Jiří Koželuh, ředitel Hnutí Duha a Bohuslav Čížek, ze Svazu průmyslu a dopravy, se vyjádřili k otázce, zda zpřísnění těžebních limitů přispěje k ochraně životního prostředí.

ANO: JIŘÍ KOŽELOUH (programový ředitel Hnutí DUHA)

Limity chrání zdraví

Asi největší zlepšení životního prostředí přineslo této zemi odsíření uhelných elektráren a tepláren na začátku devadesátých let. Během několika let zmizely katastrofální smogové situace, které hnaly tisíce lidí do ordinací. Nebylo to díky velkorysosti firem, ale díky tomu, že byl schválen zákon o ochraně ovzduší s limity pro vypouštění znečištění z komínů i pro jeho koncentrace ve vzduchu. Limity se dále zpřísňovaly, ale průmysl se zvládá bravurně přizpůsobovat a zároveň roste.

Ovzduší v České republice však stále není dostatečně čisté, hygienické limity jsou porušovány a znečištění způsobuje nemoci od astmatu po infarkt. Uhelné elektrárny a doprava jsou hlavními zdroji oxidů dusíku, který škodí zdraví nejen sám, ale navíc se v ovzduší mění na polétavý prach. Domácí topeniště jsou zase hlavním zdrojem rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. A dieselové motory vyrábějí nejnebezpečnější ultrajemný prach.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

NE: BOHUSLAV ČÍŽEK (ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy)

Zlepšovat by se měli i ostatní

Diskuse o vlivu škodlivých látek v ovzduší na zdraví obyvatel je mimořádně důležitá. Svaz průmyslu a dopravy se jí bude vždy účastnit, aby podpořil hledání co nejefektivnějších řešení. Ochrana lidského zdraví je prioritou i pro průmyslové podniky, které do ochrany životního prostředí investovaly od 90. let stovky miliard.

Za posledních 25 let se díky tomu snížily emise oxidů dusíku o 77 %, oxidů síry o 93 %, a prachových částic dokonce o 98 %. Právě poslední zmiňované představují riziko pro lidské zdraví. Nadpoloviční podíl těchto částic v ČR produkují ale domácnosti, zejména kvůli zastaralým kotlům na uhlí.

Medializované limity na škodliviny v ovzduší se ale výhradně týkají tzv. velkých spalovacích zdrojů, především elektráren a tepláren. Ty ovšem zapříčiňují pouze 7,1 % celkových emisí. Z toho je patrné, že debata o ochraně ovzduší musí být vedena celoplošně. Zaměření jen na energetiku není příliš efektivní.

Kvalita ovzduší i života a zdraví obyvatel prošla v posledních dekádách i v těžce industrializovaných oblastech dynamickým zlepšením. Pomohly tomu především průmyslové investice.

Firmy v nich budou pokračovat i nadále, aby splnily v roce 2020 limity vyplývající ze Směrnice o průmyslových emisích. Nyní by do snížení emisí měly investovat i další sektory hospodářství a všichni producenti emisí by se měli podílet na hledání řešení.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

Zdroj: DENÍK

Sdružení automobilového průmyslu zemí Visegradské čtyřky vyzvou EU, aby zredukovala cíl snížení emisí CO2 u nových aut po roce 2021 do roku 2030 z navrhovaných 30 procent na 20 procent. Zároveň by Evropská komise podle automobilek měla zrušit dodatečný cíl snížit emise do roku 2025 o 15 procent. Po skončení summitu sdružení V4 to dnes uvedl prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.

"Jsme plně odhodláni pokračovat v dekarbonizaci dopravy a v důsledku toho vítáme a podporujeme všechny účinné a ekonomicky realizovatelné způsoby snižování emisí CO2 u silničních vozidel. Rádi bychom zdůraznili, že průměrné emise CO2 nových automobilů v EU se od roku 2005 již snížily o 28 procent a do roku 2021 by snížení měla činit 42 procent," uvedl Wojnar.

