Celoroční pneumatiky byly dosud brány jako nouzová alternativa pro ty, kteří prakticky nevyjíždějí se svým autem z garáže, a nevyplatí se jim tak neustále měnit dvě sady kol. Podle provedených testů totiž nebyly funkční ani v zimě, ani v létě. Nyní už je to ale jinak, protože v testu největšího německého autoklubu ADAC se konečně jedné z nich podařilo uspět. Není přitom příliš drahá. Která to je? Více ZDE

Z oběžné dráhy Země se stává stále nebezpečnější místo. Desítky let zájmu lidstva o vesmír totiž na orbitě vytvořily také masu kosmického smetí, která je hrozbou pro nové mise vědců, států i soukromých společností. Právě komercionalizace vesmírných aktivit přitom problém dál zesiluje. Jak zamořená je oběžná dráha? A jaké důsledky to může mít? Více ZDE

Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, ve kterých budou záměry pro využití energie z OZE povolovány ve zvláštním (zjednodušeném) procesním režimu. Jednotlivé oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány v nezbytných oblastech, a to pouze pro využití těch druhů OZE, pro které jsou nezbytné oblasti vymezeny jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR. Oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány na základě kritérií (limitů) vyplývajících ze zákonných požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, než je rozvoj OZE. Tyto limity stanoví nařízení vlády jako prováděcí právní předpis k návrhu zákona.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě. Část výrobců v Česku se opatření přizpůsobila už zhruba před rokem,  tak jako předtím i jinde v Evropě a po testech, jak uzávěr uchytit, aby moc nevadil. Na spojení uzávěrů s lahvemi se dohodla Evropská unie už v roce 2019 v rámci strategie, jak omezit znečištění plasty. Více ZDE

Celostátní soutěž Czech Envi Thesis o nejlepšího studenta či studentku v oblasti životního prostředí vyhlásila šestý ročník. Soutěž pořádaná Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) hledá nejtalentovanější studenty bojující za ochranu přírody napříč vysokými školami v České republice.
V minulých ročnících vyhrály práce věnující se plýtvání potravin v českých domácnostech, greenwashingu, environmentálnímu žalu, ale i třídění odpadu. 

„V minulém roce se do soutěže zapojili studenti z celkem 16 různých fakult vysokých škol v Česku,“ ohlíží se za loňským ročníkem jeho organizátor Jan Macháč z FSE UJEP. I letos bude vítěze či vítězku vybírat vědecká porota složená z odborníků na ochranu životního prostředí.

Finalisté v soutěži ukazují světu svá témata, aby nezůstala v šuplíku. Kromě finanční odměny jsou s nimi natáčeny podcasty a mají možnost absolvovat mediální školení zajišťované hlavním partnerem Vodafone. Soutěž podporují také Ministerstvo životního prostředí, Business Leaders Forum a Nadační fond Severočeská voda.

Přihlášky jsou otevřené všem, kteří od října 2023 do konce září 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Přihlásit se můžete do 30. září 2024 na webu soutěže  www.czechenvithesis.cz .

 

MPO zveřejňuje 1. výzvu k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny v vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pro rok 2024.

V návaznosti na schválenou provozní podporu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a ukončení notifikační řízení Evropské komise o slučitelnosti provozní podpory pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pro Českou republiku a na vydané notifikační rozhodnutí State Aid SA.108368 (2023/N) – Czechia - Support for electricity from high-efficiency combined heat and power generation, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu první výzvu k podání nabídky na stanovení výše podpory v aukci u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Tato podpora je zavedena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Pro výrobny elektřiny s elektrickým výkonem nad 1 MW se výše podpory určuje na základě vyhlášené aukce, kde je nyní předkládána výzva k podání nabídek.

Předmětem aukce je podpora elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW splňující vyhlášku č. 37/2016 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, která bude nově uvedena do provozu nebo u které bude dokončena modernizace výrobny elektřiny nejpozději do 31. prosince 2029.

Celková hodnota soutěženého instalovaného elektrického výkonu ve vyhlášené aukci je v souladu s nařízení vlády č. 189/2022 Sb. o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, stanovena na hodnotu 1 280 MWe.

Druhem podporovaného paliva je biomasa, bioplyn a důlní plyn. V případě zemního plynu musí být doloženo pravidel veřejné podpory EU, že projekt je technicky a ekonomicky schopný nahradit zemní plyn a provozovat obnovitelné plyny nebo nízkouhlíkové plyny do roku 2050.

První výzva pro rok 2024 k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je zveřejněna a vyhlášena od 2. 7. 2024, lhůta pro podávání nabídek bude zahájena dne 17. 7. 2024. Příjem nabídek bude ukončen 20. 9.2024.

Dokument ke stažení:

Vyhlášení aukce na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla – 1. výzva v roce 2024 [pdf, 492 kB]

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 241 položek pro chemické látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazená látka na Kandidátský seznam, bis(α,α-dimethylbenzyl) peroxid (ES 201-279-3, CAS 80-43-3), je toxická pro reprodukci a používá se jako pomocná látka, např. jako zpomalovač hoření.

Na červnové zasedání výboru MSC byla plánována také dohoda o postupu identifikace trifenylfosfátu (TPhP; ES 204-112-2) jako látky SVHC. Po konzultaci s předkladatelem dokumentace se ECHA rozhodla proces pozastavit, protože před jednáním byla předložena nová studie z Japonska, jejíž výsledky je třeba posoudit a vyhodnotit. V tomto případě se však jedná o výjimečné opatření platné pouze za určitých specifických podmínek.

Kandidátský seznam obsahuje 241 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do KS vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Další informace

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Jak oznámit látky v předmětech

Databáze SCIP

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení F-plyny – změna pravidel fungování portálu fluorovaných skleníkových plynů. Dne 11. března 2024 vstoupilo v platnost nové nařízení o fluorovaných plynech (EU) 2024/573. Vzhledem k tomu, že nové nařízení obsahuje dodatečná a pozměněná pravidla týkající se požadavků na registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů, je nezbytné stávající prováděcí nařízení zrušit, aby bylo zajištěno správné fungování portálu.

Dokument ke stažení:

• EU 63_24 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)

Rotující vnitřní jádro Země začíná zpomalovat. To by mohlo dokonce změnit délku pozemských dnů. Vědci loni publikovali studii, ve které prokazují, že sklon zemské rotační osy se mění v důsledku lidské činnosti. Výzkumy vnitřní vrstvy Země se provádí již 40 let. Těžba podzemní vody mezi lety 1993 a 2010 způsobila posun o 80 centimetrů v úhlu osy směrem k rovině, ve které planeta obíhá. V tomto období lidé vypumpovali 2150 gigatun (2,15 * 1015 kilogramu) vody z planetární kůry. Pokud by se takové množství vylilo do globálního oceánu, jeho povrch by se zvedl o 6 milimetrů. Od roku 2016 je známo, že procesy související se změnou klimatu, jako je tání ledovců, ovlivňují naklonění Země, ale až když vědci přidali odčerpanou vodu do svých rovnic, matematika odpovídala pozorování. Více ZDE

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. To má přinést novela zákona o ovzduší, kterou dnes poslanci poslali do druhého čtení. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší.

„Je potřeba provést komplexní novelizaci zákona o ochraně ovzduší. Všechna nová opatření mají společné cíle – zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit nadměrnou administrativu. Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zavedeme také rozšíření kontinuálního měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z nich budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnosti nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu novely dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u kterých provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.

Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.

Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se bude podle návrhu pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané.

Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění

Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Zefektivnění nízkoemisních zón pro lepší ovzduší v obcích

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka chceme, aby radnice mohly najít takové řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.

Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb.

Od pondělí začíná v plném znění platit nový stavební zákon. Zavádí mimo jiné digitalizaci stavebního řízení. Skončit by tak mělo obíhání více úřadů kvůli získání povolení. Mezi vedoucími dotčených úřadů ale zatím převládají spíš obavy – práci v nové aplikaci si předem nevyzkoušeli. V přechodném období navíc budou zpracovávat i dobíhající žádosti podle starého systému. Více ZDE

Odpůrci zprovoznění spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví na Pardubicku chtějí celý proces schvalování vrátit na začátek. Mají pro to argumenty, kladný posudek, který projekt získal, podle nich nevycházel ze správných imisních limitů. Novinářům to dnes řekli zástupci města Pardubice. Investor vše odmítl jako nerelevantní. Více ZDE

Vláda na svém posledním červnovém jednání rozhodla, že uvolní 2,15 miliardy korun na poskytnutí finančních kompenzací pro energeticky náročná odvětví, kterým hrozí, že kvůli vysokým nákladům na emise skleníkových plynů přesunou výrobu do zahraničí. Žádosti bude možné podat nejpozději do 30. září 2024.

Nařízení navazuje na zákon o obchodování s emisními povolenkami, který stanovuje pravidla pro finanční kompenzaci firmám, které platí vysoké náklady za emise skleníkových plynů, což se odráží v jejich výdajích za elektřinu. Nyní schválená kompenzace nepřímých nákladů cílí zejména na odvětví, u kterých hrozí možný přesun činnosti firem do zemí s méně přísnými ekologickými standardy. Konkrétně jsou určeny pro firmy s vysokou spotřebou elektřiny, jako je například ocelářský, chemický, nebo papírenský průmysl.

Výše částky se stanovuje každoročně na základě zákona. Vláda při jejím určení vychází z údajů, které firmy posílají ministerstvu životního prostředí. Pro rok 2023 činí výše podpory 2,15 miliardy korun. Kompenzace se vždy vztahuje na náklady firem za loňský rok a je tvořena součtem kompenzačních částek pro jednotlivá výrobní zařízení žadatele umístěna na území České republiky a nemůže být poskytnuta na náklady vzniklé výrobním zařízením mimo území České republiky.

Podpora navazuje na dlouhodobé úsilí vlády pomáhat energeticky náročným firmám s cenami elektřiny a je v souladu s evropskou směrnicí umožňující členským státům poskytovat státní podporu odvětvím u nichž hrozí přesun do zemí s méně přísnými ekologickými standardy v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

 

Díky zákonu nově vznikne databáze s otevřenými daty, která bude přístupná online všem občanům. Data tak bude možné získat jednoduše, rychle a zdarma. Zákon také upravuje spolupráci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu. Návrh zákona dnes prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a nyní bude čekat na schválení v Senátu.

„Český hydrometeorologický ústav je vzorem v digitalizaci, která je velkým cílem mým i celé této vlády. A právě novela zákona o veřejné hydrometeorologické službě digitalizaci přinese. Data o kvalitě vody, ovzduší či meteorologii budou nově přístupná všem ve formátu otevřených dat. Díky tomu budou data snadno dostupná a bude také možné je pravidelně aktualizovat. Informace tak bude mít k dispozici každý - akademická sféra, soukromé firmy, ale i veřejnost,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službu. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci výstražné služby, protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému. Tyto úkoly jsou státu, potažmo obcím a krajům, uloženy právními předpisy, nebo jde o potřeby obrany státu. Zákon tedy neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy, které si kdokoliv objednává na soukromoprávní bázi.

Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod, o ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.

Návrh zákona také upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.

„Přijetím zákona o hydrometeorologické službě dojde k legislativnímu ukotvení všech činností ČHMÚ. Taková úprava v oblasti meteorologie a klimatologie dosud chyběla, což ostatně jako riziko vyhodnotila i Bezpečnostní rada státu,“ doplňuje za Český hydrometeorologický ústav Libor Černikovský, ředitel pro meteorologii a klimatologii.

Ministerstvo životního prostředí tímto zákonem přispívá k naplňování programového prohlášení vlády, konkrétně bodu o zrychlení procesu otevírání dat (open data), aktualizaci otevřených dat na úřadech veřejné správy a veřejnému zpřístupnění monitoringu stavu klíčových složek životního prostředí.

Zákon také řeší historický dluh vůči ČHMÚ tím, že veškeré jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotví i s ohledem na jeho nezastupitelnou roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy. Nutnost této právní úpravy je přitom známá více než dekádu a upozornila na ni řada dokumentů, počínaje usnesením Bezpečnostní rady státu z roku 2012.