Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních deset let. V Třinci se mluví o super opravárenském roku, kdy zásadní proměnou projde srdce válcoven – blokovna. Dílčí změny čekají také provoz výroby železa a oceli, nově firma buduje zařízení, díky nimž zvýší přidanou hodnotu a kvalitu produktů během finalizačních procesů. Téměř třetina prostředků půjde na ekologické projekty.

K projektům patří například dostavba a zprovoznění nové čistírny sochorů za 600 milionů korun, obnova sochorové stolice za 225 milionů, pořízení nového pilovrtacího stroje pro válcovny za 57 milionů, stavba pecí pro žíhání tyčí za 175 milionů. 

Připraveno je několik ekologických projektů v předpokládané výši 940 milionů korun, k nimž patří také odsíření aglomerace č. 1. „Tato investice završí ekologizaci aglomeračního procesu. Jejím cílem je snížit emise oxidu siřičitého ze spalin spékacích pásů, a to dávkováním aditiva a vody do reaktoru tkaninových filtrů, kde následně dojde k odloučení oxidů síry,“ upřesňuje Radek Olszar, ředitel pro investice a strategii.

Aglomerace č. 2 již byla odsířena v roce 2016. V tomto roce bylo také zprovozněno dávkování aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací, které zajišťuje záchyt například polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a dalších látek.

Čtěte také:

Železárny: Smog bude vyhlašován častěji, i když je vzduch čistší než v minulosti (9.1.2017)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo dne 5. ledna 2017 oficiální metodickou pomůcku k aplikaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces SEA k plánům odpadového hospodářství obcí. Metodickou pomůcku stahujete ZDE. Začátkem listopadu 2016 jsme publikovali informaci Svazu měst a obcí Svaz měst a obcí ČR k této problematice. Odkaz na článek najdete níže.

Související článek:

Kdy podléhá plán odpadového hospodářství obce procesu SEA? (9.11.2016)

Pracovníci Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. v roce 2016 vyrobili rekordních více než 48 tisíc tun olova a jeho slitin (Pb měkké, Pb tvrdé, speciální slitiny, atd.), což je nejvyšší roční produkce v celé 230leté historii hutě. Pro ekologickou recyklaci bylo vykoupeno celkem téměř 77 tisíc tun olověných odpadů (zejména olověných baterií). Tržby společnosti v loňském roce překročily plánované 2,5 miliardy Kč, s meziročním nárůstem o více než 9 %. Jde o nejvyšší tržby v historii.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s.  (SOVAK ČR)  dne 4. ledna. 2017 vydal stanovisko, které upřesňuje podmínky, za kterých je možné využívat běžné způsoby hygienického zabezpečení pitné vody. Stanovisko si můžete stáhnout níže. SOVAK ČR dále uvádí , že v současnosti probíhají další jednání na úrovni Evropské komise k tématu zejména biocidních látek, vyráběných in situ a je velmi pravděpodobné, že dojde v průběhu letošního jara k aktualizaci stanoviska. Na vlastních jednáních zájmy českých vodohospodářů zastupují představitelé evropské vodohospodářské asociace EurEau, kde je SOVAK ČR řádným členem.

Dokument ke stažení:

Stanovisko k regulaci použití biocidních látek ve vodohospodářské oblasti

Zdroj: SOVAK ČR

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) publikovala na svém webu aktuální verzi úprav návrhu nového zákona o odpadech, který má být dne 12.1.2017 projednáván v Legislativní radě vlády. Návrh zákona o odpadech byl podobně, jako návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, Legislativní radou vlády opakovaně vrácen předkladateli k dopracování a doplnění. Text návrhu zákona s vyznačenými změnami si můžete stáhnout na webu ČAOH - ZDE

Zdroj: ČAOH

Pro české odpadové hospodářství jsou poslední měsíce rozhodující. Zákon o odpadech se brzy vrátí do legislativního projednávání vlády a redakce Odpadového fóra se zatajeným dechem sleduje sebemenší pohyby na politické i odpadářské scéně a v jejím zákulisí. Zlomovým obdobím prochází i Slovensko. Nový slovenský zákon o odpadech, který přinesl rozšířenou zodpovědnost výrobce, platí od začátku roku 2016. Více ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 110 tisíc korun podnikateli, který bez povolení krajského úřadu provozoval autovrakoviště. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.

„Inspektoři ČIŽP při kontrole provedené v roce 2016 zjistili, že se na vodohospodářsky nezabezpečených plochách nacházelo celkem 69 autovraků. Některé obsahovaly motory a převodovky včetně provozních náplní. Navíc na místě docházelo i k demontáži jednotlivých dílů z těchto vraků. Nelegální autovrakoviště bylo podle našich zjištění provozováno minimálně od roku 2010, což jsme ověřili z leteckých map lokality,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se podnikatel Václav Zapletal neodvolal a rozhodnutí tak nabylo právní moci. Vraky je nyní povinen bezodkladně odstranit, a to v souladu se zákonem, což inspektoři ČIŽP budou opět kontrolovat.

K řady věcných úprav, zpřesnění a doplnění došlo k některým zjednodušení pro žadatele a příjemce. Podstatnou změnou usnadňující žadatelům administraci je to, že přílohy k žádosti o podporu vložené elektronicky do systému IS KP14+ již nemusí být žadatelem digitálně podepsány, plná moc nemusí být úředně ověřena a doklad o jmenování či volbě statutárního zástupce žadatele nově nemusí dokládat subjekty, které mají údaje o statutárním zástupci zveřejněné v základních registrech nebo na webových portálech.

Další podstatnou změnou je zrušení dokládání Kalkulačky pro propočet vylučovacího ekonomického kritéria k žádostem o podporu pro projekty vztahující se k výzvám vyhlášeným po účinnosti aktualizace Pravidel. Ekonomické hodnocení žadatelů bude nově prováděno na základě podmínek uvedených v Pravidlech – zejména v souladu s rozřazovací tabulkou, která nahrazuje kontrolu hodnocení žadatelů na vzorku projektů.

Nově Pravidla umožňují zahrnout v rámci projektové přípravy mezi způsobilé výdaje i výdaje na potvrzení, že žadatel není podnikem v obtížích.

V neposlední řadě byly stanoveny pokyny pro zanášení údajů o podporách de minimis do registru, doplněno doporučení zohlednit riziko pohybu kurzu při navrhování výše podpory v režimu de minimis, také byly vymezeny podklady požadované pro hodnocení, že žadatel není podnikem v obtížích a aktualizována pravidla pro výběrová řízení na provozovatele vodohospodářské infrastruktury. V PO 4 byla navýšena podpora pro opatření zlepšující vodní režim krajiny (revitalizace a samovolné renaturace vodních toků a niv, tvorba a obnova mokřadů a tůní).

Detailní přehled provedených změn je uveden v kapitole A dokumentu (tabulka Přehled změn). Ustanovení části B Pravidel platí pro nové výzvy k termínu jejich vyhlášení, ostatní části Pravidel jsou platné pro jednotlivé fáze administrace žádostí a realizace projektů od 5. ledna 2017.

Účinnost aktualizovaných pravidel je stanovena na 5. ledna 2017. Aktualizované pravidla a další dokumentynajdete na webu Fondu - ZDE

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP pro rok 2017 (aktualizace: 20.12.2016)

Zdroj: SFŽP

EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech. Rada odsouhlasila silnější ochranu před znečištěním rtutí. EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice.

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od  směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a  řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

• Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP v červnu 2016

Klíčové a sporné body

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM_2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

• jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM₁₀), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM_2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
• oxid siřičitý (SO₂) - jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
• oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci - nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O₃),
• amoniak (NH₃), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
• těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Emisní limity pro Českou republiku:

Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_X) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005. Pokud jde o silniční dopravu, použijí se emise vypočítané na základě prodaných paliv.

• Závazek ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂) oproti roku 2005:
  • 45 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 66 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí oxidů dusíku (NO_X) oproti roku 2005:
  • 35 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 64 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) oproti roku 2005:
  • 18 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 50 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí amoniaku (NH₃) oproti roku 2005:
  • 7 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 22 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí jemných částic (PM_2,5) oproti roku 2005:
  • 17 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 60 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

Další informace:

• Otázky a odpovědi k nové směrnici o národních emisních stropech

• Přezkum politiky EU v oblasti ovzduší

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

• EU schválila nová pravidla pro členské státy, která výrazně sníží znečištění ovzduší

• EU approves new rules for Member States to drastically cut air pollution

Přísnější pravidla pro zacházení s rtutí v EU

Coreper 16. 12. 2016 potvrdil dohodu s EP ohledně návrhu nařízení týkajícího se rtuti, na jehož znění se dohodly 6. 12. 2016. Nová pravidla mají za cíl posílit ochranu před znečištěním touto toxickou látkou. Rtuť představuje hrozbu pro lidské zdraví. Jakmile se její emise dostanou do ovzduší nebo do vody, je tato látka schopna transportu na velké vzdálenosti. Od ledna 2019 bude rtuť povoleno používat v zubním amalgámu pouze v kapslové formě. Od 1. 7. 2018 bude navíc zakázáno ji používat pro zubní ošetření dětí s mléčným chrupem a dětí do 15 let, jakož i těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy bude její použití ze specifických léčebných důvodů zapotřebí. Znění rovněž ukládá zubním lékařům povinnost používat prostředky zabraňující tomu, aby rtuť způsobovala znečištění vody. Komise podá do 30. 6. 2020 zprávu o proveditelnosti postupného ukončení používání rtuti v zubním amalgámu k pozdějšímu datu, a to nejlépe do roku 2030. Členské státy mezitím vypracují národní plány zaměřené na postupné ukončení používání zubního amalgámu. Výroba, dovoz a vývoz výrobků obsahujících rtuť budou až na několik málo výjimek zakázány. Stejně tak bude zakázáno používání rtuti v rámci průmyslových procesů. Po formálním potvrzení Radou bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice

EP a Rada 7. 12. 2016 dosáhly na základě jednání v trialogu shody na podobě nového rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády České republiky

Smogových situací zřejmě od tohoto roku přibude. Vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, která mění podmínky pro vyhlášení smogových situací. Paradoxně tak u veřejnosti může vzniknout dojem, že ovzduší se zhoršilo, přestože realita je odlišná. Alespoň co se znečištění průmyslovou činností týče.

Hutě do ekologie v posledních letech investovaly miliardy korun a významně tak přispěly ke zlepšení stavu ovzduší. V inverzním charakteru počasí však do hry vstupují i další zdroje. Ty však stát nenařizuje regulovat v případě, kdy ČHMÚ vyhlásí smogovou situaci potažmo regulaci velkých zdrojů.

„Stanovit výhled četnosti je diskutabilní, do vyhlášení smogových situací a samotné regulace vstupuje řada vlivů. Předpokládáme, že to bude až třikrát častěji, než v letošním roce. A to pouze z důvodu administrativní změny v zákoně, nikoliv kvůli zhoršení kvality ovzduší,“ nastiňuje výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

Před 1. 1. 2017 smogová situace vznikla, když na jedné měřící stanici překročila 24hodinová průměrná koncentrace PM10 (jemný prach) hodnotu 100 mikrogramů na krychlový metr ve dvou dnech po sobě a současně byl patrný rostoucí trend v posledních 6 hodinách na polovině měřících stanic v dané lokalitě.

Regulace se pak vyhlašovala, když koncentrace překročila 150 mikrogramů ve třech po sobě jdoucích dnech a rovněž byl patrný rostoucí trend. Hutě pak musely utlumit některé výrobní činnosti, což znamenaly ztráty v řádu milionů korun.

Nově se od 1. ledna 2017 vyhlašuje smogová situace ihned, když hodnota 12hodinového průměru překročí 100 mikrogramů na krychlový metr a zároveň bude předpověď meteorologických podmínek nepříznivá během následujících 24 h.

Regulaci pak ČHMÚ vyhlašuje, když koncentrace prachu překročí 150 mikrogramů na kubický metr ihned a navíc existuje předpoklad, že se imisní situace za 24 hodin nezlepší. Což nastalo právě nyní v těchto mrazivých dnech. Novela zákona přináší velkou míru nejistoty, jelikož bude záležet na předpovědi meteorologických podmínek na následujících 24 hodin.

