Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Počítá s tím návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, kterou ve středu projedná vláda. Ta bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem o to má totiž hned několik ministerstev. Vyplývá to z překládací zprávy pro vládu, kterou má ČTK k dispozici. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Více ZDE

Zatím se na dělení peněz vztahuje zásada „nepoškozování životního prostředí“ (nazývaná DNSH, Do No Significant Harm), postupně by se mělo řídit i taxonomií (EU klasifikace udržitelných aktivit), uvádí Melcher. Jeho analytický tým má Česku pomoci s transformací tuzemské ekonomiky a zaváděním principů ESG. „Bankovní domy budou mít potřebnou kapacitu a zvládnou nová pravidla bez větší pomoci. My, pokud na to budeme mít prostor, se spíš budeme soustředit na malé a střední podniky, kde ta kapacita není. Chtěli bychom jim pomoci, aby se zorientovaly v tom, co vše a jak budou muset reportovat,“ popisuje Melcher. Od ledna přitom už začíná platit směrnice o nefinančním reportingu (směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, CSRD), která se postupně odrazí v českých zákonech. Více ZDE

Města a obce mají spočítané, o kolik se zvedne jejich rozpočet zavedením zálohového systému. Jak se tato změna propíše konkrétně do obecní kasy lze spočítat ihned díky kalkulačce na webu Ministerstva životního prostředí.

„Česko je připraveno zálohovat, je ale logické, že s touto recyklační revolucí přichází řada otázek. Některé obce se nás například ptají, zda novela zákona o obalech bude, či nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty. Rozpaky obcí velmi citlivě vnímáme, a proto jsme již na jaře při představení tezí novely zákona o obalech informovali, že bude budoucí operátor povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 procent obcím. Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici, nebo pohozená na ulici či v přírodě. Ten nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecní rozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více,“ objasňuje principy systému zálohování, které se dotknou obcí, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Se zavedením zálohovaní se po kalkulaci ztrát i nových příjmů celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 Kč na hlavu občana. „Mezi starosty a lidmi se šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Nově jsme i proto zprovoznili kalkulačku, která hoaxy objektivně, na základě relevantních dat Eko-komu, vyvrací. Každá obec si může hned udělat reálný obrázek. Příjmy jsou zatím bez započtení zpoplatnění papírových letáků, to znamená, že ten pozitivní dopad pro obce by měl být ve výsledku ještě vyšší. Nicméně i budoucí příjem z reklamních letáků můžete v naší kalkulačce vidět už nyní. Zároveň Ministerstvo životního prostředí k jejímu představení uspořádalo pro zástupce obcí koncem prosince webinář,“ vypočítává nové aktivity na podporu obcí ministr Hladík.

Například obec Černovice na Pelhřimovsku s 1 700 obyvateli si se zavedením zálohového systému přilepší o 17 procent příjmu, tedy asi o 85 tisíc korun. Starosta Černovic Jan Brožek k tomu dodává: „Jsem rád, že ministerstvo zveřejnilo kalkulačku k zálohování, a ještě takto s předstihem. Proměna systému přináší logicky obavy starostů, proto je třeba dopředu vědět, jak nás novela zákona o obalech ovlivní, a zároveň je třeba dodávat k odpadové budoucnosti jasná data, aby pro nás byly změny předvídatelné. Potřebujeme vědět, jak se systém zálohování promítne do hospodaření konkrétních obcí, i proto je kolem toho dost vzrušená debata. Osobně považuji stávající systém odpadového hospodářství obcí za vyčerpaný, nelze dosáhnout lepších výsledků a splnění cílů přidáváním dalších kontejnerů. Zálohování podle mě systém neboří, ale doplňuje. Téměř každý starosta řeší přeplněnost kontejnerů, a když petky ze systému vyndáme, situace by se měla zlepšit.“

Ministerstvo životního prostředí od samého začátku debat k zavedení povinného zálohování komunikuje se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí ČR a všemi dalšími aktéry, kterých se novela dotýká, a zapojuje je do výměny informací a názorů. Díky tomu mohlo MŽP dopředu reagovat na argumenty starostek a starostů, kteří se obávají poklesu příjmů od Ekokomu kvůli odklonu petek ze žlutých nádob na třídění i zvýšení nákladů na svoz, a systém zálohování robustněji postavit i na extra příjmech pro obce. Jejich zdrojem bude podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků, které zatím končí v nádobách na třídění načerno.

