Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy má do budoucna přinést novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Současně prezident poslal předsedkyni Sněmovny dopis, v němž vyjádřil výhrady ke způsobu projednání zákona a přijetí pozměňovacího návrhu, který se týká podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku. Zákonodárci přijali opatření k zamezení vzniku některých staveb na nejlepší půdě v mírnější podobě, než jak je původně navrhovala vláda. Do předlohy naopak doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Na nejkvalitnější zemědělské půdě nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Více ZDE

Novým ředitelem České informační agentury životního prostředí (CENIA) se stal Jiří Valta, dosavadní vedoucí oddělení odpadového a oběhového hospodářství CENIA. Na základě veřejného výběrového řízení jej 17. června jmenoval do funkce ministr životního prostředí Petr Hladík. Nový ředitel se chce zaměřit především na vývoj a rozvoj agendových informačních systémů jako je GEOPORTÁL, který umožňuje na jednom místě vyhledat prostorové informace, zejména mapy se speciálním obsahem, nebo systém na zveřejňování informací o posuzování vlivu nejrůznějších projektů na životní prostředí (Informační systém EIA). CENIA by také měla rozvíjet přidanou hodnotu spravovaných dat, zejména jejich socio-ekonomický rozměr, tak aby MŽP mohlo ještě více využívat datovou základnu pro rozhodování v nejrůznějších oblastech.

Srbsko by znovu mohlo povolit projekt na těžbu lithia, které zastavilo v roce 2022. Vyplývá to z rozhovoru s prezidentem Aleksandarem Vučičem, který zveřejnil deník Financial Times. Podle něj Srbsko trvá na zárukách od společnosti Rio Tinto, která chce těžbu provozovat, i od Evropské unie. Těžit by se mohlo podle srbského prezidenta od roku 2028. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Lithium pro výrobu lithium-iontových (Li-ion) baterií bude možné získávat z obyčejné mořské i podzemní vody. Objev, který učinili vědci z University of Chicago, by mohl mít zásadní význam pro průmysl a elektromobilitu. Více ZDE

Na pondělním zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku, kterého se účastní také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), schválily členské státy EU nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Má pomoci k obnově poškozených ekosystémů, v adaptaci evropské krajiny na klimatické změny a v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Na prosazení nařízení se podílela i vyjednávací úsilí ČR.

„Adaptovat naši krajinu na změnu klimatu není možné bez její ochrany a hlavně obnovy. Žijeme v době, kdy nás sužují povodně, sucha a požáry. Pokud chceme zdravou a bezpečnou budoucnost pro naše děti, musíme vrátit přírodu zpět do Evropy. Opravdu mě těší, že nařízení o obnově přírody Rada ENVI schválila. Hlasování bylo do poslední chvíle napjaté, ale nakonec se nám i díky českému vyjednávání podařilo nařízení prosadit. Je to obrovský úspěch,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). A dodává: „Jde o naprosto nezbytný krok, který pomůže v boji proti úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu, ale také z hlediska mezinárodní důvěryhodnosti EU jako světového lídra v oblasti ochrany životního prostředí.“

Přijetí nařízení je vyústěním dlouhodobé snahy na globální i evropské úrovni v oblasti ochrany biodiverzity, péče o krajinu a zmírňování dopadů změny klimatu. Nature Restoration Law definuje cíle obnovy u jednotlivých typů ekosystémů. Ty se týkají obnovy stavu přírodních stanovišť, podpory volně tekoucích řek, městské zeleně a urbánních ekosystémů, zlepšení stavu populací opylovačů a obnovy zemědělských a lesních ekosystémů.

„Nemůžeme už přírodu pouze chránit, ale musíme ji obnovovat. Všude tam, odkud se biodiverzita ztratila – ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer – ji potřebujeme vrátit. Za posledních 20 let jsme jako členská země EU ušli obrovský kus cesty – zlepšila se kvalita vody nebo ovzduší, ale přesto to nestačí. Potřebujeme dále rozvolňovat kdysi narovnaná koryta řek, aby znovu meandrovala. Stejně tak musíme napomáhat i dalším částem krajiny se zotavovat z negativních zásahů, které v ní v minulosti proběhly,“ doplňuje ministr Hladík.

Zastřešujícím cílem nařízení o obnově přírody je zavedení opatření směřujících k obnově na 20 procentech pevninských a mořských oblastí do roku 2030, a u všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050. Podle Evropské komise je v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu.

Česká republika už podnikla první kroky v přípravě na implementaci nařízení o obnově přírody, zejména začaly expertní práce na přípravě Národního plánu na obnovu přírody, do kterých budou zapojeni experti relevantních ministerstev, státních a nestátních organizací. Implementace nařízení naváže na silnou tradici, kterou obnova přírody v ČR má.

