AVÍZO Přes pět stovek stížností na věci spojené se stavební činností skončilo loni na stole ombudsmanky. To je o čtvrtinu víc než za rok 2015. Nejvíc se jich týkalo kolaudací nebo rozhodování o umístění stavby. Druhou největší skupinu pak tvořily podněty, týkající se černých staveb, řízení o jejich odstranění nebo dodatečné povolení. „Téměř 90 procent všech podnětů z této oblasti bylo oprávněných, a to by nemělo zůstat bez pozornosti. Jde o oblast státní správy, kde je nejvíc porušováno právo,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který bude hostem večerní 90ČT24. Další informace a video ZDE.

S nápadem, jak oživit nevzhledné elektrické stožáry či monotónní tvář větrných mlýnů, přišlo islandské architektonické studio CHOI+SHINE Architects. Vypracoval projekt nazvaný The Land of Giants (Země velikánů, obrů), ve kterém šedé sloupy nahradily monumentální postavy mužů i žen. Za projekt, který původně vzešel roku 2008 z architektonické soutěže na nové řešení islandského elektrického vedení, studio získalo dvě mezinárodní ceny. Projekt čeká na realizaci. Fotogalegie ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Materiál obsahuje návrh možných opatření legislativní i nelegislativní povahy, jejichž účelem je především posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu. Jedná se o registr lobbistů, etický kodex poslance, senátora a člena vlády, registr darů poslanců, senátorů a členů vlády, legislativní stopu, veřejné diáře poslanců, senátorů a členů vlády, a další dílčí opatření na posílení transparentnosti legislativního procesu v parlamentu.

V rámci jednotlivých opatření jsou předkládána určitá doporučení ohledně jejich možného budoucího nastavení včetně např. různých variant, a to i v souladu s doporučeními mezinárodních organizací týkajícími se regulace lobbingu a souvisejících opatření na podporu transparentnosti lobbistického sektoru a posílení integrity veřejného sektoru. Návrh byl zpracován v souladu s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2016 a dle Plánu nelegislativních úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2016. Na základě žádosti ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (čj. 315/2017-OHR) rozhodl předseda vlády o prodloužení termínu pro předložení daného materiálu vládě do 31. ledna 2017.

Vládě je tento materiál předkládán na základě iniciativy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která reaguje na skutečnost, že lobbing v České republice a zejména netransparentní vazby mezi lobbisty (zájmovými skupinami) a veřejně činnými osobami jsou předmětem kritiky veřejnosti. Proto Rada přijala na svém jednání v červnu 2015 stanovisko k problematice regulace lobbistické činnosti, na jehož základě byla také zřízena pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu, jejíž činnost se měla zaměřit na identifikaci proveditelných a účinných opatření v oblasti regulace lobbingu. Materiál byl zpracován ve spolupráci s touto pracovní komisí.

Tématu je aktuálně věnována pozornost i ze strany Rady Evropy, na jejíž půdě je připravován návrh Doporučení Rady Evropy k právní regulaci lobbingu v kontextu veřejného rozhodování. Jeho cílem je vést členské státy Rady Evropy při vytváření vnitrostátní politiky v oblasti právní regulace lobbingu, podporovat a zvyšovat transparentnost lobbingu.

Vláda materiál schválila s tím, že podpořila požadavek místopředsedy pro vědu, výzkum a inovace, aby ve věcném záměru zákona, který bude na schválený materiál navazovat, byly detailně vyhodnoceny i dopady a náklady na komplexní úpravu regulace lobbingu (zaměřeno na lobbisty i lobbované veřejné činitele). Vypracováním věcného záměru zákona byl pověřen ministr a předseda Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Jan Chvojka.

Přehled dalších výsledků jednání vlády ze  dne 15.2.:

• Návrh na přijetí změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijaté v Kigali dne 15. října 2016, a na ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu - schváleno

• Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Poodří - schváleno

• Analýza aktuálního a očekávaného vývoje v mezinárodní klimaticko-energetické politice s podrobnou analýzou potenciálu energetických úspor a efektivnosti a scénářů konečné spotřeby energie a elektřiny v České republice do roku 2050 - pro informaci
  
   

Po obchodní dohodě mezi EU a Kanadou teď poslanci Evropského pralamentu schválili také návrh na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Počet emisních povolenek bude po roce 2020 klesat o 2,2 procenta ročně. Založit by se měly také fondy, které by sloužily k modernizaci energetického systému v EU a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Parlament nyní začne jednat s maltským předsednictvím o finální verze legislativy.

Do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak hlasování dopadne, i přesto, že zásadním výboru ENVI panovala shoda. Podle návrhu tohoto výboru má procento dostupných povolenek každý rok klesnout o 2,4 %. Původní návrh EK obsahoval postupné roční snižování emisního stropu od roku 2021 od 2,2 % a zachování současného podílu dražených povolenek. V současnosti se snižuje o 1,74 %. Dle právě odhlasovaného návrhu by se cena povolenek měla zvýšit ze současných 5 na 25 eur.

Europoslanci žádají, aby se tzv. lineární korekční faktor, tedy roční míra snižování povolenek, zvýšil ze současných 1,74 % na 2,2 % od roku 2021, přičemž nejdříve od 2024 by se dále navýšil na 2,4 %. Poslanci dále odhlasovali, aby se množství volných povolenek pro letecký sektor snížilo o 10 % oproti průměru v letech 2014-2016.

„Z hlediska globálního není globálnější produkt na světě než oxid uhličitý. Takže jestliže posunete tuto výrobu do Ruska, do Číny, do Indie, tak nedojde ani trošku ke snížení výskytu tohoto plynu. Naopak víme dobře, že ve srovnání s Evropou mají jak čínští, tak obecně asijští výrobci o 50 procent větší emise oxidu uhličitého.“ Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny

Technologie na snížení oxidu uhličitého podle ocelářů neexistují. „Požadavky EU nesplňuje v současnosti ani deset procent těch nejlepších a nejekologičtějších hutí v Evropě technologie na snižování oxidu uhličitého vůbec neexistují, takže je nemůžeme koupit, nemůžeme je nainstalovat a jako takové nám to přijde nefér, že máme být penalizováni za něco, čeho nemůžeme dosáhnout,“ sdělila mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Evropský parlament také schválil zrušení 800 milionů nadbytečných povolenek z rezervy pro stabilizaci trhu od 1. ledna 2021.

Zřízeny mají být dva fondy. První, fond modernizace, má přispět k modernizaci energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy, a nově bude fond poskytovat finanční podporu pro obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání uhlíku a na projekty nízkouhlíkových inovací. Druhý fond "just transition fund" má sdílet výnosy z aukcí k podpoře přesouvání pracovních sil v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Dnes odhlasovaná zpráva bude teď projednána v tzv. trialogu, tedy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem.

Místopředseda EP Pavel Telička, který se jako člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) na výsledné podobě zprávy také podílel, k tomu uvedl: „Jsem rád, že výsledek dnešního hlasování dopadl rozumně, pozměňovací návrhy, které byly velkým rizikem pro evropský a český průmysl byly zamítnuty. Jsem zvědavý na další vyjednávání v trialogu."

Pod systém ETS spadají výrobní podniky a energetická odvětví v celé EU. Podle informací serveru EU Observer je v Evropě zhruba 11 000 podniků a elektráren, kterých se toto opatření týká, tedy jež si musejí zajišťovat povolenky na každou tunu oxidu uhličitého, kterou vyprodukují. Hlavní myšlenkou návrhu je poskytnout podnikům pobídky k investicím do ekologičtějších provozů a minimalizaci emisí skleníkových plynů.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, po jejichž překročení už je nutné kupovat povolenky. V červenci 2015 vydala Evropská komise (EK) návrh na revizi systému ETS, který by měl platit v tzv. čtvrtém obchodovacím období od roku 2020. Návrh vychází z potřeby reflektovat nově vymezený a Evropskou radou schválený klimatický cíl do roku 2030 (snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030) a také výsledky takzvané Pařížské konference o změně klimatu z roku 2015.

Související článek:

Evropský parlament bude řešit systém obchodování s emisemi (ETS) (14.2.2017)

Evropský parlament dnes schválil obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou známou pod zkratkou CETA. Smlouvu, která usnadňuje obchod a investice, podpořila většina poslanců nejsilnějších klubů lidovců a socialistů. Platit začne po ratifikaci národními parlamenty.

Související článek:

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou dnes na pořadu Evropského parlamentu (15.2.2017)

Od začátku týdne je možné nominovat adepty na držitele letošní Ceny Josefa Vavrouška. Cena je mimořádně respektované ocenění, kterým se doposud může pyšnit pouze třiatřicet osobností. Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného člověka ke zlepšení životního prostředí. Ceny se udělují ve dvou kategoriích za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za významný ekologický počin. Nominaci lze podat přímo na oficiálních stránkách www.cenajosefavavrouska.cz. Přihlašovat je možné až do konce dubna.

Sama Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa a zároveň federálního ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul pod lavinou. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Co někdo považuje za odpad, pro jiného je stavební materiál. A postaví z něj třeba rodinný dům. Stále více firem zjišťuje, že právě odpady jsou cennou surovinou, ze které se dá vyrábět. Svůj byznys si založily na tom, že prodávají produkt s přidanou hodnotou: například nápojové kartony, tedy odpadní materiál, dostanou druhou šanci k využití. Nebo pro své stavební desky používá zas jiná firma obilnou slámu, která se v dnešní době prakticky nijak nevyužívá, nezkrmuje se s ní ani dobytek. Více ZDE

Zdroj: ihned.cz

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou je jedním z velkých témat plenárního zasedání tohoto týdne. Evropský parlament o CETA dnes hlasuje a jeho souhlas je podmínkou, aby takzvaná Komplexní hospodářská a obchodní dohoda potenciálně vstoupila v platnost. V roce 2015 dosáhl obchod mezi EU a Kanadou objem 63,5 miliard eur a očekává se, že po přijetí dohody dále poroste ještě o 20%.

Pokud dají poslanci zelenou, může se CETA začít prozatímně uplatňovat už od dubna a dovrší se tak proces jejího vyjednávání, který trval pět let a čtyři měsíce. K definitivnímu vstupu v platnost bude pak ještě třeba ratifikace národními parlamenty osmadvacítky.

CETA by měla odstranit téměř všechna cla mezi EU a Kanadou. Vyňaté z toho budou veřejné a audiovizuální služby, doprava a několik zemědělských produktů. Usnadňuje také vzájemné uznávání certifikátů na širokou škálu výrobků od hraček až po elektroniku.

Přínosy firmám i spotřebitelům

Pro určité profese se zjednoduší pravidla, aby mohli své služby nabízet i v Kanadě. Týká se to například právníků, účetních, inženýrů nebo architektů. CETA poskytuje EU a Kanadě nový právní rámec pro vzájemné uznávání jejich kvalifikací. Firmy, které dočasně vysílají své zaměstnance na opačnou stranu Atlantiku, budou mít díky CETA také snazší situaci.

CETA představuje příležitost i pro podniky, které by chtěly expandovat do země javorového listu. Kanadská vláda otevře své veřejné zakázky i pro účast evropských firem a Evropané tak budou mít exkluzivní postavení - mnohem otevřenější než pro jiné obchodní partnery Kanady. Kromě toho Ottawa přislíbila, že zjednoduší řízení při zadávání veřejných zakázek a tendry bude vypisovat na jedné společné web stránce. Pro malé firmy, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky na zahraničních trzích, je totiž největší bariérou nedostatečný přístup k informacím.

Podle analýz by ale pozitivní dopady liberalizace obchodu mezi EU a Kanadou měli pocítit i spotřebitelé, kterým by měla zajistit větší výběr a nižší ceny.

