Evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (ENVI) má na svém dnešním programu hlasování o nových odpadových směrnicích. Balíček opatření pro oběhové hospodářství je jednou z priorit, na které se Parlament, Rada členských států a Komise chtějí soustředit v roce 2017.

Evropané stále posílají víc než polovinu odpadů na skládky nebo do spaloven zatímco cílem je toto množství snížit a naopak více recyklovat, kompostovat a opakovaně používat. To má podpořit balíček čtyř směrnic týkajících se odpadu, o kterém bude v úterý 24. ledna hlasovat výbor pro životní prostředí. Parlament v minulosti podporoval ambiciózní cíle oběhového hospodářství a stanovisko výboru vymezí vyjednávací pozici Parlamentu k danému balíčku.

Balíček opatření pro oběhové hospodářství je jednou z priorit, na které se Parlament, Rada členských států a Komise chtějí soustředit v roce 2017. Evropská komise navrhuje závazně snížit množství skládkovaných a spalovaných odpadů, legislativa se týká čtyř oblastí zahrnutých do čtyř směrnic:

• odpadů

• obalů

• autovraků, baterií a akumulátorů

• skládek odpadů

Výborem zodpovědným za formulaci postoje Parlamentu je výbor pro životní prostředí. Stanovisko mu zároveň dává mimo jiné výbor pro průmysl a energetiku a právě v něm jsou dva čeští poslanci zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Komunální odpad
Produkují ho zejména domácnosti a tvoří přibližně desetinu veškerého odpadu v EU. Mezi lety 2004 a 2014 se jeho množství v EU snížilo o 3%, ale trendy se velmi lišily mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Například v Dánsku se jeho objem na občana podstatně zvýšil, zatímco ve Španělsku to byl přesný opak. Vysvětlením může být zřejmě hospodářská krize, která lidi donutila přehodnotit své nákupní chování.

Jak jsme na tom v České republice? Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel Česka průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Přesto bude potřeba přitvrdit, protože celoevropsky závazný cíl je 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%).

Skládky
V EU je v současnosti zakázáno ukládat nezpracovaný odpad na skládky. A poměr rozložitelného komunálního odpadu by na smetištích neměl překročit 35% v referenci k roku 1995. Většina zemí však tyto cíle toho času nesplňuje a 16 zemí včetně Česka má udělené výjimky. Zavedení daně ze skládkování mělo nicméně v České republice výrazný vliv na jeho omezení.

Země jako Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko neuložili v roce 2014 na skládky žádný komunální odpad. Jiné země, jako například Kypr, Chorvatsko, Řecko, Lotyšsko a Malta stále vyhazují na smetiště více než tři čtvrtiny komunálního odpadu. Komise navrhuje, aby se do roku 2030 omezil jeho podíl na skládkách na 10%.

Obaly
V EU se obaly vyrábí zejména z papíru, kartonu, skla, plastu, dřeva a kovu, přičemž plastové a dřevěné obaly se recyklují nejméně. V Česku se recykluje 70% obalů, prvenství má papír, následuje sklo. Plastových a kovových obalů se recykluje zhruba polovina a dřevěných obalů méně než 40%.

Jak už bylo řečeno, Evropa se soustředí i na zpracování odpadů z autovraků, elektroniky nebo baterií. Z posledně jmenovaných bylo v roce 2013 recyklováno jen 40%.

Jakmile směrnice projdou celým legislativním procesem EU, tak podle článků 2 a 3 návrhů vstoupí v platnost dvacátým dnem po jejich vyhlášení v Úředním věstníku EU, přičemž členské státy budou mít osmnáct měsíců pro jejich implementaci.

Dále 25. ledna v Bruselu proběhne konference na téma oběhového hospodářství.