Regulační smogová situace na Třinecku byla vyhlášena včera poprvé po třech letech. Pro huť to znamená zavést omezující podmínky na čtyřech zařízeních. „Týká se to koksovny, aglomerace, vysokých pecí a konvertorů, kde nyní platí regulační opatření,“ upřesňuje Radim Klimša, který je v Třineckých železárnách zodpovědný za oblast životního prostředí. V případě výpadku tkaninových filtrů je omezována i výroba.

V loňské zimní sezóně 2015/2016 byla vyhlášena jen jedenkrát smogová situace, a to již byly v provozu moderní zařízení na odsávání prachu vznikajícího při výrobě železa a oceli a další za přibližně 3 miliardy korun, které huť instalovala postupně v letech 2013 až 2015. V roce 2015 vykázala nejnižší množství tuhých znečišťujících látek v historii, a to 310 tun prachu. Další pokles emisí prachu je očekáván i za rok 2016.

Zdroj: Tiskováý zpráva Třinecké železárny

Hledáte partnery pro projekty z oblasti ochrany životního prostředí v Horizontu 2020? Chcete se dozvědět více o projektech v určité zemi? Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) vytvořila aplikaci s možnostmi vyhledávání a filtrování projektů podle položek: pozorování země, podle států, v kterých projekt probíhá, podle druhu projektu, roku zahájení a ukončení projektu nebo podle rozpočtového rámce. Aplikace zahrnuje také statistické údaje a čísla. Odkaz na aplikaci a více informací najdete ZDE

Zdroj: Národní portál pro evropský výzkum

Vláda se bude zítra zabývat na prvním zasedání v novém roce Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu,  ekoauditem, analýzou k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice. Dále vláda bude seznámena se stavem plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody nebo informací k integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Tisková konference po jednání vlády je naplánována na 15 hodinu. Výsledky jednání vlády - ZDE

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by měl letos uvést do provozu mapovou aplikaci, kde se bude vyznačovat aktuální sucho. Začne také vydávat upozornění na sucho, podobně jako u povodní. Vyplývá to z materiálu, který shrnuje státní kroky proti nedostatku vody a boji proti suchu, který v pondělí dostane pro informaci vláda. Jen z ministerstva zemědělství by mělo jít do konce roku 2021 na dotacích 13,1 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve uvedl, že stát má do roku 2022 na boj se suchem připraveno 28 miliard korun.

"Při dosažení mírného sucha vydá ČHMÚ upozornění na bdělost, při dosažení silného sucha upozornění na pohotovost. V obou případech za předpokladu, že se vývoj hydrometeorologické situace v nejbližším období nezlepší," uvádí materiál, který má ČTK k dispozici. Podobně by tomu mělo být u poklesu hladiny vod v nádržích.

V předloňském roce bylo jedno z nejvýznamnějších období sucha. "Hodnocení průtoků například ukázalo, že na Orlici, Jizeře, Lužnici, Otavě a Odře probíhalo mimořádné sucho, na Vltavě a Labi silné až mimořádné, na Berounce, Sázavě a Moravě silné, zatímco na Ohři a Dyji nebylo dosaženo ani mírného sucha," uvádí materiál.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR by měl vytvořit systém pro monitoring a předpověď dopadů zemědělského sucha, projekt má být hotový do konce roku 2018. "Zavedením systému včasné výstrahy bude možné zvýšit úroveň a stabilitu zemědělské produkce, zlepšit ekonomiku pěstování a zvýšením počtu konkrétních agrotechnických rozhodnutí přispět k dlouhodobé udržitelnosti hospodaření," dodávají ministerští úředníci v materiálu. Vyhodnocení by mělo být jednou týdně. Kraje by následně mohly zohlednit stav vůči odběrům vody.

Krajské úřady by měly také sestavit plány pro zvládání sucha, měl by být také plán na republikové úrovni. "Obce s rozšířenou působností by plány zpracovávaly pro svá správní území dle potřeby," píše se v materiálu.

Přibližně 4270 hektarů zemědělské půdy by mohlo být kvůli suchu zařazených do tzv. znevýhodněných oblastí. V nich dostávají zemědělci více peněz na dotacích. K návrhu, který se týká Ústeckého a Jihomoravského kraje, se ale ještě bude muset vyjádřit Evropská komise.

Deset z 85 prověřovaných vodních nádrží, které jsou na pěti povodích, by mělo podle návrhu změnit své manipulační řády. Nejvíc je jich pod státním podnikem Povodí Moravy.

Na pomoc při zlepšení technického stavu rybníků a malých vodních nádrží vypsalo ministerstvo zemědělství loni nový dotační program pro obce, Lesy ČR a státní podniky povodí. Do roku 2021 by se z něj mohlo vyčerpat dvě miliardy korun, z čehož je 1,6 miliardy dotace.

Od poloviny loňského roku funguje dotační program na podporu zadržování vody v krajině, do roku 2021 by mohlo jít na projekty 1,25 miliardy, z čehož je miliarda dotace. Má se také rozběhnout program na odstraňování usazenin z přehradních nádrží a výstavba nádrží.

Díky zakázce ministerstva by se měl do tří let také zjistit stav odvodňovacích systémů.

Při suchu je také problém s jakostí vod, které ovlivňuje hlavně vypouštění odpadních vod. Větší zátěž způsobuje hynutí ryb a rozvoj sinic. Pod místem vypouštění může být negativní vliv fatální. Čistírny odpadních vod by tak měly operativně provoz měnit.

Na pozemkové úpravy, které by měly pomoci k šetrnějšímu hospodaření s vodou v krajině a ke zmírnění negativních dopadů sucha je do roku 2020 možné využít zhruba 3,5 miliardy korun, letos se předpokládá podání 170 žádostí o dotaci za zhruba 1,5 miliardy korun.

Měla by se také obnovit letecká hasičská služba pro zdolávání požárů v období déle trvajícího sucha. "Nepodařilo se prosadit zajišťování letecké ochrany lesů před požáry výlučně státními silami a prostředky, proto k navýšení kapacit systému LHS bude využito služeb soukromých leteckých provozovatelů," dodává text.

Materiál také připomíná, že by se měly zvýšit poplatky za odběr podzemních vod. Vláda to loni kvůli sociální demokracii zamítla, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pak svůj návrh stáhl a řekl, že už v současném funkčním období návrh znovu nepředloží.

Analýza dopadů environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní - více ZDE

Přehled bodů jednání vlády - pondělí 9.1.2017:

• Analýza k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice - více ZDE

• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

• Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody - Předkládací zpráva

• Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí - více ZDE

• Integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 - Předkládací zpráva

Maloobchodní trh s energiemi zažil v loňském roce velké oživení. Zatímco se v posledních letech zdálo, že zájem zákazníků o změnu dodavatele elektřiny či plynu pomalu opadá, loni vzrostl téměř o čtvrtinu. Odhodlalo se k ní téměř 566 tisíc domácností a firem, což byl nejvyšší počet od roku 2013. Největším skokanem je Bohemia Energy, která díky akvizicím překročila hranici jednoho milionu zákazníků. Část z nich má na Slovensku. Větší počet zákazníků se podařilo získat například i MND. Více ZDE

Zdroj: iHEND.cz

Živnostníci, kteří odpad odkládali do veřejných kontejnerů, si teď musí pořídit svoje vlastní popelnice a domluvit se se svozovou společností. Přikazuje jim to vyhláška od Nového ruku, kterou  připravil pražský magistrát po stížnostech obyvatel. Vadilo jim, že jsou kontejnery často přeplněné a odpadky se válí na ulici. Ne všichni ale novou vyhlášku dodržují. Nová vyhláška se týká jen živnostníků, kteří měli s městem uzavřenou smlouvu, podle níž mohli za malý poplatek svůj odpad odkládat do veřejných kontejnerů. Za nejmenší popelnici, kterou firma odveze jednou za čtyři týdny, zaplatí živnostník ročně asi 600 korun. Živnostníkům, kteří vyhlášku nebudou respektovat, hrozí až 300tisícová pokuta.

Zdroj: Rozhlas.cz