Po změně nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP) mohou společnosti do svých dokumentací v IUCLID již od konce dubna uvádět informace o nových třídách nebezpečnosti. Nové třídy nebezpečnosti pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí budou zahrnuty do softwaru IUCLID od 29. dubna 2024.

Jedná se o:

• endokrinní disruptory pro lidské zdraví (ED HH) nebo životní prostředí (ED ENV);

• perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT); vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB)

• perzistentní, mobilní a toxické (PMT); vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM).

Společnosti mohou začít uvádět informace týkající se těchto nebezpečí při předkládání dokumentací podle nařízení CLP, REACH a o biocidních přípravcích.

Pro látky a směsi platí různá přechodná období. Po jejich uplynutí musí společnosti při předkládání informací agentuře ECHA uvést, jak je látka nebo směs klasifikována z hlediska nových tříd nebezpečnosti.

V současné době nedochází ke změnám při kontrole úplnosti registrací v souvislosti s novými třídami nebezpečnosti, avšak asistent pro validaci IUCLID bude upozorňovat, aby tyto údaje byly zadávány, pokud budou k dispozici. ECHA rovněž aktualizuje příručky pro přípravu dokumentace s radami ohledně nových polí v IUCLID.

Na podzim 2024 bude rozšířena databáze chemických látek ECHA CHEM o přepracovaný seznam klasifikací a označení s novými třídami nebezpečnosti. K dispozici budou také pokyny k novým třídám nebezpečnosti.

Další informace:

• IUCLID
• Nové třídy nebezpečnosti včetně přehledu přechodných období
• Webinář 16. 5. 2024 ke změnám v IUCLID
• Příručky (manuály)

Chobotnice, dávní obyvatelé Země s historií dlouhou 330 milionů let, čelí ve své moderní existenci výzvě, kterou je jejich krátká doba života. Obvykle tito hlavonožci vyhynou krátce po páření nebo nakladení vajíček, přičemž některé druhy se dožívají pouhých šesti měsíců a průměrná délka života se pohybuje kolem dvou až tří let. I když výjimky, jako je obrovská tichomořská chobotnice, mohou dosáhnout maximálně pěti let, jejich krátká doba dožití představuje spolu s rostoucím apetitem lidí po těchto tvorech jedinečný problém. Více ZDE

Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové

Verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který dal za pravdu švýcarským seniorkám v jejich klimatické žalobě je přelomový, řekla Eva Balounová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd ČR. Zároveň je podle ní pozitivní, že soud potvrdil dopad změny klimatu do lidských práv a také konkrétně řekl, co má stát dělat. Jak to ovlivní další soudní spory týkající se ochrany klimatu, se podle ní ale nedá snadno říct. Více ZDE

EU GBS: Jaké jsou nové standardy pro zelené dluhopisy?

Povinnost nefinančního reportingu má za cíl nasměrovat a přimět společnosti, aby své aktivity provozovali odpovědně ve vztahu ke svému okolí a přírodě. Legislativa EU vytvořila mnoho referenčních rámců ve formě nařízení a směrnic pro ESG reporting a udržitelné chování společností. Důležitým aspektem, na který je poslední dobou kladen důraz čím dál tím více a bez kterého není možné ESG cíle splnit, je postupná transformace ekonomiky na udržitelnou ekonomiku. Jedním z nástrojů, jak tohoto dosáhnout, jsou Evropské zelené dluhopisy, které se stávají klíčovým prvkem v úsilí EU o dosažení cílů udržitelného rozvoje. Více ZDE

Další pokus o enzymatickou recyklaci plastů

Rychlý rozklad bioplastů má zajistit nově identifikovaný enzym. Během jednoho dne umí plně rozložit bioplast PLA a vědci mu předpovídají zářivou budoucnost. Enzym byl lokalizován výzkumnými pracovníky na londýnské univerzitě King’s College a je určený primárně na biodegradaci PLA plastů, které se používají zejména pro jednorázové obaly nebo 3D tisk. Více ZDE

S rostoucími environmentálními obavami a potřebou efektivnějších opatření vydala Aliance pro podporu recyklace přehledného průvodce k obalům. Ten má být klíčovým nástrojem pro zvýšení povědomí o důležitosti recyklace pro firmy i širokou veřejnost. Průvodce k obalům se snaží srozumitelnou formou vysvětlit postupy recyklace. Obsahuje například kapitoly věnované jednotlivým materiálům, jako je sklo, plast, hliník, papír, pocínovaný plech a další, a nabízí názorná schémata celého procesu recyklace. Kromě toho průvodce poskytuje užitečné tipy a doporučení, jak snížit množství odpadů produkovaných domácnostmi a podniky. Průvodce je ke stažení zdarma  ZDE 

 

Projekt s názvem Malé obce a voda je orientován na veřejnou správu – především na starosty a zastupitele obcí, dále na technology a provozovatele zařízení pro zásobování pitnou vodou a pro čištění odpadních vod v malých obcích. Program spočívá v 13dílném seriálu on-line seminářů zaměřených na problematiku vodního hospodářství malých obcí v komplexním pojetí. Kromě živých přenosů budou následovat dvě reprízy s diskuzí. Každý díl bude trvat 3 hodiny včetně diskuze. Účast na vzdělávacím programu je zdarma. V případě zájmu naleznete více informací ZDE.

 

Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem. Více ZDE

V České republice začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů. Nemusí tak končit ve žlutém kontejneru na plasty, ale mohou posloužit dál, informovala Denisa Ranochová z firmy Plastia, která za systémem s názvem Otoč květináč stojí. Do pilotního projektu se zapojilo 11 prodejen ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Další sběrná místa mají brzy přibýt.

Do sběrných boxů lze přinést jakékoliv květináče z měkkého i tvrdého plastu, funkční i rozbité. "My květináče přebereme, hezké a funkční věnujeme tam, kde budou ještě dobře sloužit a dělat radost, například v domovech pro seniory, ve školách nebo v azylových domech. Rozbité podrtíme a vyrobíme z nich květináče nové," popsala spolumajitelka rodinné firmy Lenka Novotná. Pokud lidé vyhodí květináče do žlutého kontejneru, pravděpodobně skončí ve spalovně.

Dosud potvrdili zájem o vysbírané a nepoškozené květináče například Oblastní charita Žďár nad Sázavou, Útulek věcí a re-use centrum v Jihlavě, Základní škola Nížkov, Centrum sociální a podpůrné péče a dobrovolníci nemocnice Jihlava, včetně nemocnice samotné a další. Zapojení do projektu potvrdila i Federace nábytkových bank a Reuse center.

"Náš moravský projekt se ujal i v Praze. V průběhu celého roku mohou lidé přinášet vyřazené květináče na akce pořádané SWAP Prague, což je událost, kde se neplatí penězi, ale věci se navzájem vyměňují, a kde si můžou lidé květináče na rozdíl od sběrných kontejnerů rovnou i odnést," doplnila Novotná. První letošní swap se konal koncem března v prostoru Radlické kulturní sportovny v Praze na Smíchově.

Komise 12. 4. uvítala konečné přijetí směrnice o energetické náročnosti budov, která je klíčovou součástí evropské zelené dohody a která stanoví ambiciózní cíle pro snížení spotřeby energie a emisí v budovách v celé EU, podporuje poptávku po čistých technologiích a vytváří pracovní místa a růst. Členské státy přijmou své plány pro snižování spotřeby energie v obytných a nebytových budovách, přičemž občany podpoří prostřednictvím poradenství a financování renovací. Cílem směrnice je rovněž zvýšit energetickou nezávislost Evropy, a to tak, že se „nulové emise“ stanou standardem pro nové budovy a postupně se přestane používat vytápění fosilními palivy a zároveň se podpoří solární energie. Její zaměření na efektivní plánování renovací a podporu zranitelných domácností je v souladu s širším úsilím EU bojovat proti energetické neefektivitě a snižovat emise skleníkových plynů v rámci plnění globálních cílů v oblasti klimatu.

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných. Více ZDE

Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle a počasí v dubnu připomíná červen. Čeká nás po rekordně teplém roce 2023 další oteplování? Je to podle klimatologů pořád jen dočasný teplotní výkyv, nebo je zvyšování teplot definitivní? „O tom je dnes spor na klimatologických setkáních a v publikacích: jestli to urychlování už teď zaznamenáváme, anebo ho máme očekávat třeba za deset, za dvacet let,“ říká klimatolog Radim Tolasz. Více ZDE

Kdo je připraven, není překvapen - a to ani kontrolu v odpadech. Pusťte si nový díl podcastu INIVOR, který Vás připraví na vše podstatné: Jaké kontroly mohou přijít? Musí být kontrola předem ohlášená? Jak vysokou pokutu mohu dostat? Můžu kontrolu odmítnout? Dá se proti rozhodnutí kontrolních orgánů odvolat? Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube a nebo audio na Spotify. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

 

Lepší monitorování chemických znečišťujících látek, patogenů a antimikrobiální rezistence. Výrobci léčiv a kosmetiky a členské státy budou muset financovat náklady na dodatečné zpracování mikropolutantů a v neposlední řadě lepší opětovné využívání vyčištěných městských odpadních vod, aby se zabránilo nedostatku vody aneb poslanci EP ve středu schválili nová pravidla EU pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod.

Parlament přijal 481 hlasy (79 bylo proti a 26 hlasy se zdrželo hlasování) předběžnou dohodu uzavřenou s Radou v lednu 2024 o revizi norem EU pro vodní hospodářství a čištění městských odpadních vod s cílem lépe chránit veřejné zdraví a životní prostředí.

Do roku 2035 budou městské odpadní vody před vypouštěním do životního prostředí procházet sekundárním čištěním (tj. odstraňováním biologicky rozložitelných organických látek), a to ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem (tj. standardní měrná jednotka popisující průměrné znečištění vypouštěné jednou osobou za den) 1 000 nebo více.

Do roku 2039 bude terciární čištění (tj. odstraňování dusíku a fosforu) aplikováno ve všech čistírnách odpadních vod s populačním ekvivalentem 150 000 a více a do roku 2045 v čistírnách s populačním ekvivalentem 10 000 a více.

Dodatečné čištění odstraňující široké spektrum mikropolutantů („kvartérní čištění“) bude do roku 2045 povinné pro všechny čistírny s populačním ekvivalentem nad 150 000 (a nad 10 000 na základě posouzení rizik).

Detailně budou monitorovány parametry veřejného zdraví (např. známé viry a nově se objevující patogeny), chemické znečišťující látky, včetně tzv. „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny), mikroplasty a antimikrobiální rezistence.

Aby se pokryly náklady na kvartérní čištění (odstraňování mikropolutantů z městských odpadních vod), směrnice zavádí rozšířenou odpovědnost výrobce pro humánní léčivé přípravky a kosmetické přípravky. Nejméně 80 % nákladů budou hradit výrobci, zbytek pokryje vnitrostátní financování.

Členské státy budou mít povinnost podporovat opětovné využívání vyčištěných odpadních vod ze všech městských čistíren odpadních vod tam, kde je to vhodné, zejména v oblastech s nedostatkem vody.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Nils Torvalds (Renew, FI) uvedl: „Tento právní předpis významně zlepší normy pro hospodaření s vodou a čištění odpadních vod v Evropě, zejména díky novým pravidlům pro odstraňování mikropolutantů pocházejících z léků a výrobků osobní hygieny. Dbáme na to, aby dopad pravidel na dostupnost léků nebyl nepřiměřený a aby škodlivé chemické látky, jako jsou věčné chemikálie, byly monitorovány a v budoucnu s nimi bylo lépe nakládalo.“

Další postup

Aby dohoda vstoupila v platnost, musí ji nyní formálně schválit také Rada.

Souvislosti

V říjnu 2022 Komise předložila návrh na přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod, který ji uvádí do souladu s politickými cíli EU v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a snižování znečištění. Tato legislativa je jednou z klíčových iniciativ v rámci akčního plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy.

Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Více ZDE

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes vydal několik přelomových rozhodnutí ve svých prvních případech týkajících se změny klimatu. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy je nutnost řešit klimatickou krizi a chránit jí ohrožená lidská práva čím dál tím naléhavější. Rozhodnutí Evropského soudu ovlivní i probíhající řízení v první české klimatické žalobě, kterou v roce 2021 podal spolek Klimatická žaloba spolu s několika dalšími žalobci proti české vládě a ministerstvům.

Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že nedostatečná aktivita státu v ochraně klimatu může porušovat základní lidská práva a svobody jeho občanů a občanek. V případě švýcarských seniorek proti Švýcarsku podle Soudu konkrétně došlo k porušení jejich práva na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8 Úmluvy), které v pojetí soudu zahrnuje i právo na příznivé životní prostředí, a práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy). Švýcarsko se porušení dopustilo tím, že nepřijalo dostatečná opatření pro snižování emisí skleníkových plynů a neplnilo vlastní cíle. Z porušení práva na spravedlivý proces navíc vyplývá, že se soudy nesmí lidskoprávním otázkám v souvislosti se změnou klimatu vyhýbat. Soud tím potvrdil celosvětový trend klimatických soudních rozhodnutí.

David Chytil, člen rady spolku Klimatická žaloba, říká: “Dnešní rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je skvělou zprávou pro ochranu klimatu v Evropě. Státy musí výrazně zvýšit své úsilí zabránit změně klimatu a chránit tak naše lidská práva. Opatření v oblasti klimatu jsou zákonnou povinností a vlády musí dostát slibům jednat v souladu s vědeckými poznatky, Česko nevyjímaje. Rozhodnutí Evropského soudu je potvrzením snahy občanů v mnoha evropských zemí i komunit po celém světě. To platí i pro českou klimatickou žalobu.”

Rozhodnutí Evropského soudu je vysoce relevantní i pro Česko a první českou klimatickou žalobu. Nejvyšší správní soud, který nyní posuzuje kasační stížnost spolku Klimatická žaloba ČR, řízení přerušil do doby, než ESLP rozhodne. Spolek očekává, že soud bude nyní v řízení pokračovat a zohlední závěry Evropského soudu, který má v oblasti ochrany lidských práv velkou autoritu a již v minulosti přispěl k vyšší ochraně environmentálních práv.

Jakub Zamouřil, člen rady spolku Klimatická žaloba, řekl: “Dnešní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ukázal, že české soudy nepostupovaly správně při dosavadním rozhodování ohledně naší žaloby. České soudy totiž nedostatečně řešili lidskoprávní otázky a pouze posuzovaly, jestli Česko plní své nedostatečné procentuální cíle. Dostatečně rychlé snižování emisí skleníkových plynů je přitom evidentně nutné pro ochranu základních lidských práv českých občanů. Pokud se Nejvyšší správní soud v případu naší žaloby nepřikloní k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, obrátíme se na Ústavní soud.”

Rozhodnutí Evropského soudu nemohlo být vydáno v příhodnější chvíli - evropské vlády musí do června zveřejnit své klimatické plány do roku 2030. OSN nedávno varovala, že vlády po celém světě zaostávají v plnění svých závazků zabránit nebezpečné změně klimatu. Evropský soud ve svém rozsudku také zmínil, že současné globální snahy o mitigaci změny klimatu zatím nejsou dostatečné k naplnění cíle Pařížské dohody.

Ve chvíli, kdy v Česku probíhá aktualizace strategických dokumentů, vyslal Evropský soud jasný signál pro český stát, aby dbal svých závazků z Pařížské dohody a naplnil lidskoprávní závazky vůči obyvatelstvu Česka.

Soud zamítl zbylé dva případy francouzského občana proti Francii a mladých Portugalců proti 32 evropským státům z procesních důvodů, které soudní spor Klimatické žaloby ČR s českými ministerstvy nijak neovlivní. Francouzský žalobce se již odstěhoval z Francie, zatímco portugalští žalobci žalovali příliš států, aniž by se nejdřív obrátili na vnitrostátní soudy a nebyli proto oprávněni k podání stížnosti u ESLP. Na přelomovém rozhodnutí proti Švýcarsku to nic nemění.

Rozhodnutí Evropského soudu dávají naději pro udržitelnější budoucnost a příznivější klima pro budoucí generace. Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že je lidskoprávní autoritou globálního významu a očekáváme, že budou české soudy jeho příkladu následovat. Otálet by ale neměla ani česká vláda a ministerstva.

Tisková zpráva spolku Klimatická žaloba ČR