Jubilejní desátý díl podcastu INIVOR je věnovaný kompletnímu přehledu ohlašovacích povinností (nejen do ISPOP) napříč všemi složkami životního prostředí. Dozvíte se v něm vše, co potřebujete vědět o ohlašování. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.
 

Související:

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně do roku 2035. Účastníci konference OSN se také dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Více ZDE

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou. Více ZDE

Odpor proti zálohování nápojových obalů není o ochraně veřejného zájmu nebo efektivní recyklaci, ale o zachování zisků velkých odpadových firem. Tyto firmy těží z aktuálního systému, kde náklady na likvidaci odpadů nesou obce a daňoví poplatníci. Na podporu stávajícího stavu máme i některé obecní svazy a agenty svozových firem v podobě představitelů jako Olšáková, Dočkalová nebo Drahovzal. Tito lidé hrají na šachovnici odpadového systému zajímavou roli. Namísto toho, aby skutečně řešili problémy obcí, se propojují finančními šňůrami s odpadovými firmami a udržují je v komfortní pozici. Tohle propojení zajišťuje, že obce dál platí miliony na údržbu systému, který udržuje v chodu zisky těch správných firem, zatímco daňoví poplatníci to celé platí. Vůbec nejde o obce, protože obcím odpadne část problému, ale o vliv, který si přes obecní agenty udržují velké odpadové společnosti. Více ZDE

Molo by vás zajímat:

Odpadářské firmy blokují využití surovin za 451 mil. Kč ročně

Česká republika připravila další opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR novou dotační výzvu zaměřenou na snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, tzv. F-plynů. Jedná se o uměle vytvořené chemické látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. Proto jsme připravili výzvu z Národního programu Životní prostředí na snížení pravděpodobnosti vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do ovzduší. Ve výzvě máme připraveno pro žadatele 30 milionů a příjem žádostí bude spuštěn 1. ledna 2025.

„Fluorované skleníkové plyny, které využíváme v celé řadě zařízení – od chlazení a klimatizace po tepelná čerpadla a zařízení v energetice, mají mnohonásobně vyšší účinek na změnu klimatu než oxid uhličitý. Emise těchto plynů v posledních dekádách navíc prudce narostly, proto patří mezi regulované látky, které je nezbytné kontrolovat a snižovat míru jejich používání. Právě s tím má pomoci čerstvě vyhlášená dotační výzva. V ní celkem 30 miliony korun podpoříme projekty zahrnující sběr, regeneraci a odborné školení pro práci s těmito látkami,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dotační titul je určen osobám, které mají certifikaci podle zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, dále školícím střediskům, vzdělávacím institucím a hodnotícím a certifikačním subjektům. Z dotace je možné podpořit investiční náklady na zařízení pro regeneraci fluorovaných skleníkových plynů i na vybavení školicích středisek a vzdělávacích prostor pro osoby manipulující s těmito látkami nebo na tvorbu výukových materiálů.

"Školení pracovníků, kteří s F-plyny manipulují, je důležité, aby nedocházelo k jejich únikům do ovzduší. Výzva se zaměřuje také na subjekty, které poskytují akreditované vzdělávání v oblasti chlazení," upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Výše podpory se pohybuje od 400 tisíc do 4 milionů korun na jeden projekt podle typu aktivity. Příjem žádostí začne 1. ledna 2025 a potrvá až do 31. 12. 2025, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádosti se podávají online přes web zadosti.sfzp.cz. 

Detaily a dokumenty k výzvě 14/2024

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska zveřejnily aktuální informace o pokroku v procesu omezování per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v Evropě.

Pět orgánů členských států, které připravily návrh na omezení PFAS a vědecké výbory agentury ECHA pro hodnocení rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) nadále posuzují více než 5 600 vědeckých a technických připomínek, které ECHA obdržela během veřejné konzultace v roce 2023.

Tato konzultace pomáhá předkladatelům dokumentace postupně aktualizovat a zlepšovat informace o PFAS. Pomohla také identifikovat použití, která nebyla v původním návrhu výslovně uvedena a která jsou podle potřeby začleněna do stávajících posouzení odvětví nebo seskupena do nových odvětví. Příklady zahrnují např. aplikace těsnění, technické textilie, aplikace v tiskařství a dále v lékařství např. obaly a pomocné látky pro léčiva.

Kromě úplného zákazu nebo zákazu s časově omezenými výjimkami se rovněž zvažují alternativní možnosti omezení, což by mohlo zahrnovat podmínky umožňující pokračování ve výrobě, uvádění na trh nebo používání PFAS. Tato úvaha je zvláště důležitá pro použití a odvětví, kde by zákaz mohl vést k nepřiměřeným socioekonomickým dopadům. Alternativní možnosti se zvažují mimo jiné pro tato použití:

• baterie;
• palivové články;
• elektrolyzéry.

Proporcionalita každé alternativní možnosti bude vyhodnocena a porovnána s původními dvěma možnostmi omezení, tj. úplný zákaz nebo zákaz s časově omezenými výjimkami. Všechny aktualizované informace jsou podkladem pro průběžné hodnocení návrhu omezení výbory agentury ECHA.

Další informace:

• Aktualizace postupu omezování PFAS [PDF][EN]
• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS
• Nejžhavější vědecká témata - PFAS
• Vědecké hodnocení návrhu na omezení PFAS - současný stav [PDF][EN]
• Řízení o omezení
• Dánsko: ECHA zveřejnila zprávu o návrhu na omezení PFAS, 20. 11. 2024

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu. Předloha zamíří k posouzení do Senátu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informaci týkající se digitálního pasu výrobku – pravidla pro poskytovatele služeb. V souvislosti s nařízením o ekodesignu udržitelných výrobků byl jako nástroj pro zajištění snadného přístupu k digitálním informacím o udržitelnosti, oběhovosti a souladu s právními předpisy zaveden digitální pas výrobku. Komise má v úmyslu přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví pravidla pro poskytovatele digitálního pasu výrobku, což je základní prvek pro zajištění širší správy tohoto pasu.

Dokument ke stažení:

EU 137_24 EK Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů – Ares(2024)8031852

Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech. Materiál nazvaný „supramolekulární“ plast má podobnou pevnost v tahu a lze jej i zpracovávat jako plasty na bázi ropy, uvedl tým vědců z národního vědeckého výzkumného ústavu Riken a Tokijské univerzity. Více ZDE

Slovensko již třetí rok úspěšně zálohuje nápojové obaly. Systém zálohování si na Slovensku získal širokou podporu veřejnosti, ukazují výsledky nejnovějšího průzkumu realizovaného výzkumnou agenturou 2muse na podzim 2024. Je to dobrou zprávou i pro Česko, protože jasně ukazuje, že zálohový systém je funkčním, důvěryhodným, dlouhodobě udržitelným a mezi lidmi populárním řešením pro opakovanou recyklaci PET lahví a plechovek.

Průzkum agentury 2muse pro Správce zálohového systému ukázal, že až 95 % Slováků systém zálohování zná a využívá jej. Více než 80 % respondentů uvedlo, že budou pokračovat v zálohování i v budoucnosti, což jen podtrhuje úspěšné fungování systému. „Naší prioritou nyní není jen dosahovat vysoké návratnosti, ale udržet ji a zároveň podpořit pozitivní motivaci lidí nadále se podílet na recyklaci obalů a tím pádem aktivně přispívat k ochraně přírody,“ zdůraznil generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.

„Výsledky tohoto průzkumu potvrzují, že zálohování prázdných nápojových obalů se stalo běžnou součástí života Slováků. Odpovědný přístup občanů ukazuje, že Slováci vnímají zálohování i jako způsob, jak přispívat k ochraně životního prostředí,“ uvedla Stanislava Púčková z agentury 2muse.

Podpora zálohování na Slovensku je důležitá i pro vývoj v České republice, kde je návrh zákona nyní ve sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. „Ze zkušenosti Slováků je jasné, že zálohování nápojových obalů dává smysl a dobře nastavený systém umí dosáhnout skvělé výsledky. Slováci už ve druhém roce fungování systému vraceli 92 % obalů k recyklaci a tuto úroveň si stále drží,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Slovenská veřejnost přijímá systém záloh pozitivně, vnímá pozitivní environmentální dopady, obaly bez problému vrací do sběrných míst. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Češi už nyní vnímají pozitivní dopady především na životní prostředí, které zavedení systému záloh přinese, a jeho zavedení dlouhodobě podporují tři čtvrtiny z nich.“

Zálohování je podle Slováků prospěšná činnost

Až 77 % Slováků považuje zálohování za činnost, která přispívá ke snižování zátěže na životní prostředí a zlepšení kvality recyklace. Tento přístup odráží nejen ochotu obyvatel chránit životní prostředí, ale také potřebu systém zálohování dlouhodobě udržet. Vysoká úroveň informovanosti o zálohování hraje významnou roli, neboť tři čtvrtiny dotázaných správně rozumějí fungování zálohování, jako je například způsob vracení obalů či uplatnění účtenky za vrácené PET lahve a plechovky.

Dostupný a efektivní systém

Dostupná síť odběrných míst a rychlý proces vrácení obalů jsou dalšími faktory, které pomáhají udržet vysokou návratnost. Až 80 % dotázaných v průzkumu má nejbližší odběrné místo do 15 minut od svého bydliště, přičemž 62 % dokáže návštěvu odběrného místa vybavit do pěti minut. Kvalita a dostupnost odběrných míst podporují ochotu a aktivitu našich obyvatel systém aktivně využívat. Na to myslí i český návrh, který počítá s povinným zapojením obchodů s plochou nad 50 m2, díky kterému bude spotřebitelům k dispozici minimálně 11 tis. sběrných míst. Menší obchody se budou moct zapojit dobrovolně.

Slováci během letošního roku vysbírali už více než jednu miliardu zálohovaných nápojových obalů. Celkově tak od spuštění zálohového systému (tedy od 1.1.2022) vysbírali více než 2,9 miliardy zálohovaných obalů.

Průzkum byl realizován v období od 27.8 do 10.9.2024 na vzorku 1220 respondentů, jejichž struktura odpovídá slovenské populaci.

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Rada přijala nové nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu. Cílem nových pravidel je zvýšit soudržnost, transparentnost a srovnatelnost ratingových činností v EU, aby se posílila důvěra investorů v udržitelné finanční produkty.

Ratingy ESG poskytují stanovisko k profilu společnosti nebo finančního nástroje z hlediska udržitelnosti, a to posouzením jejich dopadu na společnost a životní prostředí a jejich expozice vůči rizikům v oblasti udržitelnosti.

Mají stále významnější dopad na fungování kapitálových trhů a na důvěru investorů v udržitelné investiční produkty.

Cílem nových pravidel je posílit spolehlivost a srovnatelnost ratingů ESG zlepšením transparentnosti a integrity činností, které poskytovatelé ratingů ESG provádějí, a předcházením potenciálnímu střetu zájmu.

Poskytovatelé ratingů ESG usazení v Unii budou muset mít konkrétně povolení k činnosti a budou podléhat dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Rovněž budou muset splňovat požadavky na transparentnost, zejména pokud jde o jejich metodiku a zdroje informací. Pokud budou chtít poskytovatelé ratingů ESG usazení mimo Unii působit v Unii, bude muset jejich ratingy ESG přejímat poskytovatel ratingů ESG s povolením v EU, nebo budou muset být uznáni na základě kvantitativního kritéria nebo zařazeni do registru poskytovatelů ratingů ESG v EU na základě rozhodnutí o rovnocennosti.

Nařízení zavádí jako zásadu oddělení podnikatelských a jiných činností s cílem předcházet střetům zájmů.

Nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí 20 dní poté. Nařízení se začne uplatňovat osmnáct měsíců po vstupu v platnost.

Dokument ke stažení:

• Nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu

Pražští radní v pondělí schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2025. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v sedmi kategoriích určených ke zlepšení stavu veřejné zeleně, na vzdělávací projekty a pomoc Praze s adaptací na změnu klimatu. Každoroční výzva podpoří již podruhé i projekty z oblasti cirkulární ekonomiky.

