jsou spotřebiče v režimu STAND-BY. V některých případech mohou mít spotřebu skoro stejnou, jako v zapnutém stavu. Například příkon 10 W, což některé starší stolní počítače nebo televizory snadno překonávají, může znamenat zbytečných 80 kWh ročně v době, kdy zařízení není v provozu. Má-li takový televizor příkon 100 W a je používán v průměru 2 hodiny denně, spotřebuje za rok asi 70 kWh, tj. více elektřiny, když je „vypnutý“, než zapnutý. Více příkladů naleznete zde.

V širším pojetí je možno do spotřeby energie domácnosti zahrnout i spotřebu jejích členů na aktivity mimo samotnou domácnost. Jmenovitě například cesty do zaměstnání nebo rekreaci. Je sice hezké postavit pasivní dům, ale pokud to znamená stěhování z městského bytu do rodinného domu, zvýšení dojezdové vzdálenosti a zvýšené používání automobilu, je obvykle výsledek negativní. Například při denním dojíždění automobilem 10 km tam a zpět se jedná o více než 5 000 km ročně, což při spotřebě kolem 6l/100 km je více než 300 l paliva neboli kolem 10 GJ. Spotřeba tepla na vytápění v zatepleném paneláku se může pohybovat mírně nad 10 GJ (podle kvality zateplení) při ploše 80 m², pasivní dům se těžko dostane pod 10 GJ, nejčastěji proto, že podlahová plocha je vyšší. Výsledek je zvýšení spotřeby až o 10 GJ ročně.

[Zpět na obsah]

4 Energetické štítky spotřebičů

Energetické štítky pro domácí elektrospotřebiče byly zavedeny s cílem pomoci zákazníkům s výběrem při nákupu nových spotřebičů. Předpoklady, na jejichž základě byly štítky zavedeny, se vyplnily – v kategoriích výrobků, kde bylo štítkování zavedeno, z trhu v podstatě vymizely energeticky náročné spotřebiče. Štítkování se proto postupně rozšiřuje, nejnověji bylo zavedeno pro televizory.

4.1 Historie štítkování

V Evropské unii jsou energetické štítky elektrospotřebičů zaváděny již od roku 1995. První směrnice sice byla přijata v návaznosti na ropnou krizi již v roce 1979, nepodařilo se ji však prosadit do praxe. Teprve Směrnice Rady 92/75/EHS z roku 1992 a navazující prováděcí směrnice štítkování elektrospotřebičů zavedly. V současnosti je štítkování povinné pro spotřebiče, které se podílejí na spotřebě domácností přibližně jednou třetinou.

V České republice bylo povinné štítkování zavedeno v roce 2001 pro následující kategorie spotřebičů: automatické pračky, bubnové sušičky prádla, pračky kombinované se sušičkou, chladničky, mrazničky a jejich kombinace, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače (bojlery), zdroje světla (žárovky, zářivky, LED). Na trh bylo možno uvádět pouze výrobky ve třídách A až D.

Od roku 2004 byla povinnost štítkování rozšířena i na předřadníky k zářivkám a klimatizační jednotky. Byly zavedeny nové třídy A+ a A++ pro nejúspornější spotřebiče. Nadále bylo možno na trh uvádět spotřebiče nejhůře ve třídě D.

Od roku 2011 jsou pro jednotlivé kategorie elektrospotřebičů postupně zaváděny nové štítky. Nové štítky jsou jazykově neutrální, neobsahují texty v národních jazycích, namísto toho jsou u jednotlivých informací použity grafické symboly. Nově byla v roce 2011 zavedena povinnost označovat energetickým štítkem i televizory, spotřebiče, pro něž je štítkování povinné, tak pokrývají zhruba třetinu spotřeby domácností. Zároveň byla zavedena povinnost uvádět třídu spotřeby i v reklamě, pokud je zároveň uváděna spotřeba nebo cena. Postupně je zakazováno uvádět na trh spotřebiče v horších třídách spotřeby.

Obrázek: Porovnání nového (vlevo) a původního (vpravo) štítku pro automatickou pračku.