Návrh předložený komisí loni na podzim, který nyní projednává Evropský parlament, není podle automobilek plně technologicky neutrální a může ztížit plynulý, nákladově efektivní a sociálně přijatelný přechod na nízkoemisní mobilitu. Jakákoli nová regulace, jež se dotýká automobilového sektoru, musí brát v úvahu, že automobilový průmysl do značné míry přispívá k HDP, vývozu a zaměstnanosti zemí V4, ale i celé EU, dodal.

Jelikož cílové limity emisí nebudou výrobcům známy do roku 2022, dodatečný cíl v roce 2025 jim podle sdružení V4 nedává dostatečný časový prostor ani nezohledňuje realitu trhu. To by se mělo odrazit i v navrhované referenční hodnotě pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Dosažení cílů bude podle zástupců sdružení V4 do značné míry záviset na tom, jak zákazníci přijmou vozidla s alternativními pohony. Klíčovou roli v této věci podle nich hraje infrastruktura pro alternativní paliva. Nařízení by proto mělo zahrnovat podmínky umožňující přizpůsobení cíle pro rok 2030 tržní realitě.

Registrace nových osobních automobilů na alternativní pohon byly v roce 2017 v EU-15 na úrovni 5,8 procenta, přičemž u elektricky dobíjených vozidel šlo pouze o 1,5 procenta. V zemích střední a východní Evropy i na jihu kontinentu je tržní podíl elektrických vozidel a plug-in hybridů na úrovni do 0,5 procenta.

Automobilky v zemích V4 vyrobily loni celkem přes 3,6 milionu vozidel, z toho 1,42 milionu připadá na Česko a 1,03 milionu na Slovensko. Automobilový průmysl v regionu zaměstnává přes 636.000 lidí a nepřímo přes 1,3 milionu osob.
 

Když se píše o třídění odpadu, technicky se mluví o nádobách a svozu, obchodně o odbytu surovin, právně o vyhláškách či poplatcích a ekonomicky o nákladech, ale skoro nikdy se nepíše o lidech, kteří odpad třídí. Přitom třídění odpadu je závislé na dobrovolné a neplacené aktivitě milionů domácností, které vynakládají svůj čas i kus svého domácího prostoru na třídění odpadu v domácnosti. Pokud už se o nich píše, pak obvykle ve vazbě na poplatky za odpad a jejich schopnosti donutit lidi třídit. Přitom skutečně a stabilně třídí 72 % obyvatel. Bez donucování, prostě proto, že to považují za normální. Nebylo tomu tak vždy. Celý příspěvk generálního ředitele EKO-KOm, a.s., který vyšel v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum, čtěte ZDE.

Za posledních sto let se zemědělská produkční plocha snížila o 1,6 mil. ha. V roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 mil. ha. Vloni činila obhospodařovaná zemědělská půda jen 3,5 mil. ha. Český statistický úřad přináší doplněné a podrobnější vydání historických časových řad o vývoji zemědělství v nové publikaci České zemědělství očima statistiky.

Osevní plocha zemědělských plodin poklesla v průběhu sta let o více než třetinu. Vloni se rovnala 2,5 mil. ha. V roce 1920 šlo o 3,8 mil. ha.

Zemědělci stále vysévají převážně obiloviny. Dnes na polích dominuje pšenice. Před sto lety ale převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Navzdory tomu, že se osevní plocha obilovin v průběhu času snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla – z 2,3 mil. tun v roce 1920 na loňských 7,5 mil. tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene.

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tis. ha, v současnosti jen na 23 tis. Ubylo i polí s cukrovkou. Naopak osevní plocha řepky se za sto let zvýšila o 98,5 %,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Stavy hospodářských zvířat zjišťuje Český statistický úřad od roku 1921. Ve sledovaném období klesly hlavně počty skotu, koní a koz.

Pokud jde o pracovníky v zemědělství, největší změny v jejich počtech se odehrály po druhé světové válce. V roce 1948 jich bylo 1,3 mil., z toho 53 % žen. V roce 2016 jsme zaznamenali už jen 130 tis. pravidelně zaměstnaných osob, ženy tvořily třetinu z nich.

„Zveřejněná data Českého statistického úřadu dovolují unikátní historické srovnání a umožňují postihnout dlouhodobé vývojové trendy v zemědělství. Odrážejí přitom i dějiny zemědělské statistiky jako oboru, který má dlouhou tradici a jehož počátky sahají do druhé poloviny 18. století,“ doplňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Údaje naleznete ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Olomouci uložili pokutu 521 825 korun městu Moravský Beroun. To zhruba měsíc bez povolení odebíralo podzemní vody a používalo je k zásobování občanů pitnou vodou. Porušilo tak vodní zákon.

Povolení k odběru podzemní vody městu vypršelo 1. ledna 2017. Od 2. do 31. ledna ji odebíralo nelegálně. „Právě 31. ledna 2017 jsme zahájili kontrolu a zjistili, že město bez povolení odebralo celkem 20 873 metrů krychlových podzemních vod,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Při stanovení výše sankce použili inspektoři nejnižší sazbu podle vodního zákona, tedy 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. „Vodní zákon stanoví zcela jednoznačně povinnost mít k odběru a k jakémukoliv jinému použití podzemních vod platné povolení a respektovat podmínky, za kterých je možno s vodami nakládat. Odběratelé by tedy ve vlastím zájmu měli pečlivě sledovat, zda jim povolení pro odběr nekončí a před vypršením včas zažádat vodoprávní úřad o nové,“ vysvětlil Pallós.

Město se proti pokutě neodvolalo a sankce tak nabyla právní moci. Zároveň také požádalo vodoprávní úřad Šternberk o vydání nového povolení pro odběr podzemních vod a nyní je už odebírá v souladu s předpisy.

Ministerstvo zdravotnictví předkládá do připomínkového řízení návrh novely nařízení vlády č.  272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb. Důvodem novelizace nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je to, že stávající nařízení správně nereflektuje možnosti praxe v oblasti ochrany zdraví před účinky hluku. Na základě poznatků z praxe byly zjištěny aplikační obtíže, a to pokud jde o vztah nařízení vlády č. 272/2001 Sb. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

Hygienický limit pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze je v současně platném nařízení vlády stanoven podle přílohy č. 3 („Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru“) části A bod 2, kde je uvedeno, že korekce pro stanovení hygienických limitů hluku uvedená v tabulce č. 1 se použije pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (hygienický limit pro hluk z dopravy na drahách vedených po pozemních komunikacích III. tř. je stejný, jako je hygienický limit pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích III. tř.). Podle § 8 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., se pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích ochranné pásmo nezřizuje.

Podle bodu 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení vlády se korekce použije pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II tř., a místních komunikacích I. a II. tř. a pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích I. a II. tř.  je v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb stanoven stejný hygienický limit hluku jako pro dráhu vedenou na komunikacích uvedených v  bodě 2. Hygienický limit pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích I. a II. tř. je vyšší než hygienický limit pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze vedené po pozemní komunikaci I. a II. tř. Tím je znevýhodněn provozovatel nebo vlastník tramvajové nebo trolejbusové dráhy vedené po komunikaci I. a II. tř., oproti správci nebo vlastníku pozemní komunikace I. a II. tř.

Návrh nařízení vlády danou situaci upravuje tak, že hygienický limit pro tramvajovou a trolejbusovou dráhu bude stanoven stejný, jako je hygienický limit stanovený pro hluk z provozu na pozemních komunikacích, na kterých jsou tyto dráhy vedeny.

Současně se upravuje tabulka č. 2 část A příloha č. 3, aby pro tramvajové a trolejbusové dráhy bylo možné též použít ustanovení o uplatnění navýšení hygienického limitu podle § 12 odst. 6 tohoto nařízení vlády, pokud jde o starou hlukovou zátěž.

