Fenomén chytrých měst se v posledních letech rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Firmy poskytující služby pro města a obce do svých portfolií zařadily slovo „chytrý“ před velkou část svých produktů. Chytrá města by ale měla zejména umět hospodařit se svými zdroji – ať už se jedná o finance, materiály, vodu či energie. A zde nastupují koncepce měst skutečně efektivních – cirkulárních.

“Koncept chytrých projektů má potenciál. Stejně tak, jako každý jiný koncept, který dává smysl v rozvoji dlouhodobé udržitelnosti. Mám však obavy, že není zcela dobře pochopen právě na úrovni samospráv. V následujícím období by měla být pozornost věnována vysvětlování samotné podstaty, ukázkám dobře fungujících konceptů a kroků, které jsou nutné pro zavádění inovací do praxe nezbytné. Spoustu zastupitelů zaujmou nové chytré technologie na různých velerzích či při prezentaci konkrétních firem, ale nedokáže je správně zasadit do ekosystému svého města,” říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize města, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého městského ekosystému a hospodaření se zdroji, bude i předmětem letošní konference ODPAD ZDROJEM, která bude probíhat tematicky v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na Farmě v Choťovicích ve dnech 8. – 9. března 2018. Zastupitelé se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného umístění ekoinovativních technologií do praxe. “Nad aplikací nových systémů do praxe by se mělo, jak se říká, „dát dohromady pár chytrých hlav“ a skutečně projednat, zda-li se jedná o správný směr nebo jen nevhodně vynaložené peníze na krátkodobý marketing města. Musíme učit zastupitele vnímat technologie jako součást jejich města, která umožňuje úspory, efektivitu a budování kvalitního prostředí pro obyvatele,” dodává Jonášová. Hlavním pilířem konference bude však, jak tomu bylo i v předchozích letech, efektivní odpadové hospodářství měst a obcí.

Zastupitelé měst a obcí si dnes mohou pořídit chytrá dětská hřiště, na stavbu kanalizace použít chytré materiály nebo obec vybavit chytrými odpadovými nádobami. S absencí dlouhodobé koncepce a strategie, která by určovala jakým směrem tyto “chytré cesty” směřují, se však často jedná jen o investice vytržené z konceptu.

Vystřídají chytrá města chytré obce?

Prosazování nových přístupů je však ve velkých městech běh na dlouhou trať. Samotné schvalování strategií a vizí v oblasti udržitelného rozvoje trvá často roky a implementace pak podléhá složitým výběrovým řízením, kdy se hraje na cenu a ne na ekologické parametry, které je při realizaci možné uplatňovat. Menší města a obce jsou navíc mnohem flexibilnější a díky rychlému rozhodování vidíme potenciál v rozvoji chytrých obcí a menších měst. Těm se vyplatí pozornost věnovat už z jednoduchých statistických důvodů. Ve městech a obcích do 10 000 obyvatel žije půlka české populace.

Chytré technologie aplikované bez dlouhodobé koncepce mohou být jen smršť neefektivně investovaných prostředků.

Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, který na akci představí možnosti zvýšení energetické soběstačnosti měst a obcí s příklady využití obnovitelných lokálních zdrojů energie k připravovanému programu dodává: “Stále cenově dostupnější řešení, jaké jsou lokální instalace obnovitelných zdrojů energie a baterií umožňují obcím zvýšit svoji energetickou nezávislost. Normou se začínají stávat kancelářské budovy a školy využívající solární energii z fotovoltaických panelů umístěných na střeše nebo fasádě. Na konferenci představíme příklady nejlepších realizací téměř energeticky soběstačných budov realizovaných v Česku i zahraničí.” Sekce energie bude doplněna i o efektivní využívání odpadních materiálů, využívání energetického potenciálu odpadních vod či správně fungující spolupráce mezi obcemi a stávajícími biplynovými stanicemi v jejich okolí.