Ochrana evropských výrobků

Evropa bude moci bez přirážek do Kanady vyvážet téměř 92% svých potravin a zemědělských výrobků. I nadále budou přitom chráněna mnohá evropská označení původu (dohromady 143) mezi nimi „české pivo“ a „žatecký chmel“.

Pokud by byla Kanada součástí EU, byla by její sedmou nejlidnatější zemí (po Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a Španělsku). Co se týče HDP, ocitla by se na pátém místě, její roční HDP činí 1,4 miliard eur.

Záruky

Všechny výrobky dovážené z Kanady musí splňovat Unijní normy. Evropské standardy týkající se ochrany zdraví, životního prostředí, sociálních práv nebo práv spotřebitelů nebudou dohodou CETA dotčeny. EU bude i nadále regulovat bezpečnost potravin po svém, včetně geneticky modifikovaných produktů a hormonálně upraveného hovězího masa, které je u nás zakázáno.

CETA se netýká veřejných služeb a členské státy EU si nadále budou stanovovat, jestli veřejné služby jako zdravotnictví, vzdělávání či dodávky vody udrží pod svou přímou kontrolou nebo je budou privatizovat.

Nový systém ochrany investorů

Mnohaleté vyjednávání dohody CETA provázelo několik kontroverzí. Jedna z nich se týkala toho, jak se budou řešit potenciální soudní spory mezi investory a státem. Na naléhání Parlamentu byl původně navrhovaný mechanismus soukromých arbitráží (ISDS) nahrazen systémem investičních soudů (ICS), díky němuž by měly státy - spíš než firmy - mít schopnost kontrolovat, kdo bude spory řešit.

Nový systém investičních soudů bude veřejný a nebude založen na dočasných soudech. EU i Kanada do něj budou jmenovat profesionální a nezávislé soudce.

Transparentnost

Text dohody je volně dostupný na internetu od završení jednání v Ottawě 26. září 2014. Jménem EU dohodu CETA vyjednala Evropská komise a schvaluje ji Evropský parlament, ale CETA byla navíc prohlášena za smíšenou dohodu, za kterou je zodpovědná EU i členské státy, a proto bude podléhat ratifikaci národními případně i regionálními parlamenty.

Zdroj: EP

Smogová regulace se vztahuje pouze na průmysl, což mnohé podniky vnímají neférově, neboť v průběhu celého roku musí dodržovat řadu přísných ekologických limitů. Investují přitom do opatření obrovské finanční prostředky, což snížilo prašnost na historická minima – takže už na smogu nemají hlavní podíl. Například ArcelorMittal Ostrava omezuje výrobu dobrovolně už při vyhlášení signálu upozornění, k čemuž se huť zavázala v dohodě s Moravskoslezským krajem. Náklady na tato opatření vyčíslila huť na stovky tisíc korun denně. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Britský řetězec supermarketů Waitrose oznámil, že potraviny budou rozvážet kamiony jezdící na biometanový plyn vyrobený z potravinového odpadu. Stává se tak první společností v Evropě. Waitrose spolupracuje s firmou CNG Fuels, přičemž výsledkem spolupráce je deset kamionů jezdících na obnovitelný biometan. Vozidlo dokáže ujet až 800 kilometrů. Vzhledem k tomu, že biometan stojí o 40 % méně než nafta, návratnost investice je rychlá. Investice se vrátí za dva až tři roky. Další výhodou je, že alternativní palivo produkuje o 70 % méně oxidu uhličitého. V roce 2015 rodiny ve Spojeném království vyprodukovaly téměř 7,3 milionu tun potravinového odpadu.

Zdroj: https://objevit.cz

Po dvouměsíční zkušební fázi nasadila automobilka Škoda čtyři kamiony s pohonem na CNG v každodenním provozu v areálu hlavního výrobního závodu v Mladé Boleslavi. Kamiony poháněné zemním plynem se oproti vozidlům s konvenčním pohonem vyznačují podstatně nižšími emisemi a o 30 procent nižšími náklady na pohonné hmoty.

