Nizozemský výrobce nátěrů a chemikálií Akzo Nobel a provozovatel plynárenské sítě Gasunie plánují postavit největší závod na produkci takzvaného zeleného vodíku v Evropě. Firmy uvedly, že tak chtějí omezit emise skleníkových plynů. Zelený vodík vzniká elektrolýzou z přebytků elektrického proudu.

Závod má stát na severu Nizozemska. Bude využívat vodní elektrolyzační jednotku o výkonu 20 megawattů na přeměnu udržitelné elektřiny na vodík. To bude znamenat důležitý krok v rozšíření technologie, která je považována za zásadní pro snížení emisí oxidu uhličitého.

Průmyslové a energetické společnosti kvůli tlaku na omezení emisí oxidu uhličitého doufají, že se jim podaří využít nadbytečnou elektřinu z větrných a solárních elektráren k výrobě vodíku. Ten pak může být uskladněn a zpětně přeměněn na elektřinu nebo využit přímo v průmyslu.

"Tato technologie má obrovský potenciál," řekl agentuře Reuters ředitel pro energetiku v Akzo Nobel Marcel Galjee. "Tímto prvním krokem chceme ukázat reálné možnosti budování udržitelného průmyslu za využití zelené energie."

Plánovaný závod by měl produkovat kolem 3000 tun zeleného vodíku ročně. Ten by pak používala buď divize speciálních chemikálií Akzo nebo by se mohl prodat třetím stranám, jako jsou například přepravní firmy, které používají autobusy na vodík.

Obě společnosti chtějí v následujících měsících hledat potenciální kupce tohoto vodíku. Konečné rozhodnutí o projektu by mělo padnout příští rok. Náklady na výstavbu se očekávají v řádu desítek milionů eur.

Průmyslové závody v Nizozemsku v současnosti využívají ročně více než 800.000 tun vodíku vyrobeného ze zemního plynu. Výměnou tohoto vodíku za udržitelně vyrobený by se snížily emise oxidu uhličitého o sedm milion tun, upozornil Galjee. Mnohem větší potenciál však vidí v ekologické chemii.

Akzo Nobel je jednou z nejvíce energeticky náročných společností v Evropě. Firma uvádí, že obnovitelné zdroje teď pokrývají 40 procent jejich energetických potřeb. Do roku 2050 by chtěla být již bez emisí oxidu uhličitého.

Zdroj: ČTK

CENIA obsadí volnou pracovní pozici specialista či specialistka odpadového hospodářství. Místo je vhodné pro absolventy vysokoškolského vzdělání přírodovědného nebo technického směru (výhodou bude zaměření na odpadové hospodářství). U adepta se rovněž předpokládá přehled v problematice technické ochrany životního prostředí s důrazem na odpadové hospodářství a legislativu životního prostředí. Více informací ZDE.

• Zajistit udržitelný systém financování adaptace vodního hospodářství na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• Na evropské úrovni prosadit v rámci přípravy nových směrnic EK týkající se oběhového hospodářství pozice a stanoviska české vlády, která neohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu a plně respektují hierarchii nakládání s odpady, tedy preferenci recyklace, zamezení skládkování a cíleného energetickému využití. Prioritou svazu v oblasti nakládání s odpady je udržení konkurenceschopnosti a zvyšování inovativní funkce průmyslu.

• Na národní úrovni neprodleně implementovat do odpadové legislativy, mj. nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životno stí a zákona o obalech, mechanismy zajišťující soulad s oběhovým hospodářstvím, například odklon od skládkování. Dále podpořit strukturované financování nezbytných investic, které musí být efektivní a návratné a dlouhodobě udržitelné. Cílem nesmí být pouhé čerpání (utrácení) prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

• Zpracovat prováděcí předpisy k zákonu o odpadech a k zákonu o výrobcích s ukončenou životností.

• Zajistit sjednocení statistik vykazování odpadů tak, aby firmy vyplňovaly pouze jeden dotazník a příslušné státní organizace (ČSÚ a MŽP) jednou poskytnutá data navzájem sdílely.

• Projednat s průmyslem nově vznikající a revidované BREF dokumenty s cílem zachování realistické regulace neohrožující konkurenceschopnost českého a evropského průmyslu.

• Zabezpečit (zrychlit proces) financování projektů odstraňování starých ekologických zátěží vyplývajících z uzavřených Ekologických smluv a dalších souvisejících právních dokumentů

V areálu lagun po chemičce Ostramo v Ostravě probíhají přípravné práce na odstranění zbylých 91 tisíc tun kalů. Zároveň byl spuštěn monitorovací systém kvality ovzduší, který má v kombinaci s dalšími opatřeními zabezpečit minimalizaci vlivu na okolí, zejména na obyvatele nedalekého sídliště Fifejdy. Monitoring a vyhodnocování údajů zajišťuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě.

Z dokumentace a závěrů odborných studií, tj. hlukové studie, rozptylové studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví vyplynulo, že významné vlivy z hlediska vlivů na veřejné zdraví jsou očekávány pro imisní příspěvky SO2 a pro pachové látky. Období se zdravotně nepříznivými a obtěžujícími podmínkami přitom nemusí tvořit ucelenou část dne, ale mohou se vyskytovat zcela nahodile v příčinném stavu lokálních atmosférických podmínek. Protože tyto stavy nelze s ohledem na různorodost uložených kalů z hlediska emisí SO2 předvídat, je nezbytné předejít možným překročením limitů a případnému vlivu na zdraví lidí prováděním kontinuálního monitoringu SO2 a dalších látek v areálu lagun Ostramo a zastavením těžby surových kalů, vápnění a homogenizace v případě zjištění významného nárůstu koncentrací.

Konkrétní opatření vychází z rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které stanovilo celkem 32 podmínek zaměřujících se hlavně na kvalitu ovzduší. První z nich je povinnost provozovat monitorovací systém znečišťování ovzduší v průběhu realizace záměru v podobě vlastního monitoringu zajišťovaného provozovatelem (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.) a monitoringu zajišťovaného stabilními měřicími stanicemi kvality ovzduší v okolí. Měří se tak celkem na 10 místech, z toho 7 je v areálu lagun a 3 v okolí - na sídlišti Fifejdy, u ulice Výstavní v Mariánských Horách a u nádraží v Přívoze.

Štiplavě páchnoucí oxid siřičitý (SO2) se měří kontinuálně v areálu lagun a na zmíněných třech místech v městské zástavbě v okolí. Provozovatel musí neodkladně zastavit práce u homogenizace a zavápnění lagun v případě, že bude překročena hodnota průměrné hodinové koncentrace 1 200 μg/m³ z kontinuálního měření u SO2 na některém z měřících bodů u lagun. Práce také musí zastavit v případě, že bude překročena limitní koncentrace pro SO2 na třech stacionárních měřicích stanicích v Ostravě v hodinovém průměru kontinuálního měření ve výši 350 μg/m³ nebo ve výši 125 μg/m³ ve třech po sobě následujících hodinových průměrech.

Bezbarvý plyn zapáchající po zkažených vejcích - sulfan (H2S) se měří 3 krát denně v areálu lagun a kontinuálně na sídlišti Fifejdy. Provozovatel musí zajistit, aby v měřících bodech u lagun nebyla překračována hodnota imisní koncentrace H2S ve výši 1 500 μg/m³ stanovovaná jednorázově detekčními systémy a na stacionární měřicí stanici Fifejdy ve výši 150 μg/m³ v hodinovém průměru kontinuálního měření. Pokud budou hodnoty překročeny, musí se zastavit odtěžba, homogenizace i zavápnění obsahu lagun.

Z hlediska tuhých znečišťujících látek (TZL), které bývají na Ostravsku v zimních měsících hlavním problémem, musí provozovatel zastavit práce v případě, že bude v hodinovém průměru překročena limitní koncentrace u PM10 ve výši 150 μg/m³ na stacionární měřicí stanici Fifejdy.

Co se týče hluku, příspěvek hlučnosti z provozu na lagunách v denní době v podstatě zachová současné podmínky pro ochranu veřejného zdraví a ve vymezené oblasti nepředstavuje změnu současného hlukového klimatu. Provoz zdrojů hluku souvisejících s realizací záměru a s navýšením dopravy se tedy fakticky neprojeví. Realizace projektu se proto objektivně neprojeví ani v nepříznivém psychickém vnímání současného hlukového klimatu.

Podmínky stanovují i další omezení a provozní opatření s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí, například maximální množství použitého páleného vápna (CaO) pro zapravování do ropných kalů (sludge) může být 90 t/den. Při přepravě odpadu musí být dodržena maximální rychlost jízdy vozidel v areálu lagun 10 km/h po zpevněných i nezpevněných areálových komunikacích. Automobilová doprava v areálu nesmí být provozována v době od 18:00 do 6:00 hodin. V areálu nejsou prováděny žádné práce a činnosti v době od 22:00 do 6:00 hodin.

Poslední podmínkou je povinnost průběžně zveřejňovat výsledky monitoringu ovzduší a měření pachových látek na internetových stránkách zhotovitele zakázky a státního podniku DIAMO. Zájemci se mohou kdykoliv podívat na aktuální stav v jednotlivých měřících bodech vnějšího a vnitřního monitorovacího okruhu na přehledné mapce na webových stránkách společnosti AVE nebo státního podniku DIAMO. Stupně znečištění jsou znázorněny barevnou škálou. Překročení stanovených limitů, při kterých musí dojít k zastavení prací, je signalizováno zobrazením červeného bodu.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí oznámila, že odstávce 8. 1. 2018 byl v systému ISPOP nasazen formulář Hlášení o produkci a nakládání s odpady a další formuláře k ohlašovacím povinnostem, ve kterých probíhá kontrola údajů vůči Registru zařízení (F_ODP_PROD_AV, F_ODP_PROD_EL, F_ODPRZ_BAT, F_ODPRZ_EL, F_ODPRZ_PNEU). Dále připomínáme, že v termínu od pátku 12. 1. 2018 (8:00) do čtvrtka 18. 1. 2018 nebudou systémy ISPOP a EnviHELP dostupné z důvodu plánované provozní odstávky, více ZDE.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je nezbytné novelizovat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES. Z uvedené směrnice vyplývá pro Českou republiku především nutnost nově upravit obsahové náležitosti národního programu snižování emisí ČR a některé podmínky jeho aktualizace. Dále pak je třeba provést některé změny ve způsobu vypracování národních emisních inventur a emisních projekcí a jejich reportování a nově monitorovat také dopady znečištění ovzduší na ekosystémy. Více a dokumenty ke stažení ZDE. Termín připomínek je stanoven na 5. února 2018.

V minulém roce investovaly teplárny do lepšího čištění spalin ve svých provozech, do změny paliva či ekologických hořáků 1,7 miliardy korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly přes 20 miliard korun a budou pokračovat i letos. Směrnice EU z roku 2015 nařizuje do letošního prosince významně snížit emise i středním a menším teplárnám.

„Většina největších modernizačních projektů v teplárenství byla loni dokončena. Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých pěti letech přesáhly 20 miliard korun,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek a dodal: „V příštích letech ještě proběhne modernizace středních a menších teplárenských zdrojů. Do roku 2022 bude pro splnění přísných emisních limitů vyplývajících z evropské legislativy potřeba investovat ještě několik dalších miliard korun.“

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech dokonce skoro dvacetkrát.

„Díky masivním investicím v posledních 5 letech se podařilo zásadně snížit podíl velkých zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v České republice jednoznačně doprava a lokální topeniště,“ upozornil Martin Hájek a dodal: „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů.“

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

Jen mezi lety 2014 a 2016 klesly v teplárnách provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR emise oxidů dusíku o 23 %, oxidu siřičitého o 32 % a prachu o 36 %. V loňském roce byly vynaloženy nemalé investice, díky nimž došlo k dalšímu poklesu emisí. Pro srovnání: v roce 1990 se u nás při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách vypouštělo kolem 2,6 kg emisí prachu, SO2, NOx a CO2. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %.

Podíl sektorů na celkových emisích prachu PM2,5 v roce 2015 podle statistik ČHMÚ.

(Polétavý prach /PM z anglického názvu „particulate matter“/ je pojem pro pevné mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Polétavý prach způsobuje kardiovaskulární onemocnění, choroby dýchacích cest, snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. V důsledku navázaných těkavých látek může způsobovat rakovinu. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice PM2,5 - menší než 2,5 µm - ty se mohou dostat až do plicních sklípků.)

Státní podniky a příspěvkové organizace mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až 250 milionů korun na zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území nebo na vybudování či modernizaci systémů předpovědní povodňové služby.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes vyhlásily novou výzvu (č. 96) z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která podpoří protipovodňová opatření. O dotaci se mohou až do 2. července letošního roku hlásit žadatelé z řad příspěvkových organizací a státních podniků.

Dotaci mohou čerpat na zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni pro 2. období plánování dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES [1] a na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území.

„Kvalitně zpracované podkladové analýzy a nově zpracované podklady pro stanovení záplavových území jsou klíčové z hlediska bránění se povodním, dlouhotrvajícímu suchu, ale třeba i z hlediska ochrany půdy před erozí. Touto výzvou vycházíme vstříc státním podnikům povodí a investujeme do zlepšení povodňové ochrany,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Finanční podpora zároveň poputuje i na projekty budování a modernizace systémů předpovědní povodňové služby, budování a rozšíření varovných a výstražných systémů na státní úrovni. Ty umožňují např. včas upozornit na hrozící povodně, aby bylo možné neprodleně přistoupit k opatřením na ochranu majetku a lidských životů. Dotaci je možné získat rovněž na vytvoření digitálních povodňových plánů včetně naplňování sdílených databází Povodňového informačního systému.

Výzva s č. 96 je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. „Úspěšní žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 85 procent celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje Petr Valdman.

Prevence proti povodním je jednou z důležitých priorit OPŽP. „Od spuštění programu (rok 2015) jsme přijali celkem 438 projektů za více jak 1,2 miliardy korun. Jejich realizací budou před povodněmi nově ochráněny tisíce obyvatel měst a obcí,“ informuje Petr Valdman.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 96. výzvě

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

Od roku 2024 bude zakázáno ukládat na skládky směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady. V rámci připravovaného balíčku k oběhovému hospodářství bychom měli recyklovat více jak polovinu množství odpadu a zásadně omezit skládkování. Redakce Odpadového fóra se v lednové polemice stackholderů zeptala „Mohou být zařízení MBÚ relevantními technologiemi pro odklon SKO od skládkování za stávajících legislativních a tržních podmínek v ČR?“. Poselství odpovědi jsou vskutku opět zajímavé: MBÚ mohou být úspěšné v kombinaci s vhodným energetickým zařízením, MBÚ rozhodně není koncovým zařízením, podpora MBÚ odpovídá strategii rozvojových zemí, důležité je využít zahraniční zkušenosti, v budoucnu nelze očekávat silnou roli MBÚ, k nutnosti navýšení separace přispějí zejména třídicí linky až po tranzitní úlohu zařízení MBÚ a prioritu, kterou představuje prevence vzniku odpadů a recyklace. Jednotlivé odpovědi čtěte ZDE.

Osloveni stackholdeři:

• Ing. Pavel Novák, odborný konzultant v oblasti odpadového hospodářství

• Ing. Otakar Rýdl, odborný konzultant v oblasti energetiky

• Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

• Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., Mgr. Vojtěch, Pilnáček, Odbor odpadů MŽP

• Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

• Ing. Jaroslav Vodáček, senior konzultant, EY

• Ing. Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadů AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

• Prof. Ing. Jaroslav Hyžík, Ph.D., Technická univerzita v Liberci, E.I.C., spol. s r.o. Praha

Množství potravin, jež takto obchodníci darují, vzroste oproti loňským dvěma tisícům tun nejméně trojnásobně. Právě rostoucí množství jídla dodaného obchodníky potravinovým bankám způsobuje problémy. Výrazně jim totiž rostou náklady na provoz, zejména na mzdy, protože je třeba, aby jídlo bylo včas rozděleno a nezkazilo se. Změnu v nakládání s potravinami, které obchody nemohou prodat například kvůli deformaci obalů nebo chybám na etiketách, ale jež jsou stále zdravotně a hygienicky nezávadné, přinesla novela zákona o potravinách. Ta pod hrozbou milionových pokut nařizuje obchodům s plochou nad 400 m2 věnovat na charitu jídlo, které dosud často končilo na skládkách. Více ZDE

Navrhovaný záměr zahrnuje výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) s technologií roštového spalování, s celoroční dodávkou tepelné a elektrické energie do odběratelské sítě, s umístěním zařízení (ZEVO) v lokalitě „Elektrárny Mělník“. Navržená nominální kapacita ZEVO Mělník je 320 000 tun odpadu za rok.

V rámci celkové koncepce se předpokládá výstavbu dvou nových spalovacích jednotek, z nichž jedna bude uvedena do provozu v roce 2021 (plynová kotelna) a další v roce 2022 (fluidní kotel). Následně na úrovni roku 2024 se předpokládá uvedení do provozu Zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO Mělník). Projektované zařízení ZEVO Mělník je koncipováno jako modulární, dvoulinkové řešení, o energetickém příkonu kotlů cca 110 MWt, které využije 320 tisíc tun odpadů ročně při průměrné výhřevnosti odpadů 10 MJ/kg.

Navrhované zařízení je primárně určeno k energetickému využití směsného komunálního odpadu a jemu podobných odpadů živnostenských, průmyslových, odpadů z úřadů a dále spalitelných složek nevyužitelných výmětů z třídíren komunálních odpadů vyprodukovaných prioritně ve Středočeském kraji, případně dalších oblastí Ústeckého a Libereckého kraje.

Z hlediska komplexního hodnocení vlivů na životní prostředí došel zpracovatel dokumentace k závěru, že záměr je v souladu s platnou legislativou, vlivy na životní prostředí jsou minimalizovány a záměr je bez podstatných problémů realizovatelný. Podrobné infromace k projektu a dokumenty najdete v systému EIA ZDE.

Od přelomu roku je možné v ulicích Prahy spatřit na reklamních plochách plakát s vyobrazením popelnice na směsný odpad s nápisem „Popelnice nejsou černá díra“. Jedná se o aktivitu odboru ochrany prostředí MHMP spojenou s osvětou v nakládání s odpady. Primárním cílem kampaně s mottem „Popelnice nejsou černá díra“ je informovat občany metropole o správném nakládání s komunálními odpady - aby i oni dbali na čistotu na veřejných prostranstvích ve svém městě. Žít v čistém městě je zcela jistě společným zájmem nás všech.

Kampaní hlavní město reaguje zejména na fakt, že i přes vysoké nasazení svozových společností se ve městě bohužel často objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. Častým nešvarem, zejména na sídlištích, zůstává odkládání objemného odpadu či elektrozařízení k popelnicím. Tento odpad ale do směsného komunálního odpadu, ani k popelnicím, nepatří. K odložení těchto odpadů slouží zejména sběrné dvory, nebo v případě objemného odpadu, velkoobjemové kontejnery, které jsou v pravidelných intervalech rozmisťovány přímo v ulicích města. Veškeré tyto služby jsou hrazeny z rozpočtu města a poskytovány občanům hlavního města zcela zdarma.

„Cílem kampaně je upozornit na nešvary spojené s tříděním a čistotou u stanovišť, kde jsou popelnice umístěny. Chceme se pokusit ještě zlepšit ekologické chování občanů při nakládání s odpadem, a tím zvýšit čistotu našeho města. Většina lidí přece chce žít v čistém a upraveném prostředí,“ řekla Jana Plamínková, radní hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury, technické vybavenosti a životního prostředí.

Kampaň spojená s osvětou v nakládání s odpady a zajišťováním čistoty kolem sběrných nádob bude s různými obměnami pokračovat v průběhu celého roku 2018.

Firmy, které vyrábějí plastové obaly z rostlin místo fosilních paliv, začínají ohrožovat ambice ropného průmyslu, jenž doufá, že zvýší dodávky ropy výrobcům umělých hmot. Použití takzvaných bioplastů vyrobených z cukrové třtiny, dřeva či kukuřice v příštích pěti letech vzroste nejméně o 50 procent, odhaduje Evropský svaz bioplastu. Do této oblasti nově vstupují firmy jako je německý chemický gigant BASF či finský výrobce papíru Stora Enso, aby pomohly uspokojit poptávku od firem, k nimž patří třeba Coca-Cola nebo výrobce hraček Lego.

"Biochemikálie a bioplasty mohou snížit část poptávky po ropě, podobně jako recyklace může snížit celkovou poptávku po umělé hmotě," řekl agentuře Bloomberg konzultant společnosti Wood Mackenzie Pieterjan Van Uytvanck. "Stanou se větší částí dodávek," poznamenal. Wood Mackenzie se zaměřuje na ropný průmysl.

Ropné společnosti vyrábějí etylen a další základní suroviny potřebné k výrobě umělých hmot. Tyto firmy vkládaly velkou naději do růstu trhu s umělými hmotami, který by mohl vykompenzovat hrozbu poklesu poptávky po pohonných hmotách kvůli rozvoji elektrických aut.

Plasty se staly všudypřítomné v oblasti balení. To způsobilo, že svět začaly doslova zaplavovat použité lahve, pytle a další obaly. Stejně tak to ale začalo vyvolávat obavy mezi ekology a společnostmi, které je využívají nejvíce. Podle nadace Ellen MacArthur Foundation bude do roku 2050 ve světových oceánech více plastů než ryb a tyto materiály se dostávají i do potravních řetězců.

Bioplasty v současnosti tvoří asi jedno procento trhu s umělými hmotami. Největšími producenty jsou brazilská Braskem, americká NatureWorks a italská Novamont.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že růst trhu s umělými hmotami zvýší poptávku po ropě. Analytik IEA Te-jun Kim se domnívá, že petrochemické produkty, tedy takové, které vznikly přeměnou ropy a zemního plynu, se stanou hlavním motorem růstu poptávky po ropě. To je podle něj i důvod, proč se velké ropné firmy zaměřují na petrochemický průmysl. Firmy jako je Saudi Arabian Oil, Exxon Mobil, Royal Dutch Shell či Total expandují v oblasti umělých hmot a zhruba 70 procent vysoce kvalitních petrochemikálií vyrobených z ropy se mění na plasty, uvádí IEA.

Nová technologie bioplastů čelí silné konkurenci velkých rafinerií, které denně přeměňují stovky tisíc barelů na plasty. "Alternativní suroviny musejí být konkurenceschopné," říká k budoucnosti bioplastů finanční ředitel společnosti Stora Enso Seppo Parvi. Očekává, že se podaří dostat cenu bioplastů na stejnou úroveň jako cenu plastů z ropy. "Jsem přesvědčen, že to dokážeme."

Je také potřeba zvýšit poptávku po bioplastech od obchodníků i spotřebitelů. "Nebude to nikdy fungovat, když se ve spotřebitelském sektoru bude snažit na dodavatele působit jen jedna velká firma jako je Coca-Cola," poznamenal ředitel oddělení po environmentální politiku firmy Coca-Cola Ben Jordan. "Je potřeba větší poptávka v odvětví."

Zdroj: ČTK

Dne 3. ledna 2018 schválila vláda Zprávu o průběžném vyhodnocení plnění Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG). Tato zpráva shrnuje postup implementace NAP SG podle jednotlivých skupin karet opatření. Zpráva konstatuje, že celkově lze práci všech subjektů zúčastněných na implementaci NAP SG hodnotit pozitivně. Dílčí splněné kroky a vzájemná průběžná spolupráce směřují k naplnění cílů NAP SG a k maximální snaze přiblížit se požadovaným termínům plnění v rámci aktuálních legislativních a provozních podmínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto garant zároveň zajišťuje nepřetržitou kontrolu a soulad činností s legislativním a technologickým vývojem energetiky jako celku.

Dokuemnt ke stažení:

Zpráva o průběžném vyhodnocení plnění NAP SG [pdf, 675 kB]

Zdroj: MPO