V procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) se v současné době nacházejí: Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Národní program snižování emisí ČR 2020 a Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR. Dokumenty je možné dohledat v systému SEA - ZDE.

Celoevropská soutěž pro odbornou veřejnost letos nabízí celkem 300 000 eur v peněžních odměnách, přístup k datům i síti důležitých kontaktů, finanční podporu pro začátek podnikání a další možnosti za nejlepší projekty založené na práci s družicovými daty.

Soutěž je propojena se 4. českým uživatelským fórem Copernicus, které letos ve dnech 12. - 13. května pořádá agentura CENIA, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy (více ZDE).

Pátý ročník soutěže Copernicus Masters je spuštěn od 15. dubna 2015. Až do 13. července 2015 lze přihlásit do soutěže nápady nebo podnikatelské koncepty na aplikace založené na družicových datech. Zejména díky datům evropského programu Copernicus a jeho družic Sentinel se pro využití družicových snímků v různých oblastech podnikatelského sektoru otevírá široké pole působnosti.

Máte vymyšlený koncept aplikace nad družicovými daty a přemýšlíte, jak jej realizovat? Potřebujete podporu pro svůj záměr a jeho uvedení na trh? Soutěž Copernicus Masters je pro Vás v tomto případě ideální výzvou!

Soutěžní příspěvky se mají dotýkat jednoho z následujících témat: monitorování životního prostředí, dopravní logistiky, lesnictví a zemědělství, veřejné bezpečnosti, cloud computingu a mobilních služeb nebo také inovativního využití družicových snímků vysokého rozlišení či radarových dat. Z každé vyhlášené výzvy bude vybrán jeden vítěz a poté bude vyhlášen i celkový vítěz – Copernicus Master pro rok 2015. Ten si ze soutěže odnese 20 000 eur a družicové snímky v hodnotě 60 000 eur.

Soutěž je zajímavá tím, že se zaměřuje na odbornou veřejnost. Nápady z ní mohou tedy prospět dalšímu rozvoji služeb z programu Copernicus. Bonus pro výherce soutěže je lákavý, finančně oceňuje několik kategorií i s příslibem pomoci s realizací a uvedením daného nápadu na trh. 

Více o soutěži se dozvíte na: ZDE

Se změnou zákona o veřejných zakázkách se mění i pravidla pro zadávání veřejných zakázek v rámci Národních programů. Nově se budou žadatelé a příjemci podpory z Národních programů řídit závaznými pokyny pro OPŽP. Informaci dnes zveřejnil Státní fond životního prostředí (SFŽP).

S ohledem na skutečnost, že dne 6. 3. 2015 byl vyhlášen a nabyl účinnosti zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, mění se také Pokyny pro žadatele a příjemce podpory pro zadávání veřejných zakázek v rámci Národních programů.

Od 1. 4. 2015 jsou všichni žadatelé i příjemci podpory v rámci všech výzev Národních programů povinni postupovat při zadávání veřejných zakázek dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP).

Dokument ke stažení:

Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP).

Evropský parlament na konci dubna sice schválil limit pro biopaliva první generace, tedy pro bionaftu a bioetanol ze zemědělských plodin, ale porážka výrobců těchto paliv to není. Spíše jejich skryté vítězství. Schválený limit sedmi procent se týká nikoli objemu nahrazených ropných produktů, ale energetického obsahu. Spálením jednoho litru biopaliva se totiž získá méně energie než spálením stejného množství benzinu či nafty. Výrobcům biopaliv se tudíž otevírá prostor ke zhruba čtvrtinovému nárůstu prodeje do konce tohoto desetiletí. Stávající producenti v Česku i okolních zemích tak budou moci lépe využít kapacitu svých dosud nepříliš využitých výrobních závodů. Více ZDE

Zdroj: iHEND.cz

Několik způsobů, jak podpořit nedostatečné čerpání peněz z končících operačních programů, by měla v nejbližší době nabídnout Evropská komise zemím, kterých se problém týká. Podle české eurokomisařky Věry Jourové je to pro Českou republiku výborná šance jak dotáhnout a maximálně využít zatím nedočerpané prostředky určené původně pro roky 2007 až 2013. Jednou z klíčových věcí, které by mohly pomoci například u velkých staveb dopravní infrastruktury tak má být takzvané fázování. Komise zvažuje také „pružnost“ v rámci různých takzvaných prioritních os. Mělo by tedy být možné až o desetinu přesáhnout povolené čerpání v jedné z nich za předpokladu stejně vysokého nedočerpání v jiné části programu. Více ZDE

