Energetická koncepce státu, klimaticko-energetický plán a politika ochrany klimatu mají Česko nasměrovat k naplnění Zelené dohody. Vláda ale schvalování těchto tří stěžejních dokumentů odložila. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) proto, že se zabývala tendrem na nové bloky v Dukovanech, a s dovětkem, že se k nedodělku co nejdřív vrátí. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Jak zaplatit uhlíkovou neutralitu? Německo občanům zavede nové poplatky za energie

Německo: Obnovitelné zdroje pokryly v první polovině roku téměř 60 % spotřeby elektřiny

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Zelené plány států i firem narážejí stále častěji na ekonomickou realitu. Jedním z posledních příkladů je energetický kolos Shell, který oznámil ústup od vyhlášených plánů na recyklaci plastového odpadu zpět na syntetickou ropu. Podle firmy jsou dříve nastavené cíle neuskutečnitelné. Více ZDE
 

Energeticky úspornější, s levnějším provozem i s mnohem menším světelným smogem. Dotace ministerstva životního prostředí pomůže obcím v národních parcích vyměnit staré lampy veřejného osvětlení za šetrnější a úsporná svítidla. O příspěvek mohou požádat do konce února 2025. Ve výzvě z programu PUBGRID Modernizačního fondu mají nachystáno celkem 230 milionů korun.

„Vyhlásili jsme vůbec první výzvu z Modernizačního fondu, která je zaměřena na komplexní obnovu a modernizaci soustav veřejného osvětlení. Pro obce to ale není velká novina, jako ministerstvo podporujeme výměnu nevyhovujících pouličních světel dlouhodobě, a to nejen v národních parcích. Dosud jsme podpořili 115 projektů, které získaly celkovou dotaci ve výši téměř 143 milionů korun. Teď máme ve výzvě připraveno 230 milionů,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Program umožní samosprávám obcí na území národních parků investovat do moderního veřejného osvětlení. Ve městech a vesnicích tak mohou vyměnit staré světelné zdroje za nové. Přínosy budou pro samosprávy, občany i přírodu evidentní.

„Technologie jdou stále kupředu. Modernizací obce ušetří výdaje za energie, které jsou podstatnou položkou obecních rozpočtů. Přispějeme nejen ke snížení spotřeby, ale také k omezení světelného smogu, který má negativní dopady na lidský organismus i okolní ekosystémy. Navíc jsou sloupy veřejného osvětlení součástí veřejného prostoru a ty nové mohou být i hezčí,“ dodává ministr Hladík.

Výzva je vyhlášena z Modernizačního fondu z podprogramu PUBGRID. Dotace se týká nejen samotného osvětlení, ale také souvisejících opatření, které umožňují budoucí zapojení soustav veřejného osvětlení do širší městské infrastruktury. Mohou se tak instalovat inovativní technologické prvky, například na omezení světelného znečištění či pro alternativní dopravu.

Výše dotace se odvíjí od úspory primární energie, jíž se náhradou za moderní osvětlení dosáhne. „ „Výpočet bude vycházet z jednotkové dotace, která je 60 korun za 1 kWh uspořené primární energie, u jednotkové dotace pro pořízení inovativních technologických prvků to je 15 korun za 1 kWh. Obcím proplatíme až 75 % realizačních výdajů,“ „ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který žádosti o dotace přijímá a vyhodnocuje.

Výzva rezortu ministerstva životního prostředí je určena obcím, jejichž aspoň část katastru leží v národním parku. Seznam obcí je možné najít jako přílohu dotační výzvy. Příjem žádostí o dotace probíhá online u Státního fondu životního prostředí ČR a poběží až do 28. února 2025.

Investice do modernizace soustav veřejného osvětlení stát poskytuje městům a obcím řadu let, a to koordinovaně prostřednictvím titulů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Zatímco MŽP se v aktuální výzvě zaměřuje na investiční podporu obcí v národních parcích, MPO má v programu EFEKT na rekonstrukci pouličních světel připraveny prostředky pro obce, ležící mimo katastr národních parků. V aktuálně otevřené dotační výzvě z Národního plánu obnovy mohou podávat žádosti do konce letošního roku.

