Energetický regulační úřad stahuje z legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (tzv. fakturační vyhláška), a návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (tzv. licenční vyhláška). Mezi hlavní důvody, které vedou úřad ke stažení návrhů vyhlášek, jsou odůvodněné připomínky vznesené v průběhu mezirezortního připomínkového řízení.

ERÚ však v žádném případě nerezignuje na snahu o zvýšení úrovně ochrany spotřebitelů, ke kterému návrh fakturační vyhlášky směřoval.  Úřad proto po stažení návrhu fakturační vyhlášky využije uvolněných kapacit, aby zahájil přípravu podkladů pro odpovídající návrh novely energetického zákona.

Oblast ochrany spotřebitelů patří mezi hlavní priority nové Rady ERÚ. Důležitým krokem v tomto ohledu bylo ustavení nové rozkladové komise, která zahájila činnost už měsíc po nástupu Rady do funkce a zabývá se výhradně spotřebitelskou problematikou. Jejím úkolem je mj. posílit využívání již existujících nástrojů práva a hledat nové možnosti jejich aplikace. Podrobnosti o této rozkladové komisi naleznete v tiskové zprávě ERÚ z 1. září 2017.

Pevné nano částice nebo také pevné polétavé částice jsou považovány lékaři za vysoké nebezpečí pro lidský organismus. Jde o prachové částice, které jsou 500 x až 1000 x menší než lidský vlas. Jsou tak malé, že procházejí z plic do krve, a ta je roznáší a usazuje nejen v plicích, ale i ledvinách, játrech, nebo v mozku. Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí každý rok předčasně zemře na následky znečištění životního prostředí více než 400 tisíc lidí. Pokud jde o Čechy, pak se dá odhadnout, že to je každoročně bezmála 9000 lidí. Zopakujme – důvodem jsou i polétavé částice.

Kdo chce hned označit za hlavního viníka především starší, nebo bez funkčního filtru DPF, diesely, nemá tak docela pravdu. Podle reálných měření, která provedla Dekra v roce 2015 ve Stuttgartu, je uvolněno denně v tomto městě do ovzduší průměrně 474 kilogramů prachu a polétavých částic. Hned ale dodejme, že jen 77 kg připadá na automobily, z nichž největším znečišťovatelem jsou diesely. Jejich podíl se tedy dá odhadnout na méně než 20 % znečištění ovzduší.

Naopak za emisí asi 84 % je třeba vidět kromě jiného pouliční prach, který vozidla rozvíří, tak nanočástice z pneumatik, brzdových kotoučů a dalších částí automobilů, ale i velké i malé spalovací zdroje. Tento fakt zcela mění pohled na to, kdo je hlavním „viníkem“ a jak proti němu postupovat.

Ještě jeden fakt je po zveřejnění této studie zřejmý – a to, že v tomto směru není masivní rozšíření ekologických vozidel, jako jsou například elektromobily, až takovým přínosem. Jinými slovy, pro zmírnění následků vdechování nanočástic, není rozlišení mezi jednotlivými typy pohonů automobilů na místě. A totéž platí pro zákaz vjezdu do měst především benzinových nebo dokonce hybridních vozidel s odkazem na to, že mají spalovací motory.

Dokládají to další měření Dekry. Ta udávají, že z celkového množství emisí pevných částic tvoří ve Stuttgartu jen 6 % výfuky automobilů, 31 % částečky odletující od pneumatik a brzdových destiček, ale více než 50 % připadá na spalovací zdroje. Jedná se o velké znečišťovatele, jako jsou spalovny, ale i kotle na pevná paliva či plyn a další zdroje.

Co daná měření ukazují? Že je na místě řešit problém komplexně a nevytrhávat jen problematiku spalovacích motorů nebo obecně automobilů, ale upozorňovat i na další zdroje znečištění ovzduší. A to zvláště s ohledem na možná a poměrně snadná řešení. Jedním z nich je například důraz na plynulost dopravy a pravidelné a efektivní čištění silnic ve městech.

Zdroj: UAMK

Poslanci Evropského parlamentu v minulém týdnu schválili na plenárním zasedání prodloužení výjimky z pravidel EU pro obchodování s emisemi pro emise z mezikontinentálních letů až do prosince 2020. Letecké společnosti tak musí platit pouze za emise CO2 z letů v rámci EU. Od roku 2021 pak letecký sektor obdrží pouze polovinu emisních povolenek zdarma, zatímco nyní je to 85 %. Příjmy z obchodování s emisemi z těchto letů budou vyčleněny na opatření v oblasti změn klimatu.

Zdroj: CEBRE

Již 13. ročník oblíbeného veletrhu nabídne vše v oblasti klasického, moderního a alternativního vytápění. Veletrh MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2018 se bude konat souběžně s veletrhem DŘEVOSTAVBY 2018 na Výstavišti Praha – Holešovice v termínu 1. – 4. 2. 2018.

Nehledě na tolik diskutované změny klimatu, je většina z nás přesvědčena, že složenky za topení a energie obecně budou i nadále chodit s železnou pravidelností. I přes veškeré vyhlídky na oteplení, dlouhodobá prognóza radikální snižování cen energii nepředpokládá. Jak tomuto trendu čelit s maximální ohleduplností k domácímu či firemnímu rozpočtu, s přihlédnutím k ekologickým hlediskům a při využití optimálního uživatelského komfortu, přináší formou aktuálních novinek veletrh Moderní vytápění 2018, zaměřený na nejnovější technologie vytápění, krby, kamna, obnovitelné zdroje energií a zateplování.

  Není nutné zdůrazňovat, že vytápění patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím moderní doby. Je to proto, že musí reagovat na široké spektrum požadavků různých oborů, které jsou na něj kladeny. Už to není „jen“ ekonomika provozu a ekologie. Své slovo tu má například moderní architektura, zohlednění nových stavebních materiálů a technologií, možnosti spolupráce více spotřebičů využívajících různé energetické zdroje, přihlédnutí k měnícímu se životnímu stylu a nárokům na komfort z toho vyplývajících. Řada těchto témat se prolíná a vzájemně doplňuje se souběžně probíhajícím veletrhem Dřevostavby. Spolu tak vytváří u nás jedinečné prostředí umožňující poznat různé technologie „prakticky v praxi“.

V souvislosti s citelnými změnami klimatu roste také zájem o technologie, které dokáží nejenom topit, ale v případě potřeby také chladit. Zjišťujeme totiž, že faktury za chlazení v letním období mohou svou výši často konkurovat nákladům za vytápění v zimních měsících. Volba spotřebičů učených k vytápění či chlazení už není jen otázkou maximálního výkonu při minimálních nákladech, ale především optimálního výkonu a schopnosti případné kompatibility s ostatními složkami inteligentního domu či bytové jednotky.

Veletrh nabídne laické i odborné veřejnosti novinky a zajímavosti ve skutečně vyčerpávající šíři. Jmenujme alespoň některé z hlavních tematických  okruhů jakými jsou například obnovitelné zdroje energie;  technika pro ohřev; jednotky vytápění, rozvody a měření; teplovzdušné vytápění, vzduchotechnika, klimatizace a větrání; kamna, krby, pece a příslušenství; služby, servis, poradenství; bazény, vířivky, sauny a mnohé další. 

Pokud se tedy ptáte, zda návštěva veletrhu Moderní vytápění 2018 bude pro Vás přínosem i letos, když už jste byli loni, pak odpověď zni jednoznačně: ANO.

Přijďte, srdečně Vás zveme na tuto jedinečnou událost v roce 2018.

ROZHOVOR Závěr měsíce září patří celosvětovému svátku trvale udržitelných budov. Jak taková udržitelná výstavba probíhá v praxi jsme se zeptali Erika Štefanoviče, jednatele projektantsko-manažerské kanceláře DELTA Projektconsult.

Je udržitelná výstavba pro Vás otázkou především odpovědnosti?

Je třeba si uvědomit, že stavební průmysl a díky němu vytvořené stavby představují nejenom hlavního spotřebitele materiálových a energetických přírodních zdrojů, ale také významného znečišťovatele životního prostředí. Stavebnictví je v rámci Evropské unie největším průmyslovým sektorem s tvorbou přibližně 11 % HDP a zaměstnávajícím cca 8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Často je poukazováno na skutečnost, že stavebnictví a jeho produkty jsou zodpovědné za 40 % spotřeby veškeré vyrobené energie a přibližně za stejné procento produkce emisí skleníkových plynů (především CO2) a produkce pevných odpadů. Všechna tato čísla jasně ukazují, jak rozhodujícím způsobem stavebnictví ovlivňuje socio-ekonomický vývoj každé průmyslově rozvinuté země a je tedy na nás najít v sobě sílu a odvahu začít projektovat a realizovat všechny zmíněné objekty jinak, odpovědně s ohledem na dopady v budoucnu.

Jak DELTA jako projekční kancelář vnímá pojem udržitelné výstavby. Jak se k němu stavíte?

Udržitelná výstavba je královská disciplína a je jediná správná pro ekonomicky smysluplnou cestu do budoucna. Královská disciplína proto, že už tak komplexní proces zřizování, rozšiřování nebo sanace budovy rozšiřuje ještě o aspekt udržitelnosti. Ekonomická, protože odpověď na otázku týkající se nákladů jasně končí ve prospěch udržitelně postavených budov, pokud ji člověk posuzuje z pohledu životního cyklu. A přesně to někteří lidé již dnes považují za standard. Proto při realizaci zakázky dáváme klientovi na výběr, zda má zájem o projektovou přípravu a realizaci budovy v zodpovědném principu green line, který je orientovaný na celý životní cyklus budovy, nebo pouze red line, který se soustředí především na optimalizaci procesu výstavby nové budovy.

Vím, že jste připravili v rámci osvěty trvale udržitelných staveb dokonce i speciální příručku o zelené výstavbě. Je to tedy způsob, jakým se snažíte dát zprávu do světa, ano jsme připraveni i tyto stavby pro vás naprojektovat a realizovat?

Ano, je to taková jednoduchá brožura, která se postupně v jednotlivých kapitolách snaží investorovi jednoduše a srozumitelně vysvětlit a na konkrétních, již realizovaných projektech ukázat, jak takový princip výstavby v režimu green line probíhá, jaké kroky a rozhodnutí je třeba ze strany investora v určitých fázích projektu učinit a úkolem DELTY je v roli odborného garanta, ať už v roli generální projektanta či stavebního manažera celý proces naplánovat, řídit a zajistit odbornou doprovodnou kontrolu jednotlivých procesů tak, aby případně celý objekt byl připraven také na certifikaci budovy, pokud o ní má majitel budoucí budovy zájem.

Týká se trvale udržitelná výstavba ve vašem pojetí nějakého konkrétního typu budov např. kancelářských budov, o kterých se nejvíce hovoří nebo máte zkušenosti i s jiným typem objektů?

Trvale udržitelný a velmi ekonomický prvek se nám například podařilo vnést do výro bní haly MANN+HUMMEL v Uherském Brodě. Jedná se o fotovoltaickou elektrárnu na střeše budovy, která majiteli pokrývá ročně cirka třetinu energetických nákladů na výrobní procesy. Za tuto budovu jsme z hlediska architektonického návrhu získali také ocenění v soutěži Stavba roku Zlínského kraje. Druhý projekt, který je mimo administrativní budovy a tak trochu přesahuje i standardní rámec trvalé udržitelnosti z pohledu environmentálního a ekonomického hlediska, neboť se dotýká také toho socio-kulturního. Jedná se o stavební projekt bytových domů Dům pro život (Haus des Lebens) ve Vídni. Zde se nám podařilo uskutečnit myšlenku společného více generačního bydlení. Co se týče strategie udržitelných materiálů, převažují přírodní recyklovatelné stavební materiály, které se starají o ideální klima v místnostech. Bytové jednotky jsou optimalizované, co se týče kročejového hluku a jsou výborně prosvětlené. Zásobování energiemi je přizpůsobeno chování jednotlivých uživatelů a odpovídá nejmodernějším ekologickým a ekonomickým požadavkům. Výraznou referencí z našich stavebních projektů by mohla být také jedna z pěti budov kampusu Ekonomické univerzity ve Vídni či budova střední školy ekonomické ve Wiener Neustadt.

Vaši architekti tedy umí pracovat s prvky zelené architektury. Můžete prozradit nějaký konkrétní příklad, kde a jakým způsobem promítla DELTA také zelenou architekturu do stavebního projektu a jaké výhody z toho pro investora plynou?

Ano, architekti DELTY umí zohlednit při udržitelném stavění stavební a prvky do architektury tak, aby podporovaly funkční i ekonomické nároky a zlepšovali vnitřní prostředí objektu. Investují maximum nasazení, aby vytvořili klientovi optimální model realizace stavebního projektu a důsledně vyčerpali všechny potenciály udržitelnosti na vybraném pozemku, které jsou k dispozici. Zmiňme například i možnost výběru ideálního pozemku, jeho rozšiřitelnost, zajištění nejvyšší efektivity ploch, využití všech zdrojů, které jsou k dispozici jako například spodní voda, sluneční záření a vypracování nejrůznějších konceptů z pohledu stavební fyziky, z pohledu využití sluneční energie a dalších ekologických faktorů. Konkrétní příklady můžeme uvést na aktuálním česko-slovenském projektu administrativní budovy EKOM v Piešťanech, kde jsme pro třípatrovou kancelářskou budovu využili více prvků zelené architektury. Ekologické myšlení investora přispělo k rozhodnutí, že i přes zvýšené počáteční náklady, jsme navrhli objekt jako ultra-nízkoenergetickou budovu, čehož jsme dosáhli vhodnou architekturou, dispozicí s vloženým atriem, optimálním výběrem stavebních materiálů, orientací k světovým stranám a díky technologiím. Uvedl bych například využití aktivace betonového jádra objektu (sálavé vytápění a chlazení), stropní panely pro sálavé vytápění a chlazení, využití přírodních nebo recyklovaných povrchových materiálů (koberce, kaučuková podlaha a další), rekuperace vzduchotechniky, využití akumulace přiznaných betonových konstrukcí, interiérové i exteriérové LED osvětlení, inteligentní exteriérový stínící systém. Objekt je také připraven na využití obnovitelných zdrojů energie z podzemní vody systémem tepelných čerpadel.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá analýzu možností akumulace energie v Česku. Dokument by měl mimo jiné nastínit formu podpory ze strany státu. Na páteční diskusi o moderní energetice v ČR to uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček.

"Při tvorbě materiálu chce ministerstvo spolupracovat s Energetickým regulačním úřadem a oborovými organizacemi. Do příští novely energetického zákona chce ministerstvo zakotvit úlohu bateriových systémů," dodal Havlíček.

"Musíme vytvořit pravidla. V akumulaci nás praxe začíná předbíhat, protože už existují záměry společností na výstavbu velkých akumulátorových stanic. A pardon, ani ERÚ, ani my v současné době nevíme, jak k tomu přistupovat. A to například z pohledu naprosto formálního, a to je licenčního," doplnil ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva Ladislav Havel.

V Česku se nyní staví první baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh). Staví je společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun.

Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20. V nejbližších měsících se podle něj začne v ČR stavět čtyři až pět podobných projektů.

Asociace už dříve uvedla, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení jako mají přečerpávací vodní elektrárny a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu je v některých západních zemích.

Předseda rady ERÚ Vladimír Outrata poznamenal, že téma akumulace je obsáhlejší a kromě baterií je třeba do něj započítat například také podzemní zásobníky plynu. "Potřebovali bychom nějakou trošku širší vizi, jak s tím zacházet. Bateriové systémy jsou samozřejmě dobré, ale stále je to záležitost pro ukládání v řádu hodin, maximálně dnů. Pakliže budeme mít velký rozvoj obnovitelných zdrojů, budeme se muset dostat k ukládání energie na delší dobu, třeba na sezonu," dodal.

Zdroj: ČTK

Kampaň již tradičně proběhne po celé Evropě ve dnech 16. – 22. září a završí ji Den bez aut. Letos se zaměří na čistou, sdílenou a inteligentní mobilitu.

Doprava je odpovědná za téměř čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění vzduchu ve městech. Navíc se odhaduje, že 85 % veškerého dojíždění automobilem absolvují řidiči sami, bez dalších cestujících.

Kampaň Evropského týdne mobility je proto ideální příležitost prezentovat alternativy udržitelné mobility občanům, vysvětlit problémy, se kterými se města a obce potýkají, s cílem vyvolat pozitivní změny v chování a dosáhnout pokroku směrem k vytvoření udržitelnější dopravní strategie pro Evropu.

Zahuštěnost dopravy v ČR dokládají i údaje Ústředního automotoklubu ČR a Českého vysokého učení technického v Praze, z nichž vyplývá, že každého řidiče vyjde postávání v dopravních zácpách ročně bezmála na devatenáct tisíc korun. V roce 2015 způsobilo čekání v kolonách české ekonomice ztráty ve výši 118 miliard korun. Podle Evropské komise dopravní zácpy představují pokles HDP až o 1 %.

Letošním tématem kampaně jsou služby sdílené mobility. Sdílená mobilita dokáže omezit počet vozidel na silnicích a množství najetých kilometrů. Je tak k životnímu prostředí šetrnější. Ve většině případů navíc představuje levnější alternativu oproti vlastnictví vozidla. Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum.

Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Už za tři roky by se v Česku mohl zásadně změnit způsob podpory obnovitelných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zvažuje, že by mohlo k výstavbě nových zelených elektráren využívat aukce. Stát si řekne, v jakém roce chce například postavit nové větrníky o výkonu 200 megawattů. Zájemci pak soutěží nejnižší nabízenou cenu, za kolik od nich bude elektřinu vykupovat. A ten s nejnižší nabídkou dostane smlouvu a park postaví. Aukce se dnes využívají například v Německu nebo Británii. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu od 1. října 2017 bude přírodovědec Mark Rieder. Dosavadní ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, člen České vědeckotechnické společnosti, předseda mezirezortní komise Voda - Sucho, tak ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Václava Dvořáka.

Vystudovaný přírodovědec Rieder není v oblasti životního prostředí žádným nováčkem. Svou profesní kariéru začal právě na půdě ČHMÚ, a to v oblasti sledování stavu povrchových a podzemních vod. Zkušenosti z manažerské práce ve vrcholné pozici kromě VÚV TGM, který vede 10 let, má rovněž i z České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti.

Mark Rieder ve funkci ředitele ČHMÚ střídá Václava Dvořáka, který ústav vedl od roku 2011 a nyní se na vlastní žádost vzhledem k dosažení penzijního věku vzdává funkce ředitele. Svůj úmysl oznámil ministrovi již v dubnu letošního roku. Na základě tohoto impulzu bylo vyhlášeno výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 6 uchazečů. V konkurzu zvítězil právě Mark Rieder. Ministr Brabec jej vybral na základě doporučení výběrové komise.

Ministr životního prostředí Richard Brabec od nastupujícího ředitele očekává, že přinese do ČHMÚ nový pohled na fungování a směřování této organizace a bude dále pokračovat v budování její prestiže na českém i mezinárodním poli.

Poradenská společnost v oblasti životního prostředí Eunomia byla požádána, aby s partnery pomohla vytvořit důkazovou základnu pro strategii Evropské komise v oblasti plastů (Plastics Strategy). Nový výzkum se bude zabývat způsoby, jak zlepšit míru recyklace plastů a snížit závislost průmyslu na původních materiálech. Stále totiž vzrůstají obavy ohledně 12,2 milionu tun plastu, které ročně vstupují do mořského prostředí ročně, a jaké mají škodlivé účinky na komunity a ekosystémy. V rámci projektu se bude konat dne 26. září 2017 na konference "Reinventing Plastics - Closing the Circle". Pro podrobnější informace je možné zaslat dotaz na: plastics@icf.com. Strategii Evropské komise v oblasti plastů se očekává na konci roku 2017.

V pondělí 16. října otevře Ministerstvo životního prostředí kohoutky k pravděpodobně posledním evropským dotacím na čištění odpadních vod a zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašuje 3 dotační výzvy, ve kterých rozdělí obcím a městům na zlepšení kvality vod 3,7 miliardy korun.

Dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014─2020 jsou určeny obcím, městům a vlastníkům vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rezort v nich podpoří projekty, které zlepší vodohospodářskou infrastrukturu, úroveň čištění odpadních vod a také zabrání nedostatku pitné vody v období sucha. Příjem žádostí začíná 16. října 2017, poté se tyto dotace 18. ledna 2018 uzavřou.

 „Jsou to de facto poslední peníze, které bude moci Česká republika na vodní hospodářství v tomto programovém období z evropských fondů čerpat, což znamená, že jsme u konce čerpání alokace vyhrazené pro tyto potřeby a také je to důkazem úspěšného čerpání našeho programu,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nicméně podpora oblasti vod tím nekončí. Bude pravděpodobně pokračovat i nadále a to z národních zdrojů“, dodává ministr.

Více než 2 miliardy korun půjdou do kanalizací a čistíren odpadních vod, dalších 1,6 miliardy korun máme vyhrazených na stavbu a modernizaci úpraven pitné vody a vodovodních sítí. Zbývajících 50 milionů korun pomůže obcím a vodohospodářům odstranit nadměrné zatížení povrchových vod škodlivými látkami, zejména fosforem, a to ve vodárenských nádržích, přírodních koupalištích a jejich přítocích.

„Z EU fondů jsme v tomto programovém období poskytli podporu již 382 vodohospodářským projektům dotacemi ve výši 9,7 miliardy korun. Díky tomu se reálně podpoří 180 čistíren odpadních vod, vybuduje 1 281 km stokových systémů, 231 km rozvodů pitné vody a 29 úpraven pitné vody. Nyní budou mít příležitost zlepšit svoji infrastrukturu další desítky obcí,“ bilancuje ministr Brabec.

Podle ředitele SFŽP ČR Petra Valdmana je zájem o dotace na vodohospodářské projekty tradičně veliký: „V předešlých 8 dotačních výzvách, které byly v  aktuálním Operačním programu Životní prostředí 2014─2020 na výstavbu vodovodů a kanalizací (včetně výzev pro integrované územní investice) vyhlášeny, jsme přijali celkem 518 žádostí za 12 miliard korun. Na téměř třetinu z nich se ale nedostalo. V aktuálních výzvách proto mají šanci uspět i ti žadatelé, kteří nesplnili formální náležitosti nebo dotaci pro velký převis kvalitních projektů dosud nezískali.“

Miliardy z EU míří do výstavby čistíren odpadních vod, kanalizačních a vodovodních sítí

Nejvíce prostředků ministerstvo vyhradilo na kanalizace a čistírny odpadních vod, ať už na novou výstavbu, modernizaci či navýšení kapacity stávajících zařízení (výzva č. 71). „Dostupnost kanalizace pro obyvatele a čištění odpadních vod je měřítkem vyspělosti společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. U nás není na kanalizaci zakončenou ČOV stále připojena téměř pětina obyvatel, i když se nám daří zejména díky prostředkům z EU počet nových a intenzifikovaných ČOV zvyšovat,“ uvádí ministr Brabec a dodává, že stupeň čištění odpadních vod má vliv především na kvalitu vod a na ně vázané ekosystémy.

S touto dotační výzvou úzce souvisí i druhá výzva (č. 72), která pomůže krajům a obcím snížit množství nebezpečných látek, tzv. nutrientů, v povrchových vodách přírodních koupališť a vodárenských nádrží. Tyto živiny způsobují problémy při využití vody pro pitné účely a představují přímé zdravotní riziko při koupání. Dotace potečou například do dodatečného odstraňování fosforu u čistíren odpadních vod, budování záchytných nádrží u kanalizace, sedimentačních nádrží na přítocích apod.

Na rozvoj vodovodních sítí je zaměřena třetí dotační výzva, která by měla pomoci obcím zajistit kvalitní pitnou vodu v období sucha (výzva č. 73). V praxi to znamená, že z dotace obce mohou spolufinancovat výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Minimální výše výdajů na jeden projekt činí u této výzvy 3 miliony korun, což však může být limitujícím faktorem pro menší obce. „Zejména menším obcím nabízíme i paralelní dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, kde mohou získat dotaci od 100 tisíc korun do 3 milionů na průzkum, budování a posílení zdrojů pitné vody," upozorňuje ředitel Valdman s tím, že příjem žádostí stále probíhá, a to až do konce října.

Pokud jde o poslední výzvy z aktuálního OPŽP, tak kromě obcí a měst se mohou o dotaci ze 71., 72. a 73. výzvy OPŽP přihlásit dobrovolné svazky obcí, městské části hl. města Prahy, příspěvkové organizace a obchodní společnosti s většinovým podílem obcí, měst či jiných veřejnoprávních subjektů. U dotační výzvy č. 73 mohou být oprávněnými žadateli i kraje. Dosáhnout mohou přitom na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých výdajů.

Státní fond životního prostředí ČR vychází vstříc také obcím, které hledají způsob, jak finančně pokrýt nedotovanou část výdajů. Právě jim nabízí na dofinancování 100 % způsobilých nákladů projektu zvýhodněnou půjčku, kterou lze také použít i na krytí části vlastních zdrojů. Požádat o půjčku je možné kdykoliv až do doby zahájení realizace projektu. Podrobné informace najdou zájemci zde na stránkách Fondu. https://www.sfzp.cz/sekce/853/2-vyzva/

Více informací k vyhlášeným výzvám je na stránkách OPŽP https://www.opzp.cz/vyzvy/. Zájemcům o podrobné informace a podmínky dotací jsou k dispozici odborníci SFŽP ČR také na nejbližších bezplatných seminářích https://www.opzp.cz/o-programu/akce-a-seminare/seminare-k-prioritni-ose-1-opzp-2014-2020 a to 19. září v Praze a 4. října v Ostravě, či na pobočkách krajských pracovišť SFŽP ČR  https://www.sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste/a bezplatné lince 800 260 500.

Další informace:

• Dokumenty k 71. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/71-vyzva

• Dokumenty k 72. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/72-vyzva

• Dokumenty k 73. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/73-vyzva

Dovoz, vývoz a i celková spotřeba chemikálií poškozujících ozónovou vrstvu v Evropské unii v roce 2016 klesla. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v aktuální zprávě. Podle EEA jde o nepřetržitý trend postupného vyřazování těchto chemikálií v posledních deseti letech. Klíčová zjištění údajů z roku 2016 v porovnání s rokem 2015 jsou následující:

• Dovoz látek poškozujících ozón se snížil o 15%.

• Vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU klesl o 17%.

• Produkce látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU klesla o 1%.

• Likvidace látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU kleslo o 26%.

• Celková spotřeba (= výroba + dovoz - vývoz - zničení) látek poškozujících ozon se snížila o 13%.

Dokument ke stažení:

Ozone-depleting-substances-TH-AL-17-014-EN-N.pdf [4.0 MB]

Pesticidy ve vodách podzemních a mikroplasty ve vodách veškerých, včetně vody pitné, hýbají poslední dobou laickou veřejností. Bohužel je třeba konstatovat, že jde v drtivé většině o informace, jejichž cílem je především snaha o nárůst atraktivity příslušných médií, která je šíří. Mikroplasty přitom mohou jistě hrozbu představovat – především ale pro stav životního prostředí, pro vodní živočichy, pro povrchové vody a především pro oceán. Pakliže se má lidstvo této výzvě postavit, mělo by začít tam, kde je problém největší, což minimálně v současné době není pitná voda, uzavírá Petr Havel z portálu www.nase-voda.cz. Celý názor čtete ZDE

Zdroj: www.nase-voda.cz

Rakouskou žalobu proti britské státní podpoře na výkup ceny elektřiny u jaderné elektrárny Hinkley Point C má na začátku října posoudit Soudní dvůr EU. Podporu už dříve schválila Evropská komise. Rakousku se nelíbí, že garantovaná cena má platit 35 let a je značně vyšší, než současné tržní ceny elektřiny. Rozhodnutí soudu může ovlivnit i financování výstavby dalších reaktorů v EU, například rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Více ZDE

Zdroj: EURO