Evropská komise by mohla do června schválit všechny operační programy, díky nimž Česká republika může v období 2014 až 2020 čerpat až 23,83 miliardy eur (652 miliard korun). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla včera ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Zdroj: E15

AVÍZO Nejen o toku evropských miliard pak přijdou diskutovat ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a exministr, starosta Kyjova František Lukl. Témata pro druhou část Otázek Václava Moravce budou: zakázka na monitorovací systém MS2014+, čerpání evropských dotací, Integrovaný regionální operační program, možnosti čerpání pro obce, zákon o veřejných zakázkách.

Evropská komise dnes schválila Operační program Životní prostředí 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí o tom informovala eurokomisařka Věra Jourová. OPŽP se tak stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise.

"Momentálně už běží přípravy na jednání Monitorovacího výboru OPŽP, které proběhne v polovině června, tak abychom ostré výzvy mohli vyhlásit ihned po tomto jednání a příjem žádostí spustit už od 14. srpna tohoto roku,“ komentuje ministr Brabec dnešní schválení OPŽP 2014–2020 Evropskou komisí.

Operační program Životní prostředí 2014–2020 navazuje na končící OPŽP 2007–2013. Pro žadatele je v něm přichystáno téměř 2,637 miliardy eur (72 mld. Kč). V novém programovém období lze získat finanční podporu v některé z následujících oblastí:

1. zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní,

2. zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech,

3. odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika,

4. ochrana a péče o přírodu a krajinu,

5. energetické úspory.

Mezi očekávané přínosy programu dnes komise v tiskové zprávě zařadila nové napojení 60.000 obyvatel na vylepšené čističky odpadních vod a lepší zásobení vodou pro dalších 150.000 lidí. Asi 80.000 českých občanů prý bude mít prospěch z nových protipovodňových opatření.

Program pomůže zvýšit české kapacity pro recyklaci odpadů o 700.000 tun, podpoří 1600 opatření na podporu živočišných a rostlinných druhů a jejich stanovišť. Napomoci má také každoročnímu snížení emisí skleníkových plynů o 620.000 tun oxidu uhličitého (CO2) a snížení spotřeby energie ve veřejných budovách o 2,000.000 gigajoulů (GJ).

První avízo výzev z NOVÉHO OPŽP vyhlášeno! Více ZDE

Zdroj: MŽP, ČTK

AVÍZO Dne 6. května 2015 by měla vláda podle návrhu programu projednat jednak Aktualizaci Státní energetické koncepce ČR a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice.

DOPORUČUJEME Jakkoliv se člověk podle obecných zkušeností nemá pouštět do sporu s právníky, dovolím si v některých bodech polemizovat s autorem předchozího článku (Novela zákona EIA – průlomová změna pro investory, úřady i veřejnost, 22.4.2015 | Autor: Mgr. Radek Motzke). Naše sporné pohledy budou zřejmě vyplývat z našeho odlišného postavení v procesu EIA – člena Ekologického právního servisu zastupujícího převážně veřejnost a autorizované osoby stojící obvykle na straně investorů nebo úřadů.

Ve svém příspěvku se vracím k několika z kapitol z jeho poměrně podrobně a přesně zaměřeného článku.

a) změny v projektech musí být znovu podrobeny zjišťovacímu řízení

Je samozřejmě pravdou, že v minulosti, stejně jako tomu bude zcela nepochybně i v budoucnosti, docházelo v některých případech k porušení ducha, ne-li i litery zákona. To bylo dáno zejména tím, že investoři provedli v projektu, který prošel procesem EIA, změny, jejichž dopad na životní prostředí nebyl posouzen.