Tradičně, a jak z názvu samotné konference vyplývá, se bude velká část programu věnovat hlavně tématům efektivního využívání odpadů a cirkulární ekonomice. Účastníci se seznámí s nejaktuálnějšími legislativními výhledy, které za oblast odpadového hospodářství představí ředitel oboru odpady Ministerstva životního prostředí, pan Jaromír Manhart. I přes neúspěch schválení připravovaného Zákona o odpadech totiž platí zákaz skládkování recyklovatelných či biologicky rozložitelných odpadů po roce 2024 a obce se na tyto změny musí začít připravovat i nyní. Akci tak doplní série praktických workshopů, kde se účastníci seznámí s inovacemi v odpadovém hospodářství, nejzajímavějšími projekty realizovanými v roce 2017 či s technologickými aplikacemi, které pomáhají rozvíjet odpadářskou osvětu i mezi obyvatele.

V sekcích VODA a STAVBY jsou připraveny například návody na správné nastavení komplexních systémů vodního hospodářství na úrovni obcí a praktické návody na zelené veřejné zadávání. Soutěžení na nejnižší cenu se totiž stává přežitkem a nově mohou zastupitelé obcí požadovat například využití druhotných surovin při stavbách či recyklaci vyzniklých odapdů oproti stále častému skládkování.

Konference probíhá pod laskavou záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Více informací o akci nalezente na webových stránkách www.odpadzdrojem.cz.

Výzvy pro předkládání projektů v oblasti SC5 byly publikovány 27.10.2017. Jedná se o výzvy "Building a low-carbon, climate resilient future: climate action in support of the Paris Agreement" a "Greening the economy in line with the Sustainable Development Goals (SDGs)".  Seznam všech témat pro období 2018-2019 spolu s daty uzávěrek, typem nástroje i přímým odkazem na detailní popis témat na účastnickém portálu naleznete ZDE.

Víc a víc firem se zapojuje do boje proti klimatickým změnám. Firmy, které se účastní kampaně vedené miliardářem Michaelem Bloombergem a guvernérem Bank of England, se rozhodly, že začnou zveřejňovat informace o tom, jak znečišťují klima.

Firmy tak začnou zveřejňovat informace o uhlíkové stopě, využívání energie, plánech řízení rizik a strategie či o tom, jak zpomalit klimatické změny. Signatáři nové dohody to sdělili na summitu, na němž bojovníci proti globálnímu oteplování slavili druhé výročí Pařížské dohody o klimatu.

 „Pro investory jsou tyto finanční informace důležité. Nyní mají konečně příležitost je získat,“ řekl guvernér Bank of England Mark Carney pro televizi Bloomberg.

Carney řekl, že největší investiční domy a pojišťovny mají obrovský zájem o to, aby se při schvalování finančních rozhodnutí sledovaly i klimatické údaje. Velká část finančního sektoru chce podle jeho informací rozlišovat mezi firmami, které se v oblasti klimatu chtějí angažovat a těmi, které nikoliv. „Bude nepříjemné být v té druhé skupině,“ dodal Carney.

Zdroj: iDNES.cz

Ministerstvo životního prostředí povede i v nové vládě České republiky dosavadní ministr životního prostředí Richard Brabec. Mezi jeho priority bude patřit mj. hospodaření s vodou a sucho, zákony spojené s procesem EIA nebo kvalita ovzduší.

Richard Brabec je tak prvním ministrem životního prostředí od vzniku samostatného ministerstva, který stál v čele úřadu celé jedno volební období a současně se ho ujímá ve volebním období bezprostředně následujícím.

Ministr Brabec chce usilovat o důsledné hospodaření s vodou v krajině, aby nedocházelo k ohrožování nejcennějších zdrojů podzemních vod. “Efektivní zacházení s vodou a s tím spojený boj proti suchu a změnám klimatu musí být zároveň v gesci jednoho ministerstva. Nikoli vícero resortů, jako je tomu doposud,” míní Brabec.

Cílem ministra Richarda Brabce bude i pokračující snaha o takovou úpravu zákonů, která má zajistit pružnější reakci tuzemské – často zbytečně těžkopádné - legislativy na další požadavky Evropské komise týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). “Je potřeba zjednodušit potřebné povolovací procesy, v žádném případě ne na úkor jejich pečlivého vyhodnocení a provedení,” dodává Brabec.

Ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce nehodlá polevit v zápase se znečištěným ovzduším. Jedním z nástrojů jsou evropskými fondy financované kotlíkové dotace. Díky nim by mělo dojít do roku 2020 k výměně 100 tisíc kotlů. Nevyhovujících kotlů je u nás ale až 350 tisíc. Záměrem ministra Richarda Brabce bude proto zajištění peněz na financování ekologických kotlů pro další domácnosti.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Liberci uložili pokutu jeden milion korun společnosti Purum s.r.o. Provozovatel skládky komunálního odpadu v Osečné na Liberecku porušoval integrované povolení a provozní řád skládky. Na místě provedli inspektoři předem ohlášenou kontrolu a zjistili, že na skládku jsou ukládány odpady, které tam být nesmějí.

„Našli jsme například pneumatiky, sporáky, mikrovlnnou troubu i videorekordér. To jsou odpady, které podléhají povinnosti zpětného odběru a na skládku nepatří,“ uvedla Hana Kolářová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Liberci.

Inspektoři dále zjistili, že stavební a demoliční odpady ukládané na skládku nebyly řádně evidovány a společnost Purum podala nepravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provozovatel také nezajistil svah protierozní sítí zamezující úletům do okolí a odpady ani nepřekrýval, což bylo v rozporu s provozním řádem zařízení.

„Navíc jsme zjistili, že do tělesa skládky bylo uloženo téměř šest tisíc tun dalšího nepovoleného materiálu, který byl směsí cihel, stavebních odpadů, různých sutí či pneumatik. Při stanovování výše pokuty jsme zohlednili především velké množství neoprávněně přijímaného odpadu a také to, že provozem skládky v rozporu s podmínkami zařízení mohlo dojít ke kontaminaci vod i hornin,“ dodala Kolářová.

Společnost se proti sankci uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však pokutu po novém projednání potvrdilo.

Evropská komise v pondělí spustila novou platformu, která by měla pomoci uhelným regionům vytvořit strategii pro transformaci a podpořit jejich přechod na čisté zdroje energie. Platforma sdružuje evropské, regionální, národní a místní subjekty a bude se zaměřovat na sociální témata, strukturální transformaci, nové dovednosti a způsoby financování přeměň daných regionů. V první fázi se zaměří na uhelné regiony a poté by se měla rozšířit i na další uhlíkově intenzivní regiony. Další podrobnosti čtěte v tiskové zprávě Komise ZDE.

Generální ředitel Kovohutí Příbram Jiří Dostál odešel z vedení společnosti. Ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce místopředsedy představenstva a skončil i ve funkci generálního ředitele. Novým místopředsedou představenstva se stal jeho dosavadní člen Zdeněk Kunický. Řízením a zastupováním firmy byli pověřeni Kunický a finanční ředitel Jan Moudrý.

Dostál řídil společnost Kovohutě Příbram nástupnická 14 let. Za jeho působení byla v roce 2005 otevřena divize Elektroodpad, rozšířily se aktivity koupí firem Galmet a Recyklace Ekovuk, která zpracovává osvětlovací zařízení v areálu hutě. Rozběhly se také další činnosti dceřiné společnosti Kovohuty SK na Slovensku.

Kovohutě Příbram jsou zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu, výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků, zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů a odpadů elektrických a elektronických zařízení. Firma se zaměřuje na výkup a sběr odpadů od lidí z Příbramska a okolí. Odebírá olověné baterie, elektroodpad, osvětlovací zařízení, odpady s obsahem drahých kovů v souladu s platnou legislativou a malé baterie a víčka. Olověné baterie a další odpady se na vrátnici podniku vykupují nonstop sedm dní v týdnu.

