Koncem roku 2014 se za účasti 4 ministerstev uskutečnilo setkání k vyhodnocení celoročních prací Národního akčního plánu (NAP) čisté mobility. Cílem této zásadní koncepce rozvoje udržitelné dopravy v ČR je snižování emisí a závislost na klasických kapalných palivech. Setkání přineslo velmi pozitivní výsledky v otázce zvyšování počtu vozidel na CNG a budování související infrastruktury po celé České republice. CNG je na poli alternativních paliv nyní nejen u nás, ale i ve světě, největším dravcem. Finální materiál NAP čistá mobilita by měl být předložen vládě k projednání v první polovině roku 2015.

Plán čisté mobility navazuje na jiné české i evropské strategické dokumenty, z nichž nejdůležitější je směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva, která byla finálně přijata Evropským parlamentem i Radou dne 29. září 2014. „Směrnice požaduje po členských státech, aby vypracovaly národní politické rámce pro rozvoj trhu všech alternativních paliv a infrastruktury, nicméně třetím nejrozšířenějším palivem po benzinu a naftě bude jednoznačně zemní plyn,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Současně směrnice požaduje přijetí společných technických standardů tak, aby všechny čerpací a dobíjecí stanice byly navzájem interoperabilní. Směrnice také ukazuje směr nastavení příslušných informací pro spotřebitele o alternativních palivech včetně jasné a spolehlivé metodiky srovnání cen.

Z dalších navazujících dokumentů je to Strategii Evropa 2020, která byla přijata v EU už v roce 2010. Zpracování NAP ČR je současně jedním z nástrojů prosazování aktualizované státní energetické koncepce. Ta počítá se zvýšením podílu CNG a LNG v dopravě „Využití CNG je klíčovým trendem snižování spotřeby vozidel a nástupu alternativních pohonů v dopravě,“ uvádí se v ASEK. „V souvislosti s výstavbou plnicích stanic CNG se očekává podle ASEK rozšíření vozidel s tímto pohonem také u městské dopravy, komunálních vozidel pro svoz odpadu, vozových parků velkých organizací aj. Podpora ekologických dopravních prostředků patří v ASEK mezi sedm hlavních cílů v oblasti dopravy, a to silniční i železniční,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Plán čisté mobility se promítá i do dalších českých strategických dokumentů, jako například Dopravní politika do roku 2020. Pro realizaci NAP čistá mobilita je možné využít některých fondů EU, jako např. Integrovaného regionálního operačního programu, OP Doprava, IROP, Horizont 2020, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo evropského fondu CEF, který podporuje vznik různých studií a pilotních programů. Jen na tento program uvolnila Evropská komise pro rok 2015 celkem 160 milionů eur. Žádosti se přijímají do konce února 2015. Operační program Doprava sice zatím Evropská komise ještě neschválila, ale mělo by se tak stát v prvních měsících letošího roku.

„EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 procent a vozy na CNG mají o 25 až 30 procent méně CO2, podporovat zemní plyn je tedy to nejjednodušší, jak tyto emise snížit,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „Zemní plyn má ze všech alternativních paliv největší ekonomické výhody, už zvýšenou nabídku až 65 druhů vozidel, nyní rychlý nárůst infrastruktury a neoddiskutovatelný přínos pro životní prostředí,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ¨ (ČPS). Při využití CNG navíc máte výraznou úsporu, prokazatelně bezpečnější provoz než s vozy na tradiční paliva, výhodu úlev třeba na silničních daních a dobrý pocit, že šetříte životní prostředí,“ uvádí Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS.

Plán čisté mobility má část analytickou (vliv dopravy na životní prostředí, pobídky při nákupu čistých vozidel atd.) a část implementační (cíle v oblasti čisté mobility v ČR, infrastruktura, atd.). Podobné národní strategie mají i ostatní členské státy EU.

Zdroj: Český plynárenský svaz

Novela zákona o odpadech, která zavedla povinnost zajistit pro lidi třídění kovů a bioodpadu, nezaskočila hlavně větší města. Některá z nich konkrétně sběr biodpadu podporují různými formami už několik let, možnosti třídění ale plánují dále rozšiřovat. Pro menší obce to ale může být problém. Přinese jim to nové náklady, navíc tam lidé často využívají svoje vlastní komposty, zjistila ČTK. Radnice větších měst ale už problém většinou vyřešený mají. Lidé mohou využít například sběrných dvorů, po městech jsou často rozmístěny hnědé kontejnery určené na bioodpad, začínají fungovat kompostárny a někde obyvatelům zdarma dávají nebo půjčují vlastní kompostéry. Nakládání s bioodpadem stojí města řádově miliony korun ročně. Množství vytříděného bioodpadu ale každým rokem roste, proto hodlají města možnosti jeho svozu dále rozšiřovat. Více ZDE

Velký průzkum BRKO v obcích:

Od prvního dubna 2015 se naplno v obcích rozběhne povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. BRKO. Jak se s novou revoluční povinností obce vypořádají? Jaký způsob třídění si obce zvolí? Kolik bude třídění občany stát? Kde obce vidí zásadní přínosy? Je v republice dostatek zpracovatelských kapacit na zpracování BRKO? Využijí nějak obce vzorovou vyhlášku, kterou pro ně připravilo Ministerstvo životního prostředí? Budou obce chtít čerpat peněžní prostředky z nového operačního programu životního prostředí (OPŽP) právě na zkvalitnění třídění odpadů v obci? Na tyto zásadní otázky odpoví začátkem dubna první velké dotazníkové šetření, které právě startuje! Elektronický dotazník a další informace najdete ZDE.

I přes to, nebo právě proto, že MŽP neumožnilo připomínkování ekonomické analýzy dopadů POH ČR před jeho projednáním na vládě, čímž prokazatelně porušilo svůj písemný slib, je třeba veřejnost informovat a upozornit na chybné předpoklady MŽP k ekonomickým dopadům opatření, které tento resort opakovaně navrhuje, uvádí Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na svých webových stránkách. Asociace chce tak upozornit veřejnost a firmy na základní nesrovnalosti a slabá místa materiálu, který byl pokladem pro rozhodnutí vlády ohledně odpadové strategie ČR na dalších 10 let.

Jednotlivé připomínky:

• Materiál počítá s širokým zapojením živnostníků do systémů obce, i když pro to nejsou zcela žádné realistické předpoklady a MŽP již povinné zapojení živnostníků do systému obcí, proti kterému se zvedl silný odpor z mnoha stran, opakovaně odmítlo. Odpadové služby nabízené obcemi nejsou levnější než služby firem, a je tedy iracionální předpokládat a vycházet z toho, že se živnostníci do systému obcí ve větší míře zapojí.

• Vykazované dopady všech tří variant zdražení na obce a občany jsou zcela nepatrné (je otázkou, zda to není účel), a to s překvapivým odkazem a zdůvodněním, že negativní dopady budou kompenzovány právě z doplatků od živnostníků. Proč by to živnostníci dělali? Dopady zdražení se reálně promítnou do života obcí a občanů, což ovšem MŽP nemůže takto veřejně přiznat. Až to bude schváleno, už nebude jiná možnost, než náklady prostě zaplatit.

• Očekávaný dopad na živnostníky, s kterými tuto věc nikdo neprojednával, odpovídá v některých bodech až 40–50% zdražení. Tato míra je samozřejmě zcela neakceptovatelná.

• Množství dat v analýze odkazuje na data soukromé firmy Ekokom. Stát by ve svých strategických materiálech měl používat vlastní data z národních evidencí, a nikoli data soukromé společnosti. Taková studie pak může budit pochyby, pokud jde o její objektivitu.

• Analýza v určité fázi (str. 36) kupodivu nekomentuje žádnou ze tří posuzovaných variant, ale pouze variantu zdražení na 1000 Kč v roce 2020 a 1500 Kč v roce 2024 (zdražení o 100% a 200%), tedy přesně onen dlouhodobý plán MŽP. Pro média se tak nabízí otázka – byla analýza vyhotovena účelově, aby jen potvrdila dlouhodobý názor MŽP? Taková analýza by pak byla dosti plytká a na jejím základě rozhodně nelze stavět strategii celé ČR na příštích deset let.

• Analýza zcela opomíjí jakékoli zdůvodnění zdražení daně právě na 1000 Kč a na 1500 Kč. Proč to není třeba na 650 a 1000 Kč nebo nějaké úplně jiné číslo? Chybí vysvětlení, jak autoři k číslům došli a zda se jedná o skutečně nejefektivnější možné řešení, které bude mít při splnění evropských cílů nejmenší dopad na občany. Dle recyklačního sektoru pro podporu recyklace a splnění cílů zcela dostačuje konečné zdražení na max. 700 Kč. Navržené razantní zdražování je naopak zcela nezbytné pro realizaci a provoz drahých spaloven odpadů. Proč chce ministr tak neúnavně přes opakovanou kritiku z mnoha stran podporovat právě tuto cestu a s ní spojený citelný dopad na peněženky občanů? Proč má jít ČR cestou nejdražší možnosti nakládání s odpady? Je přeci známé, že recyklace, kterou mimo jiné doporučuje i sama EU, představuje levnější způsob.

• Vláda opakovaně veřejně slíbila, že nebude zvyšovat daně. Skládkovací poplatek je forma ekologické daně, kterou platí občané a firmy, které produkují odpad, tedy původci odpadů. Plní tedy vláda své sliby? Skutečně chce občanům v tomto volebním období zvednout některé daně zákonem až o 100 % a více? Je to akceptovatelné? Je to nezbytné? 

• Text POH i ekonomická analýza vycházejí z mylného předpokladu, že evropských cílů třídění lze dosáhnout primárně pouhým tříděním tzv. na ulici, do barevných sběrných nádob. Třídění papíru, plastu a skla tímto způsobem je však již nyní blízko hranice a s výrazným nárůstem třídění touto cestou nelze reálně počítat. Efektivněji lze tímto způsobem třídit ještě BRKO. K dosažení vysokých evropských cílů třídění je proto třeba zpracovávat a třídit i směsné odpady. Tyto trendy jsou již prokazatelné, a přesto nejsou v POH ani v ekonomické analýze zohledněny.

• V analýze zcela chybí srovnání absolutní výše poplatku (skládkové daně) v ostatních státech EU ve vztahu k paritě kupní síly těchto států či k jejich HDP (srovnání existují – MŽP jsme je několikrát sami dávali). V reálu je navrhované navýšení (finální daň) v ČR ve srovnání dramaticky vyšší než v ostatních státech EU, a to bez jakéhokoli objektivního zdůvodnění. Odporuje to tedy mimo jiné jednomu z výstupů z jednání všech ministrů ŽP EU dne 28. 10. 2014 v Lucemburku, na kterém bylo jednoznačně řečeno, že v rámci srovnání budoucích cílů, opatření a parametrů OH je třeba posuzovat tyto věci v úzké vazbě na skutečné ekonomické možnosti konkrétních států, a nikoli vycházet z možností nejbohatších zemí. Navrhované razantní zdražení má logicky negativní vliv na konkurenceschopnost ČR.

• V analýze zcela chybí komentář k reálnosti možnosti navýšení poplatků, které hradí občané obci za OH, ke kterému bude muset v obcích bezpochyby dojít. Zcela chybí informace, zda je v obcích prostor pro další zdražování poplatků hrazených občany. Ze zkušenosti z roku 2012, kdy byla novelou zákona o místních poplatcích zavedena možnost, aby obce zvedly poplatky z 500 na 1000 Kč, je jasné, že to drtivá většina z nich neudělala. Ty, které to učinily, většinou poplatky po nějaké době opět snížily, neboť v mezidobí nejenže se nezvedl výběr poplatků, ale naopak se jim zvedlo procento jejich nevýběru, a to poměrně dramaticky. Lidé nejsou připraveni platit za odpady vyšší částky (firmy taktéž ne), a navíc k tomu není objektivní důvod.

• Zcela chybí informace o dopadu na obce, pokud se nepodaří do systémů obce zapojit předpokládané množství živnostníků, kteří by zvýšené náklady uhradili. K čemu to v takovém případě povede? Budou to obce doplácet ze svého? A v jaké výši?

• Zcela chybí jakýkoli rozbor dopadů navrhovaného zdražení skládkovacích poplatků na výrobní sféru, průmysl apod., což je iracionální (v úplné verzi, kterou nakonec MŽP dalo v druhé půli ledna 2015 k dispozici alespoň členům Rady OH, je toto nakonec velmi stručně uvedeno a jsou zde vyčísleny dopady na průmysl v míře 15% zdražení). ČAOH již v roce 2013 informovala MŽP o svém odhadu dopadů tehdy navrhovaného zdražení. Tyto dopady byly vyčísleny jako primární dopad na občana ve výši 21–23 Kč (tuto částku tehdy potvrdilo i MŽP) a 17 Kč na průmysl a služby na každé navýšení ceny za tunu odpadu o 100 Kč. 

