Známý český klimatolog Jan Pretel se podílel na vyjednávání globálních ekologických smluv, stál u zrodu Kjótského protokolu. Dnes říká, že nemá cenu řešit, jak zastavit oteplování Země, ale radši se na změny připravovat. Hurikán Harvey, který nyní řádí na jihu USA, podle něj není tak mimořádný, jak to podávají média. Rozhovor čtěte na iHned.cz ZDE.

Zdroj: iHned.cz

Ještě dva měsíce mohou starostové měst a obcí požádat o dotaci na zateplení, výměnu kotlů či instalaci solárních termických či fotovoltaických systémů u veřejných budov. Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR prodlužují příjem žádostí z evropských zdrojů až do 30. listopadu.

Ke změně přistoupil rezort z toho důvodu, že příprava projektů na rekonstrukci veřejných objektů je často časově i investičně náročná a projekty musí být předloženy ve vysoké technické kvalitě. V případě veřejných budov se totiž mnohdy jedná o větší objekty, se zvláštním režimem nebo s významnou památkovou ochranou.

Prodloužení příjmu žádostí se však nikterak nedotkne již podaných žádostí. Výzva je nesoutěžní, to znamená, že žádosti jsou vyhodnocovány průběžně, tak jak přicházejí prostřednictvím IS KP14+ na Státní fond životního prostředí ČR.

S alokovanými 3 miliardami korun patří 70. výzva z Operačního programu Životního prostředí k dotačním výzvám s nejvyšším objemem prostředků. Jejím cílem je pomoci vlastníkům veřejných budov, tedy obcím a městům, snížit konečnou spotřebu energie, zejména z neobnovitelných primárních zdrojů energie.

Mezi podporovaná opatření proto patří například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace oken a dveří, instalace solárně-termických kolektorů a fotovoltaických systémů či výměna zdroje tepla. Rozsah podporovaných opatření je však mnohem širší a zahrnuje v podstatě všechny rekonstrukce, které sníží energetickou náročnost budovy nebo zlepší kvalitu vnitřního prostředí v objektu.

Dotace může pokrýt až 55 % z celkových způsobilých výdajů, u projektů zaměřených na instalaci nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, a to jak u nových projektů, tak v již zateplených budovách, se může dotace vyšplhat až na 70 %. Z dotace lze přitom financovat jak celkové rekonstrukce, tak i dílčí zateplení. Zažádat o dotaci je tedy možné například na budovy, které již mají vyměněná okna a potřebují zateplit fasádu. Výše dotace se v takovém případě odvíjí od výše dosažených úspor.

Zejména menším obcím či městům navíc nabízí Státní fond životního prostředí ČR zvýhodněnou půjčku, kterou mohou pokrýt zbylé náklady na renovaci budov. Hlavní výhody těchto půjček spočívají především v jejich nízké a fixované úrokové sazbě po celou dobu splácení, která začíná již na 0,45 procenta, ale také například v tom, že předčasné splacení půjčky nebo naopak odložení splátek není svázáno se žádnými dalšími poplatky či sankcemi. Velkou výhodou je i to, že úroková sazba odpovídá roční procentní sazbě nákladů.

Státní fond životního prostředí ČR zaevidoval od vyhlášení 70. výzvy OPŽP již 122 žádostí za necelou půl miliardu korun.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 70. výzvě
Zvýhodněný úvěr (výzva č. 3/2016)

Startuje druhé kolo dotačního programu Dešťovka. Příjem žádostí o dotace na hospodaření s dešťovou a odpadní vodou v domácnosti se rozeběhne ve čtvrtek 7. září v 10 hodin. Zatímco v květnu si v prvním kole lidé rozebrali 110 milionů korun za pouhých 28 hodin, nyní má Ministerstvo životního prostředí připraveno více jak dvojnásobné množství peněz. Polovina z vyčleněných 240 milionů půjde výhradně do suchem postižených oblastí. Jedna domácnost může získat až 105 tisíc korun.

„Dešťovku vnímáme jako jeden střípek z mozaiky námi podporovaných opatření, která nám mají pomoci se lépe vypořádat se změnami klimatu. Jejím smyslem je zajistit občanům užitkovou vodu tam, kde dochází v období sucha k velkým problémům se zásobováním vodou. Zároveň chceme ušetřit pitnou vodu z jiných zdrojů, zejména tím, že se pitná voda přestane používat jako voda užitková a v neposlední řadě chceme nabádat veřejnost k udržitelnému hospodaření s vodou,“ uvádí k programu ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje: „Očekáváme, že poptávka bude opět veliká, a proto by zájemci o dotaci neměli s podáním žádosti zbytečně otálet. Žádost mohou vyplnit elektronicky a odeslat ji jednoduše z pohodlí domova přes webové stránky www.dotacedestovka.cz. V minulém kole jsme přijali 2 279 žádostí a dalších 3 260 jich zůstalo v systému rozpracovaných. Nyní jsme rozpočet navýšili na dvojnásobek, takže by se mělo dostat minimálně na 5 tisíc žadatelů.“

Dotační program Dešťovka je určen majitelům a stavebníkům rodinných a bytových domů, kteří chtějí hospodárně využívat dešťovou a odpadní vodu v domácnosti. I tentokrát mohou z dotace pokrýt až 50 procent výdajů na pořízení některého ze tří typů systémů: systém na dešťovou vodu pro zalévání zahrady, kombinovaný systém na zalévání zahrady i splachování v domácnosti a systém s využitím odpadní vody v domácnosti.

