Dne 15. března v 19 hodin byla ukončena 55. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci schválili ve třetím čtení novelu zákona o obalech. Ta zavádí zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových tašek. Výjimku budou mít tašky do 15 mikronů jako jsou například sáčky na pečivo. Poslanci také schválili novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Dále dolní komora parlamentu setrvala na svém znění novely zákona o ochraně přírody a krajiny (jednotná pravidla pro národní parky), kterou následně vetoval prezident Zeman. Poslanci neschválili další novelu téhož zákona podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích. Poslancům se znovu nepodařilo ratifikovat Pařížskou dohodu, jak novela vodního zákona tak i novela o ochraně ovzduší (PHM) stále čeká na své první projednávání. Do závěrečného čtení postoupila novela stavebního zákona.

Aktuality:

15.3.: schůze byla ukončena

2.3.:

• Pařížšká dohoda: první čtení - přerušeno. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi. K dnešku dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko. Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj. Další podrobnosti k dohodě čtěte ZDE

1.3.:

• vodní zákon + ochrana ovzduší: body zatím nebyly projednány (první čtení), schůze byla přerušena v 19 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: Poslanci se přiklonili k původní poslanecké verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny, odmítli tak pozměňovací návrhy Senátu. Novelu dále posoudí prezident. Ten dnes potvrdil, že novelu bude vetovat. Tématu se bude dnes věnovat pořad Interview ČT24. Hostem v 18:28 bude bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

28.2.:

• Stavební zákon: dnes bylo ukončené druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 927/5

Plán na týden 27.2. - 3.3.:

• Stavební zákon: Út 28. 2., 4. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení 

• Ochrana přírody - národní parky: St 1. 3., 1. bod, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  

• Ochrana ovzduší: St 1. 3., 8. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení

• Vodní zákon: St 1. 3., 9. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení 1.3. jako 9. bod

• Pařížšká dohoda: Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení 

24.2.:

• Obaly: Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákona o obalech ve znění pozměňovacích návrhů. Původně novela počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech. Novelu dále projedná senát. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2 (ANO: A1, A2, A3, D)

• Ochrana přírody - národní parky: pokračování projednávání bylo zařazeno na 1.3. jako první bod programu

22.2.:

• Obaly: třetí čtení novely zákona o obalech bylo z důvodu absence ministra životního prostředí přerušeno. Třetí čtení novely by mělo proběhnout v pátek 24.2.2017. Garanční výbor (VZP) ve svém stanovisku doporučuje přijmout pozměňovací návrhy jak samotného výboru pro životní prostředí tak poslance Robina Böhnishe, který rozšiřuje zákaz poskytování plastových tašek zdarma na všechny plastové tašky mimo tašek do 15 mikronů (například sáčky na pečivo...). Dokumenty: Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2.

• Zákon o pohonných hmotách: novela (sněmovní tisk 861) schválena ve 3. čtení, novela upravuje povinnosti provozovatelů dobíjecích stanic - více ZDE

21.2.:

• schůze přerušena do středy 22. února do 9 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: přerušeno

• Ozonová vrstva: poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Anotaci předpisu a informaci o pozměňujících návrzích senátu najdete níže.

• Ochrana přírody - finanční náhrady: poslanci neschválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích

Přehled vybraných bodů programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  (Út 21. 2., 1. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/5/ - zamítnutý Senátem (Út 21. 2., 2. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/2/ - vrácený Senátem (Út 21. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení (Út 28. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení  (St 1. 3., 8. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení  (St 1. 3., 7. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 877/ - třetí čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin)

Anotace předpisů:

Vodní zákon

Ministerstvo životního prostředí předloží vládě návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Novela zákona o obalech:

Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.

Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.

Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Americký prezident Donald Trump by měl ještě tento týden podepsat dekret namířený proti klimatické politice svého předchůdce Baracka Obamy. Napsal to dnes list The Washington Post. S kritikou Obamových kroků k ochraně životního prostředí se prezident netajil už během volební kampaně a revize vládních nařízení se podle listu očekávala.