• V analýze, kterou měla k dispozici vláda, chybí srovnání nákladovosti jednotlivých možných cest ke splnění cílů OH – cesta důrazu na třídění a úpravy odpadů, cesta důrazu na spalování odpadů ve spalovnách, kombinace těchto cest, porovnání průměrné nákladovosti jednotlivých technologií apod. Nic z toho se v dokumentu, který byl předložen ke schválení POH, neobjevuje. Přitom se jedná o zcela zásadní a klíčové věci, bez kterých nelze odpovědně rozhodovat o vhodném nastavení nové desetileté strategie. V úplné verzi, kterou nakonec MŽP dalo v druhé půli ledna 2015 k dispozici alespoň členům Rady OH je alespoň uveden soupis nákladovosti jednotlivých technologií.

• Z uvedeného je žřejmé, že situace je vážná a je třeba stanovit postup nápravy. Aktuální text POH ČR je o poznání kvalitnější, než verze připravená resortem v roce 2012. Ta obsahovala velmi mnoho bodů kontrovezrní a protitržní strategie ISNO (v českém pojetí). Již v roce 2012 byla širokou odbornou opozicí a mnoha desítkami připomínek odmítnuta. Aktuální verze by mohla být v praxi poměrně funkčni, avšak ďábel se skrývá v detailu. V textu POH je několik nenápadných, avšak svým finančním dopadem na občany a firmy, zcela klíčových bodů, k nimž se zatím nevedla zcela žádná ekonomická debata. Byla slibována, opakovaně odsouvána a nakonec nebyla provedena vůbec, což je neakceptovatelné. Důvod proč takto MŽP postupovalo neznáme, můžeme si jej jen domýšlet, ale je zřejmé, že bez odpovědné odborné debaty to prostě nepůjde. Pokud se nesrovnalosti prokáží, je logické, že bude nezbytné je ve strategii upravit.

Na co se můžete těšit?

„Na kávě v CEMC“ - je nový diskusní pořad věnovaný aktuálním tématům životního prostředí a to především odpadům. První natáčení proběhlo 16. ledna na téma – nový zákon o odpadech a plán odpadového hospodářství ČR. Pozvání do studia přijali: Petr Havelka (Česká asociace odpadového hospodářství), Pavla Finfrlová (EKOS Hradec Králové, a. s.) a Richard Blahut (Sdružení veřejně prospěšných služeb). Pořad moderuje šéfredaktor ODPADOVÉHO FÓRA Pavel Mohrmann. Video záznam pořadu bude dostupný na portále Tretiruka.cz.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Hornorakouské organizace bojující proti nukleární energii podaly žalobu proti dostavbě jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Dnes to podle agentury APA oznámil hornorakouský zemský ministr pro životní prostředí Rudi Anschober. "Společně s hornorakouskou iniciativou Antiatom budou podniknuty všechny možné kroky, aby se dostavbě Temelína zabránilo," uvedl v prohlášení Anschober. Zároveň označil jadernou energetiku za nehospodárnou. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je zvláštní, že žaloba přichází až dva roky po ukončení posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Žalobu proti dvěma chystaným temelínským reaktorům podala také česká ekologická sdružení, která o tom informovala ve středu.

Související článek:

Nevládky podaly žalobu kvůli dostavbě Temelína (21.1.2015)

Zdroj: ČTK

Ministr Richard Brabec odpovídal na otázky ve věci kotlíkových dotací a smogové situace v Moravskoslezském kraji. Ministr v první věci uvedl, že situace je momentálně taková, že Evropská komise podmiňuje poskytnutí 9 mld. Kč splněním několika požadavků. Pravděpodobně tak budou podpořeny pouze kotle páté emisní třídy, přičemž nebude rozhodovat druh paliva. Ke smogové situaci ministr také uvedl, že ministerstvo má připravené další opatření, která vyplývají ze zpřísnění podmínek provozu významných průmyslových podniků. Kromě toho ministerstvo připravuje tzv. územní emisní stropy, které lze vyhlásit pro menší zařízení. Další záležitostí jsou podle ministra nízkoemisní dopravní zóny.

Kotlíkové dotace v letech 2014 - 2020

Jan Zahradník:
Vážený pane ministře, já se na vás obracím s následující interpelací. Vy jste se loni vyjádřil v tom smyslu, že se budete - nebo vaše ministerstvo - ucházet v rámci operačního programu Životní prostředí o získání 9 mld. Kč na takzvané kotlíkové dotace z evropských fondů. Má se podle vašich slov jednat o 150 tis. vyměněných kotlů, s tím, že významná část z tohoto objemu by měla jít do Moravskoslezského kraje, který - jak víme - je nejvíce postižen.

K tomu je třeba říci, že loni se přestaly prodávat kotle první a druhé emisní třídy a od roku 2018 se už budou smět prodávat pouze kotle od čtvrté emisní třídy výše, s tím, že od roku 2017 mohou úředníci žádat předložení revize kotle na tuhá paliva. Pokud provozovatel nepředloží tuto revizní zprávu, riskuje pokutu až 20 tis. korun.

Já k vám tedy směřuji dvě otázky. S jakými palivy počítáte pro tyto inovované kotle, resp. jaká paliva by měla být prioritní pro tyto inovované kotle? Za druhé, kdy hodláte předložit první výzvy pro tento program.

Ministr Richard Brabec:
Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče.

Děkuji za ten dotaz, který je opravdu velmi aktuální v těchto dnech, protože pokračuje intenzivně jednání s Evropskou komisí právě o posledním otevřeném problému v rámci operačního programu Životní prostředí na léta 2014 - 2020, a tím posledním otevřeným problémem je právě záležitost těch takzvaných kotlíkových dotací ve velkém rozsahu.

Potvrzuji to, co jste řekl, potvrzuji tu částku. Opravdu by se mělo jednat o 9 mld. Kč z prioritní osy číslo 2, tedy zlepšení kvality ovzduší.

My jsme v těch posledních jednáních, která se vedou a která se ještě povedou v nejbližších dnech. Já jsem poslední telefonickou debatu měl ještě dnes dopoledne s kolegy z DG Regio. Situace je momentálně taková, že Evropská komise podmiňuje podle posledních informací poskytnutí těchto peněz splněním několika požadavků. Za prvé se velmi pravděpodobně bude jednat v této chvíli pouze o kotle páté emisní třídy. Není tam explicitně řečeno, o jaká paliva se bude jednat, a podle informací, které máme, tak jsou i ty poslední velmi moderní kotle, automatické kotle na spalování uhlí, které splňují pátou emisní třídu, ale je jich zatím málo. To znamená, nebude tam explicitně stanoveno ani vyloučeno nějaké palivo, ale s tím, že ty kotle budou muset splňovat emisní třídu a budou muset snižovat mimo jiné i emise nejen prachových mikročástic, o které především jde, ale i emise CO2.

K vaší druhé otázce - dneska je to samozřejmě otázka té záležitosti obecného přístupu Evropské komise k operačním programům v České republice, o tom tedy už dnes řeč byla a ještě bude, ale my předpokládáme, že pokud všechno dobře půjde, tak v návaznosti na schválení tohoto operačního programu, který patří mezi ty dva nejpřipravenější, by k vypisování prvních výzev mělo dojít někdy ke konci druhého kvartálu letošního roku.

Jan Zahradník:
Děkuji. Tak za prvé je zřejmé, že se tedy bude jednat o veliký tlak na biologická paliva, na biomasu. Moje první otázka tedy zní, zdali nějak spolupracujete s Ministerstvem zemědělství ve věci zajištění dostatečné produkce biopaliv pro tyto kotle v daném předmětném území.

Druhá otázka se týká zajištění financování. Když tedy vypíšete výzvy ve druhém kvartále, tak je možné, že by mohly být již třeba zálohově realizovány v roce 2015. Přitom ale, pane ministře, víme, že v rozpočtu vaší kapitoly, ve státním rozpočtu, nemáte na financování programového období 2014 - 2020 žádné peníze rozpočtovány, což znamená, že kdybyste to chtěli nějak zálohově převádět z loňského roku, kde zřejmě nějaký zbytek je, tak s tím můžete mít problémy pak při vyúčtování celého dotačního programu na konci období 2020.

Ministr Richard Brabec:
My s ministerstvem zemědělství spolupracujeme obecně i v této záležitosti, nejenom tedy nad konkrétními regiony, ale obecně spíše záležitosti využitelnosti takzvaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů. V tomto případě jde spíše o jinou otázku než o paliva do těchto kotlů, to musím přiznat.

Z hlediska financování vás chci ujistit, že za prvé je tam jiná - ono to tady nepadlo možná dříve - struktura financování než v operačním programu Životní prostředí 2007 - 2013. To znamená, je tam daleko menší objem peněz ze státního rozpočtu, je tam kofinancování především 85 % evropské zdroje a 15 % žadatel, takže tam je daleko menší zátěž na rozpočet i na zdroje ze Státního fondu životního prostředí, takže my opravdu nepředpokládáme v žádném případě, že by mělo dojít k nějakému zatížení v letošním roce.

Zkušenost s kotlíkovými dotacemi, kterou už máme, nás prostě vede k tomu, že vždycky je to záležitost určité setrvačnosti několika měsíců, takže předpokládáme, že první nároky, byť by se jednalo o zálohové platby, přijdou až v roce 2016.

Špatná smogová situace v MSK kraji

Ladislav Šincl

Vážený pane ministře, meteorologové dnes v oblasti Karvinska, Ostravska Frýdecko-místecka vyhlásili kvůli zhoršené kvalitě ovzduší opět smogovou situaci a nedoporučují občanům vůbec vycházet ven. Zase se zde zákonem stanovená norma pro polétavý prach PM 10 a benzopyren přes veškeré sliby různých ministrů životního prostředí opět překračuje. Na tuto situaci reagují i mnozí občané. Například v prosinci mi napsal občan z Orlové, pan David Kozík. Z důvodu časového omezení určeného na interpelace mi dovolte zde uvést jen malý výběr z jeho dopisu. Cituji: Znečištění ovzduší částice PM 10 Orlová, kde bydlím, 279 mikrogramů na metr krychlový, Věřnovice 303 mikrogramů na metr krychlový, Ostrava- Mariánské Hory 233 mikrogramů, Havířov 231 atd. Limit je, jak jistě víte, 50 mikrogramů na metr krychlový. Nemohu ani otevřít okno. Kdo dneska potřebuje kyslík, že? Moje bunda smrdí, jako by byla uzená. Proč s tím něco neděláte? Vím, jak je složité to řešit, ale rád bych viděl v televizi, jak tento problém chcete vyřešit místo nekonečných slibů. Konec citace.

Já jsem mu odepsal, že tento problém vidím velice osobně. Jedním z důvodů je i to, že v tomto regionu sám bydlím se svou rodinou a moc dobře vím, jaké nebezpečí se v tomto překračování imisních limitů skrývá. Je to totiž jeden z důvodů, proč v tomto regionu je nejvyšší počet nádorových onemocnění u dospělých a bohužel dnes i u dětí. V této věci jsem už mnohokrát, opravdu mnohokrát, v Poslanecké sněmovně vystupoval a interpeloval jsem všechny ministry životního prostředí, které jsem za mou éru zažil, a už ani nevím, kolik jich bylo. Všichni mi slíbili, že se to zlepší. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku....

Jelikož vy jste ministr životního prostředí a máte pracovní náplň, tak by mne zajímalo, co vy s tímto problémem budete dělat, a také to, co já mám těmto občanům na jejich dotazy odpovídat. Děkuji za odpověď.

Ministr Richard Brabec:

Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Věřte mi, že kdybych měl ten pověstný Arabelin prsten, tak první věc, kterou bych v oblasti životního prostředí udělal, tak bych ho použil samozřejmě na zlepšení ovzduší na Ostravsku.

Jestli vám slibovali mí předchůdci, že ta věc je řešitelná rychle a bezbolestně, tak vám prostě lhali. Vy dobře víte, že to tak rychle a bezbolestně možné není. Nicméně je tu celá řada kroků, které jsme udělali a které nadále děláme a o kterých jsem přesvědčen, že mohou přinést řešení, resp. zlepšení, ale nebude to v horizontu jednoho roku, ale bohužel, s plnou vážností to musím říct, ale bude to v horizontu několika dalších let.

Možná jen pro srovnání počty smogových situací. Protože třeba minulý rok oproti třeba topné sezóně 2010/2011, kdy v oblasti celého Moravskoslezského kraje, tedy oblastí Ostravsko-karvinska, Třinecka, bylo více jak 20 smogových situací, tak minulý rok jich bylo "jenom" pět. Ale letos, v této topné sezóně 2014/2015, která ještě neskončila, tak už jich máme také pět. Vlastně ta dnešní je pátá. To znamená, daleko víc, přes desítky miliard, které natekly do zlepšení životního prostředí na Ostravsku především formou operačního programu Životní prostředí, odprášení velkých průmyslových aglomerací ArcelorMittal, Nové Hutě, dalších podniků, tak to prostě nepřineslo zatím ten efekt, který bychom si přáli. Já se vůbec nechci vymlouvat na to, jestli je to větší vina Polska nebo naší části. Pravda je ta, že si musíme přiznat, že počet smogových situací zatím stále více ovlivňuje počasí než to, co se tam děje. My máme, a dnes jsem už o tom hovořil, byla to interpelace pana kolegy Zahradníka, připravený, jak víte, program kotlíkových dotací. Pokud se nám ho opravdu podaří dotáhnout do konce, a já pevně věřím, že se nám ho podaří, ono se nám to určitě podaří dotáhnout do konce, ale pokud to nebude komplikováno nějakými dodatečnými podmínkami, tak bychom chtěli v horizontu roku 2016, a věřím, že by se nám to mohlo podařit, vyměnit opravdu více jak 100 tisíc lokálních topenišť. Protože lokální topeniště, a to už je dnes potvrzeno, to nejsou jen dojmy, znamenají poměrně významné zatížení především smogových situací v nepříznivých povětrnostních podmínkách polétavým prachem, prachovými mikročásticemi PM 10 a PM 2,5, které na sebe potom vážou karcinogeny.

Další část je průmysl. Máme připravena další opatření, která vyplývají ze zpřísnění podmínek provozu významných průmyslových podniků, kde v rámci Evropské směrnice od roku 2017 tu je další zpřísnění emisních limitů z hlediska provozu, které by opět mělo přinést zlepšení. Kromě toho připravujeme s Moravskoslezským krajem, s krajským úřadem, a i s městem Ostrava řešení pro tzv. územní emisní stropy, které lze vyhlásit pro menší zařízení, např. menší slévárny, haldy, odvaly a další, které lze vyhlásit v rámci stávajícího zákona o ochraně ovzduší ve spolupráci s příslušnými krajským úřadem. Další záležitost, ke které chceme sáhnout, resp. diskutujeme s krajským úřadem Moravskoslezského kraje a třeba i s městem Ostrava, jsou nízkoemisní dopravní zóny.

Víme, že první taková se připravuje v Praze. Uvažuje se i o možnosti vyhlásit podobnou nízkou emisní zónu právě v Moravskoslezském kraji právě v oblasti Ostravy. Ale to je spíš věc, která musí vyjít z regionu. Tam je naše aktivita, spíše řekněme regulační nebo legislativní.

Chci vás ujistit a prosím klidně odkažte lidi, kteří se na vás obracejí, na mě, ať mi napíší včetně některých těžko publikovatelných výrazů. Já je snesu. Velmi rádi jim odpovíme. Já jsem na Ostravsku poměrně často. Mám tam pracovní skupinu, mám tam svého zmocněnce pro Moravskoslezský kraj. Neustále jednáme s podniky. Věřte mi, že děláme v rámci možností opravdu hodně, nechci říct maximum, vždycky se dá dělat víc, ale děláme opravdu spoustu konkrétních kroků. Jsem pevně přesvědčen, že pokud lidé ničemu nevěří, tak kotlíkové dotace by opravdu ten efekt měly přinést.

Poslední poznámku. Probíhají další jednání s Polskem.

Ladislav Šincl

Samozřejmě chci položit doplňující otázku, protože situace v našem kraji v této oblasti je velice těžká.

Pane ministře, vůbec se nedivte těmto občanům, že píše takovéto maily. A já se jim také vůbec nedivím. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou, jen se to nějak vůbec neprojevuje. Stačí opravdu otevřít v Karviné, Ostravě, Frýdku-Místku okno a hned to pochopíte. Vy jste se tady zmínil, že je to otázka několika dalších let. Už jsem tady asi osmý rok a pořád slyším, že je to otázka několika dalších let. Mohl byste říct, aby se lidé za těmito obrazovkami mohli těšit, kdy se to tedy změní. Já asi v té době už nebudu poslancem a vy nebudete ministrem, ale třeba tady ten slib zazní, že třeba za pět let by se to mohlo vyřešit. Ještě jste se zmínil, že smogový limit byl překročen jenom 5×. Jenomže limit je stanoven na 50 ľg a tento limit byl překročen v minulém roce xkrát. Vy se bavíte o daleko vyšším limitu, kdy je vyhlášen smogový limit.

Děkuji za odpovězení otázky, kterou teď od vás čekám.

Ministr Richard Brabec:

Pane poslanče, budu se snažit být velmi stručný. Jak jsem říkal, nemůžu nic slibovat, protože jsou věci, které nemáme tak úplně v moci z hlediska povětrnostních podmínek nebo některých polských vlivů. Ale jsem pevně přesvědčen pro vás i pro ty, kteří to poslouchají, nebo pro ostatní kolegy z Moravskoslezského kraje, především z Ostravsko-Karvinska a Třinecka, že ve chvíli, kdy zrealizujeme opravdu významný, pro mě revoluční kotlíkový program, který půjde opravdu z významné části právě do Moravskoslezského kraje, tak už v topné sezóně 2016 - 2017 jsem přesvědčen, že poznáte rozdíl. Děkuji. Ale je možné, že tady už v té době nebudu, ale budu rád, když se to naplní bez ohledu na to, zda budu ministrem, nebo nebudu.

To, že se v odpadech vyskytují kovy, je už nějakou dobu známo. Vědci z Arizonské státní univerzity spočítali jejich hodnotu. Podle nich může být v kovech "vytěžených" z odpadních kalů kanalizace milionového města každý rok až 13 milionů dolarů, včetně zlata a stříbra v hodnotě 2,6 milionu dolarů. Podle hlavního autora studie Paula Westerhoffa je obsah kovů takový, že by se jeho extrakce tak mohla vyplácet. Ostatně jedno město v Japonsku už se do tohoto způsobu "těžby" pustilo a údajně tak získáv dva kilogramy zlata z každé tuny popela zbylého po spálení odpadních kalů.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Nová organizační struktura odráží změny, které vyplývají z nového služebního a změnového zákona, který novelizoval zákon o ochraně přírody a krajiny. AOPK ČR je zřízena jako nový úřad s jasně definovanými působnostmi. Od 1. 1. 2015 bude AOPK ČR tvořit ústředí v Praze a 15 regionálních pracovišť. Všechny správy CHKO – včetně názvů – budou nadále uchovány v organizační struktuře. Na každém pracovišti bude také vyčleněn jeden specialista pro práci s veřejností. Reorganizace by měla přispět k optimalizaci profesního složení celého úřadu.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky.

Dokument ke stažení:

Nové adresy regionálních pracovišť AOPK ČR

Organogram AOPK ČR

Organogram regionálních pracovišť

Na včerejším zasedání průmyslového výboru v Evropském parlament neprošel návrh na dřívější zahájení (2017) reformy systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku projednával 22. ledna návrh týkající se plánu na stažení stovek milionů přebytkových emisních povolenek z trhu. Cílem tohoto návrhu je zvýšení cen povolenek a podnícení průmyslu na přechod k ekologičtějším způsobům získávání energie.

Výbor ovšem v prvním kole hlasování zamítl návrh začít s reformou od roku 2017, následně sice s většinou jednoho hlasu podpořil návrh na rok 2021, ovšem dle mínění některých poslanců šlo o většinu tak těsnou, že nakonec nebyl prosazen ani návrh druhý. Toto rozpačité rozhodnutí navíc způsobilo propad cen povolenek o 5,5% na 7 EUR, neboť trh očekával jasné přijetí návrhu na rok 2017.

