Chemické látky (dále látka/látky) uvedené v Průběžném akčním plánu Společenství (CoRAP) na léta 2018 – 2020 budou hodnoceny procesem hodnocení látky podle nařízení REACH (čl. 44 – 48) příslušnými úřady členských států.

CoRAP obsahuje 17 nově zařazených látek a 91 látek již publikovaných v předchozím  CoRAP dne 21. 03. 2017. Látky jsou přiděleny k hodnocení 20 členským státům. V roce 2018 se bude 8 členskými státy hodnotit 21 látek.

V létech 2019 – 2020 se předpokládá hodnocení 42 a 45 látek. Je však možné, že v roce 2019 při další aktualizaci CoRAP může dojít ke změnám. Látky přidělené pro hodnocení UK v létech 2019 – 2020 byly přerozděleny (brexit) mezi ostatní členské státy.

Do CoRAP jsou zařazovány látky, u kterých je podezření, že jejich výroba a/nebo použití by mohlo představovat riziko pro lidské zdraví nebo ŽP, tj. látky s vlastnostmi PBT, CMR, nebo endokrinní disruptory v kombinaci se širokým spotřebitelským použitím.

V CoRAP jsou u každé hodnocené látky uvedeny kontaktní informace na příslušné úřady členských států, aby se usnadnila spolupráce registrantů s příslušným hodnotícím členským státem.

Určený členský stát má na hodnocení látky 12 měsíců ode dne zveřejnění CoRAP (20. 03. 2018).

Tam, kde je to nutné, připraví hodnotící členský stát návrh rozhodnutí s požadavkem na další důležité informace k vysvětlení rizik, tzn., že jsou od registrantů požadovány další důležité informace směřující k vyjasnění rizik. Rozhodnutí je přijímáno procedurou podle čl. 50 – 52 nařízení REACH.

Návrhy jakýchkoliv rozhodnutí týkajících se látek zařazených k hodnocení v roce 2018 musí být předloženy ECHA do 20. 3. 2019. ECHA bezodkladně předá jakýkoliv návrh rozhodnutí registrantům k připomínkám. Návrhy rozhodnutí mohou být také revidovány příslušnými úřady jiných členských států a také ECHA. Jestliže jsou navrženy změny v návrzích rozhodnutí, pak tyto návrhy projednává Výbor členských států (MSC). V případě, že MSC jednomyslně odsouhlasí návrh rozhodnutí, vydá ECHA konečné rozhodnutí. Jinak přijímá rozhodnutí Evropská komise.

ECHA vybízí členské státy a registranty vést aktivní dialog, aby se vyjasnily jakékoliv obavy vztahující se k příslušné látce a to zejména v případě látek zařazených k hodnocení na rok 2018.

Registranti se naléhavě žádají o aktualizaci svých registračních dokumentací, zejména částí použití a expozičních scénářů.

Další informace:

• 2018-2020 CoRAP seznam [EN] [PDF]

• Stanovisko MSC k ECHA aktualizovanému CoRAP na léta 2018 - 2020 [EN] [PDF]

• Příloha ke stanovisku MSC k ECHA aktualizovanému CoRAP na léta 2018 - 2020 [EN] [PDF]

• CoRAP web stránky

• praktický průvodce: Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky [EN] [PDF]

Zdroj: MPO

Jednání zahájila a vedla ředitelka odboru průmyslové ekologie Ing. Pavlína Kulhánková, která v úvodu seznámila účastníky s předmětem jednání, tj. úkolem 1.2. „Navrhnout rámcové parametry dobrovolného systému zpětného odběru plochého skla s využitím zkušeností s těmito systémy ve vybraných zemích EU“, stanoveným usnesením vlády č. 355/2017 k Akčnímu plánu implementace Politiky druhotných surovin České republiky pro období 2017 – 2018.

Významnými hosty jednání byli zástupci Velvyslanectví Nizozemského království paní Marta Vojtová a pan Cor Wittekoek z organizace Vlakglas Recycling Nederland (VRN). Mezi dalšími účastníky byli zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, managementu profesních svazů (SP ČR, SMO ČR), asociací a sdružení (SMS ČR, ASKP, ČKLOP, CZGBC, SPDS ČR), neziskových organizací (INCIEN), kterých se plnění úkolu dotýká, a zejména zástupci podnikatelské sféry z řad výrobců plochého skla (AGC) a zpracovatelů a recyklátorů plochého skla (ATM, SPL, BestON CZ).

Hlavním bodem programu bylo vystoupení pana Cora Wittekoek z organizace Vlakglas Recycling Nederland, jehož prezentaci naleznete v příloze. Tato nadační nezisková společnost byla založena v roce 2002 a sdružuje výrobce a dovozce plochého a izolačního skla. Organizace  VRN vznikla na základě dobrovolné iniciativy tří větších společností s úkolem zavést systém sběru plochého skla pro následnou recyklaci. V pilotní fázi projektu bylo cílem během deseti měsíců sebrat 1 500 tun plochého skla. Tento cíl se podařilo nejen naplnit, ale i významně překročit (bylo sebráno více než 1 700 tun). To bylo v roce 2002 impulsem pro spuštění systému zpětného odběru plochého skla na většině území Nizozemska. Zpětný odběr je v Nizozemsku realizován v rámci veřejných sběrných dvorů a též krátkodobě přistavovaných kontejnerů. Ty jsou využívány především při rekonstrukcích a demolicích a jsou poskytovány společností VRN za poplatek, ve kterém je kromě pronájmu zahrnuta i doprava. Celý systém je financován z prostředků, které povinně platí do systému všichni výrobci a dovozci plochého skla. Systém zavedený v roce 2002 je stále funkční a přináší výhody pro všechny účastníky zapojené do tohoto systému.

Na prezentaci pana Wittekoek navázali svým vystoupením zástupci profesních asociací – pan inženýr Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu, pan inženýr Jan Bedřich, výkonný ředitel České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP), a pan inženýr Petr Sýs z téže organizace, jehož prezentaci zaměřenou na zpětný odběr plastových oken (úzce související se zpětným odběrem plochého skla), naleznete v příloze. Po těchto vystoupeních následovala velmi živá a odborně vedená diskuze. Všichni účastníci shodně podpořili vznik obdobného systému v České republice, který představil pan Wittekoek s tím, že jeho parametry musí být přizpůsobeny podmínkám v ČR. Zároveň byla jednomyslně identifikována významná bariéra, kterou bude nutné překonat, a to nízké poplatky za ukládání odpadů na skládky, které jsou v současné době v ČR nejnižší ze všech států EU. Nemotivují původce odpadů ke změně způsobu jejich využití, znevýhodňují zpracovatele druhotných surovin a brání rozvoji trhu s druhotnými surovinami, který je základním prvkem oběhového hospodářství.

Závěrem bylo konstatováno, že je třeba pokračovat v přípravě zavedení systému zpětného odběru plochého skla v ČR a většina přítomných vyjádřila ochotu ke spolupráci a souhlas s účastí na dalších jednáních.

Dokument ke stažení:

• Prezentace - Cor Wittekoek [pdf, 4698 kB]

• Prezentace - Česká komora lehkých obvodových plášťů [pdf, 1455 kB]

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Liberci uložili pokutu 180 tisíc korun zemědělské společnosti ROVS s.r.o. Z areálu kravína v Heřmanicích v Podještědí opakovaně unikaly látky závadné vodám, především výluhy z hnoje.

„Při kontrole jsme zjistili, že hnůj v kravíně i ve venkovním výběhu pro skot nebyl pravidelně vyvážen. Oba prostory byly pokryty asi půlmetrovou vrstvou hnoje. Při intenzivnějším dešti docházelo k jeho promývání jak ve venkovním výběhu, tak i v kravíně, který měl poškozenou střechu. Vzniklé výluhy pronikaly na obecní komunikaci i přilehlé soukromé pozemky a ohrožovaly pravostranný přítok Heřmanického potoka,“ popsala stav v okolí kravína Hana Kolářová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Liberci.

Firma navíc nesplnila ani opatření k nápravě, která jí inspektoři uložili. V termínu neodvezla navršený hnůj, ani stavebně nezabezpečila kravín, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek. „Proti pokutě se firma odvolala, Ministerstvo životního prostředí ji ale potvrdilo a ta nabyla právní moci,“ dodala Kolářová.