Dokumenty k výzvě PUBGRID č. 1/2024 – pro obce v NP

Mezinárodní tým vědců vyvinul model přenosu tepla v globálním měřítku, aby mohl vyjádřit změny teploty podzemních vod na celém světě podle různých scénářů oteplování. V nejhorším případě by v roce 2100 mohlo být téměř 590 milionů lidí závislých na zdrojích vody, které nesplňují nejpřísnější normy pro pitnou vodu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Britský soud ve čtvrtek poslal pětici klimatických aktivistů z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) do vězení na čtyři a více let za protest na dálnici M25 v listopadu 2022. Je to nejvyšší trest za nenásilný protest v britské historii, uvedla agentura Reuters. Více ZDE

Ing. Lubomír Zeman, odborník v oblasti vstřikování plastů, autor mnoha publikací, představuje svůj odborný článek o udržitelném rozvoji a recyklaci, které minimalizují negativní dopady současného vývoje lidské společnosti. V první a druhá část je věnována recyklaci termoplastů, třetí část je zpracování plastů a závěrečná čtvrtá část je věnována chemické recyklaci plastů a závěru článku.

Ing. Lubomír Zeman: Udržitelný rozvoj a recyklace plastů 1. část

Ing. Lubomír Zeman: Udržitelný rozvoj a recyklace plastů 2. část

Ing. Lubomír Zeman: Udržitelný rozvoj a recyklace plastů 3. část

Ing. Lubomír Zeman: Udržitelný rozvoj a recyklace plastů 4. část

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení ke změně nařízení o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v reakci na revizi systému obchodování s emisemi (ETS). V souvislosti s balíčkem právních předpisů EU „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice o ETS, jelikož bylo nutné zohlednit cíl EU stanovený v evropském právním rámci pro klima. Podle tohoto cíle by měly být do roku 2030 sníženy čisté emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovním v roce 1990. V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla monitorování a vykazování emisí.

Dokument ke stažení:

EU 73_24 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares

Jedním z oborů, kterému se mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH tradičně věnuje, jsou otvorové výplně, okna či dveře v rodinných i bytových domech. Jeho návštěvníci se dozvědí, jak vybrat vhodný produkt, jaké jsou nejnovější technologie nebo jak s jejich pomocí uspořit na energiích a snížit náklady na vytápění. Nepřeberné množství variant i bezplatné rady odborníků nabídne výstaviště PVA EXPO PRAHA ve dnech 17. až 21. září.

Okna už nejsou pouze nosiče přirozeného světla, ale technologicky vyspělé produkty, které pomáhají domácnostem zajišťovat vyšší bezpečnost, šetřit za vytápění nebo omezovat hluk z okolí domova. Nová okna a také dveře jsou významným pomocníkem ekonomičtějšího provozu domácnosti a modernizace bydlení. Návštěvníci se během veletrhu FOR ARCH již v září seznámí s širokou produktovou nabídkou, dozvědí se, jak si správně vybrat a na co si dát pozor při volbě montážní firmy. Radit budou na místě vystavovatelé, ale i například odborníci ze Svazu podnikatelů ve stínicí technice.

S otvorovými výplněmi souvisejí další výrobky, které zkvalitní bydlení a zvýší bezpečnost. Na veletrhu se představí aktuální trendy a novinky související s dveřmi prakticky všech materiálů a bezpečnostních úrovní a s nimi spojené systémy otevírání dveří na dálku pomocí chytrého telefonu, zámky nové generace, inovace bezpečnostních prvků a další zajímavosti.

Účinnost těchto výrobků nezávisí jen na jejich výběru, ale také na instalaci do stavby. Pouze správně namontovaný díl plní svou funkci, v opačném případě může stavbu i znehodnotit. S výběrem produktů, spolehlivých montážních firem, ale například i s dotacemi dokáže pomoci právě FOR ARCH. S čím také odborníci na veletrhu poradí? Třeba jak svůj domov s novými okny správně a účinně větrat, aby bylo domácí klima optimální.

Nejsilnější značky, bohatý program

„Zářijový 35. ročník FOR ARCH přinese jedinečnou možnost seznámit se s výrobci a dodavateli produktů a technologií z tuzemska i z dalších zemí Evropy. Kromě širokého portfolia produktů nabídneme návštěvníkům možnost bezplatně se poradit s odborníky napříč stavebními odvětvími a seznámit se s nabídkou trhu. Okna, dveře a stínicí technika budou významnou sekcí v PVA EXPO PRAHA,“ řekla ředitelka veletrhu Kateřina Horáčková.

