V návaznosti na aktuální legislativní změny Ministerstvo životního prostředí zpracovalo aktualizovaný seznam správních aktů nahrazovaných integrovaných povolení. Seznam nahrazovaných správních aktů byl vytvořen pro usnadnění přípravy žádostí o integrované povolení podle vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Seznam je vytvořen z právních předpisů účinných k 01. 01. 2017.

Dokument ke stažení:

Seznam nahrazovaných aktů IPPC

Zdroj: MŽP

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod uložili pokutu 451 800 korun společnosti, která se zabývá především zemědělskou činností, více než půl roku bez povolení odebírala podzemní vodu z vrtu. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

„Při kontrole jsme zjistili, že platnost povolení k odběru podzemních vod firmě vypršelo 1. ledna 2015. Poté vodu až do 12. srpna odebírala nelegálně. O prodloužení povolení nepožádala včas, respektive udělala to až v červnu 2015,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma nelegálně odebranou vodu používala při vlastní podnikatelské činnosti k zásobování svého střediska živočišné výroby a také ji prodávala dál.

Společnost si již povolení k odběru podzemní vody opatřila a v současné době již odběr vody probíhá legálně. Pokuta tak vedla k nápravě nezákonného stavu.

HE3DA loni v prosinci uvedla do provozu v Praze novou linku na výrobu vlastních 3D nanobaterii. Předstihla tak americkou Teslu, která svoji novou továrnu teprve dokončuje v Nevadě. Jaké novinky chystá HE3DA pro letošní rok? Kdy bude uvedena do provozu nová velká linka na baterie na severní Moravě? Na výše uvedené otázky odpovídal pan Radomír Prus, který je jedním z hlavních představitelů HE3DA a také její hlavní investor. Rozhovor čtěte ZDE

Čtěte také:

Akumulátor pro energetiku budoucnosti se rodí v Letňanech (21.12.2016)

Český vědec vyrobil revoluční baterii. Číňané do ní investují 2,7 miliardy korun (11.3.2016)

Zdroj: Solarninovinky.cz

Státní podniky povodí mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až sto milionů korun na projekty analýz odtokových poměrů, včetně možných protipovodňových opatření. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes vyhlásily novou výzvu (46. výzva) z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří protipovodňová opatření. O dotaci se mohou hlásit státní podniky povodí, pro něž je v nové výzvě připraveno celkem sto milionů korun. Žádat dotaci mohou na zpracování analýz odtokových poměrů a návrh vhodných protipovodňových opatření. Konkrétně se jedná o projekty zaměřené na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Příjem žádostí startuje 16. ledna a potrvá až do 5. ledna příštího roku. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí.

46. výzva je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. „Úspěšní žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 85 procent celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory operačního programu.

Požadovaná minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou pak omezeny částkou 50 milionů eur včetně daně z přidané hodnoty.

V rámci Operačního programu Životní prostředí je vyčleněno z celkové alokace programu na preventivní protipovodňová opatření téměř 77 milionů euro.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 46. výzvě

Ve čtvrtek 12. ledna 2017 se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada měla na programu čtyři body - z toho: Přerušila projednávání návrhu zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech) a odložila z časových důvodů návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Znova se k nim vrátí 26. ledna. Dále LRV vyjádřila nesouhla s návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Související článek:

Avízo: Legislativní rada vlády zítra projedná nové odpadové zákony (11.1.2017)

Jaká bude budoucnost odpadového hospodářství, pokud Česko nebudeme mít novou legislativu? (11.1.2017)

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ činila za rok 2016 celkem 2,035 miliardy kWh. Ve srovnání s rokem 2015 se jedná o 3,8% nárůst. Největší porci vyrobené energie dodaly přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně I (716 milionů kWh) a Dalešice (454 mil. kWh) a největší vodní elektrárna v České republice - Orlík (277 mil. kWh). Produkce všech vodních elektráren ČEZ, a. s., by stačila k pokrytí roční spotřeby více než 800 tisíc českých domácností. Více než 1,2 miliardy kWh z celkového objemu výroby si zapsala trojice přečerpávacích vodních elektráren - Dlouhé Stráně I, Dalešice a Štěchovice II. Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace energetické soustavy ČR ze strany provozovatele přenosové soustavy, která je často zatěžována produkcí ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Dopředu odhadnout jejich objem výroby je totiž velmi obtížné.

