Členské země Evropské unie se dnes opět neshodly na prodloužení licence herbicidu glyfosát. Vyplývá to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu. Další jednání o kontroverzní otázce by se mohlo uskutečnit ještě do konce listopadu. Půjde zřejmě o poslední příležitost pro prodloužení licence. Ta stávající totiž vyprší v polovině prosince.

Pro návrh Evropské komise na pětileté prodloužení bylo při dnešním hlasování 14 zemí včetně České republiky, což ale nestačilo. Devět zemí bylo na jednání expertní skupiny proti a pět se zdrželo. Před dvěma týdny na předcházejícím jednání se přitom o věci ani nehlasovalo. Komise původně navrhovala desetileté prodloužení licence.

Chemickou látku glyfosát, která se používá v přípravcích na odstraňování plevele, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.

Látka je aktivní složkou například herbicidu Roundup společnosti Monsanto.

Europoslanci v říjnu ve Štrasburku schválili nezávaznou rezoluci požadující úplný zákaz používání látky do konce roku 2022. Co nejdříve chtějí také zakázat po celé Evropě používání glyfosátu před sklizní.

Český ministr zemědělství Marian Jurečka už v pondělí novinářům řekl, že ČR bude pro prodloužení licence hlasovat. Tím získaný čas by ale podle něj bylo správné využít především k dohodě, jak využívání herbicidu do budoucna výrazně omezit a jakými látkami jej v zemědělství nahradit.

Čtěte také:

Glyfosát sám neškodí, rozkládá se ale na látku podobnou chemické zbrani, varuje expert - Česká republika podpoří na jednání v Bruselu prodloužení evropské licence herbicidu glyfosát, hlavní složky například přípravku Roundup. Koncem října se odborníci členských zemí nedokázali shodnout na tom, jestli tento herbicid dále používat. „Kloním se k variantě prodloužení buď na tři nebo pět let. Revoluční změny v zemědělství jsou často velmi těžko akceptovatelné pro praxi,“ upozornil v pořadu Pro a proti ministr zemědělství Marian Jurečka. Více ZDE

Zdroj: ČTK / ČRo

V červnovém čísle časopisu Odpadové fórum vyšel v rubrice Pod lupou příspěvek, pojednávající o možnosti dovozu odpadních vod ze Slovenska pro jejich řádné vyčištění na našem území. V poslední reakci Michael Barchánek, soudní znalec v oboru odpadů, slíbil, že se vrátí k problematice katalogu odpadů.

Opakovaně ve svých vystoupeních a to již dlouhou dobu hovořím o Katalogu odpadů. Z různých úhlů pohledu, především z pohledu jeho omezené a zcela nejisté použitelnosti pro praktické rozhodování – a to jak původců odpadů, tak i úředníků, kteří mají, také s jeho pomocí, rozhodovat.

Autor kritiky mého červnového příspěvku na počátku diskutované pasáže uvádí, že vyhláška č. 381/2001 Sb. byla v roce 2016 zrušena a nahrazena jinou, ale že „na způsobu používání katalogu a zařazování odpadů se ovšem nic podstatného nemění“.  Vyjděme tedy z tohoto názoru, myslím, že je oprávněný a podívejme se na další text.

Nikde jsem se dosud nedočetl, a to ani oficiálně, ani jinak, co to vlastně ten Katalog odpadů je. Vyhláška, které byl přílohou, byla dle mého názoru jasná a říkala, jakým způsobem se při zařazování do Katalogu konkrétní komodita zařazuje.  Vyhláška byla a je běžně porušována (původci i úředníky), protože se nedodržuje stanovený postup zkoumat primárně technologii, při které odpad vznikl, ale hledí se především na jeho „vzhled“. Což je ovšem jiný problém, byť nikoli marginální (už jsem se setkal s případy, kdy vadné zařazení mělo pro původce velmi nepříjemné následky).

Mnohokrát jsem se ptal, zda je Katalog závazný seznam, kam se musím s každým odpadem vejít, nebo je to jen pomůcka pro orientaci nebo je to něco úplně jiného. A nyní jsem se to v názoru ministerského úředníka (nebo je to stanovisko MŽP?) snad konečně dozvěděl.  V textu je uvedeno, že „Katalog odpadů neurčuje to, zda je něco odpadem či nikoliv, jedná se pouze o seznam, do kterého lze zařadit jednotlivé věci naplňující definici odpadu.“ A dále se pokračuje, že „nemůže být v rozporu se zákonem o odpadech, i kdyby v něm uvedenou položku nebylo možné využít.“

V případě položek, katalogových čísel, u kterých je napsáno „odpadní voda….“, „oplachová voda….“ či „průsaková voda ….“ nelze ovšem takovéto tvrzení přijmout.  Uvedené vody totiž „definici odpadu“ nenaplňují a naplnit nemohou a je tedy nejasné, proč by měly v tomto seznamu vůbec figurovat. Stejně tak je nejasné, proč by v tomto seznamu, který je součástí obecně závazného právního předpisu, měly být „položky, které nelze využít“. Osobně si dovolím vyjádřit názor, že se autor, nevím, zda vědomě či nikoli, snaží obhájit neobhajitelné.

