Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Komunálního odpadu bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun, tedy o 1,3 % více než v roce předešlém.

Z množství celkové produkce odpadů tvořily 60,9 % odpady minerální, tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhou největší měrou se na vyprodukovaných odpadech podílel kovový odpad (13,4 %), následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem s podílem 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahoval pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily celkově necelá 4 % vyprodukovaného odpadu. V absolutním vyjádření to bylo 1,56 milionu tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při pohledu na krajské srovnání produkce odpadů bylo v roce 2022 nejvíce odpadů vytvořeno ve Středočeském kraji (5,3 mil. tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 mil. tun). Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na jednoho obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, a to 284 kg na obyvatele. Nejméně nebezpečného odpadu bylo vytvořeno v Praze, a to 67 kg na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily směsné odpady 59,1 %, nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tvořil kovový odpad.

Podrobné informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů - 2022.

Dne 18. prosince 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2749 ze dne 11. prosince 2023, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu a/nebo jedlé vedlejší produkty.

Dokument ke stažení:

OJ L_202302749 CS TXT.pdf (1.09 MB)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) – aktualizace pravidel pro přidělování bezplatných povolenek. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla pro přidělování bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 1_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2023)8322586

EU 1_24 EK Příloha

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Více ZDE

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se včera zúčastnil zasedání Rady EU pro životního prostředí. Hlavním tématem Rady byla nová politika EU v oblasti snižování odpadů z obalů, kde se členským státům po zhruba rok trvajícím vyjednávání podařilo přijmout společnou pozici. Ministři dále diskutovali o připravovaném právním rámci pro monitorování půdy a o novém návrhu k monitoringu evropských lesů.

Ministři životního prostředí se shodli na obecném přístupu k nařízení o obalech a obalových odpadech, nadcházející belgické předsednictví tak získalo mandát k zahájení tzv. trialogů s Evropským parlamentem. České republice se díky aktivnímu přístupu Ministerstva životního prostředí podařilo do obecného přístupu promítnout řadu priorit a úprav, což našemu státu umožnilo podpořit obecný přístup.

„Cílem našeho úsilí je předcházet vzniku obalových odpadů, podporovat vysoce kvalitní recyklaci a vytvářet trh s druhotnými surovinami,” uvedl ministr životního prostředí Hladík s tím, že nové nařízení má také zlepšit informovanost spotřebitelů a vytvořit nové obchodní příležitosti.

Nařízení přináší celou řadu novinek, mimo jiné zákaz některých obalových formátů, omezení volného prostoru v obalech, povinný recyklovaný obsah v řadě typů obalů, povinné cíle pro opakované použití pro řadu typů obalů, cíle pro omezení obalového odpadu na úrovni členských zemí, povinnou plnou recyklovatelnost, kompostovatelnost obalů a další.

Dalším bodem programu byla politická rozprava o směrnici o monitorování a odolnosti půdy. „Degradace půd je celoevropským problémem a bohužel se nevyhýbá ani České republice, kde je až 44 % půd nezdravých. Vítám proto návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy, jehož cílem je tento stav zlepšit. Ačkoliv Česká republika již stav půdy sleduje, tento monitoring se netýká všech druhů půd,“ uvedl ministr Hladík s tím, že však není přesvědčen, že je skutečně nezbytné sledovat na všech půdách stejný výčet deskriptorů, jak navrhuje předložený text. „Vhodnější a méně nákladné by podle mě bylo adaptovat výčet deskriptorů na konkrétní typ půdy nebo na způsob jejího využití,“ doplnil.

Česká republika také na jednání vyjádřila silnou podporu tomu, aby se návrh více věnoval problematice záborů půdy, které mají významný vliv na ekosystémové služby, jež půda poskytuje. „Návrh vůbec neřeší zábory půd, což je pro nás velmi důležité,” uvedl ministr Hladík. ČR by rovněž uvítala, aby návrh více akcentoval princip „znečišťovatel platí“. Zároveň je třeba zdůraznit řešení erozí půdy, ať už vodní eroze, větrné či posklizňové. Vyjednávání budou nyní pokračovat, přičemž společná pozice Rady by mohla být přijata v červnu 2024.

