Návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.
Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.
V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se navrhuje rozšířit pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.
Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Cílem navrhovaných změn je odstranit výkladové pochybnosti, umožnit efektivnější kontrolu stanovených povinností, případně vypustit úpravu povinností, které představují neodůvodněnou administrativní a aplikační zátěž pro dotčené subjekty. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.
Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2017.
Novela zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot
Návrh zákona zavádí příslušné definice a povinnosti, které souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva. Jedná se konkrétně o definice těchto pojmů: alternativní palivo, veřejně přístupná čerpací stanice, dobíjecí stanice včetně dobíjecího bodu, běžná dobíjecí stanice, vysoce výkonná dobíjecí stanice, veřejně přístupná dobíjecí stanice, elektrické vozidlo.
Návrh zákona obsahuje novou právní úpravu - právní úpravu dalšího druhu alternativního paliva pro pohon vozidel, a to elektřiny, která dosud nebyla právně upravena, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jednotlivých druhů těchto stanic. Obchodování s elektřinou je v současné době upraveno v energetickém zákoně. Vzhledem k nově zavedenému druhu elektřiny pro pohon elektrických vozidel, bude proto i obchodování s tímto druhem elektřiny, řešeno při nejbližší novele energetického zákona. Návrh zákona dále stanovuje příslušné povinnosti pro provozovatele těchto dobíjecích stanic vyplývající ze směrnice 2014/94/EU a zavádí se směrnicí a v souladu s Národním akčním plánem „Čistá mobilita“ vyžadovanou příslušnou evidenci dobíjecích stanic.
V této souvislosti je zapotřebí uvést, že čerpací stanice, na kterých se prodává stlačený zemní plyn, zkapalněný zemní plyn a zkapalněný ropný plyn, jsou již nyní Ministerstvem průmyslu a obchodu zveřejňovány, a to na základě § 6 zákona o pohonných hmotách, který zavedl evidenci čerpacích stanic (bez rozlišení prodávané pohonné hmoty).
Návrhem zákona se rovněž rozšiřují povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic, které vyplývají přímo ze směrnice 2014/94/EU, a které souvisejí se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva a doposud nebyly stávající legislativou řešeny. Tyto povinnosti vyplynuly z neustále narůstajícího množství různých druhů paliv pro pohon vozidel (povinnost provozovatele čerpacích stanic poskytovat informace o kompatibilitě jím prodávaných pohonných hmot s vozidlem spotřebitele) a dále z potřeby přiblížit spotřebiteli pohonných hmot výhody alternativních paliv se zřetelem na jejich cenu (povinnost informovat spotřebitele pohonných hmot o cenovém porovnání alternativních paliv s fosilními palivy).
Kromě povinností, které jsou implementací části směrnice 2014/94/EU, návrh zákona upravuje a zpřesňuje některá stávající ustanovení, která přináší v současné době problémy v praxi. Jedná se zejména o upřesnění těch ustanovení, jejichž nejednoznačnost pak v praxi může vést k obcházení zákona. Jedná se zejména o úpravu současné povinnosti distributora pohonných hmot nakupovat pohonné hmoty mj. na čerpací stanici zapsané v evidenci čerpacích stanic, což by mohlo mylně vést k tomu, že prodej se může uskutečnit v prostoru čerpací stanice kdekoliv, a nikoli, že prodej pohonných prodej musí být uskutečněn přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu. Nově je stanoveno, že distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice může nakupovat i od osoby, která je držitelem platné licence na obchod s plynem, pokud se jedná o nákup stlačeného zemního plynu. Dále se jedná o úpravu spočívající ve zpřesnění definice čerpací stanice, výdeje pohonných hmot a definice provozovatele čerpací stanice, který pohonné hmoty nejen prodává, ale prodává a vydává.
Nově je také navrhována změna povolování provozu u čerpacích stanic, které nejsou stavbou. Doposud byly čerpací stanice – stavby povolovány kolaudačním rozhodnutím dle stavebního zákona, avšak čerpacím stanicím, které nejsou stavbami, bylo stavebními úřady vydáváno povolení k jejich provozu, pokud tyto čerpací stanice splnily zákonem taxativně vymezené podmínky. V praxi se však projevily obtíže při aplikaci tohoto ustanovení. Danou povinnost nebyly stavební úřady prakticky schopny splnit. Nově je tedy povolování u obou druhů čerpacích stanice sladěno a oba druhy čerpacích stanic budou muset splňovat stejné požadavky a bude na správním uvážení příslušného stavebního úřadu, zda je konkrétní stavební záměr stavbou nebo zařízením (výrobkem plnícím funkci stavby) ve smyslu stavebního zákona. Je však třeba upozornit na skutečnost, že čerpací stanice musí splňovat i další požadavky vyplývající z jiných právních předpisů (např. podmínky stanovené zákonem o ochraně ovzduší aj.). Tyto jiné právní předpisy (např. zákon o ochraně ovzduší aj.) musí rovněž splňovat i ostatní subjekty, které nakládají s pohonnými hmotami, a na které se ustanovení § 5 odst. 1 nevztahuje.
Ochrana přírody a krajiny (ST501):