Novinky ve druhém kole

Pro druhé kolo Dešťovky je připraveno vedle objemnějšího balíčku peněz také několik novinek. Polovina z vyhrazených 240 milionů korun, tedy plných 120 milionů, poputuje výhradně do suchem ohrožených oblastí. Prodlužuje se také lhůta pro doložení papírové žádosti a jejích příloh na 30 dnů, což žadatelům šanci získat dotaci výrazně usnadní.

„Primárně se snažíme motivovat lidi k většímu využívání dešťové vody jako vody užitkové podporou sofistikovanějších systémů a současně pomoci lidem tam, kde je nedostatek vody nejkritičtější. Proto jsme alokovanou částku rozdělili na dvě poloviny, jedna půjde výhradně na projekty v obcích akutně ohrožených suchem, druhá všem ostatním domácnostem, které se nachází mimo suché oblasti,“ upřesňuje hlavní rozdíl oproti prvnímu kolu Dešťovky ministr Brabec. Nyní mohou výhradně domácnosti ze suchých oblastí žádat až o 55tisícovou dotaci na nejjednodušší dotovaný systém na zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady. Na webových stránkách programu je k dispozici seznam prověřených obcí, který je průběžně aktualizován a slouží jako vodítko pro určení, zda obec spadá do suché oblasti. Pokud zájemce o dotaci svoji obec v seznamu nenajde, doporučuje Fond ověřit tuto skutečnost na obecním úřadu, a doložit ji k žádosti individuálně, třeba potvrzením od starosty nebo odkazem na jiné zveřejněné závazné dokumenty.

O další dva dotované systémy, které využívají srážkovou vodu nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalet, případně recyklují vodu odpadní, mohou požádat všichni majitelé a stavebníci domů z celé ČR, bez ohledu na to, zda jejich domy jsou či nejsou v suché oblasti.

Jak podat žádost vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: „Podání lze provést jednoduše přes elektronický formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, případně dojít na některé krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. Poté je třeba dodržet lhůtu 30 dnů a dodat osobně či poštou na jakékoliv pracoviště Fondu vytištěnou žádost spolu se základními dokumenty, např. jednoduchým odborným posudkem, jehož vzor je ke stažení na stránkách programu.“

Po zkušenostech z prvního kola Dešťovky, kdy řada elektronicky evidovaných žádostí nepostoupila do další administrace, neboť žadatelé nedoložili všechny potřebné dokumenty, otevře Státní fond životního prostředí ČR nově tzv. zásobník žádostí. „Do něj se dostanou ty žádosti, které do systému přijdou po vyčerpání alokace 240 mil. korun. Tito žadatelé zatím nebudou muset dodávat vytištěnou a podepsanou žádost, ani další podklady. Ale v okamžiku, kdy některá přijatá žádost z řádné alokace nesplní podmínky a z procesu administrace vypadne, posune se automaticky na jeho místo žádost ze zásobníku. Takovému žadateli pak přijde zpráva, že jeho žádost je aktivní a že má do 30 kalendářních dní dodat podepsanou žádost a další povinné přílohy,“ popisuje fungování zásobníku ředitel Petr Valdman a odhaduje, že se tímto krokem ještě zvýší úspěšnost dotačního programu a podpoří více smysluplných projektů.

Férové nastavení platby za stočné

Stejně jako v prvním kole platí, pokud bude majitel domu využívat dešťovou vodu i ke splachování toalety a je zároveň připojen na kanalizační síť, musí se s provozovatelem kanalizace domluvit na podmínkách platby za stočné a toto potvrzení doložit Státním fondu životního prostředí ČR ještě před vyplacením podpory. V souvislosti s tím se někteří žadatelé z prvního kola dostali do situace, kdy provozovatelé kanalizací stanovili pro odběratele (žadatele) nevýhodné podmínky za odvádění srážkových či odpadních vod, respektive nevýhodný způsob určení jejich objemu, ze kterého se počítá stočné. Státní fond životního prostředí ČR spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), které zastupuje největší podíl provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, nastavil metodu účtování za stočné vycházející z právního řádu ČR. Podle ní mají vodohospodáři tři možnosti, jak vypočítat výši stočného za dešťovou či odpadní vodu. První variantou je použít obecnou metodu tzv. směrných čísel (35 m3/os./rok), která jsou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství z roku 2011, druhou variantou je použití zjednodušeného koeficientu 1,25 ze stočného pitné vody, který může být ještě upraven zohledněním využívání srážkové vody k jiným účelům a tam, kde je to možné, se připouští i třetí varianta, kterou je měření pomocí vodoměru.

