Především obce a kraje mají šanci zvýšit bezpečnost svých obyvatel před extrémy počasí. Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přispějí na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů, pořízení protipovodňových varovných systémů i nápravu nebezpečných svahových nestabilit.

Žádosti o dotace mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat od května na Státní fond životního prostředí ČR. Přihlásit můžou projekty zaměřené na zpracování analýz odtokových poměrů nebo digitálních povodňových plánů. Dotace získají na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. Zároveň rezort pomůže s řešením následků povodní a přívalových dešťů a prostředky pošle i na sanaci svahových nestabilit, jako jsou sesuvy půdy či řícení skal.

Příjem žádostí startuje 2. května a potrvá do 2. července 2018.

Dotace na ochranu proti povodním míří do analýz odtoků, map a výstražných systémů

Analýzy odtokových poměrů lokalit, mapy záplavových území a povodňového ohrožení jsou základem pro správné nastavení ochrany občanů před hrozící velkou vodou. Výstražné a hlásné systémy pak zajišťují rychlý přenos informací a snižují riziko škod.

Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí. K tomuto zdánlivě jednoduchému postupu je nezbytné proškolení členů povodňového orgánu. Ti se musí naučit data správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení.

Se svým projektem uspěla například obec Trnová na Plzeňsku, kde díky dotaci OPŽP aktualizovali protipovodňový plán a pořídili nový informační systém. Kdo zabrousí na internetovou stránku Trnové, snadno tam pod záložkou „Protipovodňový plán obce“ najde velmi podrobný a aktuální přehled informací, který obsahuje všechno důležité – ať už popis území a vodních toků, charakteristiku ohrožených území, či postup, co dělat při samotné povodni. Vedle digitálního plánu zvyšuje informovanost v obci i bezdrátový rozhlas. A místní lidé si jej pochvalují.

Dokumenty k 97. výzvě

Evropské peníze na nebezpečné svahy i skály v pohybu

Nejen povodně ale i svahové nestability působí v souvislosti s extrémy počasí v posledních letech značné škody na majetku i životním prostředí. Dotace z OPŽP v minulosti pomohly i ve Znojmě, kde řidiče i chodce ohrožovaly kameny odpadávající z narušeného skalního bloku na břehu Dyje v ulici U Obří hlavy. Znojemská radnice se proto pustila do jeho zajištění, nechala skálu očistit, odtěžit její narušené části, ukotvit nestabilní bloky a zajistit ocelovou sítí. Na projekt obdržela příspěvek z evropských fondů přes 2 miliony korun a pokryla tak většinu výdajů na projekt.

„Dotace skutečně pokryje až 85 procent výdajů na projekt a stejné výše může dosáhnout i dotace na analýzy protipovodňových opatření. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70procentní,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. V případě sanace svahů je však nezbytná řádná analýza narušené lokality a její zařazení do Registru svahových nestabilit.

V současném programovém období byla prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí poskytnuta podpora již 352 projektům zaměřeným na preventivní protipovodňová opatření s dotací z EU fondů ve výši 971 milionů korun.

Dokumenty k 95. výzvě

Spotřeba baterií v Česku stále narůstá a dá se očekávat, že s rozvojem elektromobility a nových technologií ještě stoupne. Loni bylo na trh uvedeno 3667 tun baterií, vytřídit se podařilo 46 procent. Vyplývá to z tiskové zprávy organizace ECOBAT, která zajišťuje jejich zpětný odběr a recyklaci. Podle ředitele této společnosti Petra Kratochvíla je zatím obtížná recyklace kovu z lithiových baterií a také z nikl-kadmiových akumulátorů.

Díky recyklaci se dá ze 100 kilogramů použitých baterií získat až 65 kilogramů druhotných surovin. Ne vždy je ale recyklace možná. Platí to například pro lithiové baterie, jejichž prodej se za posledních pět let zdvojnásobil. "Přestože cena lithia v posledních letech roste, zatím stále ještě není dostupná cesta, jak tento kov efektivně získávat recyklací z použitých lithiových baterií. To platí celosvětově," řekl ředitel Ecobatu.