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotaci 89 projektům z Operačního programu Životní prostředí, které si mezi sebou rozdělí více než 325 milionů korun. Zhruba polovina této částky půjde na zadržování vody v krajině, podporu získají i projekty monitorující kvalitu ovzduší.

V prioritní ose 4 zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu bylo schváleno celkem 79 projektů, které dohromady obdrží přes 200 milionů korun z Evropské unie. Většina této částky, více než 160 milionů, směřuje právě na zlepšování vodního režimu krajiny. Další peníze půjdou na liniové výsadby zeleně, obnovu historických cest s doprovodnou vegetací nebo opatření na zprůchodňování migračních bariér pro živočichy.

O podporu na obdobné projekty budou moci žadatelé žádat i v letošním roce, a to již od 1. února, kdy startují nové kolové výzvy pro všechny specifické cíle prioritní osy 4. Příjem žádostí bude ukončen 31. března 2017.

Podporu v souhrnné výši téměř 117 milionů korun obdrží i pět projektů zaměřených na sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a počasí. Finanční příspěvek získá například Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který obdrží dotaci z EU ve výši 51 milionů korun na modernizaci zařízení pro sledování kvality ovzduší.

Částkou sedm milionů bude podpořeno i pět projektů na celkové nebo dílčí renovace veřejných budov, zejména mateřských školek či obecních budov, které povedou k energetickým úsporám.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Zdroj: SFŽP

Vláda v pondělí 16. 1. projedná také žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.

O napravení nezákonné praxe a skončení tolerance stavební nekázně usiluje veřejný ochránce práv už přinejmenším 12 let. Když vlastníci a stavebníci nerespektují rozhodnutí úřadu a např. neprovedou nařízené nezbytné zabezpečovací práce na objektu nebo nařízené odstranění stavby, stavební úřady nemají finanční prostředky na to, aby tato rozhodnutí vykonaly. Ani po mnoha letech upozorňování nedošlo k vytvoření systému, který by stavebním úřadům zajistil finanční prostředky na vykonání rozhodnutí ve veřejném zájmu, která stavebníci či vlastníci staveb nerespektují. Výsledkem je stav, kdy stát rezignoval na vymáhání práva a kdy se nerespektování práva vyplácí.

Všichni předchozí ombudsmani i jejich zástupci se snažili přimět Ministerstvo pro místní rozvoj k řešení, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová o tom rovněž jednala s ministryní pro místní rozvoj, ale k žádnému posunu nedošlo. V prosinci loňského roku proto ochránkyně využila svého sankčního oprávnění a obrátila se na vládu, jako na nadřízený orgán ministerstva. Požádala vládu, aby uložila ministerstvu vytvořit program s pravidly poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu.

V pondělí 16. 1. vláda tuto žádost ochránkyně projedná.

Dokument ke stažení:

• Vyrozumění vlády

• Předkládací zpráva

• Návrh usnesení vlády

Další body jednání vlády - 16.1.2017:

• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

• Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 300 tisíc korun společnosti, která ze své tiskárny bez povolení vypouštěla závadné látky do vod povrchových a ohrožovala vody podzemní. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

Na nelegální vypouštění inspektoři ČIŽP přišli v roce 2016 při zjišťování příčin znečištění rybníka. „Při kontrole ve společnosti jsme zjistili, že odpadní vody z čištění tiskařských strojů jsou vypouštěny do šachet bez pevného dna a z nich poté do vod povrchových a podzemních. Bylo prokázáno, že takto unikly zbytky tiskařských barev, rozpouštědel a čisticích prostředků na ofsetové stroje,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma se proti uložené pokutě neodvolala a ta nabyla právní moci.

Inspektoři zároveň dali podnět stavebnímu úřadu, který je kompetentní zajistit, aby likvidace odpadních vod z této společnosti byla řádně dořešena v souladu se zákonem.

Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015, k cenám tepelné energie stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2016 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2016, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2016 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2016 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovaný den.

Takto vypočtena průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2016 ve výši 142,14 Kč/t CO2.

V pražském Topičově salonu se bude pouhé čtyři dny konat výstava Design z odpadu, která představí koncepty produktů vyrobených z odpadu hotelů. Navrhli je v rámci projektu REED studenti z Litvy, Španělska, Velké Británie a České republiky. Od 17. do 21. ledna se můžete seznámit s jejich svítidly, dekoracemi i hračkami. Výstava je součástí mezinárodního projektu REED – REjuvenate European Design zaměřeného na oblast cirkulární ekonomiky a designu.

Zdroj: https://www.designmagazin.cz

Soustavu tří návrhů zákonů - o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností a s touto dvojicí související změnový zákon - má na programu Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 12. ledna od 9:30 hodin. Dále má LRV na programu Návrh vyhlášky o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech):

Zákon o odpadech upravuje oblast odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.
Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu. Nově také bude ze zákona o odpadech vyčleněn poplatek za komunální odpad, který bude pouze v zákoně o místních poplatcích.

Klíčové body a cíle novely:
- poplatek za ukládání odpadů na skládku
- poplatek za komunální odpad
- provoz zařízení pro nakládání s odpady
- povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady
- sběr odpadu
- řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek)
Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).


Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností):

Tento zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvádění vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních úřadů na úseku předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životností. Vybranými výrobky s ukončenou životností jsou elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla.
Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu.

Klíčové body a cíle zákona:
- zjednodušený odpadový režim
- model tzv. uzavřené sběrné sítě
- jednotná a jasná pravidla pro provozování kolektivních systémů
- oddělení kolektivních systému od zpracovatelů a zajištění zpracování výrobků s ukončenou životností
- koordinační centrum

Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností:

Oblast odpadového hospodářství nebude napříště předmětem jediného zákona, ale bude rozdělena, a to na zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu (zejména rozšířená odpovědnost výrobce, zpětný odběr atd.).
Návrhy obou zákonů byly projednány v komisích Legislativní rady vlády a následně i v Legislativní radě vlády s tím, že budou předkladatelem dopracovány ve smyslu návrhů stanovisek Legislativní rady vlády, zpravodajských zpráv i připomínek z projednávání v Legislativní radě vlády.
Na základě připomínky Legislativní rady vlády byly navrhované zákony rozděleny tak, že doprovodné novely, které byly součástí předložených návrhů, jsou v zájmu přehlednosti a systematiky osamostatněny do zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem pro samostatný změnový zákon je i skutečnost, že změna zákona o rezervách se týká obou předkládaných zákonů.

Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích:

Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, se vydává na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by vyhláška nebyla vydána a Energetický regulační úřad by neupravil prováděcím právním předpisem vymezený okruh vztahů v souladu se zákonným zmocněním, tato nečinnost by zřejmě mohla mít za následek omezení aplikovatelnosti energetického zákona a dalších souvisejících právních předpisů, např. zákona o podporovaných zdrojích energie, nebo dokonce jejich neaplikovatelnost. Současně by se v takovém případě jednalo o nesplnění zákonné povinnosti ze strany Energetického regulačního úřadu, a to i přes skutečnost, že právní řád s nesplněním takové povinnosti nespojuje žádnou právní sankci.

Na základě zkušeností s aplikací předchozí vyhlášky ve správních řízeních o udělení licence vyvstala potřeba změnit či zrušit některá ustanovení, respektive dokládání podmínek pro udělení licence, která se ukázala jako nadbytečná nebo neúčelná. Zjednodušení v oblasti dokládání finančních předpokladů spočívá v odstranění některých dokladů, které jsou dle stávajícího znění vyhlášky č. 8/2016 Sb. požadovány, jde o výpisy z bankovního účtu žadatele, vyjádření banky o schopnosti žadatele plnit své závazky a o pohybech na účtu za posledních 12 měsíců, smlouvy o úvěru a podnikatelský plán a finanční bilanci. Navrhovanou vyhláškou dochází v návaznosti na změnu požadavků k prokázání finanční způsobilosti žadatelů o udělení licence k ostranění vzoru pro dokládání finanční bilance žadatele o licenci. Dále v oblasti technických předpokladů jde o doplnění alternativní možnost doložení technických předpokladů u takových energetických zařízení, kde je bezpečnost osvědčena v řízení před příslušným stavebním úřadem. U dotčených energetických zařízení bylo v licenčním řízení toto osvědčení dokládáno, ačkoliv požadavek pro doložení tohoto typu dokumentu byl již duplicitně požadován v jiném správním řízení (stavebním).

Materiál předkládá Energetický regulační úřad (ERÚ.)
 

Vodné a stočné zdraží letos v Česku v průměru o jedno až tři procenta. V některých regionech se ale ceny sníží. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Sdružení dále uvedlo, že významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém.

Například v Praze se ceny oproti roku 2016 zvýší o 0,28 procenta, v severních Čechách o 0,31 procenta, v Brně o 0,8 procenta a na Ostravsku voda zdraží o víc než jedno procento. V řadě případů cena stoupla pouze o inflaci. Voda zlevní na Olomoucku či ve Starém Plzenci.

Ceny vodného podle sdružení neovlivní vyšší zpoplatnění odběru podzemních vod, které loni navrhovalo ministerstvo životního prostředí, stejně tak jako se do cen stočného nepromítnou zvýšené poplatky za objem a koncentrace jednotlivých ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z dílny stejného ministerstva.

Pozitivní vliv má také mírné meziroční zvýšení spotřeby vody. "Vzhledem ke skutečnosti, že až 70 procenta nákladů na výrobu pitné vody a čištění odpadních vod má fixní charakter, nezávislý na celkové spotřebě vody, je zvýšení spotřeby vody dobrým impulzem k udržení či případnému snížení její ceny," uvedl ředitel sdružení Oldřich Vlasák.

Vývoj cen není primárně odvislá, zda provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je městská či soukromá společnost. "Při podrobném porovnání jednotlivých cen lze nalézt řadu příkladů, kdy ceny vody jsou výrazně pod, ale i nad celorepublikovým průměrem jak u společností, které vlastní města a obce, tak i společnosti vlastněné českým či zahraničním soukromým kapitálem," dodal předseda představenstva SOVAK František Barák. Větší zdražení se týká především těch společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.

Podle SOVAK je potřeba ročně investovat do obnovy a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury více než 20 miliard korun, ve skutečnosti je to ale jen něco přes deset miliard korun.

SOVAK dále uvedl, že významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém. Nejvíce prostředků z vybraného vodného a stočného (více než 40 procent), získává v současné době na odvodech, daních a poplatcích stát a jeho instituce a Česká republika má tak největší daňové zatížení ceny vodného a stočného v Evropě.

Možnosti snížení cen vodného a stočného v ČR je proto třeba podle SOVAK hledat zejména ve snížení daní, především daně z přidané hodnoty, která je dnes na vodu ve výši 15 %, a ve snížení poplatků za surovou vodu placených státním institucím. Rozhodujícím zdrojem peněz na obnovu je přitom právě vodné a stočné. Výše vodného a stočného přitom patří mezi věcně usměrňované (státem regulované) ceny, na jejichž tvorbě se podílí především vlastníci vodohospodářského majetku, což jsou z více než 85 procent města a obce.

Vývoj cen najdete ZDE.

Zdroj: ČTK, SOVAK ČR

Legislativní rada vláda má znovu ve čtvrtek 12. ledna projednat nové odpadové zákony. Příprava nových zákonů je sice za posledních 8 let nejdále, ale je otázkou zda se je podaří do konce volebního období protáhnout celým legislativním procesem. Pokud ne, jaký to bude mít dopad na budoucnost českého odpadového hospodářství? Na tuto otázku redakci odborného měsíčníku Odpadového fóra odpověděli nejpovolanější osobnosti v oboru. Jejich odpovědi čtěte ZDE