Direktiva by měla členy vlády pověřit, aby upravili regulace týkající se omezení emisí oxidu uhličitého u nových i existujících uhelných elektráren a aby zrušili federální moratorium na pronájem pozemků k rozšiřování těžby černého uhlí. Mají rovněž změnit způsob, jakým se klimatické změny promítají do rozhodování americké exekutivy. Vše to jsou klíčové prvky bývalého vládního ekologického programu, uvedl list.

Trump před volbami prohlašoval, že není "velkým příznivcem" předloňské pařížské klimatické dohody, která signatářské státy zavazuje výrazně omezit škodlivé emise. Tvrdil, že jeho vláda od dohody ustoupí, stane-li se hlavou státu.

List The Wall Street Journal ale koncem února napsal, že Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner prezidenta přesvědčili, aby svůj kritický vztah k ochraně životního prostředí zmírnil. Připravované exekutivní příkazy tak prý žádné zmínky o tomto dokumentu neobsahují.

Podle listu The Washington Post není jasné, do jaké míry budou mít Trumpem podepsané příkazy okamžitý efekt.

Zdroj: ČTK

Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) dnes zveřejnil informaci, že glyfosát podle dostupných vědeckých důkazů nesplňuje kritéria uvedená v nařízení CLP k jeho klasifikaci jako karcinogen, jako mutagenní nebo jako toxický pro reprodukci. Z pohledu CLP platí pro glyfosát klasifikace: Poškození očí 1; H318 (Způsobuje vážné poškození očí) a Aquatic Chronic 2; H411 ​​(Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky). Stanovisko má být jedním z podkladů pro rozhodnutí zda, případně za jakých podmínek, bude prodloužena dočasná registrace glyfosátu v Evropské unii, která končí na konci roku tohoto roku. Další informace ZDE

V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna - ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB - Technické univerzitě Ostrava.

Budou plánované emisní limity pro české teplárny bezproblémově splnitelné?

Plánované emisní limity budou pravděpodobně splnitelné, zda bezproblémově, to se teprve ukáže. Je však potřeba zvážit a ověřit úroveň techniky, kterou se emise budou prokazovat. Požadované emisí limity jsou totiž na úrovni několika µg/m3N, v závislosti na typu spalovaného paliva, a měření takto nízkých koncentrací má vysoké požadavky nejen na samotné přístroje, ale i na jeho obsluhu.

Jaké technické změny a investice teď teplárny tedy čekají?

České teplárny čekají investice jednak do technologie odstraňování rtuti z emisí a provozy s tepelným příkonem vyšším než 300 MW i do aparatury na kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.Technicky půjde o instalaci zařízení pro dávkování určitého sorbentu do spalin, pravděpodobně v místě před zařízením pro záchyt tuhých částic ve spalinách (elektrostatický nebo tkaninový odlučovač). Analyzátory pro měření rtuti by měly být instalovány v blízkosti odběrového místa, nejlépe ve vzdálenosti jednotek metrů, což může tuto instalaci významně prodražit.

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do praxe?

Investice do odstranění rtuti z emisí přinesou zlepšení ve smyslu snížení vypouštění této složky spalin do ovzduší. Reálně se ale tento problém přesune do problematiky nakládání s popílky a produkty po odsíření, do kterých se rtuť z emisí přesune.

Nakolik je rtuť nebezpečná, jakou mají její emise dopad na životní prostřední?

Ze současných emisí rtuti vypouštěných do ovzduší mohou vznikat zásadní zdravotní rizika. Problematická methyl-rtuť se dostává do těla především konzumací ryb. Vzniká v biosféře z biologických procesů, které vznikají ze rtuti a hromadí se v potravních řetězcích. Největší koncentraci pak můžeme najít u dravců, mořských savců a také u člověka. Chceme-li minimalizovat vystavování lidského organizmu účinkům methyl-rtuti, je jedno z možných opatření snížit konzumaci/spotřebu ryb. Nicméně, toto řešení je z různých důvodů nepraktické. Kromě toho konzumace ryb má pro člověka také pozitivní účinky, na které musí být brán ohled. Z tohoto důvodu je velice potřebnéminimalizovat vstup rtuti v jakékoliv formě do životního prostředí.

Jaké zdroje způsobují největší znečištění?

Největšími producenty emisí rtuti jsou zdroje spalující fosilní paliva, technologie pro zpracování železa, dobývání zlata a řemeslné technologie. V České republice jsou znečištění nejčastěji v oblastech teplárenských a elektrárenských provozů.

Jak je tedy možné měřit, potažmo regulovat, požadovaný výskyt rtuti?

Emise rtuti je možné měřit jednorázovými odběrovými metodaminebo pomocí analyzátorůpro kontinuální měření, případně sorpcí na speciální sorbenty.Regulace je pak možná pomocí optimalizace procesů čištění spalin, dávkováním speciálních sorbentů, na jejichž povrchu dochází k sorpci rtuti a jejímu odstranění ze spalin. V neposlední řadě lze rtuť odstranit také samotnou úpravou uhlí před vstupem do spalovacího procesu. 

Nakolik to dnes průmyslové zdroje využívají?

V současné době se cíleně nevyužívají žádná opatření na snížení emisí rtuti. Probíhají ale první testy týkající se optimalizací stávajících technologií na čištění spalin s ohledem na snížení emisí rtuti. 

Na DTE představíte také výsledky práce Výzkumného energetického centra (VEC) v této oblasti, jaké to jsou?

V rámci prací na VEC jsme se soustředili z našeho pohledu na to základní, a to je otázka přesnosti měření stávajících technik měření emisí rtuti ve spalinách. Budeme tak prezentovat srovnání několika technik měření.Připravujeme také metodiku pro porovnávací okružní testy, pro laboratoře akreditované v oblasti měření emisí. Ve spolupráci s provozovateli jsme začali dlouhodobě mapovat reálné emise z teplárenských a elektrárenských zdrojů spalující uhlí a biomasu.Na DTE Budou prezentovány dílčí výsledky emisí rtuti z těchto kampaní.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. 

Více na: www.dnytepen.cz

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zahájila jednak veřejnou konzultaci k návrhu doporučení na zařazení dalších sedmi látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 2. června 2017, více ZDE. ECHA dále zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci dvou látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 24. 4. 2017 - více ZDE.

Nejvíce nových zpráv, i když ne vždy pozitivních, bude nejspíš v letošním roce přicházet z jaderné energetiky. Velký vliv na budoucí vývoj budou mít také personální změny na ministerstvu průmyslu, ve vedení energetického regulátora – a možná i ve skupině ČEZ. Více ZDE

Zdroj: EURO

V úterý 14. března byla vydána aktualizace dokumentu Pravidla pro žadatele a příjemce z OP PIK – obecná část. Výčet změn a aktualizací je uveden na straně 5. Aktuální verze dokumentu s platností od 14. 3. 2017 je k dispozici ZDE. Dokument je základním informačním materiálem pro předkladatele projektových žádostí do dotačních programů OP PIK a příjemce podpory.

Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Agentura pro podnikání a inovace představila 10. března na Západočeské univerzitě v Plzni možnosti podpory výzkumu a vývoje v OP PIK. Účastníci se seznámili s aktuálními výzvami programů podpory Prioritní osy 1 OP PIK a s povinnostmi žadatelů a příjemců podpory v průběhu realizace projektu a v době udržitelnosti. Prezentace ze semináře jsou k dispozici ZDE (programy podpory) a ZDE (povinnosti žadatelů a příjemců).

Zdroj: API

Prezident České republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval prof. Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd ČR pro čtyřleté funkční období 2017–2021. Stala se tak teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější české vědecké instituce. Ve funkci nahradí prof. Jiřího Drahoše, jemuž 24. března 2017 vyprší mandát. Prof. Eva Zažímalová byla do funkce předsedkyně Akademie věd ČR navržena už v prosinci loňského roku Akademickým sněmem AV ČR a v polovině ledna vzala tento návrh na vědomí Vláda České republiky.

„Akademie věd ČR má ty nejlepší předpoklady rozumným způsobem spojovat základní a aplikovaný výzkum a já se budu snažit, abych pro to vytvářela ty nejlepší podmínky, a aby Akademie věd ČR dosahovala stále lepších výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí, o čemž jsem přesvědčena, že je,“ řekla Eva Zažímalová.

Eva Zažímalová se narodila v roce 1955 v Praze. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Mezi léty 2003 až 2007 byla v Ústavu experimentální botaniky zástupkyní ředitele, od roku 2007 do roku 2012 ústav vedla jako ředitelka.

Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkumná práce se zaměřuje především na fytohormon auxin, jeho metabolismus a molekulární mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Výsledky jejího bádání nalézají využití například v zemědělství.

Na Univerzitě Karlově se Eva Zažímalová v roce 2004 habilitovala v oboru Anatomie a fyziologie rostlin a v roce 2013 byla jmenována profesorkou v oboru rostlinné anatomie a fyziologie. V témže roce byla zvolena do Akademické rady AV ČR, kde vedla tým pro Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014. Jako hodnotitelka zasedá prof. Eva Zažímalová i v panelech Evropské výzkumné rady. Je autorkou nebo spoluautorkou více než 50 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných časopisech včetně Science, Nature, Cell, PNAS apod., editorkou monografií i autorkou kapitol v odborných monografiích. Její práce byly citovány podle WoS (bez autocitací) více než 2800x, h-index 24.

Čtěte také:

• Eva Zažímalová navržena na předsedkyni Akademie věd (16.12.2016)

• První dáma české vědy přichází. Do čela Akademie věd nastupuje biochemička Eva Zažímalová (HN, 16.12.2016)

• Profesorka Eva Zažímalová kandiduje na funkci předsedy AV ČR (22.10.2016)

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k příležitosti Světového dne vody (22. březen) připravil přehled pořádaných akcí pro veřejnost, při kterých je možné navštívit mnohdy jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Mottem letošního ročníku je "Odpadní voda”. Změna programu vyhrazena, proto SOVAK ČR doporučuje si ověřit uskutečnění akce na webových stránkách organizátorů. V některých případech je z důvodu kapacity zapotřebí registrace. Tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody.

Zdroj: SOVAK ČR

Pražský městský soud 14. března 2017 rozhodl, že jmenování Erika Geusse do funkce ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) proběhlo v souladu se zákonem a je platné. Soud tak zrušil rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého, kterým loni zpochybnil Geussovo jmenování s tím, že ministerstvo životního prostředí při něm nepostupovalo správně.

Proti verdiktu náměstka Postráneckého podal Geuss správní žalobu a soud mu jako žalující straně dal za pravdu. V ústním odůvodnění rozsudku soudce Slavomil Novák mimo jiné sdělil, že postup ministerstva životního prostředí při Geussově prvním jmenování v listopadu 2014 proběhl plně v souladu se zákonem. Erik Geuss se tak následně stal řádným státním úředníkem ve služebním poměru. Nebyl pak důvod vyřazovat jej z druhého výběrového řízení konaného v roce 2015 podle služebního zákona.

Rozsudek Pražského městského soudu zatím není pravomocný. Do čtrnácti dnů od obdržení písemné verze rozsudku mohou účastníci řízení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pobyt dětí na ozdravném pobytu v Tatrách či jarní úklid biokoridoru řeky Olše. To jsou jen dvě z řady aktivit vyplývajících z Dobrovolné dohody Třineckých železáren a Ministerstva životního prostředí. Platí do konce roku 2017. Díky ní se v průběhu loňského roku podařilo podniknout celou škálu aktivit, které pomohly životnímu prostředí.

„Tato spolupráce na bázi dobrovolných dohod je z mého pohledu velmi důležitá. Považuji tyto dohody za jeden z velmi užitečných nástrojů pomáhajících k postupnému zlepšování kvality ovzduší v České republice,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

V rámci dobrovolné dohody firma plní každý rok šestnáct níže uvedených aktivit:

• 1,5 mil. kč na ozdravné pobyty dětí

• 1 mil. kč na údržbu a výsadbu zeleně ve městě a v okolí Třince (+ jiných odloučených provozů TŽ)

• Zpracování studie pro řešení výsadby izolační zeleně v areálu a postupně realizovat výsadbu (dokončení výsadby v r. 2016)

• Aktivně podporovat rozvoj druhové diverzity v biokoridoru řeky Olše a areálu společnosti, a tím vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj populací chráněných druhů živočichů

• Provést čištění koryta řeky Olše a jejích přítoků v areálu TŽ od naplavenin odpadků a nečistot

• Provést rekonstrukci odprášení licích hal na vysokých pecích s dosažením hodnoty po 15 mg.m-3 (dokončeno)

• Provést a dokončit instalaci druhého stupně odprášení spékacích pásů na aglomeraci II. (dokončeno)

• Provést a dokončit sekundární odprášení haly Kyslíkové konvertorové ocelárny s emisními hodnotami pod 15 mg.m-3 (dokončeno) – průměrné hodnoty koncentrace TZL za r. 2016 byly 0,4 mg/m3

• Provozní opatření na koksárenských bateriích podle systému provádění pravidelné údržby komor

• Nad rámec podmínky 5.4 integrovaných povolení provádět pravidelný úklid v šestiměsíčních intervalech k omezení resuspenze prašných částic na provozech koksovny, aglomerací, KKO, válcovnách apod.

• Aktivně vyhledávat a realizovat preventivní opatření směřující ke snižování spotřeby vstupních surovin, materiálů a energie, a snižování produkce odpadu.

• Zavazuje se udržovat v platnosti certifikovaný systém environmentálního řízení dle EMS (EN ISO 14001 : 2014)

• Zajistí informování svých zaměstnanců o Dohodě, úlohách a odpovědnosti

• Nad rámec investičních opatření se zavazuje v oblasti s překračování imisních limitů v MSK realizovat kompenzační opatření v rámci celkového působení na ŽP.

• Vyhodnocení plnění emisních hodnot stanovených v bodech 7, 8, a 9 článku II této dohody u stacionárních zdrojů , na které se vztahuje povinnost instalovat kontinuální měření emisí dle přílohy č. 4 zákona č. 201/2012 Sb., ……

• Smluvní strany se zavazují společně informovat veřejnost o podepsání dohody a dosažených výsledcích...

„Ozdravné pobyty jsou pro nás srdeční záležitostí, protože děti si těch deset dnů v období topné sezóny opravdu užijí velkou dávku průzračného vysokohorského vzduchu. Ovšem je to jen jedna z mnoha aktivit vedoucích ke snižování dopadů výrobní činnosti na okolí hutě, které jsou součástí řízení firmy a patří u nás ke každodenním procesům,“ podotýká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Samozřejmě se intenzivně zabýváme modernizací výrobních zařízení včetně investic do odprášení, které od roku 2015 přesáhly tři miliardy korun. Výsledkem těchto investic je plnění limitů emisí prachu stanovených integrovanými povoleními a v konečném důsledku tedy významné snížení míry prašnosti v ovzduší,“ doplnil výrobní ředitel Česlav Marek.

Ministerstvo životního prostředí se v dobrovolné dohodě s Třineckými železárnami zavázalo pomáhat při administraci projektů z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), včetně notifikace v Evropské komisi, a také poskytovat maximální součinnost při realizaci ekologických a investičních projektů Třineckých železáren, včetně zohlednění ochrany těchto investic.

V předchozím roce a letos bylo v OPŽP 2014–2020 schváleno k realizaci celkem  8 projektů k dalšímu omezení emisí Třineckých železáren, s požadavkem dotace 381 milionů korun. Předmětem těchto projektů je další snižování emisí prachu z některých technologických operací, jako je např. proces tzv. spékání železné rudy, válcování apod.

Projekty zahrnují instalace dalších látkových filtrů či zařízení na odstraňování prašnosti z výrobních prostor a hotové by měly být do konce roku 2020, respektive 2023. Letos v červnu MŽP dále plánuje vyhlásit výzvu na projekty ke snižování emisí znečišťujících látek, zejména prachu, z průmyslových podniků, kde bude pro průmyslové podniky k dispozici minimálně 500 milionů korun.