Pět výstavních hal v Letňanech zaplní i další obory, a to elektronika a zabezpečení, stavební materiály, dřevostavby, fotovoltaika či bazény a vytápění. Nejnovější technologie i produktové bestsellery svého portfolia přivezou na veletrh významné značky jako Heluz, Best, Lias Vintířov, RD Rýmařov, AL Pergoly, Internorm, Solidsun, Alukov a mnoho dalších.

Kromě poutavých expozic a oborových poradenských center si mohou návštěvníci z řad profesionálů a široké veřejnosti vybrat z bohaté nabídky doprovodného programu. Jeho významným bodem bude zahajovací konference veletrhu FOR ARCH pořádaná ve spolupráci s CEEC Research, největší analytickou společností zaměřenou na oblasti stavebnictví, projektový a developerský sektor, strojírenství a oblast veřejných zakázek. Tématem konference budou mimo jiné také nový stavební zákon a digitalizace. V nabitém programu pro odborníky nebude chybět opět konference Požární bezpečnost staveb 2024 pořádaná portálem TZB-info, těšit se odborníci mohou i na konferenci Svazu podnikatelů ve stavebnictví a na další zajímavé přednášky, workshopy nebo debaty.

Podrobnosti o veletrhu najdete na www.forarch.cz.

Nová zpráva Mezinárodní energetické agentury popisuje nárůst specializovaných aktivit v oblasti recyklace vyřazených fotovoltaických zařízení, přičemž přináší i kompletní přehled patentů, výrobců i společností, které se v současné době recyklaci fotovoltaiky věnují. Zpráva obsahuje podrobnosti o 177 komerčních společnostech, které v odvětví podnikají. Když tato zpráva vyšla naposledy, tedy roku 2017, bylo jich jen pětadvacet. Více ZDE

EU měla při kladení základů pro vznikající trh s obnovitelným uhlíkem jen smíšený úspěch. Uvádí to nová zpráva Evropského účetního dvora. I když Evropská komise podnikla řadu pozitivních kroků, v celém hodnotovém řetězci vodíku přetrvávají problémy a je nepravděpodobné, že by EU do roku 2030 splnila své cíle stanovené jak pro výrobu, tak pro dovoz obnovitelného vodíku. Auditoři vyzývají ke kontrole skutečného stavu. Je potřeba zajistit, aby cíle EU byly realistické a její budoucí strategická rozhodnutí neohrožovala konkurenceschopnost klíčových průmyslových odvětví ani nevytvářela nové strategické závislosti.

Obnovitelný neboli „zelený“ vodík může ovlivnit budoucnost klíčových průmyslových odvětví EU. Může pomoci s dekarbonizací zejména obtížně elektrifikovatelných sektorů, jakými jsou například výroba oceli, petrochemie, výroba cementu a výroba hnojiv. Může EU rovněž pomoci splnit cíle EU v oblasti klimatu – tj. nulových emisí uhlíku – a dále snížit její závislost na fosilních palivech z Ruska.

„Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku potřebuje kontrolu skutečného stavu,“ uvedl člen EÚD odpovědný za audit Stef Blok. „EU by se měla rozhodnout pro strategickou cestu k dekarbonizaci, která nenaruší konkurenceschopnost klíčových průmyslových odvětví EU a nepovede ke vzniku nových strategických závislostí.“

Komise pro výrobu a dovoz obnovitelného vodíku stanovila přehnaně ambiciózní cíle: 10 milionů tun (pro výrobu i dovoz) do roku 2030. Tyto cíle přitom nevycházely z důkladné analýzy, ale byly motivovány politickou vůlí. Dosažení těchto cílů bylo navíc ztíženo rozpačitým začátkem. Zaprvé, rozdílné ambice jednotlivých členských států nebyly vždy v souladu se stanovenými cíli. Zadruhé, Komisi se při koordinaci s členskými státy a průmyslem nepodařilo zajistit, aby všechny strany postupovaly stejným směrem.

