Úřady čtyřmilionového Kapského Města v Jihoafrické republice začnou dnes od místních obyvatel vyžadovat denní spotřebu vody do 50 litrů na osobu. Limit se tak sníží o 37 litrů, čímž se město snaží oddálit okamžik, kdy bude muset kvůli několikaletému suchu vypnout dodávky "postradatelným" odběratelům a nastolit přídělový systém. Agentura Reuters navíc informovala, že znepokojivě nízké hladiny hlásí přehrady v Lesothu, z nichž čerpají vodu Johannesburg a Pretoria.

Situace v Kapském městě už je prioritou i pro vládu a úřady mají do konce týdne oznámit plány krizových opatření. Pokud nezačne voda v přehradách napájejících oblíbený cíl turistů na západě JAR přibývat, pak přestane za několik týdnů téct v domácnostech či podnicích a rozdělovat se bude u dvou stovek výdejních míst nejspíše pod dohledem bezpečnostních složek.

"Den nula", jak je datum zavedení mimořádných opatření označováno, nastane, když průměrná výška hladiny v nádržích města klesne pod 13,5 procent kapacity. Momentálně je na 26 procentech a překročení obávané hranice se předpovídá na 16. dubna.

Krize pramení z období abnormálního sucha v letech 2015 a 2016, po němž se zásoby vody kvůli trvale nízkým srážkovým úhrnům nevzpamatovaly. K nedostatku vody podle agentury AP přispěly globální klimatické změny a masivní růst populace města. Různé politické frakce se nyní navzájem obviňují z toho, že nereagovaly včas na varování o rodící se pohromě, která prý zaznívala již před lety.

Nervozita stoupá i mezi obyčejnými lidmi, napsal v úterý deník The New York Times. "Šeptem hovoří o blížícím se chaosu," dodává americký list. Už tento týden byla jedna osoba zatčena, když v městské části Newlands vypukla šarvátka u pramene, kde si lidé, mnohdy chaotickým způsobem, chodí nabírat životodárnou tekutinu.

Policie má mezitím plné ruce práce s lidmi, kteří porušují denní limit. Úřady Kapského města uvádí, že omezení na spotřebu dodržuje kolem 55 procent obyvatel. Nehospodárnost se trestá pokutami, nově budou také nepřizpůsobivým osobám instalovány na jejich nemovitosti zařízení omezující dodávky vody.

"Zatímco i jiná mezinárodní města se potýkala s nedostatky vody, situace Kapského města je extrémnější a její efektivní řešení by mohlo sloužit jako globální model," citovala AP ředitele Jihoafrické agentury pro turismus Sisu Ntshonaa. The New York Times přitom podotýká, že Kapské město platí za průkopníka v oblasti environmentální politiky, a to nevyjímaje šetrné nakládání s vodou. Ještě v roce 2014 byly jeho přehrady plné a o rok později dostalo město mezinárodní ocenění za systém vodního hospodářství.

"Opatření na šetření s vodou (opravování prasklin a starého potrubí, instalace měřičů a úprava tarifů) měly výrazný efekt. Možná až příliš. Město ušetřilo tolik vody, že odložilo hledání nových zdrojů," vysvětluje list. Svou roli pak sehrály také změny místního klimatu, které se údajně i v příštích desetiletích budou ubírat nepříznivým směrem.

Co se týče nejbližších týdnů a měsíců, jihoafrická meteorologická služba předpovídá úhrn srážek vyšší oproti normálu pro severovýchod země. Nejistý je však výhled pro centrální části JAR a také Lesotho, jehož přehrady Katse a Mohale jsou významným zdrojem vody pro jihoafrickou provincii Gauteng a velkoměsta Pretoria a Johannesburg.

Hladina obou nádrží v Lesothu je podle vodohospodářů JAR "velmi nízká", napsala agentura Reuters. Označení představuje nejnižší možný stupeň, přičemž vody je v Katse a Mohale méně, než před dvěma lety, kdy vrcholilo období sucha. Tehdy byly nádrže asi na polovině své kapacity, nyní je v nich pouze 32 procent maximálního objemu.

Zdroj: ČTK

Sněmovní zemědělský výbor dnes přerušil projednávání vládní novely vodního zákona, která mimo jiné zpřísňuje některé podmínky nakládání s odpadními vodami. Členové výboru nyní můžou do 7. února předkládat své pozměňovací návrhy.

Zpravodaj Karel Tureček (ANO) poznamenal, že ví o několika pozměňovacích návrzích, které poslanci chtějí přednést. Jde podle něho hlavně o návrhy, které zazněly již při projednávání předlohy v minulém volebním období, kdy o ní Sněmovna nestihla do voleb rozhodnout.

Návrhy se týkaly mimo jiné záplavových oblastí podél řek. Jeden z nich měl například umožnit, aby v těchto zónách mohly za stanovených podmínek vznikat letní dětské tábory. zákon nyní zakazuje zřizovat v zónách záplav tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Další avizované návrhy se podle Turečka týkají například pásem hygienické ochrany vod.

Předloha nemění poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody. Spravovat poplatky bude nově Státní fond životního prostředí místo České inspekce životního prostředí.

Vlastníci bezodtokových jímek budou muset stejně jako nyní prokazovat úřadům, jak zajistili zneškodnění odpadních vod. Nově budou mít povinnost předložit příslušné doklady za poslední dva roky. Provozovatelé fekálních vozů jim o tom budou muset vydávat potvrzení v němž bude mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Druhé čtení novely, kdy budou mít poslanci další možnost předkládat své pozměňovací návrhy, se může uskutečnit na nejbližší schůzi Sněmovny. Začít má koncem února.

Zdroj: ČTK

Vodácké a turistické organizace, zastupující 100 000 členů, vyjádřily zásadní připomínky k připravovanému nařízení vlády o způsobu a kritériích stanovení minimálního zůstatkového průtoku (MZP). Vládní návrh chce výpočtem stanovovat množství vody, které má pod odběrnými místy (obvykle jezy) zůstat v řece tak, aby dále plnila svou ekologickou funkci. Jenže na mnoha turisticky vyhledávaných řekách dochází k tomu, že množství vody pod jezy je velmi nízké a neumožňuje dále plout. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz

Znečištěné ovzduší má neočekávané důsledky. Pomáhá ochladit atmosféru a maskuje některé dopady globálního oteplování. Celosvětová snaha vyčistit ovzduší, které má škodlivé účinky pro lidi, pak může paradoxně vést k rychlejšímu oteplování celé Země. Nová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters se snaží kvantifikovat, jaké dopady by mělo odstranění emisí ve formě aerosolů, které produkuje člověk. Více ZDE

Zdroj: EURO

Vodohospodářská infrastruktura, problematika sucha nebo financování údržby a péče o krajinu. I o těchto tématech dnes zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) diskutovali na společném jednání se zástupci krajských samospráv (AKČR). Závěry z dnešního jednání budou strategickým dokumentem nejen pro AKČR, ale i pro vládu ČR. 

Jedním z velmi probíraných témat byla voda. MŽP dlouhodobě upozorňuje na nutnost hospodařit s vodou v krajině tak, abychom chránili ty nejcennější zdroje podzemní vody. S tím úzce souvisí problematika sucha: návrh novely vodního zákona počítá s tzv. plány pro sucho, které by měly zpracovávat jednotlivé kraje. Základní parametry takovýchto plánů přitom určí právě vodní zákon, na kterém aktuálně pracuje ministerstvo zemědělství.

S vodou se pojí i potřebné financování vodohospodářských projektů, hlavně pak oprav vodovodů a kanalizací. MŽP tuto oblast úspěšně podporuje a ujistilo kraje, že bude i v následujících letech hledat další finanční prostředky na podporu kvalitních projektů. Kromě toho se kraje zajímaly o řešení nedostatku financí na péči o soustavy chráněných území NATURA 2000. Obě strany se shodly na tom, že je potřeba najít prostředky na zajištění péče o chráněnou krajinu vyplývající ze závazků vůči soustavě NATURA 2000 z národních zdrojů a v národních programech, které jsou v gesci MŽP.

Ke dni 31. 1. 2018 byla zveřejněna 16. verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, informoval Státní fond životního prostředí ČR. Přehled všech provedených změn naleznete v úvodu dokumentu. Mezi ty nejpodstatnější patří zpřesnění informace týkající se trestního stíhání žadatele, doplnění postupů k fakturaci a k administraci pozastávek a úpravy v povinných podkladech k žádostem o podporu, např. pro PO 4 došlo k doplnění o informace týkající se dočasných staveb.

Dokument ke stažení:

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory OPŽP 2014–2020

Obchodní řetězce testují, čím nahradit igelitové pytlíky používané při nákupu pečiva či zeleniny. Například v Itálii tyto neekologické sáčky od začátku roku musely řetězce nahradit biologicky rozložitelnými sáčky, za které se ale platí. Část obchodníků se také snaží omezit podíl igelitů a plastů v obalech produktů vlastních značek, vyplynulo z ankety ČTK.

V Česku začal v návaznosti na předpisy EU platit zákaz bezplatného výdeje plastových tašek 1. ledna. Tenkých igelitových sáčků se ale změna nedotkla. Zdarma tak zůstaly pytlíky s tloušťkou pod 15 mikronů. Ty ale znečišťují životní prostředí více než tašky. V Evropě se jich ročně podle odhadů použije na 100 miliard.

Společnost Ahold, která v ČR provozuje prodejny Albert, v zahraničí testuje sáčky pro opakované použití. Výsledky nyní vyhodnocuje. "V prodejnách Albert v oddělení ovoce a zeleniny záleží pouze na nakupujících, zda sáčky u druhů, které to z hygienických či manipulačních důvodů nutně nevyžadují, využijí," uvedla mluvčí Barbora Vanko.

"Touto problematikou se samozřejmě do budoucna zabýváme. Aktuálně v našich prodejnách nabízíme zákazníkům například pro odnos pečiva papírové sáčky s průhlednou fólií. Již nyní prodáváme některé textilní zboží bez zbytečného obalu," uvedla mluvčí obchodů Lidl Zuzana Holá. Například trička jsou převázána bavlněnou stuhou místo igelitového obalu.

Také Tesco nabízí jako alternativu v případě pečiva papírové pytlíky. "Snížit by se mělo množství obalů u jednotlivých výrobků, měla by se zvýšit recyklovatelnost obalů, a změnit materiál obalů, aby se snížil dopad na životní prostředí," uvedl šéf řetězce Matt Simister.

V Řecku za igelitové tašky od začátku roku zákazníci platí čtyři eurocenty (přibližně jedna koruna). Podobná opatření ve světě přibývají a například v Keni od loňského roku hrozí za výrobu, prodej a nošení tašek z umělé hmoty vysoké pokuty či dokonce několikaleté vězení.

V Česku Lidl loni v březnu přestal igelitové tašky nabízet. "Důvodem, proč jsme se k tomuto kroku rozhodli, byla stále větší spotřeba igelitových tašek. Jen v našich prodejnách jsme jich za rok 2016 prodali více než 27 milionů kusů. Což znamená obrovské množství odpadu," dodala Holá.

Hypermarkety Globus nabízí tašky, které jsou stoprocentně biologicky rozložitelné. Po třech letech tak z nich zůstane jen voda, oxid uhličitý a biomasa. Firma snižuje i obsah plastů v obalech. "Používáme obaly, které jsou zcela recyklovatelné a u některých produktů postupně vyměňujeme plastové obaly za papírové, jako například u podložek pod pizzy a sýry," potvrdila Pavla Hobíková z Globusu.

Zdroj: ČTK

Oslavy Světového dne mokřadů připadají na 2. února. Právě v tento den byla před 47 lety sjednána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Světový den mokřadů každoročně připomíná, proč je zapotřebí bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. MŽP na to upozorní i promítáním dokumentu Tajemný svět mokřadů.

Růst městských aglomerací zabírá stále více půdy, roste tlak na přírodní prostředí a často dochází k degradaci a zničení mokřadů, které se historicky nacházely a nachází ve městech nebo v jejich blízkosti. Města se totiž povětšinou zakládala v blízkosti řek, jezer, u zdrojů pitné vody.

Mokřady poblíž měst zajišťují mnohé významné funkce:

• Zachycují a zmírňují povodně a přívalové deště.

• Zvyšují vlhkost vzduchu a přirozeně ochlazují vzduch výparem. Jsou záchranou především v teplých měsících, kdy se vlivem klimatické změny kumuluje ve městech horký vzduch.

• Jsou zdroji a rezervoáry pitné vody.

• Zlepšují kvalitu vody tím, že jsou přirozenými filtry a jsou využívány i pro čištění odpadních vod.

• Poskytují lepší životní podmínky ve městech, jsou místem pro rekreační aktivity, jsou atraktivní pro turismus.

• Poskytují i zdroje potravin a suroviny pro řemeslnou výrobu.

• Mokřady svými funkcemi přirozených vodních filtrů a zásobáren živin mohou také urychlit obnovu území a pomoci při obnově oblastí zasáhnutých přírodními katastrofami.

MŽP si připomene Světový den mokřadů již ve čtvrtek 1. února od 17.00 h v pražském Kině Pilotů promítáním dokumentárního filmu Tajemný svět mokřadů, který přibližuje krásu, bohatost a tajemnost mokřadů a jejich biodiverzity. Snímek ukáže také význam mokřadů v krajině a objasní příčiny, proč mokřady z krajiny mizí. Film byl natočen v roce 2017 v rámci projektu Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky, financovaného z EEA fondů.

K poznávání mokřadů můžete využít databázi, která vznikla díky projektu Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky v roce 2016. V současné době eviduje 2069 mokřadů. Její elektronickou verzi najdete zde. Využít můžete i mobilní aplikaci. Bližší informace o projektu a jeho výstupech jsou dostupné na této stránce.

Co jsou to mokřady? Biotopy na rozhraní vody a souše, ekosystémy, které se podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy, zmírňují klimatické změny, jsou domovem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Představují jedny z nejpotřebnějších, ale bohužel také nejohroženějších světových ekosystémů. Přes veškerou ochranu a snahu o jejich rozumné využívání, mokřady z krajiny mizí, a to zejména v důsledku jejich přeměny na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžby rašeliny. Současná podoba intenzivního zemědělství a nedostatek přirozené vegetace v krajině působí nejen znečišťování vod, degradaci půdy a její erozi, ale má podíl i na úbytku biodiverzity a na změně klimatu a šíření suchých oblastí. Velký podíl na úbytku mokřadů má i urbanizace a budování dopravních sítí.

Evropská komise vypsala konzultaci ke zřízení inovačního fondu. Systém obchodování s emisemi EU (ETS) po roce 2020 předpokládá založení inovačního fondu s cílem urychlit komercializaci technologií s nízkými emisemi uhlíku. Fond bude podporovat inovace v nízkouhlíkových technologiích, procesech a produktech v průmyslových odvětvích uvedených v příloze I. směrnice EU ETS. Fond by měl také stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky nezávadné zachycování, využívání CO2 a jeho geologické ukládání (CCS), jakož i inovativní technologie obnovitelných zdrojů energie a ukládání energie na území Evropské unie. Podporované technologie by neměly být dosud komerčně dostupné, ale musí být dostatečně zralé, aby byly připraveny k předvedení v předobchodní fázi.

Dotazník je rozdělen do 6 sekcí. Oddíl 1 se týká identifikace respondenta a je povinný pro všechny respondenty. Následující otázky s více variantami v oddílech 2 až 5 se týkají klíčových prvků uvedených v posouzení dopadů zahájení v rámci zřízení inovačního fondu. Otevřená otázka na konci každé sekce umožňuje doplnění některé z předchozích odpovědí. Oddíl 6 umožňuje poskytnutí dalších připomínek a nahrávání podpůrných dokumentů. Další informace o této konzultaci a doprovodné dokumenty jsou dostupné na stránkách EK ZDE.

Dne 30. ledna 2018 se na Ministerstvu průmyslu a obchodu uskutečnilo první jednání Stálého výboru pro jadernou energetiku (SVJE) v tomto roce. Jednalo se již celkově o sedmé jednání tohoto Výboru. Jednání předsedal ministr průmyslu a obchodu Ing. Tomáš Hüner.

Na jednání byli pozváni jak stálí tak i nestálí členové SVJE, jejichž jména resp. funkce definuje statut SVJE. V souvislosti s nástupem nové vlády došlo k personálním změnám také u členů SVJE, a to u pozice ministra průmyslu a obchodu a zástupce Úřadu vlády ČR, proto bylo toto jednání také seznamovací. K personálním změnám došlo i u těch členů Pracovních skupin SVJE, kteří jsou v nich nominováni za Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Na jednání byla diskutována a připomínkována roční zpráva vládního zmocněnce pro jadernou energetiku o stavu naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR v roce 2017. Ministrem průmyslu a obchodu Ing. Tomášem Hünerem, byly shrnuty hlavní úkoly v procesu přípravy a výstavby nového jaderného zdroje pro rok 2017. Byly schváleny změny v obsazení pracovních skupin, které byly doplněny o nové pracovníky MPO a o zástupce ÚOHS a prodiskutována nutnost změny statutu SVJE v souvislosti se změnami systemizace ve státní správě. Důležitým bodem tohoto jednání byla diskuse k finalizaci podkladových materiálů týkajících se investičních modelů výstavby nového jaderného zdroje a způsobu výběru dodavatele. Lze předpokládat, že tyto materiály budou dopracovány k projednání na příštím zasedání SVJE, které se předběžně plánuje na konec března 2018.

Český spolek pro péči o životní prostředí si Vás dovoluje pozvat na odborný seminář s diskusí na téma "Čištění odpadních vod", který se uskuteční ve čtvrtek, 22. února 2018 v budově ČSVTS na Novotného lávce č.5, v Praze 1. Seminář je zaměřen  na vybrané aktuální  problémy čištění vod, především splaškových. Věnuje se jak teoretickým úvahám – např. otázce centralizovaného či decentralizovaného řešení ČOV či vlivu urbanizace na vodní toky,  Porovnáváno však bude i praktické chování dosazovacích nádrží s matematickým modelem. modelem.  Účastníci semináře budou  rovněž informováni o jednom z moderních čistírenských  postupů, využívajícím membránové procesy. Seminář se však dotkne i problematiky hodnocení čistírenských kalů. Závěrečná přednáška bude rovněž velice zajímavá – zaměří se na pražskou Ústřední kanalizační čistírnu. Pozvánka ke stažení ZDE .

Pohled na hlavní téma nového čísla odborného časopisu Odpadové fórum přináší Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ředitel České inspekce životního prostředí. Pochopitelně nechybí k tématu série odborných článků. Polemizujeme tentokrát k problematice BAT pro Velké spalovací zařízení, v Úhlu pohledu se zabýváme odpady z dob minulých. Velmi rozsáhlý a zajímavý rozhovor přinášíme z Brna, kde jsme si položili otázky náměstkům pro oblast rozvoje města a pro oblast Smart city. Rubrika křížem krážem potěší čtenáře tématy online CSR reporting, EMAS, kvalita ovzduší nebo zpracování vyřazených LCD spotřebičů.

Rok 2017 byl v agendě odstraňování starých ekologických zátěží rokem stěžejním. V první řadě jsme už dostali zpětnou vazbu, zda nastavené postupy při dané činnosti ponesou očekávané ovoce. Dále bylo zapotřebí prosadit na nejvyšší úrovni strategii financování sanačních prací a v neposlední řadě jsme byli v očekávání závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, uvádí JUDr. Ondřej Závodský, Ph.D. z Ministerstva financi ČR ve svém příspěvku na téma Novinky v agendě Odstraňování starých ekologických zátěží na MF v roce 2017.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již více než 15 let procesuje program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a program řešení revitalizace Moravskoslezského kraje. S podrobnosti seznamuje čtenáře Ing. Vladimír Šanda, vedoucí Oddělení hornických procesů a využívání nerostných surovin MPO.

Svůj pohled na ekologické zátěže přináší v rubrice Názor čtenářům ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ing. Erik Geuss, Ph.D. Pan ředitel uvádí, že se velmi dobře daří ekologické zátěže řešit, problémem však jsou ty ekologické zátěže, u kterých není znám původce.

Nové Odpadové fórum k tématu ekologických zátěží přináší pochopitelně řadu odborných článků:

• Chemické a biologické čištění kuvajtských podzemních vod: laboratorní testy

• Pilotní ověření elektrokoagulace pro dekontaminaci vod s toxickými kovy

• Sanace území v areálu bývalé obalovny živičných směsí v Milevsku

• Mikropolutanty – Nová výzva pro dekontaminační technologie

• Moderní mikropolutanty v životním prostředí a jejich možný přestup do pitné vody

Oběhové Brno

Podle nedávno schválené strategie Brno 2050 by mělo město snížit množství odpadů o čtyři pětiny a ten co vznikne znovu maximálně využít. O podrobnostech a problematice odpadového hospodářství jsme hovořili s náměstkem pro oblast rozvoje města Martinem Anderem a náměstkem pro oblast Smart city Jaroslavem Kacerem. Například pan náměstek Ander nám prozradil, že Brno z pohledu poplatků za odpad připravuje systém nefinančních bonusů jako výraz poděkování těm, kteří třídí a zapojují se do projektů předcházení vzniku odpadu.

Polemika

V této rubrice se vracíme k mediálně známé problematice BAT pro Velká spalovací zařízení. Otázka zněla „Jak hodnotíte výsledky revize LCP BREF mj. v kontextu základního požadavku BAT na ekonomickou a technickou přijatelnost?“ Na otázku odpovídají: Ing. Jan Slavík, Ph.D. (vedoucí oddělení IPPC a IRZ MŽP), Ing. Evžen Tošenovský, dr. h. c. (poslanec Evropského parlamentu), Mgr. Bc. Pavel Frolka (vedoucí Technické pracovní skupiny Velká spalovací zařízení ČR), Bohuslav Čížek (ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR), Bc. Lukáš Hrábek (tiskový mluvčí Greenpeace) a Ing. Jiří Vecka, Ph.D. (Teplárenské sdružení ČR).

Rubrika Křížem krážem je opět plná zajímavých článků. Můžete se dočíst o možnosti on-line CSR reportingu, moderních přístupech ve strojním zpracování vyřazených LCD spotřebičů, projektu na podporu EMAS v České republice a stěžejních trendech a vývoji znečištění ovzduší v ČR.

Odpady doby minulé bylo tentokrát téma pro rubriku Úhel pohledu. Otázka pro pana Ing. Barchánka zněla „Může vlastník pozemku, na kterém je odpad umístěn, nabýt vlastnické právo k odpadu, přestože není jeho původcem a k umístění odpadu na jeho pozemek došlo v souladu s právním řádem?“ Druhý nezávislý úhel pohledu přináší tentokrát Mgr. Petr Švadlena a Mgr. Tereza Trojanová (PPS advokáti s.r.o.).

Únorové Odpadové fórum vychází 2. února 2018.

A co příště?

Tématem měsíce března jsou stavební odpady a kaly. Můžete se těšit na příspěvky: stavební, demoliční odpady a zemina, azbest, polystyren, beton a recyklace, ekotoxicita stavebních materiálů, strategie plastů v EU. V případě námětů, dotazů, připomínek a zájmu o inzerci či předplatné prosím piště na forum@cemc.cz.

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE

Ing. Jiří Študent ml., Šéfredaktor

Z Česka se loni vyvezlo historicky nejvyšší množství železného šrotu. Z dat Českého statistického úřadu za leden až listopad vyplývá, že objem vyvezené ocelářské suroviny by se mohl dostat nad 2,1 milionu tun. Naposledy se z Česka vyvezlo přes dva miliony tun šrotu v roce 2014. Loňský nárůst souvisí s nižší spotřebou šrotu v českých hutích. Ocelářská unie předpovídá, že z celkové produkce více než tří milionů tun železného a ocelového šrotu se z Česka bude i v příštích letech vyvážet kolem dvou milionů tun. Naprostá většina šrotu míří z Česka do Evropy. Více ZDE

Zástupci zhruba padesáti obcí a měst na Plzeňsku chtějí mít obecní firmu na likvidaci odpadů. Nelíbí se jim, že soukromníci výrazně zvýšili ceny. Považují to za zneužití monopolního postavení. Firmy toto tvrzení ovšem odmítají s argumentem, že obce a města se k monopolu samy blíží tím, že založí vlastní odpadovou firmu. Soukromé svozové firmy to nazývají návratem do doby socialismu, kdy nebylo možné vybírat s pomocí tendrů firmu nabízející nejnižší cenu. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz