Český parlament se na první čtení klimatické dohody teprve chystá. Po něm ji musí ještě ratifikovat prezident Miloš Zeman. Na zítřejší globální vstup dohody v platnost to však nemá vliv. Zítra uplyne lhůta třiceti dnů od splnění podmínek platnosti. Dohodu totiž již ratifikovaly USA, Čína či Indie a také několik evropských států, např. Francie, Německo, Maďarko, Slovensko či Polsko, a Evropský parlament. Celkem 87 států vypouštějících téměř 62 % globálních emisí. Tím už byly ke dni 5. října 2016 splněny právní podmínky (tedy ratifikace minimálně v 55 státech, které zároveň vypouštějí minimálně 55 procent emisí skleníkových plynů) pro to, aby přelomová dohoda o ukončení fosilní závislosti světa vešla v platnost po uplynutí lhůty 30 dnů.

Pařížská klimatická dohoda upravuje mezinárodní rámec ochrany klimatu po roce 2020, kdy nahradí svého předchůdce - Kjótský protokol. Dohoda přináší také důležitou změnu v tom, že si všechny státy bez rozdílu (tedy rozvinuté i rozvojové) musí stanovit konkrétní příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a tento příspěvek také naplnit. Česká republika se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.

Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízko-emisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. Ministerstvo životního prostředí v letošním roce předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017. Politika definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky, jakými jsou energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví, odpadové hospodářství. Jako příklad opatření lze uvést realizaci programů energetických úspor v budovách nebo postupné snižování objemu skládkování odpadů a vyšší míru třídění a recyklace.

Vloni také vláda schválila Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. "Adaptační strategie ČR") z dílny MŽP. Na základě Strategie pak MŽP do konce roku vládě předloží Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje na 400 úkolů, které bude muset Česká republika realizovat do roku 2020.

Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství.

K dnešnímu dni dohodu ratifikovalo 94 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílí 65, 85 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a jedenáct jejích členských států – Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.

„U nás byla ratifikace schválena vládou a nyní se čeká na souhlas obou komor parlamentu a podpis prezidenta. Projednání v Poslanecké sněmovně by mělo začít příští týden,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Smluvní strany Dohody zasednou k prvnímu jednání již v rámci mezinárodní klimatické konference (COP22), která se uskuteční ve dnech 7. – 18. 11. 2016 v marocké Marrákeši. Státy, jako Česká republika, které dosud Dohodu neratifikovaly, se tohoto jednání zúčastní jako pozorovatelé. Kromě jednání o implementaci Dohody projednají státy v Marrákeši širokou škálu otázek týkajících se plnění a dalšího provádění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu. ČR bude rovněž během zasedání COP22 podrobena mnohostrannému hodnocení plnění svých závazků. Tento proces musí podstoupit všechny rozvinuté státy, hodnotí se především jejich pokrok při dosahování emisních redukčních cílů napříč všemi hospodářskými sektory. ČR při tomto hodnocení bude vycházet především z Politiky ochrany klimatu ČR.

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2017 vychází především z podkladů předložených ministerstvy. Při přípravě návrhu Plánu byly zohledněny úkoly uvedené ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 a dále byly do návrhu Plánu promítnuty legislativní úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii. Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 52 legislativních úkolů, z toho 3 věcné záměry zákonů, 3 návrhy zákonů, 20 návrhů novel zákonů, 14 návrhů nařízení vlády, 10 návrhů novel nařízení vlády a ve 2 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Spolu s návrhem Plánu je předkládán též návrh Výhledu implementačních prací vlády na rok 2017. Více ZDE

Výrobci i firmy podnikající v odpadovém hospodářství opět kritizují novou podobu obou odpadových zákonů. Jednat o nich bude denes Legislativní rada vlády (LRV). Poradní orgán kabinetu posuzuje oba zákony již podruhé, protože je začátkem září vrátil ministerstvu životního prostředí k dopracování. Ministerstvo včera uvedlo, že vypořádání připomínek představí ve čtvrtek na plénu rady. Původních připomínek komisí LRV k návrhu zákona o odpadech byly desítky.

Zákon o odpadech má přinést zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany. Norma mimo jiné už nemá vyměřovat poplatek za komunální odpad. Ten bude jen v zákoně o místních poplatcích. Jedním z cílů zákona je připravit stát do roku 2024 na zákaz skládkování vybraných odpadů. Zákon o výrobcích s ukončenou životností má určovat pravidla pro předcházení vzniku vybraných odpadů jako např. elektrických spotřebičů baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel. Výrobcům ale vadí, že jim zákon ponechává za celý recyklační cyklus zodpovědnost, ale naopak bere možnost kontrolovat celý proces a možnost podílet se na něm.