Další novinkou v logistice Škodovky jsou gigalinery, které začne využívat na vybraných trasách k přepravě nákladů od dodavatelů a zpět. Tyto nákladní soupravy o délce 25 metrů pojmou zhruba o polovinu víc nákladu než běžné tahače s návěsem. Počet jízd se tak sníží a sníží se i emise CO2 o zhruba 200 tun ročně.

V hlavním závodě v Mladé Boleslavi firma využívá i soupravu elektrického tahače se dvěma přívěsy, která byla v rámci pilotního projektu dodatečně vybavena solárními panely. Fotovoltaické moduly za jízdy dobíjejí lithium-iontové akumulátory. Elektrické tahače denně ujedou zhruba 70 kilometrů.

Pro blízkou budoucnost automobilka sleduje vizi, že většina dodavatelů, sídlících v blízkosti českých závodů, bude své komponenty k linkám dodávat jen kamiony s alternativním pohonem.

Zdroj: iHNED.cz

Jsou nadaní, mají skvělé nápady a obstojí i v mezinárodní konkurenci. Řeč je o studentech českých univerzit, kteří již několik let obsazují první příčky v mezinárodní soutěži obalového designu Young Package. Jaké školy si tedy vedou nejlépe?

Za dvacet let soutěže získala nejvíce ocenění Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, která má na svém kontě celkem 17 ocenění. Na druhém místě skončila Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s deseti cenami. Třetí příčku obsadilo Vysoké učení technické v Brně s osmi cenami.

Úspěchem v soutěži Young Package nastartovalo svou kariéru několik designérů, kteří se později stali respektovanými designéry: historicky prvním vítězem byl Jan Čtvrtník (absolvent UMPRUM), který o několik roků později pracoval pro NASA, IKEA či Elektrolux. V dalších ročnících zabodovali například Jaroslav Juřica (absolvent VUT v Brně), autor oceňované židle 002 pro firmu TON, Ladislav Škoda (absolvent UMPRUM), šéfdesigner firmy Tescoma nebo mladí designéři Michal Marko (absolvent UTB) či Karel Vránek (absolvent UMPRUM). Minulý ročník vyhrál Matěj Peca ze Západočeské univerzity v Plzni.


V soutěži Young Package bylo od roku 1996 uděleno celkem 179 ocenění. Vedle prvních třech příček ve dvou soutěžních kategoriích se udělují ceny poroty, ceny CZECHDESIGN a speciální ceny vztahující se k jednotlivým ročníkům.

Žebříček nejúspěšnějších českých univerzit v mezinárodní soutěži obalového designu
 

Budou studenti českých škol i letos vítězi? Tématem soutěže pro rok 2017 je Open & Play s podtitulem „Obal jako hra“. Soutěžící si mezi sebou rozdělí 75 000 Kč. Nejpovedenější obal získá hlavní cenu Model Obaly Prize. Deadline pro zaslání prací je 24. březen 2017.

Young Package je mezinárodní soutěž obalového designu určena studentům a designérům do 30 let. Cílem soutěže je motivovat mladé tvůrce, aby se zamýšleli nad obalovým designem, pronikly do specifického odvětví designu, se kterým se dennodenně potkáváme a porovnali své nápady se stovkami ostatních. Soutěž založil v roce 1996 jeden z největších evropských výrobců obalů – společnost Model Obaly a. s. Od roku 2009 soutěž organizuje nezávislá odborná instituce CZECHDESIGN.
 

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise o 40 % oproti hodnotám roku 1990. Poslanci tento týden hlasují o návrzích, jak zlepšit systém obchodování s emisemi v EU (ETS). Tento nástroj ve snižování emisí nefunguje tak, jak má. Změna nastavení ETS by měla podpořit přechod na čisté technologie, aniž by to mělo ničivé dopady pro konkurenceschopnost evropských výrobců.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší. Donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si pro každou vypouštěnou tunu CO2 povolenku a to v dražbách. Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuli svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.

