Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se letos zaměřili na kontrolu dodržování povinností při prodeji chemikálií na internetu. Zkontrolovali 51 provozovatelů e-shopů a zjistili, že jich 46 porušilo chemickou legislativu (tedy 90 procent ze všech kontrolovaných). Provozovatelé e-shopů jsou totiž podle evropského nařízení CLP povinni při prodeji chemikálií na internetu uvádět informace o nebezpečnosti výrobku.

„Pokud tato informace chybí, spotřebitel se nedozví, zda si kupuje výrobek s nebezpečnými vlastnostmi či nikoli. Proto musí být u chemikálií prodávaných v e-shopech k dispozici buď fotografie štítku s dobře čitelným označením nebezpečných vlastností výrobku, nebo musí být informace o nebezpečnosti uvedena v nabídce výrobku,“ vysvětluje Oldřich Jarolím, specialista na chemické látky ČIŽP.

Inspektoři zkontrolovali celkem 354 výrobků. „Informace o nebezpečnosti nebyla uvedena u 288 z nich. Za zjištěná pochybení jsme zatím uložili 30 pravomocných pokut v celkové výši 984 tisíc korun. Další případy jsou v řízení,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Nejvyšší pravomocné pokuty:

HP TRONIC Zlín, spol. s r. o., provozovatel e-shopu www.kasa.cz – 100 tisíc korun
Provozovatel internetového obchodu neuvedl požadované informace o nebezpečnosti u 89 výrobků (například rozmrazovač, čistič, bazénová chemie nebo hnojiva a biocidní přípravky).

Internet Mall, a.s., provozovatel e-shopu www.mall.cz– 90 tisíc korun
Provozovatel internetového obchodu neuvedl požadované informace o nebezpečnosti u 6 výrobků (například bazénová chemie, čistič, plynová kartuše). Při prodeji biocidních přípravků navíc nesplnil povinnost uvést povinné věty „Používejte biocidy bezpečným způsobem. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku“. Jeden z prodávaných biocidů neměl v rozporu s předpisy obal opatřený hmatatelnou výstrahou pro nevidomé.

Dokument ke stažení:

Prezentace z tiskové konference ke stažení

Nábytkářský řetězec Ikea od středy spustil ve všech svých obchodních domech službu Druhý život nábytku, která umožňuje zákazníkům prodat použitý, resp. nevyužitý a nepotřebný nábytek uvedené značky. Dosud byla tato služba v pilotním režimu dostupná jen v prodejně na pražském Zličíně. Firma to uvedla v tiskové zprávě.

Díky velkému zájmu zákazníků se rozšíří i do dalších obchodních domů a budou ji moci využít zákazníci také v Praze na Černém Mostě, Brně i Ostravě. Za devět měsíců fungování se díky projektu prodalo 1200 výrobků v celkové hodnotě přes 1,1 milionu korun. V průměru čeká nábytek na nového majitele 1,5 dne.

Cílem projektu je i minimalizace odpadu. "Ze všech nabídek, které nám přijdou, nepřijmeme zhruba 30 procent. Důvodem může být to, že se nejedná o nábytek Ikea, nepatří mezi vykupovaný nábytek nebo už je neprodejný," uvedl vedoucí oddělení Recovery v Ikee Praha-Zličín Jan Král.

Zákazníci mohou nabídnout svůj nevyužívaný nábytek na webu druhyzivotnabytku.cz, kam nahrají fotografie, popis produktu a požadovanou cenu. Za stejnou cenu se potom nábytek nabízí v koutku se zlevněným zbožím. Zákazník následně dostane slevovou kartu a o samotný prodej se postará obchodní dům.

Kromě obchodních domů Ikea v Česku byla služba od začátku listopadu spuštěna také na Slovensku. Do budoucna se chystá její rozšíření i v Maďarsku.

Nábytkářské společnosti Ikea v Česku vzrostl ve finančním roce 2015/2016 zisk po zdanění o 12,7 procenta na 675 milionů korun. Tržby stouply o devět procent na 9,3 miliardy korun. Ikea v Česku provozuje čtyři obchodní domy, které v uvedeném navštívilo více než 11,2 milionu lidí, meziročně o čtyři procenta více. V průměru za nákup utratili 1535 korun, meziročně o pět procent více.

V tuzemsku patří mezi největší prodejce nábytku Ikea, Sconto, Kika, Jysk, Asko - Nábytek a Möbelix CZ. Prodeje nábytku loni v Česku stouply meziročně o 7,8 procenta na 34,7 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Vloni vyprodukovala Česká republika 25,8 miliónu tun odpadu. Oproti předchozímu roku se toto množství snížilo o 4,4 %. Vyplývá to z každoročního šetření Českého statistického úřadu, které je prováděno v souladu s metodikou Eurostatu.

Produkce podnikového odpadu činila v minulém roce 21,8 miliónu tun. Ve srovnání s rokem 2015 se snížila o 6,2 %.

„3,6 miliónu tun z celkového množství odpadu tvořil komunální odpad. Oproti předchozímu roku se jeho produkce zvýšila o 7,3 %. V přepočtu na jednoho obyvatele činila 339 kg,“ uvádí Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Tříděný odpad představoval 14 % produkce komunálního odpadu. Největší, 31% podíl tvořil papír, 25 % plasty, 24 % sklo a 5 % kovy. „Vloni se vytřídilo 49 kg odpadu na jednoho obyvatele. Konkrétně šlo o 15 kg papíru, 12 kg skla a stejné množství plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odděleně sbíraných složek,“ říká Miloslava Veselá, vedoucí oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Polovina komunálního odpadu skončila v roce 2016 na skládkách. V zařízeních na energetické využití odpadu bylo spáleno 584 tisíc tun a v recyklačních linkách bylo zpracováno 958 tisíc tun odpadu.

Statistické zjišťování sleduje rovněž produkci druhotných surovin, kterých vzniklo v minulém roce 21,6 miliónu tun. Polovinu z nich tvořily vedlejší energetické produkty.

Podrobné informace:

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin - v roce 2016

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo dne 5. října 2017 Sdělení k problematice zapisování zániku silničních vozidel dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, při nelegální likvidaci autovraků a k ukládání sankcí dle § 66 odst. 4 písm. f) a § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ze strany obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

Dokument ke stažení:

Sdělení k ukládání sankcí při nakládání s autovraky (PDF, 207 kB)

Ministerstvo zemědělství (MZe) bude v roce 2018 připravovat a do legislativního procesu předkládat zhruba 15 návrhů zákonů, asi deset návrhů nařízení vlády a 16 návrhů prováděcích vyhlášek. Mezi nejvýznamnější návrhy bude patřit novela vodního zákona, na níž bude spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí. Zástupce ředitele odboru legislativního a právního MZe Daniel Vlasák upřesnil, že se bude připravovat změna právní úpravy, reagující na aktuální problémy s nedostatkem vody. Zaznělo to na semináři ministerstva v Českých Budějovicích. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz

V České republice se rozvíjí diskuse nad systémy, v jejichž rámci by měl občan za odvoz svého směsného zbytkového komunálního odpadu platit různé částky, a to podle toho, kolik odpadu vyhodí (PAYT – pay-as-you-throw / zaplať, kolik vyhodíš). Tyto systémy se zpravidla prezentují jako varianta k zefektivnění svozu a fakturace odpadů. Je to však pravda? Na základě praktických argumentů téma zhodnotil zástupce akademické sféry, doc. Ing. VLASTIMIL ALTMANN, Ph.D. Více čtěte ZDE

Zdroj: ČAOH

Již podruhé mají obce, kraje i jejich příspěvkové organizace šanci žádat o dotaci na nákup vozidel na alternativní pohony. Rozdělovat se bude rovných 100 milionů korun z prostředků Národního programu Životní prostředí. Oproti loňské výzvě se mohou žadatelé těšit na vyšší dotace i zvýhodněnou půjčku, kterou mohou nově s dotací zkombinovat, nebo na dotaci k úhradě nákladů operativního leasingu. Příspěvek mohou stejně jako loni čerpat na elektromobily, plug-in hybridy, vozy na stlačený zemní plyn – CNG a zcela nově i na vozy s plně hybridním pohonem. Příjem žádostí poběží až do 27. září 2018.

Dotační výzva cíleně podporuje využívání vozidel na alternativní pohon v ČR ve veřejné správě. Snahou rezortu MŽP je přispět ke snížení emisí škodlivých látek z dopravy, které poškozují lidské zdraví. Vyhrazených 100 milionů se plánuje rozdělit v poměru 80:20, kde větší část prostředků by měla směřovat na elektromobily a plug-in hybridy a druhá část na auta s pohonem na CNG a vozy s plně hybridním pohonem.

Až 250 tisíc na osobní elektromobily a další novinky

Na základě vyhodnocení předchozí pilotní výzvy, ve které mohly obce a kraje žádat o dotaci od listopadu 2016 do konce března letošního roku, bylo provedeno několik změn a aktuální výzva tak nabízí několik zásadních novinek. Především byla zvýšena podpora osobních elektromobilů na 250 tisíc korun, protože rozdíl ceny mezi vozem na konvenční pohon a elektromobilem je stále dost významný. Nově je možné nákup vozidel hradit prostřednictvím operativního leasingu nebo i půjčky ze Státního fondu životního prostředí ČR s nulovým úrokem.

Dotaci lze čerpat na tři, již dříve podpořené alternativní pohony – elektro pohon, plug-in hybrid s více pohony včetně elektrického a CNG s alespoň jednou pohonnou jednotkou na zemní plyn. Nově je zavedena také podpora nákupu hybridních vozů, které mají srovnatelné emise jako vozy na CNG pohon. Hybridní vozy jsou tak řazeny do kategorie se stejnou podporou jako právě CNG a s omezenými alokovanými prostředky.

Výše dotace je dána fixní částkou podle konkrétního typu pohonu a kategorie vozidla. Například pro malá auta do 2,5 tuny se příspěvek u nejběžnějších elektromobilů zvyšuje na 250 000 Kč. U plug-in hybridů do 2,5 tuny zůstává 200 000 Kč a u vozů na CNG a klasických hybridů 50 000 Kč. V případě pořízení minibusu do 7,5 tuny může ale nově dotace dosáhnout až 1 milionu korun.

Dotace i na splátky operativního leasingu, novinkou je také bezúročná půjčka

Možnost využít dotaci nejen na samotný nákup vozidla, ale také na úhradu nákladů operativního leasingu, je další výraznou změnou v aktuální nabídce dotací. Rezort k ní přistoupil s ohledem na skutečnost, že až třetina nákupů vozidel na alternativní pohon probíhá právě touto formou financování. Nově lze také zkombinovat dotaci s půjčkou přímo od Státního fondu životního prostředí ČR. Za velmi výhodných podmínek tak mohou pokrýt zbytek celkových způsobilých výdajů na nákup auta, neboť půjčka je bezúročná a splatnost může být rozložena až do 5 let (výjimku tvoří společnosti s většinovým podílem obce, kde je úrok 1 % p. a.).

Dotací či její kombinací s půjčkou lze přitom financovat nejen osobní auta, ale i užitková a nákladní až do 12 t, minibusy či motorky do 45 km/h.

Předchozí dotace přispěly na nákup 265 eko-vozidel

Pilotní dotační výzva, která poprvé podpořila vozy na alternativní pohon, odstartovala vloni v listopadu. Ministerstvo v ní nabídlo rovněž 100 milionů korun. Státní fond životního prostředí ČR schválil podporu celkem 143 žadatelům, zejména z řad obcí a měst v celkovém objemu 40 milionů korun. Díky této částce bylo nebo bude pořízeno celkem 265 vozidel na alternativní pohon, konkrétně 178 elektromobilů, 7 plug-in hybridů a 80 vozidel na CNG.

Dotační výzva s označením 21/2017 je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní. To znamená, že všechny došlé žádosti budou posuzovány průběžně. Na příspěvek dosáhnou všichni žadatelé z řad krajů, obcí, svazků obcí, příspěvkových organizací a společností s většinovým podílem obcí, jejichž žádosti splní podmínky dané závaznými dokumenty a kteří doručí žádost o dotaci na SFŽP ČR písemně či datovou schránkou v termínu od 1. 11. 2017 do 27. 9. 2018, nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2019.

Tabulka č. 1 - Výše dotace pro jednotlivé typy vozidel (x = není podporováno).

Ke stažení: dokumenty k výzvě 21/2017

Zdroj: MŽP, SFŽP

Hlavní město bude mít i pro rok 2018 grantový program určený pro zlepšování životního prostředí na svém území. Jeho vyhlášení schválila Rada hl. m. Prahy na konci října. Žádosti o grant budou přijímány od 4. prosince 2017, ukončení přijímání žádostí je stanoveno na 14. prosince 2017. Částka určená na granty pro oblast životního prostředí je 50 milionů korun.

Cílem vyhlášení grantů v oblasti životního prostředí je aktivní zapojení co nejširšího spektra občanských aktivit, spolků a jiných organizací do problematiky životního prostředí v hlavním městě. Vzhledem k rozmanitosti problematiky je voleno vypsání konkrétních tematických oblastí (veřejná zeleň, zelené učebny, ochrana přírody, ekologická výchova, programy pro školy) s blíže specifikovanými podmínkami realizace v kombinaci s možností podání pilotních nebo jinak významných projektů.

Pro rok 2017 byla z grantového schématu vyřazena Oblast lesy. Aktivity, které obsahovala, jsou podporovány centrálně pro celou Českou republiku v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství. Místo ní je zařazena tematická oblast Zelené učebny, která je investiční se zaměřením na podporu vytváření zelených učeben, a to u různých vzdělávacích zařízení, především u mateřských, základních a středních škol.

Dokumenty ke stažení:

• Pravidla grantového programu pro rok 2018 (formát PDF, 516 kbyte) - příloha č. 1 k usnesení

• Vzorové formuláře 2018 k nahlédnutí (formát PDF, 1,5 Mbyte) - příloha č. 2 k usnesení
   
• Závazný formulář žádosti a další potřebné dokumenty a odkazy:
  • Formulář žádosti 2018 pro právnické i fyzické osoby (formát *.zfo, odkaz na Grantový portál hl. m. Prahy)
  • Formulář Čestné prohlášení žadatele - pro právnické osoby (*.doc)
  • Formulář Čestné prohlášení žadatele - pro fyzické osoby (*.doc)
  • Formulář plné moci k zastupování žadatele - pro právnické osoby (*.doc)
  • Jak vyplnit formulář (*.doc)
  • 602XML Filler – program pro vyplňování žádosti (odkaz na web Software602)
  • Příručka uživatele programu 602XML Filler (odkaz na web Software602)

Český stát vynaložil v roce 2016 na výzkum a vývoj 28,5 miliardy korun, tedy stejně jako v roce 2015. Tyto peníze byly určeny hlavně na financování výzkum a vývoje na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, kam patří např. ústavy Akademie věd ČR.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj se vloni vynaložilo v podnicích. Šlo o 49 miliard korun. „Dvě třetiny z této částky byly spotřebovány ve firmách pod zahraniční kontrolou. Je zajímavé, že ve srovnání s rokem 2010 vzrostly tyto jejich výdaje o více než 100 %. Naopak v domácích podnicích výdaje na výzkum a vývoj v posledních dvou letech klesají,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V rámci podnikatelského sektoru se nejvíce investuje do výzkumu a vývoje prováděného v automobilovém průmyslu – v roce 2016 šlo o 7,8 miliardy korun. V posledních letech roste význam elektrotechnického průmyslu a mimo zpracovatelský průmysl pak i firem zaměřujících se na informační a komunikační činnosti, kam patří např. výzkum a vývoj nového softwaru.

Výrazně, téměř o 25 %, meziročně poklesly výdaje na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách a na Akademii věd ČR, což zapříčinil snížený přísun peněz z EU. Prostředky z EU byly použity především na investiční projekty, zvláště na výstavbu nových výzkumných center.

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž se v loňském roce utratila třetina celkových výdajů, konkrétně 27,6 miliardy korun. Následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, upřesňuje Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ: „Díky evropské podpoře tam totiž vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady se v těchto dvou krajích v roce 2016 vynaložilo na výzkum a vývoj 26,1 miliardy korun.“

Další informace:

• Prezentace z tiskové konference 

• Více informací naleznete na webu ČSÚ - ZDE

Dne 27. října 2017 Evropská komise zveřejnila pracovní program pro roky 2018 – 2020 programu Horizont 2020. Pro pracovní program 2018 – 2020 programu Horizont 2020 bylo vyčleněno 30 miliard EUR a pokryjí i některé pilotní iniciativy např. Evropskou radu pro inovace (EIC). Cílem projektu EIC je podpořit vynikající inovátory, podnikatele, malé firmy a výzkumné pracovníky s jasnou představou a ambicí o mezinárodní rozšíření. Pracovní program pro roky 2018 – 2020 se soustředí na méně témat, na které je určeno větší množství finančních prostředků. Podpoří priority Evropské komise následujícím způsobem:

• Budoucí nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu: 3,3 miliardy eur

• Oběhové hospodářství: 1 miliarda eur

• Digitalizace a transformace evropského průmyslu a služeb: 1,7 miliardy eur

• Bezpečnostní unie: 1 miliarda eur

• Migrace: 200 milionů eur

Souběžně s přijetím pracovního programu pro Horizont 2020 na období 2018–2020 byl přijat pracovní program Euratomu na rok 2018, který plánuje investovat 32 milionů eur do výzkumu týkajícího se nakládání s radioaktivním odpadem a jeho likvidace. Rovněž bude vypracován plán výzkumu pro bezpečné vyřazování jaderných elektráren z provozu s cílem snížit dopad na životní prostředí a náklady.

Společnost ČEZ se dohodla na podmínkách prodeje své bulharské černouhelné elektrárny Varna. Transakce podléhá schválení bulharským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Konečná cena za prodej elektrárny bude stanovena k datu vypořádání transakce v závislosti na aktuální výši pracovního kapitálu. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárna Varna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. Na podzim roku 2014 ČEZ oznámil, že se s bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding nedohodl na financování modernizace elektrárny.

Možnost lépe chránit cenné zdroje podzemní vody mají nyní obce a kraje a další žadatelé, v jejichž katastru se nachází staré a nevyužívané hydrogeologické vrty. Peníze na jejich sanaci poskytne Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím dotací z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Vyhradilo na ně celkově 20 milionů korun. O dotace se mohou přihlásit obce, svazky obcí, kraje či státní příspěvkové organizace, které mají takové vrty ve správě, a to od 1. listopadu 2017.

Na celém území České republiky se nachází stovky nevyužívaných vrtů, nejčastěji ze 70. a 80. let minulého století, které mohou být z hlediska ohrožení zdrojů podzemních vod časovanou bombou. Nejenže nejsou dobře zmapované, ale existuje u nich reálné riziko, že kontaminují cenná ložiska podzemní vody. Obce, v jejichž katastrech se takové vrty nacházejí, často nemají v rozpočtech prostředky na jejich likvidaci.

„Vzhledem ke stávajícím klimatickým změnám a stále častějšími problémy se suchem musíme být obezřetní a stávající zdroje pitné vody bedlivě chránit. Proto chceme starostům pomoci zbavit se mnohdy nechtěného dědictví z nedávné doby a na likvidaci nepotřebných hydrogeologických vrtů jim posíláme z národních zdrojů 20 milionů korun," říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Nejsou to však první peníze, které rezort životního prostředí na likvidaci starých vrtů vynakládá. „Jde v poměrně krátké době o již druhou dotační výzvu," uvádí k vyhlášení Petr Valdman a rekapituluje: „V rámci první výzvy, která byla vyhlášena koncem loňského roku, se na Státní fond životního prostředí ČR obrátilo 7 žadatelů s požadavkem na 15,6 milionů korun. Díky tomu se podařilo či v dohledné době podaří zlikvidovat celkem 117 starých vrtů."

Stejně jako v předchozí výzvě i nyní rezort podpoří likvidaci vrtů, jejichž původce neexistuje nebo není známý. Jde o hydrogeologické vrty, tedy takové, které byly vybudovány za účelem průzkumu, jímání či monitorování podzemní vody, avšak nyní již nejsou potřebné a nejsou ani jinak využitelné. Zároveň představují riziko pro životní prostředí, zejména pro jakost či množství podzemních vod.

Co se týče výše příspěvku, je jeho horní hranice omezena pouze procentem z celkových způsobilých výdajů na projekt, neboť náklady na odstranění jednoho vrtu se mohou podle konkrétní situace pohybovat v řádech desítek či stovek tisíc korun, ale mohou přesáhnout i milion. Dotace může pokrýt až 90 procent investičních nákladů. Do nich lze zahrnout jak projektovou přípravu a zpracování odborného posudku, tak geologické a technické práce související s vlastní likvidací vrtů.

Dotační výzva s označením 20/2017 je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní. Žádosti bude tedy SFŽP ČR vyřizovat průběžně a příspěvek získají všichni žadatelé, jejichž žádosti splní podmínky dané závaznými dokumenty a kteří doručí žádost o dotaci na Státní fond životního prostředí ČR písemně či datovou schránkou v termínu od 1. listopadu 2017 do 20. prosince 2019, nebo do vyčerpání alokace. Jednou žádostí lze řešit likvidaci jednoho i více vrtů, projekt musí být ukončen do konce roku 2022.

Dokument ke stažení:

• Příloha 1 - Žádost [ xls, 272.0 KB ]

• Příloha 2 - Závazná struktura odborného posudku [ rtf, 382.2 KB ]

• Příloha 3 - Žádost o uvolnění finančních prostředků [ rtf, 348.0 KB ]

• Příloha 4 - Přehled čerpání [ bin, 688.3 KB ]

• Příloha 5 - Závěrečné vyhodnocení akce [ rtf, 399.2 KB ]

• Příloha 6 - Finančně-platební kalendář [ bin, 37.0 KB ]

• Příloha 7 - Protokol o likvidaci vrtu [ rtf, 321.3 KB ]

• Příloha 8 - Závěrečná zpráva o likvidaci vrtu [ rtf, 375.4 KB ]

• Příloha 9 - Protokol o předání pozemku [ rtf, 380.4 KB ]

• Text výzvy č. 17/2017 - Likvidace nepotřebných vrtů [ pdf, 1.3 MB ]

Až na polovinu klesl podíl nevytříděného komunálního odpadu u rodinných domů, které město v minulém roce vybavilo popelnicemi na papír a plasty. Nyní chce hradecká radnice v třídění odpadu podpořit i obyvatele bytů. Nakoupí pro ně barevné speciální tašky, do kterých budou lidé moci odkládat tři základní komodity recyklovatelného odpadu, tedy papír, plasty a sklo. Pilotně se tento projekt odzkouší ve vybraných ulicích na hradeckém Pražském Předměstí, pokud se systém osvědčí, postupně se takto vybaví byty i v dalších oblastech města.

Třídění odpadů v bytech je pro spoustu domácností komplikovanější vzhledem k omezenému prostoru a poměrně vysokým nákladů na pořízení vhodných nádob pro různé druhy odpadu. „Lidé v rodinných domech mají přece jen více prostoru pro uchování skla nebo papíru, pokud mají i svoji barevnou popelnici, třídění odpadu je tak pro ně snadnější,“ říká náměstek primátora Jindřich Vedlich, odpovědný za odpadové hospodářství. Město do bytů lidem pořídí praktické barevné tašky z pevnějšího materiálu. „Tyto tašky jsou navíc omyvatelné a skládací. Jde o poměrně jednoduché řešení, jak lidem v bytech usnadnit a vytvořit lepší podmínky pro třídění odpadu,“ dodává Vedlich.

V první vlně se nakoupí dva tisíce sad tašek pro tři základní druhy tříděného odpadu. „Pro odzkoušení záměru se vybere několik ulic s bytovými domy na Pražském Předměstí. Od ledna příštího roku si lidé budou moci tašky vyzvednout v informačním centru na Eliščině nábřeží,“ říká Radek Sokol, ředitel Hradeckých služeb, které ve městě zajišťují svoz odpadu. „Podle toho, jak budou domácnosti reagovat a jak se v oblasti bude dařit zvyšovat podíl tříděného odpadu na úkor směsného, tašky postupně nabídneme i dalším domácnostem. Už prvním testem bude samotný zájem o tyto barevné tašky,“ doplňuje Sokol.

Od loňského jara se do projektu „Třídíme v Hradci“ zapojilo celkem 4.860 domácností v rodinných domech, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města. Na podporu třídění odpadu v těchto lokalitách město rozdalo 3.265 nových nádob na papír a 4.383 nádob na plast. „Jen za rok 2016 se snížil objem netříděného odpadu o více než 1.200 tun, v oblastech zapojených do projektu se podařilo snížit množství tohoto odpadu na polovinu,“ dodává náměstek Vedlich. Ve srovnání s průměrným množstvím tříděného odpadu před startem projektu došlo během roku 2016 u dotčených rodinných domů k nárůstu vytříděného papíru o 21 %, o 62 % u plastů a o 15 % u biologicky rozložitelného odpadu.

V Hradci Králové je k 30. červnu 2017 celkem 19.620 nádob separovaný odpad. Na takzvaných sběrných hnízdech s kontejnery na 1.100 litrů je ve městě 615 kontejnerů na papír, 702 na plasty a 287 kontejnerů na sklo. Dalších 4.875 rodinných domů má 4.671 nádob na sběr plastu a 3.401 nádob na papír. Ve městě jsou také nádoby na sběr textilu, kovových obalů, nápojových kartonů, vyřazeného elektro, kuchyňských odpadů a rostlinných olejů, kterých je celkem 204 kusů. Dalších 9.740 nádob ve městě je určeno na vytříděný bioodpad.

V roce 2016 každý obyvatel města vytřídil průměrně 17,4 kilogramu papíru, 13,9 kg plastu, 12,1 kg skla a 83,7 kg bioodpadu. Naproti tomu vyprodukoval 163,1 kg směsného odpadu a 23,5 kg objemných odpadů.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala novou publikaci zaměřenou na znečištění evropských vod, na jejímž vzniku se podíleli i zaměstnanci CENIA. Publikace obsahuje přehled hlavních znečišťujících látek (dusičnany, organické a další prioritní látky) a klíčových zdrojů emisí – zdrojů bodového znečištění (čističky městský odpadních vod), průmyslu a difuzních zdrojů, kterými jsou např. zemědělství, atmosférická depozice a doprava.

Zdroj: CENIA