Středočeské firmě Lavaris se totiž podařilo vyvinout světový unikát, který se dá využít ve stavebnictví, gumárenství, plastikářství a v případě čistého materiálu rovněž ve farmacii či dokonce potravinářství. Vše, co je potřeba, stavební odpad, jenž dokážou znovuvyužít a zabránit tak jeho finálnímu umístění na skládce. Jde o jisté vysokorychlostní mlýny, které odpad dokáží s nízkými náklady určitým způsobem rozemlít až na jednotlivé mikrony, blížící se velikosti nanočástic, kam dalším vývojem směřujeme. Povrch částic má lepší pojivé vlastnosti, dokáže lépe reagovat s dalšími materiály, a tím jim přidává na hodnotě. Po další úpravě mohou vzniknout z prvotního odpadu například finální cihly. Firma si dokáže poradit i třeba s ojetými pneumatikami, ze kterých následně dostanou cennou druhotnou surovinu, které se říká aktivní gumový prach. Ten má vynikající mechanické a gumové vlastnosti - dá se přidávat například do asfaltu, nových pneumatik nebo se z něj vyráběji do vozidel nové gumové koberečky. Více ZDE

Zdroj: https://www.ctidoma.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod a odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili dvě pokuty v celkové výši 161 300 korun společnosti Ekometal Šrot s.r.o.  Zjistili, že společnost pochybila při provozování autovrakoviště v Nádražní ulici v Jaroměřicích nad Rokytnou – Popovice.

„Při kontrole provedené v červnu loňského roku jsme zjistili řadu nedostatků. Nebezpečné odpady na této provozovně nebyly označeny v souladu s platnou legislativou, nebyla vedena průběžná evidence autovraků, nebyla vedena pravdivá a průběžná evidence přijímaných odpadů, nebylo podáno ani úplné roční hlášení o sběru a zpracování autovraků za rok 2016. Zjistili jsme také, že nebyla uzavřena smlouva s akreditovaným zástupcem a výrobcem vybraných vozidel. Na místě byly skladovány autovraky ve třech a více vrstvách bez technických opatření zajišťujících jejich stabilitu,“ komentoval případ Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Společnost porušila také povinnosti v rámci vodního zákona. Se závadnými látkami bylo zacházeno bez řádného vodohospodářského zabezpečení, konkrétně se jednalo o plastový barel o objemu tisíc litrů, který obsahoval použitý hydraulický olej. „Z tohoto barelu uniklo blíže nezjištěné množství oleje, což mohlo mít v konečném důsledku negativní vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod. Navíc tato společnost odebrala bez povolení cca 90 m3 podzemní vody ze zkušebního vrtu,“ doplnil Panský.

Provozování zařízení v souladu s platnou legislativou a schváleným provozním řádem je jednou ze základních povinností provozovatele. Nedodržování nastavených pravidel má určitou společenskou nebezpečnost a představuje formu ohrožení zájmů chráněných zákony v oblasti životního prostředí.

Níže uvádíme vyjádření společnosti Rekultivace-Recyklace s.r.o. ke článku "Za nelegální předávání a ukládání odpadů ze stavby uložili inspektoři dvě pokuty v celkové výši půl milionu korun" ze dne 20. března.

Vyjádření společnosti Rekultivace-Recyklace s.r.o.

Není pravdou, že společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. přijala na jaře 2016 odpad od společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a. s., aniž by k tomu byla oprávněna. Společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. objednala u společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a. s. zeminu jako vedlejší produkt (nikoli jako odpad) za účelem jejího dalšího využití. S uložením pokuty společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. nesouhlasí, má za to, že nedošlo k porušení právních předpisů z její strany a domáhá se zrušení uložené pokuty rozkladem podaným ministrovi životního prostředí. Záležitost dosud není ukončena, proto se společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. nebude k této věci dále vyjadřovat.