Kdo méně znečišťuje, platí méně - nebo ne?

Počet povolenek, které jdou každý rok do dražby, postupně klesá. Stejně tak klesá (s výjimkou kriticky důležitých odvětví) počet povolenek vydávaných bezplatně. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin vypouštěnou do vzduchu. Jenomže cena povolenek je v posledních letech velice nízká a motivace investovat do čistých technologií se vytrácí.

Ve středu poslanci hlasují o návrzích, kterými chtějí srazit převis nabídky povolenek a tím zvýšit jejich ceny. To zahrnuje rychlejší redukování dostupnosti povolenek a stažení těch přebytečných do stabilizační rezervy.

Další postup

Až celé plénum schválí parlamentní zprávu vypracovanou britským konzervativcem Ianem Duncanem, stane se základem vyjednávacího mandátu. Parlament se v další fázi musí shodnout na konečném znění směrnice s členskými státy (Radou).

CETA na plénu Evropského parlamentu

Dokumenty:

Nákladově efektivní způsoby snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií
Zpráva:  Ian Duncan (A8-0003/2017)
Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií
[COM(2015)0337 - C8-0190/2015 - 2015/0148(COD)]
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Stát dá majitelům rodinných domů peníze na to, aby splachovali vodou z okapů a odpadů. Informoval o tom dnes deník MF Dnes. Žadatelé získají od státu až 60 tisíc korun. Podpora by se ale netýkala chatařů a chalupářů.

Majitelé domů peníze dostanou buď na zahradní nádrže (min. 2000 litrů) určené k zachytávání dešťové vody, nebo na zalévání. Nebo na zahradní nádrže, které budou sloužit jak na zalévání, tak i na splachování. A poslední možností jak zalévat, je využití přečištěné vody ze sprchy, umyvadla nebo pračky.

Stát v první etapě rozdělí lidem 100 milionů korun. O peníze bude možné žádat od května přes interaktivní formulář na webových stránkách Státního fondu životního prostředí. Ještě předtím si ale musí lidé například nechat zpracovat odborný posudek.

„Dešťovka“ – nový program pro občany zaměřený na hospodaření s dešťovou vodou v domácnostech

„Nový program pro občany, hlavně pro vlastníky rodinných domů, vyhlásíme v průběhu dubna. Naším cílem je motivovat občany k využívání dešťové vody, a to především tam, kde je to opravdu potřeba. Bude zaměřený na využívání dešťové vody na zálivku, splachování, využití přečištěné odpadní vody na zálivku, anebo jako vody užitkové a na opatření na retenci a zasakování srážkových vod. Ty nejjednodušší systémy budou podporovány jen v oblastech výrazně postižených suchem. Dotace dosáhne až 50% a do pilotního programu jsme připraveni investovat 100 milionů korun,“ odhaluje z připravovaného programu „Dešťovka“ ministr Brabec. Přesné podmínky programu zveřejní MŽP v dubnu.

 

Zdroj: MŽP (priority na rok 2017)

Žadatelé budou moci dostat příspěvek ve výši až 50 % uznatelných nákladů. V základní kategorii bude možné žádat o dotaci na vybudování nádrže na dešťovou vodu a s ní spojené technologie (rozvody a čerpadla). Na dotaci však budou mít nárok pouze žadatelé s oblastí, které byly opakovaně postižené suchem. Výše dotace by měla být maximálně 20 000 Kč.

Další dotace by mělo být možné získat také na systémy pro využívání dešťové v domácnosti, její filtrování na vodu užitkovou a využití třeba pro splachování toalet. V takovém případě lze očekávat částku vyšší – mluví se o státním příspěvku až 60 000 Kč.

Ministerstvo životního prostředí program označuje jako „Dešťovka“. Bližší informace ministerstvo životního prostředí zveřejní v dubnu.

Rozhovor k tématu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem si poslechněte na Radiožurnálu - ZDE

Zdroje: ČRo, MF Dnes, Nazeleno.cz