V závěru článku je uvedeno, že na MŽP evidují dotazy původců odpadů, směřující k použití Katalogu, ale „s obdobným pochybením na straně představitelů kontrolních orgánů se nesetkáváme“. Asi ne, ale je to proto, že běžní úředníci si většinou, a já se jim moc nedivím, nelámou hlavu jakoukoli filosofií nad předpisem. Je tam odpadní voda napsána? Je. Tak je to odpad a kdo si to nemyslí, tak se s námi může soudit. Což se ovšem děje v této věci jen zcela zřídka, protože je pohodlnější „sklapnout kufry“ a myslet si svoje. Protože soud si celkem logicky nalistuje Katalog, najde příslušnou položku, moudře pokývá hlavou v taláru a rozhodne ve smyslu uvedeného textu. Bohužel se podobně obvykle zachová i odvolací orgán ve správním řízení, byť ten by dle mého názoru měl mít odborné erudice trochu víc.

Závěr místo obvyklé odpovědi:

I v tomto případě opakuji svůj znalecký názor – seznam odpadů, zvaný Katalog, který je obecně závazným právním předpisem, je v některých položkách, které se týkají vod, nezákonný, protože tam takovéto položky jsou zařazeny v rozporu s ním. Hlavním problémem této zjevné vady je ovšem skutečnost, že tím je jeho užívání v úřední praxi nejisté a často vadné. Setkal jsem se s tím ve své profesní kariéře několikrát. Pokud ovšem budou odborné názory ministerských úředníků takové, jaké se lze dočíst v říjnové rubrice „Ohlas čtenářů“, není prakticky naděje, že se situace změní.

Poznámka.

Zdá se mi, že „tvůrčím způsobem“ se dá vykládat nejen ústava, ale i jakýkoli jiný předpis.

Související článek:

• POD LUPOU: Dovoz odpadních vod ještě jednou (3.11.2017)

• Dovoz odpadních vod (23.8.2017)

• Dovoz odpadních vod ze zahraničí a zákon o odpadech (27.10.2017)

Autor: Ing. Michael Barchánek

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů bude v souladu s § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, realizováno elektronickou formou a to v samostatném modulu systému ISPOP zvaném SEPNO, kde budou i zveřejňovány bližší informace. Předpokládaný termín spuštění portálu je stanoven na prosinec 2017.

Modul SEPNO umožní uživatelům vyplnění a odeslání ohlašovacího listu přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím webového formuláře, jeho potvrzení a případné další akce v souladu s legislativou. K ohlášení přepravy není nutné využívat systémů 3. stran (tzn. komerční software), veškerá funkcionalita pro splnění povinnosti bude dostupná v modulu.

Pro ohlášení do SEPNO je nutné, aby byl subjekt registrován v ISPOP, registraci lze provádět již nyní - proces registrace najdete zde na portálu ISPOP. Při spuštění SEPNO budou automaticky všechny subjekty ISPOP zavedeny také do systému SEPNO. Pro přihlášení do SEPNO budou platné přístupové údaje pro ISPOP.

Pro úpravu systémů 3. stran byl vydán datový standard, který popisuje datovou strukturu a obsah výkonu agendy přepravy nebezpečných odpadů.

Bližší informace o elektronické evidenci přepravy nebezpečných odpadů budou postupně uveřejňovány zde a na portále SEPNO (předpokládaný termín spuštění portálu je prosinec 2017).

Se svými dotazy se také můžete obracet na písemnou podporu EnviHELP.

Zdroj: ISPOP

Ministerstvo životní prostředí (MŽP) vydalo dne 25.10. 2017 sdělení k vyjasnění plnění ohlašovacích povinností zemědělců při použití upravených kalů na zemědělské půdě podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Text Sdělení:

Úvod

Zemědělec, který používá upravené kaly na zemědělské půdě je podle zákona  o odpadech:

• oprávněnou osobou;
• povinen vést průběžnou evidenci;
• povinen podávat roční hlášení;
• povinen podávat hlášení o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení.

Osoba, která užívá půdu (dále jen „zemědělec“) a používá na ni upravené (hygienizované) kaly z čistírny odpadních vod, je z hlediska zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) provozovatelem zařízení ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o odpadech (dále jen „zařízení na použití upravených kalů“), to znamená, že pro tuto činnost není potřeba vydání souhlasu krajského úřadu s provozem zařízení pro nakládání s odpady. Všechny díly půdních bloků, na kterých zemědělec používá upravené kaly, jsou jako celek jedním zařízením na využití odpadů (použití upravených kalů na zemědělské půdě).

Zemědělec  je  mimo   jiné   povinen   postupovat   při   použití   upravených   kalů   na zemědělské půdě dle ustanovení § 33 zákona o odpadech, které upravuje povinnosti při používání upravených kalů na zemědělské půdě, jehož konkrétní podmínky stanovuje vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (dále jen „vyhláška č. 437/2016 Sb.“).

Zemědělec je oprávněn k přijímání odpadů, kterými jsou upravené kaly, k použití na zemědělské půdě od  osoby,  která  kaly  upravuje  hygienizací  (většinou  se  jedná o čistírnu odpadních vod).

Zemědělec, který používá upravené kaly na zemědělské půdě je povinen podle § 39 odst. 1 zákona o odpadech vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady (viz dále bod 1).

Vzhledem k tomu,  že  zemědělec  je  oprávněnou  osobou  k nakládání  s odpady,  je povinen dle § 39 odst. 2 v případě, že používá upravené kaly na zemědělské půdě, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o tom, že přijal odpad (upravené kaly) (viz dále bod 2).

Zemědělec,  který  používá  upravené  kaly  na  zemědělské  půdě,  je  v souladu      s ustanovením § 39 odst. 3 zákona o odpadech povinen zaslat hlášení o provozu zařízení, a to do 15 dnů od zahájení provozu zařízení, tedy od okamžiku prvního přijetí
kalů. Pokud v současné době zemědělec takové zařízení již provozuje, je povinen dle ustanovení § 11 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ohlásit zařízení na použití upravených kalů nejpozději do 30. listopadu 2017 (viz dále bod 3).

Podrobnosti  o  způsobu   vedení   průběžné   evidence,   podání   ročního   hlášení  a o způsobu ohlašování zařízení na použití upravených kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen vyhláška č. 383/2001 Sb.).

1. Způsob vedení průběžné evidence odpadů ve smyslu § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.:

Zemědělec je povinen vést průběžnou evidenci o tom, že přijal od jednotlivých osob (např. čistíren odpadních vod, zařízení k úpravě odpadů, zařízení ke skladování) odpady - upravené kaly. Jedná se o tzv. odpady převzaté a vede evidenci o tom, že tyto převzaté odpady jsou následně použity do zemědělské půdy v tzv. zařízení na použití upravených kalů. Průběžná evidence odpadů se vede za zařízení na použití upravených kalů. Pokud jedna osoba používá upravené kaly na několika dílech půdních bloků, přičemž tyto díly půdních bloků mohou být různě rozmístěny po ČR, vede se průběžná evidence za všechny díly půdních bloků daného zemědělce dohromady.

Průběžná  evidence  se  vede  podle  př.  č.  20  vyhlášky  č.  383/2001  Sb.,  která   je podkladem  pro podání ročního hlášení, a  vždy obsahuje datum  a číslo  zápisu  do evidence a jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

Pokud zemědělci vzniknou při jeho jiné zemědělské činnosti odpady, je povinen vést průběžnou evidenci i za tyto odpady tzv. odpady vlastní. V tomto případě je nutné vést evidenci za každou samostatnou provozovnu, kde zemědělec vykonává zemědělskou činnost,   tedy   odděleně   od   evidence   zařízení   na   použití   upravených   kalů na zemědělskou půdu.

2. Způsob  podání  ročního  hlášení   podle   §   22   odst.   3   a   v rozsahu   př. č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb.:

Pokud zemědělec používá upravené kaly na zemědělské půdě je povinen zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o tom, že přijal upravený kal. Při tvorbě hlášení vychází zemědělec z průběžné evidence (viz bod 1). Hlášení se zasílá prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (ORP) příslušnému podle místa provozovny. Provozovnou je v tomto případě provozovna osoby, která zajišťuje použití kalů na zemědělské půdě.

Zemědělec uvede v jakém množství a od koho přijal upravený kal (kód způsobu nakládání B00 – převzetí odpadu), včetně uvedení způsobu nakládání s ním tzn. použití na zemědělskou půdu (kód způsobu nakládání BR10 - aplikace do půdy). Zároveň je nutné vědět identifikační číslo provozovny původce (dále jen „IČP“) nebo identifikační číslo  oprávněné osoby (dále jen  „IČZ“),  od  které  přijal  upravený kal   k aplikaci na zemědělskou půdu. Obdobně v průběžné evidenci a ročním hlášení      o produkci a nakládání s odpady osoba, která bude předávat upravené kaly zemědělci k použití, uvede v políčku „IČZ“ zemědělce, kterému předává upravený kal.

Hlášení se provádí za zařízení na použití upravených kalů a za veškeré upravené kaly, které byly přijaty od jednotlivých osob a následně použity na zemědělskou půdu.

Po přihlášení do ISPOP zemědělec vyplní ve formuláři F_ODP_PROD (roční hlášení o produkci a nakládání s odpady) údaje za provozovnu, která zajišťuje použití kalů na zemědělské půdě. V políčku „Číslo provozovny/číslo zařízení“ uvede IČZ, které mu bylo přiděleno krajským úřadem. V políčku „Název provozovny“ uveden název příslušné provozovny osoby, která zajišťuje použití kalů na zemědělské půdě. Dále uvede adresu této provozovny.

Pozn. Pokud provozuje zemědělec jinou zemědělskou činnost, při které vznikají odpady, je povinen zasílat zvlášť (odděleně od hlášení za zařízení použití upravených kalů na zemědělské půdě) roční hlášení i za provozovnu, kde odpad vzniká (oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem zasílat roční hlášení vždy, a to bez ohledu na ohlašovací práh - 39 odst. 2 zákona     o odpadech). Za předpokladu, že  v daném kalendářním roce zemědělec nenakládá  s odpady  (nepřijímá  jako  oprávněná  osoba   žádné   upravené   kaly   k   použití  na zemědělské půdě) a provozuje jinou zemědělskou činnost, při které odpady vznikají, je  povinen  podat  hlášení  pouze  při  překročení  ohlašovacího  prahu  (100 kg nebezpečných odpadů,  100  t  ostatních  odpadů  -  §  39  odst.  2  zákona  o odpadech).

3. Způsob hlášení zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení k použití upravených kalů:

Ohlašování se provádí podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb v platném znění. Zemědělec bude ohlašovat zařízení k použití upravených kalů na zemědělské půdě a prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (dále jen „ISPOP“), a to na formuláři (F_ODP_ZARIZENI) zveřejněném na stránkách ISPOP. Na základě tohoto ohlášení mu krajský úřad přidělí identifikační číslo zařízení (IČZ).

Zemědělec, který používá několik dílů půdních bloků rozmístěných v rámci ČR, kde dochází k použití upravených  kalů, ohlásí vždy pouze  jednomu  krajskému  úřadu   a bude mu přiděleno pouze jedno IČZ. Záleží vždy na tom, zda zemědělec provozuje místo k dočasnému uložení upravených kalů, tedy má zabezpečenou plochu, kde může v souladu s vyhláškou č. 437/2016 Sb., po dobu nejvýše 8 měsíců, než bude kal aplikován, kal uložit, nebo zda bude kal přebírán vždy k přímé aplikaci bez dočasného uložení (do aplikace se počítá i umístění kalů na půdním bloku po dobu 30 dnů). Hlášení se pak zasílá na krajský úřad, na jehož území  (podle GPS souřadnic) se nachází místo k dočasnému uložení upravených kalů nebo, pokud takové místo zemědělec nemá, na krajský úřad, na jehož území se nachází provozovna zemědělce, která zajišťuje používání upravených kalů, což může být i provozovna, kde má tento zemědělec sídlo. Pokud je míst k dočasnému uložení upravených kalů u jedné osoby užívající půdu více, uvede se místo s největší kapacitou.

V případě tříletého omezení aplikace kalů vyplývající z § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky
č. 437/2016 Sb., zemědělec neohlašuje přerušení provozu zařízení.

Jelikož se u zemědělců jedná o specifický případ, kdy jsou pro zjednodušení všechny díly půdních bloků, na kterých jsou používány upravené kaly vnímány jako jeden celek tj. jedno zařízení, pak v případě změny osoby, která na jednotlivých pozemcích hospodaří, není vhodné, aby IČZ zůstalo stejné. IČZ je v tomto případě vázáno na osobu provozovatele zařízení, ke které patří neuzavřený počet půdních bloků, který se může zvyšovat nebo snižovat. Proto doporučujeme v případě převodu nebo přechodu užívacího práva ke všem půdním blokům, aby dosavadní provozovatel zařízení (zemědělec) ukončil provoz zařízení a nový provozovatel zařízení (zemědělec) podal prostřednictvím ISPOP na formuláři F_ODP_ZARIZENI první ohlášení zařízení za účelem získání nového identifikačního čísla zařízení a zahájení provozu zařízení.

Pokud chce provozovatel zařízení na použití upravených kalů (zemědělec) ukončit provoz zařízení (např. prodá všechna pole a již nebude aplikovat kaly na půdu nebo jen již nemá v úmyslu aplikovat kaly na půdu), tak ohlásí ukončení provozu zařízení.

Dokument ke stažení:

Sdělení (PDF, 105 kB)

Víte, že sklo se dá recyklovat takřka donekonečna a že do tříděného odpadu je možné dát i skleněný obal nevymytý a s kovovým víčkem? Při dalším zpracování to nevadí a víčko se oddělí pomocí magnetu.

Proč recyklovat sklo?

Jako obalový materiál patří sklo z hlediska vztahu k životnímu prostředí a recyklaci k těm nejšetrnějším. Sklo lze recyklovat prakticky donekonečna. Tříděním a recyklací skla šetříme nejen energii, ale i přírodu kolem sebe. Vytříděným sklem se dá nahradit až 65 % sklářských písků, přičemž hlavní výhodou výroby nového skla ze starého je ohromná úspora energie - ta může činit až 90% oproti výrobě ze sklářských písků.

• skleněné obaly je možné třídit i se zbytky obsahu, recyklaci to nevadí. Stačí obsah dojíst, vyškrábnout, nemusí se vymývat

• do tříděného odpadu je možné dát i obal s kovovým víčkem, oddělí se pomocí magnetu

• díky třídění odpadu a jeho recyklaci vznikají nové produkty (sklo lze recyklovat v podstatě donekonečna)

• tříděním skla umožňujeme jeho recyklaci, a tedy snížení spotřeby energií při výrobě (až 90%), úspory surovin (65%)

• sklo se rozkládá tisíce let – jeho tříděním šetříme přírodu

Do kontejneru na sklo patří:

• barevné sklo a čiré sklo

• lahve od vína, jiných alkoholických i nealko nápojů

• tabulové sklo z oken nebo dveří

Do kontejneru na sklo nepatří:

• keramika a porcelán

• zrcadla, autosklo, drátované sklo

• varné sklo nebo zlacené sklo

72 % obyvatel ČR třídí odpad (sklo z nich třídí 83 %)

Barevné neboli směsné sklo se v ČR třídí do kontejnerů zelené barvy, na sklo čiré jsou pak určeny bílé kontejnery. Důvod tohoto rozdělení je prostý – z barevného skla se totiž čiré již nevyrobí. Vytříděné sklo z kontejnerů se sveze na třídící linku, kde se odstraní případné nežádoucí příměsi. Poté se nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se dále dotřiďuje. Nakonec se dočistí na požadovanou vysokou kvalitu pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty jako kamínky nebo kousky porcelánu či keramiky, by se totiž mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků

Nejčastěji se z recyklovaného skla vyrábí opět lahve na minerálky a pivo. Ve specializovaných továrnách se z odpadního skla vyrábí také tepelné izolace – skelná vata a tzv. pěnové sklo, což je materiál, který je vhodný jako izolační zásyp okolo domů, nebo jako izolace pod základovou desku místo kamenného štěrku. Nadrcené sklo se může použít i bez nutnosti tavení jako přísada do speciálních druhů betonů a brusných hmot.

Předností skleněných obalů je velká chemická odolnost, dobrá omyvatelnost, průhlednost, možnost sterilace, vícenásobné použití a opětovné zpracování. Nejčastější druhy skleněných obalů jsou lahve od piva, vína, nápojů, zavařovací sklenice, sklenice od kečupů, marmelád, kompotů, flakonky od parfémů, lahvičky od léků. Více o třídění skla www.samosebou.cz/extra/sklo.

Recyklační symboly skleněných obalů

Na skle mnoho recyklačních symbolů nenajdete, jde totiž o snadno rozpoznatelný materiál. V ojedinělých případech se s nimi můžete setkat, tady je jejich stručný přehled.

	Bílé sklo - čiré sklenice od kompotů, od vína a dalších nápojů.
	Zelené sklo barevné lahve od vína, sirupů a piv i tabulové sklo.
	Hnědé sklo

O revolucích se říká, že po nějakém čase začnou požírat své děti. Výjimkou není ani ta energetická. Ta se právě chystá vypořádat se svými méně vydařenými potomky – s neefektivním spalováním biomasy a možná i s výrobou biopaliv ze zemědělských plodin. Dopad to bude mít i na velké společnosti v Česku – na ČEZ, EPH, Agrofert a další. Více ZDE

Zdroj: EURO

Státního fondu životního prostředí ČR dnes informoval, že dochází k prodloužení příjmu žádostí pro 69. výzvu (odpady) OPŽP. Nový termín ukončení příjmu žádostí je stanoven na 28. února 2018 (20:00). V případě 72. výzvy (značištění vod) se příjem žádostí uzavře nově až 18. září 2018. Vzhledem k častým dotazům ke zveřejněnému textu 69. výzvy Fond upřesňujeme následující informace:

Popis podporovaných aktivit

Podporovaná aktivita 3.2.3: Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury

Podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje následující podmínky podle písm. a) až e)

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
b) pro věc existuje trh nebo poptávka,
c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a
e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie.

V případě, tuhých alternativních paliv musí být pro splnění podmínky podle písm. c) splněna norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy a navazující normy. Norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva (TAP) přímo uvádí že, TAP může přestat být odpadem ve Společenství nebo na národní úrovni pokud jsou splněna určitá kritéria. Až do tohoto legislativního rozhodnutí mohou být TAP použita v závodech podle směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů. Směrnice o spalování odpadů byla nahrazena směrnicí 2010/75/EU o průmyslových emisích. Dokud tedy nebudou stanovena kritéria podle písm. e) nebo národní kritéria TAP nelze vyvést z režimu odpadů a lze jej využívat pouze v zařízeních, která disponují povolením pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle směrnice o průmyslových emisích.

Pro úplnost dodáváme, že § 3 odst. 7 zákona, o odpadech dále stanovuje, že pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odst. 5 a výrobků z odpadů podle odst. 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena. Tato kritéria v případě energetického využívání TAP stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy. Po vydání vyhlášky stanovující kritéria pro přechod odpad/neodpad pro TAP bude možné TAP energeticky využívat pouze v zařízeních pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle zákona o ovzduší.

Z výše uvedeného vyplývá, že přejímat vyrobené palivo ze zařízení na výrobu paliv z odpadů v režimu zákona o odpadech je nezbytnou podmínkou a koncové zařízení tedy musí mít k provozu souhlas § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Pro všechny typové projekty dále platí, že traktor nebude uznáván způsobilým, pokud bude sloužit pouze jako energetický prostředek či nakladač.

Další informace k výzvám:

• 69. výzva

• 72. výzva

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes informovalo, že aktuálně pracuje na zajištění anglického originálu „Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Pulp, Paper and Board“ (BREF PP). Pro tuto chvíli je k dispozici část překladu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu papíru, buničiny a lepenky do kapitoly 2.

Dokument ke stažení:

BREF PP_kapitola 2 [pdf, 7917 kB]

Zdroj: MPO

Nové osobní automobily a dodávky by v Evropské unii měly mít v roce 2030 o 30 procent nižší emise než v roce 2021. Součástí dnes zveřejněného návrhu Evropské komise, který má zajistit v EU "čistou mobilitu", jsou také pobídky, které by měly evropské výrobce automobilů posunout k větší výrobě bezuhlíkových či nízkouhlíkových aut, především elektromobilů. Evropské automobilky se v příštích letech chystají výrazně rozšířit nabídku svých modelů na elektrický pohon. Cílem je vyhovět stále přísnějším požadavkům regulačních orgánů na snižování emisí.

Návrh, kolem kterého se v posledních dnech výrazně lobbovalo, dnes novinářům představili místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič, komisař pro klimatické změny a energie Miguel Cañete a komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

"Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut," míní Šefčovič. Zdůraznil, že auta byla v Evropě vynalezena a nyní je podle něj čas na to, udělat to znovu.

Komise totiž varuje, že evropští automobiloví výrobci by mohli o své světové prvenství v souboji s firmami z USA, Japonska, Jižní Koreje či Číny snadno přijít právě v segmentu nízkoemisních vozů, který v budoucnosti čeká rozvoj. Například Čína zavedla výrobcům kvóty na tato auta od roku 2019, některé státy v USA také zavádějí příslušné regulační rámce.

Návrh je součástí snah komise zajistit splnění celkového cíle zredukovat emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 nejméně o 40 procent, jak se unie zavázala v Pařížské klimatické dohodě.

Komise dnes přišla s návrhem předpokládajícím, že průměrné emise v EU nově registrovaných osobních a dodávkových automobilů budou muset být v roce 2025 o 15 procent a v roce 2030 o 30 procent nižší ve srovnání s rokem 2021, cíl tak už nebude definován v absolutní hodnotě CO2 na kilometr. Cíl ovšem bude mezi výrobce rozdělen na základě testů emisí všech nových aut a dodávkových aut v jejich flotile. Tato měření budou založena na přesnější metodě označované zkratkou WLTP. Pokud výrobce svůj specifický emisní cíl přesáhne, může od komise dostat pokutu ve výši 95 eur (asi 2500 Kč) za každý gram CO2 na kilometr navíc za každý v tom roce nově registrovaný automobil.

Výrobci, kteří dosáhnou vyššího podílu bezemisních či nízkoemisních aut - definovaných jako auta s emisemi nižšími než 50 gramů CO2 na kilometr - než je 15 respektive 30 procent, budou "odměněni" méně přísným celkovým cílem snižování emisí CO2. "Kvóta na elektromobily" či na vozy jezdící na vodík jako taková ale v návrhu není. Cílem je, aby výrobci postupně přešli od konvenčních motorů k elektromobilům, ovšem při zajištění dostačeného času na vzdělání zaměstnanců.

Komise podle dnes zveřejněných materiálů předpokládá, že zvýšené náklady na ekologičtější automobily budou dostatečně vyváženy úsporami na palivu při jejich používání. V roce 2025 by měla být u nově pořízeného vozu úspora asi 600 eur (téměř 16.000 Kč), v roce 2030 dokonce až 1500 eur (téměř 40.000 Kč), a platit to má i pro auta koupená z druhé ruky.

Přesto by tento vývoj neměl vést ke konci osobních aut se spalovacími motory. Podle komise bude takový motor mít v roce 2030 v EU stále asi 80 procent automobilů.

Součástí dnešních návrhů, o nichž budou nyní jednat členské země EU a Evropský parlament, je také snaha podpořit nákupy čistých automobilů veřejným sektorem. Komise také žádá větší úsilí při vytváření evropské infrastruktury, kterou podobné automobily k provozu potřebují.

Komise odhaduje potřebnou výši investic na 22 miliard eur (přes 580 miliard Kč) do roku 2025. Soukromé investice a prostředky členských států proto plánuje podpořit dodatečnými 800 miliony eur (přes 21 miliard Kč).

Evropské automobilky výrazně rozšíří nabídku elektromobilů

Evropské automobilky se v příštích letech chystají výrazně rozšířit nabídku svých modelů na elektrický pohon. Cílem je vyhovět stále přísnějším požadavkům regulačních orgánů na snižování emisí. Koncerny jako Volkswagen nebo Mercedes Benz chystají ke každému modelu elektrickou alternativu. Vyplývá to z informací firem.

Evropská komise dnes přišla s návrhem, podle kterého by nové osobní automobily a dodávky v EU měly mít v roce 2030 o 30 procent nižší emise než v roce 2021. Součástí návrhu jsou pobídky, které by měly evropské výrobce automobilů posunout k větší výrobě především elektromobilů.

Česká Škoda Auto již oznámila, že s prvním elektromobilem přijde na trh v roce 2020, o rok dříve to bude vůz na hybridní pohon. V roce 2025 bude mít Škoda pět modelů na elektrický nebo hybridní pohon a v roce 2030 bude elektrický pohon u každé modelové řady. Za osm let chce prodávat čtvrtinu vozů na elektrický nebo hybridní pohon. Elektrické vozy se budou vyrábět na stejných místech, jako auta se spalovacími motory. Škoda zároveň v příštích letech přestane do menších modelů montovat dieselové motory.

S elektrickou alternativou ke každému ze zhruba 300 modelů počítá v roce 2030 celý koncern Volkswagen, kam Škoda patří. Značky skupiny do roku 2025 dodají na trh 80 nových modelů elektromobilů. V roce 2025 by měl mít elektrický pohon jeden ze čtyř vyrobených vozů v automobilkách skupiny, což představuje tři miliony vyrobených elektromobilů ročně.

Mercedes chce mít u každé řady model na elektřinu za pět let. Celkem plánuje kolem 50 variant elektrických vozů. Značku mini vozů smart firma chce do roku 2020 v Evropě a Severní Americe zcela převést na elektrický pohon. Smart tak bude první značkou, která kompletně přejde ze spalovacích motorů na elektromotory.

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, plánuje do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Podobně vozy značky Jaguar Land Rover budou od roku 2020 dostupné i v elektrické nebo hybridní verzi. Největší britská automobilka, kterou vlastní indická společnost Tata Motors, už loni oznámila, že na rok 2020 připravuje výrobu ekologických variant poloviny nových osobních vozů, své plány později rozšířila.

Zdroj: ČTK

Evropská komise vydala zprávu s názvem Dva roky po Paříži – pokrok k dosažení závazků EU v oblasti klimatu, která ukazuje, že v letech 1990 až 2016 se podařilo snížit emise skleníkových plynů o 23 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o 53 %. Zpráva dále ukazuje, že i přes postupné zvyšování ekonomického růstu je EU na cestě ke splnění svých závazků do roku 2020. Komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete řekl, že EU je odhodlána splnit i cíl pro rok 2030, kterým je snížení emisí o 40 % oproti roku 1990.

Zdroj: CEBRE

ROZHOVOR Jaroslav Pašmik je vedoucí Centra managmentu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze. Odpadové fórum s ním navázalo spolupráci v návaznosti na právě řešený pilotní projekt na Praze 7, jehož cílem je redukce a prevence textilního odpadu. Jaroslav Pašmik seznámil čtenáře Odpadového fóra s Centrem i s navrhovaným řešením, jak přistoupit k situaci vzrůstajícího množství textilního odpadu.

Jste vedoucí Centra managmentu udržitelnosti při Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak dlouho Centrum funguje? S jakým cílem bylo založeno?

Centrum je velmi mladé. Vzniklo zhruba před rokem v rámci Institutu excelence v managementu na Fakultě podnikohospodářské. Jeho cílem je s použitím naší expertízy pomáhat organizacím i jedincům řešit problémy udržitelnosti. Usilujeme také o to, aby se udržitelnost stala součástí DNA Vysoké školy ekonomické v Praze, stejně jako je tomu u jiných světově nejuznávanějších ekonomických škol.

Spolupracuje Centrum se soukromými subjekty?

Spolupráci s byznysem teď budujeme skrze předmět Management udržitelnosti, který jsem založil krátce před vznikem Centra. Tady se spolupráce rozjela docela rychle. Spolupracujeme se severskými korporacemi jako IKEA nebo SKANSKA, se špičkou leteckého průmyslu GE Aviation nebo s retailovými velikány, jako je TESCO. Dva projekty jsme také dělali s ČSOB a s nemovitostním komplexem Korunní dvůr. S IKEA jsme například spolupracovali na projektu sdílené ekonomiky v oblasti dopravy, a také jsme prozkoumávali možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem. S TESCO momentálně pracujeme na projektu zvyšování transparentnosti firmy v rámci Fashion Transparency Index. S ČSOB jsme se dívali na podmínky nastavení velkých úvěrů, který by měly potenciál pro snižování emisí CO2. S projektem Korunní dvůr jsme prováděli srovnávání různých certifikací udržitelnosti vhodných, a také jsme analyzovali možnosti nasazení energie z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že Centrum funguje jen jeden rok, asi nejsou nějaké reálné výstupy.

Máme reálné výsledky ve spolupráci ve firmách, kde řešíme problémy udržitelnosti. Ale máte pravdu, že toho zatím není hodně. Jsou to spíše menší věci, kdy třeba pomůžeme zpracovat kvalitní multikriteriální analýzu, aby firma mohla v udržitelnosti pracovat lépe a efektivněji. Nebo analyzujeme návratnost některých investičních opatření, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. (Nemohu jít ale do velkých detailů, protože jsme vázáni mlčenlivostí, což mi znemožňuje mluvit o konkrétních datech.)

Jaké možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem jste prozkoumávali?

K tomu mohu říci jen obecně, že změna byznys modelu může zvýšit udržitelnost dopadů fungování firmy a zároveň jí přinést další profit. Může se třeba jednat o přechod z prodeje některých výrobků na jejich pronájem. Firma tedy prodává službu, přičemž výrobek je stále v jejím vlastnictví. To firmu motivuje k udržitelnější výrobě, protože čím déle výrobek slouží a zákazník je spokojen, tím déle může firma inkasovat za pronájem. Forma pronájmu navíc dovoluje firmě po skončení smlouvy výrobek znovu zpracovat. To se samozřejmě musí nejdřív namodelovat a propočítat. A na tom třeba pracují naše týmy.

ODPADOVÉ FÓRUM AKTUÁLNĚ - přehled obsahu:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Když dělají dva totéž, není to totéž

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• Nakládání s BRKO je smysluplné pokud je kvalitně zpracován a využit v zemědělství

• V oblasti předcházení vzniku odpadů jsme zas o krok dál

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

• Lithium v Krušných horách – jak dále?

• Výskyt antibiotické rezistence na čistírně odpadních vod

• Dopady novely stavebního zákona

• Nakládání s čistírenskými kaly

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• SEDITANK – automatický systém pro přípravu materiálu před anaerobní fermentací

• Jak omezit množství odpadů? Klíčová je prevence!

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• Legislativní a dotační souhrn

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE

Na která témata udržitelnosti se studenti Vysoké školy ekonomické zaměřují? Můžete nám prozradit nějaká témata studentských prací?

Jsem na VŠE jen krátce, takže teprve vypisuji témata kvalifikačních prací, do kterých ale studenti rychle dorůstají. Vypisuji témata zkoumající bariéry pro výkon v udržitelnosti v různých odvětvích ekonomiky, témata zabývající se výzkumem zvyšování profitability firem skrze management udržitelnosti, ale také témata zaměřená na management udržitelnosti současného města.

Zaznamenala jsem především Vaše projekty v oblasti textilního odpadu. Kdy jste hodnotili, zda sběrné kontejnery na textil, řeší problém textilního odpadu. Mohl byste mi vysvětlit, o co šlo?

To je takový pilotní projekt, který stále probíhá ve spolupráci s Prahou 7. Jeho cílem je napomoci redukci textilního odpadu, který vzniká v městských částech. Nejprve jsme zmapovali současnou situaci výroby a spotřeby textilu. Přišli jsme na to, že fenomén takzvané rychlé módy žene spotřebu rekordně vzhůru. Rychlá výměna módního textilu způsobuje vzrůstající množství odpadu, který se dnes řeší převážně sběrem do speciálních kontejnerů. Problém je v tom, že jen zlomek tohoto odpadu se upotřebí nebo zpracuje v místě spotřeby, tedy v Česku. Část končí ve spalovnách a velká část se prodává do rozvojových zemí, kde působí různé problémy. Rozhodli jsme se tuhle situaci nejen zkoumat, ale také iniciovat vznik konsorcia, které by jí dokázalo efektivně řešit. Proto jsme pozvali ke spolupráci Prahu 7, provozovatele kontejnerů POTEX, neziskovku Fashion Revolution a různé menší zpracovatele textilního odpadu. Cílem je najít společně způsob, který by pomáhal udržitelně zpracovat textilní odpad přímo v Česku. Teď jsme ve fázi sestavování konsorcia. Studenti k tomu zpracovávají projekt, který mapuje nejlepší příklady praxe ze světa. Jedna ze studentek by se tomuto tématu měla věnovat také ve své kvalifikační práci.

Ale prodej textilu do rozvojových zemí je často prezentován jako humanitární pomoc. Řešili jste tento problém s dotčenými subjekty?

Ano, řešili. Skutečnost je taková, že firmy, které textilní odpad prodávají dál, nad ním ztrácejí kontrolu při předání obchodníkům. Ze zahraničních výzkumů pak vyplývá, že textil končí například v Africe, kde je jeho užitek rozporuplný. Na jedné straně samozřejmě podporuje živobytí obchodníků a lidí, kteří třeba ten textil ještě perou, přebírají a distribuují, ale na druhou stranu likviduje místní textilní dílny a průmysl a zvyšuje odpad na skládkách. A protože v Africe není tenhle byznys příliš regulován, tak při importu dochází například k celním podvodům. O tomhle tématu dobře informuje například organizace Oxfam.

Textilní odpad by mohl být řešen nižší spotřebou, takový model přináší tzv. Slow fashion, o které jste již zmiňoval. Slow fashion má většinou jednu velkou nevýhodu, je velmi drahá, a tím nedostupná. Není to překážkou k nižší spotřebě? Znáte možnosti levné slow fashion?

To je rozšířený mýtus. Udržitelná nebo tzv. pomalá móda nemusí být nutně dražší. Osobně se snažím již několik let takto nakupovat a z vlastní zkušenosti mohu říci, že i nové kusy oblečení z certifikované bio-bavlny a různé lokální značky mají ceny docela konkurenceschopné. Nemohou ale soutěžit s tou nejlevnější produkcí, při jejíž výrobě se nehledí na žádné standardy ani kvality, ani bezpečnosti o férové mzdě pro šičky ani nemluvě. Kdo chce pomalou módu opravdu levně, tak to vlastně taky jde: Může se vypravit do second handu a počíhat si tam na nějaký pěkný kousek. Ale chce to alespoň elementární znalosti o vlastnostech a kvalitě materiálů.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Autor: Jana Drábková

Koncept dostal jméno Terzo Millennio, tedy v italštině doslova „třetí tisíciletí“. Kromě velmi lehké karbonové struktury a extrémně aerodynamické karoserie má být hlavním tahákem elektrický pohon. Ten má tvořit čtyři elektromotory, které jsou zásobovány energií ze superkapacitorů a baterií, přičemž ty jsou zakomponovány do panelů karoserie za použití karbonových nanotrubek a ultratenkých baterií. Fotogalerie - ZDE.

Zdroj: DENÍK.cz

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se chce v příštích letech více zaměřit na problémy související se suchem, tedy například změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod. Přivítalo by i změnu koncepce vodního hospodářství. Novinářům to včera v Ostravě řekli zástupci sdružení.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák řekl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž uvedl, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Druhá nejlidnatější země světa má problémy s omezováním emisí CO2. Nakolik se jí podaří ukočírovat využívání fosilních paliv v následujících letech, bude mít významné dopady na celou planetu. V Indii totiž žije 240 milionů lidí bez elektřiny, kteří si také chtějí splnit svůj „americký sen“ o konzumní společnosti. Jak tuto energetickou výzvu Indie zvládne, ovlivní tak i klimatické cíle celé planety. V Indii loni rostly emise oxidů uhlíku o pět procent, ostatní země z první pětky největších producentů naopak zaznamenaly pokles. Indie je stále velmi průmyslově nerozvinutá, a proto bude hodně záležet na tom, jak se vyrovná s modernizací ekonomiky. Více ZDE

Zdroj: EURO