"Je smutné, že výbor ITRE, který tradičně hájil zájmy průmyslu, nevyšle svůj signál celému Evropskému parlamentu. Navíc se zdá, že je po loňských volbách zelenější," komentoval poslanec za ODS Evžen Tošenovský z evropské konzervativní a reformistické frakce. A dodal: "Za pět a půl roku ve výboru jsem nezažil, že by u tak důležité záležitosti spadlo stanovisko pod stůl."

Za návrh úpravy systému emisního obchodování má hlavní odpovědnost výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), který by měl o zprávě hlasovat na konci února 2015. Legislativní návrh souběžně posuzují členské státy na půdě Rady EU.

Za účelem zvýšení ceny povolenek bylo v roce 2013 rozhodnuto o dočasném stažení 900 milionů povolenek z trhu a jejich vrácení na konci současné fáze obchodování (2019, 2020). Evropská komise předložila v lednu loňského roku legislativní návrh, podle kterého by byla na začátku dalšího období v roce 2021 vytvořena nová rezerva, která by se využila v případě budoucích výkyvů v cenách povolenek.

Zdroj: CEBRE, ODS, Kurzy.cz

Spolana uzavřela dohodu o spolupráci s Ekologickým centrem Kralupy nad Vltavou. Jejím hlavním cílem je poskytnout obyvatelům regionu, ve kterém Spolana působí, větší přehled o stavu životního prostředí.

„Spolana v tomto regionu podniká již více než 100 let, velmi nám záleží na tom, abychom neustále zvyšovali efektivitu výroby a zároveň snižovali její dopady na okolí. Zahájením spolupráce s Ekologickým centrem Kralupy nad Vltavou se snažíme vyjít vstříc obyvatelům regionu, aby měli kdykoliv vždy možnost získat aktuální a objektivní informace o životním prostředí, ve kterém žijí, přímo od odborníků,“ říká Karel Pavlíček, generální ředitel Spolany.

Obyvatelé nejen Neratovicka se tak již teď mohou prostřednictvím webových stránek www.eckralupy.cz nebo bezplatné zelené linky 800 100 584 informovat o stavu ovzduší v okolí Spolany nebo o případné nestandardní situaci v provozu, která by mohla mít vliv na životní prostředí či zdraví a majetek lidí.

Výměna informací mezi ECK, průmyslovými podniky a veřejností je jedním z hlavních poslání ECK a úspěšně funguje v regionu již od roku 2006. Dohodu o spolupráci s ECK uzavřely už například společnosti Česká rafinérská, Synthos Kralupy, Mero ČR nebo Linde Gas. ECK mohou obyvatelé kontaktovat ale také s dotazy z oblastí jako je například nakládání s odpadem, zahradničení, ekospotřebitelství apod.

.

Ministr Jan Mládek předloží vládě návrhy na úpravu těžebních limitů konce března. Pro prolomení limitů v dolech Bílina i ČSA jsou důležité dva argumenty a to je zaměstnanost a dodávky uhlí pro teplárny, ne pro výrobu elektrické energie.

Na tiskové konferenci dnes ministr Jan Mládek představil všechny čtyři možné varianty úprav těžebních limitů. Ministr uvedl, že samotné prolomení limitů neznamená automaticky těžbu uhlí. Povolení hornické činnosti totiž předchází řada složitých povolovacích procesů jako je posuzování vlivů na životní prostředí, odborné posudky, plán rekultivace, vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a řada dalších.

První variantou je, že by se územně těžební limity neměnily. Tuto variantu ministr Mládek nepředpokládá za reálnou a označil ji pouze jako formální. Druhá varianta počítá s prolomením limitům částečně jen na lomu Bílina. Variantu dle slov ministra neoficiálně podporuje Hnutí Ano i KDU-ČSL. Třetí varianta počítá s tzv. malým prolomením územním limitům, tedy s posunutím hranic těžby jak na dole Bílina tak na lomě ČSA. Varianta je komplikovanější a obsahuje zbourání jižního cípu Horního Jiřetína. Čtvrtá varianta by znamenala úplné zrušení územních limitů na obou dolech a tudíž zboření obcí Horního Jiřetína a Černic. Podle ministra pro variantu číslo 3 jsou důležitÉ dva argumenty a to je zaměstnanost a dodávky uhlí pro teplárny, ne pro výrobu elektrické energie.

Ministr dále novináře informoval, že dnes proběhla tzv. malá tripartita, kde padl požadavek od partnerů na sociálně ekonomickou studii. Velká tripartita se má podle Mládka uskutečnit dne 2. února. Stanovisko odborů a zaměstnavatelů je takové, že se oba partneři přiklání k úplnému zrušení limitů, tedy k variantě číslo čtyři.

I v případě prolomení limitů by se ale podle Mládka s těžbou začalo nejdříve v roce 2020. Současné limity jsou podle Mládka v určitém smyslu redundantní "Platí tvrzení, že v roce 1991 byly limity schváleny, protože neexistovalo vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA," uvedl ministr. Ministr vládě koncem března předloží všechny čtyři varianty, přičemž doporučí druhou a třetí.

Záznam z tiskové konference na ČT24 - ZDE

Foto: ČT24

PRŮZKUM Češi chtějí žít mnohem ohleduplněji k životnímu prostředí a šetřit svou kapsu víc než dříve. Celkem 71 % českých domácností se zajímá o snižování spotřeby energie a vody a množství odpadu více než před pěti lety.

Více než 90 % z nich se o tuto oblast aktivně zajímá a polovina domácností si snižování spotřeby energie a vody dala jako novoroční předsevzetí. Pro 31 % Čechů je hlavní motivací snížení výdajů domácnosti, ale 65 % myslí jak na úsporu financí, tak i na ohleduplnost k životnímu prostředí. Mnoho z nich si však neví rady, jak výdaje za energii a vodu snížit. Řada domácností také nyní zbytečné plýtvá. Bezmála 60 % procent z nich například vyhazuje nespotřebované jídlo alespoň jednou měsíčně.

Toto jsou některá ze zjištění průzkumu zaměřeného na život v českých domácnostech a jejich přístup k šetrnému životnímu stylu, který realizovala společnost IKEA Česká republika ve spolupráci s výzkumnou agenturou Simply 5. „Stále více Čechů chce žít doma úsporněji a šetřit životní prostředí, což je jedním z nejsilnějších současných trendů v bydlení. Chtějí se chovat zodpovědněji, ale vidí v tom i příležitost, jak snížit své výdaje. Řada z nich však neví, jaká řešení zvolit, nebo se jim zdá, že jsou to jen maličkosti. Přitom mají opravdu velký vliv. Domácnosti mohou bez snižování svého komfortu života doma rychle a jednoduše ušetřit tisíce korun za rok,“ říká Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj ve společnosti IKEA ČR.