Přehled programu: ENVI 23.- 24.1. 2017

• Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jež mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Prezentace posouzení uplatňování směrnice o odpadech z těžebního průmyslu 2006/21/ES v Evropské unii

• Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (hlasování)

• Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo novelu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Návrh zákona legislativně upravuje zvyšování energetické účinnosti v ČR, podporu energetických úspor a snižování energetické náročnosti budov. Změny se dotknou i oblasti energetických auditů. Novela zavádí nový přístup k naplnění této povinnosti a přesněji stanoví, koho se tato povinnost dotýká. Termín připomínek je stanoven na 20. února 2017. Více ZDE

ECHA zveřejnila v závěru roku 2016 aktualizované Pokyny pro označování a balení v souladu s nařízením CLP v českém jazyce. ECHA dále zveřejnila aktualizované Pokyny pro sdílení údajů a v neposlední řadě na Kandidátský seznam byly zařazeny další 4 látky. Více v článcích rubrice CHLP ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 250 tisíc korun pardubické společnosti za to, že českým ani evropským úřadům neposkytla informace o nebezpečných chemických směsích, které uváděla na trh v České republice. Jednalo se o několik čistících prostředků ze Švýcarska a určené například pro hotely nebo nemocnice.

„Firma jako dodavatel těchto nebezpečných chemických směsí na český trh zodpovídala za jejich řádné a včasné ohlášení do registru ministerstva zdravotnictví. O vlastnostech chemických látek měla také informovat Evropskou chemickou agenturu (ECHA) a registrovat tyto látky dle nařízení REACH. Své povinnosti dané chemickou legislativou však zanedbala,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Registr chemických látek a přípravků ministerstva zdravotnictví (CHLAP) je přitom základní databází nebezpečných chemických látek a přípravků dostupných na trhu v ČR. „Informace o vlastnostech chemických látek z tohoto registru využívají lékaři při poskytování první pomoci po úrazech způsobených těmito látkami. Pokud potřebná data chybí, může dojít k ohrožení zdraví lidí,“ vysvětlil ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Firma si musí chybějící registrace nebezpečných chemických látek co nejdříve zajistit. Zda to udělala, budou inspektoři dál kontrolovat.

Dále inspektoři z inspekce uložili pokutu 155 170 korun provozovateli lyžařského areálu. V lednu a prosinci roku 2014 při zasněžování sjezdovky odebrala více povrchové vody z řeky, než měla povoleno vodoprávním úřadem. Dopustila se tak porušení vodního zákona.

„Při kontrole jsme zjistili, že v lednu 2014 provozovatel skiareálu odebral 39 326 kubíků povrchové vody z Úpy, tedy o více než 30 procent více, než měl pro tento měsíc povoleno. Pochybení se opakovalo i v prosinci téhož roku, kdy z řeky pro potřeby zasněžování lyžařského areálu opět odčerpal o dvacet procent více vody, než stanovovalo povolení,“ popsal Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Celkově tak provozovatel lyžařského areálu z krkonošské řeky nelegálně odčerpal přes 15,5 tisíce kubíků vody. Výši sankce inspektoři stanovili výpočtem podle zákonné sazby, která určuje pokutu za kubík nelegálně odebrané vody.

„Odběr povrchové vody z řek nad povolenou míru může způsobovat nejen vysychání koryt ale také úhyn vodních živočichů i rostlin. Nedovolené odběry také zmenšují samočistící schopnosti řek,“ popsal negativní dopady na vodní toky ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Proti pokutě uložené inspektory se firma odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Vláda aktuálně vytváří speciální vyhlášku, která zemědělcům určí, kolik tun ornice mohou z konkrétního pole za rok maximálně ztratit. Kontrolovat to budou úředníci obcí s rozšířenou působností. Limity pro tyto „přípustné ztráty“ se co čtyři roky budou zpřísňovat. Roli bude hrát, v jaké lokalitě dotčený pozemek leží, jaká je v místě geologická skladba či zda není terén z kopce. Ministerstvo životního prostředí tak chce posílit ochranu zemědělského půdního fondu před vodní erozí. Takzvaná protierozní vyhláška by měla začít platit již v polovině tohoto roku. Kdo stanovené limity překročí, zaplatí pokutu. Sankce má činit až sto tisíc korun pro fyzickou a jeden milion pro právnickou osobu.

Zdroj: MF DNES

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu v letech 2013 až 2015. Peníze přidělovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z fondů EU v rámci operačního programu Životní prostředí 2007–2013 (OPŽP) a také ze státního rozpočtu v rámci dvou národních dotačních programů. Celkem z nich MŽP rozdělilo asi 9,4 miliardy korun. Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení. Ubylo například zemědělské půdy, klesla rozloha nefragmentované krajiny a nepříznivá situace je také u vodních toků. Česká republika přitom získala ve srovnání s ostatními zeměmi EU druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody.