Nejviditelnější změna oproti starší verzi štítků byla vynucena praxí. U některých kategorií spotřebičů došlo k tak rychlému snižování spotřeby, že původní třídy přestaly vyhovovat. Na trhu jsou dnes spotřebiče ve třídách A+, A++ a nejnověji A+++. Nové štítky proto zahrnují pouze kategorie v rozsahu D až A+++, aby byl zachován celkový počet 7 energetických tříd. Barevné značení je proto oproti předchozí verzi štítků posunuto, třída A, která byla dříve zelená (nejlepší), je dnes žlutá (průměrná), třída D, která byla v předchozí verzi žlutá (průměrná) je dnes červená (nejhorší), zelená barva je nově přiřazena třídě A+++. Změna se v současnosti týká praček, myček, chladniček a mrazniček, v těchto kategoriích je postupně zakazováno uvádět na trh spotřebiče v horších třídách spotřeby.

Pozn.: V případě praček bylo zrušeno označování kvality praní, protože všechny spotřebiče na trhu musí být ve třídě A. Podobně bylo zrušeno označování kvality mytí u myček. U vybraných spotřebičů se nově zavádí údaj o hlučnosti. Namísto spotřeby na jeden cyklus se uvádí roční spotřeba při definovaném způsobu používán

4.2 Plánované změny

Kromě níže uvedených změn je v roce 2014 plánována revize evropské směrnice.

Chladničky a mrazničky: od července 2012 mohou být na trh uváděny pouze chladničky a mrazničky třídy A+ nebo lepší a od července 2014 už jen A++ a nejlepší A+ (index energetické efektivnosti nižší než 42 %).

Pračky: od 1. prosince 2011 mohou být na trh uváděny pouze pračky třídy energetické účinnosti A nebo lepší a od 1. prosince 2013 už jen A+ nebo lepší. Pro pračky je zároveň omezena spotřeba vody. Od prosince 2013 budou muset mít všechny pračky funkci praní ve studené vodě.

Myčky: od 1. prosince 2011 mohou být na trh uváděny pouze myčky třídy energetické účinnosti A nebo lepší (platí pro myčky nad 10 sad nádobí a šířce nad 45 cm, nevztahuje se tedy například na stolní myčky). Od 1. prosince 2013 bude možno uvádět na trh jen myčky třídy energetické účinnosti A+ nebo lepší (myčky o kapacitě 10 sad nádobí a šířce do 45 cm mohou být ve třídě A).

 Světelné zdroje: Od září 2011 je zakázáno uvádět na trh nové klasické žárovky a halogenové žárovky horší než třídy C. Již od roku 2009 musí kompaktní zářivky (tzv. úsporné zářivky, nebo někdy chybně úsporné žárovky) splňovat vybrané parametry (doba náběhu, počet spínacích cyklů, kvalita podání barev).

Tip: Na obalech, či vložených letácích k světelným zdrojům musí být uvedeny následující informace: životnost světelného zdroje v hodinách, počet spínacích cyklů, teplota chromatičnosti (uvádí se v kelvinech), doba náběhu do 60 % světelného výkonu, upozornění v případě, že světelný zdroj není možné stmívat nebo jej lze stmívat jen s určitými stmívači, rozměry světelného zdroje v milimetrech (délka a průměr), pokud je to relevantní, uvede se ekvivalentní příkon žárovky, případně světelný tok a další informace o provozu.

Televizory: od srpna 2011 musí být max. příkon ve vypnutém stavu 0,3 – 0,5 W a v režimu STAND BY 0,5 – 1 W. Od roku 2014 bude zavedena třída A+, poslední třída na štítku bude F.

 Tip: V současnosti platí povinnost označovat energetickým štítkem následující kategorie spotřebičů

• Automatické pračky
• Bubnové sušičky prádla
• Pračky kombinované se sušičkou
• Chladničky, mrazničky a jejich kombinace
• Myčky nádobí
• Elektrické trouby
• Elektrické ohřívače vody (bojlery)
• Zdroje světla (žárovky, zářivky, LED)
• Předřadníky k zářivkám
• Klimatizační jednotky
• Televizory

4.3 Snížení spotřeby vlivem štítkování

Štítkování elektrospotřebičů bylo výrazným impulsem pro inovace. Nejlepší spotřebiče v současnosti spotřebovávají o polovinu až o tři čtvrtiny méně energie, než jejich předchůdci před pouhými 15 lety. Zároveň se snižuje hlučnost a u praček a myček i spotřeba vody, viz obrázek dole. Pozitivní je, že zlepšování kvality nemá nutně vliv na cenu. Ceny současných spotřebičů ve třídě A+++ jsou na úrovni, na níž byly poměrně nedávno spotřebiče z třídy A. Například společnost Siemens uvádí snížení spotřeby u svých produktů v průběhu 15 let (https://www.siemens-home.com/cz/ecoplus.html)

Obrázek: Porovnání nového (vlevo) a původního (vpravo) štítku pro automatickou pračku.