Jak rychle snížit výdaje

Mezi způsoby, jak snížit výdaje, patří například výměna žárovek. „Výsledky průzkumu ukázaly, že 39 % Čechů stále používá neúsporné běžné žárovky a 10 % respondentů dokonce používá výhradně tyto žárovky. Přitom výměnou jedné z nich za úsporné žárovky s LED technologií lze při běžném používání ročně ušetřit i více než 300 korun,“ zmiňuje jeden z příkladů Víšek. Výměnou více běžných žárovek v bytě za úsporné LED žárovky lze tak rychle a jednoduše ušetřit až tisíce korun ročně. Šetrná a chytrá řešení jsou navíc nyní cenově dostupná a počáteční investice se vrátí nejpozději v řádech měsíců.

Dle průzkumu celkem 53 % z dotazovaných používá plynové sporáky, dalších 12 % českých domácností energeticky náročné elektrické sporáky a jen 8 % respondentů moderní indukční varné desky. Ty jsou přitom až o 40 % úspornější a vaří o 60 % rychleji než desky sklokeramické, které v ČR používá 25 % domácností.

V úspoře vody máme největší rezervy

Průzkum také odhalil, že téměř 80 % českých domácností občas myje nádobí nešetrně pod tekoucí vodou a téměř třetina (31 procent) takto myje nádobí většinou. Při jednom mytí tak spotřebují až 120 litrů vody, čímž zbytečně utrácí své peníze a chovají se i nešetrně k životnímu prostředí. Celkem 35 % českých domácností myje nádobí převážně ve dřezu.

Třídíme, ale po svém

Nejčastějším způsobem šetrného chování Čechů v domácnostech je třídění odpadu. „Více než 90 % dotazovaných v průzkumu uvedlo, že alespoň někdy doma třídí odpad. Zajímavým zjištěním však je, že celkem 62 % domácností používá na třídění vlastní systém, který nejčastěji představuje několik plastových či papírových tašek. Bezmála 10 % domácností používá chytrá řešení v podobě moderních systémů a košů, která jim usnadňují třídění,“ prozrazuje Víšek.

Další z hlavních témat současnosti je plýtvání jídlem. „Bezmála 60 % českých domácností vyhazuje nevyužité potraviny minimálně jednou měsíčně a pětina (20 %) dokonce jednou týdně. Pokud jde o plýtvání potravinami, tak nejvíce šetrní jsou senioři a nejméně lidé v mladším a středním věku (20 až 40 let) a překvapivě i rodiny s dětmi,“ zmiňuje výsledky průzkumu Víšek. „Nastupujícím pozitivním trendem však je, že dle průzkumu 83 % Čechů již nyní věnuje pozornost správnému skladování potravin v chladničce,“ uzavírá Víšek.

Další zajímavá zjištění průzkumu:

• Pětina (20 %) českých domácností vyhazovala během Vánoc nespotřebované jídlo.

• Zájem o snížení spotřeby vody, energie i produkovaného odpadu mají všechny generace, muži i ženy a rodiny i jednotlivci (vždy nad 90 % respondentů).

• 27 % Čechů alespoň občas zachytává studenou vodu, než začne z kohoutku téct teplá, a dále ji využívá např. na zalévání rostlin.

• Pouze 21 % českých domácností pěstuje bylinky v bytě nebo na balkoně. Není to pro nás tak běžné jako pěstování rostlin na zahradě.

• Téměř v polovině domácností (49 %) si Češi odložili některé z vánočních dárkových papírů na příští rok.

• Více než 40 % domácností používá výhradně nebo většinou baterie, které nelze nabíjet.

Průzkum byl realizován ve spolupráci společnosti IKEA Česká republika a agentury Simply5 na reprezentativním vzorku 500 domácností České republiky v srpnu 2014 a v lednu 2015.

Podnikatelé by se měli více zapojovat do obecních systémů odpadového hospodářství. Podle ekonomické analýzy plánu odpadového hospodářství na příštích deset let, kterou zadalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), by měl počet živnostníků, kteří budou za odvoz komunálního odpadu platit obci, stoupat o pět procent za rok. Za deset let by náklady podnikatelů za likvidaci komunálního odpadu měly vzrůst o polovinu. Tvrzení o parazitování podnikatelů na obcích však zpochybňují zástupci živnostníků. Zástupce soukromých odpadových firem upozorňuje, že pro podnikatele může být obecní systém odpadového hospodářství dražší, než když si stejnou službu objedná od soukromé firmy. Více ZDE

Zdroj: E15

Dnešní podíl CNG na veškeré spotřebě paliv pro dopravu v ČR činí jen asi 0,27 procenta. Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG asi deseti procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR. V roce 2030-2040 by pak mohlo po českých silnicích jezdit více než 300 000 vozidel na zemní plyn. Jeho roční spotřeba by se měla pohybovat mezi 600 až 700 miliony metrů krychlových.

• Podíl CNG na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v ČR činil v roce 2013 jen 0,27 procenta

• Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG v ČR asi 10 procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě

• Cena nafty a benzinu by se musela pohybovat pod 20 korun, aby se cena klasických PHM srovnala ceně CNG

• Od 1. ledna 2015 do konce roku 2017 činí spotřební daň na CNG již 0,72 Kč/m³

Již téměř před 10 lety (11. května 2005) schválila vláda svým usnesením „Program podpory alternativních paliv v dopravě – zemní plyn“ na jehož základě byla uzavřena Dobrovolná dohoda plynárenských společností a ČR. Tímto usnesením vláda rozhodla o využití zemního plynu v dopravě v ČR s cílem nahradit do roku 2020 minimálně 10 procent celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě zemním plynem. Podle dat MPO dnešní podíl CNG na celkové spotřebě paliv pro dopravu činil v roce 2013 jen 0,27 procenta. „Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG/LNG asi deseti procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR. V roce 2030-2040 by mohlo po českých silnicích jezdit kolem 300 000 vozidel na zemní plyn. Jeho roční spotřeba by se měla pohybovat mezi 600 až 700 miliony metrů krychlových," řekl Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). V Česku loni činila spotřeba CNG 29,9 milionů metrů krychlových, meziročně již druhý rok po sobě to bylo o dalších 36 procent více.