Loňské tržby společnosti překročily plánované 2,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o více než devět procent. Šlo o nejvyšší tržby v historii. Podnik loni vyrobil přes 48 tisíc tun olova a jeho slitin, což byla nejvyšší roční produkce v celé 230leté historii hutě. Pro ekologickou recyklaci bylo vykoupeno téměř 77 tisíc tun olověných odpadů, zejména olověných baterií.

Čerpání evropských dotací pro energetické úspory v Česku vázne. Z téměř 60 miliard korun, které jsou v jednotlivých operačních programech pro tuto oblast mezi roky 2014 až 2020 k dispozici, byly do konce letošního září schváleny projekty ve výši 15,8 procenta z této částky. Uvedl to dnes ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Sochor.

"Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015. Lze uvést, že zpoždění v užití programů je tedy minimálně dva roky," řekl Sochor.

Prostřednictvím MPO je v jednotlivých oblastech k dispozici Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), kde je celkem 20 miliard korun, zhruba 14 miliard korun je v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), který patří pod ministerstvo pro místní rozvoj, a 24,6 miliardy korun v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), který patří pod ministerstvo pro životní prostředí. Dalších zhruba 20 miliard korun nabízí Nová zelená úsporám, která je financována z výnosů za prodej emisních povolenek.

Sochor sdělil, že při poskytnutí dotací v oblasti úspor energie byly některé podmínky na počátku nastavovány ze strany správců programů poměrně tvrdě. "Teprve následně byla snaha podmínky zlepšovat, ale to už byly zřejmé problémy s čerpáním dotací pro úspory energie, a je pravděpodobné, že se odrazení žadatelé už ani o změněné podmínky nezajímali nebo to ani nezjistili," uvedl. Dalším důvodem je podle něj i to, že na trhu je velké množství dotačních peněz a řada potenciálních žadatelů o dotace prioritně řeší jiné problematiky, než zvyšování energetické účinnosti.

MPO podle něj nyní připravuje a zavádí opatření, která podněcují k úsporám energie nejen v podobě investičních podpor. "Z neinvestičních pobídkových a motivačních podpor lze vyjmenovat program Efekt a jeho různorodé aktivity, nebo jeho propojení s novým programem Úspory energie s rozumem," uvedl. Dodal, že například v programu Efekt je pro období 2014 až 2020 k dispozici 740 milionů korun.

Podle ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka dávají smysl kroky MPO v podpoře projektů, které zvyšují energetickou soběstačnost firem a přispívají k úspoře fosilních paliv. "Pomohly oživit trh se solárními instalacemi i nastartovaly zájem o pořízení elektromobilů ve firmách. Lze předpokládat, že na tento úspěšný základ naváže i nové vedení ministerstva průmyslu pod Tomášem Hünerem," dodal Sedlák.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím své pracovní skupiny odboru průmyslové ekologie k akčnímu plánu využívání druhotných surovin zadalo zpracování studie Identifikace komodit plastů, resp. výrobků z plastů vhodných pro zařazení do zpětného odběru, včetně identifikace potenciálních účastníků celého řetězce zpětného odběru vybraných plastů/výrobků z plastů. Studie má doporučit postup, jak jednotlivé materiály recyklovat, případně využít energeticky a eliminovat tak skládkování.

Zdroj: CZGBC Newsletter

Evropským vyjednavačům se v šestém kole tzv. trialogu (společné jednání představitelů Evropské komise, Parlamentu a Rady) podařilo dosáhnout shody ohledně revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami, známému jako EU ETS.

Nalezené kompromisní znění je průnikem mnoha rozdílných zájmů a lze konstatovat, že roky jednání nemají jednoznačného vítěze. Hlavní parametry 4. obchodovacího období pro roky 2021 – 2030, kdy by již EU měla zohlednit své závazky z Pařížské klimatické dohody, jsou shrnuty níže v textu:

Aukce zůstávají i nadále hlavní formou přidělování povolenek průmyslovým emitentům v poměru 57:43 oproti zdarma přidělovaným povolenkám. V období 2019 – 2023 se zdvojnásobí podíl povolenek každoročně plynoucích do tzv. tržní stabilizační rezervy (MSR) na 24 % a od roku 2023 budou zneplatněny povolenky v MSR nad rámec povolenek prodaných v aukcích v předchozím roce. Tato úprava by měla vyvolat tlak na růst ceny povolenek. Lineární redukční faktor (LRF) snižující celkové množství povolenek v oběhu se navýší ze stávajících 1,74 % na 2,2 %. To odpovídá přibližně 48 mil. povolenek ročně. Celkový efekt těchto opatření bude možné posoudit až po odpovídajícím vyřešení problému tzv. překryvů klimaticko-energetických politik – cíle stanovené v konkrétních evropských zákonných opatřeních jdou totiž mnohdy proti sobě a vzájemně snižují svoji efektivitu. Alespoň dílčí řešení se očekává od Nařízení o správě energetické unie, jehož finální podoba by měla být známá v první polovině příštího roku.

Parlamentu se nepodařilo prosadit svůj požadavek na zahrnutí emisí z námořní dopravy do celkového rámce EU ETS. V tomto ohledu bude nyní směrodatný příští krok Mezinárodní námořní organizace (IMO), která počátkem příštího roku představí svoji strategii snižování emisí v lodní dopravě. Na základě tohoto materiálu zhotoví Komise vlastní vizi toho, jak námořní dopravu zahrnout do EU ETS. Pro efektivní omezení celkového objemu emisí skleníkových plynů je nutné, aby byla sektoru námořní dopravy věnována prvořadá pozornost, neboť jak opakovaně uvádí Evropská agentura pro životní prostředí, námořní doprava se na globálních emisích skleníkových plynů podílí přibližně 3,5 % a její podíl nadále roste (dostupné zde).

Evropský průmysl sledoval s obavami diskusi ohledně aplikace tzv. mezisektorového korekčního faktoru (CSCF), který snižuje objem povolenek volně přidělených průmyslu v případě systémového nedostatku. Parlament nakonec ustoupil od svého návrhu na vícestupňový přístup k aplikaci CSCF podle míry rizika úniku uhlíku jednotlivých odvětví. Dojde-li tedy k aplikaci CSCF, stane se tak rovnocenně vůči všem odvětvím. Přesun až 3 % celkového objemu povolenek z aukčního podílu do volné alokace v případě hrozby aplikace CSCF je pak vnímán rovněž jako mírný ústupek ze strany Parlamentu, který požadoval 5 %.

V rámci modernizačního fondu, z něhož může ČR (jako stát s HDP nižším než 60 % průměru evropského HDP v roce 2013) čerpat 2 % povolenek, bylo přijato takové znění, které zabraňuje financování zdrojů na pevná fosilní paliva (s výjimkou dálkového zásobování teplem v Rumunsku a Bulharsku, jež však takovou podporu fosilním zdrojům musí kompenzovat investicemi do neuhelných zdrojů v ekvivalentní výši). Nakonec byl zcela vypuštěn odkaz na velmi citlivé kritérium emisních standardů (EPS, emission performance standards), jež by potenciálně mohlo zamezit i financování flexibilních plynových zdrojů.

Inovační fond (pokračování fondu NER 300), jenž má sloužit k financování inovativních projektů v oblasti zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) a obnovitelných zdrojů energie, byl rozšířen tak, aby zahrnoval i zavádění nízkouhlíkových technologií a postupů v průmyslu. Celkem bude disponovat balíkem 450 mil. povolenek (s možností nárůstu až o 50 mil. v závislosti na aplikaci CSCF). Z pohledu průmyslu je problematické, že převážná většina alokace pro Inovační fond pochází z podílu určeného pro bezplatnou alokaci.

Z pohledu průmyslu, zejména co se týče ochrany odvětví nejvíce ohrožených únikem uhlíku, bylo možné udělat více k udržení konkurenceschopnosti evropských podniků. Většina zainteresovaných se ale shoduje, že nejdůležitější je rozhýbat trh s emisními povolenkami a dát mu takové signály, které budou dostatečně stimulovat efektivní modernizaci evropského průmyslu. Cena povolenky se totiž dlouhodobě pohybuje výrazně pod 10 eury za tunu CO2, přičemž pro efektivní fungování systému by podle některých analytiků bylo potřeba dostat cenu výrazně přes 20 euro, a to rovněž ve světle závazku z Pařížské klimatické dohody dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Zdroj: SP ČR

Brněnští zastupitelé schválili včera Strategii Brno 2050, jde o soubor cílů, kterých chce město v tomto časovém horizontu dosáhnout. Brno má do té doby například lépe hospodařit s vodou, mít víc zeleně, produkovat méně odpadu a umožnit svým obyvatelům vyřizovat úřední zálěžitosti on-line.

Detailní program má říct, co je v Brně nejdůležitější v příštích deseti letech. Od jara příštího roku začne příprava projektů a aktivit, které by se měly právě do těchto deseti let uskutečnit. Aby nešlo jen o vzletná slova, má každá oblast svého garanta a jasně stanovené cíle a měřitelné indikátory. Již od ledna mají začít diskuse se starosty městských částí a panelové debaty k různým tématům se zapojením veřejnosti.

Brno má být příjemným městem, ve kterém se propojuje příroda se zástavbou. Zelené střechy či fasády budov se mají stát přirozenou součástí města, živá nábřeží brněnských řek budou oblíbenými místy pro trávení volného času, sport i relaxaci. Během 10 minut pěší chůze se většina Brňanů pohodlně dostane do nejbližšího parku. Zeleň a voda ve městě zároveň pomohou snížit negativní dopady klimatické změny. Zmírní letní vlny veder a pomohou nám lépe hospodařit s dešťovou vodou, která nebude zbytečně končit v kanalizaci.

Čistota města bude běžným standardem. Stejně jako v oblasti lepšího využití odpadu – jeho recyklace a využití jako nového surovinového zdroje. Cílem Brna je vytvářet co nejméně odpadu, jen pětinu současného množství a ten, který město vyprodukuje, pak co nejlépe znovu využít. Zdroje tak budou v rámci města „cirkulovat.“ Brno bude tak šetrnější k životnímu prostředí a a přestane vytvářet skládky.

Další hodnoty najdete podrobně popsány na www.brno2050.cz.

Toyota plánuje v roce 2020 postavit v Kalifornii unikátní trigenerační elektrárnu, která bude z kravského hnoje zachycovat metan a z něj vyrábět vodu, elektřinu a vodík. Taková elektrárna bude ze 100 % využívat obnovitelné zdroje a za den by podle automobilky měla vyprodukovat 2,35 megawatt elektřiny a 1,2 tuny vodíku, čistého paliva, které může tankovat model Mirai poháněný palivovými články a také nedávno představený vodíkový tahač Toyota, který má konkurovat elektrickému Semi od Tesly. Jedna kráva vyprodukuje ročně 70 až 120 kilogramů metanu, který patří stejně jako oxid uhličitý mezi nejsilnější skleníkové plyny. Stejně jako auta tedy i skot patří k původcům globální změny klimatu.

Zdroj: iDNES.cz

Na včerejší mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje. Opatření za miliardy eur zahrnují například plány přestat s používáním fosilních paliv a vytvořit dostatečný tlak na firmy, aby jejich aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Hostitel akce, francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se podobný summit konal každoročně.

Politici, bankéři, zástupci energetického sektoru a filantropové se ve francouzské metropoli sešli na jednodenní konferenci pod názvem Summit jedné planety, kterou uspořádala Francie společně s Organizací spojených národů u příležitosti druhého výročí podpisu průlomové pařížské klimatické dohody.

Jedním z prezidentů a premiérů, kteří se summitu zúčastnili, byl český premiér v demisi Bohuslav Sobotka, pro kterého to byla poslední zahraniční cesta v roli předsedy vlády. Česká republika podle něj plně podporuje pařížskou dohodu a je připravena podílet se na jejím naplňování.

Macron apeloval na bohaté státy, aby věnovaly více peněz na boj s klimatickými změnami. Výsledné investice by měly také pomoci rozvojovým zemím čelit následkům změn klimatu a umožnit jim omezit emise místního průmyslu. Mezi ohlášenými iniciativami je například podpora elektrických automobilů a snaha uspíšit konec výroby aut se spalovacím motorem.

Na závěr summitu Macron navrhl, aby se podobné setkání konalo každý rok. Zajistit by se tak podle něj měla kontrola plnění učiněných závazků.

Celkem 237 společností se podle agentury AFP zavázalo uvést své aktivity do souladu s klimatickými riziky. Světová banka se zavázala, že od roku 2019 přestane finančně podporovat využívání nafty a plynu a hledání nových ložisek. Pojišťovací společnost AXA slíbila, že přestane pojišťovat společnosti, které se podílejí na výstavbě uhelných zařízení. S poskytováním půjček v tomto odvětví přestane například nizozemská banka ING. Řádově jde o miliardy eur.

Mezi nové projekty se řadí například chystaná ekonomická spolupráce Norska, Nového Zélandu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Tyto země chtějí společně "nabarvit na zeleno" své ekonomické aktivity, napsal deník Le Monde.

Pokud jde o prominentní filantropy, asi desítka jejich nadací by se měla spojit do skupiny, která bude usilovat o výraznější investice do ekologických projektů. Ty momentálně představují pouze tři až pět procent jejich ekonomických možností. Zapojit se mají nadace Billa Gatese, Michaela Bloomberga či Richarda Bransona. Do Paříže na setkání zavítali také Elon Musk, Sean Penn či Arnold Schwarzenegger. Od řady přítomných Američanů zazněla kritika na adresu Donalda Trumpa, který letos oznámil, že Spojené státy od pařížské dohody odstoupí.

Skupina 225 investičních fondů, která spravuje majetek v celkové výši přes 26 bilionů dolarů (více než 568 bilionů Kč) oznámila, že bude vyvíjet tlak na podniky, aby snížily emise skleníkových plynů. Jde hlavně o ropné, plynárenské a ocelářské giganty, stejně jako velké výrobce letadel či aut. Bill Gates údajně přispěje částkou 300 až 500 milionů dolarů na program financující výzkum v oblasti klimatu a jeho dopadů na zemědělství.

Macron řekl, že je zapotřebí "šok" ve výrobních procesech, aby signatáři pařížské dohody z roku 2015 dosáhli vytyčených cílů. "Jsme velmi daleko od záměru pařížské smlouvy zpomalit růstu teplot pod dva stupně Celsia, pokud možno pod 1,5 stupně," řekl deníku Le Monde. Zmíněnou dohodu podepsali představitelé 195 států.

Účastníkům konference Macron řekl, že lidstvo "prohrává bitvu" v boji s klimatickými změnami. "Nepostupujeme dost rychle. Všichni musíme jednat," cituje Macrona agentura Reuters.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že podporou fosilních paliv, zodpovědných za velkou část globálního oteplování, investuje svět do vlastní záhuby. "Faktem je, že fosilní paliva jsou stále velmi intenzivně dotována, což znamená, že investujeme do naší vlastní zhouby," řekl podle agentury AFP a dodal, že válka proti klimatickým změnám není vyhraná.

Agentura AP uvedla, že Macron se snažil svoláním klimatické konference mimo jiné posílit své renomé. Francouzský prezident slíbil, že Francie zvýší finanční pomoc zemím jižní polokoule, které se změnám klimatu obtížně přizpůsobují. Paříž by tak od roku 2020 přispívala na tento účel částkou 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard Kč) ročně.

Zdroj: ČTK

Příjem žádostí o dotace na výstražný systém proti povodním a digitalizaci povodňových plánů z Operačního programu Životní prostředí pokračuje. Částka 200 mil. Kč je k dispozici až do 15. ledna 2018. S 1,5mil. dotací systém vybudovala i obec Trnová na Plzeňsku. Státní fond životního prostředí to dnes uvedl na svém twitterovém účtu. Další informace k 66. výzvě najdete ZDE