Sdružení energetických manažerů měst a obcí (SEMMO) spustilo nové webové stránky a rozhodlo se zintenzivnit svou činnost. Cílem je vytvoření účinné platformy, kde si obce a odborní partneři budou moci předávat informace a způsoby řešení nejrůznějších problémů v oblasti energetiky a dopravy a vzdělávat se v oblasti energetiky. „SEMMO pomůže obcím a městům nejen s konkrétními kroky při zavádění energetického managementu, ale i s přípravou projektů například na zateplení škol či s hledáním mezinárodních konsorcií při koncepčních projektech na poli udržitelné energetiky a dopravy,“ řekl energetický manažer Jaroslav Klusák, který je jedním ze zakládajících členů. Více informací o sdružení ZDE

Zdroj: el. zpravodaj Pro města o obce

Technologická agentura ČR (TA ČR) připravuje nový informační systém (ISTA), který bude sloužit pro vyhlašování veřejných soutěží TA ČR, jejich hodnocení a samotné řízení realizace projektů. V průběhu roku 2017 nahradí stávající systém TA ČR IS Patriot. Součástí přípravy systému je i jeho testování odbornou veřejností. Testovací prostředí systému je dostupné ZDE. K testování dne 12. prosince 2016 od 9:30 bude TA ČR ve svých v prostorách pořádat seminář. Pro Vaši registraci či a případné dotazy směřujte na: testovani@tacr.cz

Řádově o jednotky procent se oproti letošnímu roku zvýší v některých regionech České republiky v roce 2017 ceny vodného a stočného. Vyplývá to z dosud známých údajů od jednotlivých vodohospodářských společností, které má k dispozici Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR).

Důvodem je skutečnost, že ceny vodného neovlivní vyšší zpoplatnění odběru podzemních vod, které v uplynulém roce navrhovalo Ministerstvo životního prostředí, stejně tak jako se do cen stočného nepromítnou zvýšené poplatky za objem a koncentrace jednotlivých ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z dílny stejného ministerstva. Určitý pozitivní vliv má také mírné meziroční zvýšení spotřeby vody. Na druhou stranu roste i nadále potřeba intenzivnější obnovy vodovodních a kanalizačních sítí a s nimi spojených technologií. Případné větší zdražení by se pak mohlo týkat těch společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.

V porovnání s předchozími lety ale nárůst výše plateb za vodné a stočné meziročně klesá, jak je vidět z přiloženého grafu. Za dodávky pitné vody a její čištění tak občané v České republice zaplatí v příštím roce zhruba o procento více, některé společnosti ale nezdražují vodné ani stočné vůbec, případně zvyšují ceny pouze jedné z těchto položek, někde se dokonce ceny snižují. „To je sice dobrá zpráva pro spotřebitele, na druhou stranu to ale znamená, že ani v roce 2017 nebude dostatek finančních prostředků na tolik potřebnou obnovu vodohospodářské infrastruktury, která je v řadě lokalit za horizontem své životnosti a porostou tak nadále rizika havárií vodovodních a kanalizačních řadů,“ podotýká ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák.

Podle SOVAK ČR by bylo zapotřebí k potřebné obnově ročně investovat do obnovy a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury více než 20 miliard korun, reálně se ale na tyto účely vydává jen něco přes 10 miliard korun. „Jestliže je vodárenská infrastruktura v dobrém stavu, nemusíte budovat nové nebo obnovovat velké celky sítí. Můžete si tak dovolit ceny, které kryjí provozní náklady a vytváří fond obnovy. V opačném případě ale musíte generovat finanční prostředky na obnovu z nárůstu ceny vodného a stočného. V České republice se bohužel v minulosti do vodárenství investovalo velmi málo, i když to poslední léta napravujeme – a právě to vede k cenovému nárůstu. Tam, kde byl špatný stav vodárenské infrastruktury, musely jít zkrátka zisky z vodného a stočného do obnovy a rekonstrukce,“ konstatuje předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Rozhodujícím zdrojem peněz na obnovu je přitom právě vodné a stočné. Výše vodného a stočného přitom patří mezi věcně usměrňované (státem regulované) ceny, na jejichž tvorbě se podílí především vlastníci vodohospodářského majetku, což jsou z více než 85 procent města a obce.

Významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém. Nejvíce prostředků z vybraného vodného a stočného (více než 40 procent) získává v současné době na odvodech, daních a poplatcích stát a jeho instituce a Česká republika má tak největší daňové zatížení ceny vodného a stočného v Evropě. Možnosti snížení cen vodného a stočného v České republice je proto třeba hledat zejména ve snížení daní, především daně z přidané hodnoty, která je dnes na vodu ve výši 15 %, a ve snížení poplatků za surovou vodu placených státním institucím.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Na nekvalitní zpracovatele průkazů energetické náročnosti budov (PENB) se od loňského roku zaměřila Státní energetická inspekce (SEI). Zkontrolovala už přes tisíc průkazů. Jak se ukazuje, chyby obsahuje cca 40 procent z nich. Nejvyšší pokuta byla zatím uložena ve výši 36 000 Kč.

Od 1. 7. 2015 mají zpracovatelé PENB povinnost ohlašovat každý zpracovaný energetický dokument. Celkem jich bylo od té doby ohlášeno 25 867. Nyní se na jejich kontrolu zaměřila Státní energetická inspekce. Od ledna do října letošního roku bylo dosud prošetřeno celkem 1431 průkazů. Zhruba 40 % z objemu kontrolovaných průkazů má nedostatek takový, že výsledkem kontroly je porušen zákon, následuje správní řízení a uložení pokuty. Mezi nejčastější prohřešky patří chybné stanovení ploch obálky budovy, celkové energeticky vztažné plochy, chybné stanovení skladeb konstrukcí nebo absence zadání tepelných vazeb. Někteří zpracovatelé také zcela zkreslili spotřebu tepla na vytápění budovy nebo jí, možná trochu absurdně, naopak uvedli nereálně vysokou.

Je však potřeba rozlišovat nedostatky formálního charakteru a nedostatky přímo ve výpočtu. „Některé prohřešky, jako například stanovení plochy obálky, což je zcela základní údaj pro zpracování průkazu, mají zásadní dopad na zpracování průkazu z toho důvodu, že se propisují celým výpočtem a jedno špatné uvedení této hodnoty ovlivňuje nesprávně celý výpočet včetně výsledné energetické náročnosti hodnocené budovy. Významnost takovéhoto pochybení se pak odráží i ve výši uložené pokuty. Rovněž množství chybných průkazů je zarážející. Proto budeme v kontrolách pokračovat a v případě závažných zjištění nebudeme otálet s udělováním pokut,“ uvedl ústřední ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer.

Ředitel aliance Šance pro budovy vysvětluje, jak nekvalitního zpracovatele poznat. „Na internetu se množí nabídky extrémně levného zpracování průkazů, třeba za 2000 Kč. Za tuto cenu se však kvalitní průkaz na rodinný dům zpracovat nedá a může obsahovat mnoho chyb,“ říká Holub a pokračuje: „Horší případ je, když zpracovatel pozmění údaje úmyslně. To je nebezpečné zejména pro kupujícího dané nemovitosti. Když totiž dům například vyjde místo energetické třídy G ve třídě C, prodá tuto nemovitost za více peněz. Jenže nový majitel se potom bude divit, až mu přijde vysoká faktura za vytápění. Rozdíl mezi těmito třídami totiž u rodinného domu může činit až 30 000 korun ročně.“

Dne 11. října 2016 vstoupilo v platnost nové nařízení Komise (EU) 2016/1688, kterým se mění bod 8.3 přílohy VII nařízení REACH za účelem omezení zkoušek na zvířatech. Informace týkající se senzibilizace kůže, které mají být použity pro klasifikaci a posouzení rizik konkrétní látky, by měly být získány alternativními zkušebními metodami bez testování na zvířatech. Studie in vivo se provede pouze, pokud zkušební metody in vitro/in chemico nejsou pro danou látku použitelné nebo výsledky získané z těchto studií nejsou vhodné pro provedení klasifikace a posouzení rizik. Více ZDE

Dnes 5. prosince 2016 bylo ve Sbírce zákonů (částka č. 159) vyhlášeno nařízení vlády č. 391/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Mezi hlavní důvody novelizace patří rozšíření výčtu omezených nebezpečných látek či či vyřešení výtky Evropské komise ohledně způsobu přejímání výjimek ze zákazu používání některých nebezpečných látek.