Evropská komise dále ministrům představila nový návrh nařízení o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů, ke kterému následně proběhla první výměna názorů. „Udržitelné obhospodařování lesů je pro nás důležitým tématem, a to i s ohledem na plnění cílů přijatých v prosinci 2022 v rámci Globálního rámce pro ochranu biodiverzity,“ zdůraznil ministr Hladík. Přestože Česká republika obecně souhlasí s cíli návrhu, považuje za důležité, aby systém monitoringu nepřinášel neúměrnou finanční a administrativní zátěž a aby byly maximálně využity existující národní systémy. Bude také třeba vyjasnit řadu nejasností, které návrh Komise obsahuje. Další diskuze by měla probíhat v rámci Rady pro zemědělství, kde bude za ČR vyjednávat Ministerstvo zemědělství.

Španělské předsednictví také informovalo ministry a ministryně o aktuálním stavu vyjednávání s Evropským parlamentem o legislativě zaměřující se na kvalitu ovzduší a na certifikaci pohlcování uhlíku. Zástupci členských zemí projednali výsledky nedávných významných mezinárodních zasedání, včetně nedávno skončené klimatické konference COP 28, které se ministr Hladík osobně zúčastnil.

Součástí programu ministra životního prostředí byly také bilaterální jednání s Portugalskem a Polskem.

Související:

Packaging and packaging waste: Council adopts its negotiating position on new rules for more sustainable packaging in the EU

Nápojové firmy tak musí nakupovat recyklovaný materiál ze zahraničních zdrojů. Přesto Plzeňský Prazdroj dokázal v tuzemsku navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách již na 60 % a u značky Pilsner Urquell dokonce na 75 %. Další výraznější růst podílu recyklátu, který by pomohl snížit uhlíkovou stopu plechovek, ale brzdí právě nízká míra recyklace použitých plechovek. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Více ZDE

EK před dvěma týdny vydala Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů o obsahu recyklovaného plastu v plastových nápojových lahvích na jedno použití. Zde se EK zavázala, že do 31. března 2024 navrhne změnu tohoto rozhodnutí a zohlední i recyklovaný plast pocházející z dalších druhů recyklace definovaných v čl. 3 bodě 17 směrnice 2008/98/ES.

Svět se shodl na postupném odklonu od fosilních paliv směrem k uhlíkové neutralitě. V Dubaji skončila klimatická konference COP28 a byl přijat klíčový dokument. Navazuje na Pařížskou dohodu: cílem je udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia oproti začátku průmyslové éry. Jedná se opravdu o historickou dohodu, která povede ke zlepšení klimatické situace? A jaké dopady budou mít závěry konference na Českou republiku? Ptejte se i vy a sledujte 90´ČT24 - záznam pořadu (27 minuta) ZDE

USA se rozhodly ukončit projekt, v rámci nějž byl obyvatelům poskytován adresář míst, na která je možné odnést plastové sáčky, filmy atd. za účelem recyklace. Důvodem je skutečnost, že velké množství těchto plastů se ve skutečnosti vůbec nerecyklovalo. „Recyklace plastových fólií byla po desetiletí propastným selháním a je důležité, aby společnosti vyrábějící plasty přestaly lhát veřejnosti. Konečně vyšla najevo pravda,“ konstatovala prezidentka Beyond Plastics Judith Enck. Vše „prasklo“ letos v květnu, kdy zpravodajská televize ABC News díky sledovacím štítkům zjistila, že spousta plastových odpadků odevzdaných na sběrných místech skončila na skládkách, ve spalovnách. Více ZDE

Není nutné vše měnit. Audi nabízí službu opravy poškozených dílů

Běžnou praxí při opravách aut je dnes vadnou či poškozenou součástku vyměnit za novou. V případě, že je problém jen v malé její části, se to může jevit zbytečně drahé či neekologické, ovšem ve většině případů – jde-li ten díl sehnat – je to nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Automobilka Audi nyní přichází s novou službou opravy poškozených dílů. Pojmenovala ji Repair Concept a jejím principem je, že místo výměny celku bude díl opraven přímo u jeho výrobce. Automobilka slibuje až osmdesátiprocentní úsporu nákladů oproti nákupu nového originálního dílu. Výhodné to je zejména u drahých součástek, jako jsou infotainmenty nebo filtry DPF. Více ZDE

Analýza odpadu v Žatci: Jen třetina objemu je v černých kontejnerech správně!

Zkrátka: plast, papír, sklo, oděvy, k tomu trochu plechu a nebezpečného odpadu. A jen tak okrajově také typický směsný odpad. Řečí čísel: na sídlištích v Žatci tvoří směsný komunální odpad v černých kontejnerech jen třetinu obsahu, naopak dvě třetiny jsou tvořené odpadem k recyklaci. To vše ukázala detailní analýza tří černých odpadových kontejnerů z ulic Růžová, Jabloňová a Husova, tedy z nejobydlenějších žateckých lokalit, kterou provedli pracovníci svozové společnosti Marius Pedersen ve spolupráci s městem na konci listopadu. Druhá část analýzy proběhne na jaře, kdy se detailně probere obsah nádob od rodinných domů. Více ZDE

Čtyři kilometry od centra Ostravy je zaděláno na skandál. Do haldy s prohořívající hlušinou se navážely stovky tisíc tun odpadu. Odborníci mají obavy, aby se oheň nerozšířil na sousední skládku vysoce nebezpečných chemických kalů. Více ZDE

Evropská Rada a Evropský parlament dosáhly dne 14.12. 2023 prozatímní dohody o směrnici o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i ve světě. Směrnice o due diligence stanoví povinnosti pro velké společnosti týkající se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností a činnosti prováděné jejich obchodními partnery. Více ZDE

Čtěte také:

Velké firmy budou muset dbát na životní prostředí a lidská práva, shodla se EU

Ve středu ráno skončila 28. konference OSN o změně klimatu v Dubaji (COP28). Celkem 198 států světa se dohodlo na dalších opatřeních proti změnám klimatu, zejména vůbec poprvé se všechny zapojené země shodly na odchodu od využívání fosilních paliv. Dohodly se také na růstu celosvětového využívání obnovitelných zdrojů energie a podařilo se schválit závěry historicky prvního hodnocení cílů Pařížské dohody, tzv. Global Stocktake.

„Jednání na klimatické konferenci přineslo úspěch. Celý svět se po složitém vyjednávání shodl na ztrojnásobení obnovitelných zdrojů, zdvojnásobení energetické účinnosti, postupném odchodu od fosilních paliv i modernizaci prostřednictvím využití obnovitelných zdrojů, jádra, ukládání a využívání uhlíku. Stejně tak na podpoře vodíku. Kombinace těchto opatření má za cíl celosvětově dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“shrnuje výsledky COP28 ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který se zúčastnil závěrečného ministerského vyjednávání.

Hlavním tématem klimatické konference v Dubaji byla jednání o prvním globálním hodnocení implementace Pařížské dohody. To se dělá po pěti letech od zveřejnění závazků jednotlivých zemí. Vzhledem ke stále rostoucím globálním teplotám a růstu emisí téměř 200 zemí světa přijalo dohodu o dalším postupu, jak zvýšit úsilí k udržení globálního růstu teplot pod 1,5 stupně Celsia.

Hlavními nástroji je ztrojnásobení celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobení celosvětového průměrného ročního tempa zvyšování energetické účinnosti do roku 2030, dále postupný odchod od spalování uhlí a přechod k energiím s čistými emisemi, a to nejpozději do poloviny století. K tomu se mají využívat především obnovitelné zdroje energie, jaderná energetika, ale i technologie na snižování a odstraňování emisí, jako je zachycování a využívání nebo ukládání uhlíku. Konec fosilních paliv má také zrychlit v oblasti silniční dopravy, především díky rozvoji infrastruktury a rychlého přechodu na vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Text dohody zmiňuje také snižování emisí dalších látek kromě oxidu uhličitého, zejména emisí metanu do roku 2030. Zároveň má dojít k ukončení neefektivních dotací na fosilní paliva.

„Na jednání v Dubaji se také potvrdilo, že směr zelené modernizace, kterou si Evropa nastavila během českého předsednictví, se daří Evropské unii promítnout do globálních závazků,“dodal ministr Hladík.

Během klimatické konference se ministr Petr Hladík zúčastnil nejen vyjednávání, ale vedl také řadu bilaterálních setkání. „Velmi si cením hlavně setkání s ukrajinským ministrem životního prostředí. Probrali jsme koordinovanou globální reakci k odsouzení a řešení škod na životním prostředí způsobených válečným konfliktem, kterou jako ČR podporujeme. Myšlenku vytvoření efektivního nástroje hodnocení těchto škod vnímám jako zásadní. Protože poškozování životního prostředí nemá hranice,“uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Ukrajina na konferenci uspořádala setkání ministrů životního prostředí z celého světa. „Já i další ministři jsme jasně ukázali, že Ukrajina není sama a má ve světě velkou podporu,“ doplnil ministr.

Poprvé se setkal také se svým novým slovenským protějškem Tomášem Tarabou, probrali možnosti budoucí spolupráce jak v oblasti dekarbonizace, tak ochrany vod. Bilaterální jednání proběhlo také s ministry Otarem Shamugiou z Gruzie a Vladimirem Martinovićem z Černé hory, čímž mimo jiné ministr Hladík vyjádřil podporu směřování obou zemí k členství v Evropské unii. S belgickým ministrem Alainem Maronem pak probral priority nadcházejícího belgického předsednictví Radě EU.

Hned na začátku samotné klimatické konference se Česká republika připojila k padesáti zemím světa, které usilují o ukončení využívání uhlí v energetice do roku 2030, potažmo u některých zemí do roku 2040. „Současný závazek vlády ukončit spalování uhlí do roku 2033 je stále aktuální, ale chceme s ostatními členy spolupracovat a sdílet zkušenosti, například v otázce spravedlivé transformace uhelných regionů, která v naší republice funguje,“popsal ministr Hladík. K Alianci se tento rok připojily také Spojené státy americké. Právě samotné připojení k Alianci se stalo tématem schůzky ministra Hladíka s kongresmany Sněmovny reprezentantů USA.

Ministr Hladík se na klimatické konferenci setkal také se zástupkyněmi Programu Mladých delegátů ČR do OSN. Ti se účastní zahraničních setkání, kde reprezentují nejen zájmy mladých lidí. „Na COP28 jsme přijely reprezentovat hlas mladých Čechů a Češek. S panem ministrem jsme mluvily primárně o důležitosti zapojení mladých lidí do utváření klimatické politiky, která je naprosto zásadní pro budoucnost našeho světa. Shodli jsme se, že multilaterální systém a OSN mají nezbytnou roli při hledání řešení pro klimatické výzvy 21. století. Na setkání jsme panu ministrovi také představily klimatické návrhy pro COP28, které jsme připravily společně s více než 20 mladými delegáty z dalších zemí Evropy,”uvedla Zuzana Hellerová, Mladá delegátka ČR do OSN.

 

Mezinárodní společenství se v pondělí posunulo blíže k uzavření zmírněné dohody a klimatických cílech ze summitu COP28, píše agentura AP. Podle kritiků, mezi něž patří i Evropská unie, však současný návrh není dostačující, je totiž málo razantní v otázce potřeby snížit spotřebu fosilních paliv, píše agentura AFP. Návrh dohody ponechává zemím volnost při výběru způsobu snižování znečištění z fosilních paliv, aniž by byl stanoven společný cíl pro postupné ukončení těžby ropy, plynu a uhlí. To ovšem vyvolalo nesouhlas mnoha zemí. Více ZDE

V Česku se mohou rozjet další inovativní projekty zaměřené na třídění, dotřiďování odpadů a chemickou recyklaci odpadů díky vyhlášeným výzvám z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) s cílem přispět k udržitelnému oběhovému hospodářství a efektivnímu využívání zdrojů.

„Posouváme Česko směrem k efektivnějšímu nakládání s odpady. Inovativní a udržitelná řešení pomohou například obcím, veřejnoprávním institucím, školám či zájmovým sdružením, ale také podnikatelům nebo firmám. Pokud si nastaví správné podmínky a budou mít moderní vybavení, může se odpad stát velmi užitečným zdrojem energie,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

60. výzva MŽP: 250 milionů korun na třídicí a dotřiďovací systémy

Dotační výzva je zaměřena na podporu výstavby či modernizace třídicích nebo dotřiďovacích linek pro separaci ostatních odpadů. Prioritou je podpora projektů zejména moderních vysoce účinných technologií, které jsou v rámci výzvy bonifikovány vyšší mírou dotační podpory a bodovým bonusem v technickém hodnocení. Minimálně 30 % vytříděných odpadů ze zařízení musí vést po realizaci projektu k materiálovému využití. Celková alokace je 250 milionů korun a příjem žádostí začal 6. prosince 2023 a bude probíhat do 29. února 2024 do 20 hodin. Jedná se o soutěžní výzvu, přičemž aby byla žádost ohodnocena jako přijatelná ke schválení, musí získat minimálně 40 bodů ve věcném hodnocení dle hodnotících kritérií.

Projekty na dotřiďovací linky podpořil OPŽP již v minulosti. „Jako příklad mohu uvést projekt z Jihomoravského kraje, SAKO Brno. Ten díky tomu uvedl do provozu novou automatickou dotřiďovací linku, zaměřenou hlavně na zpracování plastových a papírových odpadů. Příspěvek z Evropské unie činil 50,8 milionů korun a vybudovala se zde dotřiďovací linka s kapacitou 15 000 tun/rok, což městu Brno značným způsobem ulehčuje práci s odpady,” doplnil ministr Hladík.

62. výzva MŽP: 200 milionů korun na podporu chemické recyklace odpadů se 70% materiálovým využitím

Nově otevřená 62. výzva podporuje přechod na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, konkrétně budování a modernizace zařízení pro chemickou recyklaci odpadů. Výzva se zaměřuje hlavně na zpracování zejména směsných plastových odpadů. Výstupy ze zařízení musí alespoň z 70 % směřovat k následnému materiálovému využití. Výzva je vyhlášena s alokací 200 milionů Kč. Příjem žádostí byl otevřen 15. listopadu 2023 a bude probíhat do 28. června 2024. Jedná se o nesoutěžní výzvu a úspěšní žadatelé musí splnit podmínky formálních náležitostí a přijatelnosti.

„Aby byla recyklace co nejúčinější, je potřeba neustále přicházet s novými postupy a technologiemi. Náš odbor cirkulární ekonomiky MŽP se technologiím, které se souhrnně označují jako chemická recyklace, intenzivně věnuje, a to i na úrovni Evropské unie, kde probíhá diskuze k novým cílům pro recyklovaný obsah. K naplnění cílů potřebujeme účinné recyklační procesy, a příkladem může být právě chemická recyklace. Postupy termochemického zpracování odpadů jsme zakomponovali do zákona o odpadech a připravili jsme také podrobnou Metodiku povolování zařízení pro chemickou recyklaci, která by měla přispět k dalšímu zlepšení situace,” uvedl ministr Petr Hladík. Metodika je dostupná zde.

V roce 2024 se zaměříme na sběr, svoz, re-use centra i bioplynky

„S pestrou škálou podpory pro různé tematické oblasti odpadového hospodářství počítáme i v novém roce. Hned na konci ledna se plánuje vyhlášení výzvy na podporu sběrných dvorů a odděleného sběru a svozu odpadů a rovněž výzvy na podporu výstavby či modernizace bioplynových stanic s alokací dohromady za jednu miliardu korun. Dále bych zmínil plánovanou podporu re-use center, vratných obalů a nádobí či kompostérů pro předcházení vzniku odpadů a chybět rovněž nebude ani výzva zaměřená na výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů,” popsal ministr Hladík.

„V příštím roce v OPŽP jsou pro oblast oběhového hospodářství připraveny k vyhlášení ještě dvě další výzvy. K dispozici bude 700 milionů korun a žádosti plánujeme začít přijímat zhruba v polovině příštího roku,“ přiblížil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Ke všem výzvám je možné se přihlásit on-line prostřednictvím portálu IS KP21+. Výzvy jsou otevřeny pro široké spektrum žadatelů, od obcí, veřejných či samosprávních celků, institucí, výzkumných organizací až po podniky. Detailní informace k jednotlivým výzvám naleznete na webových stránkách programu. Pro dotazy využijte kontaktní formulář.