Na druhé straně auditoři chválí Komisi za to, že se navrhla většinu právních aktů v krátké době. Právní rámec je téměř dokončen. Komise tak vytvořila jistotu, která je při vytváření nového trhu klíčovým prvkem. Dosažení shody na pravidlech pro vymezení obnovitelného vodíku však určitou dobu trvalo a oddálilo přijetí řady investičních rozhodnutí. Navrhovatelé projektů také odkládají investiční rozhodnutí z toho důvodu, že nabídka závisí na poptávce a naopak.

Vybudování vodíkového průmyslu v EU si vyžádá značné veřejné i soukromé investice. Komise však nemá úplný přehled o potřebách, ani o objemu dostupných veřejných finančních prostředků. Financování z EU – jehož objem na období 2021–2027 auditoři odhadují na 18,8 miliardy EUR – je rozptýleno do několika programů, a pro podniky tak není snadné určit typ financování, který je pro jejich projekt nejvhodnější. Většinu finančních prostředků EU využívají členské státy s vysokým podílem průmyslu, který je obtížně dekarbonizovatelný. Tyto země zatím dosáhly u plánovaných projektů většího pokroku; jde o Německo, Španělsko, Francii a Nizozemsko. Stále však není zaručeno, že se potenciál EU pro výrobu vodíku podaří plně využít nebo že veřejné financování umožní EU přepravovat „zelený“ vodík po celé EU ze zemí s dobrým potenciálem pro jeho výrobu do zemí s vysokou poptávkou průmyslu.

Auditoři vyzývají Komisi, aby aktualizovala svou vodíkovou strategii, a to na základě bedlivého posouzení tří důležitých oblastí: jak nastavit tržní pobídky pro výrobu a využití obnovitelného vodíku, jak stanovit priority v rámci omezených finančních prostředků EU a na které části hodnotového řetězce se zaměřit, a která průmyslová odvětví si chce EU udržet a za jakou cenu vzhledem ke geopolitickým důsledkům výroby v EU ve srovnání s dovozem ze třetích zemí.

Obecné informace

Vodík lze vyrábět různými způsoby, například z vody s využitím elektřiny (elektrolýza), nebo ze zemního plynu (reformováním). Obnovitelný vodík – tj. vodík vyráběný s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo biomasy) – je jedním způsobů, jak omezit zátěž, kterou těžký průmysl v EU z hlediska klimatu vytváří.

Obnovitelný vodík však zároveň s sebou nese řadu úskalí: výrobní náklady a potřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a vody. V roce 2022 se vodík podílel na evropské spotřebě energie méně než 2 % a největší podíl na poptávce připadal na rafinerie. Ve zprávě se uvádí, že objem poptávky, která má být podle odhadů podnícena, nedosáhne do roku 2030 ani 10 milionů tun, což je daleko od 20 milionů tun původně plánovaných Komisí. Auditoři rovněž upozorňují, že v současnosti EU nemá žádnou obecnou strategii pro dovoz vodíku.

Zvláštní zpráva 11/2024 „Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku: právní rámec byl z větší části přijat – nastal čas na kontrolu skutečného stavu“, je k dispozici na internetových stránkách EÚD. EÚD v minulosti vydal několik zvláštních zpráv týkajících se průmyslové politiky EU, jako například o technologiích skladování energie a o bateriích.

Dokument ke stažení:

Vláda dnes schválila aktualizaci Vodíkové strategie ČR, která je součástí reforem požadovaných Evropskou komisí v rámci plnění Národního plánu obnovy, a reaguje na rychlý vývoj technologií, změny v legislativním rámci a nové závazné evropské požadavky. Aktualizace vychází z původní strategie z roku 2021, která již neodpovídala současným podmínkám.

„Aktualizace Vodíkové strategie je zásadním krokem pro naši cestu k uhlíkové neutralitě. Vodík se stane důležitým prvkem naší energetické politiky, ať už jako náhrada fosilních paliv v dopravě, nosič pro přepravu a akumulaci energie, nebo jako surovina pro chemický průmysl a zdroj tepla. Tato strategie podporuje naši ekonomiku a také přispívá k ochraně životního prostředí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Strategie vytváří nové příležitosti českým firmám vyvíjejícím a vyrábějícím technologie pro výrobu, skladování a užití vodíku. Některé z nich již uspěly na mezinárodním trhu s vodíkovými technologiemi.“

Strategie staví na rozvoji vodíkové infrastruktury v EU po přijetí dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny, nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a aktualizované směrnice o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Hlavními cíli strategie jsou snížení emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu.