Hlavní důvody novelizace:

1. rozšíření výčtu omezovaných nebezpečných látek

Nařízení vlády transponuje směrnici Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek.

S účinností od 22. července 2019 se rozšiřuje dosavadní rozsah omezovaných látek v elektrických a elektronických zařízeních o čtyři nové ftaláty (změkčovadla plastů):

• Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP),

• Benzyl butyl ftalát (BBP),

• Dibutyl ftalát (DBP) a

• Diisobutyl-ftalát (DIBP). 

U všech látek je stanovena shodně hmotnostní koncentrace tolerovaná v homogenních materiálech 0,1 %. Všechny uvedené látky patří mezi látky vzbuzující velmi vážné obavy podle nařízení REACH, kde jsou zařazeny do přílohy XIV, tj. do seznamu látek podléhajících povolení.

Omezení v užívání postihne všechny produktové skupiny elektrozařízení k datu 22. července 2019.  Výjimku tvoří dvě skupiny elektrozařízení:

• zdravotnické prostředky, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a

• monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů,

pro které se bude omezení vztahovat až od 22. července 2021.

2. vyřešení výtky Evropské komise ohledně způsobu přejímání výjimek ze zákazu používání některých nebezpečných látek

Řešení spočívá v plné transpozici jednotlivých delegovaných směrnic Komise, kterými jsou upraveny jednotlivé výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek. Všechny dosavadní výjimky jsou proto obsaženy v přílohách č. 2 a 3 nařízení vlády. Nařízení vlády č. 391/2016 Sb. z uvedených důvodů obsahují přílohy č. 2 a 3 v úplném znění.

Všechny budoucí výjimky, včetně změn dosavadních výjimek budou vždy transponovány do příloh k nařízení vlády.

3. náprava dílčích chyb

Novelou dochází jednak k nápravě jedné chyby vzniklé při transpozici směrnice 2011/65/EU v roce 2012 (viz § 4 odst. 6) a chyby vyvolané nepřesným zněním směrnice 2011/65/EU, která byla opravena v roce 2014 (viz § 8 odst. 1 písm. e) a f) ).

Zdroj: MPO

Pořadatelé veletrhu ALL4PACK Paris (dříve Emballage) si u agentury ObSoCo (Observatoire Société et Consommation) objednali průzkum, co vlastně evropští spotřebitelé očekávají od obalů. V květnu bylo dotazováno 2186 spotřebitelů ze čtyř klíčových zemí: Německa, Španělska, Francie a Itálie. Očekávání, co se týče tvaru obalu, jeho „hraní na city“ nebo informační hodnoty, se liší stát od státu.

Na jedné straně stojí Francouzi a Němci s utilitaristickým přístupem, kde je ústřední ekonomické uvažování, na druhé straně Italové a Španělé, kteří jsou emotivnější. Celkem 32 % Francouzů považuje obal hlavně za zdroj užitečných informací, 18 % za něco, co pomůže koupit správné množství výrobku, 33 % Němců a 32 % Italů preferuje při online nakupování lehký obal, který sníží objem odpadu. 43 % Španělů a 38 % Francouzů naopak dá přednost obalu co nejpevnějšímu. Podle 29 % Němců by obal měl být recyklovatelný nebo opakovaně použitelný, 75 % Španělů a 66 % Italů považuje „chytré“ obaly za skutečný pokrok. Na škále od 0 do 10 dávají Španělé „schopnosti obalů překvapit“ 6,5 bodu a Italové 5,1 (celkový průměr 4,8).