Evropská rada přijala pozici k revizi rámcové směrnice o odpadech, zaměřující se na potravinový a textilní odpad. Navrhovaná směrnice stanovuje závazné cíle pro snížení potravinového odpadu do roku 2030, konkrétně o 10 % v oblasti zpracování a výroby a o 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech. Cíle budou počítány ve srovnání s rokem 2020, avšak členské státy mohou použít i roky 2021-2023 kvůli pandemii COVID-19. V textilním sektoru směrnice zavádí rozšířenou odpovědnost výrobce, což vyžaduje od módních značek a výrobců textilu platit poplatky na financování sběru a zpracování textilního odpadu. Subjekty sociální ekonomiky, jako jsou charitativní organizace, mohou být osvobozeny od některých administrativních požadavků. Tento obecný přístup umožňuje zahájit jednání s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva je primárně určena na výstavbu větrných elektráren. Na jeden podnik nebo projekt lze získat přibližně až 750 milionů korun. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 28. 6. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Ani zdaleka nevyužíváme potenciál, který nám oblast výroby elektřiny z větrných zdrojů nabízí. Jde přitom o jeden z levných obnovitelných zdrojů, s jehož rozvojem posílíme naši energetickou bezpečnost, lépe ochráníme životní prostředí a vytvoříme nové pracovní příležitosti v regionech. Do roku 2030 tedy máme v plánu navýšit instalovaný výkon větrných elektráren až pětkrát,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Proto jsme připravili výzvu z Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, prostřednictvím které u nás výstavbu větrných elektráren podpoříme. Připraveny jsou tři miliardy korun a na jeden projekt nebo podnik lze získat až zhruba 750 milionů korun.“

Maximální výše podpory je 65 % (malý podnik), 55 % (střední podnik) a 45 % (velký podnik) ze způsobilých výdajů. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 3,070 mil. Kč a maximálně do výše přibližně 1,7 miliardy korun. Projekty mající CZV nižší než minimální, jsou nepřijatelné a nebudou přijaty do hodnotícího procesu. Maximální výše CZV je nepřekročitelná. Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt, tato hodnota nesmí být obcházena tím způsobem, že se projekt uměle rozdělí. Podrobnosti k výzvě jsou zde.

Nová výzva přispívá k naplňování energeticko-klimatických cílů, souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Věříme, že ze strany podnikatelů bude po realizaci projektů větrných elektráren velká poptávka. Tím přispějeme ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách elektrické energie a naplnění klimaticko-energetických cílů ČR,“ dodává vrchní ředitel Sekce fondů EU Marian Piecha.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Rada na svém jednání 14. června přijala postoj k nařízení o detergentech. Cílem tohoto dokumentu je zjednodušit stávající pravidla pro prodej a volný pohyb detergentů v Evropské unii. Nově revidované nařízení aktualizuje požadavky a označování těchto výrobků tak, aby byly bezpečnější a přizpůsobené pro prodej ve velkém. Zavádí také digitální označování a pasy výrobků.

Vláda schválila rozšíření území v okolí potoků a řek, na kterém musí zemědělci hospodařit v určitém režimu, který více chrání vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Do těchto takzvaných zranitelných oblastí spadá zhruba polovina zemědělské půdy v ČR. Více ZDE

Evropská komise upozornila Českou republiku, že jmenování EKO-KOM jako jediné společnosti oprávněné ke sběru a recyklaci obalového odpadu může být v rozporu s pravidly EU. EKO-KOM je od roku 2002 jediným operátorem s povolením a žádná jiná společnost nedokázala získat toto povolení. Komise se domnívá, že český zákon o obalech a jeho vymáhání vytvořily překážky pro konkurenty, například přísné podmínky pro povolení a vliv EKO-KOM na schvalovací proces. Tato opatření vedla k nerovným podmínkám a konfliktu zájmů, čímž EKO-KOM fakticky získal monopolní postavení, což brání účinné soutěži. Komise zaslala České republice formální upozornění a pokud se její obavy potvrdí, může dojít k porušení článků 106 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vyšetřování bylo zahájeno po stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh.

Výzva, aby Česko zlepšilo hospodářskou soutěž v oblasti organizace nakládání s odpady

Evropská komise informovala Česko, že jeho opatření, jimiž je společnost EKO-KOM jmenována po více než dvě desetiletí jedinou autorizovanou společností ke sběru a využití obalového odpadu, mohou být v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže.

Společnost EKO-KOM se sídlem v Česku nabízí služby sběru a využití obalového odpadu. Od nabytí účinnosti českého zákona o obalech v roce 2002 je společnost EKO-KOM jedinou autorizovanou společností, která obsluhuje více než 20 000 podniků v Česku. Žádné jiné společnosti se nepodařilo získat autorizaci k poskytování stejných služeb.

Komise zastává předběžný názor, že některá ustanovení českého zákona o obalech, jakož i prosazování těchto pravidel ze strany Česka, mohly vytvořit významné překážky vstupu na trh pro konkurenční společnosti. Mezi tyto překážky patří obtížně splnitelné požadavky týkající se autorizace, jako jsou přísné smluvní a finanční podmínky. Patří mezi ně rovněž skutečnost, že společnost EKO-KOM může ovlivňovat řízení o vydání autorizace jiným žadatelům, neboť má jako zavedený provozovatel přístup ke spisovému materiálu žádostí potenciálních nových účastníků na trhu a právo se k těmto žádostem vyjadřovat. Kromě toho jsou potenciální noví účastníci trhu povinni koordinovat některé aspekty svých plánovaných obchodních činností se společností EKO-KOM jakožto zavedeným provozovatelem.

Komise se předběžně domnívá, že taková státní opatření způsobila nerovné příležitosti pro konkurenty společnosti EKO-KOM a postavila tuto společnost do stavu střetu zájmů, a to vzhledem k její dvojí roli, kdy vystupuje jako účastník trhu konkurující jakémukoliv novému účastníkovi na trhu a jako třetí strana, která požívá určitých procesních práv v řízení o autorizaci nových žadatelů. Tato opatření účinně zabránila tomu, aby jiné společnosti získaly autorizaci od českých orgánů, a umožnila společnosti EKO-KOM působit jako de facto monopolní poskytovatel po dobu více než dvou desetiletí, čímž byl omezen rozvoj účinné hospodářské soutěže na českém trhu sběru a využití odpadů.

Komise vyjádřila své obavy z narušení hospodářské soutěže ve výzvě. Pokud by byl předběžný názor Komise potvrzen, předmětné jednání by bylo v rozporu s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) ve spojení s článkem 102 SFEU.

Souvislosti

Šetření Komise bylo zahájeno na základě stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh sběru a využití obalových odpadů v Česku. Pět dalších společností se rovněž neúspěšné pokoušelo vstoupit na trh.

Procesní souvislosti

Článek 106 SFEU vyžaduje, aby členské státy nepřijímaly ani nezachovávaly v platnosti opatření odporující pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže EU, jako je článek 102 SFEU. Článek 102 SFEU zakazuje zneužívání dominantního postavení podniky, včetně těch, kterým byla udělena zvláštní nebo výlučná práva k činnosti v určitém odvětví ve smyslu článku 106 SFEU.

Výzva je formálním krokem Komise při šetření podezření na porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ze strany členských států. Výzvou je informován dotčený členský stát o předběžných obavách Komise a je mu umožněno přezkoumat dokumenty obsažené ve spise Komise a předložit připomínky.

Zasláním výzvy není předjímán výsledek šetření. Pokud Komise po přezkoumání připomínek členského státu shledá, že existují dostatečné důkazy o protiprávním jednání, může požádat dotčený členský stát, aby zjištěné problémy v oblasti hospodářské soutěže napravil.

Neexistuje žádná zákonná lhůta pro ukončení šetření proti členskému státu z důvodu možného porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže. Délka šetření závisí na různých faktorech, jako je složitost případu a spolupráce členského státu s Komisí.                        

Regulační rámec pro obaly a obalové odpady

Český zákon o obalech provádí právní předpisy EU, které členským státům ukládají povinnost zavést rozšířenou odpovědnost výrobce. Podle rozšířené odpovědnosti výrobce musí všechny fyzické nebo právnické osoby, které uvádějí obaly na trh, za ně převzít odpovědnost po celou dobu jejich životního cyklu, a to i během fáze konce životnosti, jde o tzv. povinné osoby.

Povinné osoby musí zajistit zpětný odběr obalů na konci jejich životnosti. Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti plnění těchto povinností umožňuje český zákon o obalech zakládat autorizované společnosti pro plnění těchto povinností sdruženou formou. A aby společnosti mohly působit na českém trhu, musí získat autorizaci od Ministerstva životního prostředí České republiky.

Další informace

Více informací o této věci bude k dispozici pod číslem AT.40775 ve veřejném rejstříku případů na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži.

Požadavky na baterie a nakládání s odpadními bateriemi v současné době upravuje právě zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož celý životní cyklus baterie bude nadále upraven přímo platným nařízením Evropské unie, je nutné v aktuální platné úpravě provést nezbytné změny, které zajistí jeho aplikovatelnost a vymahatelnost a současně odstraní nežádoucí duplicitu české a unijní legislativy. 

Dále předkládaný návrh řeší podněty akceptované v rámci tzv. Ekoauditu, v rámci kterého podnikatelská sféra periodicky jednou za dva roky zasílá Ministerstvu životního prostředí návrhy na úpravu environmentální legislativy a který má formu nelegislativního materiálu schvalovaného usnesením vlády. Jedná se zejména o úpravu certifikace zpracovatelů odpadních elektrozařízení, kdy je stanovena jednoznačná zákonná lhůta, během které je zapotřebí certifikaci získat ode dne zahájení provozu zařízení nebo posílení postavení výrobců a provozovatelů solárních elektráren v případě zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému, se kterým mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Cílem předkládané novely zákona o zadávání veřejných zakázek a souvisejících zákonů je zajištění účinného a zejména co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl současně uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. Navrhovaná právní úprava novelizuje v první řadě zákon o zadávání veřejných zakázek, ve kterém jsou novelizována ustanovení týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek. 

Současně se navrhuje novelizace zákona o působnosti Úřadu, ve kterém je nově upravena organizace sekce Úřadu pro veřejné zakázky (vznik Rady pro veřejné zakázky, její složení, jmenování jejích členů apod.). V souvislosti s reorganizací je navrhována též novelizace zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, který stanovuje výši platu členů Rady.

Dokument ke stažení:

• Důvodová-zpráva
• Platné-znění
• RIA

Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovými podpůrnými stavebními kameny pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor. Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí a řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, oběhového hospodářství i přeshraniční spolupráce. 

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. Dotace zahrnují například kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebnictví. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a v případě společností s více než 100 zaměstnanci povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady. Více ZDE

Rorýs obecný je zvláště chráněný druh ptáka, řazený zákonem do kategorie ohrožený. V období od 20. dubna do 10. srpna nesmí být do jeho hnízdění rušivě zasahováno, což je důležité mít v patrnosti zejména při rekonstrukcích nebo zateplování budov. Rorýsi si často staví svá hnízda ve skulinách a tmavých otvorech staveb, a proto musí být stavebníci obezřetní. Pokud se na budově nachází hnízda rorýse, není zde možné v uvedeném období vykonávat stavební práce bez patřičné výjimky. Česká inspekce životního prostředí má právo takové práce zastavit, zakázat, případně i pokutovat.

Proč chráníme rorýse?

Dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) jsou všichni zvláště chránění živočichové, a tedy i rorýsi, chráněni ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná sídla (přirozená i umělá) a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat, a je také zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse obecného může být vyhodnoceno jako škodlivý zásah do jeho přirozeného vývoje. “Rorýsi tráví většinu svého života ve vzduchu, kde loví hmyz, čímž pomáhají regulovat populace hmyzích škůdců. Ochrana těchto ptáků přispívá k zachování ekologické rovnováhy a k udržitelnosti městského prostředí,” vysvětluje Veronika Oušková, ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES.

Kde žádat o výjimku?

Pokud je rekonstrukce budovy, obývané rorýsem, naplánovaná do jeho hnízdního období, je nutné požádat o výjimku z ochranných podmínek. K vydání této výjimky jsou příslušné krajské úřady, magistrát Hlavního města Prahy, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků ve své územní působnosti, újezdní úřady na území vojenských újezdů a Ministerstvo životního prostředí na pozemcích určených k obraně státu. Rozhodnutí o povolení výjimky může obsahovat podmínky, které je nutné při realizaci prací dodržovat.

Jaké hrozí sankce?

Pokud rorýsi využívají budovu ke hnízdění a stavební práce probíhají bez patřičných povolení, hrozí investorovi a stavební firmě postih od ČIŽP, odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností, případně ostatních příslušných orgánů ochrany přírody (kompetence jednotlivých orgánů dle lokality naleznete ZDE). Tyto orgány mohou osobám právnickým a fyzickým podnikajícím nařídit zastavení rušivé činnosti na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření, zakázat činnost po dobu hnízdění rorýsů nebo uložit pokutu do výše jednoho milionu korun, případně až dvou milionů korun dle povahy přestupku. Kompetence ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím, kterým může být uložena pokuta do výše dvacet tisíc korun, náleží obcím s rozšířenou působností, nikoliv ČIŽP.

Zákonná ochrana rorýsů je podrobněji popsána v článku České společnosti ornitologické.

Oběhové hospodářství potřebuje pro splnění ambiciózních cílů stanové pro komunální odpady, konkrétně pro plastové obalové odpady a syntetické textilie, nové technologie chemické recyklace. Ty umí zpracovat právě ty znečištěné plasty a umělé textilie, které již nezvládne mechanická recyklace. Více ZDE