„Variantu s koeficientem 1,25 jsme dojednali se sdružením SOVAK, a tato varianta by měla chránit spotřebitele před nedůvodným zdražováním stočného,“ komentuje metody výpočtu ředitel Petr Valdman. „Jsem přesvědčen o tom, že se najdou osvícení provozovatelé, kteří budou schopni nabídnout pro zákazníky ještě výhodnější podmínky, jako je to např. v sousedním Německu, neboť by mělo být v jejich zájmu efektivně využívat všechny zdroje vody,“ doplňuje ředitel Valdman.

Koeficient 1,25 říká, že nad rámec vody, kterou odběratel odebere z vodovodu, ještě vypustí do kanalizace část odpadní vody vzniklé z vody srážkové, za což by měl platit stočné v obvyklé výši. V případě, že by nově získaný zdroj vody byl dále využit i jiným způsobem, než je splachování toalet, je to možné zohlednit další úpravou koeficientu, podloženou technickým výpočtem.

Žádosti do programu Dešťovka se přijímají od 7. září 10:00 hodin elektronicky přes aplikaci dostupnou na webových stránkách www.dotacedestovka.cz. Uznatelnost výdajů zůstává zachována stejně jako v první výzvě (27. dubna 2017), a zachována je i roční lhůta na realizaci projektu od doby akceptace žádosti. Popis jednotlivých kroků k získání dotace najdou žadatelé na webových stránkách v článku „Krok za krokem“. Pro dotazy mohou také využít bezplatnou linku 800 260 500, zaslat je na e-mailovou adresu info@sfzp.cz, nebo vše osobně konzultovat na kterémkoli krajském pracovišti SFŽP ČR.

Všechny informace najdete na stránkách programu Dešťovka.

S využitím podkladů MUDr. Františka Kožíška, CSc. ze Státního zdravotního ústavu vydává SOVAK ČR materiál k rizikům spojeným s využíváním srážkových/recyklovaných vod v domácnostech a jiných pobytových prostorách. Dokument je zpracován na základě osobních zkušeností z České republiky a publikované odborné domácí a zahraniční literatury. Ke stažení je ZDE.

Zdroj: SOVAK ČR

Společnost ASIO si Vás dovoluje pozvat na odborné semináře „Odpad zdrojem“ aneb cirkulární ekonomika a ekoinovace i ve vodním hospodářství měst, obcí a v průmyslu, které se uskuteční v 24. října v Praze a následně 26. října v Brně. Cílem akce je srozumitelně představit principy cirkulární ekonomiky, jasně, prakticky a se zaměřením na udržitelné příležitosti na lokální úrovni.

Dalším cílem je představení tématu vodní hospodářství a využití potenciálu (materiálového i energetického) srážkových a odpadních vod v duchu 3-R RECIRKULACE, REGENERACE, REKUPERACE, RECYKLACE. Diskutována bude i aktuální legislativa vodního hospodářství a cirkulární ekonomiky. A v neposlední řadě, část bude vyčleněna na novinky v legislativě pro vodní hospodářství.

Témata a řečníci:

Cirkulární ekonomika a aktuální legislativa  
… Ing. Soňa Jonášová, Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

• Představení tématu, aktuální informace, návaznosti aneb kam směřujeme v oblasti recyklace surovin, energie a dalších zdrojů (včetně vody) a hospodaření sodpady, Zákony o vodách a o odpadech a možnosti jejich aplikace při recyklaci a využití vyčištěné a odpadní vody.

Energetický pohled na koloběh vody a jeho vliv na srážky  
… Ing. Michal Kravčík, CSc., Rain for Climate

• Všechny zdroje vody, které jsou na obydlených kontinentech planety Země, pocházejí z deště. Tam, kde jsme krajinu vysušili, přestává pršet, protože vyschlá krajina mění energetické toky v hraniční vrstvě atmosféry. Energetické toky v atmosféře ovlivňují tvorbu mraků a změny v rozdělení srážek. Paradoxně nejintenzivnější vysušování krajiny probíhá v městech a obcích, kde jsme historicky rozvinuly sofistikované systémy odkanalizování veškeré srážkové vody. Pokud se ze středně velkého města v České republice v době intenzivního deště odkanalizuje 100 tisíc m³ srážkové vody, hned druhý den při jasné obloze město vyprodukuje desítky GWh tepla do atmosféry a prohřeje se. Je velkou výzvou pro územní rozvoj a strategické plánování měst a obcí najít způsob jak využívat srážkovou vodu na zastavení přehřívání měst, zlepšování mikroklimatu, zlepšení kvality ovzduší a vrácení původního charakteru srážek do krajiny.

Udržitelnost v oblasti čištění odpadních vod  
… Ing. Karel Plotěný, ASIO NEW, spol. s r.o.

• V současnosti řešené otázky ohledně udržitelnosti, např. ekonomické a sociální hranice centrálního a decentrálního čištění odpadních.
• Nové technologie k dosažení cílů v oblasti 3-R při recyklaci použitých vod např. MBR, RO.

Technická řešení recyklace  použitých a srážkových vod – praktické příklady
… technologové firmy ASIO, spol. s r.o.

• Recyklace nutrientů – novinky v recyklaci fosforu.
• Recyklace prádelenských vod.
• Využití srážkových vod v technologických procesech.

Kaly a cirkulární ekonomika  
… Ing. Karel Hartig, CSc.,  Sweco Hydroprojekt a.s.

• Využívání kalů a recyklace vod přináší potenciál, jehož hodnota narůstá zejména v souvislosti se změnou evropské legislativy, megatrendy jako je změna klimatu a efektivita využívání primárních zdrojů. Maximálního využití energie a materiálů v kalech však můžeme dosáhnout jen díky koncepčním řešením, efektivní spolupráci a aplikaci nejnovějších inovací do praxe. V rámci přednášky budou představeny nejnovější aktuality týkající se tématu cirkulární ekonomiky v praxi městského vodního hospodářství a představen bude modelový projekt, který díky principům cirkulární ekonomiky kloubí ekologické dopady s udržitelným ekologickým modelem a je aplikovatelný v podmínkách České republiky.

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek

Vložné 1900,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář). V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 200,- Kč (+ poštovné).

Semináře jsou zařazeny do
- programu celoživotního vzdělávání ČKAIT  - 2 body
- programu celoživotního vzdělávání ČKA - 1 bod

Způsob platby

Převodem na účet (číslo účtu: 2108725467/2700 - jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) https://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular.

Klimatická změna má dopady i na politiku. V Česku spojila všechny relevantní politické hráče. Politické strany přemýšlejí, jak jejím dopadům čelit lépe, a potřeba řešit klimatické dopady v celé jejich šíři se promítla i do jejich volebních programů a plánů. Většina si přeje, aby agenda nebyla rozporcovaná mezi několik ministerstev. V některých evropských zemích berou klimatickou změnu natolik vážně, že kvůli ní ustavili celé ministerstvo. Více ZDE

Zdroj: Česká pozice

Poslanecká sněmovny dnes znovu projednala novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, kterou jí vrátil senát s legislativně technickou změnou. Poslanci se nakonec přiklonili k senátní verzi. Cílem novely zákona je transpozice revize směrnice EIA a zároveň jsou v návrhu obsaženy i další změny zákona EIA, které mají podle ministerstva životního prostředí (MŽP) zjednodušit právní úpravu. Novelu následně posoudí prezident republiky Miloš Zeman. Poslanci dále dali souhlas k ratifikaci Pařížské dohody.

Novela zákona EIA je zároveň transpoziční, tedy mimo změn týkajících se právě zjednodušení a zkrácení procesu navržených Ministerstvem životního prostředí, zapracovává do českého práva také novou a pro nás povinnou evropskou legislativu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí.

Novela zákona mimo jiné navrhuje stanovit okruh tzv. navazujících řízení, a to formou výčtu konkrétních správních řízení vyjmenovaných v samotném textu zákona. Výsledkem bude podle MŽP větší právní jistota investorů i správních orgánů. Dochází k zásadní změně koncepce tzv. podlimitních záměrů a tím i k výraznému zúžení okruhu podlimitních záměrů, které budou podléhat posuzování vlivů na životní prostředí. Zpřísní se také pravidla pro zpracování posudků a při zbytečných prodlevách překladatelů posudků nastoupí finanční sankce.

Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela také zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

Po projednání Senátem přibyla v novele navíc jedna legislativně-technická úprava. Novela nyní čeká na podpis prezidenta republiky, očekává se, že nabude účinnosti k 1. 11. 2017.

Lze předpokládat, že se jedná o poslední schůzi poslanecké sněmovny před parlamentními volbami. Ve Sněmovně je přitom téměř 200 zákonů, jejichž projednávání dosud nebylo ukončeno. Poslanci by se už však na návrh organizačního výboru neměli zabývat předlohami v prvním nebo druhém čtení. Na návrhu programu už tak není například novela vodního zákona, která zpřesňuje mimo jiné povinnosti při likvidaci odpadních vod ani novela zákona o ochraně ovzduší.

Pařížská dohoda

Poslanci dále dali souhlas k ratifikaci pařížské dohody. Dohoda stanovuje základy dlouhodobého, společného rámce pro ochranu klimatu v období po roce 2020, kdy má končit platnost Kjótského protokolu. Jejím hlavním cílem je snížit produkci skleníkových plynů a udržet tak nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C a tím omezit rizika a negativní dopady změny klimatu. Dohoda také akcentuje nepostradatelnou roli adaptace, tedy přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, a to především v nejméně rozvinutých a nejvíce zranitelných státech světa. Důležitou součástí Dohody je také kapitola věnovaná financování opatření na ochranu klimatu, budování odborných kapacit a rozvoj moderních nízkouhlíkových technologií. Více k dohodě ZDE. Senát dal souhlas k ratifikaci už letos v dubnu. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Související články:

Poslanci schválili novelu zákona EIA ve třetím čtení (7.6.2017)

Novelu zákona EIA znovu projednají poslanci (19.7.2017)

Základní, mateřské školy včetně lesních a ekocentra mohou ode dneška žádat o dotaci na úpravy svých zahrad, které podpoří vztah dětí k přírodě. Ministerstvo životního prostředí na tyto účely uvolní 50 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Na jeden projekt lze získat až půl milionu korun. O peníze se školy mohou hlásit do ledna 2018.

Peníze lze získat například na pěstitelské nebo bylinkové zahrady, na venkovní učebny, názorné přírodní laboratoře i na včelí úly, skalky, jezírka, meteorologické budky či naučné stezky po školním pozemku.

Částka 50 milionů korun je rozdělena na tři díly. Největší z nich, 24 milionů korun, připadne základním školám a příspěvkovým a neziskovým organizacím zaměřeným na ekologickou výchovu. Mateřské školy se mohou ucházet o 20 milionů korun. Zbývajících šest milionů půjde lesním školkám a lesním klubům. Ty mají proti klasickým školám a školkám širší paletu možností, na co peníze použít.

Jedna škola či jiná organizace může dostat 50.000 až 500.000 korun, nejvíce ale 85 procent nákladů. Podmínkou je, že musí respektovat zásady pro enviromentální vzdělávání a dodržet metodiku uvedenou na stránkách ministerstva.

Peníze na tyto účely půjdou z Národního programu Životní prostředí poprvé. V minulosti byly vypsané dvě podobné výzvy, financované byly ale z evropských peněz. Jak uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, podpořily 450 projektů částkou 918 milionů korun.

Další informace:

• Dokumenty k výzvě 16/2017 najdete zde.

• Odkazy na metodiky doporučené MŽP:
  • Dětská hřiště a zahrady.
  • Jak proměnit zahradu.
  • Živá zahrada.

Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) má za cíl šíření osvěty o Průmyslu 4.0 a rozvíjení úzké spolupráce akademické a průmyslové sféry. Hlavními zakládajícími členy a iniciátory vzniku NCP 4.0 jsou ČVUT, VUT Brno, Siemens, Škoda Auto, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Středočeské inovační centrum a Jihomoravské inovační centrum. Cílem založení Centra, jehož rozšíření se plánuje i na brněnské VUT, je přispívat k zavádění principů Průmyslu 4.0 v České republice, obzvláště do malých a středních podniků. NCP 4.0 volně sdružuje akademické a výzkumné instituce s průmyslovými firmami a profesními organizacemi. Zaměří se na sdílení informací o technologických řešeních a dopadu technologického pokroku na společnost, bude organizovat semináře, konference a workshopy popularizačního i vědecky zaměřeného charakteru. NCP 4.0 bude též poskytovat stanoviska k zásadním technologickým, výzkumným a organizačním záležitostem týkajícím se oblasti Průmyslu 4.0 v ČR.

Původce odpadů má povinnost vést průběžnou evidenci odpadů, kterou však obvykle nevede vůbec nebo ji sice vede, ale ne v rozsahu a s četností požadovanou legislativou. Proč? Důvodem může být třeba i použití nevhodného nástroje. Proč třeba nestačí sešit nebo excelová tabulka? Ano, je to mnohdy řešení, ale jednu chybu to má. Aktualizaci musíme provést ručně a na základě dobré znalosti odpadové legislativy. A to je ten problém. Legislativně vzdělán není každý, kdo se v oblasti nakládání s odpady pohybuje, kdežto specializovaný SW je s takovou garancí jeho výrobcem obvykle dodáván. Například novela prováděcí přihlášky č. 383/2001 Sb. k zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb. klade v současné době značné nároky na uvádění IČP a IČZ  v rámci vedení průběžné evidence odpadů, a to včetně nebezpečných. Proto je garance legislativní shody se software tak přínosnou.

U malých a středních firem zpravidla neexistuje samostatná pracovní pozice ekologa ve smyslu vlastního zaměstnance. Oblast životního prostředí, ale mnohdy jen jeho část, je řešena externím ekologem nebo tuto službu zaštiťuje poradenská společnost zabývající se krom jiného i BOZP a PO. V horším případě pak je tato funkce připojena k jiné administrativní činnosti. Většinou je zpracováním agendy ŽP pověřena asistentka jednatele nebo ředitele společnosti, který má pocit, že tak má vše plně pod kontrolou. Velmi často se stává, že má činnost na starosti účetní, která řeší faktury přicházející do firmy a odcházející z firmy. Je tedy postavena do role „evidenta“. Mnohdy je za ekologii odpovědným vedoucí údržby nebo provozu, případně jím pověřená osoba.  U větších firem je situace o poznání lepší. Pozice ekologa nebo odpadového hospodáře zde často existuje, ale v mnoha případech zase jde o kumulaci povinností vyplývajících i z jiných činností společnosti. Z časových důvodů zaměstnanec na tomto pracovním místě nezajistí vše tak, jak by měl a chtěl. Zároveň je pro něj složité řešit problematiku ekologie podniku bez možnosti konzultace a v záplavě evropských a českých předpisů a nařízení.

Pro lepší pochopení je nutné vytvořit si představu o tom, co všechno má takový ekolog nebo odpadový hospodář zajišťovat, tedy specifikovat si činnosti a oblasti. Samozřejmě, že rozsah práce a povinností je úměrný tomu, o jaký podnik se jedná, čím se zabývá, co vyrábí a jaké „nebezpečí“ pro životní prostředí tedy představuje.

V oblasti životního prostředí často neexistují jednotné výklady daných situací a případů. Osoba v pozici ekologa nebo odpadového hospodáře, která chcete mít celou oblast v legislativní shodě, se musí této problematice opravdu naplno věnovat. Složitost umocňuje fakt, že i pro ČR platí přímo závazná nařízení EU, která se do českého práva netransponují, ale je nutné se jimi řídit. Další, praxí zjištěnou zkušeností je, že žádnou z dílčích oblastí ŽP nelze řešit samostatně. Že je mezi nimi přesah a provázanost. Odpady a IRZ, ovzduší a regulované látky, obaly a odpady, vody a chemické látky, chemické látky a PZH atp. U velkých společností řeší ekolog i vnitřní směrnice týkající se životního prostředí, povinná školení a také kontrolu administrativy pro následný reporting dat, případně i zajištění revizí a měření strojů a zařízení.

Zjistili jste, že se v podobné situaci nacházíte i Vy?

Máte kromě spousty jiných pracovních povinností odpovědnost i za nakládání s odpady?

Jste v roli nováčka a v této oblasti zatím tápete?

Je Vaším cílem této problematice porozumět a jste při chuti naučit se něčemu novému?

     Pak rozhodně i pro Vás pořádáme seminář s názvem
„Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum“.

     Vzdělávejte se s námi. S INISOFTEM budete vždy in.

Ivana Vitmajerová a Ing. Michal Horník
oddělení poradenství a legislativa,  INISOFT s.r.o.

Jak správně naložit se zbytky stavebního polystyrenu v souladu s platnou legislativou? Dalo by se předpokládat, že pokud není polystyren znečištěn nebezpečnými odpady, bude se jednat o ostatní odpad zařazený pod stavební odpad k. č.  17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a  17 06 03. Díky evropské legislativě se však stavební polystyren stal odpadem, u kterého je nezbytné dokládat absenci nebezpečných látek, konkrétně látky zpomalující hoření (hexabromcyklododekanu – HBCDD). HBCDD se dlouhodobě používal v polystyrenu k ochraně staveb před požáry, a to až do 21. 8. 2015, kdy bylo používání této látky Evropskou komisí ve výrobcích zakázáno. HBCDD je zařazen mezi tzv. perzistentní organické znečišťující látky (POP), které jsou škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí.

Současná legislativa nařizuje výrobcům desek z extrudovaného polystyrenu (EPS) označovat výrobky s obsahem HBCDD tak, aby byl evidentní její obsah po celou dobu životnosti výrobku. Izolační desky z EPS obsahující HBCD se již v ČR od 1. 10. 2015 nevyrábí*, problém však může nastat při odstraňování starého polystyrenu vzniklého při rekonstrukcích, popř. demolicích staveb.

Shrnutí problematiky v bodech:

• Stavební polystyren nepatří do žlutých kontejnerů, nejedná se o obalový polystyren, ale o stavební odpad zařazený do skupiny 17.

• Při nakládání s odřezky nového polystyrenu musí původce, při předání do zařízení dle zákona o odpadech, doložit prohlášení prodejce/výrobce, že daný polystyren neobsahuje nadlimitní množství HBCDD.

• V případě nakládání s odpadním polystyrenem z rekonstrukce/demolice objektu musí původce, při předání do zařízení dle zákona o odpadech, doložit, v případě pochybností, rozbor od akreditované společnosti na zjištění koncentrace HBCDD.

• Při nadlimitním množství HBCDD (1 000 mg/kg), ale koncentraci látky, která nebude dosahovat hodnot, kdy se odpad stává nebezpečným, lze polystyren využít v cementárnách, v ZEVO, spálit ve spalovnách, nebo upravit tak, aby se snížila koncentrace HBCDD. Při množství HBCDD do 1 000 mg/kg lze polystyren materiálově využít, popř. znečištěný uložit na skládky S-OO.

• V případě, že se bude jednat o polystyren s nadlimitním množstvím HBCDD*, kdy se stává odpad již nebezpečným, bude jej možno odstranit pouze ve spalovnách NO.

• Odpad zařazuje do kategorie vždy původce na svou odpovědnost, a to pod k. č. 17 06 03** Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky nebo k. č. 17 06 04Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a  17 06 03.

*(https://www.epscr.cz/obj/1023/Stanovisko_Sdruzeni_EPS_CR_k_dotazum_o_nakladani_s_odpadnim_penovym_polystyrenem__EPS__obsahujicim_hexabromcyklododekan__HBCD_.pdf)

**Polystyren se stává z hlediska obsahu HBCDD nebezpečným odpadem po dosažení 30 000 mg/kg HBCDD (3 %). Většina výrobců stavebního polystyrenu garantuje obsah HBCDD ve svých výrobcích pod 2,5 %.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a potřebujete legislativní pomoc, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší.

Chcete aktuální informace? Vzdělávejte se spolu s námi. Přehled všech školení pořádaných společností INISOFT naleznete na internetové adrese  https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Jitka Lochovská
společnost INISOFT s.r.o.

Boj proti změně klimatu, zmírnění nepříznivých účinků sucha, přechod na zelené hospodářství nebo efektivnější nakládání s odpady. Jedná se o hlavní témata jednání mezi slovenským a českým ministrem životního prostředí - László Sólymós a Richard Brabec. Bilaterální jednání bylo součástí včerejšího společného setkání vlád Slovenska a České republiky v Lednici.

Jednu z najvýraznejších tém stretnutia šéfov envirorezortov predstavuje boj proti účinkom sucha. Práve fenomén sucha totiž patrí v stredoeurópskom priestore medzi najviditeľnejšie prejavy klimatickej zmeny. Opatrenia na jeho zmiernenie sa tak stávajú prioritami v oblasti životného prostredia v Českej i Slovenskej republike. „Na Slovensku spôsobuje sucho problémy predovšetkým v poľnohospodárstve, lesníctve a vodnom hospodárstve,“ podotkol minister László Sólymos.

Slovenské ministerstvo životného prostredia preto v súčasnosti intenzívne pracuje na Akčnom pláne proti suchu. Plán si kladie za cieľ zaviesť opatrenia na zadržiavanie vody v krajine, ale aj zlepšiť monitoring sucha budovaním nových meracích staníc. Na rokovanie vlády ho rezort plánuje predložiť do konca tohto roka.

Stretnutie oboch enviroministrov podčiarklo, že sucho predstavuje problém prerastajúci hranice strednej Európy. Len za posledných 30 rokov vznikli v dôsledku sucha v Európe škody za asi 100 miliárd eur. A opatrenia v oblasti zmeny klímy tak nemôžu byť vnútornou záležitosťou jednotlivých štátov. „Klimatická zmena sa v konečnom dôsledku dotýka každého z nás. Nepozná hranice, a preto je nevyhnutné pokračovať v cieľoch Parížskej dohody,“ povedal minister životného prostredia László Sólymos.

Pozornosť si na stretnutí ministrov získalo i nakladanie s odpadmi. Obaja šéfovia zelených rezortov považujú za dôležité vyvíjať zvýšené úsilie v tejto oblasti. Práve preto sa na Slovensku mení odpadová politika. Jej cieľom je znížiť objem odpadov ukladaných na skládky odpadov a zvýšiť mieru recyklácie komunálnych odpadov. Nová legislatíva zakazuje skládkovanie vytriedených zložiek či biologicky rozložiteľného odpadu. Zároveň slovenský envirorezort plánuje zvýšiť poplatky za skládkovanie.

„Obehové hospodárstvo nemôže byť vnímané len v súvislosti s problematikou odpadov. No zároveň aj v rovine nehospodárneho nakladania s prírodnými zdrojmi,“ doplnil minister slovenského envirorezortu. Podľa jeho slov je potrebné pozornosť zamerať najmä na oblasť výroby a spotreby. Konkrétne na ekodizajn výrobkov, ktoré by mali mať väčšiu trvácnosť, mali by byť opraviteľné a po skončení spotreby rozoberateľné a recyklovateľné.

Předkládaný materiál byl zpracován na základě aktuálního vývoje v oblasti těžby a nakládání s vybranými surovinami na území ČR. Okamžitou zvýšenou ochranu vyžadují strategické suroviny ČR, tj. suroviny s aktuálním či potenciálním mimořádným významem pro českou ekonomiku. Jsou to:

• strategické energetické suroviny (pouze uran),

• superstrategické/kritické suroviny EU (antimon, beryllium, boráty, kovový křemík, fluorit, fosfátové rudy, galium, germanium, hořčík, chróm, indium, kobalt, koksovatelné uhlí, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram),

• ostatní suroviny aktuálně významné pro českou ekonomiku (lithium, tantal, zirkonium a titan).

S přihlédnutím ke skutečnosti, že nejbližší aktualizace státní surovinové politiky se předpokládá až v roce 2020 a vzhledem k mimořádnému významu strategických surovin pro ekonomiku ČR, jsou navrhovány následující podmínky pro průzkum a využívání jejich ložisek ve prospěch státu:

• těžba strategických surovin ČR na nových ložiscích nebude realizována, pokud to nebude ve veřejném zájmu ČR,

• průzkum strategických surovin ČR bude realizován prostřednictvím státních organizací, a to ČGS a státního podniku DIAMO,

• osvojování ložisek uranu se zvýšenými environmentálními a bezpečnostními riziky bude prováděno výhradně prostřednictvím státní organizace, a to státního podniku DIAMO.