Například Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů si stěžuje, že současná podoba zákona je ještě horší než jeho předchozí verze, kterou LRV vrátila v září ministerstvu k dopracování.

"MŽP ponechalo v návrhu zákona zásadní nedostatek z pohledu výrobců, tedy striktní vlastnické oddělení kolektivních systémů od jakéhokoliv zpracovatele," řekl generální ředitel sdružení Radek Hacaperka. Je přesvědčen, že za tímto omezením stojí silná zpracovatelská lobby. Mluvčí Petra Roubíčková ale postup MŽP hájí. Podle ní to povede ke zvýšení konkurenčního prostředí a otevření trhu zpracování komodit a je prý pozitivně vnímám Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

"Z právní analýzy poslední verze návrhu zákona jednoznačně vyplývá, že podstatná část připomínek LRV nebyla do předlohy vůbec promítnuta," poukázal výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Analýzu zveřejnila asociace na svém webu. Komise LRV pro hodnocení dopadů uplatnila zásadní připomínky také k dopadové studii a požadovala její široké dopracování. Havelka tvrdí, že ani toto se nestalo a považuje to za alarmující. Zákon přináší zbytečné zdražení všem občanům a svými parametry jde proti třídění a recyklaci, míní.

Zákon má podle jedné z komisí LRV finanční dopady na skupiny subjektů, které však nebyly dostatečně vyčísleny. "Je pozitivní, že tato podstatná chyba byla ze strany LRV zachycena. MŽP jí však neřeší. Pokud by nebyly realisticky vyčísleny dopady zákona na peněženky občanů, těžko by jej mohli zákonodárci, navíc ani ne rok před volbami, schválit," řekl Havelka. Připomínky k zákonům měla například i Hospodářská komora ČR.

České odpadové hospodářství však v opětovném využití a recyklaci naráží na limity stávajícího zákona o odpadech, který bez dalších změn neumožní pro životní prostředí přijatelnější způsoby nakládání s materiály a odpady. Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) proto podporuje návrhy nových zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, které Ministerstvo životního prostředí před dvěma týdny odeslalo do Legislativní rady vlády.

Čtěte také:

• LRV se vrátí k novým odpadovým zákonům (1.11.2016)

• ČAObH: Bez změny odpadové legislativy bude ČR nadále plýtvat přírodními zdroji (31.10.2016)

Na tuhle zprávu čekaly desítky tisíc majitelů slunečních a větrných elektráren v napětí téměř rok. Teď si mohou oddechnout, protože více než 40miliardovou státní podporu na výrobu zelené energie nakonec dostanou. Podle informací HN to v nejbližších dnech Česku povolí Evropská komise. Její razítko dosud scházelo, proto hrozilo, že peníze se vyplácet nebudou. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Rozpočet ministerstva životního prostředí (MŽP) se v příštím roce proti letošku zvýší o zhruba sedm miliard korun. Příjmy budou kolem 16,3 miliardy korun, značnou část budou tvořit peníze z Evropské unie. Výdaje mají dosáhnout téměř 17 miliard korun, řekl dnes na sněmovním výboru pro životní prostředí státní tajemník MŽP Jan Landa.

Nejvíce peněz, 6,76 miliardy Kč, plánuje MŽP vydat na ochranu klimatu a ovzduší. Patří sem například zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, Nová zelená úsporám nebo obnovitelné zdroje. Letos šly do této oblasti zhruba čtyři miliardy Kč. Na ochranu přírody a krajiny připadne 1,6 miliardy, jsou to například příspěvky na hospodaření v lesích národních parků či na soustavu Natura 2000.

Příjmy proti letošku také vzrostou. Na technickou ochranu životního prostředí, jako jsou třeba opatření pro zmírnění dopadů sucha nebo zlepšení kvality vody, plánuje MŽP vydat až 4,74 miliardy Kč. Letos to bylo 1,23 miliardy korun. Na ostatní činnosti v životním prostředí připadnou téměř čtyři miliardy korun, patří sem například újmy za ztížení zemědělského hospodaření.

Platy zaměstnanců se zvednou zhruba o pět procent. Pod MŽP spadá 11 organizací, k největším patří Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny a Česká inspekce životního prostředí.