Svaz průmyslu vítá, že vláda dnes schválila materiál s názvem Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025. Jeho klíčová součást zachovává zvýhodněnou sazbu spotřební daně pro užití zemního plynu v dopravě i po roce 2020. Spolu s dalšími ekologickými opatřeními tak pomůže ještě více snížit emise v dopravě. Svaz průmyslu a dopravy ČR tento dokument dlouhodobě podporuje.

Z technického, environmentálního i ekonomického hlediska je zachování podpory zemního plynu v dopravě nezbytné. Svaz průmyslu a dopravy ČR toto opakovaně komunikoval k odborné veřejnosti i vládním představitelům. Vítá proto, že vláda tyto argumenty vyslyšela. Memorandum mělo být dle původního harmonogramu být schváleno už do konce roku 2016.

„Zvýhodnění zemního plynu v dopravě podporujeme. Pomůže zajistit stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí na následujících sedm let. Užitek přinese i zákazníkům, coby uživatelům dopravních prostředků. Sníženou spotřební daň pro CNG v nedávné době zachovalo i Německo,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Soukromí investoři v České republice v souladu se záměry vlády již investují do rozvoje plnících stanic na zemní plyn a budují jejich infrastrukturu.

„Jsme přesvědčeni, že v kombinaci s dalšími ekologickými opatřeními, jako je například podpora elektromobility nebo jiných alternativních paliv, se jedná o sociálně a ekonomicky přijatelný způsob, jak nadále snižovat emise v dopravě,“ doplňuje Čížek. Spalováním zemního plynu vzniká v porovnání s konvenčními palivy výrazně méně znečišťujících látek. Další rozvoj alternativních paliv, včetně zemního plynu, je v souladu se střednědobou strategickou vizí ČR a napomůže udržet hospodářský růst ohleduplně vůči životnímu prostředí.

Společnost SAKO vymění stávajících 170 kontejnerů na textil za nové a sběrnou síť v Brně rozšíří o dalších 180 kusů. Rozšiřování míst, které umožní upřednostnit další užívání odloženého textilu před jeho skládkováním nebo energetickým využitím, plynule navazuje na již fungující projekty re-use managementu.

„Aktuálně provozujeme na čtyřech sběrných střediscích odpadu projekt Druhý život, kde lidé mohou odkládat staré věci, které už doma nechtějí, a někdo jiný si je může za symbolickou cenu zase koupit. Jiný projekt se zase věnuje odkládání starého nábytku, který dále poskytujeme sociálně potřebným,“ uvedl ředitel společnosti SAKO Karel Jelínek.

Sesbíraný textil putuje do textilní banky BALTAZAR na podporu činnosti Diecézní charity Brno. BALTAZAR provozuje sběrnu, třídírnu, šatník a charitní prodejny. Textilní banka navíc zaměstnává lidi dlouhodobě nezaměstnané a funguje pouze z materiálních darů a z výnosu charitních prodejen (tzv. bazarů).

Co se děje s odloženým textilem?
Textil projde tříděním a podle stupně opotřebení a druhu materiálu je určeno jeho další použití. Část putuje do charitativních prodejen, větší část potřebným lidem a co nejde využít na nošení, putuje k materiálové recyklaci na výrobu koberců, izolačních materiálů apod.

Co všechno je možné odevzdat?
Do kontejnerů na textil je možné odkládat veškeré oděvy, párovou obuv, hračky, kabelky a bytový textil (záclony, závěsy, povlečení, ubrusy).  Vše je třeba zabalit do igelitových pytlů, aby nedocházelo k vzájemnému ušpinění.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dnes projednala v závěrečném čtení novelu zákona o vodách. Za zcela zásadní lze považovat hlasovaní o pozměňovacím návrhu poslance Jana Schillera. Ten by prakticky znamenal úplný zákaz dovozu odpadních vod s obsahem nebezpečných látek na komunální ČOV. Pozměňovací návrh nakonec nebyl přijat.

Poslanci také odhlasovali posunutí termínu odkdy budou muset lidé dokládat odvoz splašků ze žump do čistíren odpadních vod, tedy až od roku 2021. Do budoucna by měli doložit vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) takovouto likvidaci odpadu za poslední dva kalendářní roky. MŽP to požadovalo zavést už od začátku příštího roku, Sněmovna na návrh zemědělského výboru odložila tuto povinnost o dva roky. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Sněmovna také odmítla návrhy, aby až desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody mohly získat obce. Nyní je výnos z poplatků rozdělen rovnoměrně mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Piráti neuspěli se snahou odstranit ze zákona pasáž, která brání občanským sdružením právo připomínkovat vodní stavby.

Vládní novela vodního zákona upravuje především následující ustanovení týkající se: novelizace správy poplatků, implementace rámcové směrnice o vodách, upřesnění definice odpadní vody aj.

Níže uvádíme přehled výsledku hlasování k jednotlivým pozměňovacím návrhům (dokument ZDE).

Hlasování:

• A1, A3, A6 a A8 - ANO

• A2 a A7 - problematika odlehčovacích komor - ANO

• A4, A9 a A10. Je to problematika dovážení odpadních vod na čistírny odpadních vod a řešení problematiky nebezpečných látek - NE

• A5 - problematika emisních limitů - ANO

• B1, B4 - nehlasovatelné

• B5, B6 - problematika bezodtokových jímek a posunutí účinnosti od 1. 1. 2021 - ANO

• C - úprava § 115 - obnovení účasti veřejnosti v řízení podle stavebních řízení vedených podle § 15 - povolování vodních staveb - NE

• D1 - osvobození od poplatku za povrchovou vodu, za odběr povrchové vody za účelem zavlažování lesních školek - ANO

• D2 - úprava § 16 - nehlasovatelné

• E1 - rozdělení poplatků za odběr podzemních vod - NE

• E2 - úprava § 36 odst. 1 a 2. Zohlednění minimálního průtoku pro rekreační platbu - NE

• G1 - osvobození čerpání podzemní vody od poplatku v množství 6 tis. kubíků i pro odběry nad 6 tis. kubíků - NE

• G3 - přechodné ustanovení, odložení účinnosti § 38 odst. 3 - problematika srážkových vod - NE

• I (Holomčík) - úprava § 28 - chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Návrh zpřísnění režimu - NE

• H (Koníček) - opět rozdělení poplatku za podzemní vody - NE

• J (Bartošek) - úprava § 30 odst. 7 - umožnění vstupu do pásem, do toho nejpřísnějšího pásma 1. stupně pro oprávněné osob - NE

• K1, K2, K3 - úprava povinnosti vodoprávního úřadu pro vydání výjimky - NE

• L1, L2 - upřesnění poplatkového období a rozšíření zmocnění k vyhlášce, obsahové náležitosti, žádosti - ANO

Novela vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky z dílny ministerstva životního prostředí snížila od ledna parametr výhřevnosti pro skládkování odpadů z třídíren. Podle ekologů a odborných organizací to povede k tomu, že velká část jinak recyklovatelných odpadů půjde přímo na skládky. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Skládkování je stále populární ve východních a jižních zemích Evropy: ve dvanácti státech EU končí na skládkách polovina nebo více komunálního odpadu, Česká republika je jedním z nich. Vyplývá to z infografu Evropského parlamentu ke zpracování odpadu. Recyklovat nebo kompostovat se v EU podle statistik daří 47 % komunálního odpadu. V severských státech hraje prim spalování a recyklace, skoro vůbec se tam neskládkuje. Recyklovat odpad se nejvíce daří v Německu a Rakousku. V období 2005 – 2016 bylo skládkování omezeno v Estonsku, Finsku, Slovinsku, Velké Británii, Irsku a také Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

Komise prezentovala plán, který má napomoci tomu, aby finance více přispívaly k rozvoji dobře fungující ekonomiky, jež bude zároveň plnit i cíle v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. Akční plán pro udržitelné finance se snaží propojit financování s konkrétními potřebami evropské ekonomiky tak, aby to bylo přínosné pro planetu i společnost. Návrhy by měly umožnit investorům i jednotlivcům činit svá rozhodnutí tak, aby byly jejich peníze využívány odpovědněji a podporovaly udržitelnost. Přijetí plánu rovněž představuje jeden z hlavních kroků k plnění Pařížské dohody a evropské Agendy pro udržitelný rozvoj.