V Moravskoslezském kraji MŽP uzavřelo postupně celkem tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. "Dohody motivují ke snížení emisí, opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Letos končí po dvou dohodách se společnostmi ArcelorMittal a BorsodChem i platnost dobrovolné dohody s Třineckými železárnami. Vzhledem k tomu, že plnění dohody běží výborně, uvažujeme o jejím prodloužení formou dodatku.  Zvláště v oblasti fugitivních emisí totiž stále vidíme prostor, kde lze nad rámec zákonných požadavků investovat do omezení těchto emisí, včetně prašnosti z areálu podniku,“ dodala náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Podíl odpadů určených k recyklaci by měl v roce 2030 vzrůst na 70 % ze současných 44 % a to na základě na základě návrhu právních předpisů, které dnes přijal Evropský parlament. Europoslanci chtějí dále omezit podíl skládkování na 5% a o polovinu snížit množství potravinového odpadu a to do roku 2030. Parlament bude nyní jednat s Radou ministrů.

V roce 2030 by mělo být alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) recyklováno nebo připraveno k opětovnému použití. Evropská komise navrhla 65%.

Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, poslanci navrhují 80% cíl pro rok 2030 s průběžnými cíli pro každý materiál.

Návrh směrnice omezuje podíl komunálního odpadu, který má být ukládán na skládky na 10 % do roku 2030. Europoslanci navrhují snížení podílu na 5 %, avšak s možností prodloužení o pět let, za určitých podmínek v případě členských států, které skládkují více než 65% svého komunálního odpadu v roce 2013.

Odhaduje se, že potravinového odpadu v EU vzniká přibližně 89 mil, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014. Navrhuje se také podobný cíl pro odpadky v moři.

Čtyři dnes přijaté zprávy reprezentují postoj Evropského parlamentu při vyjednávání, před jednání s Radou ministrů, která má ještě přijmout svou vlastní pozici.

Související článek:

Europoslanci hlasují o opatřeních pro účinnější recyklaci odpadů (13.3.2017)

Europoslanec Poche: Česko se musí naučit předcházet vzniku odpadů (14.3.2017)

Pokud však vyřešíme skladování elektřiny, nebudou nové jaderné bloky asi zapotřebí, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Ján Štuller, zmocněnec ČR pro jadernou energetiku. "V takovém případě bychom se na otázku nových jaderných bloků museli začít dívat jinak. Dnes otázka skladování elektřiny zatím uspokojivě vyřešena není. Zatím tedy musí mít každá země dostatek stabilních zdrojů, a proto je v ČR třeba pokračovat v přípravě výstavby nových jaderných bloků. Pokud se mezitím podaří vyřešit otázku skladování, budeme moci uvažovat i o jiném řešení," uvedl Štuller. Rozhovor čtěte ZDE

Mohlo by vás zajímat:

EU chystá velkou reformu trhů s elektřinou (iHNED.cz, 14.3.2017)

Do uzávěrky výzvy pro předkládání projektů v oblasti "Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny" dne 7.3.2017 bylo zasláno celkem 401 projektů. Nejvíce návrhů (117) směřovalo do oblasti oběhového hospodářství, dále do oblasti surovin (80), řešení inspirovaných přírodou (61), kulturního dědictví (56), arktického výzkumu a pozorování Země (47), klimatických služeb (35) a konečně 5 návrhů do oblasti podpory politik a veřejných zakázek. K dispozici je celkem 341 mil. eur. Předkladatelé projektů do dvoustupňových výzev budou v květnu informováni o eventuálním postupu do dalšího kola, které má uzávěrku 5.9.2017.

Mohlo by Vás zajímat:

Projekt ENVRIplus sdružující výzkumné infrastruktury zaměřené na životní prostředí spustil program max. 4týdenních výměnných pobytů (Exchange of Personnel – EoP), který je otevřen i pro pracovníky organizací mimo projektové konsorcium, které však mají jasné a dlouhodobé vazby na instituce v projektu zastoupené. Uzávěrky jsou plánovány na: 31. března 2017, 31. srpna 2017, 31. října 2017 a 31. prosince 2017. Veškeré podrobnosti o výzvě naleznete ZDE.

Zdroj: H2020