Na druhou stranu se stále zvyšuje vybavenost domácností. Kromě toho se vyrábějí stále výkonnější zařízení (větší chladicí zařízení nebo televizory) a domácnosti používají ve větším měřítku stále nové pomocníky. Celková spotřeba energie v domácnostech z uvedených důvodu proto neklesá stejně rychle, jako spotřeba jednotlivých spotřebičů, ale spíše stagnuje. 

4.4 Obecné rady jak snížit spotřebu u jednotlivých spotřebičů

Tip: Obecné rady jak vybírat spotřebiče a jak je provozovat najdete na internetu, např. ze stránek PRE jsme vybrali:

• Chladničky a mrazničky
• Varné desky a trouby
• Pračky
• Sušičky
• Myčky
• Ostatní drobné spotřebiče
• Rady k provozu zařízení v režimu STAND-BY

[Zpět na obsah]

5 Štítkování budov

Úspěšné zavedení energetických štítků u elektrospotřebičů vedlo k myšlence rozšířit tuto praxi i na budovy.

 V případě tepelně technických vlastností staveb pokračuje vývoj, který začal v prehistorii v okamžiku, kdy člověk nebo jeho předchůdce vytvořil první obydlí, které pravděpodobně chránilo pouze před deštěm a šelmami. Postupem času se požadavky na budovy zvyšovaly, mimo jiné v souvislosti se stěhováním lidí do klimaticky méně příznivých oblastí. Obydlí muselo chránit proti větru a částečně i chladu. Později se objevil požadavek, aby stěny nepromrzaly a nověji, aby v nich nekondenzovala vlhkost. Teprve ve 20. století se objevují požadavky na snižování energetické náročnosti, zejména v souvislosti s ropnou krizí v 70. letech.

V 90. letech vznikla na tu dobu velmi ambiciózní koncepce pasivního domu. Stavby s nízkou spotřebou, které nedosahovaly pasivního standardu a byly považovány za jakýsi mezistupeň, byly nazvány nízkoenergetické. Dalšími stupni v tomto vývoji jsou stavby s téměř nulovou spotřebou energie, stavby (kvazi) nulové a stavby aktivní nebo autonomní, které produkují více energie, než spotřebují:

Uživatelská spotřeba je energie k provozu spotřebičů, které neslouží k zajištění vnitřního mikroklimatu stavby.

Pozn.: Z přehledu v tabulce je zřejmé, že všechny vyšší standardy vycházejí v případě tepelně technických vlastností z koncepce pasivního domu. Nízkoenergetický a pasivní dům nemusí mít vlastní zdroj energie, u ostatních standardů je vlastní zdroj využívající sluneční záření nebo vítr nutností, jinak nelze dosáhnout nulové energetické bilance.

 Často se uvádí, že pasivní stavby jsou příliš komplikované a drahé a na úsporách energie na vytápění se investice do pasivního standardu nezaplatí. Centrum pasivního domu, které sdružuje projektanty a stavitele pasivních staveb, však uvádí, že investiční náklady pasivního domu jsou sice vyšší, než u standardu podle současných norem, rozdíl u srovnatelně vybaveného domu však může být nižší než 10 %. Toto zvýšení nákladů se však investorovi vrátí na výrazném snížení nákladů na vytápění. Díky nucenému větrání však lze v pasivních domech zajistit kvalitnější mikroklima.

 V současnosti požadavky na energetickou náročnost budov vycházejí ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. Podle této směrnice mohou být od roku 2020 stavěny pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie.  Zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií byla zavedena povinnost „prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění“ u novostaveb a rekonstrukcí. V současnosti tato povinnost byla rozšířena i na prodej a pronájem nemovitosti.