Do programu by mělo být alokováno celkem téměř 43 milionů korun z rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025 pro oblast životního prostředí. Žádosti o dvouleté dotace bude možné podávat od 2. ledna do 13. ledna 2025.

„Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku je jedním ze čtyř základních pilířů Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Oproti dosavadnímu přístupu, kdy se suroviny vytěžily, použily a vyhodily, klade cirkulární ekonomika důraz na eliminaci vzniku odpadu a na co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Šetří se tím primární zdroje, snižuje se množství produkovaného odpadu a zlepšuje život ve městě v mnohých dalších oblastech,“ říká Jana Komrsková náměstkyně primátora Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

V praxi se jedná o projekty jako komunitní kompostování, swapy, opravárenské a šicí dílny nebo půjčovny věcí, které kromě pozitivního dopadu na životní prostředí prospívají komunitnímu životu ve městě a zvyšují sociální soudržnost obyvatel.

O dotaci mohou žádat fyzické i právnické osoby jako církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, akademie věd, společenství vlastníků jednotek, od jejichž vzniku uplynul více než jeden rok.

Maximální výše jednotlivé dotace v kategoriích zaměřených na veřejnou zeleň, cirkulární ekonomiku, ochranu přírody a ekologickou výchovu nebo specifické projekty je 450 tisíc korun. Projekty v kategoriích zaměřených na adaptaci a zmírňování dopadů klimatické změny se mohou ucházet maximálně o 600 tisíc korun, výukové a vzdělávací programy pro školy mohou získat až 900 tisíc korun.

Jednotlivé žádosti o poskytnutí dotace budou posuzovány z hlediska splnění formálních náležitostí a bude uskutečněno obsahové hodnocení podle pěti kritérií (účelnost, potřebnost, efektivnost, hospodárnost a proveditelnost projektu). Projekty by také měly být dokončeny do konce roku 2026. O poskytnutí dotace rozhodne příslušný orgán hl. m. Prahy nejpozději do 30. června 2025.

Veškeré informace pro žadatele budou k dispozici na portálu praha.eu. K dispozici bude i možnost telefonicky nebo e-mailem konzultovat zpracování žádosti s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. V loňském roce bylo v programu pro oblast životního prostředí podáno celkem 246 žádostí o dotaci od 139 různých žadatelů, přičemž hlavní město podpořilo celkem 145 projektů výslednou částkou 42 milionů korun.

 

Tento dokument Aktualizace NAP SG je rozdělen do několika částí. V první části je popsána organizační struktura aktualizovaného NAP SG. V druhé části jsou definovány strategické cíle NAP SG, které představují klíčové kroky k modernizaci a efektivnímu řízení elektroenergetické infrastruktury. V rámci třetí části jsou popsány relevantní oblasti aktualizovaného NAP SG. Tyto oblasti byly stanoveny na základě vyhodnocení dosavadního NAP SG (2019-2024) a analýzy potřeb odvětví energetiky v budoucím období (2025-2030). Ty vychází zejména z vládního dokumentu Státní energetické koncepce (aktualizace 2024) a nových evropských směrnic a nařízení. 

V návaznosti na zmíněné oblasti byla ve čtvrté části vypracována zadání jednotlivých projektů NAP SG, která byla formulována tak, aby odpovídala novým potřebám elektroenergetického sektoru se zaměřením na chytré sítě. Hlavním cílem v oblasti chytrých sítí pro následující období je umožnit rozsáhlou integraci nových technologií ve výrobě, přenosu, distribuci i spotřebě energie prostřednictvím odpovídajícího rozvoje síťové infrastruktury. Realizace těchto projektů ze strany provozovatelů přenosové a distribučních soustav bude financována prostřednictvím regulovaných nákladů těchto společností, pokud nebude zajištěno prostřednictvím existujících grantů a dotací.

Dokument ke stažení:

• 249_24_Materiál
• 249_24_Předkládací-zpráva

Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989. Vždyť ještě v roce 1989 činily emise oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele dnešní ČR celkem 16,7 tuny. Loni už to bylo jen 7,9 tuny, tedy méně než polovina. Emise na obyvatele tak loni odpovídaly úrovni roku 1954. Více ZDE