Postoj ovlivňuje i věk respondentů, zvlášť v oblasti ekologie a inovací. Spotřebitelé ve věku 18–24 let chtějí lehký a inteligentní obal, který považují za zdroj pokroku pro zdraví, bezpečnost výrobků a redukci vlivu na životní prostředí, 71 % z nich považuje inteligentní obaly za „skutečný pokrok“ (celkový průměr 57 %), 36 % z nich při nakupování online preferuje lehký, ekologický obal (celkový průměr 28 %). Naopak 37 % respondentů ve věkové kategorii 55–70 let chce obal „odolný“, aby zajistil dobrou ochranu výrobku, a pro 32 % z nich má být opakovaně použitelný nebo recyklovatelný.

V segmentu zdraví/krása/luxus podle 31 % respondentů inteligentní obaly pomohou zlepšit zdraví a kvalitu života, podle 27 % respondentů má obal za úkol informovat, podle 16 % pomáhá koupit správné množství a 13 % ho považuje za přidanou hodnotu.

Zdroj: Technický týdeník

Je to vítězství pro stát, úleva pro majitele solárních elektráren, ale také pohroma pro mnohé vlastníky zdrojů na biomasu a bioplyn. Takový dopad bude mít podle dvou dobře informovaných zdrojů týdeníku Euro zatím neveřejný dokument, kterým Evropská komise schválila podporu pro obnovitelné zdroje v Česku uvedené do provozu v letech 2006 až 2012. Více ZDE

Zdroj: EURO

V Česku se rodí plán na vznik velmi mocného úřadu, který má dohlížet na veškerý byznys v energetice, telekomunikacích, ale i v dopravě nebo vodárenství. Tento superúřad by nahradil jednotlivé nezávislé instituce, které dnes tato odvětví s miliardovými obraty kontrolují. V Evropské unii jde přitom o unikát: žádná jiná země takový centralizovaný regulační úřad nemá. První krok k jeho vytvoření už vláda Bohuslava Sobotky udělala. U poradenských společností KPMG a Grant Thornton si nechala vypracovat analýzu, zda se zrušení jednotlivých regulačních úřadů a jejich nahrazení zmíněným superúřadem vyplatí. Studie, kterou mají HN k dispozici, takový krok doporučuje. Pokud se kabinet pro jeho vznik rozhodne, začne superregulátor fungovat nejdříve v roce 2022. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 130 tisíc korun společnosti ESB Slévárna, s.r.o. Firma bez povolení krajského úřadu v Brně tři roky provozovala zdroje znečišťování ovzduší, a to slévárnu neželezných kovů a související technologie. Porušila tím zákon o ochraně ovzduší.

„Při kontrole bylo také zjištěno, že provozovatel zdrojů znečišťování ovzduší nezajistil měření emisí oxidů dusíku ani tuhých znečišťujících látek. Nebyla tak prokázána schopnost těchto zdrojů plnit emisní limity. Navíc byly zjištěny další vážné nedostatky - nevedení  provozní evidence a neplnění ohlašovacích povinností pro provoz slévárny neželezných kovů a souvisejících technologií,“ uvedl Jindřich Mikeš ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Firma po kontrole inspekce požádala Krajský úřad Jihomoravského kraje o povolení provozovat zdroje znečištění ovzduší. Krajský úřad provoz zdrojů povolil. Firma také zajistila plnění ostatních povinností. „Inspektoři ČIŽP vzali tyto skutečnosti při stanovení konečné výše pokuty v úvahu, stejně jako přiznání firmy k pochybení,“ dodal Mikeš.

Společnost se proti pokutě, kterou jí inspektoři ČIŽP uložili, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. To je jeden ze základních principů, kterým se řídí nový balíček legislativních opatření vydaný 30. listopadu Evropskou komisí s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Ten by měl pomoci implementovat cíle jedné z klíčových iniciativ EU – Energetické unie, a napomoci v přechodu na čistou energii a moderní nízkouhlíkovou ekonomiku. Zatímco cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 jsou již pevně stanovené, nový legislativní balíček obsahuje návrh revize směrnice o energetické účinnosti a s ním i nový, ambicióznější a závazný cíl pro zvyšování energetické účinnosti do roku 2030. O návrhu revize směrnice a jejím dopadu na evropskou a českou ekonomiku diskutovali experti z řad institucí EU, státní správy, soukromého i neziskového sektoru dne 2. prosince v Evropském domě v Praze.