Kontroloři zjistili, že MŽP nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle. Příkladem mohou být dílčí cíle u OPŽP, podle nichž mělo prostřednictvím operačního programu dojít k „posílení biologické rozmanitosti“ nebo „zlepšení přírodních poměrů v lesích“.

Co se výstupů z programů týče, ministerstvo sice stanovilo konkrétní hodnoty pro jejich splnění, často je ale natolik podhodnotilo, že byly pak ve skutečnosti mnohonásobně překročeny. V případě OPŽP se tento problém týkal tří ze čtyř ukazatelů. Ministerstvo například počítalo s tím, že se z programu zrevitalizuje 10 km2 území, ve skutečnosti ale revitalizovaná plocha dosáhla 214 km2. Jako cíl si také dalo podpořit 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2 213. Obdobné problémy přitom kontroloři konstatovali už v podobně zaměřené kontrole v roce 2010. NKÚ naopak hodnotí pozitivně, že na další programové období 2014–2020 už MŽP nastavilo ukazatele lépe.

Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr (EÚD) při kontrole v roce 2014. Prověřil 32 projektů ve vybraných zemích EU včetně České republiky. EÚD zjistil, že k hodnocení úspěšnosti programů se používaly jen hmatatelné výstupy, jako je například počet a druh vysázených rostlin. Chyběly ale ukazatele, podle kterých by bylo možné říci, jak a jestli taková opatření pomohla ke zvýšení biodiverzity.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/10 (pdf, 535 kB)

REAKCE MŽP:

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal kontrolní závěr z akce, která prověřovala poskytování, čerpání a užití peněžních prostředků určených na ochranu a péči o přírodu a krajinu z rezortu MŽP v letech 2013 až 2015. V tomto období bylo z Operačního programu životní prostředí 2007-2013 (EU prostředky), prioritní osy 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, rozděleno přes 8 miliard korun. Program a jeho cíle a hodnocení byly nastaveny už v letech 2006 a 2007. V rámci národních programů (PPK a PPOFK), které jsou cíleny na udržení stavu těch nejcennějších částí přírody, pak bylo na ochranu přírody a krajiny rozděleno dalších cca 500 milionů korun. MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení.

K závěrům NKÚ je nutné především zdůraznit, že cíle a hodnocení OPŽP 2007-2013, ze kterého byla v letech 2013-2015 financována podstatná část projektů ochrany přírody v České republice, byly nastaveny už v letech 2006 a 2007, a to na základě zkušeností z předchozích období a tehdejších analýz. Cíle OPŽP 2007 – 2013 byly navíc nastaveny v souladu s tehdy platnou „Metodikou pro přípravu programových dokumentů pro období 2007 – 2013 pro operační programy“. Cíle a indikátory programu (programové i konkrétnější projektové) následně schválila přímo Evropská komise a Monitorovací výbor OPŽP (složený z poslanců, zástupců průmyslu i ekologických organizací, odborníků na problematiku ŽP ad). Samo NKÚ pak ve svých závěrech upozorňuje, že parametry nastavené v současném OPŽP 2014-2020, který připravilo nové vedení MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR, jsou dle NKÚ nastaveny lépe.

MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu své závěry o účinnosti dotačních prostředků totiž opírají o data o úbytku orné půdy nebo o kvalitě vodních toků. To jsou složky životního prostředí, které samy o sobě nevypovídají o stavu ochrany přírody a krajiny. Navíc do těchto oblastí dotační prostředky na ochranu přírody a krajiny z programů MŽP vůbec nesměřují! Kontroloři tak svoje „účetní postupy“ aplikují na ochranu biodiverzity, aniž by rozlišili co je ochrana přírody a co není.

Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá např. větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z programu OPŽP. Jen v roce 2015 bylo přehlášeno nebo nově vyhlášeno 38 maloplošných zvláště chráněných území s výměrou 2 213 ha, z toho 34 přírodních památek, 3 přírodní rezervace, 3 národní přírodní památky, v lednu 2016 vznikla naše dosud poslední nová chráněná krajinná oblast - CHKO Brdy. Dalším indikátorem o účinnosti dotací, respektive o zlepšení stavu naší přírody a krajiny je návrat velkých šelem do ČR, který můžeme sledovat právě v posledních několika letech. Díky OPŽP vznikly na území ČR tisíce nových vodních útvarů, které nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou zároveň stanovištěm pro mnoho vzácných živočichů a mají dávno prokázaný pozitivní efekt na stav přírody. Dotace ze zmíněných programů směřují i do péče o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidace invazních druhů rostlin a živočichů atd. Kromě toho OPŽP podporuje v rámci ochrany přírody a krajiny např. i vznik návštěvnických středisek, tzv. domů přírody nebo výstavbu a obnovu naučných stezek. Návštěvnická infrastruktura kultivuje vztah společnosti k ochraně přírody a v neposlední řadě její ochotu ochranu přírody podporovat. Jednoduše platí, že bez podpory veřejnosti nelze přírodu účinně chránit. Právě ze všech výše uvedených důvodů je třeba kategoricky závěry NKÚ odmítnout.

Obecně je také s ohledem na požadavek NKÚ na nastavení cílových hodnot, kterých má být poskytnutou podporou dosaženo nutné konstatovat, že výsledný stav přírody a krajiny je negativně ovlivňován řadou faktorů (zpravidla rozvoj průmyslu, dopravy, změny využití území apod.). Při implementaci programů MŽP nelze veškeré tyto vlivy eliminovat, ani vyhodnotit míru jejich vlivu na dosahování programových cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný. Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Určitě je možné změřit okamžité úspory energie po zateplení domu, nebo snížení množství emisí látek unikajících do vody, pokud se postaví účinnější ČOV. Například v případě rybích přechodů je exaktní (číselné) vyhodnocení pozitivních dopadů (počet ryb migrujících rybím přechodem) prakticky nemožné. Stejně tak je například neproveditelné, stanovovat předem, kolik zraněných zvířat musí ošetřit záchranné stanice, které jsou podporovány z národního programu PPK, aby bylo možné jejich činnost označit za efektivní a účelnou.

Švédské supermarkety začaly místo samolepicích etiket na ovoci a zelenině používat laserové značkování. Chtějí tak snížit náklady na materiály a energii potřebné ke značení ovoce a zeleniny a nabídnout spotřebitelům udržitelnější balení.

S laserovým "tetováním" plodů přišla španělská firma Laser Food. Technologie funguje tak, že laser odstraní pigment z nepatrné části slupky, čímž vytvoří nápis či logo, aniž by se narušila kvalita ovoce či zeleniny. Výhodou laserového značení je také, že na rozdíl od samolepek, které občas padají, zůstává nápis na zboží trvale.

Švédský řetězec ICA tímto způsobem zatím označuje bio ovoce a zeleninu, a to konkrétně avokádo a sladké brambory. Podle zkušeností jeho vedení totiž mají zájem o udržitelné balení hlavně zákazníci, kteří nakupují bio potraviny.

Laserové značení začal loni zkoušet také britský módní a potravinářský řetězec Marks & Spencer. K testování si vybral pomeranče. Podle technologa Andrewa Mellonieho, který na projekt dohlížet, tak řetězec ušetřil několik tun balení. Ukázalo se ale, že kvůli schopnosti citrusové kůry "regenerovat se" nebylo značení tak účinné, jak prodejce předpokládal. V současnosti jej nicméně používá na kokosové ořechy a plánuje ho rozšířit i na další produkty.

Velký boom laserového značení se pravděpodobně Česko v blízké době nečeká. "Nepředpokládáme, že by se v nejbližších letech podobné značení na českém trhu prosadilo, a to především kvůli vyšším nákladům," uvedla mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková. To potvrzuje i mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Pod něj by se nový trend v Česku mohl rozšířit až ve chvíli, kdy by zkušenosti zahraničních výrobců a prodejců ukázaly, že jde o finančně úspornější řešení.

Nenechte si ujít:

Zdroj: iHNED.cz

První místo v soutěži Zelená informacím o nejlepší internetovou prezentaci města o životním prostředí vyhrála Ostrava. Na dalších místech skončily se svými stránkami pražská a přerovská radnice. Ostrava zároveň získala ocenění „Skokan roku“, za největší meziroční zlepšení environmentální prezentace.

