Zástupci plynárenských firem se dohodli s vládou na zachování snížené spotřební daně z plynu pro automobily do roku 2025. Stěžejním závazkem podepsaného memoranda je, že daň za megawatthodinu nepřekročí 290 korun. Cílem opatření je přispět ke snižování emisí v dopravě, uvedla po dnešním podpisu ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Po českých silnicích jezdí zhruba 20.700 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a jejich počet roste. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by orgány veřejné správy v roce 2020 měly mít ve vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo znamenat až 5000 nových vozů na CNG. Podle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50.000 vozidel na CNG a spotřeba CNG by měla přesáhnout 130 milionů metrů krychlových.

Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit na 2,80 Kč na metr krychlový.

"Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za megawatthodinu. Jako ministryně financí zodpovědná za státní pokladnu vítám, že memorandum pamatuje i na situace, při kterých by ke zvýšení dojít mohlo. To je důkazem, že jde o odpovědnou deklaraci, která nebyla ušita horkou jehlou," uvedla Schillerová.

Na celkovém znečištění ovzduší v ČR se přibližně z jedné pětiny podílejí emise z dopravy. "V oblasti CNG plnicích stanic pro osobní vozidla je na tom již Česká republika poměrně dobře, postrádáme však více CNG stanic, které by umožňovaly rovněž plnění vozidel nákladní dopravy. Tento stav by však měl díky dotačním programům do několika let zlepšit," dodal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. V současnosti je v Česku v provozu 165 plnicích stanic. Do roku 2021 vzniknou další dvě desítky pro vozidla osobní i nákladní dopravy.

Za stát memorandum o spolupráci do roku 2025 podepsali místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Plynárenské společnosti zastoupili předseda představenstva innogy Česká republika Martin Friedrich Herrmann, předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček, předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta a CEO E.ON Distribuce Zdeněk Bauer.

Dnes proběhla první odborná konference určená pro odbornou i laickou veřejnost Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí. Jejím hlavním cílem bylo načerpat co nejvíce zkušeností se zálohovými systémy, které již teď úspěšně fungují v zahraničí. Konference se zúčastnili expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU a zakladatelka organizace Reloop Platform Clarissa Morawski, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku Rauno Raal, zástupkyně Evropské komise pro ČR Magdalena Frouzová, ředitelka INCIEN Soňa Jonášová a generální ředitel Karlovarských minerálních vod, a.s. Alessandro Pasquale.  Na konferenci také zazněly první výsledky analýzy materiálového toku PET lahví a byl také představen nový ekodesign lahve Mattoni, která je vyrobená z 50 % z recyklovatelného plastu.

Odborná konference byla pořádána společnou výzkumnou skupinou Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví v České republice. Skupina vznikla v lednu letošního roku, kdy Karlovarské minerální vody a.s. oznámily spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii vedoucí k doporučení, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví.

Po analýze dostupných studií a dat, hloubkových rozhovorech s hlavními zúčastněnými stranami a sběru dat v terénu došla skupina Zálohujme k prvním předběžným výsledkům. „Překvapujícím zjištěním byl fakt, že největší bariérou v šetření je nedostatečná evidence PET nápojových obalů v rámci celkové evidence PET obalů. Studie, které již proběhly, jsou přes 10 let staré a pro nás těžko použitelné. Největší přehled o stavu PET má jednoznačně EKO-KOM, od kterého jsme také čerpali řadu podkladů, ale velká část dat není stále dostupná, neboť se tyto materiálové toky tak podrobně neevidují,“ vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Z analýzy vyplývá, že z cca 59 tisíc tun PET nápojových obalů uvedených ročně na trh vytřídíme do žlutých kontejnerů asi 39 tisíc tun (znamená to, že je vytříděno 6,6 z každých 10 PET lahví). K recyklaci se však dostane jen 54 % PET, které je možné použít jako kvalitní PET druhotnou surovinu pro výrobu nových produktů. Materiálové ztráty jsou tedy cca 27 tisíc tun/rok a tyto materiály končí na skládkách, spalovnách či v přírodě.

„Z pohledu cirkulární ekonomiky je skvělou zprávou, že Česká republika má dostatečnou recyklační kapacitu na vločkování PET lahví, tzv. “PET flakes”. Existují zde 4 hlavní zařízení na vločkování, která jsou ročně schopna zpracovat kolem 70 tisíc tun. Recyklace PET na lokální úrovni je nejlepší volbou z pohledu ekologie i ekonomiky. Zároveň se tak vytváří nové pracovní příležitosti a posiluje se naše materiálová soběstačnost,“ dodala Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN. Skupina Zálohujme bude nadále pokračovat ve společné práci a v nejbližším období se bude zaměřovat především na ekonomické důsledky pro producenty, retail, zákazníky, ale i obce.

Cíle Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) shrnul generální ředitel Alessandro Pasquale: „Pro nás je zásadní, abychom se dlouhodobě postarali o životní prostředí a budoucnost naší planety. To se nám v průběhu let daří a iniciativa k zavedení zálohového systému je náš další významný krok stejným směrem. PET jako materiál je zatím vnímán převážně tak, že po spotřebování výrobku, který je v něm zabalen, zdánlivě ztrácí svou hodnotu. My chceme, aby si svou hodnotu zachoval a každý spotřebitel byl motivován a byl schopen si tuto hodnotu uvědomit.“

Alessandro Pasquale na konferenci zároveň představil plány KMV na využití recyklátu z PET lahví: „Opakované plnění PET lahví (tzv. REF PET) není vhodné řešení z hygienických důvodů, ale i kvůli nedostatečné záruce zachované odolnosti u lahví poté, co opakovaně absolvují cestu mezi stáčírnou a spotřebitelem. Zaměřujeme se na získání čistšího a kvalitnějšího recyklátu, z něhož je možné vyrábět nové PET lahve, což mnohem více naplňuje principy cirkulární ekonomiky. Konkrétním krokem KMV je nová lahev s minimálním obsahem 25 % recyklovaného PET (rPET), kterou v příštích měsících uvedeme na trh.“

Jak naznačila Magdalena Frouzová, zástupkyně Evropské komise pro ČR, pro Českou republiku je už nyní jasné, že kvůli legislativě EU budeme muset dosáhnout vyšší míry recyklace plastových obalů. „Vizí EU je do roku 2030 docílit, aby všechny plastové obaly v EU byly recyklovatelné, dále snížit plasty na jedno použití a úplně zakázat úmyslné používání mikroplastů. A to se samozřejmě bude týkat i České republiky. Znamená to pro nás, že musíme zabrat a prakticky ideální cesta, jak toho dosáhnout, je právě zálohový systém a vrácení plastového materiálu zpět do oběhu.“

Na své zkušenosti s nakládáním s odpady z PET lahví upozornil Rauno Raal, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku. „Náš systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v roce 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví. Vše ale začalo právě iniciativou průmyslu, bez jehož spolupráce by čísla nebyla tak vysoká,“ zdůraznil Raal.

Clarissa Morawski, expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v rámci celé EU a zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform*, zmínila, že zálohový systém má v EU až 80% podporu veřejnosti. „Na cestě k zálohovému systému PET lahví je teď oficiálně Anglie a vážně o ní uvažuje také Francie a další státy EU. V zemích EU, které již nyní zálohový systém na PET lahve mají, dosahuje míra návratnosti až 90 %, což je opravdu skvělé,“ dodává Clarissa Morawski.

Poznámka:
* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/
 

Praktiky „šmejdů" se v poslední době dramaticky rozmáhají i při získávání klientů pro odběr elektřiny a plynu. LED žárovky jako dárek, za který zákazník nakonec zaplatí několik tisíc. Závazné přihlášky do aukcí, kde je vítěz předem známý, a pokud zákazník „vítěznou" smlouvu nepodepíše, čeká na něj pokuta. Na tyto a podobné nekalé praktiky narážejí spotřebitelé bohužel stále častěji. Za řadou potíží přitom nestojí dodavatelé, ale zprostředkovatelé, kteří obcházejí domácnosti nebo je obvolávají po telefonu. MPO chce proti takovým praktikám bojovat a zasadit se o lepší ochranu spotřebitelů ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí (ČOI) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Dnes společně představily plán, jak se kromě kontrol chtějí s nekalými obchodními praktikami vypořádat.

„Pokud má trh fungovat a spotřebitelé mají být chráněni před tzv. šmejdy v energetice, musí státní správa spolupracovat. Dnes různé subjekty často působí na hraně kompetencí ČOI a ERÚ a zneužívají toho, že většina lidí neví, na koho se v případě problému se službami v energetice obrátit.  Snažíme se situaci změnit. Jednak pomáháme zvýšit informovanost a rovněž chceme najít vhodné legislativní řešení - upravit energetický zákon a zavést tzv. spotřebitelský kodex," říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Rozdíl mezi dodavatelem a zprostředkovatelem se v praxi často stírá, někteří podomní prodejci se dokonce za dodavatele vydávají. I proto je pro veřejnost důležité, aby věděla, kdy a na koho se má obrátit. Zjednodušeně se to má tak, že ERÚ může spotřebitelům pomoct tehdy, pokud řeší spor s dodavatelem. Typicky jde o smlouvy o sdružených službách dodávky energie. Kupní nebo zprostředkovatelskou smlouvu, která byla podepsána se zprostředkovatelem, zase zpravidla řeší ČOI.

„Po podrobném posouzení několika smluv, které má nyní Česká obchodní inspekce k dispozici, vedeme pro podezření na nekalou obchodní praktiku několik správních řízení se zprostředkovateli, další desítky jsou ve fázi probíhajících kontrol," říká Mojmír Bezecný, ústřední ředitel ČOI.
I průběžné kontroly dodavatelů odhalují nekalé obchodní praktiky, což potvrzuje Vladimír Outrata, předseda Rady ERÚ: „Právě v těchto dnech jsme udělili za nekalé obchodní praktiky pokutu dva miliony korun. Prozatím je to rekordní částka a budou následovat další. ERÚ aktuálně zacílil kontroly na dva problémy – pochybné plné moci k převodu mezi dodavateli a LED žárovky, které mohou sloužit jako skryté sankce.”

Intenzivní spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu, ČOI a ERÚ by měla mimo jiné vést k dříve zmiňované úpravě energetického zákona. Nad zprostředkovateli by mohl být nově obdobný dohled, jako je tomu při sjednávání úvěrů. Také by měli mít jasně definovanou odpovědnost, a pokud by poškodili klienta, nesli by za to následky. Jedním z podnětů na úpravu energetického zákona je také úplný zákaz podomního prodeje. Kromě toho MPO připravuje nový zákon o ochraně spotřebitele, tzv. spotřebitelský kodex. Ten by měl zvýšit ochranu spotřebitelů, zejména co se týče uzavírání smluv po telefonu. Nově by měly být smlouvy pro spotřebitele závazné teprve, až je podepíše. Daný právní předpis má být vládě předložen do 30. června 2019.

Ministr Hüner chce, aby nově v kontextu se spotřebitelskými smlouvami v energetice mimo jiné platilo:

• Konkrétní datum konce fixace ve smlouvě

• Sdělení data konce fixace kdykoli na požádání klienta

• Omezení maximální výše smluvní pokuty

• Oznámení nových podmínek minimálně 30 dnů před vypršením smlouvy na dobu určitou

• Součinnost stávajícího a nového dodavatele při změně

• Možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podpisu
   

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. platná od 1. 11. 2017, uložila výrobcům a dodavatelům pitné vody pro veřejné zásobování novou povinnost, a to zpracovat tzv. posouzení rizik (rizikovou analýzu systému zásobování, v zahraničí více známou pod názvem „water safety plans“ – plány pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou). Posouzení rizik je přílohou k provoznímu řádu a jeho závěry se do provozního řádu a monitorovacího programu promítají.

Podrobnosti ke struktuře, obsahu a způsobu zpracování posouzení rizik uvádí prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, především poslední novely č. 70/2018 Sb. platné od 27. 4. 2018), konkrétně § 3a a příloha 7. Státní zdravotní ústav, Národní referenční centrum pro pitnou vodu připravilo ke zpracování posouzení rizik metodický návod, který na zmíněnou legislativu navazuje. Metodický návod může být ze strany zpracovatelů podle nových poznatků a zkušeností průběžně doplňován a aktualizován.

Metodický návod je k dispozici ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

Maloobchodní řetězec oznámil své výsledky v oblasti potravinového odpadu ve střední Evropě za finanční rok 2017/18. Dle letošní zprávy společnost Tesco ČR ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V současnosti společnost pracuje na snižování objemu potravinového odpadu ve svých obchodech i distribučních centrech. Pokud chce tento odpad minimalizovat, musí přesně vědět, kolik potravin z vlastního provozu jde do odpadu a kde se tomu tak děje. Proto Tesko ČR jako první a dosud jediný maloobchodní řetězec ve střední Evropě začal od loňského roku uveřejňovat svá každoroční data o potravinovém odpadu. Dle letošní zprávy udělala společnost velký pokrok: ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V uplynulém finančním roce 2017/18 prodalo Tesco v České republice 651 575 tun potravin, z čehož 13 245 tun nebylo prodáno spotřebitelům a bylo evidováno jako potravinový přebytek. Toto množství zahrnuje potraviny, které nejsou bezpečné pro lidskou spotřebu, stejně tak i potraviny vhodné ke konzumaci a darované lidem v nouzi nebo krmivo pro zvířata a poškozené potraviny. V porovnání s předchozím rokem bylo celkové množství potravinového odpadu (veškeré potravinové přebytky mínus darované potraviny a krmivo pro zvířata) v České republice sníženo o 27 %, z celkových 13 925 tun na 10 227 tun. Zároveň Tesco v České republice dokázalo navýšit objem darovaných potravin o 156 %. Ze 7 020 tun potravin vhodných pro lidskou spotřebu bylo 3 016 tun darováno potravinovým bankám či jako krmivo pro zvířata, což znamená, že se v České republice celkově darovalo 23 % potravinových přebytků.

„Věříme, že žádná potravina vhodná pro lidskou spotřebu by neměla přijít nazmar, dokud jsou mezi námi lidé, kteří nemají dostatek jídla každý den. Ačkoliv jsme už učinili skvělý pokrok v boji s potravinovým odpadem v našem provozu, pořád toho můžeme udělat více. Jsme nesmírně vděční všem našim kolegům, bez jejichž pečlivé práce bychom nedosáhli tak pozoruhodných výsledků. I nadále budeme tvrdě pracovat na dosažení našich závazků a doufáme, že i ostatní obchodní řetězce a společnosti se k nám přidají v transparentním boji s potravinovým odpadem,“ uvádí Martin Kuruc, výkonný ředitel Tesco pro ČR.

Od minulého roku Tesco změnilo své interní procesy při objednávání zboží, tím snížilo objem objednávaných potravin, které mají označení minimálního data trvanlivosti, a navýšilo objem darovaný potravin lokálním potravinovým bankám. Díky tomuto přístupu a velkému úsilí všech kolegů napříč střední Evropou se podařilo snížit celkový potravinový odpad společnosti z 54 102 tun v roce 2016/17 na 38 054 tun v roce 2017/18, což je celkové snížení o 30 % za uplynulý rok. Společnost Tesco celkově darovala 10 639 tun potravin na českém, maďarském, polském a slovenském trhu prostřednictvím místních potravinových bank a charitativních organizací, což odpovídá více než 25 milionům porcí jídla pro lidi v nouzi.

Vedle optimalizace procesu objednávání Tesco bojuje proti potravinovému odpadu i svým vlastním programem na darování potravin. V současné době existuje více než 600 obchodů Tesco ve střední Evropě, které nabízejí potravinové přebytky partnerským potravinovým bankám a místním charitám. Více než 154 obchodů v Česku poskytuje lidem v nouzi potravinové přebytky za pomoci České Federace potravinových bank. Cílem společnosti Tesco je, aby do roku 2020 všechny její prodejny ve střední Evropě byly připraveny darovat potravinové přebytky lokálním potravinovým bankám.

V loňském roce společnost Tesco také zahájila prodej tzv. křivé zeleniny a ovoce pod názvem Perfectly Imperfect. Tím pomáhá svým dodavatelům tím, že od nich odebírá ovoce a zeleninu nestandardních tvarů a velikostí, které by se jinak nedostaly do běžné prodejní sítě a skončily by jako odpad. Když je pak bohatá úroda, Tesco spolupracuje také se svými dodavateli na efektivním rozdělování potravinových přebytků. Navíc společnost nedávno spustila tzv. Food waste Hotline ve střední Evropě, ta umožní dodavatelům upozornit na to, zda mají potenciální potravinové přebytky z dodavatelského řetězce, které může Tesco využít ve svých aktivitách.

Podrobné informace a přehled detailních údajů o plýtvání potravinami společnosti Tesco naleznete ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod provedli v uplynulé lyžařské sezoně desítky kontrolních šetření ve ski areálech. Prověrky provozovatelů sjezdovek byly zaměřeny zejména na dodržování zákonných povinností v souvislosti s odběry povrchových a podzemních vod pro účely umělého zasněžování.

Od 1. 10. 2017 do 17. 5. 2018 provedli inspektoři u 36 subjektů celkem 46 šetření, přičemž z tohoto počtu nejsou ještě tři kontroly dokončeny. Pochybení inspektoři dosud zjistili u čtyř provozovatelů ski areálů, což je přibližně 11 % ze všech kontrolovaných subjektů. V předchozím kontrolovaném období pochybila plná třetina všech kontrolovaných. Situace se tedy podstatně zlepšila.

„Nejčastějším prohřeškem provozovatelů ski areálů byl odběr většího množství povrchových nebo podzemních vod, než měli povoleno vodoprávním úřadem. Případně při odběru byly porušeny závazné podmínky povolení k odběru vod, jako např. neměření množství odebraných vod, nebo neosazení odběrného místa měřícím zařízením pro zachování minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku,“ komentoval výsledky kontrol Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za zjištěná pochybení byla dosud zahájena tři přestupková řízení (dvě o uložení sankce a jedno o uložení opatření k nápravě). Jedno řízení o pokutě ve výši deset tisíc korun a řízení o opatření k nápravě už nabyla právní moci. V jednom případě bude řízení o přestupku se subjektem teprve zahájeno.

„Vzhledem k tomu, že se inspekce zabývá kontrolní činností ski areálů systematicky řadu let, je z výsledků vidět výrazný pokles zjištěných porušení. Inspektoři provádí při své kontrolní činnosti nejen samotnou kontrolu dodržování vodního zákona a všech podmínek pravomocných rozhodnutí, ale významnou roli při vlastní kontrole sehrává i prevence, šíření osvěty, poskytovaná provozovatelům ski areálů. I přes výrazné zlepšení, ke kterému nepochybně přispěly kontroly ČIŽP, se budou inspektoři kontrole ski areálů věnovat i nadále,“ řekl Geuss.

Ačkoli se situace v uplynulé zimní sezoně výrazně zlepšila, právní moci letos nabyla ještě jedna významná pokuta vzešlá z kontrol v předchozím období. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu v celkové výši 1 018 250 korun společnosti SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Firma, která na Klínovci provozuje jeden z největších ski areálů v Krušných Horách, porušila zákon o vodách. Při kontrole odběrů vod pro systém zasněžování, bylo zjištěno, že subjekt odebíral povrchové vody z vodního toku Bílá voda bez platného povolení.

„Od listopadu 2014 do září 2017 společnost SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. nepovoleně odebrala 97 825 m3 povrchových vod z vodní nádrže Háj 1, která se nachází na vodním toku Bílá voda. V minulosti měli povolení k odběru povrchových vod z této nádrže. Jeho platnost ale skončila v roce 2005,“  řekl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Inspektoři také zjistili nedodržení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod vodním dílem Háj 2, které rovněž provozuje firma SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Proti rozhodnutí ČIŽP se společnost neodvolala a rozhodnutí o pokutě tak nabylo 27. 2. 2018 právní moci.

Přehled pravomocných rozhodnutí v období 1. 10. až 17. 5.:

• SKIPARK FRYMBURK s.r.o., SKIPARK Frymburk na Českokrumlovsku – pokuta 10 000 korun. Společnost se dopustila přestupku tím, že neplnila povinnosti, které jí ukládalo rozhodnutí o povolení k odběru vod. V lednu, v únoru a v březnu roku 2017 a lednu roku 2018 odebírala povrchové vody z vodní nádrže Lipno I., přičemž neměřila množství odebraných vod, tak jak jí ukládá zákon.

• Obec Paseky nad Jizerou na Semilsku – opatření k nápravě. Obec Paseky nad Jizerou se jako provozovatel lyžařského areálu Paseky dopustila přestupku tím, že při odběru povrchových vod z bezejmenného toku nevedla řádnou evidenci odebraného množství vod a objem odebraných vod měřila vodoměrem, který neměl platné ověření.

Získat stavební povolení je v Česku proces, který trvá měsíce. Situaci měla zlepšit novela zákona, v praxi se toho ale moc nezměnilo. Od začátku po definitivní tečku se čeká v průměru osm měsíců. Úřady totiž nejsou schopné zvládnout kratší lhůty a většinou marně shánějí nové zaměstnance. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Třetím rokem zejména v českých odpadových vodách zaznívá pojem „oběhové hospodářství“ a „cirkulární ekonomika“. První výraz je celkem lehce odvoditelný a odborné veřejnosti bylo již od začátku jasné, že začíná být kladen důraz na vyšší míru recykace a tlak na usnadnění systému tak, aby v něm materiály mohly obíhat.

Pro mě osobně je však mnohem bližší druhý výraz, který máme ze stejného důvodu i v názvu organizace, protože je z něj již na první pohled patrné, že s sebou tento systém přináší i ekonomické příležitosti v celém životním cyklu materiálů. Ty jsou však dnes v mnoha ohledech brzděny tím, že ne ve všech fázích ideálního „uzavřeného kruhu“ jsou nastaveny legislativní, společenské a obecné zvyklosti tak, aby bylo možné cirkulovat bez překážek.

Ačkoliv jsem si v počátku myslela, že odpadové hospodářství se stane jen jednou z mnoha součástí cirkulárního dění v České republice, tak musím po třech letech práce konstatovat, že se také stává nejužším bodem, na kterém celý rozvoj dost intenzivně stojí. Můžeme intenzivně pracovat s firmami na ekodesignu, nových byznys modelech a přístupech k výrobě, nahrazení prodeje pronájmem a sdílením nebo i opravách výrobků, ale v závěru právě ono uzavření cyklu stojí na faktu, že na konci životního cyklu je zde stále nejlevnější se odpadu zbavit prostým skládkováním bez jakéhokoliv využití jeho hodnoty (ať už materiálové či energetické).

Tento, na první pohled banální problém paradoxně určuje, kam se bude orientovat rozvoj celých průmyslových odvětví. Pokud nás stojí skládkování nejméně, tak je těžké motivovat obyvateleaby třídili, je těžké chtít po obcích, aby investovaly například do sofistikovanějších sběrných dvorů, protože ceny vytříděných materiálů jsou skutečně mizerné. Pokud bychom totiž skládkování zdražili, do recyklačních firem by putovalo mnohem větší množství materiálů a přestali bychom se na odpady dívat jako na odpady, ale začali bychom je vnímat jako zdroj. A hlavně – nejde jen o komunální odpady. Ty hrají, překvapivě, skoro nejmenší roli.

Po desítkách kulatých stolů, aktuálně po posledním, který probíhal na půdě MPO a týkal se zpětného odběru plochého skla, musím konstatovat, že největší pozitivní změna by po zdražení skládkování proběhla právě u průmyslových či živnostenských odpadů. Věděli jste, že asi třetina českých skleněných střepů končí na skládkách? A to se u skla „plácáme po ramenech“, že to recyklujeme jedna báseň.

Obrovské množství peněz se také točí ve veřejných zakázkách. Stát, veřejné instituce, obce a další subjekty ročně soutěží zakázky za miliardy korun a ve svém zadávání mohou jít skvělým příkladem. Začít poptávat výrobky z druhotných surovin, specifikovat i naložení s odpadem, který během zakázky vznikne (typicky požadavek na dekonstrukci místo demolice, následnou separaci a odevzdání k recyklaci při stavebních pracích), poptávat komplexní řešení namísto specifikace konkrétních výrobků.

A nejzajímavější je fakt, že nemusíme vymýšlet nic nového a stačí se inspirovat v zahraničí. V Holandsku se v rámci tzv. Green Deals (četli jste o nich v minulém čísle) testovalo i cirkulární veřejné zadávání a výsledkem je skvělý stimul trhu pro druhotné suroviny, či pronájem namísto vlastnictví (například při vybavování celých budov novým nábytkem, kdy si zadavatel vše jen pronajme aj.), a to vše v souladu s legislativou. Stačí jen začít. Hned s dalším veřejným řízením.

Pro rozvoj tak komplexního tématu také potřebujeme skutečně silný plán. Faktem je, že v souvislosti s odpadovým hospodářstvím plní tuto roli Plán odpadového hospodářství České republiky. Kdyby však skutečně platilo, že je také linií, které se můžeme držet a vize tohoto dokumentu byla natolik jasná, tak bychom ještě dnes, na počátku jednadvacátého století nemuseli vést dlouhosáhlé diskuze o tom, jestli je zdražení skládkování správnou cestou…

Proto považuji za důležité, aby v následujícím roce vznikla koncepce, která bude protínat nejen životní prostředí, rozvoj průmyslu a obchodu nebo zemědělství, ale zahrne i ostatní sektory a nastíní i nástroje (a to i fiskální), které považujeme za správné a budeme pracovat na jejich prosazení (pozn. redakce: Dne 18.5.2018 oznámilo MŽP, že Česká republika připravuje strategický rámec oběhového hospodářství).

Nic se však nepohne bez toho, pokud nezačneme spolupracovat. Všichni. A to při dodržení základních aspektů slušnosti, diplomacie a snahy změnit věci k lepšímu a ne jen ku prospěchu vlastní kapsy.

Zdroj: Odpadové fórum 5/2018

Autor: Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Až donedávna posílala Evropa více než polovinu svého plastového odpadu do Číny. S tím je teď konec. Peking v lednu uzavřel největší recyklační trh světa. Vyvstal tak poměrně palčivý problém – co teď bude Evropa dělat se svým odpadem? Tam, kde jsou skládky zakázané, se jako nejlogičtější varianta jeví spalování plastů, prostřednictvím kterého se dá vytvářet tepelná nebo elektrická energie. Existují však i radikálnější myšlenky, jako například vytváření „plastových dolů“. Základem nápadu je pohřbít plasty pod zem a znovu je „vytěžit“ ve chvíli, kdy přijdeme na to, jak recyklovat odpad efektivněji a rychleji. Evropa zatím dává přednost stavbě obřích zařízení, která spalují plasty a vyrábí tak elektřinu a teplo. Je to přijatelnější varianta než skládky, které znehodnocují půdu, produkují toxiny a skleníkové plyny. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na seminář VODNÍ DÍLA - PRAXE A VÝHLED 2018, který se uskuteční 29. května v Praze. Účelem semináře je, opět po dvou letech, provést účastníky komplexně problematikou vodních děl.

Seminář navazuje na předchozí semináře „Vodní díla – praxe a výhled“ z let 2014 a 2016 a zohledňuje nové praktické poznatky, zejména s novým občanským zákoníkem a související judikaturu, a poslední novelu stavebního zákona a její dopad na vodní díla.

Na semináři se soustředíme na vymezení vodních děl ve vodním zákoně a požadavky na jejich přípravu, povolování, realizaci a provozování, včetně údržby.

Pozornost bude věnována i povinnostem vlastníků vodních děl. Jak uvedeno výše, cílem semináře je komplexní výklad problematiky vodních děl, tedy v aspektech nejen veřejnoprávních, ale rovněž soukromoprávních. V rámci výkladu bude poukázáno na problematická místa, která se mohou objevit při přípravě, realizaci a užívání vodních děl v praxi.

Na semináři bude podrobně rozebrána problematika náhrad za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona), včetně oprávněnosti jednotlivých nároků, s ohledem na konec lhůty pro podání žalob vlastníků pozemků pod vodními díly k 31. prosinci 2018.

!!SEMINÁŘ JE AKREDITOVÁN PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ VODNÍCH DĚL (VODNÍM ZÁKONEM A OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM)

• SOUKROMOPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VODNÍCH DĚL (MAJETKOPRÁVNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PRÁV K POZEMKŮM)

• ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ K VODNÍM DÍLŮM

• REALIZACE VODNÍCH DĚL

• UŽÍVÁNÍ VODNÍCH DĚL, PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKŮ VODNÍCH DĚL

• § 59a VODNÍHO ZÁKONA - NÁHRADY ZA STARÁ VODNÍ DÍLA NA CIZÍCH POZEMCÍCH

Seminář je určen pro:

• vlastníky a provozovatele vodních děl

• vodoprávní úřady

• vodohospodáře

• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod

• pracovníky v investiční výstavbě

• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí

• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.)

• Českou inspekci životního prostředí

Přednášející: JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D.

advokát, Ambruz & Dark Deloitte Legal

dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství (MZe)

člen výkladových komisí pro vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích, MZe

Termín: 29. května 2018

Cena: 1648,- Kč bez DPH

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

Další informace: ZDE

Průměrný Čech spotřebuje ročně asi 785 kilogramů potravin a dalších 200 kilogramů vyhodí. Podle údajů Evropské unie se každoročně zbytečně vyhodí zhruba 88 milionů tun jídla za 143 miliard eur. Nejproblematičtějším článkem jsou domácnosti, které se na plýtvání jídlem v EU podílí až z 53 procent. V lednu vstoupil v účinnost nový právní předpis, který vyžaduje, aby velké supermarkety darovaly neprodané jídlo. V souvislosti s tím se očekává až desetinásobné zvýšení objemu jídla, které potravinové banky distribuují. Více ZDE

AVÍZO Tématem zítřejší druhé části Otázek Václava Moravce budou: energetická koncepce ČR, budoucnost jaderné energetiky, efektivita výstavby dalších jaderných bloků a způsob financování výstavby. Pozváni byli ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner, předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš a šéf Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Sledujte zítra také před polednem pořad Nedej se plus (ČT2) na téma jaderné úložiště po česku.

Zásoby sladké vody na zeměkouli se tenčí a na některých místech velmi dramatickým způsobem, ukázala nová studie NASA. Odborníci identifikovali více než 30 míst, která by brzy mohla dopadnout stejně jako jihoafrické Kapské Město. Stejnému problému budou brzy čelit oblasti východní a severní Indie, Blízký východ, Kalifornie nebo také Austrálie. Co je ale důležitější: vědci z NASA už odhalili příčiny rychlého úbytku vody. Kromě klimatických změn je to především lidská činnost. Vodou se plýtvá a s jejími přírodními zásobami se zachází nešetrně. Více ZDE

Čtěte také:

S nedostatkem vody mohou pomoci uhelná jezera, tvrdí hydrobiolog (19.5.2018, iDENS.cz)

Zdroj: Aktuálně.cz

Experti na oběhové hospodářství z Ministerstva životního prostředí se spolu se zeměmi Visegrádské čtyřky zúčastnili v Budapešti dvoudenního společného jednání k přípravě návrhu strategického rámce oběhového hospodářství navazujícího na právě schvalovanou novou evropskou odpadovou legislativu v podobě tzv. balíčku k oběhovému hospodářství.

Seminář organizovaný Evropskou komisí za účasti expertů na oběhové hospodářství z Finska, Nizozemí a Slovinska měl za cíl představit již existující strategie a akční plány oběhového hospodářství ve zmíněných zemích. Z diskuze jasně vyplynula potřeba vytvoření strategického rámce oběhového hospodářství České republiky a nutnost širokého zapojení všech dotčených a zainteresovaných stran. Ministerstvo životního prostředí je připraveno strategii oběhového hospodářství vytvořit, vést pracovní skupinu k oběhovému hospodářství a otevřenou debatu nad postupnými kroky k naplnění cílů oběhového hospodářství v Česku.

Strategie oběhového hospodářství ČR bude průřezem existujících českých politik z různých oblastí souvisejících s každodenními lidskými činnostmi, životním prostředím i výhledem rozvoje cirkulární ekonomiky do roku 2040 #CirkulárníČesko2040 nebo #CircularCzechia2040. Největší potenciál oběhového hospodářství je ve výrobě, spotřebě a odpadech, proto právě o nich diskutovaly středoevropské země během semináře nejvíc.

"Důraz na co nejrychlejší zákaz, nebo podstatné omezení skládkování, zvýšení skládkovacího poplatku vedoucího ke zvýšení recyklace a materiálového využívání odpadů, znovupoužití odpadů a předcházení vzniku odpadů - jsou klíčovými kroky k přechodu z odpadového na oběhového hospodářství, na tom se jednoznačně shodli experti ministerstev životního prostředí výše jmenovaných zemí," uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. V tomto duchu také připraví české Ministerstvo životního prostředí nové zákony o odpadech, vybraných výrobcích s ukončenou životností a obalech do konce tohoto roku.