Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma? Rozprava na plénu Evropského parlamentu proběhne v pondělí 5.2. a následně hlasování 6.2.

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje

Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.
Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.
 
Proč je potřeba reforma

Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Europoslanec Pavel Poc: Ceny emis. povolenek jsou tak nízké, že je velké společnosti berou jako poplatek za znečišťování, ne důvod investovat do čistých technologií. Obchodování s emisemi je systémový nesmysl a musí být nahrazen jasným jízdním řádem snižování s likvidačními sankcemi za jeho nedodržování.

Návrh revize systému

Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem v dalším období. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.

Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách

Na stole jsou aktuálně další dva předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství alespoň o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 1990).

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.

Ombudsmanka vydala „návod“, jak by měly stavební úřady posuzovat případy, kdy stavební úpravy změní vzhled stavby. Kvůli nejednotnému postupu úřadů dochází podle ombudsmanky v některých případech k necitlivým a nevratným zásahům do architektonických hodnot staveb, které sice nejsou památkově chráněné, ale spoluutvářejí vzhled obcí a měst.

Podle stavebního zákona je třeba stavební povolení k takovým úpravám, kterými dochází ke změně vzhledu stavby. Výklad neurčitého pojmu „změna vzhledu stavby“ je přitom ponechán na stavebních úřadech. Ty musí při vydávání stavebního povolení posuzovat nejen změnu vnějších prvků stavby, ale vyhodnocovat změnu také v souvislosti s charakterem okolní zástavby a s charakterem území v jejich správním obvodu. V praxi však dochází k neodůvodněným rozdílům v tom, jak jednotlivé stavební úřady změnu vzhledu stavby posuzují. Ombudsmanka se proto rozhodla vydat Desatero dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnících vzhled památkově nechráněných staveb. Stavebním úřadům by měl tento „návod“ pomoci řádně a transparentně vyhodnocovat stavební úpravy zejména architektonicky a urbanisticky hodnotných staveb.

„Chránit architektonický obraz obce či města je úkolem místních samospráv a děje se tak v první řadě prostřednictvím kvalitních územních plánů. Stavební úřady však musí ke kultivaci prostředí přispívat tím, že budou svými rozhodnutími uvážlivě chránit a rozvíjet hodnotu staveb i urbanistického celku obecně,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová důvody vydání Desatera.

Stavební úřad musí podle ombudsmanky především shromáždit podklady o rozsahu předpokládaných, či již dokončených stavebních úprav a objektivně vyhodnotit, zda se vzhled stavby změní či změnil. Posuzuje přitom vnější viditelné části, tj. zejména výšku a orientaci stavby, její rozměry a tvar, stavebně technické provedení fasády a její barevnost, tvar střechy, umístění a členění okenních a dveřních výplní. Vzhledem k tomu, že stavební úřad má přispívat ke kultivaci existujícího prostředí, musí při posuzování stavebních úprav současně přihlížet také k zasazení stavby do území, k charakteru okolní zástavby apod. Pokud například dojde k zateplení stavby, současně jsou odstraněny zdobné prvky fasády, okna jsou vyměněna za tvarově odlišná a fasáda dostane novou barvu, jde zcela jednoznačně o stavební úpravy, které mění vzhled stavby a mohou být provedeny jen na základě stavebního povolení. To by stavební úřad neměl vydat, jestliže by změna vzhledu stavby narušila architektonický a urbanistický ráz stávající zástavby. V případě pochybností by stavební úřad měl přizvat k posouzení stavebních úprav odborníka, např. autorizovaného inspektora, znalce nebo specializované odborné pracoviště.

Dokument ke stažení:

Desatero dobré praxe

CENIA, česká informační agentura životního prostředí vyhlásila poptávkové řízení na výběr expertů, kteří budou zařazeni do seznamu expertů pro hodnocení Auditů udržitelného rozvoje (dále Audity UR) v rámci místní Agendy 21 (MA21). Minimální požadavky na kvalifikaci pro zařazení do databáze expertů je vysokoškolské vzdělání magisterského stupně a min. 2 roky praxe v předmětné oblasti udržitelného rozvoje v rámci MA21.Nabídky je možné podávat do 19. února 2018 15.00 hodin. Podrobné informace najdete ZDE

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky první veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA, vyhlášené dne 15. srpna 2017. TA ČR předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u následujících projektů.

Agentura podpoří například projekty: Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování, Podmínky a zdroje pro udržitelný rozvoj kvality pracovního života v ČR v éře nastupující průmyslové revoluce, Odpovědná spotřeba - podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu, Strategické nástroje na podporu rozhodování municipalit v oblasti udržitelné mobility nebo Odpad zdrojem neboli uplatnění nových metod výzkumu pro rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR.

Celkem bylo do veřejné soutěže podáno 306 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 290 návrhů projektů, z nich bude podpořeno celkem 94, což znamená 31 % míru úspěšnosti.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) vychází maximálně vstříc žadatelům o dotaci a nabízí nadstandardní posouzení dokumentace k výběrovému řízení před jeho vyhlášením (ex ante) pro zakázky u projektů administrovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP).

Tato nabídka se týká již podaných projektů, u kterých kontrola ex ante není povinná a týká se všech výběrových řízení, bez ohledu na typ i druh výběrového řízení a jejich limity. Dokumentace bude posouzena výlučně v rozsahu zamýšlených kvalifikačních a hodnoticích kritérií, což jsou oblasti, ve kterých se nejčastěji chybuje a bývá udělována finanční korekce. Dokumentaci pro kontrolu je třeba dodat v plném rozsahu.

Cílem tohoto opatření, realizovaného SFŽP ČR nad rámec povinností zprostředkujícího subjektu, je pomoci žadatelům předcházet zbytečným chybám v projektech, které mohou mít za následek finanční korekci či zdržení realizace projektu v důsledku opakování výběrového řízení. Pokud tedy žadatel požádá o dobrovolnou kontrolu výběrového řízení a doloží kompletní podklady, bude mu vydáno nezávazné neformální posouzení nastavení kvalifikačních podmínek a hodnoticích kritérií a v duchu tohoto stanoviska pak SFŽP ČR přistoupí k povinným kontrolám v dalších fázích administrace.

Dokumenty k dobrovolné kontrole posílejte svému projektovému manažerovi a v kopii příslušnému řediteli odboru prostřednictvím e-mailu se žádostí: „Žádám tímto o provedení mimořádné ex ante kontroly podkladů k výběrovému řízení u projektu (identifikace projektu – název, číslo, žadatel).“ Pokud je administrace žádosti ve fázi, kdy ještě projektový manažer není určen, posílejte žádost na příslušného ředitele odboru. Stanovisko obdržíte od Fondu do 15 pracovních dnů.

Současně upozorňujeme, že s ohledem na kapacity pracovníků SFŽP ČR je pravděpodobné, že u projektů ve specifických cílech 1.1 a 1.2 v období od 1. 4. 2018 do 30. 6. 2018 bude lhůta pro vydání stanoviska delší.

V případech, kdy je dle pravidel OPŽP ex ante kontrola výběrového řízení obligatorní, se nic nemění a žadatelé mají povinnost včas zaslat podklady ke kontrole.

Ve středu 31. 1. 2018 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy vod (údaje pro vodní bilanci a základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu) prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2017.

Ke 31. 1. 2018 bylo v systému ISPOP evidováno celkem 12 925 aktivních místu užívání vody. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 834 míst užívání vody, což je přes 90% očekávaných hlášení vodní bilance.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), které zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2017 – nyní celkem 5 136 hlášení, v roce 2017 celkem 4 759 hlášení.

Za měsíc leden bylo vyřízeno celkem 396 hovorů na ohlašovatelské lince 267 125 267 a zodpovězeno 915 dotazů prostřednictvím písemné podpory EnviHELP.

Správa úložišť radioaktivních odpadů se rozhodla stáhnout své žádosti o prodloužení platnosti průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry (PÚZZK), které podala v závěru roku 2016.

Po rozhodnutí ministra životního prostředí v závěru loňského roku o legitimnosti naší žádosti, bylo na čtyřech lokalitách ministerstvem rozhodnuto o prodloužení průzkumů. Ve všech těchto případech se opět spolky, ale také mnohé obce, postavily proti tomuto verdiktu dalším rozkladem. V každé kauze stanovení průzkumného území tak existují již tři rozklady o desítkách argumentů, které je třeba vyřešit. Navíc je stanovení průzkumného území na každé lokalitě předmětem žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1 ze strany spolků a některých obcí. Stanovení průzkumných území se tak stávají složitou právní kauzou, která, nemá v rozumném časovém horizontu dosažitelné řešení, tj. právně platné rozhodnutí.

Podle zákona provedení geologických průzkumů a následný výběr finálních kandidátních oblastí zřízení PÚZZZK (a následně takzvaných chráněných území) vyžaduje. Je tedy pravděpodobné, že SÚRAO o PÚZZZK znovu požádá již v průběhu roku 2018.

Po právních analýzách této situace Správa dospěla k názoru, že nejlepší cestou je stáhnout žádosti a na všech lokalitách postupně, po jednání s dotčenými obcemi, podat nové žádosti o stanovení průzkumného území.

SÚRAO doufá, že tento krok přispěje ke zklidnění atmosféry kolem výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů a že tento proces povede k nalezení řešení pro ukládání radioaktivních odpadů v naší zemi.

V žádném případě se tímto krokem nemění postup, nezastavuje proces hodnocení jednotlivých lokalit. Ten i nadále pokračuje s cílem zúžit současný seznam kandidátních lokalit ještě v letošním roce na 4 a v delším časovém horizontu na dvě tak, jak to ukládá vládou schválená Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a v souladu s vládou schváleným Plánem činnosti pro rok 2018.

V přílohách naleznete seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) podle nařízení CLP v českém jazyce. Dále jsou k dispozici seznamy doplněné o znění v dalších jazycích - angličtině, němčině a slovenštině. Text celého nařízení CLP naleznete na https://eur-lex.europa.eu/.

Dokument ke stažení:

• Seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) [pdf, 196 kB]

• Seznam H-vět - doplněné jazykové mutace [pdf, 416 kB]

• Seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) [pdf, 154 kB]

• Seznam P-vět – doplněné jazykové mutace [pdf, 374 kB]

Zdroj: MPO

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo v pořadí již třetí sérii seminářů věnovaných problematice energetických úspor. Účastníci budou seznámeni s možnostmi podpory na zateplování budov, výměnu zdrojů tepla či výstavbu nových nízkoenergetických budov jak z evropských fondů, tak z národních programů. Semináře se uskuteční od února do dubna letošního roku ve všech krajských městech.

V rámci semináře budou představeny aktuální možnosti i novinky v oblasti energetických úspor jednak z evropských programů, jako je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program, tak i z národních programů, konkrétně z programů EFEKT, Úspory energií s rozumem, Nové zelené úsporám a Panel 2013+.

Semináře jsou určeny pro širokou veřejnost. Pomohou s orientací v problematice energetických úspor pro veřejné budovy, podniky a rodinné i bytové domy. Užitečné informace mohou načerpat jak nepodnikající fyzické osoby, podnikatelé, bytová družstva či společenství vlastníků jednotek, tak obce nebo neziskové organizace.

Účast na seminářích je zdarma (termíny a místa jednotlivých seminářů ZDE), nicméně počet účastníků je omezen, proto je třeba se včas registrovat. Předpokládaná doba trvání semináře je od 9:00 do 14:00. Další informace včetně možnosti registrace k jednotlivým seminářům jsou dostupné níže nebo v Kalendáři akcí na webu www.dotaceEU.cz

Zvýšit dostupnost i kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody v EU má návrh, který včera představil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Jedním z plánů je například podpora výstavby zařízení umožňujících volný přístup k pitné vodě na veřejných místech, ale také ve veřejných budovách či na úřadech.

"Navrhujeme modernizovat předpisy EU tak, aby zaručovaly kvalitnější pitnou vodu a snazší přístup k ní všude tam, kde je to nejvíce potřeba," poznamenal Timmermans.

Cílem je také zvýšit kvalitu pitné vody do domácností tak, aby lidé začali důvěřovat pitné vodě z kohoutků. Nižší spotřeba balené vody by podle odhadů komise mohla znamenat pro domácnosti v EU úspory až 600 milionů eur (asi 15 miliard Kč) ročně. Sníží se množství plastových lahví v odpadu i tím i množství odpadu v mořích.

Novelou směrnice o pitné vodě chce komise také zlepšit přístup ke kvalitní vodě ohroženým a marginalizovaným skupinám obyvatel. Na seznam kritérií pro posuzování zdravotní nezávadnosti vody přibydou také legionella a chlorečnany.

Další informace:

Tisková zpráva EK: Čistší pitná voda v celé Unii

Safer drinking water for all Europeans: Questions and Answers

V rámci Operačního programu Životní prostředí je možné od včerejšího dne podávat další žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o českou přírodu a krajinu, usnadní návštěvníkům její poznávání či zlepší vodní režim v krajině. Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4 zaměřené na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 830 milionů korun.

Na specifický cíl 4.1 se zaměřuje výzva č. 91, kde se očekávají především projekty cílené na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Výzva č. 92 specifického cíle 4.2 je určena na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

Výzva č. 93 cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev má č. 94 a podporuje zlepšení kvality prostředí v sídlech. Příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 1. února 2018 do 4. dubna 2018.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Žadatelé se mohou se svými dotazy obrátit také na e-mailovou adresu dotazy-PO4@nature.cz.


Sněmovní zemědělský výbor vydá své doporučení k novele, která má zvýhodnit přimíchávání biopaliv z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků, až v polovině března. Dnes jednání přerušil a jeho členové budou mít do 6. března čas podávat pozměňovací návrhy. Předlohou se má ještě dnes zabývat také hospodářský výbor a za dva týdny výbor pro životní prostředí.

Novela zákona o ochraně ovzduší v reakci na novou evropskou směrnici dává možnost dodavatelům benzinu a nafty, aby si mohli započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platit to bude i pro takzvaná pokročilá biopaliva. Pokud však minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta.

Sněmovna totožnou novelu projednávala loni, ale do voleb o ní nestihla rozhodnout. Evropskou směrnici mělo Česko přijmout do loňského dubna a Evropská komise už kvůli tomu zahájila příslušné řízení.

Evropská unie změnou legislativy zvýhodňuje použití odpadních tuků pro výrobu biopaliv. Měla by snížit náklady dodavatelů benzinu a na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si navíc budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali.

Dodavatelé pohonných hmot musí nyní do benzinu přimíchávat nejméně 4,1 procenta biopaliv, do nafty šest procent biopaliv. Novela tyto podíly nemění.

Členy výboru zajímalo, zda je Česko schopné pokrýt potřebu nových biopaliv z vlastních zdrojů, nebo jestli se budou dovážet. Náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová uvedla mimo jiné, že právě změna zákona má umožnit, aby se v ČR rozvinulo přimíchávání z kuchyňských olejů a kafilerních tuků.

Zdroj: ČTK
 

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti ISSO – Inženýrské stavby Sokolov, s.r.o. Firma, která v bývalé pískovně Nové Sedlo na Sokolovsku provozuje zařízení na využívání odpadů na povrchu terénu, tam uložila celkem 10 077 tun odpadu, u něhož neprovedla zkoušky obsahu škodlivin. Tím se dopustila porušení zákona o odpadech.

„Od ledna 2016 do června 2017 bylo do zařízení postupně navezeno přes 6700 tun zemin a kamení, přes 800 tun betonu, téměř 2500 tun cihel a 5 tun skla, aniž by byly provedeny potřebné zkoušky na obsah škodlivin. Odpady pocházely jak z vlastní stavební činnosti společnosti ISSO – Inženýrské stavby Sokolov, tak od jiných subjektů,“ uvedl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Inspektoři také zjistili, že firma vydala jiné společnosti nepravdivý doklad o přijetí celkem 5933 tun odpadu do tohoto zařízení, aniž by však od ní tento odpad fakticky přijala. Zároveň za rok 2016 nepodala společnost ISSO – Inženýrské stavby Sokolov pravdivé a úplné hlášení o druzích a množství odpadů a způsobech nakládání s nimi.

Firmy FCC v ČR obhájily svou pozici lídra na trhu odpadového hospodářství v České republice. Obrat společnosti za rok 2017 přesáhl 5,3 mld. Kč. Strategií společnosti, kterou se dlouhodobě daří naplňovat, je udržet si i nadále prvenství na trhu.

V uplynulém roce se skupině firem FCC v ČR podařilo dosáhnout rekordních finančních výsledků, díky kterým si již několik let drží postavení jedničky na trhu odpadového hospodářství. Obrat celé skupiny přesáhl 5,3 mld. korun. Procentuální růst se oproti minulému období téměř zdvojnásobil. 

Jedním z úspěchů firmy v roce 2017 bylo zahájení provozu nového areálu v pražských Kyjích. Jedná se o sběrný dvůr s překladištěm odpadu, který momentálně slouží subjektům z živnostenské sféry, např. firmám podnikajícím v oblasti nakládání s odpady nebo ve stavebnictví. Celková projektovaná kapacita zařízení činí 95 tisíc tun odpadu ročně.

Čtete také:

Kam s TKO po roce 2024? (14.12.2017)

Živnostníci mají v Praze k dispozici nový sběrný dvůr s překladištěm (19.10.2017)