Dalších 70 milionů korun získalo MŽP podle Landy na boj se suchem, výdaje vzrostou i na mezinárodní organizace, zejména na Evropskou organizaci pro výzkum meteorologickými satelity EUMETSAT. Výdaje nezahrnují závazky ČR vůči pařížské dohodě, Česko je ale připraveno je financovat, řekl Landa na dotaz předsedy výboru Robina Böhnische (ČSSD).

Výbor návrh rozpočtu doporučil Sněmovně ke schválení.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pokračuje v sérii seminářů, na nichž zástupce zejména menších obcí seznamuje s principy efektivního hospodaření s vodou i možnostmi čerpat dotace na projekty, které hospodaření s vodou zlepšují. Tentokrát semináře poradí i s tím, jak a kde budovat domovní čistírny odpadních vod, jak na obnovu zeleně, realizaci vodních prvků v intravilánu nebo na likvidaci nepotřebných vrtů.

Nová série půldenních vzdělávacích seminářů, které nesou název „Chytré obce – hospodaření s vodou“, startuje 14. listopadu v Praze v budově Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí. Pokračovat bude v budovách krajských úřadů v Českých Budějovicích (21. 11.), Brně (22. 11. / Nová radnice), Hradci Králové (24. 11.), Plzni (30. 11.) a Ostravě (5. 12.).

„Předpokládáme, že zástupci obcí a měst ocení zejména informace k nové výzvě z NPŽP, zaměřené na výstavbu domovních čistíren odpadních vod, o kterou je rekordní zájem,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nově připravené vzdělávací semináře navazují na sérii seminářů z letošního jara, ty se soustředily se na nové inovativní a efektivní způsoby hospodaření s vodou.

„Semináře poradí, kde a jak budovat domovní čistírny odpadních vod, jak zajistit dostatečné zdroje pitné vody i jak správně hospodařit se srážkovou vodou a zamezit tak vzniku ničivých povodní. Právě v těchto oblastech totiž nyní mohou obce, včetně těch nejmenších, a města žádat o podporu z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Program jsme navíc obohatili i o tematiku likvidace nepotřebných vrtů, s nimiž se potýká nejedna obec a město v České republice“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Na seminářích bude řeč i o protipovodňových opatřeních prostřednictvím obnovy, výstavby, rekonstrukce či modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně. Doplňujícím tématem budou projekty zakládání a obnovy veřejné zeleně a doprovodných vodních prvků v intravilánu, na které je možné žádat o dotaci v desáté výzvě Národního programu Životní prostředí do konce února příštího roku.

„Pro účastníky seminářů máme nachystány veskrze praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Určitý čas máme vyhrazen i pro individuální konzultace nad konkrétními projekty žadatelů o dotace," upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Vstup na seminář je pro registrované zdarma, zájemci se mohou registrovat na na tomto odkazu. V případě dotazů pište na seminare@sfzp.cz.

Dokument ke stažení:

Pozvánka na semináře (PDF, 132 kB)

Vláda dnes schválila program Program ENERG na podporu dosažení úspor energie v konečné spotřebě. Předkládaný program je jedním z politických opatření tvořících alternativní schéma dosahování každoroční úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Program je určen malým a středním podnikatelům na území hlavního města Prahy.

V rámci programu bude v roce 2016 vyhlášena jedna kontinuální výzva, která bude omezena vyčerpáním alokovaných finančních prostředků nebo datem ukončení programu tj. 31.12 2020. Celková finanční alokace programu ENERG je ve výši 129 856 463 korun. Program je financován z výnosu z prodeje emisních povolenek za rok 2014. Výzva bude přispívat k naplnění cíle České republiky k dosažení úspor energie v konečné spotřebě v roce 2020 v souladu s Národním plánem energetické účinnosti.

Vláda dále schválila 2. změnu Dokumentace programu Nová zelená úsporám. Program Nová zelená úsporám (NZÚ) se podle návrhu rozšíří o nový podprogram „Budovy veřejného sektoru“ a dále dojde k aktualizaci podprogramů „Rodinné domy“, „Bytové domy“ a „Náklady státu na administraci“. Klíčovou součástí návrhu je podpora úsporám u budov ve veřejném sektoru. Nová zelená úsporám tak umožní, aby dotace na zateplování a energetické úspory dostávaly i veřejné budovy. Dosud byly určeny pro soukromé žadatele. Ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání ujišťoval, že změna nepůjde na úkor individuálních stavebníků a nestane se, že by na ně v programu dotace nezbyly. Na zateplování veřejných budov podle něj bude moct být využita kombinace dotací z evropských fondů a zelené úsporám. Na energetické úspory ve veřejném sektoru bude vyčleněno 1,26 miliardy korun. Vedle rozšíření Nové zelené úsporám na veřejné budovy změna obnáší také více prostředků na úsporná opatření v bytových domech. Míra státní podpory se zvýší z 15–20 % způsobilých výdajů na 25–30 %. Tato změna se promítne i do snížení minimální míry vlastních zdrojů financování, které jsou po majitelích domů požadovány.

Vláda řešila i situaci v malých vodních elektrárnách v návaznosti na vyplácení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo dokončit povolovací proces pro příspěvky na obnovitelné zdroje energie (OZE) pro malé vodní elektrárny spuštěné před rokem 2013 do konce roku. Vláda dnes schválila materiál, kterým mu to doporučuje. Jinak hrozí, že státní podniky Povodí nedostanou od příštího roku peníze. Již nyní jim vypadly příjmy z plateb na OZE za letošní leden až září v hodnotě 143 milionů korun. Pokud by schválení nebylo do konce roku, hrozil by výpadek dalších 220 milionů korun. Podniky by podle materiálu musely skokově zvýšit cenu za odběry povrchové vody.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vyhlašuje 1. ročník celostátní soutěže "Přeměna odpadů na zdroje" v rámci plnění Politiky druhotných surovin České republiky. Cílem soutěže je oslovit a zaujmout tématem využívání druhotných surovin a přeměnou odpadů na nově využitelné zdroje co nejširší odbornou i občanskou veřejnost. Přihlášky soutěžních projektů budou přijímány do 15. ledna 2017

K vyhlášení soutěže byly hned dva významné podněty. Jednak plnění úkolu stanoveného v Akčním plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami ("Akční plán"), kterým se stanovují konkrétní úkoly pro naplnění cílů a opatření uvedených v Politice druhotných surovin České republiky. Jedním z těchto cílů je navrhnout systém efektivní osvěty podnikatelské sféry i veřejnosti v oblasti získávání zpracování a využívání druhotných surovin/druhotných zdrojů. Dalším podnětem je příprava na přechod k Oběhovému hospodářství, které si klade za cíl co nejdéle udržet suroviny ve výrobním cyklu a minimalizovat vznik odpadů. Významnou součástí Oběhového hospodářství jsou právě druhotné suroviny.

Vzhledem k potřebě zajistit co nejefektivnější osvětu je struktura soutěže členěna do 5 kategorií tak, aby oslovila a zaujala co nejširší spektrum subjektů od podnikatelů v různých oblastech, organizací veřejné správy (zejména obcí a měst) až po vzdělávací zařízení všech stupňů včetně organizací pro volnočasové aktivity:

   1 Kategorie — Výrobní podniky  

   2 Kategorie — Stavební podniky  

   3 Kategorie — Veřejná správa (obce, města a další)  

   4 A Kategorie — Studenti vysokých škol  

   4 B Kategorie — Kolektivy SŠ, SOU, ZŠ a zařízení pro volnočasové aktivity  

Výstupem soutěže bude prezentace výsledků činnosti:

• firem působících v České republice v oblasti získávání, zpracování a využívání druhotných surovin (v průmyslové výrobě i stavebnictví),

• obcí, měst a dalších organizací veřejné správy v oblasti využívání druhotných surovin, zejména při zadávání a realizaci veřejných zakázek,

• vzdělávacích zařízení od základních škol až po vysoké školy včetně institucí volnočasových aktivit formou projektů a kreativního ztvárnění využívání a prospěšnosti druhotných surovin.

Vyhlášení celostátní soutěže "Přeměna odpadů na zdroje" a ocenění nejlepších projektů a soutěžních děl považuje Ministerstvo průmyslu a obchodu za jeden z nejúčinnějších způsobů osvěty odborné a občanské veřejnosti včetně mladé generace. Zároveň tím jednoznačně prezentuje svůj postoj národního leadera v prosazování zvyšování materiálové i energetické účinnosti a efektivního nakládání se zdroji.

Vítězové v jednotlivých kategoriích budou pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže a ocenění vítězů proběhne za účasti pana ministra Jana Mládka.

Partnery MPO při zajištění soutěže jsou Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Svaz průmyslu druhotných surovin ČR.

Sponzorskými partnery soutěže jsou Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Svaz průmyslu druhotných surovin ČR, Svaz měst a obcí ČR, EKO—KOM a.s., SUEZ Využití zdrojů a.s., Burzovní nadace, odborným partnerem soutěže je Česká asociace oběhového hospodářství.