V polovině dubna by mělo plénum Evropského parlamentu odhlasovat dohodu trialogu o odpadovém hospodářství a recyklovaných výrobcích. Jak se na ambiciózní dohodu dívá ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka? Více ZDE

Zdroj: Ekonomický deník

Připomínáme článek z roku 2009, který Ing. Bohumil Černík věnoval vzpomínce Dr. Emila Šourka, pamětníka poválečného vývoje odpadového hospodářství v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR. Článek vyšel v odborném časopise Odpadové fórum 1/2009. Článek je k dispozici ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové uložili pokutu 110 tisíc korun podnikateli Václavu Rumlovi. Ten ve své provozovně v Sezemicích na Pardubicku nakládal s autovraky mimo plochy vymezené platným provozním řádem. 

„Mimo plochy určené provozním řádem jsme zjistili stovky kusů autovraků v různém stupni demontáže, včetně odpadních zbytkových karosérií, které byly z části vršeny na sebe. Zároveň bylo mimo místa vymezená provozním řádem nakládáno i s demontovanými díly z autovraků, z nichž některé byly znečištěné provozními náplněmi. Autovraky v různém stupni demontáže i demontované díly byly skladovány v areálu zařízení i na místech, která nebyla vodohospodářsky zabezpečená,“ popsal Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové stav v provozovně.

Podnikatel se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolal a sankce tak nabyla právní moci.

Pochybení Václava Rumla není ojedinělé. Už v roce 2016 mu inspektoři uložili pokutu 70 tisíc korun za stejné porušení provozního řádu – tedy nakládání s autovraky na pozemku, který k tomu nebyl určen. Obě pokuty už podnikatel zaplatil.

Za šest let začne v Česku platit zákaz skládkování jako reakce na novou legislativu EU. V Olomouckém kraji má pak zpracování komunálního směsného odpadu pomáhat řešit nová akciová společnost. Návrh na její založení byl už ale dvakrát stažen z jednání krajského zastupitelstva. Podle opozice plán znevýhodňuje malé obce a stanovuje podmínky svozu odpadu na nesmyslně dlouhou dobu dopředu. Více ZDE

Zdroj: https://hlidacipes.org

Jak na to mohou teplárny reagovat? I toto téma se bude diskutovat na Dnech teplárenství a energetiky 2018.

Reforma trhu s elektřinou v EU se v únoru posunula do závěrečné fáze, když výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku odhlasoval svou pozici a mandát pro jednání. V nejbližších týdnech začne vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou o konečné podobě této legislativy. V prosinci loňského roku také nabylo účinnosti nařízení Komise 2017/2195, které obsahuje detailní požadavky na organizaci trhu s podpůrnými službami a jeho rozhodující části budou aplikovatelné od prosince letošního roku. Otevírá se tak prostor i pro menší teplárny, aby se aktivně účastnily poskytování podpůrných služeb.

Větší flexibilitu výrobců elektřiny si vynutí rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V koaliční smlouvě německé vládní koalice se předpokládá navýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze 38 % v loňském roce na 65 % v roce 2030. Tento růst by měl být tažen především větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, jejichž instalovaný výkon se má v tomto období přibližně zdvojnásobit. Na druhou stranu se očekává, že ve střední Evropě bude do roku 2022 z různých důvodů odstaven výkon jaderných a uhelných elektráren, který by mohl přesáhnout 30 GW. Úplný odklon od využívání uhlí pro výrobu elektřiny připravuje do roku 2030 Rakousko a Maďarsko a zvažuje ho také Slovensko.

„Je třeba počítat s tím, že cena elektřiny bude kolísat mnohem více než dnes. A to nejen v rámci roku, nebo mezi všedními dny a víkendy, ale i v řádu hodin. Když budou příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru nebo slunečního záření, budou tržní ceny elektřiny velmi nízké. Naopak při vysoké poptávce v zimních všedních dnech budou při špatných podmínkách pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dosahovat velkoobchodní ceny elektřiny astronomické výše. Pro teplárny to může být velká příležitost, musí ale zvýšit flexibilitu výroby elektřiny a naučit se její přebytky i spotřebovávat,“ řekl výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Akumulace energie do horké vody

Mnohé teplárny se už cestou zvyšování flexibility a akumulace energie vydaly. Instalují akumulátory tepla, které jim umožňují přizpůsobit kogenerační výrobu elektřiny aktuální poptávce po elektřině, přičemž přebytečné teplo je uloženo do zásobníku a využito později v době, kdy je poptávka po elektřině nízká. Donedávna šlo spíše o menší akumulátory, ale postupně začíná být tento způsob zvýšení flexibility perspektivní i pro větší soustavy zásobování teplem.

Největší systém akumulace tepla do horké vody mají v tuzemsku nyní k dispozici Teplárny Brno na svém provoze Červený mlýn. Ojedinělé technické dílo vzniklo doplněním původní akumulační nádrže o další, která vznikla přestavbou nevyužívaného zásobníku na lehký topný olej. V obou akumulátorech o celkovém objemu 9 900 m³ lze ukládat až 345 MWh tepelné energie. Toto množství dokáže pokrýt denní tepelnou potřebu přibližně 17 tisíc domácností.

Teplárny si také postupně pořizují elektrokotle, které umožňují přeměnit elektřinu na teplo a pomáhají elektrizační soustavě reagovat na krátkodobé přebytky elektřiny způsobené obvykle neřiditelnou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Samostatnou kategorií, která si získává stále větší pozornost, je pak akumulace elektřiny v bateriových systémech. Pro jejich využití mají opět teplárny vynikající podmínky, protože mohou baterii dobít vlastním generátorem. Společnost ČEPS také nedávno změnila svá „Pravidla provozování přenosové soustavy v elektroenergetice“, která nově umožňují využití baterií v kombinaci s točivými stroji při poskytování podpůrných služeb.

Přebytky elektrické energie do tepla

Teplárny se mohou časem proměnit v komplexní energetická centra, která budou umět velmi pružně a v širokých mezích měnit výrobu elektřiny, spotřebovávat její krátkodobé přebytky a současně plynule dodávat svým zákazníkům teplo vyrobené s vysokou účinností spolu s elektřinou. O technických i ekonomických otázkách akumulace energie budou na Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové diskutovat zástupci Energetického regulačního úřadu, tepláren, distribučních soustav i výrobci technologií.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2018
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Více na: https://www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz/

Analýzami k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a ke způsobu jejich financování se v pondělí na Ministerstvu průmyslu a obchodu zabýval Stálý výbor pro jadernou energetiku. Jednání předsedal ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Členové výboru se shodli, že materiály je třeba dopracovat. Jasno ohledně doporučení k výstavbě by tak mohlo být letos v květnu.

Osmé zasedání členů Stálého výboru pro jadernou energetiku (SVJE) se zaměřilo zejména na Analýzu vybraných investorských modelů výstavby nových jaderných zdrojů a způsobu jejich financování a rovněž se diskutovalo o Postupu přípravy a realizace nových jaderných zdrojů v lokalitách Dukovany a Temelín.

„Určitě potřebujeme jádro. Základní idea je, že nový blok má aspoň částečně nahradit bloky z Dukovan okolo roku 2035,“ opětovně zdůraznil ministr Tomáš Hüner. „Studie, kterými jsme se na výboru zabývali, popisují detailně tři možné investorské modely a také to, jak lze takový projekt, jako je jaderná elektrárna, financovat. Zatímco u investorských modelů experti navrhli pořadí dle jejich vhodnosti, u způsobů financování optimální model navržen nebyl,“ dodal ministr Tomáš Hüner.

Výbor se proto shodl, že je třeba během dubna oba podklady detailně vyhodnotit. Následně bude třeba dokumenty dopracovat tak, aby je výbor mohl projednat na příštím, tedy květnovém, zasedání.

SVJE se zabýval i nezávislou oponenturou analýzy, kterou je třeba udělat. Zpracovat by ji měla renomovaná firma, která vzejde z výběrového řízení. Na základě dopracovaných dokumentů a výsledků oponentury by jaderný výbor mohl dospět k závěrům a doporučením ohledně vhodného investorského modelu. Poté by se vše mělo předložit vládě, a to v 1. pololetí letošního roku.

Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v České republice. Horní nádrž se nachází v nadmořské výšce 1350 metrů. Fotovoltaická elektrárna se skládá z 30 panelů, z nichž každý má výkon 290 wattů, umístěných na téměř padesáti čtverečních metrech střechy takzvaného objektu uzávěrů.

elkový výkon elektrárny je 8,7 kWp a její roční produkce by za ideálních podmínek mohla přesáhnout 8 000 kilowatthodin (kWh). Fotovoltaická elektrárna je napojena na vlastní spotřebu objektu a částečně pokrývá spotřebu technologií elektrárny umístěné v podzemí. Nachází se na objektu uzávěrů, které slouží k oddělení vody mezi horní nádrží a přivaděči elektrárny při odstávkách.

Přínosem fotovoltaické elektrárny na turisticky velmi frekventovaném místě, které navštíví kolem 90 tisíc lidí ročně, je také osvěta a propagace výroby čisté elektřiny.

„Největší výkon dosáhne elektrárna od května do srpna, to vyrobí denně v průměru 32 kWh elektřiny, ale i v podzimních a zimních měsících je výroba slušná, od listopadu máme denní průměr 9 kWh. Výrobu zásadně ovlivňují změny počasí, které jsou na horní nádrži extrémní, za sněhové vánice či mlhy je výroba elektřiny samozřejmě mnohem menší, ale i při těchto podmínkách elektrárna vyrábí,“ uvedl šéf vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Vítězslav Chmelař. 

Energetici museli při instalaci elektrárny zvládnout některá nestandardní kritéria. S ochranáři přírody například řešili, aby plocha, kterou panely pokrývají, nebyla příliš rušivá z hlediska krajinného rázu. Z důvodů extrémního počasí na horní nádrži bylo nutné zvolit dostatečně odolnou technologii, která tyto podmínky zvládne.

Celkem ČEZ Solární v loňském roce instalovala 307 střešních fotovoltaických elektráren o celkové kapacitě 1 236 kWp, a potvrdila tak svou pozici jedničky na tomto trhu v České republice.

V Šitbořicích na jižní Moravě, které tento systém zavedly jako jedny z prvních, teď každý člověk ročně vyprodukuje o 151 kg směsného odpadu méně. Dostali se tak na necelou polovinu původního stavu.

Statistiky z roku 2016 uvádějí, že na skládkách končí přibližně polovina komunálního odpadu. Dohromady jsme vyprodukovali 3,6 milionů tun různého smetí. Z toho 14 % jsme rozdělili do sběrných kontejnerů na tříděný odpad. Přepočteno na osobu, obyvatelé ČR vytřídili přibližně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů. Nevýhodou třídění odpadu do kontejnerů je jejich vzdálenost od jednotlivých domácností a anonymita, kvůli které lidé netřídí důsledně.

Radek Staňka proto v rámci svého projektu Moje Odpadky vymyslel inteligentní způsob nakládání s odpady. Systém proslul především díky obci Šitbořice, která za něj získala ocenění v soutěži E.ON Energy Globe. Lidé tam pohodlně třídí papír, plasty a plechovky do průhledných pytlů opatřených čárovým kódem, které v den svozu postaví před své domovy. „Lidé si na třídění zvykli a považují ho za samozřejmost. Do projektu se zapojilo 94 % domácností. Na skládku tak ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ říká starosta města Šitbořice, Antonín Lengál. Každá domácnost si pak na svém „odpadovém účtu“ snadno zjistí, kolik surovin vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek.

Systém třídění funguje nejenom v Šitbořicích na základě motivace šetření vlastní peněženky. Odměnou je totiž pro obyvatele obce snížení ročního poplatku za odvoz komunálního odpadu. V obcích, které systém zavedly, mohou lidé v závislosti na tom, kolik vytřídí, ušetřit až 70 % na poplatku za popelnice. „Dříve jsme třídili jen plasty. Měl jsem na to doma velký pytel, který jsem jednou za čas zajel při cestě do obchodu vysypat do nedalekých kontejnerů. Tohle je pro nás mnohem pohodlnější, a tak teď třídíme všechny plasty i papír,“ pochvaluje si Josef Polášek ze Šlapanic u Brna, které zavedly pytlový svoz odpadu loni v říjnu.

Během posledního čtvrtletí v roce 2017 se množství směsného odpadu ve Šlapanicích oproti stejnému období v roce 2016 snížilo o 15 tun. Vytříděný odpad se naproti tomu zdvojnásobil. Občané Šlapanic přitom za třídění odpadu žádnou slevu nedostanou. Šlapanice jsou jednou z prvních obcí, která svým občanům poplatek za odpad odpustila už v roce 2013.

Zvyšovat množství tříděného odpadu je pro obce ekonomicky výhodné. Zatímco za směsný odpad musejí platit, za ten tříděný peníze dostávají. V obcích Uherčice a Těšany na jižní Moravě kleslo množství směsného odpadu natolik, že ho stačí vyvážet jen jednou za měsíc. A tím obec také výrazně ušetří.

Množství domácností, které se do systému v každé obci zapojí, se většinou pohybuje vysoko nad 60 %. Největším podílem aktivně třídících domácností se může pochlubit obec Milíkov na severní Moravě, kde pytlový svoz využívá 99,4 % místních. Ještě před tím, než začaly systém používat, vycházelo na každého obyvatele průměrně 148 kg směsného odpadu. To je necelá polovina celostátního průměru z roku 2016, ze kdy jsou dostupné statistiky za celou ČR. Díky pytlovému svozu tříděného odpadu dokázali občané Milíkova toto množství snížit o dalších 23 kg na osobu.

Ve většině obcí, kde funguje svoz tříděného odpadu rovnou z domácností, nezanevřeli ani na sběrná místa s barevnými kontejnery. Výjimkou je například obec Náklo na Hané, kde se zavedením pytlového svozu tyto kontejnery dokonce zrušily. Produkce směsného odpadu i tady klesla o 65,7 kg na osobu. A to využívají svozu tříděného odpadu teprve rok.

Nový praktický průvodce: „Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky“ vysvětluje, co znamená proces hodnocení látky (SEv), jak jsou chemické látky k hodnocení vybírány a jak jsou následně hodnoceny. Tento praktický průvodce také vyjasňuje jaké možnosti a povinnosti registranti mají při poskytování požadovaných informací v procesu hodnocení látky a popisuje:

1. jaký druh různých administrativních výstupů může registrant v rámci procesu hodnocení látky očekávat a
2. jak a kdy může reagovat na sdělení, která obdržel od příslušného orgánu hodnotícího členského státu (eMSCA) nebo od ECHA.

Praktický průvodce také řeší problematiku sdílení údajů a komunikaci mezi registranty stejné látky.

Další informace

praktický průvodce: „Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky“ [EN]

ECHA - Evropská agentura pro chemické látky/The European Chemicals Agency

SEv - hodnocení látky/substance evaluation

eMSCA - příslušný orgán hodnotícího členského státu/Evaluating Member State competent authority

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

V době smogových situacích se pozornost lidí zaměřuje na průmyslové znečišťovatele a dopravu. Tým výzkumníků pod vedením Jana Hovorky ale upozornil na problematická domácí topeniště, která produkují více rakovinotvorných látek než některé průmyslové zdroje. Podrobnosti Hovorka popsal v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE

Energetický regulační úřad (ERÚ) se do budoucna nebrání většímu rozvoji akumulace energie v Česku. Je ale třeba přijmout potřebnou legislativu a vyčíslit náklady uskladňování a výdajů, které by nová technologie mohla znamenat pro distribuční společnosti. ČTK to řekl předseda rady ERÚ Vladimír Outrata. Loni byly v ČR postaveny první dva velké bateriové systémy pro ukládání energie s kapacitou přes jednu megawatthodinu (MWh). Zbývá dořešit, jakou roli mají tyto zdroje v energetické soustavě hrát. Aktuálně jsou ve zkušebním provozu.