Současně je ale pravdou, že z hlediska veřejnosti obecně platí systém „jen ne u mě“ – tedy: víme, že potřebujeme spalovny, energetiku, dálnice, továrny, ale stavte je někde jinde, ne v naší blízkosti. Z tohoto pohledu přináší novela zákona některé velmi komplikující postupy vedoucí k prodloužení celého procesu schvalování záměrů.

Skutečnost, že změněné projekty byly v následných správních řízeních povolovány, byla dána neznalostí úřadů, které tato řízení vedly, nikoliv nedostatkem v zákoně. Hlavním problémem v této oblasti byla otázka, co je a co už není významnou změnou záměru – a tato otázka zůstává sporná i nadále, resp. zůstává na posouzení příslušného úřadu, co napíše ve stanovisku ke coherence stamp. Jsou úřady, které si pod významnou změnou u 9 km dlouhé silnice představují lapol, a jsou jiné, pro které není významnou změnou ani posun mimoúrovňové křižovatky v CHKO o 500 m.

b) respektování podmínek z procesu EIA

Nevím, jaké zkušenosti mají ostatní mí kolegové, ale v řízeních, kterých jsem se účastnila, se nerespektování podmínek závěru zjišťovacích řízení a stanovisek objevovalo zcela výjimečně a obvykle bylo dáno především chybně postavenými, nerelevantními, někdy i protiprávními podmínkami. Za nepříliš šťastnou v tomto směru považuji novou právní úpravu, která pro závěr zjišťovacího řízení zamezuje stanovení podmínek realizace záměru, protože právě u záměrů, které nebudou dále procházet ověřovacím stanoviskem, navíc ve fázi zjišťovacího řízení u nich nejsou všechny parametry obvykle známy, je riziko odchylek majících vliv na životní prostředí znatelné.

c) pojistka proti vydírání investorů ze strany pochybných neziskovek

V procesu EIA samotném nemá stanovení definice „dotčené“ veřejnosti tak velký vliv, jak je prezentováno. Stále zůstává v platnosti, že zjišťovacího řízení a následně projednání dokumentace se může zúčastnit kdokoliv bez omezení. To samo o sobě stačí, aby i jednoduchý záměr byl poslán do plného procesu posuzování, jak tomu v převážné většině případů bylo i dnes – pokud se ve zjišťovacím řízení objevily námitky obyvatelstva (stačili 2-3 občané), byl záměr téměř vždy poslán k dalšímu posuzování.

Relativním přínosem tak zůstává pouze omezení možnosti odvolání proti závaznému stanovisku a účasti v následném správním řízení na tzv. dotčenou veřejnost, tedy na etablované neziskové spolky a spolky podporované 200 podpisy. Problémem ovšem je, zda takto na to budou nahlížet i soudy a evropský soudní dvůr, pokud k nim budou podávány stížnosti a žaloby menšími skupinami obyvatel, a zda budou automaticky takové žaloby zamítat.

Ze strany úřadů můžeme očekávat spíše ústupky dotčené veřejnosti a „pojišťování se“ při vedení řízení, což je ostatně celkem logické. 

d) novela brání průtahům při soudním přezkumu povolení, soudy musí rozhodnout do 90 dnů.

S ohledem na běžně prezentovaný výklad této lhůty (ostatně obdobně jako u všech ostatních lhůt platných pro úřady) jako lhůt pořádkových, nevymahatelných, a asociací soudců již předem kritizovaných jako nedostatečně dlouhé, snad polemika v této oblasti při zkušenostech se soudním systémem v ČR ani není potřebná.

Kromě toho není zřejmé, na základě čeho budou soudy rozhodovat o věcných (odborných) otázkách řízení EIA, napadených odpůrci - soudní znalci v této oblasti neexistují, odborné znalosti soudců v této oblasti nejsou až na výjimky dostatečné.

e) omezení okruhu developerských projektů, které musí projít alespoň zjišťovacím řízením (nově jde pouze o průmyslové zóny nad 20 ha, záměry rozvoje měst nad 5 ha, skladové komplexy nad 1 ha a obchodní komplexy a nákupní střediska nad 6000 m2, tématické areály nad 2 ha).

V naší právní úpravě existuje výraz „oznámení podlimitního záměru“. Každá autorizovaná osoba působící napříč různými kraji se jistě setkala s tím, že se jedná o zcela iluzorní záležitost, plně závislou na uvážení příslušného krajského úřadu, kdy daný úřad může poslat do zjišťovacího řízení cokoliv. Obvykle v takových případech slýcháme ze strany úřadů: „my jsme se tady u nás dohodli, že když podlimitní záměr dosáhne 25, 50, ..% limitu, posíláme ho na zjišťovací řízení“. Jedná se o právní nejistotu, kdy zcela nepodstatný záměr může skončit v kolečku ročního posuzování velké EIA – a tuto nejistotu novela neodstranila.

f) novela zamlžuje, co je a co není navazujícím rozhodnutím, jemuž musí předcházet vydání stanoviska EIA.

Již po prvním měsíci fungování novely je zřejmé, že úřady (jak krajské, tak následně stavební, báňské, vodoprávní….) ani netuší, jak s definicí následného správního řízení zacházet. K jedné akci je často vydáváno několik povolujících závazných stanovisek a rozhodnutí, přičemž některé z nich existují paralelně vedle sebe. Slyšela jsem výklad, že následným správním řízením je takové, které stojí na konci povolovacího řetězce. To ale podle mě do značné míry odporuje definici v zákoně. Je úsměvné, že např. integrované povolení není považováno za následné správní řízení, byť se jedná o komplexní rozhodnutí zaštiťující všechny oblasti životního prostředí. Po IP totiž následuje ještě stavební řízení. Je tak nastartován proces, kdy po absolvování 4 měsíců řízení o integrovaném povolení a dalším min. 1,5 měsíci stavebního řízení se přihlásí dotčená veřejnost, která dosud nikde nefigurovala, a celý proces skončí u soudu. Ten v ideálním případě po 90 dnech rozhodne o pochybení úřadu a celé kolečko se vesele opakuje. V právním a hospodářském prostředí ČR, kdy se ještě v dubnu neví, jaký dotační titul bude vyhlášen v květnu, bude docházet u investorů k velkým škodám, a v denním tisku se dočteme o tom, jak nepřipravení jsou naši investoři…

g) rozšířil se okruh účastníků navazujících řízení a také okruh námitek, které v nich mohou uplatňovat  -  tzv. privilegované neziskovky se mohou odvolat v širokém okruhu otázek proti navazujícím rozhodnutím, i když se nijak neúčastnily řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo.

Jedná se o velmi nebezpečnou právní úpravu, nahrávající právě vydírání ze strany neziskovek. Ty tak mohou nechat uplynout prakticky celý proces schvalování, který trvá mnohdy rok a více, aniž by vstoupily do řízení, a teprve v konečném stadiu pak mohou vše „shodit“ a zdržet o další rok. Nejistota celého procesu a jeho prodražení se tak podstatně zvětší.

h) novela se vztahuje se na probíhající řízení EIA a částečně i na probíhající navazující řízení, pokud obsah již vydaného stanoviska EIA není v souladu s novelou zákona EIA a souvisejícími předpisy, musí záměr projít řízením EIA znovu.

Jak jsem se na vlastní kůži přesvědčila, tato bezprecedentní právní úprava, zcela nelogická, matoucí a nejednoznačná, může způsobit dlouhodobé průtahy v již končícím správním řízení. Mimo jiné mohou nastat případy, kdy díky změně zařazení záměru původně spadajícího do kategorie II do kategorie I dojde k nutnosti absolvovat celý proces EIA u naprosto bezproblémových případů (znám např. chov drůbeže, který prošel bez jakýchkoliv připomínek dvěma zjišťovacími řízeními a nyní musí jít do velké EIA kvůli odlišnému zařazení). Obdobou je také těžba, kde se roční objem těžby nově kombinuje s plochou těžby.