Tip: Energetická náročnost budovy se prokazuje Průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) podle Vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. Součástí PENB je Energetický štítek obálky budovy (EŠOB). Označení energetický štítek budovy je chybné, bývá tak někdy označován PENB jindy EŠOB.

5.1 Energetický štítek obálky budovy

Energetický štítek obálky budovy je do jisté míry obdobou štítků na spotřebičích. Jedná se o přehledné vyjádření tepelně technických vlastností obálky budovy. Ukazuje, nakolik obálka budovy splňuje normové požadavky. Energetický štítek obálky budovy je vydáván na základě protokolu (výpočtu), který je jeho součástí. 

Spotřeba energie na provoz stavby závisí kromě vlastností obálky i na dalších parametrech, například na způsobu užívání a druhu instalovaných technických zařízeních.

Obrázek: Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2

Spotřeba energie na provoz stavby závisí kromě vlastností obálky i na dalších parametrech, například na způsobu užívání a druhu instalovaných technických zařízeních.

Tip: Energetický štítek obálky budovy je proto pouze pomocným dokumentem, který umožňuje například posoudit, nakolik se vyplatí investice do zateplení stavby. Pro posouzení spotřeby energie ve stavbě slouží Průkaz energetické náročnosti budovy.

5.2 Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy obsahuje ve srovnání s energetickým štítkem obálky budovy údaje o spotřebě všech energií budovy, tj. spotřebu energie jednotlivých technických zařízení (vytápění/chlazení, větrání, příprava teplé vody a osvětlení). Tímto průkazem je povinně vybavena každá novostavba postavená po 1. lednu 2009 a také rekonstruované budovy, jejichž celková podlahová plocha je větší než 1 000 m². Do budoucna pravděpodobně přibude údaj o celkové dodané energii z primárních zdrojů. Tento údaj slouží k porovnání efektivnosti využití primárních zdrojů energie, mimo jiné diskvalifikuje vytápění elektřinou vyráběnou z fosilních paliv s účinností kolem 30 %. 

Obrázek: Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budovy vypracovává osoba s příslušným osvědčením, obvykle energetický auditor. V případě rodinného domu se cena za PENB pohybuje kolem 4000 Kč nebo více. V případě novostaveb nabízejí vypracování PENB za zvýhodněnou cenu nebo i zdarma dodavatelé v podstatě všech stavebních materiálů, samozřejmě za podmínky, že si vyberete jimi dodávaný stavební systém. 

Tip: Co lze z PENB vyčíst a jak vám to pomůže při nákupu nemovitosti najdete na internetu, jako příklad uvádíme odkaz na https://www.nazeleno.cz/stavba/prukaz-energeticke-narocnosti-budov-co-prozradi.aspx nebo doporučujeme https://www.prukaznadum.cz

[Zpět na obsah]

6 Ekologická stopa

Těžba energetických surovin, transformace na užitečné formy energie a jejich doprava ke spotřebiteli jsou vesměs provázeny negativními dopady na životní prostředí. Příroda je schopna do jisté míry tyto vlivy eliminovat a nadále poskytovat „ekologické služby“ – vzduch, vodu, potraviny… Rozsah této schopnosti – biologická kapacita – je však omezená. Proto platí, že nejčistší energie je ta, která nebyla nikdy vyrobena.

Ekologická stopa je koncept názorné vizualizace celkových dopadů životního stylu člověka na životní prostředí. Koncept vychází z přepočtu spotřeby zboží a služeb a vedlejších dopadů jejich výroby a distribuce na plochu půdy, která je nutná pro jejich zajištění, případně eliminaci (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa). Ekologickou stopu je pak možno porovnat s dostupnou plochou na Zemi – biologickou kapacitou. Jeden ze spoluautorů konceptu, prof. William Rees podstatu ekologické stopy přibližuje slovy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom to zvíře uživili?".

Ekologická stopa se udává v globálních hektarech (gha), což je jednotka definovaná jako plocha zemědělské půdy s výnosem odpovídajícím celosvětovému průměru.  Ekologickou stopu si může spočítat jednotlivec, rodina, město, stát, nebo i celé lidstvo.

