Evropská komise plánuje říjnovou misi v oblasti oběhového hospodářství do Japonska a Indonésie. Podnikatelé se budou moci zúčastnit Světového fóra oběhového hospodářství (WCEF2018) v Japonsku (22-24. října), podnikatelského dialogu EU-Indonésie v Jakartě (26. října) a setkat se se zástupci japonských a indonéských veřejných orgánů a podnikatelů v této oblasti. Cílem mise je propagovat koncept oběhového hospodářství, podpořit evropské firmy při jejich přístupu na zahraniční trhy, podpořit navazování kontaktů evropských firem se svými protějšky v Japonsku a Indonésii. Dotčenými sektory jsou – odpadové hospodářství, plasty (vč. mořského odpadu) a chemikálie. Registrace ZDE.

Zdroj: CEBRE

Zvolte vítěze Cen SDGs, prestižního ocenění za udržitelnost a společenskou odpovědnost, které se již druhým rokem uděluje v Česku. Cílem je rozšířit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN a ocenit firmy, neziskové organizace, veřejnou správu, které začleňují udržitelnosti do každodenního života. Do druhého ročníku se přihlásilo více než 150 projektů. V druhé polovině dubna vybrala odborná porota pět projektů z kategorie byznys (JRK Česká republika Pro méně odpadu, MIWA (Minimum Waste), NAFIGATE Hydal PHA, Tesco Stores ČR Žádné jídlo nazmar, Vodafone Czech Republic Internet věcí) a pět projektů z kategorie veřejná sféra, pro které může široká veřejnost hlasovat na webových stránkách www.globalnicile.cz. Veřejné hlasování bude probíhat do pátku 1. června 2018.

Mohlo by vás zajímat:

Cenu Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) Inovace pro udržitelný rozvoj získal dne 19. dubna 2018 Český ostrovní dům a projekt Hydal od Nafigate. Projekt Český ostrovní dům vznikl v roce 2016 s cílem vytvořit unikátní know-how hub technologií a odborníků směřujících k soběstačnosti nebo alespoň dílčí soběstačnosti budov (primárně elektrická energie, voda, teplo). Cílem projektu je prezentovat veřejnosti plně funkční, pokroková a důmyslná řešení v krásných, co nejvíce soběstačných a vysoce šetrných budovách za užití chytrých metod nakládání s přírodními zdroji a architekturou. Misí projektu Český ostrovní dům je akcelerace nástupu udržitelnějších technologií do běžných domácností a budov a disrupce trhu směrem k environmentálně šetrnějším způsobům nakládání se zdroji. Druhým z oceněných projektů je biotechnologie Hydal společnosti Nafigate, průlomová inovace v globálním měřítku. Jde o koncept, v rámci kterého je biopolymer PHA, který slouží pro výrobu bioplastů a náhradu mikroplastů, vyroben z odpadu – použitého oleje. Díky využití plně biologicky odbouratelného a biokompatibilního polymeru Hydal PHA se eliminuje poškození životního prostředí mikroplasty a plasty. Technologie je tzv. Zero Waste s o 50% nižší spotřebou energie než výroba PE.

V úřední Věstníku Evropské unie dne 4.5.2018 (L 115) vyšlo Nařízení Komise (EU) 2018/669 ze dne 16. dubna 2018, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Nařízení je k dispozici ke stažení ZDE

Svazu měst a obcí České republiky připravil vzorový dokument vnitřního předpisu (směrnice) pro práci s osobními údaji vytvořený zejména pro „malé obce“. Dokument obsahuje i dvě přílohy: 1. Seznam a popis agend obsahujících osobní údaje a 2. Protokol (dohoda) o předání osobních údajů. Dále Svaz vypracoval  seznam dokumentů, které by obce měly mít připraveny k 25. květnu 2018, kdy bude účinné obecné nařízení k ochraně osobních údajů (GDPR). Další informace a dokumenty ke stažení najdete na webu SMOČR v části VĚNOVANÉ GDPR ZDE.

Za třicet let bude podle odhadů OSN žít na planetě 10 miliard lidí, o tři miliardy víc než dnes. Zemědělské půdy bude z různých důvodů ubývat a vyspělý svět začíná řešit, jak budoucí lidskou populaci uživit. Rychlejší a intenzivnější změny na Zemi jsou výzvou zejména pro zemědělství a potravinářský průmysl. Přitom třetina vyprodukovaných potravin se k zákazníkům vůbec nedostane nebo skončí v koši. Je to 1,3 miliardy tun potravy, která by nasytila tři miliardy lidí po celý rok. Hladomor přitom sužuje 800 milionů obyvatel planety, hlavně v rozvojových zemích. Více ZDE

Jak neplýtvat jídlem v domácnosti?

1) vytvořte si seznam vyhozených jídel (co, množství, důvody a náklady)

2) plánujte jídelníček i nákupy

3) používejte minimalistické myšlení při nakupování, skladování, vaření a spotřebovávejte potraviny včas

4) správně potraviny skladujte

5) nezapomínejte na osvětu

Zdroj: iDNES.cz

Ekologové z organizace Arnika a zástupci spolku Ekozahrada pod věží budou v následujících dnech sbírat podpisy pod petici proti mělnické spalovně. Dosud ji podepsalo 3430 lidí. Mají obavy, že chystané zařízení pro energetické využití odpadů by neúměrně zatížilo dopravu a zhoršilo znečištění prostředí na Mělnicku. Oznámila to Arnika v tiskové zprávě.

Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) chystá skupina ČEZ a má vzniknout v komplexu elektrárny Mělník. Podle ekologů zvýší o třetinu až polovinu emise těžkých kovů, zejména rtuti, a dále také toxických organických látek. "Po spálení odpadů třetina zbude v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku," uvádí petice. Zmiňuje také to, že do ZEVO Mělník by mířily odpady z velké části Středočeského kraje, což by neúměrně zatížilo dopravu.

Jak již dříve řekl předseda Arniky Jindřich Petrlík, materiály předložené společností ČEZ neobsahují konkrétní technologie, jaké by zařízení využívalo. Podle něj proto není jasné, jakých hodnot emise skutečně dosáhnou.

Část mělnické elektrárny nyní spaluje hnědé uhlí. Podle zástupců společnosti Energotrans, která elektrárnu provozuje, končí hnědouhelným blokům životnost. Spalováním odpadů, které by je nahradilo, se ušetří až 3000 vagonů uhlí ročně. Podle vyjádření firmy by zprovoznění ZEVO mělo také pozitivní dopad na zaměstnanost v regionu.

"Pod peticí se zatím sešlo 3430 podpisů a jsem si jistá, že další budou přibývat," uvedla Hana Beranová ze spolku Ekozahrada pod věží sídlícího v Horních Počaplech. Beranová je členkou petičního výboru.

Petice vznikla v únoru, následující měsíc ji petiční výbor představil premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) při jeho návštěvě na Mělnicku. Premiér tehdy uvedl, že pokud se ČEZ nedohodne s obcemi, spalovna na tomto místě nebude. Projekt nyní prochází posuzováním vlivů na životní prostředí EIA. Očekává se, že rozhodnutí padne v červenci. Plánovaná kapacita ZEVO je 400.000 tun odpadu ročně. Fungovat by podle plánů ČEZ měla nejpozději v roce 2024.

Zajímavost: Pěti lidem, kteří v roce 2016 s ekologickou organizací Greenpeace protestovali proti prodloužení provozu elektrárny Chvaletice, policie zaslala obvinění z poškození cizí věci a z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Aktivisté vylezli na chladicí věž, navrtali do ní 120 děr a později na ni vyvěsili dva transparenty. Podle obvinění škoda dosáhla více než milionu korun, elektrárna původně škodu odhadovala na 600.000 korun. Předloni 3. října obsadilo chladicí věž 11 aktivistů Greenpeace, opustili ji 5. října. Vlastník elektrárny společnost Severní energetická tehdy označil nesouhlas Greenpeace za absurdní, neboť modernizace sníží emise škodlivých látek i prachu.

Čtěte také:

Dalibor Roik: Cíle cirkulární ekonomiky bude bez přispění energetického využití odpadů opravdu obtížné naplnit. (Zajimej.se, 21.1.2018)

Zdroj: ČTK

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. První část se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování. Více čtěte ZDE

Zdroj: TZB-info.cz

„To, že se máme zatím velmi dobře a na konkrétních příkladech nevnímáme, že nám docházejí zdroje, je jednou z bariér k prosazení cirkulární ekonomiky v Česku,“ uvedla Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) v rozhovoru pro Material Times. V rozsáhlém rozhovoru najdete její pohled na odpady, design, partnerství, ale také na politiku. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Material Times

Nový vynález si klade za cíl zachránit ryby, mořské želvy a ptáky před požíráním a zaplétáním do plastového odpadu.

Lahev, která se sama úplně rozloží do tří týdnů. Takovou schopnost má údajně stoprocentně neplastová nádoba, kterou vyvinul britský chemik James Longcroft. Jejím prostřednictvím chce zachránit světová moře a oceány před přibýváním dalších plastových ostrovů.



Vnější část lahve je vyrobena z recyklovaného papíru a vnitřní povrch ze speciální Longcroftovy sloučeniny. Obě složky se nicméně do tří týdnů dokážou rozložit, navíc mohou sloužit jako potrava pro mořské želvy. Kovové víčko zrezne a rozpadne se údajně do roka.



Longcroft nyní čeká na schválení patentu. Mezi tím však zahájil crowdfundingovou kampaň na portálu Indiegogo, kde na rozjetí širší výroby poptává 25 tisíc liber, zhruba 725 tisíc korun. Ty se mu podařilo vybrat už během prvního dne kampaně díky 325 ekologickým nadšencům. Do obchodů by lahve měly dorazit koncem letošního roku a stát by měly nanejvýš devadesát pencí. Web Business Insider Longcrofta požádal o nezávislý test lahve, ten však vzhledem k čekajícímu patentu a obavě z technologické špionáže spolupráci odmítl.



Zdroj: E15
 

Problém s plastovými odpady je stále naléhavější. Jak ale přimět výrobce, obchodníky i zákazníky, aby více přemýšleli o tom, co používají a co vyhazují? „Obchodníci hledají cesty, jak odpad minimalizovat. Na druhou stranu Evropa je všemožně zregulovaná a v mnoha případech jsou obaly nařizovány kvůli hygieně prodeje,“ zdůrazňuje prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Podle ní se konzumní společnost bude muset měnit a je před námi určitý druh revoluce. Když spotřebitel nebude některé věci vyžadovat, tak je nebudou požadovat ani obchodníci po výrobcích a ti po svých subdodavatelích. Měli bychom propagovat změnu životního stylu směrem k tzv. Zero waste, uvádí dále Nováková. Rozhovor s prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu si poslechněte ZDE

Ministerstvo pro místní rozvoj organizuje cyklus seminářů Dotace EU a veřejné zakázky. Celkem 13 akcí se uskuteční v průběhu května a června ve všech krajských městech. Návštěvníci semináře získají přehled o tématu veřejných zakázek a představu o tom, jak v jejich průběhu postupovat. Důležitou součástí semináře budou také informace o případné kontrole a nejčastějších pochybeních, díky kterým se účastníci dozvědí, čeho se vyvarovat při realizaci vlastního projektu. Účast na seminářích je bezplatná. Další informace k jednotlivým seminářům jsou dostupné ZDE

Nové webové stránky www.ekoznacka.cz, které jsou zaměřeny na prezentaci výrobků a služeb s ekoznačkou a společností, které mají registraci EMAS. Ekoznačení je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele, a jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni.

EMAS představuje systém environmentálního managementu, který organizacím umožňuje deklarovat, že v rámci své činnosti dbají na ochranu životního prostředí a že při produkci výrobků či poskytování služeb zvažují dopady své činnosti na životní prostředí. Nový web poskytuje v přehledné formě praktické informace jak držitelům či zájemcům o ekoznačku, tak koncovému spotřebiteli. Pro zájemce o registraci EMAS je k dispozici ucelený zdroj informací o programu EMAS, včetně aktuální databáze registrovaných subjektů.

Průměrný Čech denně spotřebuje 88,7 litru vody. Ukazují to aktuální data Českého statistického úřadu za rok 2017. Pitná voda stojí průměrně 37,2 Kč za kubík bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem se její cena nepatrně zvýšila. Vypočítává se jako podíl celkových tržeb za vodné k celkovému objemu vody fakturované domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům.

„Nejvyšší spotřeba vody je v Praze. Převyšuje 109 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je o 33 litrů menší. Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“ vysvětluje Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Pitná voda stojí průměrně 37,2 Kč za m³ bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem se její cena nepatrně zvýšila. Vypočítává se jako podíl celkových tržeb za vodné k celkovému objemu vody fakturované domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům.

Vodou z vodovodů je zásobováno 94,7 % obyvatel. Délka vodovodní sítě meziročně vzrostla o 1,2 % na 78 584 km.

Pokračoval také nárůst podílu obyvatel napojených na kanalizaci. Ve srovnání s rokem 2016 se zvýšil na 85,5 %. Celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci tak činí 9,05 miliónu. Většina je napojená na čistírnu odpadních vod.

Cena stočného je vypočtena jako podíl celkových tržeb za stočné k objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. V roce 2017 vzrostla na 32,8 Kč za m³. Nejvyšší je v Libereckém kraji.

Kompletní datové soubory jsou zveřejněny na webu ČSÚ - ZDE.

Dle odhadů Statistického úřadu EU (EUROSTAT) se emise oxidu uhličitého (CO2) z fosilních paliv v Evropské unii v roce 2017 oproti předchozímu roku zvýšily o 1,8%. Emise CO2 významně přispívají ke globálnímu oteplování a představují přibližně 80 % všech emisí skleníkových plynů v EU. Ve sledovaném období v ČR stouply emise o 1 %, přičemž podíl ČR na celkových emisích EU činil 3 %.

Zdroj: CEBRE