Strategie je rozdělena do tří etap, které se liší cíli, prostředky a ambicemi. První etapou jsou Lokální ostrovy (do roku 2030). Tato etapa se zaměřuje na vytvoření vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku. Do roku 2030 je cílem vyrábět přibližně 20 000 tun obnovitelného vodíku ročně, k tomu je potřeba vybudovat nové elektrolyzéry s výkonem 400 MWe.

Druhá etapa Globální mosty (2030–2045) se soustředí na zajištění dovozu obnovitelného vodíku pomocí celoevropské sítě vodíkovodů. Plánované projekty, jako je Central European Hydrogen Corridor a Czech German Hydrogen Interconnector, umožní České republice stát se součástí evropského vodíkového ekosystému. Dovoz obnovitelného vodíku umožní výrazně snížit jeho cenu.

Třetí etapa Nové technologie (po roce 2045) se zaměřuje na produkci obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku v České republice pomocí nově vyvíjených technologií. Některé studie odhadují, že cena vodíku by mohla klesnout až na 2 EUR/kg.

Aktualizovaná Vodíková strategie zdůrazňuje význam výroby a dovozu vodíku pomocí elektrolýzy z obnovitelných zdrojů a také podporuje výrobu nízkouhlíkového vodíku, který bude mít v České republice významný potenciál.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracovalo na aktualizaci strategie s dalšími organizacemi, jako jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Česká vodíková technologická platforma HYTEP, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Český plynárenský svaz a další. Materiál je úzce propojen s Vnitrostátním plánem České republiky v oblasti energetiky a klimatu, Státní energetickou koncepcí a Národním akčním plánem čisté mobility. „Aktualizovaná strategie nám umožní najít ekonomicky a sociálně efektivní cestu k dosažení našich cílů a zajistit udržitelný rozvoj pro budoucí generace,“ dodává ministr Síkela.

Mohlo by vás zajímat:

Vláda odložila schválení energetické koncepce, soustředila se na Dukovany

Rozvoj solárů zpomalil, nových fotovoltaik v pololetí meziročně výrazně ubylo

Tato opatření mají snížit uhlíkovou stopu výrobků dovážených do Evropské unie, což tlačí čínské ocelárny k přechodu na čistší technologie. Výsledkem je zvýšený tlak na inovace a investice do nízkouhlíkových řešení, aby se čínské společnosti vyhnuly dodatečným nákladům spojeným s uhlíkovými poplatky. Více informací naleznete v celém článku ZDE

Cílem soutěže je představit atraktivní projekty investorům, zájemcům o cirkulární řešení a v neposlední řadě je přiblížit praxi a komerčnímu prostředí. Přihlásit projekt je možné v kategoriích: věda a výzkum, technologie, nebo cirkulární řešení. Termín uzávěrky příjmu přihlášek je 31. 8. 2024. Přihláška a podrobné informace k soutěži Czech Circular Star 2024 najdete ZDE.

ISO 59004 je první norma pro cirkulární ekonomiku zaměřená na terminologii, principy cirkularity a pokyny pro implementaci pro jakýkoliv typ organizace. Definuje klíčové pojmy, koncepty a principy, představuje vizi cirkularity a nabízí praktický návod pro akční kroky. Standardy se opírají o Agendu 2030 Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj, jejíž součástí je 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Více ZDE

Za posledních 20 let došlo v České republice k enormnímu zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech i ke snížení znečištění řek. Na globální konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku byla Česká republika jako první evropská země vyhodnocena jako jedna ze tří zemí, spolu s Jordánskem a Kambodžou, které OSN letos ocenila za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou. Česká republika byla vybrána na základě mnoha indikátorů v rámci Cíle udržitelného rozvoje 6 (Pitná voda, kanalizace) z celkem 17 cílů globálního udržitelného rozvoje. Na probíhajícím Politickém fóru na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v New Yorku prezentoval na půdě OSN výsledky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).