Evropský parlament odhlasoval koncem minulého týdne zásadní nařízení legislativního balíčku k oběhovému hospodářství, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE (ozn. pro Cirkulární ekonomiku) na trh.

Pro výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), kde byl stínovým zpravodajem europoslanec Pavel Poc, byla klíčová především otázka kontaminantů. Kontaminující látky v hnojivových výrobcích se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jsou tak velmi nebezpečné pro zdraví lidí i zvířat. 

Mezi těmito látkami je problematické především kadmium (Cd), které se nachází ve většině minerálních fosforečných hnojiv. Kadmium se z hnojiv dostává do půdy a je přijímáno rostlinami. Ze zemědělských plodin pak kadmium už nelze nijak odstranit a dostává se do potravin. Závěry Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrdily, že právě jídlo je dominantním zdrojem expozice kadmiem - maximální doporučený příjem je pak překročen u většiny evropské populace. „Volba je jednoduchá – buď kadmium odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle. Lidské zdraví musí mít přednost před zisky z dovozu nekvalitních fosfátových surovin," říká Pavel Poc.  Kadmium je těžký kov a karcinogen I. třídy, má teratogenní účinky, akumuluje se v těle, poškozuje ledviny a kostní tkáň, imunitní i kardiovaskulární systém. Nařízení konečně zavádí přísnější limity pro přítomnost tohoto prvku ve fosforečných hnojivech – snížení obsahu na 40 mg/kg bude dosaženo po šesti letech a na 20 mg/kg po šestnácti. „Návrh, který jsem prosadil ve výboru pro životní prostředí byl samozřejmě ambicióznější, ale v rámci Parlamentu nebylo možné dosáhnout lepšího kompromisu,“ dodává k dosaženému výsledku Poc.

Systém definovaných použitelných surovin přispěje ke garanci bezpečnosti výrobků. Národní předpisy budou zachovány a dávají tak podnikatelům větší možnost se rozhodnout, zda budou své výrobky označovat značkou CE.

V září tohoto roku se strhla velká vlna obav, o tom jak to bude s dichromanem? Bude se smět ještě používat a pro jaké účely použití? Proč to tak je?

To jakým způsobem se regulují nebezpečné chemické látky na území Evropské unie, nám ukládá nařízení REACH, které platí od roku 2007. Jedním z nástrojů jak regulovat zvlášť nebezpečné látky v Evropě je proces autorizace. Jedná se o tzv. SVHC látky neboli látky vzbuzující mimořádné obavy uvedené v příloze XIV tohoto nařízení. Pokud je látka označena jako SVHC, splňuje jednu z následujících nebezpečných vlastností: CMR vlastnosti (karcinogenita kategorie 1A či 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A či 1B, toxicita pro reprodukci kategorie 1A či 1B), PBT vlastnost (persistentní, bioakumulativní a toxická), vPvB vlastnost (vysoce persistentní a vysoce bioakumulativní), vlastnosti vzbuzující obdobné obavy jako CMR, PBT či vPvB látky (např. látky narušující endokrinní činnost).

Cílem procesu autorizace je ujistit se, že je riziko vyplývající z používání SVHC látky adekvátně kontrolováno a že dojde k postupnému nahrazení této látky jinou, pokud existují komerčně dostupné alternativy. K tomu, aby se látka ocitla v příloze XIV nařízení REACH, předchází celá řada kroků, z nichž některé je možné ovlivnit.

Na začátku členský stát či Evropská agentura pro chemické látky ECHA oznámí na webu svůj záměr připravit dokumentaci podle přílohy XV nařízení REACH k identifikaci látky jako SVHC. Následuje veřejná konzultace na stránkách agentury týkající se hlavně klasifikace dané látky trvající 45 dnů. Členský stát či ECHA odpoví na jakékoliv připomínky a podstoupí je Výboru členských států, který rozhodne, zda bude látku identifikovat jako SVHC. Výbor předá své stanovisko Evropské komisi, která ho zohlední a podle toho látku zařadí či nezařadí na tzv. Kandidátský seznam dostupný na webu ECHA.

Dalším krokem je prioritizace „kandidátských“ látek k zařazení do přílohy XIV nařízení REACH. Prioritu mají při tom látky PBT, vPvB, látky s širokým spektrem použití či velkotonážní látky. Seznam prioritních látek je zveřejněn na webu ECHA s následnou tříměsíční veřejnou konzultací. V této fázi se rozhoduje o zařazení látky do přílohy XIV nařízení REACH, a to včetně výjimek a datu zániku. Výbor opět předá své stanovisko komisi, která ho zohlední a rozhodne o tom, zda látku do přílohy XIV zařadí či nikoliv. Každá látka uvedená v příloze XIV až na uvedené výjimky podléhá povolení a po dni zániku již nesmí být nadále bez povolení uváděna na trh pro dané použití či používána ani jedním článkem v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Příloha XIV obsahuje u každé látky 2 důležitá data – datum nejzazšího podání žádosti o povolení a datum zániku. V případě, kdy je žádost o povolení podána do data nejzazšího podání žádosti, je možné látku uvádět na trh/používat i po datu zániku, dokud Evropská komise nerozhodne o povolení.

Žádat o povolení může nejen výrobce či dovozce, ale i následný uživatel. Žádost zahrnuje celou řadu dokumentů např. zprávu o chemické bezpečnosti, analýzu alternativ, příp. také plán náhrad a socioekonomickou analýzu a další dokumenty. Vždy se žádá o povolení konkrétního použití dané látky a je udělené jen na omezenou dobu v řádu let. Pokud chce žadatel dál počítat s možností používání této látky, musí minimálně 18 měsíců před koncem povolené lhůty zažádat o přezkum. K přezkumu může ale dojít také i v případě, kdy se objeví nové zásadní informace mající vliv na udělené povolení.

Příloha XIV nařízení REACH v současné chvíli obsahuje 43 položek, mezi nimiž figurují také hodně diskutované šestimocné sloučeniny chromu. Tyto látky jsou široce používané v různých průmyslových odvětvích, např. v chemickém, leteckém či automobilovém průmyslu, v elektronice, litografii atd. U některých z těchto látek lze pro některá použití uplatnit výjimku z autorizace, jako je např. dichroman sodný a jeho použití jako laboratorní činidlo (stanovení CHSK), což spadá pod vědu a výzkum v případě tonážního limitu menším než 1 t/rok a kontrolovaných podmínek. Když má však dichroman jiné použití, na které výjimku uplatnit nelze, je nutné o povolení žádat. Nejzazší datum podání žádosti u této látky bylo 21. března 2016 a datum zániku 21. září 2017. To tedy znamená, že již není možné tuto látku používat bez povolení daného použití nebo bez podané žádosti o povolení před 21. březnem loňského roku, pokud tedy Evropská komise zatím nevydala rozhodnutí.

Zatím zde bylo zažádáno o povolení některých použití různými společnostmi, kde již v některých případech bylo povolení uděleno, např. použití dichromanu draselného v optoelektronických komponentech, kde bylo povolení uděleno na cca 7 let. U několika dalších se zatím stále čeká na rozhodnutí Evropské komise.

Závěrem je nutno zmínit, že proces autorizace má vést k používání bezpečnějších látek a tudíž snížit jejich dopad na zdraví lidí, ale na druhou stranu je někdy těžké hledat adekvátní náhrady za tyto látky, jak z hlediska ekonomického, tak i technologického. A právě v případě šestimocných sloučenin chromu, které mají bránit korozi např. v letectví, můžou být dopady špatně zvolené alternativní látky fatální.