Novela zákona o obalech je aktuálně v připomínkovém řízení, následně půjde do Sněmovny i do Senátu PČR. První možný termín, kdybychom v Česku mohli začít zálohovat, je v polovině roku 2025. Zálohování PET lahví a plechovek spustily již mnohé státy EU, mezi nimi například Slovensko, Německo, Lotyšsko, Malta i Rumunsko. Na spuštění zálohového systému čeká například Rakousko, Polsko nebo Maďarsko.

MŽP v minulém týdnu pro komunální politiky, starosty a zástupce měst a obcí uspořádalo on-line webinář za účasti ministra Hladíka. Tématem bylo zálohování PET lahví a plechovek a nová kalkulačka pro obce. Jeho záznam najdete na Youtube kanálu MŽP

Všechny informace k systému zálohování najdete na naší stránce

Radnice a všichni zájemci také mohou využít indikativní kalkulačku finančního přínosu pro jednotlivé obce

Mikroregion Frýdlantsko, dobrovolný svazek obcí, má jasný cíl. Tentokrát chce snížit počet odpadů na jedno použití při společenských akcích obcí a měst Frýdlantska. Vrhlo se tak do projektu, který má minimalizovat používání nerecyklovatelných či obtížně recyklovatelných jednorázových kelímků především z plastu a papíru. První z nich už vyzkoušel na akci Rozsvěcení vánočního stromu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Čistá Plzeň uzamkla zelené nádoby na sklo. V některých částech města lidé špatně třídí

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí další ročník tzv. krajských zpráv (zpráv o životním prostředí v krajích ČR 2022 ). Krajské zprávy se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami. Představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky veřejné správy, i pro širokou veřejnost na národní a regionální úrovni.

Krajské zprávy jsou od roku 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a společně se Zprávou o životním prostředí ČR jsou předkládány pro informaci vládě a dále k projednání Parlamentu ČR.

Krajské zprávy tvoří společně se Zprávou o životním prostředí ČR a Statistickou ročenkou životního prostředí ČR hodnotící celek, kdy každá dílčí publikace představuje jiný detail a jiný podklad pro veřejnou správu. Na přípravě krajských zpráv spolupracují i jednotlivé krajské úřady, které se ke zprávám mají možnost také vyjádřit.

V roce 2022 podle národních účtů zrychlilo tempo meziročního růstu produkce stavebnictví na 15,65 % (v běžných cenách). Hrubá přidaná hodnota se ve stavebnictví po mírném snížení v roce 2020 dostala v roce 2021 do růstových hodnot a v roce 2022 dosáhla rychlejšího roce 2022 v nové výstavbě zaměřovaly, stejně jako rok předtím, nejvíce na výstavbu budov tří nebo vícebytových, kam mířilo až 18,7 % z celkové hodnoty stavebních prací. Druhou nejvyšší položkou ve stavebních pracích byly budovy pro průmysl.

V zaměstnanosti připadalo na sekci stavebnictví 417 tis. osob včetně podnikatelů, když v roce 2022 stoupla zaměstnanost o téměř 14 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ekonomice to představuje 7,7 %.

Z měsíčního statistického výkazu stavebnictví vyplývá, že stavební produkce vykázala zpomalení růstu o 0,1 proc. bod a zaznamenala ve stálých cenách meziroční růst o 2,6 %, který byl ovlivněn růstem produkce pozemního i inženýrského stavitelství.

V roce 2022 došlo k poklesu počtu stavebních povolení, když jich bylo vydáno 86 049. Poklesem počtu povolených staveb byly zasaženy všechny druhy staveb, tj. bytové, nebytové a rovněž povolení k dopravním inženýrským stavbám.  

Hodnota zakázek celkem podle stavu ke konci období dále rostla, ale pomalejším tempem. Meziročně hodnota stavebních zakázek stoupla o 8,6 % na 244,9 mld. Kč, když růst táhly hlavně veřejné zakázky.

V roce 2022 společnosti provedly stavební práce v hodnotě 681,9 miliard Kč, což představuje meziroční růst o 17,4 % (v běžných cenách). Stavební práce v tuzemsku byly vyšší meziročně ve všech kategoriích, když rychleji rostly práce na nové výstavbě, kde nejrychleji rostly práce na výstavbě nebytových výrobních budov a potom na bytových budovách.

Podle klasifikace CZ-CC se stavební práce "S" v tuzemsku v roce 2022 v nové výstavbě zaměřovaly, stejně jako rok předtím, nejvíce na výstavbu budov tří nebo vícebytových, kam mířilo až 18,7 % z celkové hodnoty stavebních prací. Druhou nejvyšší položkou ve stavebních pracích byly budovy pro průmysl.

Dokument je rozdělen do 3 základních částí, které by měly poskytnout čtenáři ucelený pohled na sektor stavebnictví.

• První kapitola popisuje postavení stavebnictví v ekonomice na základě dat z národních účtů, v členění na 2místné CZ-NACE.

• Druhá kapitola zahrnuje vývoj situace ve stavebnictví s orientací na rok 2022 na bázi dalších statistik ČSÚ a Eurostatu.

• Třetí kapitola seznamuje s informacemi o veřejných zakázkách na stavební práce a poskytuje pohled na zakázky z několika pohledů.

Mohlo by vás zajímat:

Úřad začne od ledna povolovat velké stavby podle nového stavebního zákona

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních 40 letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do té části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší. Více ZDE

Poplatky za svoz komunálního odpadu je třeba převést na konkrétní spotřebitele, nikoliv ho nechat na rozpočtu obcí. Současný poplatek za svoz totiž neodpovídá nákladům, které na ně samotná obec vynaloží. K zefektivnění systému recyklace by měly přispět zálohovací poplatky za PET lahve, plechovky a později také za textil, které je součástí projednávané novely zákona. Více ZDE

V souvislosti se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny již ČESKÉ INSPEKCI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ČIŽP) NEBUDOU PŘÍSLUŠET ŽÁDNÉ KONTROLNÍ KOMPETENCE VE VZTAHU K FYZICKÝM OSOBÁM NEPODNIKAJÍCÍM. Tuto kompetenci budou mít nadále pouze obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a ostatní orgány ochrany přírody. Datum účinnosti této změny je 1. 1. 2024. Každý se nadále může na ČIŽP obracet ve všech situacích, kdy existuje podezření na poškozování přírody a krajiny. Avšak podněty, u kterých bude zřejmé, že odpovědnou osobou je fyzická osoba nepodnikající, ČIŽP bez dalšího postoupí příslušnému orgánu. Více ZDE

V Česku budou moci do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Novinka má mimo jiné omezit závislost na fosilních palivech. Více ZDE

Vysloužilá elektrozařízení, zejména ta, která končí na skládkách, představují vážný ekologický problém. A v budoucnu se situace může razantně zhoršit, pokud již dnes neučiníme opatření. Ke snížení produkce elektroopadu můžeme přispět každý svým osobním dílem, účinnou pomocí jsou však také legislativní opatření. Jaké nařízení, směrnice a zákony související s tématem odpadní elektroniky přinesl rok 2023?

Elektroodpad se v současné době řadí mezi vůbec nejrychleji rostoucí kategorie odpadu na světě. Podle předpovědí založených na datech ze zprávy The Global E-Waste Monitor, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi vydává Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), by jeho roční světová produkce mohla v roce 2030 dosáhnout až k 75 milionům tun. Oproti roku 2014, kdy se globální produkce odpadních elektrozařízení začala sledovat, se jedná o téměř dvojnásobné množství. Pokud toto tempo vydrží, v roce 2050 by na Zemi mohlo přibýt neuvěřitelných 110 milionů tun vysloužilé elektroniky.

Tsunami elektroodpadu je proto nutné se rezolutně postavit. Pomáhá nejen osvěta veřejnosti, ale i nová nařízení a zákony, jejichž cílem je buď snížení elektroodpadu, nebo eliminace škodlivých dopadů vyhozených elektrozařízení na přírodu či lidské zdraví. Jaká nová legislativa týkající se elektroodpadu přibyla v roce 2023?

Končí zářivky s nebezpečnou rtutí i energií plýtvající halogenky

Když v roce 2009 vstoupilo v platnost nařízení o konci žárovek s wolframovým vláknem, zvedla se vlna nevole, která má své dozvuky dodnes. Postupné omezování světelných zdrojů však pokračuje dál a během roku 2023 se konec výroby a importu dotknul celé řady i poměrně hojně používaných typů svítidel, jako jsou například lineární zářivky T5 a T8. Společně s nimi „končí“ třeba také halogenové žárovky G9, G4 a GY6.35.

Ve všech případech ukončení výroby a importu různých typů svítidel hraje hlavní roli ekologie. Wolframové a halogenové žárovky jsou málo efektivní a spotřebovávají zbytečně mnoho elektřiny, zde tudíž jde o hledisko šetření s energiemi. Se zářivkami se pak pojí především rizika pro přírodní prostředí a lidské zdraví, protože obsahují rtuť a toxické luminofory.

„Právě pro obsah nebezpečných látek spadají zářivky do režimu takzvaného zpětného odběru. Když doslouží, mají správně putovat do speciálních sběrných nádob a k recyklaci. Bohužel, dle dostupných dat se správně a ekologicky vysloužilých světelných zdrojů zbavuje jen asi polovina tuzemských spotřebitelů,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním z kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Univerzální nabíječka může ušetřit až 11 tisíc tun elektroodpadu ročně

V červenci 2023 odsouhlasila česká vláda návrh Evropské komise pro zavedení jednotného nabíjecího konektoru pro chytré mobilní telefony a další osobní elektroniku. Univerzálním napájecím portem se stanou kabely a konektory s koncovkou USB-C. Do 28. prosince 2024 s nimi musejí být kompatibilní například všechny mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory, klávesnice, myši, ruční videoherní konzole a další drobnější elektronika. Do konce dubna 2026 pak také notebooky.

Myšlenka univerzálního napájecí portu cílí jednoznačně na omezení elektroodpadu. Podle dat Evropského parlamentu z roku 2022 se v Evropě ročně vyhodí asi 11 tisíc tun starých nabíječek. „Z celkového množství odpadních elektrozařízení vygenerovaných zeměmi sedmadvacítky to sice představuje jen malý zlomek, jde však o důležitý krok, který může výrobcům elektroniky ukázat, že nehospodárnost nebude nadále tolerována,“ komentuje téma Petr Kubernát.

Nové nařízení o bateriích pomůže šetřit cenné přírodní zdroje

V červenci 2023 přijala Rada Evropské unie nové nařízení o bateriích, které zavádí pravidla pro celý životní cyklus baterií, od jejich designu přes výrobu až po opětovné využití a nakládání s těmi použitými. Nová legislativa nahradila směrnici z roku 2006 a zavádí například přísnější cíle pro sběr odpadních přenosných baterií nebo povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu u průmyslových baterií, SLI baterií a baterií elektrických vozidel. „Znamená to, že podle nových pravidel bude muset být v nových bateriích znovu použito minimálně 16 procent kobaltu, 85 procent olova, 6 procent lithia a 6 procent niklu,“ popisuje Tomáš Pešek ze společnosti REMA Battery, která se v České republice stará o sběr a recyklaci odpadních baterií a akumulátorů.

Významným bodem nové legislativy jsou rovněž cíle pro využití lithia z odpadních baterií. V příštích letech se totiž očekává strmý nárůst produkce lithiových baterií. Podle společnosti Allied Market Research by měl v roce 2032 trh s Li-ion akumulátory dosáhnout hodnoty asi 189 miliard USD – pro srovnání, v roce 2022 byla hodnota tohoto trhu odhadnuta na zhruba 46 miliard USD. Zvýšená spotřeba lithiových baterií s sebou samozřejmě přinese i rostoucí produkci odpadních baterií. „Do roku 2027 by mělo být z odpadních baterií využito 50 procent lithia a do konce roku 2031 celkem 80 procent. Pokud se toho podaří dosáhnout, bude to znamenat výrazné ušetření cenných přírodních zdrojů,“ komentuje Tomáš Pešek z REMA Battery.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

V Česku by měly do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Desátá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 15. 12. 2023) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a dále Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Metodika hodnocení plochy zeleně, její druhové skladby a hodnocení stavu ve městech s cílem snížení dopadů meteorologických extrémů“ a „Hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova (a postupy a opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí)“. Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Elektrárny Opatovice zaznamenaly důležitý úspěch ve snaze získat povolení k stavbě velké spalovny komunálních odpadů ve východních Čechách. Nezávislý posudek ministerstvu životního prostředí nyní doporučil, aby stavbu podpořil, více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

O komunální odpad bude boj, na Mělnicku se rojí záměry spaloven