Je předpoklad, že schválením materiálu vládou se vyjmenované podmínky stanou vodítkem pro prosazování zájmů státu v oblasti využití některých pro stát důležitých surovin, jejichž je stát vlastníkem a poskytnou jednoznačná vodítka pro rozhodování státu, resp. MŽP při průzkumu a využívání strategických surovin ČR v maximální prospěch hospodářství. Tato jednoznačná vodítka případně také umožní neprodlužovat platnost již vydaných povolení průzkumných území a předchozích souhlasů ke stanovení dobývacích prostorů v případech nesplnění zadaných podmínek, za nichž byla tato povolení vydána. 

V souladu s platnou surovinovou politikou je vhodné využít pro posílení role státu v oblasti strategických surovin ČR státní subjekty, a to státní podnik DIAMO (dále jen „DIAMO“) a Českou geologickou službu (dále jen „ČGS“).

V rámci vzájemné spolupráce DIAMA a ČGS bude realizován průzkum ložisek strategických surovin, případně oceněna jejich ložiska, posouzena využitelnost odvalů a odkališť.

DIAMO ve spolupráci s ČGS zajistí:

• průzkum ložisek strategických surovin, žádosti o průzkumná území, případné ocenění ložisek a jejich ochranu,

• zpracování předmětných studií proveditelnosti k možné těžbě ložisek a jejich předložení vládě ČR k dalšímu rozhodnutí,

• nabývání a správu majetku nezbytného pro ochranu ložisek a jejich budoucí využití.

S ohledem na to, že se v současné době stupňuje zájem těžebních organizací o využívání výhradních ložisek strategických surovin ČR (např. lithium a wolfram), je nezbytné neprodleně přistoupit k ochraně jejich budoucího využití v maximální prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn. Zároveň tato opatření zaručí, že bude možno reálně prosadit závěry jednotlivých studií a úkolů stanovených v současné době v oblasti nakládání s nerostnými surovinami.

Z obsahu surovinové politiky a dalších výše uvedených dokumentů vyplývá snaha stanovit v budoucnu přísnější pravidla pro nakládání s nerostným bohatstvím na území ČR, zvláště pak s vybranými strategickými surovinami ČR. Nastalá situace vyžaduje rychlé řešení směřující ke zvýšení kontroly státu nad těžbou a nakládání se strategickými surovinami bez nutnosti časově náročných legislativních změn.Navrženým řešením je stanovení a prosazování strategických zájmů státu s využitím dvou státních institucí, a to DIAMA a ČGS, čímž zároveň dojde k posílení úlohy státu v oblasti nakládání se strategickými surovinami ČR.

Navozený stav by měl minimálně v období do změny legislativy zaručit realizaci těžby a nakládání se strategickými surovinami v souladu se zájmy ČR.

Dokument ke stažení:

Materiál

Chytrý termostat tado° je schopen uspořit až třetinu nákladů, které domácnosti vydávají na teplo. Ekologického provozu a úspor energií dosahuje tado° tím, že pracuje s předpovědí počasí i s aktuální obsazeností domu či bytu a podle toho přitápí, nebo naopak snižuje teplotu. Termostat tado° je možné ovládat prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu.

ČEZ tak nyní uvádí na český trh další z řešení, které vyvinuly inovativní cleantech společnosti, do nichž investoval prostřednictvím svého fondu INVEN CAPITAL.

„Tado° je dalším produktem z naší nabídky chytrých řešení pro domácnosti. Když odejdete, termostat automaticky sníží teplotu a budete-li se opět blížit zpět, začne prostor vytápět. Aby termostat dosáhl co největší úspory, pracuje s předpovědí počasí a učí se průběžně z reálného provozu. Je opravdu chytrý, a zákazníci tak už v podstatě nemusejí na vytápění myslet,“vysvětluje princip fungování Michael Pupala, generální ředitel ČEZ Prodej. „Přes den, kdy nejste doma, nemáte zbytečně přetopeno a večer naopak přijdete do příjemně zahřáté domácnosti.“

Řešení tado° je kompatibilní s naprostou většinou dostupných kotlů. Termostaty dokážou plynule najíždět a sjíždět kotel bez skokových změn, které jsou energeticky náročné. Mobilní aplikace sděluje termostatu, jak daleko je uživatel od domova a podle toho nastavuje vytápění. Chytrý termostat tado° také umí rozdělit domácnost do několika obytných zón, ve kterých je možné řídit teplotu samostatně. Má i samoučící funkci, která přizpůsobuje průběh vytápění konkrétnímu domu nebo bytu zákazníka.

V případě, že zákazník preferuje teplejší domácí klima, je možné funkce na termostatu upravit a ten začne automaticky vytápět na vyšší teplotu. Tado°  může být samozřejmě ovládán i vícero uživateli najednou. Všichni členové domácnosti s chytrým telefonem si mohou nainstalovat aplikaci a přihlásit se pomocí svých údajů. Uživatelé bez chytrého telefonu nebo bez nainstalované aplikace mohou tado° ovládat pomocí webové aplikace nebo manuálně přímo na termostatu.