Tip: Ekologická stopa České republiky je 2,51 gha. Seznam zemí podle ekologické stopy najdete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C3%AD_podle_ekologick%C3%A9_stopy. Ekologickou stopu si můžete spočítat na https://www.hraozemi.cz/files/ekostopa/ekostopa.php. 

Celková ekologická stopa lidstva je přinejmenším od začátku tisíciletí, ale pravděpodobně už od začátku 90. let) větší, než plocha půdy dostupná na Zemi.

Celková ekologická stopa všech obyvatel České republiky je téměř 2,5krát větší, než dostupná biologická kapacita. Jinými slovy, kdyby všichni obyvatelé Země žili jako průměrný Čech, potřebovali bychom téměř ještě další dvě planety, abychom měli dostatečné zdroje pro svou spotřebu. Podobná je situace i v ostatních státech EU. Obyvatelé USA mají ekologickou stopu ještě větší. Na druhém konci škály jsou chudé země jako Haiti nebo Afghánistán. Jejich obyvatelé žijí způsobem života, který je z hlediska dopadů na životní prostředí trvale udržitelný.

Celková ekologická stopa lidstva je v současnosti zhruba o polovinu větší, než dostupná biologická kapacita planety. Znamená to, že lidstvo žije na dluh, což je dlouhodobě neudržitelné. Je to umožněno využíváním fosilních paliv, která se vytvářela po miliony let, přičemž lidstvo je schopno je během několika desítek nebo stovek let vytěžit.

Do budoucna se situace může ještě zhoršovat. V řadě rozvojových zemí je ekologická stopa na osobu hluboko pod hodnotou 1, 8 gha, což je mez trvalé udržitelnosti. Jenže tito lidé by taky rádi dosáhli životní úrovně Evropanů. Jejich ekologická stopa proto rychle roste. V řadě vyspělých zemí včetně České republiky ekologická stopa klesla. Pokles je však výrazně pomalejší, než přírůstek v zemích rozvojových.

Náhrada současné spotřeby fosilních paliv obnovitelnými zdroji je problematická, a pokud by všichni lidé měli dosáhnout spotřeby, jaká je obvyklá ve vyspělých zemích, není to vůbec možné. Není to však ani nutné, současný evropský standard lze zajistit s čtvrtinovou spotřebou zdrojů – surovin, energie a dalších.

[Zpět na obsah]

7 Měření spotřeby a energetické úspory

Navrhování a následné vyhodnocování energetických úspor se nejlépe provádí na základě znalosti stávající spotřeby a její struktury. Ideální je odečítat stav měřidel elektřiny, vody a plynu pravidelně alespoň jednou týdně. Kromě toho je možno měřit přímo spotřebu jednotlivých elektrospotřebičů. Na základě měření spotřeby starších elektrospotřebičů pak lze posoudit, zda se vyplatí jejich náhrada novým zařízením s výrazně nižší spotřebou.

 Jednoduchý wattmetr (nazývaný též měřič spotřeby, digitální elektroměr a podobně), který měří aktuální a kumulovanou spotřebu, lze zakoupit za cenu zhruba od 300 Kč. Zdarma takové přístroje nabízí k zapůjčení například PRE Distribuce. Dražší zařízení umožňují zaznamenávat spotřebu většího počtu spotřebičů, bezdrátový přenos informací, průběh spotřeby v zadaném časovém kroku a řadu dalších funkcí včetně přenosu dat do počítače a následného vyhodnocování spotřeby a úsporných opatření.

Tip: Při vyhodnocování nákladů na vytápění je vhodné zároveň zaznamenávat teplotu v místnostech a venkovní teplotu, protože spotřeba energie na vytápění závisí zejména na rozdílu vnější a vnitřní teploty.

[Zpět na obsah]

8 Obnovitelné zdroje energie a energetická efektivnost

Ekologickou stopu lze snížit přechodem na výrobu a spotřebu energie z obnovitelných zdrojů – slunce, vody, větru a biomasy. Základem však v každém případě bude zvyšování energetické efektivnosti. Podle názoru odborníků jen velmi malá část energie skutečně koná užitečnou práci. Většina energie je ztracena při přeměnách z primárních zdrojů (uhlí) na energii použitelnou (elektřina a teplo) a při následné distribuci použitelné energie. Další ztráta vzniká při přeměně použitelné energie na konečný produkt nebo službu, kterou využíváme (světlo).

Příkladem zvyšování energetické efektivnosti jsou osvětlovací zdroje (žárovky). Přestože žárovka je výrazně vydatnější zdroj světla než louče, svíčka nebo petrolejka, její účinnost je velmi nízká. Obyčejná žárovka na světlo se přemění jen asi 5 % spotřebované elektřiny. Ve srovnání s tím mají lineární zářivky účinnost asi pětinásobnou. Kompaktní zářivky, nazývané někdy úsporné zářivky nebo chybně žárovky, mají účinnost asi čtyřikrát vyšší, než žárovky. Nejmodernější je osvětlení na bázi LED (Light Emitting Diode – světlo vyzařující dioda). Účinnost LED je v současnosti srovnatelná s účinností zářivek, teoreticky by však mohla být dvojnásobná. Vývoj LED probíhá velmi rychle. V době, kdy byla přijata evropská směrnice zakazující prodej klasických žárovek, nikoho nenapadlo, že by jednou LED mohly nahradit zářivky. Dnes jsou ještě ceny LED vysoké, rychle však klesají. Výhodou LED je dlouhá životnost, která podle údajů výrobců v některých případech přesahuje 50 000 provozních hodin, neboli 60 let trvalého provozu.

Tip: Pokud si nejste jistí s návratností investice do úsporných žárovek, potažmo do LEDek, pak můžete opět využít jeden z kalkulátorů, např. společnosti PRE (alternativně je možné využít kalkulátoru TZB Info - https://oze.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/102-zarovka-vs-usporna-zarivka-porovnani-nakladu).

Pozn.: Zde můžete zjistit, že výměnou klasické 60 W žárovky (cena 9 Kč) úspornou 12 W zářivkou (výkon odpovídá 60 W žárovce), uspoříte za její životnost 1 235Kč (návratnost je již 5 měsíců). 

Z obnovitelných zdrojů přichází v domácnostech v úvahu využití biomasy nebo slunečního záření – solární ohřev teplé vody a fotovoltaika. Energii vody je totiž možno využívat jen v lokalitách s příhodnými podmínkami. Energii větru sice je možno využít v malém, existují malé větrné elektrárny, jejich účinnost je však nízká a ceny naopak relativně vysoké.

Mezi obnovitelné zdroje je řazena i geotermální energie. Přísně vzato se nejedná o obnovitelný zdroj, protože teplo se v zemském nitru neobnovuje. Obnovitelným zdrojem naopak je teplo okolí využívané tepelnými čerpadly, které se doplňuje z dopadajícího slunečního záření.

[Zpět na obsah]

9 Zajímavé odborné články

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností. Zdroj www.TZB-info.cz.

• Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (I)
• Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (II)
• Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (III)
• Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (IV)

V současné době asi není majitele domu, ať již rodinného, firemního či bytového, který by nevěděl, že zateplením, tedy dodatečně instalovanou tepelnou izolací, ušetří velké peníze na vytápění. To je pravda a je nutné si uvědomit, že zateplením, mimo úspory energií, dojde i k výrazné rekonstrukci domu v jeho nejhlavnější části - v místě, kde na dům "útočí" agresivní vnější prostředí. Po mnohaletých zkušenostech si dokonce dovoluji tvrdit, že dům je potřeba důkladně zateplit, aby přestal stárnout, aby se odstranily prohlubující se vady a až na posledním místě, jako pověstná třešinka na dortu, jsou úspory energií. Zdroj www.TZB-info.cz.

• Zateplování rodinných domů I.
• Zateplování rodinných domů II.

Správné postupy, které by měly být dodrženy při návrhu, provádění a kontrole kontaktních i jiných zateplovacích systémů. V současné době je jednou z nejčastěji požadovaných stavebních úprav tepelná izolace budov, jejich zateplení. Důvodem jsou rostoucí náklady na topení a tím stoupá zájem o dodatečnou izolaci (případně zateplení budovy již při výstavbě) jak rodinných domů, tak obytných domů. Zdroj www.TZB-info.cz.

• Zateplování budov v praxi - možnosti navrhování, provádění, kontroly a posuzování

[Zpět na obsah]