V soutěži jsou posuzovány stránky všech měst a obcí s počtem obyvatel nad 5000. Porota hodnotí přehlednost celkové prezentace města, rychlou a snadnou dostupnost informací o životním prostředí, rozsah a kvalitu obsahu informací o životním prostředí, úpravu stránek, estetický dojem, pravidelnou aktualizaci, dlouhodobé udržování obsahu, využívání sociálních sítí a interakci, a míru zlepšení oproti poslednímu ročníku.

Cenu vyhlašuje obecně prospěšná společnost CI2 ve spolupráci s Informačním centrem OSN a Centrem pro otázky životního prostředí UK.

Úřad nového amerického prezidenta Donalda Trumpa vzápětí po převzetí moci končí s politikou boje proti klimatickým změnám jeho předchůdce Baracka Obamy. Z internetových stránek Bílého domu zmizel oddíl nazvaný "změny klimatu" a Trumpovi lidé tam umístili informace o rázné změně environmentální politiky.

"Zrušení těchto omezení výrazně pomůže pracujícím Američanům a v průběhu následujících sedmi let zvedne mzdy o více než 30 miliard dolarů (780 miliard Kč)," uvedl Bílý dům v prohlášení s odkazem na opatření přijatá Obamou v boji proti globálnímu oteplování.

Obamův plán počítal se snížením emisí skleníkových plynů v následujících letech. Kvůli tomu měly americké podniky přecházet na obnovitelné zdroje energie a omezovat spotřebu uhlí.

Trump se opakovaně vyjádřil skepticky k fenoménu globálního růstu teplot a již v kampani vyhlásil, že chce Obamovu politiku obrátit směrem vstřícnějším k používání fosilních paliv.

An America First Energy Plan

Energy is an essential part of American life and a staple of the world economy. The Trump Administration is committed to energy policies that lower costs for hardworking Americans and maximize the use of American resources, freeing us from dependence on foreign oil.

For too long, we’ve been held back by burdensome regulations on our energy industry. President Trump is committed to eliminating harmful and unnecessary policies such as the Climate Action Plan and the Waters of the U.S. rule. Lifting these restrictions will greatly help American workers, increasing wages by more than $30 billion over the next 7 years.

Sound energy policy begins with the recognition that we have vast untapped domestic energy reserves right here in America. The Trump Administration will embrace the shale oil and gas revolution to bring jobs and prosperity to millions of Americans. We must take advantage of the estimated $50 trillion in untapped shale, oil, and natural gas reserves, especially those on federal lands that the American people own. We will use the revenues from energy production to rebuild our roads, schools, bridges and public infrastructure. Less expensive energy will be a big boost to American agriculture, as well.

The Trump Administration is also committed to clean coal technology, and to reviving America’s coal industry, which has been hurting for too long.

In addition to being good for our economy, boosting domestic energy production is in America’s national security interest. President Trump is committed to achieving energy independence from the OPEC cartel and any nations hostile to our interests. At the same time, we will work with our Gulf allies to develop a positive energy relationship as part of our anti-terrorism strategy.

Lastly, our need for energy must go hand-in-hand with responsible stewardship of the environment. Protecting clean air and clean water, conserving our natural habitats, and preserving our natural reserves and resources will remain a high priority. President Trump will refocus the EPA on its essential mission of protecting our air and water.

A brighter future depends on energy policies that stimulate our economy, ensure our security, and protect our health. Under the Trump Administration’s energy policies, that future can become a reality.

Ve dnech 2. - 5. května 2017 se uskuteční mise do Jižní Afriky na téma oběhové hospodářství. Mise vedená pod taktovkou GŘ pro životní prostředí Evropské komise má za cíl posílit spolupráci Evropské unie a Jižní Afriky v environmentální oblasti. Cílem iniciativy je využít nabízející se obchodní příležitosti zapojením obchodních zástupců ekologických podniků do této delegace. Součástí programu mise je setkání s politickými představiteli a klíčovými osobnostmi ze sféry oběhového hospodářství. Registrace je možná do 31. března 2017. Více informací ZDE.