Poslední měsíce sice klesla cena ropy, ale vozy na CNG se stále vyplatí „Rozdíl mezi cenou nafty nebo benzinu a CNG je stále výrazný. Cena nafty a benzinu by se musela pohybovat pod 20 korun, aby se cena klasických PHM srovnala ceně CNG, protože provoz vozidel na CNG vychází navíc levněji, vozy mají také nulovou silniční daň atd.,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „V posledních letech se navíc rozdíl v ceně naopak spíše zvětšoval ve prospěch zemního plynu. Cena CNG je přitom dlouhodobě stabilní, za posledních 7 let se zvýšila pouze o cca 2-4 koruny za kubík zejména v důsledku zvýšení spotřební daně,“ dodává Jiří Šimek z ČPS. Kromě toho mají CNG vozidla i jiné výhody - vykazují také i sníženou hladinu hluku, jsou z hlediska paliva bezpečnější než vozy na benzin, mají největší dojezdovou vzdálenost ze všech vozů, nikdy nemůžete natankovat nekvalitní palivo a CNG nelze z vozidla ani zcizit, … a mnoho dalších předností, díky kterým je o ně v současné době velký zájem,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Od 1. ledna 2015 do konce roku 2017 činí spotřební daň na CNG již 0,72 Kč/m3 (+ DPH). „Spotřební daň na CNG je u nás stanovena do roku 2020. Byli bychom rádi, aby daňové zvýhodnění, alespoň na nejnižší hranici dovolující směrnice EU, zůstalo zachováno,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Spotřební daň je nepřímá daň, pomocí které stát reguluje cenu a poptávku určitých komodit na trhu, které považuje za vhodné pro jednotlivce i společnost. „EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 procent a vozy na CNG mají o 25 až 30 procent méně CO2, podporovat zemní plyn pro dopravu je tedy to nejjednodušší, jak tyto emise snížit,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Podle SDA podíl všech aut jezdících i na jiná paliva než naftu či benzin stoupl v ČR za rok 2014 dvou a půl násobně. „CNG má ale dnes z alternativních paliv nejvíce vyřešených problémů dávno za sebou, jako je cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, úlevy na spotřební i silniční dani aj.,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

„My jsme jako petrolejářská společnost Benzina vsadili na plyn. I když bude dominance fosilních paliv, CNG bude dvojkou a v roce 2030 na českém trhu bude mít podíl odhadem 15 procent,“ řekl Václav Loula, ředitel pro jakost ze společnosti Benzina. „Automobilky musí plnit přísné emisní předpisy a CNG velice dobře vyhovuje z pohledu spalin,“ dodal Loula. „Fandíme CNG, ale nechte nám ještě trochu těch fosilních paliv do roku 2030,“ řekl s humorem zástupcům plynárenství Václav Loula.

K obměně velké části vozů v ČR musí nezbytně dojít. Přestárlá vozidla v ČR (starší 20 let) tvoří přibližně 1/4 vozového parku. Podle údajů TŰV SŰD činí průměrný věk osobních automobilů v EU 8,3 roku, v ČR ale dokonce 14,2 roku. Tato přestárlá vozidla sice mají velmi malý proběh kilometrů (cca 6 procent z předpokládaného celkového proběhu všech osobních automobilů), ale imitují 40 procent nebezpečných škodlivin (oxid uhelnatý, uhlovodíky, oxidy dusíku apod.), jimiž je zatěžováno ovzduší v ČR. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (z roku 2011) byl například v hlavním městě ČR Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo[a]pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil dokonce 95 procent.

Navíc automobilové benziny, používané v osobních automobilech, znečišťují ovzduší dokonce ještě před tím, než jsou v motoru spáleny, protože při všech manipulacích se z benzinu odpařují nejtěkavější složky. „S tím, jak se ve městech a dálnicích zavádějí nízkoemisní zóny a dražší známky, je koupě vozidla na CNG nejlepší volbou, protože splňují ty nejpřísnější normy, opět ušetříte a nebudete mít žádná omezení,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. I Německo plánuje vyšší dálniční známku pro vozidla s naftovým pohonem, protože vnímají spaliny naftových motorů jako velký problém.

Podle Zprávy o životním prostředí ČR 2013 (schválené vládou v listopadu 2014) třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro suspendované částice frakce PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo[a]pyrenu. „Koncentrace benzo[a]pyrenu, který se nachází v automobilových výfukových plynech, jsou dlouhodobě překračovány u 60 procent populace ČR. Benzo[a]pyren je silně karcinogenní. Představuje nejvýznamnější riziko znečištěným ovzduším u nás. A největší zátěž benzo[a]pyrenu ve velkých městech způsobuje právě doprava,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Dnes, 21. ledna, je mimo jiné na pořadu jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) EU projednávání návrhu směrnice Evropského parlamentu (EP) a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES. Směrnice EP a Rady 2001/81/ES stanovila pro každý členský stát roční národní emisní stropy pro emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC) a amoniaku (NH3), kterých bylo zapotřebí dosáhnout do roku 2010. Cílem těchto stropů bylo snížit znečištění ovzduší a jeho negativní dopad na zdraví občanů a životní prostředí a splnit mezinárodní závazky vyplývající pro EU z Göteborského protokolu. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 došlo k revizi Göteborského protokolu a k zakotvení nových emisních stropů, nyní se právní předpisy EU slaďují s těmito novými mezinárodními závazky. Návrhem nové směrnice se ruší směrnice 2001/81/ES a nahrazuje se systém národních emisních stropů pro látky znečišťující ovzduší, které tato směrnice stanovila. Národní emisní stropy pro SO2, NOX, NMVOC a NH3 stanovené směrnicí 2001/81/ES pro období od roku 2010 však budou platit až do roku 2020. Zároveň se stanoví nové národní závazky ke snížení emisí SO2, NOX, NMVOC, NH3, jemných prachových částic (PM2,5) a methanu (CH4), které se použijí od roku 2020, respektive 2030 a průběžné úrovně emisí pro tyto znečišťující látky do roku 2025.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy dnes schválilo odůvodnění veřejné zakázky "Zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy na území hl. m. Prahy na období 2016 - 2025". Předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky je 12,8 mld. Kč bez DPH. „Veřejnou zakázku vypisujeme v souladu se zákonem a včas, aby do poloviny roku 2016 mohly být splněny veškeré náležitosti a případné námitky proti průběhu výběrového řízení. Pražané skutečně nemusí mít obavy z toho, že by komunální odpad na území hlavního města neměl kdo odvážet,“ uvedla radní Jana Plamínková (STAN). Do 31. 7. 2016, kdy bude znám vítěz výběrového řízení, bude svoz odpadu v Praze zajištěn na základě prodloužení dosavadního kontraktu, který schválila Rada hl. m. Prahy. Jeho hodnota je zhruba 1,6 mld. Kč bez DPH.

Čtěte také:

Pražští zastupitelé dali zelenou tendru na svoz odpadu za 13 miliard (ČeskéNoviny.cz)