Možná, ale drahá je recyklace nikl-kadmiových akumulátorů, které se používají například pro vrtačky. Jak uvedl Kratochvíl v dubnovém čísle odborného časopisu Odpadové fórum, náklady na recyklaci těchto akumulátorů se natolik zvýšily, že se za ni musí platit. "Stále hůře se nám hledá ekonomicky přijatelný odbyt NiCD baterií, kterých jsme sebrali a vytřídili kolem 60 tun," řekl Kratochvíl. Vysvětluje si to omezeným uplatněním získaného kadmia a nemožností vyvážet nebezpečné odpady do zemí, kde by zpracování mohlo být levnější. Kadmium je jedovatý prvek, který má tendenci se kumulovat v lidském těle a vážně poškozovat především játra a ledviny.

Evropská legislativa ukládá zemím vybrat zpět nejméně 45 procent baterií. Česká republika toto číslo splnila již v roce 2016, kdy podle průzkumů polovina zemí EU této kvóty nedosáhla. Podle Kratochvíla však není zpětný odběr samospasitelný, lidé by především měli snížit spotřebu baterií a více využívat ty nabíjecí.

Zdroj: ČTK

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v ustanovení § 96b úpravu závazného stanoviska orgánu územního plánování, přičemž stanovuje, že se v některých případech závazné stanovisko orgánu územního plánování nevydává. Při posouzení, kdy se toto závazné stanovisko vydává a kdy nikoliv, je třeba důsledně vycházet z § 96b stavebního zákona. Podrobnosti najdete v metodickém sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Evropská komise bude ve dnech 4-7. září pořádat obchodní misi věnovanou oběhovému hospodářství do Indie. Cílem mise je podpořit rozvoj oběhového hospodářství v EU a Indii, pomoci evropským podnikům, zejména malým a středním, objevit obchodní příležitosti v Indii a rozvíjet partnerství mezi evropskými a indickými podniky prostřednictvím matchmakingových akcí. Míse se konkrétně zaměří na oblast odpadů, vodohospodářství, chemikálií, obnovitelnou energii, mobilitu výstavbu a textil. Na misi je možné se hlásit do 15. června ZDE.

ECHA v současné době připravuje k rozeslání registrantům návrhy rozhodnutí s požadavky na informace u 16 chemických látek (dále látek) hodnocených v roce 2017. S ohledem na blížící se konečný termín poslední vlny registrace v roce 2018 (31. 05. 2018) budou návrhy rozhodnutí 200 registrantům 15 látek rozeslány později, tj. počátkem června 2018 místo v dubnu 2018. Tento posun termínu rozeslání umožní registrantům soustředit se na jejich případné registrační povinnosti.

Návrhy rozhodnutí se týkají látek, které byly hodnoceny v roce 2017, a u kterých hodnotící členské státy usoudily, že jsou nutné další informace k vyjasnění identifikovaných obav. Registranti mají na posouzení a připomínkování návrhů 30 dní.

ECHA doporučuje, aby jeden zástupce/zmocněnec jménem všech oslovených registrantů příslušné látky zaslal konsolidované připomínky. Nový praktický průvodce: Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky poskytuje registrantům další doporučení pro připomínkování.

Návrhy rozhodnutí budou rozeslány k připomínkám všem registrantům téže látky, včetně těch, kteří k tomuto datu předložili registrační dokumentaci, která ještě není kompletní. Mezi adresáty budou zahrnuti také registranti přepravovaných izolovaných meziproduktů. Registranti isolovaných meziproduktů na místě návrh rozhodnutí k připomínkám neobdrží.

Jedinou výjimkou, kdy registranti látky obdrží návrh rozhodnutí k připomínkám již v dubnu 2018, jsou registranti látky ammonium 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propanoate. ECHA dotčené registranty této látky informovala v předstihu, včetně konkrétního zdůvodnění termínu.

V roce 2017 členské státy hodnotily 22 látek uvedených v Průběžném akčním plánu Společenství (CoRAP). Hodnotící členské státy v 16 případech usoudily, že jsou nezbytné další informace pro zhodnocení bezpečnosti látky a byly proto připraveny návrhy rozhodnutí. U 6 látek hodnotící členské státy konstatovaly, že další informace nejsou nutné.

V závěrečných dokumentech, které následně budou zveřejněny na webových stránkách ECHA, budou uvedeny informace o možných dalších regulatorních akcích.