Čtěte také v Odpadovém fórum:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

Autor: Ing. Zuzana Asresahegnová, Ph.D., MEDISTYL spol. s r.o.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Největší změna v českém stavebnictví za poslední desítky let odstartuje od 1. ledna 2018. Všechny veřejné budovy, které se začnou od tohoto data stavět nebo rekonstruovat, budou muset být v energetickém standardu blízkém nule. V praxi to znamená, že budou muset šetřit energii jako současné nízkoenergetické domy a navíc jí budou muset vyrobit stejně nebo téměř stejně, kolik jí pro svůj provoz spotřebují. Více ZDE

Ministerstvo dopravy zpracovalo Koncepci vodní dopravy pro období 2016 – 2023 (dále jen „Koncepce“), která je první koncepcí zaměřenou na sektor vodní dopravy v České republice a která vychází ze schválené Dopravní politiky ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050.  Koncepce identifikovala jako hlavní příčinu významného poklesu přeprav v posledních dvaceti letech nedostatečnou spolehlivost splavnosti vodní cesty 
v úseku Ústí n/L – státní hranice. V tomto úseku je potřebné omezit závislost vodní dopravy na klimatických podmínkách, tzn. nutnost řešit splavnost v obdobích s nižšími vodními stavy.

Technický posudek tzv. bezjezových variant projektového řešení Plavebního stupně Děčín 
a Technický posudek tzv. bezjezových variant 2 a 2a projektového řešení Plavebního stupně Děčín, ČVUT, 2014 potvrdily závěr, že k dosažení potřebných plavebních podmínek 
v kritickém úseku Labe státní hranice ČR/SRN – Střekov respektujících legislativní parametry vyžadované pro vodní cestu je s ohledem na absenci jiného technického řešení nezbytné provést stavební úpravy na řece Labi v podobě výstavby plavebního stupně 
v Děčíně. S ohledem na to je záměr Plavebního stupně Děčín (dále jen „PSD“) v Koncepci navrhován jako jediná možnost k zajištění potřebných parametrů splavnosti dolního toku Labe.

V rámci zpracování SEA hodnocení ke Koncepci byl identifikován významně negativní vliv opatření Koncepce "Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz" zahrnujícího návrh záměru Plavební stupeň Děčín na lokality soustavy Natura 2000. Koncepce vodní dopravy se v důsledku zařazení předmětného opatření dostává do střetu dvou veřejných zájmů. Jedná se o předpokládaný veřejný zájem na rozvoji vodní dopravy a veřejný zájem na ochraně lokalit soustavy Natura 2000 významně negativně ovlivněných schválením, resp. prováděním Koncepce vodní dopravy. V návaznosti na požadavek článku 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je před schválením koncepce s významně negativním vlivem na lokality soustavy Natura 2000 nezbytně nutné mj. doložit a prokázat naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu. Z tohoto důvodu byl zpracován následující podkladový materiál Koncepce vodní dopravy pro období 2016 – 2023 a její významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, popis a zhodnocení dotčených veřejných zájmů z hlediska směrnice Rady 92/43/EHS, který má poskytnout vládě České republiky podklad pro posouzení váhy výše uvedených dotčených veřejných zájmů, tedy zda z jejího pohledu v daném případě existují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu na schválení Koncepce vč. opatření "Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz" zahrnujícího návrh záměru Plavební stupeň Děčín či je převažujícím veřejným zájmem zájem na ochraně významně negativně ovlivněných lokalit soustavy Natura 2000. 

Na základě tohoto podkladu je nezbytné, aby Vláda ČR rozhodla o převažujícím veřejném zájmu definovaném v bodě 4. nebo 5. předloženého materiálu.
V Koncepci obsažený Plavební stupeň Děčín je klíčový projekt pro existenci plavby. Důsledkem přijetí Varianty B by bylo ukončení záměru zlepšení plavebních podmínek – Plavebního stupně Děčín, který bude ponechán v současném stavu. Zachování současného stavu však povede k útlumu vodní dopravy či její úplnému zastavení. Důsledkem přijetí varianty A by bylo nevratné zničení fenoménů, které se Česká republika zavázala chránit dle příslušné evropské legislativy a bude znamenat rozpor s jejím hlavním cílem, kterým je přispívat k zachování biodiverzity EU.

Podmínkou schválení koncepce s významnými negativními vlivy na lokality soustavy Natura 2000 je dle ustanovení § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, uložení a zajištění kompenzačních opatření, které bude předloženo vládě do konce února 2018. V současnosti proto není možné stanovit finanční náročnost na realizaci kompenzačních opatření.

Dokument ke stažení:

Česko zvažuje, jestli se přidá k žalobě proti novým emisním limitům pro spalování hnědého uhlí. Úpravy elektráren i tepláren by stály desítky miliard korun. Přísnější limity začnou platit v roce 2021 a dotknou se provozu víc než stovky zdrojů. Energetické firmy budou mít možnost žádat o výjimky - ty ale nedostanou automaticky. Nová pravidla se týkají všech zdrojů o výkonu přes 50 megawattů. Kromě elektráren k nim patří i některé teplárny. Více v reportáži na ČT24 ZDE

Zdroj: ČT24

V příštím roce bude již čtvrtý rok v řadě pokračovat stagnace cen tepla. Ceny tepla vyrobeného ze zemního plynu zůstanou v příštím roce většinou stejné nebo se v některých případech i sníží. V případě tepláren, které používají uhlí, se očekává zachování letošní ceny tepla nebo jen mírný meziroční růst pod hranicí inflace. Na rozpočty domácností tak bude mít podstatný vliv to, jaká bude letos zima. Její začátek zatím odpovídá dlouhodobému průměru.

„Vývoj cen tepla v roce 2018 bude velmi podobný jako v předcházejících 3 letech. Ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykáží jen mírný meziroční nárůst do úrovně inflace. V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek. Od roku 2013 do konce loňského roku investovaly teplárny již téměř 19 miliard korun a letos budou proinvestovány další nemalé prostředky. Ke stabilizaci cen tepla přispívají i rekonstrukce tepelných sítí, letos se podařilo nahradit více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody.

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody už přes 1,7 milionu domácností. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla na vytápění a ohřev vody. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně 6 %.


Co určuje celkové náklady na teplo?

• jednotková cena tepla
• spotřebované množství tepla

Co ovlivňuje jednotkovou cenu tepla pro domácnosti?

• cena paliva používaného k výrobě tepla. Obecně nejlevnější teplo nabízejí teplárny spalující domácí hnědé uhlí, které ho využívají v kombinované výrobě elektřiny a tepla
• cena povolenky na emise skleníkových plynů a poplatky za emise znečišťujících látek
• mzdy a další provozní náklady
• sazba DPH – v případě tepla 15 %

Spotřebované množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou (klimatickou náročností lokality a aktuální zimy)
• efektivitou topného systému a tepelně-izolačními vlastnostmi budovy
• tepelnou pohodou v bytě - doporučené teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc je navýšení nákladů na vytápění o 5 %;
• spotřebou teplé vody (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování za týden)

Evropská ekonomika je z takřka čtyřiceti procent závislá na vodě mimo hranice kontinentu. Letošní sucho v Turecku, odkud pochází většina lískových ořechů, například ovlivnilo čokoládový průmysl po celém světě. Říká to nizozemský odborník na vodní hospodářství Ertug Ercin, který přijel do Prahy představit studii Evropské komise, která mapuje, odkud evropské země čerpají vodu. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: E15

Světová klimatická konference, která skončila v sobotu v Bonnu, přinesla mírný pokrok, když posunula kupředu naplňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Uvedla to agentura DPA. Po dlouhém nočním dohadování většinou za zavřenými dveřmi dosáhlo 195 států ráno shody i v důležitých finančních otázkách. Šlo při tom mimo jiné o jeden ze starších fondů k přizpůsobení rozvojových zemí důsledkům klimatických změn, pro jehož pokračování byly v Bonnu dohodnuty významné body.

Daný fond byl dosud zakotven v kjótském protokolu z roku 1997 a je velmi důležitý právě pro chudší země, aby se mohly chránit před suchem, záplavami nebo klimatickými katastrofami.

Delegáti vypracovali obsáhlý soubor dokumentů, z nichž mají být v příštím roce rozpracována společná prováděcí pravidla k pařížské dohodě o klimatu. Ta umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění a schválit by je měl příští summit koncem roku 2018 v Katovicích na jihu Polska.

Pařížská dohoda o klimatu usiluje o to, aby se díky omezení emisí skleníkových plynů podařilo udržet zvyšování globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Při summitu v Bonnu se utvořila takzvaná aliance proti uhlí (Powering Past Coal Alliance). Zatím se do ní zapojilo 25 partnerů, států i regionů, které se zavázaly, že zcela ustoupí od využívání uhlí jako paliva k výrobě elektrické energie a podpoří takzvanou čistou energii.

Mezi členy aliance, jejíž utvoření iniciovaly Británie a Kanada, je deset zemí Evropské unie, ale také například americký stát Washington. Účastníkem není Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, ale například ani Německo. Dveře k připojení jsou však otevřené pro další zájemce a organizátoři doufají, že do příští konference za rok v Polsku se počet zapojených zemí výrazně zvýší.

Oficiálním pořadatelem summitu bylo Fidži, které patří k zemím, jež nejvíce pociťují dopady změn klimatu. Tento tichomořský ostrovní stát ale neměl pro konání akce za účasti na 25.000 lidí ze 197 zemí světa a zhruba 500 neziskových organizací dostatečnou infrastrukturu. Proto se summit konal v Bonnu, i pro Německo to byla přitom největší mezistátní konference, která se kdy na jeho území uskutečnila.

Zdroj: ČTK

Piráti po dohodě s hnutím ANO zřejmě ve Sněmovně povedou výbor pro životní prostředí. Do čela výboru nominovali poslankyni Danu Balcarovou. Ustanovující schůze PSP ČR bude zahájena dnes dnes ve 13 hodin.

Dana Balcarová pochází z Pardubic, od roku 1979 žije v Praze. Vystudovala SPŠE a Informatiku na VŠE Praha.‭ ‬Studovala Ekonomii životního prostředí na VŠE Praha a současně mezioborový předmět Globalizace a globální problémy na UK Praha.‭ Prošla několika firmami,‭ ‬kde se na manažerské úrovni věnovala informačním systémům a databázím‭ (‬Lidové noviny,‭ ‬Česká inspekce životního prostředí,‭ ‬SCIO,‭ ‬Hestia,‭ ‬o.s.‭ ‬…‭)‬.‭ ‬Je živnostník v oblasti zpracování dat a pořadatelství enviromentálních osvětových akcí‭ (‬Mikroklima‬,‭ ‬Den Země,‭ ‬Neděle bez auta‭ ‬…‭)‬. Je místopředsedkyní iniciativy Krocan působícím na Praze‭ ‬9, kde se věnuje ochraně zeleně,‭ územnímu rozvoji a pořádání občanských akcí.‬

V komunálních volbách 2014 byla zvolena do zastupitelstva MČ Prahy 9, kde pracuje ve Finančním výboru, Komisi rozvoje území a Komisi ŽP a dopravy.

Dana Balcarová je členkou Republikového výboru České pirátské strany a garantkou programového bodu životního prostředí pro volby do PSP. Hlavním mottem programového bodu ŽP je „Šetrně k lidem – šetrně k přírodě“. Piráti staví politiku životního prostředí na přirozené motivaci, inovaci, respektu k přírodě a účasti veřejnosti. Uvědomují si význam kvality půdy, vody, vzduchu a života ve městech a obcích. Podpoří recyklaci odpadů a naopak chtějí postihovat negativní externality a zastavit nesmyslné dotace.

Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti. V Česku se tak stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Výrobci solárních článků se kvůli neočekávanému nedostatku základní suroviny potýkají s vyššími náklady a nižšími maržemi. Ceny polykrystalického křemíku, základní složky solárních článků, za poslední 4 měsíce vzrostly až o 35 %. Ke strmému růstu cen došlo po té, co čínské Ministerstvo pro ochranu životního prostředí uzavřelo několik továren, které vyrábějí metalurgický křemík. Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz/

Desítky tisíc objektů zavřeno, čtyři sta manažerů a vedoucích z osmdesáti tisíc zařízení obviněno a zatčeno za porušování zákonů - tak dopadly kontroly továren inspektorů v Číně, kteří již připravují pokuty za 1,8 miliardy korun. Vše se spustilo v polovině srpna. Inspektoři vzali útokem především tepelné elektrárny, uhelné doly, chemické provozy a železárny. Čína se na sjezdu komunistické strany nechala slyšet, že hodlá snížit vysokou koncentraci jemných částic (PM2,5). 47 mikrogramů na kubický metr chce země snížit do roku 2035 na 35 mikrogramů. Jak moc to ovlivní ekonomiku této velmoci? Více ZDE

Zdroj: www.flowee.cz

European Week for Waste Reduction (EWWR) je mezinárodní iniciativa zaměřená na podporu zvyšování povědomí o udržitelném hospodaření s materiály a s odpadem. Snahou pořádaných akcí je změnit vzorec chování evropských občanů z pohledu spotřeby a zvyků při nakládání s odpady. Letos se od 18. do 26. listopadu 2017 uskuteční ve 30 zemích rekordních 13 410 akcí. Každý rok je věnována zvláštní pozornost předcházení vzniku odpadů. Letos bylo zvoleno téma "Reuse & Repair: Give it a new life!". Další informace ZDE.

Luxusní módní a sportovní značky stále více obracejí pozornost k alternativním tkaninám vyrobeným z neobvyklých materiálů, jako jsou houby, pomeranče a dokonce i proteiny vytvořené podle DNA pavoučí sítě. Důvodem nejsou jen obavy o životní prostředí. Firmy pochopily, že "cool" látky zítřka by mohly být artiklem, který chtějí lidé kupovat dnes, napsal list The New York Times.

Během příštích 12 měsíců budou zřejmě oznámena partnerství módních návrhářů s podnikateli s cílem vyvinout technologii výroby kůže bez krav, hedvábí bez bourců, kožešin bez zvířat a tkanin z recyklovaného odpadu.

Už letos Salvatore Ferragamo prodává šátky z pomerančových vláken a Stella McCartney ušila dvoje šaty z mikrohedvábí vyrobeného podle struktury pavučiny. Materiál Microsilk vyvinula kalifornská společnost Bolt Threads a první oblečení z něho z dílny Stelly McCartney by mělo být na trhu nabídnuto už během příštích dvou let. Levné ale nebudou, první kravaty z materiálu Microsilk firma Bolt ocenila na 314 dolarů (6900 Kč).

Na základě studia DNA pavoučího vlákna výzkumní pracovníci společnosti vyvinuli podobné bílkoviny. Ty pak vpravili do kvasinek a cukru a nechali plynout proces fermentace. Vzniklé tekuté hedvábí přeměnili na vlákno procesem mokrého zvlákňování. Rivalové amerického Boltu, kteří použili podobnou technologii, ale odlišné výrobní postupy, zatím úspěšní nebyli. To se týká například japonské společnosti Spiber, která spolupracuje s americkým výrobcem sportovního oblečení North Face. Na utajeném projektu pracuje německá AMSilk spolu s Adidas a ta tvrdí, že novinka se objeví na pultech už v příštím roce.

Další slibnou substancí je recyklovaný odpad z ovoce. Italská společnost Orange Fiber dodala materiál vytvořený z pomerančů pro šátky Ferragamo. Londýnská Ananas Anam zase používá vlákna z ananasových listů k výrobě netkaného koženého materiálu zvaného Pi?atex. Ten používají značky jako Edun a LVMH- Moët Hennessy Louis Vuitton. Vlákna podhoubí pak zpracovává jako náhražku kůže americký start-up MycoWorks. Kůži podobný materiál vyrobila také společnost Modern Meadow. Té se podařilo vyvinout kvasinky, které po smíchání s cukrem produkují základ nového materiálu, kolagen.

Veganka Stella McCartney a její partnerská společnost Kering investují vedle nových materiálů rovněž do technologie recyklace a snížení náročnosti výroby na takové zdroje, jako je voda. Její kabelky Falabella Go se vyrábějí z recyklovaného polyesteru a Econylu, nylonu vyrobeného z recyklovaných rybářských sítí, koberců a obdobného odpadu.

Kupředu se ale neřítí jen vývoj materiálů, společnost Chanel před dvěma lety jako první představila kolekci oděvů vyrobených 3D tiskárnou ze slinutého nebo stlačeného prášku.

Zdroj: ČTK