Ministr a předseda Legislativní rady vlády souhlasil s výjimkou z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) a též souhlasil se zkrácením meziresortního připomínkového řízení na 7 pracovních dnů.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAXSBUK44.docx

ma_KORNAXSBUK44.docx

pz_KORNAXSBUK44.docx

Na dubnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu proběhne hlasování (společná rozprava 16.4.) o aktualizaci stávajících pravidel nakládání s odpady, jejichž součástí jsou nové závazky a cíle pro recyklování, obaly a skládkování. V rámci pořadu jednání ve středu 18. dubna se budou europoslanci zabývat body: Obaly a obalové odpady; Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení; Odpady; Skládky odpadů; Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv.

Mezi cíle Balíčku pro oběhové hospodářství patří: 65% recyklace pro komunální odpad v roce 2035, povinné třídění textilu od roku 2025, bioodpadu od roku 31.12.2023 a nebezpečných složek komunálního odpadu od roku 2025, omezení skládkování komunálního odpadu na 10 % v roce 2035, nebo rozšířená odpovědnost výrobců. Od 1.1.2027 bude do recyklace započítáván biologicky rozložitelný odpad pokud byl sebrán odděleně u zdroje, z mechanicko-biologické úpravy tedy ne.

Konečné přijetí Balíčku proběhne následně v Radě Evropy, kde se neočekává, že by došlo k nějakým změnám, tedy že Rada schválí dokument navržený Europarlamentem. Následně bude Balíček zveřejněn v Úředním věstníku EU (červen 2018) a začne běžet 24 měsíční transpoziční lhůta.

Snížení emisí skleníkových plynů

Přehled programu:

• Společná rozprava - Oběhové hospodářství a podávání environmentálních zpráv (16.4.)

• Provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

• Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 87/217/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, směrnice Rady 86/278/EHS a směrnice Rady 94/63/ES, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS

• Společná rozprava - Emise skleníkových plynů (16.4.)

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

• Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

Kancelář izraelského předsedy vlády spolu s izraelským Ministerstvem pro vědu a technologie a nadací Keren Hayesod-UIA vyhlásily výzvu k zasílání nominací kandidátů na cenu udělovanou za globální inovace nebo vědecký či technologický průlom v oblasti alternativních paliv v dopravě. Výzvy se mohou účastnit vědci z celého světa. Uzávěrka podávání nominací je 31. května 2018. Cenu ve výši jednoho milionu amerických dolarů udělí předseda vlády státu Izrael a ministr pro vědu a technologie během slavnostního galavečeru v Tel Avivu v říjnu 2018. Podrobnější informace naleznete na adrese https://pimages.most.gov.il/PMA/.



 

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze bude pořádat již druhý kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Registrace je otevřena do 30.6.2018. Podrobnosti najdete ZDE (informace z prvního ročníku čtěte ZDE).

Jak se výrobci dívají na evropskou regulaci vysavačů? Kam může vést tlak na snadnější opravitelnost výrobků? A co přináší návrh nového českého zákona o výrobcích s ukončenou životností? EurActiv.cz se ptal generálního ředitele Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radka Hacaperky, rozhovor čtěte ZDE

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřídilo samostatnou webovou prezentai s názvem www.vyzkumne-infrastruktury.cz. Každá velká výzkumná infrastruktura zařazená do Cestovní mapy ČR velkých výzkumných infrastruktur pro léta 2016 až 2022 má na odkazovaných webových stránkách svoji individuální prezentaci se stručnou charakteristikou, informacemi o poskytovaných službách a kontaktní údaje. Webový portál obsahuje dále rovněž souhrnné informace o strategii podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR a informace o členství ČR v mezinárodních právnických osobách, které výzkumné infrastruktury s českým zapojením provozují.

Izraelská start-up společnost UBQ vyvíjí technologii, proměňující skládkový odpad na plasty. Tvrdí, že tato inovativní metoda přinese revoluci do odpadového hospodářství na celém světě a skládky se stanou zbytečnými. Po pětileté fázi vývoje nové technologie chce společnost v nejbližší době spustit první komerční provoz. První továrna v Zeelim dokáže zpracovat jednu tunu komunálního odpadu za hodinu, což odpovídá zhruba potřebám menšího města v Izraeli. Více ZDE

Zdroj: www.odpady-portal.sk

Sněmovna včera propustila do závěrečného schvalování vládní novelu zákona o ochraně ovzduší, která měla původně zvýhodnit přimíchávání některých biopaliv do benzinu a nafty. Sněmovní výbory však do ní chtějí vložit i další úpravy, které se týkají ochrany ovzduší. Výbor pro životní prostředí například navrhuje prodloužit lhůty pro revize domácích kotlů nebo dát obcím možnost zakázat spalování určitých paliv.

Lhůty pro revize domácích kotlů by se měly prodloužit ze dvou let na tři roky. Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra životního prostředí to souvisí se snahou stanovit horní limit ceny těchto kontrol, které se nyní liší podle regionů a pohybují se až do několika tisíc korun. Lidé si budou moci vyhledat školeného odborníka v databázi ministerstva. Podle ministerstva to má ulevit občanům od finanční zátěže. Výrobci kotlů budou do databáze dodávat informace o proškolených odbornících a kontaktech na ně.

Výbor pro životní prostředí doporučil na návrh Evy Fialové (ANO) vložit do zákona možnost obcí zakázat vyhláškou na vymezeném území obce spalování některých druhů paliv v kotlích o tepelném příkonu do 300 kW. Jde například o hnědé energetické uhlí, uhelné kaly nebo lignit. Výjimkou budou kotle pro teplovodní ústřední topení, které splňují zákonem požadované emisní požadavky.

Jan Zahradník (ODS) chce zpřísnit možnost vstupovat kontrolorů do domů nebo rekreačních objektů kvůli kontrole toho, čím vlastník nebo provozovatel topí. Nově by měl být ke kontrole nutný souhlas vlastníka a úřad by ho musel předem upozornit, že na kontrolu přijde. Kontrolující úředník by neměl právo vstupu do celého obydlí, ale jen ke kotli, příslušenství a skladu paliva. Pokud by vlastník souhlas nedal, měl by to být přestupek.

Poslankyně Pirátů a předsedkyně výboru Dana Balcarová navrhuje, aby výjimky z vypouštění limitů pro velké znečišťovatele skončily nejpozději do konce roku 2025. Poslankyně ve svém návrhu uvádí, že polovina z nich nebude mít problém tuto povinnost naplnit. Zbylá polovina by podle ní pokračovala v omezeném režimu, část by prošla modernizací nebo by byla odstavena.

Balcarová původně ve výboru navrhovala zrušit výjimky z emisních limitů pro hnědouhelné elektrárny. S návrhem ale neuspěla. Proti zrušení se tenkrát ohradil sněmovní hospodářský výbor, který mimo jiné varoval, že by to mohlo vést ke zdražení tepla i elektřiny.

Vládní novela v návaznosti na nové předpisy EU počítá s tím, že dodavatelé benzinu a nafty možná budou moci započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platit to bude i pro takzvaná pokročilá biopaliva. Pokud však minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta. Dodavatelé pohonných hmot musí nyní do benzinu přimíchávat nejméně 4,1 procenta biopaliv, do nafty šest procent biopaliv. Novela tyto podíly nemění.

Odebírání zlata, mědi či jiných kovů z elektronického odpadu místo jejich těžby je ekonomicky výhodnější. Ukazují to výsledky studie Americké chemické společnosti (ACS). ACS uvádí jako příklad typický model starší televize s obrazovkou typu CRT. Ten obsahuje téměř půl kilogramu mědi, přes 200 gramů hliníku a také minimální množství zlata. Výzkumníci dospěli k závěru, že získávání vzácných kovů z vytěžené rudy je 13krát nákladnější než jejich extrakce z elektronického odpadu. Urban mining by tak v budoucnu mohl představovat ekologickou alternativu klasických dolů. Studie ACS čerpala data z osmi čínských recyklačních společností za účelem spočítání nákladů extrakce vzácných kovů z elektronického odpadu. OSN uvádí, že množství elektronického odpadu ve světě by mělo v roce 2018 dosáhnout až padesáti milionů tun. Celý článek ZDE

Zdroj: iDNES.cz