Zdroj: CEBRE

Novelu zákona předkládanou Ministerstvem průmyslu a obchodu dnes projednala a schválila v prvním čtení Poslanecká sněmovna PČR. Předložený a schválený vládní návrh zákona v podobě přímé novely zákona o podporovaných zdrojích energie navrací nárok na podporu ve formě zeleného bonusu pro výrobce elektřiny z malých vodních elektráren (MVE) do stavu, který Vláda ČR původně zamýšlela a navrhovala ve své vládní předloze.

Novela zákona je doplněna o odstavec 10, který řeší uvedení do provozu rekonstruovaných a modernizovaných MVE. Dále je v ní ošetřeno právo výrobce vyrábějícího elektřinu v dotčených MVE na podporu elektřiny ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem, a to ve výši podle roku, ve kterém byla rekonstrukce nebo modernizace MVE ukončena. Součástí novely zákona je i přechodné ustanovení, které upravuje vztah nové právní úpravy k právní úpravě dosavadní. Přechodné ustanovení upravovalo období, kdy operátor trhu nehradí výrobci podporu formou zeleného bonusu, tedy období od 1. ledna 2016 do nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona.

„Novela zákona o podporovaných zdrojích energie navrací situaci do stavu, který odpovídá skutečnosti a výrobcům elektřiny logicky navrací nárok na podporu podle toho, kdy byla rekonstrukce malé vodní elektrárny dokončena,“ uvedl ministr Jan Mládek.

Návrh zákona nyní půjde ke schválení do Senátu.
 

Poslanci TOP 09 a ODS dnes u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší, podle které mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. TOP 09 o tom informovala v tiskové zprávě. Podle pravicové opozice odporuje ústavě fakt, že úřady mohou ke kontrolám přímo v domácnostech přistoupit bez předchozího rozhodnutí soudu. Ministr životního prostředí Richard Brabec je přesvědčen, že novela i kontroly před soudem obstojí. Na dotaz ČTK řekl, jeho úřad normu při přípravě konzultoval s ústavními právníky.

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková dnes ČTK potvrdila doručení návrhu prostřednictvím datové schránky. V pondělí soud přidělí návrhu spisovou značku a podle rozvrhu práce také stanoví soudce zpravodaje, který se bude případu věnovat. O výsledném nálezu pak bude diskutovat a hlasovat plénum, tedy všech 15 soudců.

Novela prošla Sněmovnou loni v září. Pravicová opozice už tehdy avizovala, že se kvůli nové úřední pravomoci, spojené i s možností ukládat pokuty, na Ústavní soud obrátí. "Jsme přesvědčeni, že obstojíme. Důvodů máme několik, ačkoliv je Ústavní soud nejvyšší autoritou a nakonec to rozhodne. My jsme už při tvorbě oslovovali odborníky na ústavní právo," reagoval na ústavní stížnost ministr Brabec.

Co přesně obsahuje ústavní stížnost: Poslanci TOP 09 a ODS navrhují zrušení § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a části § 23 odst. 2 písm. a) v ustanovení „j)“ zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 369/2016 Sb. pro rozpor s ústavním pořádkem – zejména čl. 2 odst. 2 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy. Napadené ustanovení § 17 odst. 2 zavádí obecnímu úřadu s rozšířenou působností možnost narušit na úseku přenesené státní správy ochrany ovzduší nedotknutelnost obydlí garantovanou čl. 12 Listiny základních práv a svobod.

Novela prošla Legislativní radou vlády, kde nepadlo žádné zpochybnění, i sněmovní legislativou, uvedl. Podobnou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a obraně proti hluku, kde mohou orgány vstoupit do domácností, schválili i pravicoví poslanci, poznamenal Brabec.

Jejich současnou aktivitu proto vnímá i jako předvolební boj. "Samozřejmě ve volebním roce si umím představit, že to má sloužit k tomu, aby se celkem halasně ozvali ti, kteří hájí právo na nedotknutelnost obydlí," řekl ministr. On ji ale obhajuje stejně jako právo na dobré životní prostředí, dodal.