V roce 2016 zřídila Komise skupinu odborníků na vysoké úrovni pro udržitelné finance. V lednu 2018 zveřejnila tato skupina svou závěrečnou zprávu. Určila v ní 8 prioritních opatření, jež považuje za nezbytný předpoklad pro smysluplné kroky v oblasti udržitelného financování. Komisí prezentovaný akční plán vychází z doporučení této odborné skupiny. Přeorientování soukromého kapitálu na udržitelnější investice si totiž žádá nové celkové promyšlení způsobu, jakým finanční systém funguje.

Cílem akčního plánu je zejména propojit financování se specifickými potřebami evropského a globálního hospodářství ve prospěch planety a společnosti. Akční plán má 3 cíle: (1) přeorientovat kapitálové toky na udržitelné investice s cílem dosáhnout udržitelného a inkluzivního růstu; (2) řízení finančních rizik plynoucích z klimatických změn, přírodních katastrof, zhoršování životního prostředí a sociálních otázek a (3) posílit transparentnost a dlouhodobost ve finanční a hospodářské činnosti.

EU se při přijímání Pařížské dohody o změně klimatu a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 zavázala k plnění cíle v podobě udržitelnější ekonomiky a společnosti, k nimž patří mimo jiné snížení emisí skleníkových plynů o 40 %. EU už v tomto směru se blíží dosažení výsledků, a to díky rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, energetické unii, akčnímu plánu pro oběhové hospodářství a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. V rámci Evropského fondu pro strategické investice již EU investuje do účinnosti zdrojů a sociální infrastruktury. Nejméně 40 % infrastrukturních investic z tohoto fondu bude směrováno do projektů, které přispívají k plnění cílů Pařížské dohody stanovených v rámci boje proti změně klimatu.

Klíčové a sporné body

Akční plán vytyčuje cestu pro další práci a nadcházející opatření a soustřeďuje se na všechny příslušné aktéry ve finančním systému. V rámci akčního plánu jsou plánována jsou např. tato opatření:

• zavedení společného jazyka pro udržitelné finance prostřednictvím stanovení jednotného unijního klasifikačního systému (taxonomie), aby bylo definováno, co je udržitelné, a byly určeny oblasti, kde mohou mít udržitelné investice největší dopad;

• vytvoření štítků EU pro „zelené“ finanční produkty na základě uvedeného unijního klasifikačního systému: investoři by tak mohli snadno rozpoznat investice, jež vyhovují ekologickým nebo nízkouhlíkovým kritériím;

• vyjasnění povinnosti správců aktiv a institucionálních investorů přihlížet při investování k aspektům udržitelnosti a zpřísnění požadavků na poskytování informací;

• požadavek, aby pojišťovací a investiční společnosti radily klientům na základě preferencí v oblasti udržitelnosti;

• začlenění hlediska udržitelnosti do obezřetnostních požadavků: Komise prozkoumá proveditelnost nového nastavení kapitálových požadavků pro banky (tzv. zeleného podpůrného faktoru) v souvislosti s udržitelnými investicemi, je-li to z hlediska rizika odůvodněné, při současném zachování finanční stability;

• zvýšení transparentnosti při vykazování: Komise navrhla upravit pokyny týkající se nefinančních informací, aby byly více sladěny s doporučeními, která vydala pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem zřízená v rámci Rady pro finanční stabilitu.

Akční plán obsahuje časový harmonogram kroků, které by měly být provedeny do 2. čtvrtletí roku 2019. V květnu 2018 Komise předloží návrhy týkající se povinnosti institucionálních investorů a správců aktiv přihlížet k udržitelnosti a zásad a rozsahu taxonomie EU pro změnu klimatu a další environmentální a sociální činnosti. Ve 2. čtvrtletí roku 2018 Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MIFID II) a směrnic o distribuci pojistných smluv (IDD) s cílem zvýšit udržitelnost při posuzování vhodnosti. V 1. polovině roku 2019 skupina odborníků zveřejní zprávu o taxonomii činností spojených se změnou klimatu. To bude následováno ve 2. čtvrtletí roku 2019 zprávou o taxonomii týkající se přizpůsobení se změně klimatu a dalších environmentálních aktivitách, jakož i zprávy o standardech ekologických dluhopisů. Ve 2. čtvrtletí roku 2019 zveřejní Komise svou kontrolu vhodnosti právních předpisů EU o veřejném podnikovém vykazovaní a změní své nezávazné pokyny pro nefinanční výkaznictví.

Evropská rada chce po Komisi novou klimatickou strategii

Evropská rada 22. 3. 2018 uložila v závěrech ze svého jednání Komisi předložit dlouhodobou strategii pro snižování emisí CO2. Strategie má stanovit způsob, jakým budou (v souladu s národními akčními lány) dosaženy cíle stanovené na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 a výsledkem by měla být aktualizace evropského plánu pro dosažení nízkouhlíkové ekonomiky v roce 2050. Rada dala Komisi čas na vytvoření strategie do 1. čtvrtletí roku 2019, tedy v době, kdy se bude mandát Komise blížit k závěru (volby do EP se budou konat v květnu 2019). Rada tak prolomila určitou míru nejistoty mezi členskými státy i evropskými institucemi ohledně toho, kdy se má strategie připravovat, neboť na její podobu budou mít vliv i některé v současnosti projednávané normy, jako je například návrh nařízení o správě energetické unie.

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 61/2018 Sb. o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů. Vyhláškou, která bude účinná pátnáctým dnem po vyhlášení, má být zajištěna dostatečně realizace praktického vyučování žáků od 15 do 18 let, tj. nezletilých žáků ve středních školách a školských zařízeních.

Vyhláška o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a  podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů, byla předložena na základě schválené novely školského zákona č. 178/2016 Sb., kterou byl v § 65 doplněn nový odstavec 4, který zní: „Při praktickém vyučování smějí žáci pod přímým dohledem nebo dozorem osoby s odbornou způsobilostí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu, které jsou stanoveny v prováděcím právním předpise. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam látek, směsí a prachů uvedených ve větě první, podmínky nakládání s látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.“

Na praktické vyučování se podle § 65 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Právní úprava obsažená v původním znění § 44a odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, která upravovala nakládání s chemickými látkami a směsmi klasifikovanými jako toxické nebo žíravé mladistvými v rámci přípravy na povolání, byla vypuštěna, a  v současné době platná vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích), stanovuje výjimky pro mladistvé zaměstnance připravující se na povolání, ale tyto výjimky a pravidla jsou velmi přísná a neumožňují provádět běžné praktické vyučování v odborných středních školách tak, aby byla zajištěna dostatečná příprava žáků na budoucí pracovní uplatnění.

Novelou nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, byla doplněna v §12a speciální pravidla vztahující se na mladistvé žáky při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi v rámci přípravy na povolání a pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby. Tato úprava sice umožňuje možnost nakládání s chemickými látkami mladistvými, ale pravidla jsou velmi obecná, bez stanovení podmínek bezpečného nakládání s chemickými látkami a nejsou stanoveny podmínky s nebezpečnou expozicí prachů.

Dokument ke stažení:

Text vyhlášky

Kongresové, výstavní a konferenční centrum Aldis v Hradci Králové bude i letos dějištěm už 24. ročníku konference Dny teplárenství a energetiky. Letošní ročník je nabitý aktuálními tématy řešícími novinky z legislativy, technologie a ekologie. Mezinárodní akci pořádá Teplárenské sdružení ČR ve dnech 24. a 25. dubna.

V průběhu konference zazní přes padesát přednášek, které se budou týkat především pěti základních témat. Jedním z nich je legislativní balíček Čistá energie pro všechny Evropany, který se nachází v závěrečné fázi schvalování – jde tedy o velmi aktuální problematiku. Teplárenství a energetiky se dotýká již vydaná revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Zpřísňovat se budou i měření emisí velkých spalovacích zdrojů, na což se bude muset obor dobře připravit. Do popředí zájmu tepláren se dostávají otázky zlepšování služeb a péče o zákazníka, a právě tomuto tématu bude věnován značný prostor.

Bude se mluvit také o možnostech využívat zařízení tepláren k akumulaci energie ve všech možných podobách – od akumulace tepla až po baterie. Otázky typu, které možnosti akumulace jsou do budoucna nejvíce perspektivní a jak je využít, budou na konferenci jistě zodpovězeny a doplněny o další informace z oblasti legislativy a technologických možností.

Nejen vyjmenované okruhy budou předmětem diskuzí v sálech, v kuloárech konference nebo na společenském večeru, který se bude konat v exkluzivních prostorách Tereziánského dvora. Témat je připraveno mnohem více. Podívejte se na www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz.

Partnery konference jsou také společnosti: Elektrárny Opatovice, a. s., ČEZ, a. s., Uchytil, s. r. o., Energotrans, a. s., Renomia, a. s., Česká spořitelna, a. s., EP Energy, a. s., Pražská teplárenská, a. s., United Energy, a. s., Plzeňská energetika, a. s., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s. r. o.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY


Kdy: út 24.4. – st 25.4.2018


Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upozorňuje, že probíhá veřejná konzultace k návrhům na identifikaci 8 dalších látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC). Veřejná konzultace potrvá do 23. dubna 2018. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další podrobné informace.

Látky navržené k identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

1. octamethylcyclotetrasiloxane (D4) (EC 209-136-7), návrh předložilo Německo; mycí a čisticí prostředky, kosmetika a přípravky pro osobní péči, leštidla a vosky;
2. decamethylcyclopentasiloxane (D5) (EC 208-764-9), návrh předložilo Německo; kosmetika a výrobky pro osobní péči, leštidla a vosky, mycí a čisticí prostředky, textilní výrobky a barviva;
3. dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) (EC 208-762-8), návrh předložila ECHA; leštidla a vosky, prací a čisticí přípravky, kosmetika a přípravky pro osobní hygienu;
4. ethylenediamine (EC 203-468-6), návrh předložila ECHA; lepidla a tmely, nátěrové hmoty, plniva, tmely, omítky, modelovací hlíny a regulátory pH a přípravky pro úpravu vody;
5. terphenyl hydrogenated (EC 262-967-7), návrh předložilo Finsko; aditiva do plastů, rozpouštědlo, nátěry a barvy, lepidla a těsnicí hmoty;
6. lead (EC 231-100-4), návrh předložilo Švédsko; kovy, svařovací a pájecí výrobky, výrobky pro povrchovou úpravu kovů, polymery, kapaliny pro přenos tepla;
7. disodium octaborate (EC 234-541-0), návrh předložilo Švédsko; nemrznoucí prostředky, kapaliny pro přenos tepla, maziva, tuky, prací a čisticí prostředky;
8. benzo[ghi]perylene (EC 205-883-8), návrh předložilo Dánsko; látka není registrována podle nařízení REACH; běžně se nevyrábí, spíše je přítomna jako složka nebo nečistota v jiných látkách.

Zdroj: MPO

Manuál nejen pro Operační program Životní prostředí (OPŽP), jak postupovat při zadávání projektů určených k výstavbě či rekonstrukci metodou dodávky Design & Build se zaměřením na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu budovy, si můžete stáhnout na webu programu ZDE. Manuál se soustředí na klíčové body tohoto postupu při zadávání zakázek a na změny a výhody, které přináší oproti stávající praxi. Zároveň radí, na co si dát pozor a čemu věnovat zvýšenou pozornost tak, aby byl proces realizace projektu, od samotného zadání až po hotové dílo a jeho budoucí provoz, co nejefektivnější a ušetřil zadavateli čas i peníze.

Shrnutí hlavních bodů Design & Build:

• DB je metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že je odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby.

• U projektů DB je vyšší jistota dodržení nabídkové ceny, která nebude ovlivněna změnami v projektové dokumentaci provedené zhotovitelem při realizaci díla a je možné rychlejší zahájení realizace s možností překrývání fáze projektování a realizace, tedy i rychlejší zprovoznění.

• Projekty DB jsou vhodné jak pro novostavby, tak pro komplexní rekonstrukci a modernizaci budov, určující je rozsah požadovaných funkcí budovy a s tím související rozsah technologického vybavení budovy.

• V důsledku zvýšených nároků na přípravu zadání projektu DB se bude jednat nejčastější o projekty velikosti investice 50 mil. Kč a více.

• Volba vhodného provozního modelu (jednoduchý provozní model, pokročilý provozní model, komplexní provozní model) je jedním z nezbytných předpokladů pro dosažení cílových výkonových parametrů u projektů DB a zajištění jejich funkčnosti.

• Nezbytným předpokladem pro naplnění požadovaných standardů energetické účinnosti a nízkých provozních nákladů při vysokém funkčním standardu a komfortním užívání budovy či objektu je stanovení vhodných výkonových parametrů.

• Příprava projektů DB klade zvýšené nároky na přípravný tým zadavatele. Vhodné složení, kvalita a zkušenost přípravného týmu zadavatele jsou důležitým a nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci projektů DB.

• Při realizaci projektů DB jsou zvýšená rizika přenesena na zhotovitele. Výběr kvalitního a zodpovědného zhotovitele, který je schopen tato rizika unést, klade zvýšené nároky na přípravu podmínek zadávacího řízení ohledně jeho výběru.

• Povinnost zajistit splnění kvalifikace zhotovitele a požadovaných výkonových parametrů předložených zhotovitelem v rámci jeho nabídky v zadávacím řízení je nezbytné promítnout do smluvních podmínek projektů DB.

• Je nezbytné zajistit ověřování plnění výkonových parametrů při realizaci a provozu projektů DB.

• Metody DB lze využít při realizaci projektů podporovaných z OPŽP pro prioritní osu 5 (oblast energetických úspor).
   

V návaznosti na aktuálně probíhající správní řízení a z nich vyplývající stanoviska Energetického regulačního úřadu Operátor trhu s elektřinou (OTE)  upozorňuje, že od 1. 6. 2018 nebude možné nárokovat provozní podporu v případě, kdy Výrobce nenaplní zákonné povinnosti určené vyhláškou č. 145/2016 Sb., tj. především dojde k pozdnímu zadání dat z výkazů do systému operátora trhu.


Dle tohoto stanoviska Energetický regulační úřad vyložil ustanovení § 4 odst. 6 písm. d) zákona o POZE ve smyslu, že podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní mj. povinnost vůči operátorovi trhu stanovenou § 11a odst. 7 písm. a) nebo odst. 8 zákona o POZE. Analogicky se dle § 5 odst. 6 písm. b) zákona o POZE uplatní tato podmínka u výrobce elektřiny z druhotných zdrojů a dle § 6 odst. 4 písm. b) zákona o POZE u kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška MPO č. 145/2016 Sb. v § 4 odst. 2 stanoví, že výrobci, s výjimkou výrobců uvedených v odstavcích 4 a 5 (výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla), předávají údaje z výkazu nejpozději do desátého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce, za který jsou údaje předávány. V ustanovení § 4 odst. 3 stanoví vyhláška termíny pro výrobce, který k výrobě elektřiny využívá proces společného spalování obnovitelného a neobnovitelného zdroje.

Shodně je podle stanoviska ERÚ přistupováno k povinnostem výrobců tepla. Pokud výrobce tepla při vykazování do systému OTE, a.s. nedodrží termíny dle § 5 odst. 1 vyhlášky MPO č. 145/2016 Sb., nemá nárok na podporu, jak je uvedeno v § 24 odst. 6 písm. g) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud nebudou definované údaje a provozní data zadány do systému operátoru trhu do 10. kalendářního dne (vyjma KVET), resp. 15. kalendářního dne (pro KVET), následujícího měsíce, nebudou zahrnuta do vyúčtování, podpora nebude vyplacena a nárok na podporu za toto období definitivně zaniká.

Povinnost zadávat data měsíčně se vztahuje i na zdroje, za které je podpora vyplácena čtvrtletně (výrobny elektřiny do 10 kW a výrobny tepla). OTE dále upozorňuje, že obecná povinnost výrobce vykazovat data o výrobě do systému OTE podle vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou není dotčena. Výrobce má povinnost předat definované údaje a provozní data bez ohledu na zaniklý nárok podporu.



Zdroj: OTE, a.s.