Aktuální informace k vyhlášení soutěže:

Od 12. července 2016 je aktivní elektronická adresa: druhotnasurovina.soutez@mpo.cz, na kterou mohou zájemci o tuto soutěž posílat své případné dotazy. Přihlášky soutěžních projektů a prací budou přijímány v termínu od 12. září do 15. ledna 2017, a to formou elektronického podání. Registrační formuláře a přihlášky do jednotlivých kategorií naleznete v přílohách ke stažení, další případné podrobnosti budou včas zveřejněny na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Veškeré formuláře a další dokumenty zasílejte ve formě příloh na uvedený email soutěže.

V případě potřeby zaslání většího objemu dat (nad 15 MB), zašlete žádost na emailovou adresu druhotnasurovina.soutez@mpo.cz. Budou Vám zaslány přístupové údaje pro možnost zaslání většího objemu dat.

Dokument ke stažení:

Poplatek na obnovitelné zdroje může v příštím roce výrazně klesnout. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková totiž chce, aby spotřebitelé přestali platit na ty zdroje, které dosud nemají potvrzení z Bruselu (takzvanou notifikaci). Místo nynějších 495 korun za megawatthodinu by domácnosti mohly platit zhruba stovku. Více ZDE

Vyjádření MPO:

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková soustavně vyhrožuje všem, kteří pro výrobu elektřiny a tepla využívají obnovitelné zdroje energie a pomáhají tak plnit mezinárodní závazky České republiky. Nejdříve nechtěla vypsat podporu pro obnovitelné zdroje na rok 2017 a nyní přichází s dalším nápadem, jak diskvalifikovat téměř třicet tisíc ekologických zdrojů energie. 

Na svoji stranu se snaží získat spotřebitele elektřiny, kteří se na krytí nákladů na podporu elektřiny získanou využíváním obnovitelných zdrojů podílejí. Přichází s na první pohled lákavým návrhem na snížení cen elektřiny pro domácnosti i firmy. Má to však jeden háček: tento populistický návrh by vedl ještě k větším výdajům na obnovitelné zdroje. Firmy, které jsou již pět až 10 let příjemci podpory na provoz obnovitelných zdrojů, předpokládají, že vláda splní jejich očekávání. V opačném případě uspějí u soudů či arbitráží a občané jako daňoví poplatníci zaplatí nakonec mnohem víc v nákladech, které s tím souvisejí.

Pokud by paní předsedkyně splnila své výhrůžky, způsobila by České republice škody velkého rozsahu v řádu miliard korun, a proto ji vyzývám, aby ustala ve svých populistických návrzích.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již delší dobu řeší zděděný problém notifikace obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006-2012. MPO v této snaze hraje úlohu koordinátora několika úřadů, které mají tuto věc v kompetenci: ÚOHS, Ministerstvo financí a také ERÚ. Tyto instituce mají společně hrát za Českou republiky. Nejslabší hráč týmu, paní Vitásková (ERÚ), když se hra nedaří, obviní kapitána týmu, že za to může. To, že se věc tak táhne je dáno především tím, že ERÚ nedodávalo rychle data, která nikdo jiný nemá. Nicméně i přes tyto problémy se zdá, že notifikace obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006-2012 bude vyřešena během listopadu 2016.

Vyzývám předsedkyni ERÚ, aby svými prohlášeními neprohlubovala nepředvídatelnost a nezvyšovala riziko chaosu v energetickém sektoru, nevyvolávala nerealistická očekávání, která nemohou být naplněna bez vzniku velkých škod pro český stát a jeho daňové poplatníky.

Čtěte také:

Snížení cen energií pro konečného spotřebitele (ERÚ, 17.10.2016)

Zdroj: iDNES.cz

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal dnes v úterý několik zákonů mj. zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále prezident podepsal zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona o ochraně ovzduší

Novelu zákona o ochraně ovzduší schválil Senát dne 19. října ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Poslanci schválili pozměňovací návrhy, které se týkají například pachů - ministerstvo životního prostředí tak bude stanovovat specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti), přílohy č. 10 (nadpisy) a biopalivům.

Novela zákona zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o ochraně ovzduší.

Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.