"Nepodceňujeme ani ochranu zdraví, ani ochranu životního prostředí. Není ale možné zneužívat tyto úctyhodné motivy ke snižování ochrany lidských práv a svobod," uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kontrola kotle v domácnosti je podle novely až krajním řešením. Prověrka by mohla přijít, pokud se důvodné podezření na porušení zákona objeví opakovaně. Úředníci budou muset majitele písemně vyzvat, aby zjednal nápravu, a informovat ho, co v opačném případě může nastat.

Návrh na zrušení části zákona podle tiskové zprávy TOP 09 argumentuje tím, že domovní prohlídka je možná pouze na příkaz soudce a pro účely trestního řízení. Omezit zákonem tuto svobodu lze jen v případě, že se obydlí využívá i k podnikání. Novela ale připouští kontroly i v rodinných domech, tvrdí 41 poslanců podepsaných pod návrhem.

"Stát chce vědět nejen, co mají lidé v kuchyni, ale přímo v kamnech. A vláda k tomu dala možnost," dodal poslanec TOP 09 Martin Plíšek. Nové znění zákona o ochraně ovzduší je účinné od začátku letošního roku.

Komentář ministra R. Brabce:

„Věřím, že zákon o ochraně ovzduší obsahující kontrolu kotlů v domácnostech ústavu nijak neporušuje. Novelu jsme připravovali s pomocí ústavních právníků, prošla přes Legislativní radu vlády i Ústavně právní výbor Sněmovny. Navíc už před 1. lednem 2017 mohli úředníci vstoupit do obydlí fyzických osob dle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to např. za účelem zjištění zdroje hluku, kterým byl překročen hygienický limit, ostatně to je úprava, která byla schválena v roce 2015 se souhlasem současné opozice. Navíc fyzická kontrola povozu kotle v domácnostech je až krajním řešením. Občan musí být úřadem předem upozorněn, že bude-li mít úřad opakované důvodné podezření o porušování zákona o ochraně ovzduší, pak právě s kontrolou přímo v domácnosti musí občané počítat. Po této nové možnosti kontroly dlouho volali především starostové a my už od nich máme první pozitivní ohlasy, že v některých regionech čouzení z komína viditelně ubylo. A to ani k samotným kontrolám ještě nedošlo. Je tu zřejmý preventivní efekt samotného ustanovení."

CENIA upozorňuje uživatele MA (Modul autovraky) ISOH, že v pondělí 23.1.2017 od 17.00 hod. proběhne odstávka všech serverů Ministerstva životního prostředí. Během odstávky nebude dostupný web MA ISOH a ani nebude možné zasílat informace o vybraných autovracích do MA ISOH (vydávat potvrzení o ekologické likvidaci).

Více než 716 milionů kWh elektřiny vyrobila v roce 2016 přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Jde o téměř 1,7% meziroční nárůst a současně navázání na nepřerušenou řadu zvyšování výroby od roku 2011. Vodní elektrárny ČEZ vloni celkem vyrobily více než 2 miliardy kWh elektřiny.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrobila v loňském roce 716,313 milionů kWh a o 1,7 % tak překonala vlastní výrobu z předešlého roku. Navázala také na nepřetržitý růst ročních produkcí, který trvá od roku 2011. „Po klimaticky nepříznivých letech znamenal rok 2016 návrat k relativně stabilním podmínkám pro výrobu elektřiny ve vodních zdrojích,“ komentoval výsledky Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.

Elektrárna Dlouhé stráně, jejíž strojovna i další technologie jsou pod zemí, slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie a je důležitým prvkem při stabilizaci energetické soustavy ČR, která je často zatěžována produkcí ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Dopředu odhadnout jejich objem výroby je totiž velmi obtížné. Současně se projevuje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček.

Celková výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ, činila za rok 2016 celkem 2,035 miliardy kWh. Ve srovnání s rokem 2015 se jedná o 3,8% nárůst. Největší porci vyrobené energie dodaly přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (716 milionů kWh) a Dalešice (454 mil. kWh) a největší vodní elektrárna v České republice - Orlík (277 mil. kWh). Produkce všech vodních elektráren ČEZ by stačila k pokrytí roční spotřeby více než 800 tisíc českých domácností. Více než 1,2 miliardy kWh z celkového objemu výroby si zapsala trojice přečerpávacích vodních elektráren - Dlouhé stráně I, Dalešice a Štěchovice II.