Způsoby, jakými stavební a báňské úřady z neznalosti a obav z dotčené veřejnosti řeší vzniklé zmatky, by byly na zasmání, kdyby se nejednalo o zmatečnost několikaletých schvalovacích a povolovacích procesů. Neznalost nové právní úpravy ze strany některých stavebních úřadů, zejména těch menších, je až zarážející.

i) „zezávaznění“ (ověření) stanovisek

Letmým pohledem na stránky Cenia zjistíme, kolik stanovisek bylo vydáno mezi 20. - 31.3.2015. Přitom  se někdy jednalo o případy projednávané více než dva roky, navíc platnost stanoviska vydaného před 1.4.2015 je v neukončeném nebo nezahájeném následném správním řízení pouze iluzorní. Všechna tato stanoviska bude nově nutno „zezávaznit“, a v tomto procesu již budou některé podmínky činit problémy. Jedná se především o podmínky vyplývající ze zákona, které se nově do závazných stanovisek neuvádějí, přitom ale na jejich uvedení úřady a veřejnost dosud trvaly.

Souhlasím s autorem v tom, že je chybou, že zákon neumožňuje se proti ověřovacímu stanovisku odvolat, protože by tak možná došlo k vyjasnění pozic účastníků hned na začátku (ovšem při právní úpravě, kdy námitky nemusejí být v různých stupních procesu podávány, a pak se mohou objevit až v konečném správním řízení, je to v podstatě jedno).  

j) zlepšení podmínek pro účast veřejnosti

Autor vycházel z přesvědčení, že veřejnost neměla před nabytím účinnosti novely zákona, tedy do 30.4.2015, dostatečná práva pro svou obranu při realizaci ekologicky sporných zakázek, a že posílení práva veřejnosti je krok správným směrem.

Mé zkušenosti z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou poněkud odlišné než zkušenosti autora předchozího článku. Souhlasím s tím, že v ojedinělých případech docházelo ke střetům s veřejností z neznalosti podstaty záměru nebo z neznalosti právní úpravy této oblasti.

Daleko častější jsou ale případy, kdy zcela jednoznačně vedla k blokování realizace záměru snaha eliminovat záměr v předmětném území nikoliv proto, že by byl škodlivý pro životní prostředí, ale prostě proto, že ho tam místní občané nechtějí. Zažila jsem případ, kdy ani v souladu s územním plánem obce nebylo možno kvůli blokaci ze strany občanů využít malou průmyslovou zónu situovanou mimo obytnou zástavbu, přičemž byly v průběhu dvou let postupně „shozeny“ záměry logistiky, obchodního centra, pily, skladu a kovovýroby. V obdobných případech pak jsou zneužívány ekologické argumenty a využívány všechny možnosti právní úpravy, aby bylo realizaci záměru zamezeno, a je těžké chtít od úřadu, aby byl pod takovým tlakem na straně zdravého rozumu. Obecné argumenty na právo na zdravé životní prostředí jak totiž možno aplikovat kdykoliv a kdekoliv, protože každý záměr nějaký negativní vliv na životní prostředí vykazuje. Jak v takových případech bude rozhodovat soud, je opravdu otázkou.

k) integrace procesu EIA do povolovacího řízení

Integrace procesu EIA do povolovacího řízení by byl samozřejmě velmi přínosný krok, který by za jistých podmínek mohl celkovou dobu pro realizaci záměru významně zkrátit.

Jako velmi problematickou až nemožnou však vidím integraci procesu EIA v případě variantních řešení, zejména u rozsáhlých staveb.

Dalším problémem je již opakovaná nepřipravenost a uspěchanost při vydávání právních předpisů v naší zemi. Ta má vliv nejen na kvalitu přípravy záměrů, ale zejména na kvalitu práce správních úřadů. Paradoxně jsou to úřady, které (v lepším případě) dávají za úkol investorovi, aby zjistil, jak vlastně byla která pasáž v zákoně myšlena, nebo které si (v horším případě) vytvářejí vlastní výklady. Ty se pak úřad od úřadu, kraj od kraje a mnohdy i úředník od úředníka liší a zvyšují právní nejistotu investora i veřejnosti.

Závěr

Nemohu říci, že bych přes všechny nedostatky právního prostředí v ČR považovala naši zemi v oblasti životního prostředí za nekultivovanou. Jsem přesvědčená, že v uplynulém desetiletí došlo u práva v oblasti životního prostředí a jeho reálné vymahatelnosti k řadě zlepšení. V řadě případů měly neziskové organizace a veřejnost potřebný korekční účinek na příliš rozpínavé a necitlivé plány investorů a přispěly k rovnováze mezi ekologickou a ekonomickou stránkou projektů.

Bohužel již nejsem beze zbytku přesvědčená o tom, že tato novela tak, jak byla po formální stránce koncipována, k dalšímu zlepšení v této oblasti významně přispěje, a že nebude jen formální komplikací procesu EIA a navazujících správních řízení.

Autor: Ing. Pavla Žídková

Své názory, komentáře, reakce či zkušenosti s novelou EIA nám určitě zasílejte do redakce na info@tretiruka.cz. Děkujeme

ÚSPORY ENERGIE, INOVACE...  Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014—2020 (OP PIK) zveřeňilo předběžnou informaci pro žadatele o parametrech prvních výzev a požadavcích kladených na projekty předkládané v rámci žádostí o podporu do vybraných programů OP PIK.

Ministerstvo plánuje vyhlásit 11 výzev OP PIK s alokacemi ve výši 17,35 miliardy korun a přijímat první žádosti o dotaci od začátku června. Z celé první vlny má nejvyšší alokaci výzva Úspory energie v hodnotě 5 miliard korun, ovšem většina výzev a bezmála 11 miliard budou směřovat na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace a rozvoj malých a středních podniků.

Zveřejněné dokumenty obsahují textaci výzev dle vládou schváleného Metodického pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014—2020 a mají za cíl seznámit potenciální žadatele ještě před oficiálním vyhlášením výzev s návrhem těchto plánovaných výzev, se způsobilými výdaji či postupem pro hodnocení a výběr projektových žádostí. V případě nyní zveřejňovaných dokumentů se tedy nejedná o finální texty výzev, tudíž nelze na jejich základě přijímat žádosti o podporu ani začít fyzicky realizovat projekty, protože v režimu veřejné podpory vzniká uznatelnost nákladů nejdříve dnem podání předběžné žádosti o podporu. Všechny další potřebné dokumenty a přílohy k výzvám budou uveřejněny s oficiální výzvou po schválení výběrových kritérií výzev Monitorovacím výborem OP PIK. Jednání Monitorovacího výboru OP PIK svolává Řídící orgán OP PIK na nejbližší možný termín (27. květen 2015).

Příjem předběžných (neboli registračních) žádostí je plánován na červen 2015, přesné termíny budou včas oznámeny. Příjem žádostí bude probíhat prostřednictvím portálu IS KP14+ Aplikace MS2014+. Více informací včetně video—tutoriálů naleznete na www.dotaceEU.cz/ISKP. Další informace k programům podpory a výzvám OP PIK Vám podá infolinka agentury CzechInvest 800 800 777. 

Přehled prvních výzev OP PIK plánovaných k vyhlášení v červnu 2015:

PREZENTACE KE STAŽENÍ Cílem semináře byla výměna zkušeností mezi veřejnou správou a zástupci recyklačního průmyslu v zájmu posílení prevence negativních jevů spojených se sběrem kovových odpadů a nalezení efektivního modelu komplexního přístupu k řešení problematiky.

Podstatou je efektivní výkon kontrolních pravomocí, který ve svém důsledku přispěje ke snížení či eliminaci přestupků a trestných činů při výkupu kovů. Cílem řešení je minimalizovat negativní dopady na průmysl druhotných surovin, kterými jsou například snižování počtu pracovních míst ve firmách provozujících sběr a výkup odpadů a zpracování odpadů, zvyšování administrativní zátěže, což v důsledku vede ke snížení konkurenceschopnosti firem v evropském měřítku. Zároveň je ale nutné realizovat takové kroky, které povedou k minimalizaci společensky negativních jevů, které jsou na výkup kovů navázány.

V úvodní části semináře vystoupil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, který představil Politiku druhotných surovin ČR a souvislosti s diskutovaným tématem. Zejména upozornil na význam druhotných surovin, na potřebu zvýšení podpory jejich získávání, zpracování a využívání, neboť se jimi nahrazují deficitní primární suroviny potřebné pro průmysl ČR. Tento trend je v plně v souladu s novým směrem Evropské unie, kterým je oběhové hospodářství — přeměna odpadů na zdroje.

Náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová představila návrh Komplexního řešení problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR, zpracovaný MŽP a mezirezortní pracovní skupinou. Aktuální vývoj legislativy v oblasti výkupu kovů a dopady na recyklační průmysl následně zhodnotil výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR Petr Šulc, který rovněž představil připomínky SPDS ČR k návrhu komplexního řešení. Na semináři dále vystoupili zástupci Ministerstva vnitra, ČIŽP a ČOI s výsledky své kontrolní činnosti a seznámili účastníky s možnou prevencí zjištěných nedostatků.

Do diskuze se zapojila řada účastníků, mezi kterými byl i předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin pan Petr Miller. V diskuzi nejčastěji zazněl požadavek na provádění kontrol tzv. "šedé zóny", nikoliv pouze provozovatelů sběren, kteří mají živnostenské oprávnění a další potřebná povolení k této činnosti. Dalším akcentovaným požadavkem byla větší součinnost orgánů veřejné správy při dozorové činnosti. Seminář poté uzavřeli závěrečným slovem náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová a výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR Petr Šulc s tím, že je potřebné vzájemně komunikovat a společně hledat efektivní řešení této problematiky za účasti všech dotčených subjektů.

Seminář pořádal Svaz průmyslu druhotných surovin ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR ve spolupráci s MPO a Ministerstvem životního prostředí. Seminář byl určen pro podnikatelskou sféru, odbornou veřejnost, veřejnou správu, poslance a senátory a další.

Dokumenty ke stažení:

• Úvodní slovo NM Muřický (MPO) [pdf, 217 kB]

• Prezentace MPO - NM Muřický [pdf, 351 kB]

• Prezentace MŽP - Manhart [pdf, 1307 kB]

• Prezentace SPDS - Šulc [pdf, 1593 kB]

• Prezentace MV a Policie ČR - Horáková [pdf, 2755 kB]

• Prezentace MPO - Urban [pdf, 260 kB]

• Prezentace ČOI - Maxa [pdf, 940 kB]

• Prezentace ČIŽP - Kůs [pdf, 1362 kB]

Zdroj: MPO

Změna českého postoje včera umožnila diplomatům Evropské unie dosáhnout předběžné dohody o datu spuštění reformy trhu s emisními povolenkami (EU ETS). Lotyšské předsednictví tak bude moci příští úterý začít vyjednávat s europarlamentem a Evropskou komisí o datu startu k 1. lednu 2019. Evropská komise plánuje změnou mechanismu snížit přebytek povolenek na trhu a zvýšit tak jejich cenu.

Česko trvá na tom, že reforma a vznik rezervy tržní stability se nesmí dotknout loni na podzim odsouhlaseného "fondu solidarity", z něhož by měly jít investice v této oblasti do chudších států unie.

Země EU ale odmítají únorový návrh výboru europarlamentu, podle něhož by se výtěžek z prodeje 300 milionů povolenek měl stát základem ještě dalšího budoucího Fondu energetických inovací.

Zdroj: ČTK

Výsledky kontrolní akce České obchodní inspekce (ČOI) prokázaly, že při prodeji pevných paliv a jeho rozvozu dochází poměrně často k poškození spotřebitele, a to neúplnými informacemi o nabízeném zboží a jeho ceně při objednávce a následně dodávkou nižšího objemu paliva a jejím nesprávným účtováním.

Ve 2. pololetí roku 2014, tedy v období, kdy si spotřebitelé nejčastěji doplňují zásoby tuhých paliv na zimu, bylo provedeno u vytipovaných dodavatelů celkem 129 kontrol, při nichž Česká obchodní inspekce zjistila nedostatky ve více než 40 % případů.

Kontroly prodeje tuhých paliv ve skladech i jejich dodávek při rozvozu prokázaly, že zdaleka ne všichni dodavatelé dodržují zásady poctivosti prodeje. To znamená, že objednané množství paliva není ve skutečnosti dodáno a je nesprávně účtováno, spotřebitelé nejsou seznámeni s cenou paliva, povinnými údaji o výrobci, o druhu paliva nebo jeho vlastnostech.

Poškození spotřebitele tak může být velmi citelné. Celkem bylo do konce roku 2014 pravomocně uloženo 40 pokut v souhrnné výši 442 500 Kč, vydán zákaz používání na 4 kusy úředně neověřených měřidel a zakázán prodej 760 kusů dřevěných briket a 40 kusů palivového dřeva v celkové hodnotě 42 464 Kč. Vzhledem k zjištěným nedostatkům byla akce zaměřená na prodej tuhých paliv zařazena do plánu kontrol na rok 2015.

V období od 1. 7. do 31. 12. 2014 provedla Česká obchodní inspekce v rámci kontrolní akce zaměřené na dodržování obecně závazných právních předpisů, zejména zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, celkem 129 kontrol prodeje tuhých paliv. Porušení povinností zjistili inspektoři při 53 kontrolách, tj. ve 41,1 % z nich.

Přehled porušení zákona o ochraně spotřebitele:

• nejčastěji, a to ve 30 případech, porušili prodávající zásady poctivosti prodeje (§ 3 odst. 1 písm. a), tím, že nedodrželi povinnost prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, případně neumožnili spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů

• dalším nejčastějším zjištěním, při 14 kontrolách, bylo nesplnění informačních povinností (§ 10), kdy výrobky (dřevěné pelety a dřevěné brikety), nebyly viditelně a srozumitelně označeny výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem, názvem, údaji o hmotnosti, množství nebo velikosti, případně o rozměru a dalších údajích potřebných k  identifikaci výrobků dle jejich povahy

• o ceně nabízených výrobků nebo poskytovaných služeb (§ 12) nebyl spotřebitel řádně informován v 10 případech

• nedostatky v poskytování řádných informací o vlastnostech prodávaných výrobků a o nebezpečí, které vyplývá z jejich nesprávného použití (§ 9) byly prokázány při 4 kontrolách.

Vzhledem k četným nedostatkům, při nichž bylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů, bude tak akce zaměřená na problematiku prodeje tuhých paliv zařazena do plánu kontrol i v roce 2015.

Evropská komise schválila České republice první operační program pro čerpání evropských peněz v rámci programového období 2014 -2020, a to Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Už zítra MPO zveřejní první avíza.

Schválení operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) je mimořádně dobrou zprávou pro podnikatele, firmy, vědecké pracovníky, univerzity i pro rozvoj informačních technologií. V programu, který spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, je k dispozici celkem 116 miliard korun.

Jedná se o třetí největší program v současném programovém období. Podporu si mezi sebe rozdělí čtyři prioritní oblasti, a to Rozvoj výzkumu a vývoje, Efektivnější nakládání energií, Podpora podnikání malých a středních firem a Rozvoj informačních a komunikačních technologií. Oproti minulému období 2007-2013 došlo k navýšení finančních prostředků o jednu třetinu.

„Fakt, že OP PIK byl schválen jako vůbec první český program pro programovací období 2014 – 2020, je výbornou zprávou především pro české podnikatele. Už zítra pro ně umístíme na web MPO avíza k čerpání první vlny 11 výzev. Dostanou tak veškeré informace k tomu, jak připravit své projekty a správně vyplnit žádosti o dotace, které začneme přijímat již začátkem června,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

První avíza OPPIK zveřejníme jakmile budou k dipsozici.

Schválení dalších operačních programů by mělo následovat v příštích dnech. Očekávám, že ministerstva zajistí co nejrychlejší vyhlášení prvních výzev, aby česká ekonomika mohla těžit z dostupných evropských peněz," dodal předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Výše uvedené zaměření kopíruje rozdělení na 4 prioritní osy OP PIK 2014 - 2020:

Mezi očekávané výstupy operačního programu patří:

• podpora formou grantů pro více než 1970 podniků

• vytvoření 12 000 nových pracovních míst v malých a středních podnicích

• 600 nových přihlášek na ochranu práv duševního vlastnictví

• roční snížení emisí skleníkových plynů o 300 000 tun CO₂ 

• větší uplatnění inovativních nízkouhlíkových technologií.

Dokument ke stažení (zdroj: MPO):

• Program podpory OP PIK.zip [zip, 7735 kB]

• Programy podpory_tabulka [pdf, 195 kB]

Čtěte také:

Dotační výzvy pro energetiku MPO otevře letos (29.4.2015)