„Podle Evropské komise je energetická účinnost nákladově nejefektivnější způsob, jak dosáhnout cílů Energetické unie, který zároveň podporuje hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst a investice do zelených technologií“, uvedl Radoš Horáček z Evropské komise. Proto se Komise rozhodla zvýšit cíl v oblasti energetické účinnosti, který byl v roce 2014 stanoven na 27 % do roku 2030, na 30 %. Podle odhadů Komise bude mít tato změna oproti původnímu cíli za následek nárůst HDP o 0,4 % (zhruba 70 mld. eur), vytvoření 400 000 nových pracovních míst, snížení dovozu ropy a zemního plynu o 70 mld. eur a snížení cen elektřiny pro domácnosti i energeticky náročný průmysl. Nový balíček obsahuje i návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov a nový pracovní plán pro oblast ekodesignu.

V Evropském parlamentu se dlouhodobě objevují hlasy, které volají po ještě vyšším cíli energetické účinnosti, než jaký představila Komise. K zastáncům 40% cíle však nepatří český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR), podle kterého se jedná spíše o politické prohlášení, než o reálně technicky dosažitelnou metu. „Úspory nesmějí být definovány „za každou cenu“, protože pak může dojít k ohrožení ekonomické stability a mohou se stát bariérou potřebných inovací a modernizačních investic", uvedl Tošenovský. Dodal, že je zapotřebí vypracovat důkladné hodnocení dopadů na českou ekonomiku, jelikož navýšení cíle nad 27 % by mohlo mít negativní dopad na průmysl.

Jak uvedl Vladimír Sochor z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), klíčová diskuze o cílech energetické účinnosti začne teprve nyní v členských státech a ČR si musí vyjasnit řadu věcí na národní úrovni. Strategie zvyšování energetické účinnosti je definována Národním akčním plánem energetické účinnosti (NAPEE), který stanovil národní indikativní cíl ve výši 50,67 PJ, k jehož plnění by měla ČR využít především investiční dotace. Alokace prostředků v jednotlivých dotačních programech je ale v některých případech menší, než se původně očekávalo, zejména u Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Důležitým nástrojem, který by měl přinést zejména změny v myšlení uživatelů, bude program EFEKT, na nějž bude v letech 2017 – 2021 vyčleněno 750 mil. Kč. „Motivací pro energetické úspory je však často samotná dotace, v tomto pohledu je nutná změna pohledu. Úspory se musí především vyplatit“, dodal Sochor. Zároveň upozornil, že po roce 2020 se míra dotací ze strukturálních fondů výrazně sníží, což může mít za následek i zpomalení míry zvyšování energetické účinnosti. Cílem MPO bude mimo jiné i zlepšovat dialog mezi veřejnou a soukromou sférou o otázkách spojených s touto problematikou.

Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub upozornil na to, že celoevropský cíl zvýšení energetické účinnosti o 30 % znamená oproti novému referenčnímu scénáři z roku 2016 snížení spotřeby o 7,5 %. „Pouze v oblasti budov je ekonomicky přínosně zvládnutelný i cíl 37 %, ale samozřejmě za předpokladu aktivního přístupu státu“, doplnil Holub. Co se týče ČR, prosazoval by spíše cíle pro jednotlivé sektory. Pro oblast budov by si dokázal představit cíl na úrovni 65 PJ za desetileté období. U průmyslu je podle něj zapotřebí být obezřetnější a vyvarovat se neúměrnému zatížení podniků ve formě nákladů na energetickou účinnost, která ekonomicky nedává smysl. Česká vláda by měla být podle Holuba proaktivní a motivovat k energetickým úsporám, nicméně v ČR jsou motorem debaty cíle EU.

Podle Zuzany Krejčiříkové z ČEZ, a.s. bylo negativním překvapením balíčku to, že obsahuje spoustu netržních opatření. Podle ní není klíčová debata o tom, jestli je cíl nastavený na 27 % nebo 30 %. Klíčovým prvkem návrhu je článek 7, kterým Komise stanovuje povinnost realizovat každoročně nové úspory v objemu ekvivalentu 1,5 % historických prodejů energií konečným zákazníkům. U řady členských států však úspory vyžadované v článku 7 tento 30% cíl převyšují. Podle Krejčiříkové je nutné udělat přesnou analýzu potenciálu úspor v jednotlivých sektorech, která momentálně chybí. „Splnění 30% cíle bude pro ČR znamenat náklady ve výši až 880 mld. Kč, proto je nutné zajistit, aby se nákladová efektivita úspor v ČR promítla jako národní specifikum při stanovování národního příspěvku a cíl zůstal orientační“, doplnila zástupkyně ČEZ, a.s.

Přestože navýšení cíle energetické účinnosti do roku 2030 bude znamenat zvýšené náklady, v dlouhodobém horizontu (do roku 2050) je to výhodnější varianta, než u nižšího cíle. Při správném nastavení může být revize směrnice účinným nástrojem, nicméně je zapotřebí více zohlednit národní podmínky a zajistit součinnost s dalšími nástroji EU, jejichž cílem je dekarbonizace evropské ekonomiky.

Související:

Evropská komise představila balíček "Čistá energie pro všechny Evropany“ (30.11.2016)

V půlce listopadu proběhla Národní potravinová sbírka, jíž se věnuje prosincová reportáž Odpadového fóra. Než se dostanete k čerstvému číslu OF, nastudujte si všechna pro a proti o povinném darování neprodejného jídla v ČR. Od roku 2018 budou muset totiž všechny prodejny potravin nad 400 m2 neprodejné jídlo nabídnout humanitárním organizacím. Do této doby musí tyto prodejny povinně zlikvidovat tyto potraviny na skládkách nebo ve spalovnách, resp. kafilériích. Více ZDE

Ministerstvo zdravotnictví předložilo do zkráceného meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Cílem novely zákona je upravit způsob kontroly nezávadnosti pitné vody. V rámci provozního řádu pro výrobu pitné vody budou provozovatelé vodovodů pro veřejnou potřebu nově zpracovávat tzv. monitorovací program a posouzení rizik.

Konkrétní provedení povinnosti zpracovat posouzení rizik bude pro jednotlivé subjekty diferencováno podle složitosti systému zásobování. V návaznosti na tuto úpravu jsou stanoveny případy, za nichž může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozšířit nebo snížit rozsah a četnost kontrol pitné vody. Přijetí návrhu má přispět přispět k omezení vzniku havárií na vodovodech, kvůli kterým nemohou spotřebitelé používat vodu jako pitnou nebo které jsou přímo spojeny s epidemiemi. Další informace ZDE

 

Dvě pokuty z celkové výši 420 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě stavební společnosti, která navezla na pozemky v bezprostředním okolí potoka v Chráněné krajinné oblasti asi 1200 tun stavebních odpadů, kamení a zeminy. Pozemky nebyly k nakládání s odpady určené. Navíc hrozilo, že by uložené odpady mohly být splaveny do vod potoka. Firma se tak dopustila jak porušení zákona o odpadech (pokuta 120 tisíc korun) tak i zákona o vodách (pokuta 300 tisíc korun).

„Odpady navezené na pozemky pocházely z dalších stavebních zakázek společnosti . Z demolice polyfunkčního domu byla například směs stavebních odpadů s kusy cihel, betonu, térové lepenky i minerální vaty. Kamení a zemina zase pocházely z budování obchvatu“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Nejen, že firma odpady navezla do okolí potoka, ale navíc přímo v jeho korytě vybudovala provizorní mostek tvořený betonovými panely a kamením.

Podle vodního zákona je zakázáno podél toků ukládat předměty, které by mohly být do vod splaveny a způsobit tak ohrožení plynulosti toku. „Má to svůj důležitý preventivní význam. Nedovolené zásahy do koryt mohou měnit jejich sklon a zvyšovat hladiny vodních toků. Tím roste riziko výskytu lokálních povodní. Po obou březích toku měly být ponechány pásy o šířce minimálně tři metry,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Proti jedné z pokut se firma odvolala, ministerstvo životního prostředí však její odvolání zamítlo. Obě pokuty tak nabyly právní moci.

Inspektoři ČIŽP v souvislosti s případem vedou se společností ještě jedno správní řízení, které zatím není ukončeno.