Kdo by měl dostavět nové jaderné reaktory v Dukovanech či Temelíně a za jakých podmínek? Má se úložiště jaderného odpadu budovat přímo v místě jaderných elektráren? A kdy se vyřeší spor o to, zda vysocí státní úředníci mohou zastávat funkce v krajském zastupitelstvu? Také na to se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, krátce po 17 hodině, zeptá Karolína Koubová předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a krajské zastupitelky Dany Drábové. Zázanm pořadu ZDE.

Výrobce klobouků a dalších pokrývek hlavy Tonak z Nového Jičína vymýšlí, jak využít stovky tun odpadů z králičí srsti a kůží, které podniku ročně zůstávají. Ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně pracuje na jejich přeměnu v hnojivo. To by mohli používat i biofarmáři. Králičí kožky jsou základní surovinou pro výrobu tradičních plstěných klobouků.

„Patentová přihláška na keratinový hydrolyzát byla podána u Evropského patentového úřadu. Očekává se schválení během jednoho až dvou let,“ uvedl spolumajitel Tonaku Michael Tělecký.  

O patent na přeměnu králičí kůže a zbytků srsti na hydrolyzáty firma s akademiky žádá na základě úspěšného základního výzkumu. Tonaku se k výrobku již podařilo získat atestace a certifikáty pro uvedení produktu na trh. Ročně by kloboučníci mohli hodit na trh až 230 tun tohoto hnojiva. Uplatnění najde mimo jiné na vinicích.

Další využití můžou mít látky získané z odpadní králičiny rovněž ve stavebnictví. Na tom Tonak nově spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze. Zkoušejí tyto materiály přimíchávat do stavebních hmot, konkrétně do porobetonu.

Klobouky a čepice vyváží Tonak do celého světa. Velké odběratele má například mezi ortodoxními židy nebo jihoamerickými indiány. Podnik aktuálně zaměstnává kolem šesti stovek lidí. Tržby Tonaku převyšují čtyři sta milionů korun. Letošní obrat je zhruba o dvanáct procent vyšší. Byznys story Tonaku čtěte v dnešním vydání deníku E15 (str. 8-9).

Zdroj: E15

Pelety jsou malé válečky drcených pilin a hoblin s vysokou výhřevností a minimálním podílem vody a popele. Mají průměr 6 nebo 8 mm a délku 20 až 30 mm. Vyrábějí se lisováním z odpadu při zpracování dřeva. Díky své standardizované velikosti pelety umožnují plně automatické vytápění dřevem, bez štípání polínek i přikládání do kotle.

Ušetříte s peletami?

Pelety dlouhodobě patří k nejlevnějším topivům. Náklady na vytápění pro průměrnou domácnost se stabilně drží pod cenami elektřiny, plynu a topného oleje. Jsou srovnatelné s cenami hnědého uhlí, které vyjde jen o málo levněji. V poměru cena / výkon jsou však pelety jednoznačně nejlepší nabídka na trhu s ohledem na vysoký komfort čistého a plně automatického vytápění.

Za kolik vytopíte rodinný dům?

Rodinný dům s peletami vytopíte průměrně za 20 až 30 tisíc Kč ročně. Záleží na tom, jestli používáte pelety i k přípravě teplé užitkové vody. Průměrný rodinný dům spotřebuje kolem 4 až 5 tun dřevěných pelet ročně. Nízkoenergetické domy jsou úspornější a spotřeba pelet se v jejich případě pohybuje kolem 1 až 2 tun ročně.

TIP: Kde sehnat levnější pelety?

Doporučujeme nakupovat pelety těsně po skončení topné sezony, tedy na jaře a v létě, kdy výrobci každoročně nabízejí velké sezónní slevy. Pelety jsou v létě až o 20 % levnější. Pokud máte doma dostatečné skladovací prostory, můžete je nakoupit dopředu na celou topnou sezonu. V průměrném rodinném domě ušetříte 4 až 6 tisíc Kč. Naopak varujeme před levnějšími, ale nekvalitními peletami (zejména z východních dovozů - z Polska, Ukrajiny apod.). Mají totiž nižší kvalitu, takže nakonec budete potřebovat spálit více tun paliva a ve výsledku neušetříte.

Jak poznat kvalitní pelety?

Kvalitní pelety poznáte podle certifikátu, který se jmenuje ENplus. Hledejte kulaté razítko s označením A1, to jsou pelety nejvyšší kvality vhodné pro vytápění v domácnostech. Certifikaci má více než 80 % všech pelet, které se v České republice vyrobí.

Jaké budovy pelety umí vytopit?

Dřevěnými peletami můžete vytápět rodinné domy a firmy nebo veřejné budovy. Jsou vhodné pro starší domy i novostavby včetně nízkoenergetických domů. 

Jak začít vytápět peletami?

Vždy je potřeba pořídit nový kotel, specializovaný na spalování pelet. V nabídce jsou také kotle kombinované (pelety / uhlí apod.) Záleží, jaké vytápění jste měli doposud:

• Uhlí - Buď vyměňujete starý kotel na uhlí za nový, v tom případě můžete využít tzv. kotlíkové dotace, kdy dostanete příspěvek až 127 500 Kč. Dotace pokryje 80 % ceny kotle (v oblastech se zhoršeným ovzduším 85 %).
• Plyn, olej, elektřina - Pokud jste dosud topili plynem, olejem nebo elektřinou můžete je nahradit automatickým kotlem nebo krbovými kamny, které mohou kromě ústředního vytápění zabezpečovat také ohřev vody v domácnosti. Počáteční investice se vyplatí – s dřevěnými peletami každý měsíc ušetříte oproti vytápění fosilními palivy až 30 %.

Kotel nebo kamna?

Peletami můžete zatopit v klasickém kotli nebo také v krbových kamnech, záleží na vás, jestli zvolíte estetický prvek plápolajícího ohně v interiéru, nebo raději schováte zdroj tepla do kotelny.

Jak vybrat kotel nebo kamna?

Při výběru kotle jsou rozhodující tato kritéria: výkon, účinnost, spotřeba a cena. Výkon záleží především na typu budovy. U novostavby se zeptejte svého projektanta, u starších budov vycházejte z výkonu původního kotle. Pro běžný rodinný domek bude obvykle stačit 15 až 25 kW. Vysoká účinnost okolo 90 % je velikou výhodou všech peletových kotlů. Znamená, že při spalování menšího množství paliva získáme více tepla, a tak například oproti uhelným kotlům s účinností 60 % spotřebujeme pelet o třetinu méně.

Zásadními vodítky by potom měly být emisní třídy. Kotle jsou totiž podle kvality a účinnosti oznámkovány v tzv. emisních třídách (podle normy ČSN EN 303-5). Jednička je nejhorší, pětka nejlepší. Kotle 1. a 2. emisní třídy se již prodávat nesmí, podobný osud čeká i třídu 3. Většina peletových kotlů je konstruována v nejlepší 5. emisní třídě.

Kolik stojí kotel

Kotel nebo krbová kamna na pelety pořídíte za cenu od 60 tisíc Kč. Pokud správně vyberete kotel s ohledem na výkon, účinnost a cenu, investice se vám brzy vrátí v úspoře za vytápění. Až 85 % ceny můžete pokrýt z kotlíkových dotací.

Je obsluha kotle náročná?

Kotle i krbová kamna jsou plně automatické a komfortní. Pelety nabízejí mezi veškerými tuhými palivy nejlepší pohodlí srovnatelné s plynovým nebo olejovým kotlem. Peletový kotel se sám zapálí, sám si přikládá palivo a sám se vypíná. Také se sám čistí a vybírá popel. Dopravu paliva do kotle ze skladu zajišťuje šnekový nebo pneumatický dopravník. Obsluha tedy nevyžaduje fyzickou sílu a je vhodná i pro ženy nebo seniory. Dálkově můžete řídit spuštění kotle, v nabídce jsou systémy, které vás budou informovat o potřebě vysypat popel, dosypat palivo nebo případné poruše. 

Doprava pelet až do domu

Pelety si můžete koupit buď v 15 kg pytlích, nebo ve velkých textilních vacích (Big Bag) o hmotnosti 1 tuny. Nejpohodlnější variantou však je dovoz volně ložených pelet až do domu, kdy je speciální cisterna nafouká přímo do vašeho skladu pelet, odkud si je kotel sám doplní pomocí automatického dopravníku. Pelety lze objednat přes internet. Pokud bydlíte v blízkosti některé z peletáren, sáčkované pelety si můžete obvykle po předchozí domluvě vyzvednout osobně.

Pelety je dostatek, jsou čisté a šetrné k ovzduší

Dřevo tradičně představuje snadno obnovitelný zdroj tepla, při jehož spalování nevznikají žádné škodlivé emise. Totéž platí pro pelety. Pelety mají neutrální bilanci CO₂, při jejich spalování se tedy uvolňuje maximálně takové množství oxidu uhličitého, jaké stromy spotřebovaly pro svůj růst. V České republice je výroba pelet trojnásobně vyšší než spotřeba. Obavy, že by bylo pelet jednou nedostatek, jsou liché.

Zdroj: Klastr Česká peleta

Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) vítá snahy o lepší primární separaci komunálního odpadu. Primární separace znamená třídění do žlutých (plasty), zelených (sklo), modrých (papír), hnědých (bioodpad) či případně jinak barevných kontejnerů. Právě v ní ČAObH spatřuje skutečný potenciál pro opětovné využití materiálů či druhotných surovin.

České odpadové hospodářství však v opětovném využití a recyklaci naráží na limity stávajícího zákona o odpadech, který bez dalších změn neumožní pro životní prostředí přijatelnější způsoby nakládání s materiály a odpady. ČAObH proto podporuje návrhy nových zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, které Ministerstvo životního prostředí před dvěma týdny odeslalo do Legislativní rady vlády.

Nová legislativa zpřísňuje pravidla pro ukládání odpadů na skládky a lépe definuje odpady, které na skládku naopak ukládat možné je. Zároveň předpokládá zvýšení poplatků za skládkování odpadů, jež umožní přesun odpadů ze skládek směrem k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady, např. recyklaci. Bez zdražení skládkování z důvodu jeho fatálních dopadů na životní prostředí (externalit) budou využitelné materiály nadále končit na těchto nejprimitivnějších zařízeních pro odstranění odpadů.

Pokud se však recyklační technologie díky zdražení skládkovacích poplatků stanou konkurenceschopnými vůči skládkám, odpady začnou proudit primárně k nim. Nebudou tak již směřovat na (díky zvýšeným poplatkům) v té době již drahé skládky. Na nich bude končit už pouze to, co na cestě po hierarchii nakládání s odpady nenajde jiné uplatnění - opětovné využití, materiálové či energetické využití, apod.

Konzervace skládkovacích poplatků na stávající (v evropském srovnání velmi nízké) úrovni znemožňuje cestu k recyklaci rovněž vytříděným odpadům po primární separaci, neboť uložení na skládku je levnější než recyklace. Kvůli tomu dnes může být recyklováno např. pouze 30–50 % plastů, což znamená, že 50–70 % plastů po vytřídění končí bez využití často opět na skládkách odpadů. „Dnešní stav je neudržitelným plýtváním přírodními zdroji,“ konstatuje předseda výkonného výboru ČAObH Milan Chromík.

Primární separace (třídění) je v České republice díky úsilí obcí a společnosti EKO-KOM, a.s. na velmi vysoké úrovni i ve srovnání s vyspělejšími ekonomikami na západ od nás. Její úsilí je však limitováno právě stavem současné české legislativy. Téměř polovina takto vytříděných odpadů totiž k recyklaci vůbec nedoputuje, protože je levnější se jich „zbavit“ na skládkách odpadů. „Zvýšení poplatků za skládkování odpadů, jinak řečeno radikální omezení skládkování pomocí ekonomických instrumentů, je základním předpokladem pro lepší využívání materiálů a umožnění recyklace vytříděných odpadů. Praxe ze zahraničí nám ukazuje, že jinak se environmentálně nepřijatelnému skládkování nevyhneme,“ varuje Milan Chromík.

ČAObH zároveň varuje před statistickými manipulacemi s odpadovými toky ze strany skládkovacích společností. „Skládkaři mnohdy skládkovaný odpad vykážou jako odpad využitý. Jen zapomenou dodat, že takto „využitý“ odpad je využíván na skládkách, a to za účelem, který ze své podstaty tyto materiály nejsou schopné plnit. Příkladem budiž např. použití biologických odpadů z jídelen a stravoven jako technologický materiál pro stavbu tělesa skládky. To je jako kdybyste si měli postavit dům ze slupek od brambor,“ odhaluje Milan Chromík.

Jako naprosto klíčové tedy ČAObH vnímá znemožnění používání odpadů na skládkách pro jakékoliv účely, vyjma odpadů inertních. Mezi skládkaři už se totiž nahlas hovoří o obcházení zákazu skládkování pomocí využití odpadů na rekultivace skládek, ukládání odpadů jako technologických materiálů na zajištění skládky, příp. využívání odpadů na terénní úpravy, apod. Na skládku by se tedy měly dostat skutečně jen odpady, které prošly všemi stupni hierarchie nakládání s odpady, a to vč. energetického využití, které zajišťuje hygienizaci a stabilizaci odpadů, směřujících na skládky. Pouze tímto způsobem může být zajištěna minimalizace množství a objemů skládkovaných odpadů.

Zdroj: TZ ČAObH,