Další informace z ECHA:

• Hodnocení látky - výstupy 2017 [PDF][EN]

• Registranti určitých meziproduktů obdrží rozhodnutí, News item, 19 December 2017

• praktický průvodce: Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky [PDF][EN]

• CoRAP seznam [PDF][EN]

• ECHA web: Hodnocení látky [PDF][EN]

Zdroj: MPO

Styčná kancelária SR pre výskum a vývoj v Bruseli v spolupráci so Stálym zastúpením SR pri EÚ organizuje 17. apríla 2018 odborný seminár na tému „Bioplasty v kontexte Európskej stratégie pre plasty v obehovom hospodárstve“.

Cieľom seminára je diskutovať o problematike plastov a plastového odpadu. Seminár sa bude taktiež zaoberať biodegradovateľným plastovým materiálom, jeho výrobou a vplyvom na životné prostredie v kontexte "Európskej stratégie pre plasty v obehovom hospodárstve", ktorá bola prijatá 16. januára 2018. Podujatie spojí výskumných pracovníkov, tvorcov politík, zástupcov členských krajín EÚ a asociovaných krajín ako aj ďalšie zainteresované strany s cieľom diskutovať o alternatívnych zdrojoch výroby plastov, tzv. bioplastov a o vytvorení regulačného rámca pre plasty s biologicky rozložiteľnými vlastnosťami.

Seminár poskytne príležitosť predstaviť nový materiál - NONOILEN - skutočný biodegradovateľný produkt s vyhovujúcimi vlastnosťami, ktorý nie je vyrobený na báze ropy.

DÁTUM: 17. apríl 2018
ČAS: 9:30 - 13:15
MIESTO: Stále zastúpenie SR pri EÚ (Avenue de Cortenbergh 79, 1000 Brusel)

V prípade záujmu, prosím, potvrďte svoju účasť prostredníctvom registrácie do 15. apríla 2018.

Program naleznete zde.

Zpráva a obrázek byly převzaty ze stránek SLORD zde.

Dovolte, abychom Vás pozvali na odborný vzdělávací kurz Chemické legislativy pro průmysl a obchod „CHELEPO“, který je tematicky zaměřen na práva a povinnosti při výrobě, dovozu, distribuci, nakládání nebo skladování chemických látek a směsí, rovněž tak i biocidních přípravků. Na kurzu Vám přineseme souhrn Vašich povinností, které jakožto „účastníci dodavatelského řetězce“ v oblasti chemických látek, směsí a biocidních přípravků musíte splňovat. Především, Vám nabízíme i praktické zkušenosti z daného oboru.

Stručný výčet zaměření kurzu:

• Nařízení ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

• Nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP)

• Nařízení EU č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (BPR)

• Zákon č. 324/2016 Sb., (zákon o biocidech)

• Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení (ES) č. 1907/2006 REACH, Příloha II, část A, odst. 0.2.3. Účastníkům kurzu bude předáno „Osvědčení o absolvování kurzu“.

Termín a místo konání:    
17. – 18. 4. 2018 Brno
24. – 25. 4. 2018 Praha

Program kurzu:

• Souhrn povinností v dodavatelském řetězci (základní pojmy, povinnosti spojené s nařízením REACH a CLP – autorizace, povolování, omezování, propojení pokut a povinností)

• Aktuality v chemické legislativě

• Kontroly ČIŽP

• Opakující se chyby v bezpečnostních dokumentacích zpracovaných dle požadavků zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií

• Rozšířený bezpečnostní list a expoziční scénáře

• Označování chemických látek, směsí a definované výjimky

• Informace o chemických látkách - kde je najít, seznamy ECHA, přílohy nařízení REACH

• Biocidy a ošetřené předměty

• Prodej chemických látek a směsí „na dálku“ – e-shopy

• Oznamování chemických látek a směsí – povinnosti, kódy UFI

• Obsahové náležitosti „Písemných pravidel“ dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví

• Omezení nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi pro mladistvé osoby

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková a další


Těšíme se na setkání s Vámi                              

za společnost CHEMELEONI s.r.o.
Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Jiří Koželuh, ředitel Hnutí Duha a Bohuslav Čížek, ze Svazu průmyslu a dopravy, se vyjádřili k otázce, zda zpřísnění těžebních limitů přispěje k ochraně životního prostředí.

ANO: JIŘÍ KOŽELOUH (programový ředitel Hnutí DUHA)

Limity chrání zdraví

Asi největší zlepšení životního prostředí přineslo této zemi odsíření uhelných elektráren a tepláren na začátku devadesátých let. Během několika let zmizely katastrofální smogové situace, které hnaly tisíce lidí do ordinací. Nebylo to díky velkorysosti firem, ale díky tomu, že byl schválen zákon o ochraně ovzduší s limity pro vypouštění znečištění z komínů i pro jeho koncentrace ve vzduchu. Limity se dále zpřísňovaly, ale průmysl se zvládá bravurně přizpůsobovat a zároveň roste.

