Vláda schválila nový jednací řád pro své vlastní fungování a zasedání. Kabinet dále rozhodl o tom, že Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce (avizujeme, že únorová polemika časopisu Odpadového fóra se právě věnuje revizi BREF LCP). Koncepci vodní dopravy pro období 2016 až 2023, která počítá s výstavbou plavebního stupně v Děčíně, dnes také přijala vláda. Podle kabinetu se tak zlepší splavnost Labe od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem.

Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce, rozhodla na zasedání vláda. ČTK to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Úřad tvrdil, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.

Premiér Babiš ve Sněmovně v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce. Brabec dnes uvedl, že vláda o nepřipojení k žalobě rozhodla drtivou většinou. "Šlo o dopad na životní prostředí a nevěříme, že ta žaloba může mít nějakou šanci, nebyla to nějaká divoká debata," sdělil.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.

Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil v úterý také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO). "To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem," napsal ČTK. Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.

"Doufáme, že pan ministr Hüner se z této zkušenosti poučí a příště se podobných velmi špatných nápadů zdrží," uvedl dnes vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. "Z právního hlediska dává rozhodnutí České republiky nepřipojit se k polské žalobě smysl. Argumenty, na kterých Polsko staví svoji žalobu, jsou poměrně slabé, především procedurálního charakteru. Česká republika se dnes zařadila mezi vyspělé evropské země, které mají zájem o čisté ovzduší," dodala právnička ekologické organizace právníků Frank Bold Laura Haiselová.

Ministr Hüner se po celou svou profesní kariéru pohybuje v energetice a průmyslu. V letech 1994 až 2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky, v letech 2004 až 2006 byl manažerem firmy ČEZ v Bulharsku. Na ministerstvu průmyslu působil už v letech 2006 až 2011, a to jako náměstek pro sekci průmyslu a energetiky. Mezi roky 2014 až 2015 pracoval jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů Vršanské uhelné finančníka Pavla Tykače. Od roku 2015 působil ve společnosti Siemens Česká republika.

Vláda bude mít od února pozměněný jednací řád

Nový jednací řád pro své vlastní fungování a zasedání schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš a současně označil předchozí kritiku změn aktuálního textu jednacího řádu za bublinu či dezinformace. Z textu podle něj nakonec vypadlo i ustanovení, podle kterého měl premiér v poslední instanci řešit spory mezi ministry, aby se předešlo rozporům při samotném zasedání.

Novelu po jejím předložení do připomínkového řízení kritizovaly některé politické strany. Piráti a Starostové upozorňovali zejména na zvažované zrušení záznamu o tom, jak o návrzích hlasovali jednotliví ministři. Ustanovení, které by podle kritiků znemožnilo určit osoby odpovědné za kroky vlády, z konečného návrhu zmizelo.

Podle ministerstva spravedlnosti je hlavním účelem změn zefektivnění a zrychlení projednávání materiálů předložených vládě. Kabinet by se měl podle návrhu novým jednacím řádem řídit od začátku února, sdělil ČTK tiskový odbor úřadu vlády.

Proti původnímu návrhu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) vypadla kvůli námitkám úřadu vlády či Českého statistického úřadu (ČSÚ) také úprava, která rušila účast státního tajemníka pro evropské záležitosti a šéfa ČSÚ na vládě. Zmizet by mělo naopak dosavadní ustanovení o účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo spravedlnosti to zdůvodňuje tím, že úprava je duplicitní, protože šéf NKÚ má zaručen přístup přímo v zákoně.

"Co se týká NKÚ, tam se nic nemění. Předseda NKÚ sám řekl, že tam nechce být, protože je tam ze zákona," řekl dnes novinářům Babiš. Tajemník pro EU se bude účastnit všech bodů, které se unie týkají. "To byly vlastně zase dezinformace, bublina, která měla strašit, že něco chceme řešit nějak jinak," uvedl Babiš. Návrh podle něj má urychlit procesy na vládě, ale de facto se nic nezměnilo.

Některé strany kritizovaly i záměr, aby premiér byl poslední instancí sporů ministrů u jednotlivých materiálů s tím, že předseda má ostatní členy koordinovat, nikoliv direktivně řídit. Podle ministerstva měla úprava, kdy po postupném jednání náměstků a ministrů má rozpor vyřešit schůzka ministrů s premiérem, zefektivnit jednání vlády a předejít situacím, kdy jde materiál na jednání kabinetu s rozpory. "Nakonec jsme tam ani nedali, že premiér řeší nějaké rozpory," konstatoval Babiš.

Ambicí změn má být to, aby zejména nelegislativní materiály procházely připomínkovým řízením jen na úřadech, kterých se nějak týkají. "Účelem není zakázat se vyjádřit, ale spíš připomínkové řízení učinit více pružným," uváděl návrh. Omezit by se také mělo množství materiálů, o kterých se vláda neusnáší a projednává je pro informaci.

Zrušit se má také povinnost zařazovat do materiálů tiskovou zprávu. Pelikánův úřad ji označuje za nadbytečnou. Mezi vypracováním tiskové zprávy a schválením materiálu uplynou často i víc než dva měsíce, takže tisková zpráva je často neaktuální či matoucí, protože materiály doznají podstatných změn, tvrdí resort. Nová úprava také preferuje elektronickou distribuci materiálů proti listinné.

Nový jez v Děčíně

Koncepci vodní dopravy pro období 2016 až 2023, která počítá s výstavbou plavebního stupně v Děčíně, dnes přijala vláda. Podle kabinetu se tak zlepší splavnost Labe od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem. Vyplývá to z tiskové zprávy kabinetu.

Podmínkou schválení koncepce je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být jez vybudován. "Opatření připraví Správa Národního parku České Švýcarsko a budou vládě ministrem životního prostředí předložena do konce června letošního roku. Poté bude Koncepce vodní dopravy předložena vládě ke schválení," uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Koncepce, která je prvním koncepčním materiálem pro vodní dopravu v ČR, identifikovala jako hlavní příčinu významného poklesu přeprav v posledních 20 letech nedostatečnou spolehlivost splavnosti Labe od Ústí nad Labem po státní hranici s Německem. V tomto úseku je podle koncepce potřebné omezit závislost vodní dopravy na klimatických podmínkách, což je možné pouze stavbou Plavebního stupně Děčín.

Podle vlády je převažujícím veřejným zájmem další rozvoj vodní dopravy. Vodní doprava vykazuje podle ministerstva dopravy relativně nízký vliv na životní prostředí, zároveň je energeticky málo náročná. Vodní doprava má v ČR nízký podíl v nákladní dopravě, proto je hlavním cílem koncepce vytvářet podmínky pro její větší využívání při současném snižování jejího vlivu na životní prostředí.

Na Labi v úseku od Ústí nad Labem ke státní hranici se podle koncepce mohou plavit lodě s ekonomicky rentabilním ponorem 140 cm jen zhruba polovinu roku, s nižším ponorem 110 cm pak asi v 74 procentech. Po vybudování jezu by stoupla splavnost pro ponor 140 cm na 345 dní v roce a pro 220 cm na 180 dní.

Příprava vybudování jezu na dolním Labi trvá už více než 20 let. Proti stavbě děčínského plavebního stupně opakovaně protestují české i německé ekologické organizace a v minulosti i vláda spolkové země Sasko.

Otázky typu „Je tato voda dobrá k pití?“ nebo obecnější „Jaká je dobrá pitná voda?“ si klade stále více spotřebitelů. Je-li zájmem výrobců a dodavatelů pitné vody spokojenost jejich odběratelů, očekávali bychom, že si budou tuto otázku klást také. A možná si ji i kladou, ale formulují ji obdobně? A mají k dispozici kritéria, která by pomohla na tuto otázku – do určité míry subjektivně až emočně zabarvenou – objektivně odpovědět? Domníváme se, že spíše nikoliv. Proč?

Výrobci vody se podle zákona musí starat o to, aby voda vyhovovala hygienickým požadavkům stanoveným v legislativě. Ty jsou ale nastaveny a formulovány tak, že se pokouší co nejúplněji definovat nezávadnost vody. Je však „nezávadná voda“ to samé co „dobrá voda“? Podvědomě cítíme, že dobrá voda musí být nezávadná, ale že opačně to platit nemusí – že legislativně nezávadnou vodu ještě nemusí spotřebitelé vnímat jako dobrou.

Naštěstí jsou mezi výrobci vody i osoby, které při přemýšlení o kvalitě pitné vody na ni nehledí jen skrze zákon a jeho pojetí nezávadnosti, ale i z hlediska uvažování prostého člověka, který se vedle aspektu bezpečnosti stará také o to, jak voda vypadá a chutná, nebo si klade dokonce otázku, zda je ta či ona voda pro jeho zdraví prospěšná. Z tohoto širšího pohledu se otázkou opakovaně zabývá i Pracovní kruh pro charakterizaci vody (Arbeitskreis zur Charakterisierung des Wassers), což je dobrovolné sdružení cca 20 přátel z 5 zemí (především však Německa), které profesně či zájmově spojuje (pitná) voda a její vztah k člověku či k zachování života na Zemi vůbec.

Asi před dvěma lety jednoho z členů kruhu, prof. Dietricha Maiera, napadlo, že širšímu okruhu osob položí jednoduchou otázku „Co pro vás znamená pojem dobrá pitná voda?“. A že získané odpovědi vyhodnotí a bude jako zajímavost prezentovat na mezinárodní konferenci IWRM (Integrované ochrany a využití vodních zdrojů) v Karlsruhe v listopadu 2015. Oslovil proto více než 50 vodárenských odborníků, ale i laiků z různých zemí. Nakonec se mu sešlo 43 odpovědí z 9 zemí (ČR, Francie, JAR, Německo, Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie, USA), které byly shrnuty a opatřeny komentářem v drobné německo-anglické publikaci [1] vydané u příležitosti zmíněné konference. Prezentace na konferenci se ujali jeho přátelé, protože D. Maier měsíc před konferencí nečekaně zemřel.

Celá akce nám přišla natolik inspirující, že jsme se rozhodli zpestřit příspěvkem založeným na této anketě také táborskou konferenci Pitná voda 2016. Původní odpovědi jsme doplnili o odpovědi osob z ČR a SR. Domníváme se, že kladení si podobných otázek pomáhá výrobcům vody i hygienikům překračovat technickolegislativní rámec oboru a uchovávat si ve svém myšlení a přístupu lidský rozměr, nezbytný pro dobrou komunikaci se spotřebiteli.

Příspěvek z konference Pitná voda Tábor 2016, který se na základě ankety zahraničních a tuzemských odborníků i laiků zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat dobrá pitná voda a jak ji veřejnost vnímá je k dispozici níže. Shrnutí ankety je doplněno vzpomínkou na jejího iniciátora, prof. Dietricha Maiera (1944-2015).

Dokument ke stažení:

Kožíšek.F., Kožíšková Y., Lindner K.: Co je dobrá pitná voda? Vyhodnocení ankety a pocta Dietrichu Maierovi. Sborník konference Pitná voda 2016, s. 17 – 26. (376,88 KB)

Zdroj: SZÚ

Všechna elektrická energie potřebná pro provoz lyžařské oblasti SkiWelt Wilder Kaiser - Brixental pochází ze "zelených" zdrojů. Zdejší rolby jsou vybaveny GPS systémem na měření sněhu na sjezdovkách, díky němuž šetří energii i peníze. Letošní sezonu investuje resort do trvale udržitelného rozvoje přes půl milonu eur. Nejen díky hospodárnému zacházení se sněhem se toto rakouské středisko s 284 kilometry sjezdovek stalo držitelem titulu Ekologický lyžařský resort roku 2017. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V návaznosti na článek společnosti Inisoft z října 2017 k problematice zapisování do evidencí odpadů v případech zajišťování svozu odpadů formou tzv. subdodávek, byla provedena další analýza souvisejících argumentů a právních stanovisek. Cílem bylo uklidnění stavu věcí a potřeba navrácení elementární právní jistoty při aplikaci práva v této oblasti. Více ZDE

Zdroj: ČAOH

V barevných kontejnerech na separovaný odpad skončilo přes 54 tisíc tun odpadu. Od roku 2005 pak bylo podle údajů Pražských služeb sebráno 635 tisíc tun tříděného odpadu. Svozové společnosti svezly více než 260 tisíc tun směsného odpadu.

Občané hlavního města v uplynulém roce vytřídili více než 22 tisíc tun papíru. „Obsah kontejnerů na papír dále putuje do našich třídících linek, kde je ručně dotříděn. Obě třídící linky ročně zpracují zhruba 37 tisíc tun papíru,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Dále bylo v hlavním městě vytříděno 14 tisíc tun plastů, přes 16, 5 tisíce tun skla, 980 tun nápojových kartonů a 143,5 tuny kovových obalů. „To jsou nejvyšší čísla od roku 2005. Potěšil nás zájem o třídění kovových obalů. Výsledné množství předčilo naše odhady. Počet stání vybavených šedým kontejnerem bude v letošním roce nadále narůstat. V současné době se nacházejí na 611 místech v Praze,“ okomentoval statistiky Radim Mana.

Denně do pražských ulic vyráží přibližně 105 svozových vozidel Pražských služeb, jejichž posádky obsluhují více než 77 330 odpadních nádob na směsný odpad 12 150 na separovaný odpad od občanů „V celé metropoli je bezmála 119 tisíc nádob na směsný a 18 tisíc nádob na tříděný odpad,“ upřesnil konkrétní počty nádob tiskový mluvčí společnosti.

Většina pražského odpadu končí v Zařízení na energetické využití odpadu. Loni tam Pražské služby zpracovaly a energeticky využily 294 898 tisíc tun odpadu. I přes pokles oproti loňskému roku se jedná o dobrý výsledek dosažený navzdory nižší disponibilitě kvůli vyšší četností výpadků, prodloužení pravidelné letní odstávky v souvislosti s přípravou na rekonstrukci a mimořádné podzimní odstávce z důvodu havárie na napájecích nádržích.

Česko se možná přidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tvrdí, že se jeví jako vhodné přidat se k ní jako vedlejší účastník na straně Polska. Vyplývá to z materiálu ministerstva, o kterém by měla být informována vláda. Úřad dnes ČTK sdělil, že Babišův kabinet by měl problematiku řešit už na středečním jednání. Záměr kritizují ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace dnes kvůli tomu vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.

Server Novinky.cz dnes uvedl, že podle premiéra Andreje Babiše se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Konečné slovo bude mít kabinet, nicméně Babiš dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce, dodává web.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolává na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.

Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. "To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem," napsal ČTK. Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.

Avizujeme, že únorová polemika časopisu Odpadového fóra se právě věnuje revizi BREF LCP

Resort zmiňuje také studii z roku 2010, podle které činily průměrné náklady jednoho tuzemského průmyslového zařízení na přizpůsobení evropským požadavkům dané směrnice na 361 milionů korun. "V součtu za všechna zařízení se tedy jedná o částku 35 až 40 miliard korun," dodává v dokumentu ministerstvo.

V předkládací zprávě dokumentu MPO připomíná, že Polsko žalobu podalo 11. října loňského roku. Lhůta, do kdy se lze k ní připojit, končí 25. ledna 2018. "V současné době se již k této žalobě připojila Bulharská republika, neověřené jsou informace o připojení Maďarské republiky a Rumunské republiky," uvedl úřad.

Návrh ministerstva kritizují ekologické organizace. "Děje se bohužel přesně to, čeho jsme se obávali - ministr Tomáš Hüner se v úřadě ještě ani neohřál a už provádí kroky, které mají zachovat miliardové zisky jeho nedávných zaměstnavatelů z těžebních a energetických firem. Potíž je v tom, že tak současně ohrožuje zdraví milionů Evropanů," uvedl dnes vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Pro ČTK dodal, že organizace považuje za naprosto skandální, že vláda bude o záležitosti rozhodovat, i když nemá důvěru Sněmovny.

Dva aktivisté Greenpeace proto odpoledne vylezli po několikametrovém žebříku na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. Na místo přijelo několik policejních vozů. Policisté transparent sundali a aktivisty odvezli. "Dvě osoby v této souvislosti byly zajištěny a převezeny na policejní služebnu k provedení úkonu," řekla ČTK mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Podle ní by nemělo jít o trestnou činnost, ale nejspíš o správní delikt. Konkrétní možný prohřešek nechtěla zatím policie specifikovat.

Organizace očekává, že jejím členům hrozí přestupkové řízení za neuposlechnutí výzvy. Policie při příchodu na místo argumentovala tím, že budova ministerstva je jedním z chráněných objektů. Celá akce trvala zhruba půl hodiny.

Ministr Hüner se po celou svou profesní kariéru pohybuje v energetice a průmyslu. V letech 1994 až 2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky, v letech 2004 až 2006 byl manažerem firmy ČEZ v Bulharsku. Na ministerstvu průmyslu působil už v letech 2006 až 2011, a to jako náměstek pro sekci průmyslu a energetiky. Mezi roky 2014 až 2015 pracoval jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů Vršanské uhelné finančníka Pavla Tykače. Od roku 2015 působil ve společnosti Siemens Česká republika.

Čtěte také:

BAT LCP: Bulharsko podpoří Polsko v žalobě proti Evropské komisi (16.1.2018)

 

Zdroj: ČTK

Evropská komise dnes představila návrh strategie, která by měla zajistit nižší používání plastů a podpořit oběhové hospodářství. V rámci strategie Komise navrhuje vytvořit nová pravidla pro obaly, která by měla podpořit recyklovatelnost obalů a snížit ekologickou zátěž.

Komise také navrhuje nadále snižovat množství plastového odpadu, zejména toho, který má pouze jednorázové použití. Součástí strategie je i návrh směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, který by měl zajistit, aby se odpady z lodí a dalších zdrojů souvisejících z mořem dostávaly na pevninu a nezůstávaly v mořích. Komise dále vyčlenila 100 milionů euro na vývoj snadněji recyklovatelných plastových materiálů, lepších recyklačních procesů a nových způsobů odstraňování nebezpečných látek z recyklovaných materiálů.

V rámci zveřejnění dnešní strategie bylo přijato sdělení o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, sdělení o provázanosti mezi chemickými látkami, výrobky a odpady, rámec pro sledování oběhového hospodářství a nová směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu.

Transformace způsobu, jakým se výrobky v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují, má silné ekonomické opodstatnění, a pokud se postavíme do čela tohoto přechodu, vytvoříme nové investiční příležitosti i pracovní místa, uvádí komese v tiskové zprávě. Podle nových plánů by měly být veškeré plastové obaly na trhu EU do roku 2030 recyklovatelné, měl by být omezeno používání plastů na jedno použití a také zakázáno úmyslné používání mikroplastů.

Frans Timmermans, první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj, k tomu řekl: „Nezměníme-li způsob, jakým vyrábíme a používáme plasty, bude do roku 2050 v oceánech víc plastů než ryb. Musíme zamezit tomu, aby se plasty dostávaly do vody, potravin, a dokonce do našeho organismu. Jediným dlouhodobým řešením je snížit množství plastového odpadu jeho větší recyklací a opětovným využíváním. Tento problém musí řešit občané, průmysl i vlády společně. Pomocí strategie EU pro plasty vytváříme rovněž nový obchodní model, který se bude více zaměřovat na oběh. Musíme investovat do inovativních nových technologií, které ochrání naše občany a životní prostředí a současně zachovají evropskému průmyslu jeho konkurenceschopnost.“

Mohlo by Vás zajímat: Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú. připravuje projekt s partnery, kterými jsou Karlovarské minerální vody a fakulta technologie ochrany životního prostředí VŠCHT v Praze, který má zkoumat možnosti zavedení zálohového systému na jednorázové PET lahve v České republice. Zpětný systém pro tyto produkty v současnosti zajišťuje kolektivní systém provozovaný organizací EKO-KOM, avšak ten naráží na svoje limity. Zpět se do oběhu dostane průměrně 6,5 lahví z každých 10ti vyprodukovaných. V systémech, které jsou založeny na zálohách, se zpět vrací více než 90 % PET lahví. O dalších krocích bude Institut informovat během tiskové konference, která proběhne 23. ledna v Praze.

 

Zdroj: zajimej.se

„Naší strategií položíme základ nového oběhového hospodářství v oblasti plastů a podpoříme investice na cestě k němu. Omezí se nejenom množství odpadu na souši, v ovzduší a v mořích, ale zároveň se vytvoří nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a vysoce kvalitní pracovní místa. Evropský průmysl má velkou příležitost stát se celosvětovým leadrem v oblasti nových technologií a materiálů. Spotřebitelé mají možnost vědomě si vybírat ve prospěch životního prostředí. Je to výhodné pro všechny,“ uvedl místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.

Evropané každoročně vygenerují 25 milionů tun plastového odpadu, ale k recyklaci se ho shromáždí méně než 30 %. Po celém světě tvoří plasty 85 % odpadků na plážích. A plasty se dokonce ve formě mikroplastů, jejichž účinky pro zdraví jsou zatím neznámé, dostávají ve vzduchu, vodě a potravinách až do plic a na stůl lidí, uvádí komise.

Dnes přijatá strategie pro plasty změní způsob, jakým se výrobky v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují. Způsob, jakým se v současnosti plasty vyrábějí, používají a vyřazují, příliš často nevyužívá ekonomické výhody, které přináší přístup více zaměřený na oběh. To poškozuje životní prostředí. Cílem je chránit životní prostředí a zároveň položit základy nové ekonomice plastů, ve které se při navrhování a výrobě budou plně respektovat požadavky na opětovné využití, opravy a recyklaci plastů a ve které se budou vyvíjet udržitelnější materiály.

Spolu se strategií pro plasty přijala Komise rámec pro sledování, který sestává ze souboru deseti klíčových ukazatelů zaměřených na jednotlivé fáze cyklu. Ukazatele budou měřit dosažený pokrok na cestě k přechodu na oběhové hospodářství na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států.

V rámci nové strategie Evropská unie:

Zvýší ziskovost recyklace pro podniky: Budou vypracována nová pravidla pro obaly, aby se zlepšila recyklovatelnost plastů, které jsou na trhu, a zvýšila poptávka po recyklovaných plastových materiálech. Díky většímu počtu nasbíraného plastu by v celé EU mělo vzniknout více kvalitních a větších recyklačních zařízení spolu s lepším a standardizovaným systémem pro oddělený sběr a třídění odpadu. Ušetří se tím přibližně sto eur na tunu shromážděného materiálu. Rovněž půjde o větší přidanou hodnotu pro konkurenceschopnější a odolnější odvětví plastů.

Omezí plastový odpad: Evropské právní předpisy již v několika členských státech vedly k výraznému omezení používání plastových tašek. Nové plány se nyní zaměří na další plasty na jedno použití a na rybolovná zařízení. Budou podporovány vnitrostátní informační kampaně a rozhodne se o rozsahu nových celoevropských pravidel, která budou na základě konzultace se zúčastněnými stranami a příslušných poznatků navržena v letošním roce. Komise také přijme opatření, kterými se omezí používání mikroplastů ve výrobcích a určí se, jak se budou označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.

Zamezí znečišťování na mořích: Nové předpisy o přístavních zařízeních pro příjem odpadu se budou zabývat odpadem v mořích pocházejícím ze zdrojů souvisejících s mořem. Postarají se o to, aby odpad vytvořený na lodích nebo shromážděný na moři v moři nezůstal, ale aby se vrátil na pevninu, kde se s ním náležitým způsobem naloží. Předpisy obsahují i opatření na snížení administrativní zátěže pro přístavy, lodě a příslušné orgány.

Podpoří investice a inovace: Komise poskytne orgánům členských států a evropským podnikům doporučení, jak co nejvíce snížit množství plastového odpadu přímo u zdroje. Zvýší se podpora inovací, v jejímž rámci bude poskytnuto další financování ve výši 100 milionů EUR na rozvoj inteligentnějších a recyklovatelnějších plastových materiálů, účinnější recyklační procesy a vyhledávání a odstraňování nebezpečných látek a kontaminantů z recyklovaných plastů.

Uspíší změny v celém světě: Evropská unie plní své vlastní úkoly, ale bude rovněž spolupracovat s partnery z celého světa na hledání globálních řešení a vypracování nových mezinárodních norem. Bude také nadále podporovat ostatní, podobně jako tomu bylo při sanaci řeky Gangy v Indii.

Další kroky

• Nová směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, jež dnes byla navržena, bude nyní předložena ke schválení Evropskému parlamentu a Radě.

• Podle požadavků na zlepšování právní úpravy předloží Komise během roku 2018 návrh týkající se plastů na jedno použití.

• Zúčastněné strany mohou do 12. února 2018 přispět k probíhající veřejné konzultaci.

• Komise zahájí práci na revizi směrnice o obalech a obalových odpadech a připraví pokyny týkající se odděleného sběru a třídění odpadu, které budou vydány v roce 2019.

• Úplný seznam opatření a jejich časový harmonogram najdete v příloze strategie pro plasty zde.

Souvislosti

Strategii pro plasty připravil v duchu balíčku týkajícího se oběhového hospodářství z roku 2015 hlavní projektový tým Komise sestávající z prvního místopředsedy Franse Timmermanse, místopředsedy Jyrki Katainena, komisaře Karmenu Velly a komisařky Elżbiety Bieńkowské. Do přípravy se zapojili také další komisaři, kteří pomohli určit nejúčinnější nástroje pro širokou škálu oblastí politiky.

Iniciativy přijaté dnes sborem komisařů:

• sdělení o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství;

• sdělení o provázanosti mezi chemickými látkami, výrobky a odpady;

• rámec pro sledování oběhového hospodářství;

• nová směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu.

Tyto iniciativy doplňuje zpráva o kritických surovinách a zpráva o oxo-plastech.

Evropská komise přijala dne 2. prosince 2015 ambiciózní balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, k nimž patří i opatření z dnešního dne.

Strategie pro plasty bude rovněž hmatatelným příspěvkem k dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu.

EU již podnikla významné kroky tím, že stanovila požadavky, aby členské státy přijaly opatření ke snížení spotřeby plastových tašek a ke sledování a snížení odpadu v mořích.

Do budoucna existují významné vyhlídky rozvoje inovativního oběhového odvětví plastů v celém světě.

Další informace

• Evropská strategie pro plasty: Otázky a odpovědi

• Informační přehledy

• Plastic strategy – brožura

• Strategie pro plasty

• Sdělení o provázanosti

• Rámec pro sledování

• Návrh týkající se přístavních zařízení pro příjem odpadu

• Zpráva týkající se surovin

• Zpráva o oxo-plastech

• Eurobarometr: Malé a střední podniky a oběhové hospodářství

Bulharsko se přidá k žalobě Polska proti Evropské komisi ve snaze zvrátit limity stanovené prováděcím rozhodnutím, které stanoví emisní limity pro velká spalovací zařízení. Klíčové je rozhodnutí zejména pro uhelnou energetiku, kde se dotkne řady elektráren. Bulharská vláda argumentuje tím, že musí chránit odvětví energetiky, které dodává v zemi cca 40 % elektřiny. Prováděcí rozhodnutí stanoví přísnější limity pro emise NOx, SOx, CO nebo také rtuti. Pro řadu elektráren jsou ale tyto limity příliš přísné, a aby je splňovaly, bude nutné provést dodatečná opatření, která tyto emise efektivně sníží. Limity budou účinné od roku 2021.  Avizujeme, že únorová polemika časopisu Odpadového fóra se právě věnuje revizi BREF LCP. Více ZDE

ČTK: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce podpořit polskou žalobu proti limitům znečištění ovzduší, které Evropská unie schválila v loňském roce. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a organizace právníků Frank Bold. Greenpeace tvrdí, že česká vláda má záležitost řešit tento nebo příští týden. Lhůta k případnému připojení se k žalobě podle organizace vyprší 25. ledna.

Zdroj: https://oenergetice.cz

Návrh Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a návrh Výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021 vycházejí především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnují i legislativní úkoly. Do návrhů Plánu a Výhledu byly promítnuty legislativní úkoly, které vyplývají z Programového prohlášení vlády, úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů.

Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 129 legislativních úkolů, z toho 2 návrhy ústavních zákonů, 7 věcných záměrů zákonů, 17 návrhů zákonů, 72 návrhů novel zákonů, 11 návrhů nařízení vlády, 18 návrhů novel nařízení vlády a ve 2 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy.

Předložený návrh Výhledu obsahuje celkem 58 legislativních úkolů, z toho 1 návrh ústavního zákona, 6 věcných záměrů zákonů, 19 návrhů zákonů, 22 návrhů novel zákonů, 2 návrhy nařízení vlády, 7 návrhů novel nařízení vlády a v 1 případě dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Úkoly uvedené ve Výhledu budou základem pro sestavení návrhů plánů legislativních prací vlády na roky 2019, 2020 a 2021. V každém kalendářním roce bude vládě předložen ke schválení plán legislativních prací vlády na následující kalendářní rok.

Asi 31 % legislativních návrhů obsažených v Plánu a 21 % legislativních návrhů obsažených ve Výhledu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

V souladu s ustanovením čl. 6c odst. 1 Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii je součástí předloženého materiálu též zvláštní část („Přehled implementačních prací vlády“), uvedená v příloze č. 3 k návrhu usnesení vlády, obsahující aktuální chronologický seznam předpisů Evropské unie, jež je nutné v době časové působnosti tohoto plánu implementovat do právního řádu České republiky.

Spolu s návrhy Plánu a Výhledu je na základě čl. 6c odst. 2 Metodických pokynů předkládán též návrh Výhledu implementačních prací vlády na rok 2018 a další léta (viz příloha č. 4 k návrhu usnesení vlády), obsahující seznam návrhů předpisů Evropské unie, které jsou v současné době projednávány v institucích Evropské unie, a výčet právních předpisů České republiky, které bude nutné v případě přijetí uvedených návrhů předpisů Evropské unie nově přijmout či novelizovat. Návrhů předpisů Evropské unie, které jsou v současnosti projednávány v institucích Evropské unie, je více, nicméně tabulka obsahuje pouze ty návrhy, u kterých byl gestorem za daný návrh zjištěn dopad na právní řád České republiky a tento dopad byl též upřesněn na konkrétní dotčené vnitrostátní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že není možné přesně určit, kdy který návrh bude přijat a v jaké konečné podobě, má předložený seznam pouze indikativní, nikoliv závaznou povahu, jeho cílem je proto zejména s předstihem podat přehled a ucelenou informaci o tom, které návrhy předpisů Evropské unie jsou právě projednávány a jakými vnitrostátními právními předpisy bude po jejich přijetí zajištěna jejich implementace.

Dokument ke stažení:

LPV-výhled.zip

Nový beton a malta vyrobené ze stavebního odpadu, víceúčelové odolné desky z použitých kabelů nebo svatební šaty z plastu, originální oděv z gramofonových desek, iglú sestrojené z roliček toaletního papíru – to jsou některé z projektů, které loni zabodovaly v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Účelem soutěže Přeměna odpadů na zdroje je povzbudit firmy, obce a studenty, aby kreativně přemýšlely, jak použité materiály a nefunkční výrobky znovu využít. Ministerstvo proto vyhlásilo již druhý ročník této soutěže.

Podle statistických dat z r. 2016 se nakládalo v České republice (ČR) celkem s 34,4 miliony tun odpadů. Znovu využít jsme dokázali 80 % z nich. Velký podíl na tom má recyklace a využívání stavebních materiálů, které tvoří polovinu všech odpadů.

V oblasti komunálního odpadu je však situace jiná. Každý Čech po sobě zanechal v přepočtu 339 kilogramů komunálního odpadu. Přibližně polovina komunálních odpadů končí na skládce, což je neekologický a nevhodný způsob likvidace. Obyvatelé ČR vytřídili přibližně 49 kg na osobu (konkrétně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů). Situace v Evropské unii (EU) není příznivější. EU v roce 2014 (data za rok 2016 nejsou zatím k dispozici) po sobě zanechala 2 320 mil. tun odpadů, což je nejvíce od roku 2004 – polovina z toho putovala na skládky. Skládkováním odpadu ztrácí Evropa i ČR velmi cenné materiály, jejichž primární zdroje jsou v Evropě značně omezené nebo se zde vůbec nevyskytují a musí se dovážet.

„Jsme si vědomi toho, že zdroje nejsou bezedné, a proto by udržitelné nakládání se surovinovými zdroji mělo být naší prioritou. Česká republika nemá dostatek všech potřebných surovinových zdrojů, o to více se musí snažit existující zdroje znovu efektivně využívat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Hlavním cílem soutěže je proto upozornit na nutnost přechodu ČR k oběhovému hospodářství, kam se nyní ubírá nejen Evropská unie, ale i vyspělé země celého světa. Otázka, co s odpady je o to ožehavější, že Čína oznámila zákaz dovozu vybraných odpadů z celého světa i ze zemí EU. Zákon o odpadech navíc od roku 2024 skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů zcela zakáže.

K zamyšlení nad dalším praktickým využitím různých druhů použitých materiálů a výrobků s ukončenou životností soutěž loni přiměla 127 firem a škol. Stříbro v kategorii Nejlepší výrobek z druhotné suroviny získala česká rodinná firma Replast. Z recyklovaných PVC kabelů vyrábí podlahové desky, po kterých chodí návštěvníci koncertů Rolling Stones či Lady Gaga. Čeští řidiči se s jejich výrobky denně setkávají na dálnicích v podobě vodicích prahů, retardérů a podstavců pod dopravní značky. Podlahové desky z Replastu pokrývají plochy mnoha světových sportovních stadionů (například mnichovský olympijský stadion), pontonové desky Replastu využili také organizátoři oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Kromě veteránů po nich kráčely takové osobnosti jako bývalý americký prezident Barack Obama, ruský prezident Putin či královna Alžběta II.

„Zpracujeme staré kabely nebo jejich výrobní odpady, oddělíme plast a kov. Kovový podíl putuje do hutních provozů a plast zahřejeme a zpracujeme do více než 100 různých výrobků. Ty po ukončení životnosti můžeme znovu rozemlít a v určitém poměru opětovně zapracovat do nových výrobků. Proces je takřka nekonečný,“ říká majitel firmy Zdeněk Blažek. 

„Těšíme se na letošní projekty, které mohou udat směr, jak odpovědně přistoupit k využívání surovin, jež máme. Ať už se to týká kreativního zpracování plastů, papíru, kovů, skla, inovativního využití odpadů a druhotných surovin ve stavebnictví a výrobě nebo třeba projektů, které budou k využití použitých materiálů a výrobků inspirovat druhé,“ uvedl ministr Hüner.

Podrobnosti o soutěži a kritéria pro jednotlivé kategorie zveřejnilo ministerstvo na stránkách https://druhotnasurovina.mpo.cz. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 31. března 2018. Slavnostní ocenění vítězů proběhne letos v červnu v prostorách Senátu Parlamentu ČR.  

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo nový "Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi". Metodický návod naplňuje opatření uvedené v POH ČR v kapitole 3.3.2.3 písm. b), které ukládá Ministerstvu životního prostředí vypracovat ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví postup pro stavební úřady, jak v rámci povolování stavebních úprav, nástavby nebo přístavby a povolování odstraňování staveb ovlivnit žádoucím způsobem manipulaci s odpady z azbestu.

Dokument ke stažení:

Metodický návod

Fenomén chytrých měst se v posledních letech rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Firmy poskytující služby pro města a obce do svých portfolií zařadily slovo „chytrý“ před velkou část svých produktů. Chytrá města by ale měla zejména umět hospodařit se svými zdroji – ať už se jedná o finance, materiály, vodu či energie. Na březnové konferenci ODPAD ZDROJEM 2018 vám nabídneme náš pohled na opravdu chytrá řešení, která lze spojit pod konceptem cirkulární ekonomiky.

Program konference ODPAD ZDROJEM 2018 nabídne prezentace konkrétních technologií i vizionářských přístupů, která mohou zlepšit městský ekosystém a hospodaření se zdroji. Akce proběhne 8.-9. března 2018 v Hotelu na Farmě v Choťovicích (Středočeský kraj).

„Chytré technologie mohou pomoci městům a obcím uspořit prostředky i zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. Zavádění inovací bez komplexní vize se však může minout účinkem. Na konferenci ODPAD ZDROJEM 2018 proto chceme ukázat dobře fungující koncepty a promyšlené kroky, které dají rámcový impuls ke správnému zasazení inovativních přístupů do nového ekosystému města či obce,” představuje vizi připravované konference Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Konference ODPAD ZDROJEM 2018 proběhne v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na Farmě v Choťovicích. Akce je určena především zastupitelům, ale také zástupcům progresivních firem, které hledají správné uplatnění jejich udržitelných technologií. Program se zaměří především na hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize měst a obcí, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého ekosystému a hospodaření se zdroji. Jedním z hlavních pilířů konference bude efektivní odpadové hospodářství měst a obcí, které v tomto bloku naváže na úspěšné předchozí ročníky konference ODPAD ZDROJEM.

Účastníci konference se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného umístění ekoinovativních technologií do praxe. „Naším cílem je zastupitelům nabídnout ucelený pohled na zavádění inovativních řešení v jejich městě či obci, tak aby vyvolaly reálné úspory veřejných prostředků, materiálů, vody či energie,” dodává Soňa Jonášová.

Vystřídají chytrá města chytré obce?

Koncepty chytrých řešení již pronikají do českých a moravských měst. Nově však začínají rezonovat také u obcí a menších měst. Zaměřit se právě na obce, dává smysl, neboť ve městech a obcích do 10 000 obyvatel žije půlka české populace. Zlepšení životní úrovně v meších sídlech pak může jít ruku v ruce s regionálním rozvojem mikroregionů a krajských samospráv.

Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, který na akci představí možnosti zvýšení energetické soběstačnosti měst a obcí s příklady využití obnovitelných lokálních zdrojů energie k připravovanému programu dodává: “Stále cenově dostupnější řešení, jaké jsou lokální instalace obnovitelných zdrojů energie a baterií umožňují také obcím zvýšit svoji energetickou nezávislost. Normou se postupně začnou stávat pasivní kancelářské nebo školní budovy využívající solární energii z panelů umístěných na střeše nebo fasádě.“ Na konferenci se představí zajímavé příklady nejlepších realizací téměř energeticky soběstačných budov realizovaných v Česku i zahraničí. Sekce energie bude doplněna i o efektivní využívání odpadních materiálů, využívání energetického potenciálu odpadních vod či správně fungující spolupráce mezi obcemi a stávajícími bioplynovými stanicemi v jejich okolí.

Více informací o konferenci naleznete na www.odpadzdrojem.cz

Nebezpečný výrobek (látky, směsi, předměty, zboží) ve svém životním cyklu podléhá několika legislativním nařízením, které určují, jak má být daný výrobek označen. Zaměříme se na etiketu dle nařízení CLP a povinnosti, které určuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR. Jak správně označit výrobky klasifikované jako nebezpečné podle obou předpisů?

Každý výrobek, který bude klasifikován jako nebezpečný podle nařízení CLP, musí být opatřen štítkem. Minimální velikost štítku je závislá na objemu balení. Zároveň je stanovena i minimální velikost výstražného symbolu, který tvoří 1/15 minimální velikosti štítku. Nařízení CLP 1272/2008 definuje povinné informace, které musí být uvedeny na štítku:

• jméno/název, adresa a telefonní číslo dodavatele(ů),

• jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení,

• identifikátory výrobku,

• výstražné symboly nebezpečnosti, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• signální slovo, je-li stanoveno pro daný výrobek,

• standardní věty o nebezpečnosti, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• pokyny pro bezpečné zacházení, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• doplňující informace na štítku, jsou-li stanoveny pro daný výrobek.

Jméno/název, adresa a telefonní číslo dodavatele(ů)

Dodavatel uvede své údaje na štítku tehdy, jestliže je výrobcem daného výrobku, nebo změnil balení a prvky označení, anebo provedl změnu jazyka. Dodavatel je pak odpovědný za správné označení výrobku a správné znění všech informací, které jsou uvedeny na štítku.

Identifikátory výrobku

Identifikace výrobku se liší pro látku a pro směs. Látka se identifikuje názvem a identifikačním číslem. Nejvyšší prioritu má látka zařazená do části 3 přílohy VI. Aby bylo možné vložit indexové číslo jako číslo identifikační, pak musí charakterizovat pouze jednu jedinou látku. Druhou nejvyšší prioritu má látka uvedená v seznamu klasifikací a označení. Pokud látka nemá harmonizovanou klasifikaci dle přílohy VI nařízení CLP a ani není zařazena v tomto seznamu, pak se uvede číslo CAS, pokud je známo, společně s názvem dle IUPAC nebo jiným mezinárodním chemickým názvem. V případě směsi musí být uveden obchodní název nebo označení směsi a dále musí být uvedeny všechny složky směsi, které přispívají ke klasifikace nebezpečí pro zdraví kromě dráždivosti pro kůži a oči.

Výstražné symboly nebezpečnosti

Uvedou se všechny výstražné symboly, které odpovídají klasifikaci výrobku. Při výběru výstražného symbolu musíme respektovat pravidla uvedená v článku 26 nařízení CLP, který stanovuje priority přiřazení těchto symbolů. Minimální velikost výstražného symbolu je 16 x 16 mm, ve výjimečných případech můžeme velikost zmenšit až na 10 x 10 mm.

Signální slovo
Většina klasifikací, má přiřazeno signální slovo. Signální slovo „Nebezpečí“ má vyšší prioritu než „Varování“.
 

Standardní věty o nebezpečnosti

H-věty označují klasifikaci podle fyzikálních a chemických vlastností, nebezpečí pro zdraví a životní prostředí. Na štítku se nemusí uvádět písmeno H s trojmístným kódem určující nebezpečnost. Správné znění H-vět je uvedeno v části 1 příloha III nařízení CLP.

Pokyny pro bezpečné zacházení

P-věty se volí tak, aby nejlépe charakterizovaly daný výrobek. Doporučuje se uvádět maximálně šest P-vět, pokud to není potřebné pro lepší popis nebezpečnosti výrobku. Na štítku se nemusí uvádět písmeno P s trojmístným kódem určující konkrétní pokyn pro bezpečné zacházení. Správné znění P-vět je uvedeno v části 2 příloha IV nařízení CLP.

Doplňující informace na štítku

Povinné doplňující informace podle nařízení CLP jsou všechny EUH-věty, P-věty obsahující větu (viz … na tomto štítku), a dále povinné označení pro směsi, obsahující více než jedno procento látek s neznámou akutní toxicitou anebo toxicitou pro vodní prostředí. Ostatní informace nejsou povinné a záleží na dodavateli, zda se rozhodne je uvést na štítku.

Celý článek čtěte v aktuálním vydání časopisu Odpadové fórum - ZDE

Minulý týden byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (3. schůze, 11. ledna) zřízeny dva podvýbory, které se budou zabývat problematikou vědy, výzkumu a vývoje a vysokých škol. Jedná se o Podvýbor pro vědu a vysoké školy jehož předsedou byl zvolen Karel Rais (ANO). Druhý podvýbor pro vědu, výzkum a inovace zřídil Hospodářský výbor, jeho předsedou byl zvolen Pavel Juříček (ANO).

Zdroj: https://vedavyzkum.cz