Ovzduší v České republice však stále není dostatečně čisté, hygienické limity jsou porušovány a znečištění způsobuje nemoci od astmatu po infarkt. Uhelné elektrárny a doprava jsou hlavními zdroji oxidů dusíku, který škodí zdraví nejen sám, ale navíc se v ovzduší mění na polétavý prach. Domácí topeniště jsou zase hlavním zdrojem rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. A dieselové motory vyrábějí nejnebezpečnější ultrajemný prach.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

NE: BOHUSLAV ČÍŽEK (ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy)

Zlepšovat by se měli i ostatní

Diskuse o vlivu škodlivých látek v ovzduší na zdraví obyvatel je mimořádně důležitá. Svaz průmyslu a dopravy se jí bude vždy účastnit, aby podpořil hledání co nejefektivnějších řešení. Ochrana lidského zdraví je prioritou i pro průmyslové podniky, které do ochrany životního prostředí investovaly od 90. let stovky miliard.

Za posledních 25 let se díky tomu snížily emise oxidů dusíku o 77 %, oxidů síry o 93 %, a prachových částic dokonce o 98 %. Právě poslední zmiňované představují riziko pro lidské zdraví. Nadpoloviční podíl těchto částic v ČR produkují ale domácnosti, zejména kvůli zastaralým kotlům na uhlí.

Medializované limity na škodliviny v ovzduší se ale výhradně týkají tzv. velkých spalovacích zdrojů, především elektráren a tepláren. Ty ovšem zapříčiňují pouze 7,1 % celkových emisí. Z toho je patrné, že debata o ochraně ovzduší musí být vedena celoplošně. Zaměření jen na energetiku není příliš efektivní.

Kvalita ovzduší i života a zdraví obyvatel prošla v posledních dekádách i v těžce industrializovaných oblastech dynamickým zlepšením. Pomohly tomu především průmyslové investice.

Firmy v nich budou pokračovat i nadále, aby splnily v roce 2020 limity vyplývající ze Směrnice o průmyslových emisích. Nyní by do snížení emisí měly investovat i další sektory hospodářství a všichni producenti emisí by se měli podílet na hledání řešení.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

Zdroj: DENÍK

Sdružení automobilového průmyslu zemí Visegradské čtyřky vyzvou EU, aby zredukovala cíl snížení emisí CO2 u nových aut po roce 2021 do roku 2030 z navrhovaných 30 procent na 20 procent. Zároveň by Evropská komise podle automobilek měla zrušit dodatečný cíl snížit emise do roku 2025 o 15 procent. Po skončení summitu sdružení V4 to dnes uvedl prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.

"Jsme plně odhodláni pokračovat v dekarbonizaci dopravy a v důsledku toho vítáme a podporujeme všechny účinné a ekonomicky realizovatelné způsoby snižování emisí CO2 u silničních vozidel. Rádi bychom zdůraznili, že průměrné emise CO2 nových automobilů v EU se od roku 2005 již snížily o 28 procent a do roku 2021 by snížení měla činit 42 procent," uvedl Wojnar.

Návrh předložený komisí loni na podzim, který nyní projednává Evropský parlament, není podle automobilek plně technologicky neutrální a může ztížit plynulý, nákladově efektivní a sociálně přijatelný přechod na nízkoemisní mobilitu. Jakákoli nová regulace, jež se dotýká automobilového sektoru, musí brát v úvahu, že automobilový průmysl do značné míry přispívá k HDP, vývozu a zaměstnanosti zemí V4, ale i celé EU, dodal.

Jelikož cílové limity emisí nebudou výrobcům známy do roku 2022, dodatečný cíl v roce 2025 jim podle sdružení V4 nedává dostatečný časový prostor ani nezohledňuje realitu trhu. To by se mělo odrazit i v navrhované referenční hodnotě pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Dosažení cílů bude podle zástupců sdružení V4 do značné míry záviset na tom, jak zákazníci přijmou vozidla s alternativními pohony. Klíčovou roli v této věci podle nich hraje infrastruktura pro alternativní paliva. Nařízení by proto mělo zahrnovat podmínky umožňující přizpůsobení cíle pro rok 2030 tržní realitě.

Registrace nových osobních automobilů na alternativní pohon byly v roce 2017 v EU-15 na úrovni 5,8 procenta, přičemž u elektricky dobíjených vozidel šlo pouze o 1,5 procenta. V zemích střední a východní Evropy i na jihu kontinentu je tržní podíl elektrických vozidel a plug-in hybridů na úrovni do 0,5 procenta.

Automobilky v zemích V4 vyrobily loni celkem přes 3,6 milionu vozidel, z toho 1,42 milionu připadá na Česko a 1,03 milionu na Slovensko. Automobilový průmysl v regionu zaměstnává přes 636.000 lidí a nepřímo přes 1,3 milionu osob.
 

Když se píše o třídění odpadu, technicky se mluví o nádobách a svozu, obchodně o odbytu surovin, právně o vyhláškách či poplatcích a ekonomicky o nákladech, ale skoro nikdy se nepíše o lidech, kteří odpad třídí. Přitom třídění odpadu je závislé na dobrovolné a neplacené aktivitě milionů domácností, které vynakládají svůj čas i kus svého domácího prostoru na třídění odpadu v domácnosti. Pokud už se o nich píše, pak obvykle ve vazbě na poplatky za odpad a jejich schopnosti donutit lidi třídit. Přitom skutečně a stabilně třídí 72 % obyvatel. Bez donucování, prostě proto, že to považují za normální. Nebylo tomu tak vždy. Celý příspěvk generálního ředitele EKO-KOm, a.s., který vyšel v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum, čtěte ZDE.

Za posledních sto let se zemědělská produkční plocha snížila o 1,6 mil. ha. V roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 mil. ha. Vloni činila obhospodařovaná zemědělská půda jen 3,5 mil. ha. Český statistický úřad přináší doplněné a podrobnější vydání historických časových řad o vývoji zemědělství v nové publikaci České zemědělství očima statistiky.

Osevní plocha zemědělských plodin poklesla v průběhu sta let o více než třetinu. Vloni se rovnala 2,5 mil. ha. V roce 1920 šlo o 3,8 mil. ha.

Zemědělci stále vysévají převážně obiloviny. Dnes na polích dominuje pšenice. Před sto lety ale převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Navzdory tomu, že se osevní plocha obilovin v průběhu času snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla – z 2,3 mil. tun v roce 1920 na loňských 7,5 mil. tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene.

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tis. ha, v současnosti jen na 23 tis. Ubylo i polí s cukrovkou. Naopak osevní plocha řepky se za sto let zvýšila o 98,5 %,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Stavy hospodářských zvířat zjišťuje Český statistický úřad od roku 1921. Ve sledovaném období klesly hlavně počty skotu, koní a koz.

Pokud jde o pracovníky v zemědělství, největší změny v jejich počtech se odehrály po druhé světové válce. V roce 1948 jich bylo 1,3 mil., z toho 53 % žen. V roce 2016 jsme zaznamenali už jen 130 tis. pravidelně zaměstnaných osob, ženy tvořily třetinu z nich.

„Zveřejněná data Českého statistického úřadu dovolují unikátní historické srovnání a umožňují postihnout dlouhodobé vývojové trendy v zemědělství. Odrážejí přitom i dějiny zemědělské statistiky jako oboru, který má dlouhou tradici a jehož počátky sahají do druhé poloviny 18. století,“ doplňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Údaje naleznete ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Olomouci uložili pokutu 521 825 korun městu Moravský Beroun. To zhruba měsíc bez povolení odebíralo podzemní vody a používalo je k zásobování občanů pitnou vodou. Porušilo tak vodní zákon.

Povolení k odběru podzemní vody městu vypršelo 1. ledna 2017. Od 2. do 31. ledna ji odebíralo nelegálně. „Právě 31. ledna 2017 jsme zahájili kontrolu a zjistili, že město bez povolení odebralo celkem 20 873 metrů krychlových podzemních vod,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Při stanovení výše sankce použili inspektoři nejnižší sazbu podle vodního zákona, tedy 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. „Vodní zákon stanoví zcela jednoznačně povinnost mít k odběru a k jakémukoliv jinému použití podzemních vod platné povolení a respektovat podmínky, za kterých je možno s vodami nakládat. Odběratelé by tedy ve vlastím zájmu měli pečlivě sledovat, zda jim povolení pro odběr nekončí a před vypršením včas zažádat vodoprávní úřad o nové,“ vysvětlil Pallós.

Město se proti pokutě neodvolalo a sankce tak nabyla právní moci. Zároveň také požádalo vodoprávní úřad Šternberk o vydání nového povolení pro odběr podzemních vod a nyní je už odebírá v souladu s předpisy.

Ministerstvo zdravotnictví předkládá do připomínkového řízení návrh novely nařízení vlády č.  272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb. Důvodem novelizace nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je to, že stávající nařízení správně nereflektuje možnosti praxe v oblasti ochrany zdraví před účinky hluku. Na základě poznatků z praxe byly zjištěny aplikační obtíže, a to pokud jde o vztah nařízení vlády č. 272/2001 Sb. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

Hygienický limit pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze je v současně platném nařízení vlády stanoven podle přílohy č. 3 („Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru“) části A bod 2, kde je uvedeno, že korekce pro stanovení hygienických limitů hluku uvedená v tabulce č. 1 se použije pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (hygienický limit pro hluk z dopravy na drahách vedených po pozemních komunikacích III. tř. je stejný, jako je hygienický limit pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích III. tř.). Podle § 8 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., se pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích ochranné pásmo nezřizuje.

Podle bodu 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení vlády se korekce použije pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II tř., a místních komunikacích I. a II. tř. a pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích I. a II. tř.  je v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb stanoven stejný hygienický limit hluku jako pro dráhu vedenou na komunikacích uvedených v  bodě 2. Hygienický limit pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích I. a II. tř. je vyšší než hygienický limit pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze vedené po pozemní komunikaci I. a II. tř. Tím je znevýhodněn provozovatel nebo vlastník tramvajové nebo trolejbusové dráhy vedené po komunikaci I. a II. tř., oproti správci nebo vlastníku pozemní komunikace I. a II. tř.

Návrh nařízení vlády danou situaci upravuje tak, že hygienický limit pro tramvajovou a trolejbusovou dráhu bude stanoven stejný, jako je hygienický limit stanovený pro hluk z provozu na pozemních komunikacích, na kterých jsou tyto dráhy vedeny.

Současně se upravuje tabulka č. 2 část A příloha č. 3, aby pro tramvajové a trolejbusové dráhy bylo možné též použít ustanovení o uplatnění navýšení hygienického limitu podle § 12 odst. 6 tohoto nařízení vlády, pokud jde o starou hlukovou zátěž.

Ministr a předseda Legislativní rady vlády souhlasil s výjimkou z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) a též souhlasil se zkrácením meziresortního připomínkového řízení na 7 pracovních dnů.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAXSBUK44.docx

ma_KORNAXSBUK44.docx

pz_KORNAXSBUK44.docx

Na dubnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu proběhne hlasování (společná rozprava 16.4.) o aktualizaci stávajících pravidel nakládání s odpady, jejichž součástí jsou nové závazky a cíle pro recyklování, obaly a skládkování. V rámci pořadu jednání ve středu 18. dubna se budou europoslanci zabývat body: Obaly a obalové odpady; Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení; Odpady; Skládky odpadů; Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv.

Mezi cíle Balíčku pro oběhové hospodářství patří: 65% recyklace pro komunální odpad v roce 2035, povinné třídění textilu od roku 2025, bioodpadu od roku 31.12.2023 a nebezpečných složek komunálního odpadu od roku 2025, omezení skládkování komunálního odpadu na 10 % v roce 2035, nebo rozšířená odpovědnost výrobců. Od 1.1.2027 bude do recyklace započítáván biologicky rozložitelný odpad pokud byl sebrán odděleně u zdroje, z mechanicko-biologické úpravy tedy ne.

Konečné přijetí Balíčku proběhne následně v Radě Evropy, kde se neočekává, že by došlo k nějakým změnám, tedy že Rada schválí dokument navržený Europarlamentem. Následně bude Balíček zveřejněn v Úředním věstníku EU (červen 2018) a začne běžet 24 měsíční transpoziční lhůta.

Snížení emisí skleníkových plynů

Přehled programu:

• Společná rozprava - Oběhové hospodářství a podávání environmentálních zpráv (16.4.)

• Provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

• Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

• Zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 87/217/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, směrnice Rady 86/278/EHS a směrnice Rady 94/63/ES, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS

• Společná rozprava - Emise skleníkových plynů (16.4.)

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

• Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody